přeložit si trest jako dar, je hodně odvážné...

a drzé

Píšeš poutnicku: "Starozákonní proroci (až na vyjímky) byli Bohu zasvěceni od útlého dětství, navštěvovali školy prorockých žáků a žili v postu, celibátu a odříkání. "

Jak jsi na to přišel? Elijáš zrovna postuchtivý nebyl, když žádal vdovu, aby mu dala to poslední jídlo, které měla. Dokonce se nechal krmit havrany, či andělé mu připravili podpopelný chléb.

Izajáš byl podle všeho vysoce postaveným člověkem. O nich je známo, že nějakým hladověním se příliš netýrají. A ani jiné formy půstu si proroci neodepírají, byť to byla třeba nevěstka (Ozeáš 1:2). Že byli proroci Bohu zasvěceni od útlého mládí, to jsi si vymyslel, nebo patříš mezi ty popírače Bible, o kterých stále píšeš? Jestliže takové věci nacházíš ve své bibli, tak se nedivím, že je hodná popření, je totiž úplně jiná, než ta naše.

Myslím, že svou touhou po utrpení to přeháníš. Takový utrpeníchtivý člověk evidentně nemá lásku ani k sobě, jak může milovat bližního jako sebe, když sebe podrobuje půstům a utrpení a vidí v tom smysl života s Bohem? Zřejmě jsi nepoznal Boží lásku, takže ani o ni vůbec nemluvíš.

Pane náš milosrdný, dopřej i poutnickovi okusit alespoň trochu z tvé nekonečné lásky, aby poznal, jakou radost jsi nám připravil ve Tvém království, kterou nám dáváš okusit již zde. Amen

Vaše bible musí být opravdu zajímavá . Jestliže z ní opravdu vyplývá že si svatý Eliáš užíval radostí tohoto světa když šel 40 dní pouští k hoře Chorebu aniž by pozřel sousto. Když mu nosili ptáci trochu chleba a když mu ta vdova udělala jediné jídlo po dlouhé době z trochy mouky. Jestli Vám tohle připadá jako hojnost tak by bylo zajímavé kdybyste popsal jak podle Vás vypadá půst.

Já nejsem světec a Bohu žel užívám tohoto světa až příliš. Přestože vím že bych se měl všeho vzdát a trpělivě nést svůj kříž a jít za Kristem, v čemž je ta pravá a skutečná radost a štěstí. Jelikož jsem hříšník a zbabělec tak o to víc děkuji Bohu za to že mi ukazuje své milosrdenství a že mi dává svaté lidi kteří mne vedou, kteří jsou mi příkladem  a kteří pomáhají platit mé dluhy za mne. Věřím že život plný bolesti a neštěstí tady na zemi je lepší než jediná hodina v Očistci. Za utrpení bychom měli děkovat. Alespoň za to kterému se tak jako tak nevyhneme. Když si třeba zlomíme nohu, nebo máme starosti. Není na tom nic těžkého, ani nepříjemného. Je to určitě lepší než když se rouháme a ptáme proč se to nestalo raději někomu jinému.

No poutnicku, zkusil jsem si dát do vyhledávače slovo "radujte". V Kralické bibli, Studijním překladu, ekumenickém překaldu, nové Kralické Bibli, Bible pro 21. století, vyhledávač našel kolem dvaceti odkazů na biblické verše, z toho téměř polovinu ve Starém zákoně. Když jsem si dal vyhledávání v pracovní verzi Jeruzalémské bible (obsahuje jen Starý zákon, to ostatní je pro volné šíření zřejmě utajované a lidu na světové pavučinové síti (WWW) nepřístupné), tak z vyhledávače vypadl  jen jediný odkaz na biblický verš žalmu 32:11. Kde se tam i v předchozích verších píše, že když byla Bohem sňata vina, má se člověk radovat.

Byť je na radost zmíněná katolická bible skoupá, přesto k radosti nabádá a to každého, kdo poznal Boží odpuštění.

Pokud jsi hříšník, jak píšeš, což jsem my všichni, tak pros za odpuštění. Bude ti dáno. Pak se budeš radovat. Až to poznáš, tak se budeš divit každému, kdo má odpuštěno a neraduje se z toho. Když někdo sám sebe mrská a Písmo vidí jako sebemrskačské (přečti si po sobě co jsi napsal), a považuje to za radost, tak je tu něco v nepořádku. Ježíš se modlil "Otče, odvrz ode mne to utrpení", podvolil se však vůli Otce, aby nás jednou provždy utrpení a smrti zbavil, a nikoliv aby další utrpení přinesl. Vzít na sebe svůj kříž pro Pána neznamená přibít se kříži sám a takové kříže vyhledávat, ale přijmout pro Krista úděl od lidí a jevů nepřátelských Bohu.

A když poznáš Boží lásku, tak se budeš radovat.

Filipským 4:4 Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!

No vědče, zde jsi vstoupil na tenký led. Zkus vygenerovat sekvenci dvou skutečně náhodných čísel a já ti zaručím, že dostaneš Nobelovu cenu. Navíc v článku se nepopírá nenulová pravděpodobnost. Dále nebereš v úvahu vratné a nevratné děje, takže o sekvenci náhodných čísel zvyšujících pravděpodobnost nemůže být řeč, pokud to domyslíme na reálný systém stavby buněk.  To by jsi se dostal na tak malou pravděpodobnost, že je nesmyslné o ní uvažovat. Stručně řečeno - jde o statistickou pitomost. "Snadná anorganická a organická chemie..." s organickou polévkou a blesky je již mimo rámec rozumného vidění složitosti buněčné struktury.

Co se týče příkladu o přestupu tepla, tedy v otevřeném systému je to neustále rostoucí statistická veličina entropie, to funguje odjakživa. Nevím, o jaké produkci tepla hovoříš (článek jsi špatně četl), zřejmě jsi si také neuvědomil co je absolutní nula a jaký je stav hmoty při ní, a co vlastně teplo je.

Ale jsem rád, že alespoň něčím, co popisuješ o replikaci buněk, potvrzuješ mou stručnou informaci. Divím se však tvému optimismu, s jakým vnímáš pokrok v dosažení nesmrtelnosti (viz tebou zmíněný enzym). Nejsem biolog, ale pokud si vzpomínám, tak každý gen má omezení počtu replikací strukturou,  kterou molekulární biologové kreslí někde v horní části DNA. Když už věříš v omládnutí organismu, kterým podmiňuješ nesmrtelnost - věčnému mládí věřili již dávno - tak o nápoj nesmrtelnosti ještě nikdo ani teoreticky nezavadil. Nemá s mládím v principu nic společného, díky tomu omezejícímu počtu dělení buněk, které definitivně způsobí smrt nezávisle na mládí.

Argument proti abiogenezi NENÍ statistika ale právě ta jednoduchá chemie. Procesy, které teoreticky vedou k tvorbě žádoucích produktů, tyto produkty následně likvidují. Byla praatmosféra redukující či oxidační? A pak tu máš problém s chiralitou aminokyselin.

V případě absolutní nuly nedochází k ničemu, protože to je pouze TEORETICKÁ hodnota, které nelze dosáhnout. Pokud se teplota blíží limitně k absolutní nule, pak je změna entropie nulová, což jaksi vysvětluje, co se děje s hmotou.

Všimni si, že jsem psal o teoretické možnosti nesmrtelnosti. Telomery jsou na konci.

Máme rozdílný pohled na svět. Náhodné číslo je to číslo, které na nikom a na ničem nezávisí, a to ať je to symbol, nebo obsah, který reprezentuje. Pokud vezmeš jinou definici náhodných čísel, obecně náhody, tak je to jen pomůcka, která má usnadnit vůbec jakýkoliv přístup.

Já věřím ve všemohoucího Boha, nemohu tedy věřit a ani nevěřím v náhodu. Pokud někdo napíše nějaké číslo, tak to na něm závisí, nikoliv na náhodě. Jde o pseudonáhodu. Je jedno, jaký náhodný generátor použiješ, vždy je odvozen od nějakého přírodního jevu. I to Random number v programovacích jazycích závisí na vloženém čase.

Pokud věříš v jinou náhodu, tak jen kopíruješ božstav Fortuna či Gád (štěstí), což snad nemusím rozvádět.

Samozřejmě že vše je závislé na Bohu. Opakuješ starý filozofický argument pro existenci Boha jako prvotní příčiny či hybatele. Já se Boha dokazovat nepokouším, protože to prostě nejde. A i kdyby - podstatná je víra a hlavně víra v Ježíše jako Mesiáše a Pána. To, že si někdo myslí, že lze dokázat Boha, je tu k ničemu.

Už jsem ti přece napsal, že věřím v doslovné stvoření života Bohem. Ale pokud chci napadat současné teorie (evoluční teorie) a hypotézy (abiogeneze není ani teorie), pak tak musím činit vědeckými metodami a ne jen tak něco mluvit do větru. Pokud např. řeknu, že samovolný vznik života je tak nepravděpodobný, že je to statistická pitomost, pak musím být schopen spočítat, jaká ta pravděpodobnost je. A to neumím a ani to nejde. Chceš-li mluvit o vědě, pak předkládej fakta a ne pocity. Takže já v takovém případě sáhnu po té jednoduché chemii (tedy z mého pohledu člověka, který chemii vystudoval) a bavím se nad chemickými rovnicemi údajné abiogeneze a provedenými experimenty. Řeším reakční podmínky, termodynamiku těch reakcí, problém chirality atp. A ta chemie je tak výmluvná, že stále více materialistů sahá po berličce s tím, že život vlastně nevznikl na zemi, ale přišel z vesmíru v nějakém šutru. 

Já samozřejmě nevím, co jsi vystudoval a čím se živíš. Naprosto chápu, že pokud jsi třeba právník, nemůžeš se s nějakým chemikem-materialistou přít o rovnice. Mou snahou bylo upozornit tě na nevědeckost těch argumentů. To je bohužel něco, čeho je internet plný. Každou chvíli se dočteš o neexistenci zkamenělin tzv. mezičlánků, což je z pohledu dnešní evoluční biologie blbina. Dalším podobným argumentem je, že dnes nevznikají nové druhy, i když byl takový vznik prokázán.  Upozorňuji, že s evolučním biologem se hádat nemohu, takže zůstávám u toho vzniku života, kde tomu rozumím. Pokud mi prostě nějaký ateista řekne, že život vznikl na zemi z neživé hmoty, pak poprosím o chemické reakce vzniku látek potřebných ke stavbě živých organizmů (nejde jen o aminokyseliny). A záhy se ukáže, že oni jen věří, že to nějak vzniklo.

Co má mít absolutní nula společného se smrtí? 

Ptáš se: "Co má mít absolutní nula společného se smrtí?" Odpovím: Pohyb.

Přiznám se, že z oboru atomistiky mě matematické prostředky kvantové mechaniky málem položily, takže tu trojku jsem dostal nejspíš z milosti. Ale nechápu, co má kvantová mechanika společného s životem, Je to pouze matematický popis hmoty, co to má společného se stavem hmoty živé versus neživé? Můžeš samozřejmě popis hmoty dále rozvádět přes elementární částice až po shluk energie v neuvěřitelně malém prostoru s vysokou specifickou hmotností, která se při jaderných reakcích promění v energii rychlostí světla létajících hmotnostně téměř nic. Neasociuje ti to představu, že hmotu stvořil právě ten Bůh, který tvořil slovem z ničeho? Pokud ten pohled stvoření něčeho z ničeho jen trochu přijmeš, možná, že se ti podaří dostat za práh dnešních poznatků a nejrůznějších slepých uliček spekulací, do kterých se věda elementárních částic opakovaně dostává.

Ještě jednou opakuji: Teplota ve fyzice charakterizuje pohyb. Nikoliv energetický stav. Pokud teplotu někdo definuje jinak, tak to musí říci. Abychom nemluvili jeden o voze a druhý o koze. Když jsem psal o přestupu tepla z teplého na studený předmět, měl jsem na mysli právě výše popsaný pohyb molekul a atomů. Což vyplývá z kontextu. Pro něj platí absolutní teplota - 273,13 °C.

Já nevím, jestli vůbec čteš, co ti píšu. Takže ještě jednou - já věřím v to, že Bůh stvořil svět slovem z ničeho. Věřím, že stvořil i život. A jsem si jistý, že toto své přesvědčení mohu obhájit v případě vzniku toho života, protože je to chemie, které rozumím.

Moje námitka byla, že používáš oblíbené kreacionistické argumenty, které neplatí. To bylo jen upozornění. Napsal jsi moc pěkný článek, ale ten vědecký závěr byl mimo. 

Nějaká absolutní nula či absolutní rychlost světla mě nijak zvlášť o Bohu neříkají. Já vidím Boží slávu a jeho stvoření všude kolem sebe. Ale ze všeho nejvíc to vidím v životech lidí, do kterých vstoupil Kristus.

Je mi líto, že Boha nevidíš i ve vědě, což znamená v poznávání Božích zákonitostí. Škoda.

P.S. Nenašel jsem, co bych na dodatku "Jak to funguje" měl měnit. Dokonce tvé argumenty ten dodatek podpořily. Až na malou chybu v těch tvých ve vzrůstu entropie.

Jsou to přesně kreacionisté jako ty, kteří nám ostatním dělají práci těžkou, protože místo skutečné vědy jen opakují stále dokola ty samé chybné fráze. Ale třeba mě přesvědčíš o opaku. Sem s těmi rovnicemi. 

 

Mně nejde o nějaké dohadování se. Mně jde jednak o to, co jsem napsal výše, a pak i o to, že když někdo uvěří na základě takovýchto informací, otřese se jeho víra v základech, až zjistí, že je to jinak. Bohatě postačí, když se seznámí s tím, co je to izolovaná soustava (tady je ta Wiki), zjistí, že země není a nikdy nebyla ani izolovaná a ani uzavřená soustava a má problém. Jestli je celý vesmír izolovaná soustava nevíme a nedokážeme. No a pokud bude mít velkou smůlu, potká někoho, kdo mu objasní, že i když entropie vesmíru v čase roste, může docházet a dochází k lokálnímu poklesu entropie. Kdybys aspoň napsal, že vznik života je podle tebe v rozporu s tím zákonem, chápal bych to, ale samotný život té entropii podléhá - viz třeba ty telomery. S tím, jak se buňka replikuje, roste entropie a nakonec přijde smrt - vítězství entropie nad životem. Veškerý lokální pokles entropie spojený se životem má dobře známé a popsané příčiny. U toho vzniku života by to mohlo stát za úvahu, ale pořád je tu ten problém s tím, kde dokážeme izolovanou soustavu. A pokud by to měl být ten vesmír (čirá spekulace), pak si moc nepomůžeme, protože ho jaksi nedáme do rovnic, abychom dokázali, že vznikem života došlo k poklesu sumy entropie a ne jen k lokálnímu poklesu.

Já vím, že pocitově to tak vypadá. Pokud jste ale na té průmce měli i kvantovou chemii a kvantovou fyziku, pak víš, že naše pocity jsou k ničemu. Takže prosím nevydávej za vědu své pocity ale jen věci, které můžeš vědecky doložit.