Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

1. Píseň písní hebrejsky שׁיר השׁירים je možná jednou z nejvíce opomíjených knih svatých textů Bible. Při čtení zajisté zaregistrujeme řadu promluv mezi mužem a ženou. Píseň písní je mimoto zvláštní tím, že iniciativnější je žena, což není zcela běžné v blízkovýchodní literatuře.

Pro pochopení logiky knihy Písně písní je dobré si uvědomit, že láska nedošla svého tělesného naplnění. Jakýmsi refrénem, jakýmsi ústředním motivem, jenž se v knize neustále opakuje, je fráze: „nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.“ (Píseň písní 2,7; 3,5; 8,4)


Jacques Doukhan navrhuje v textu 2:4 slova הביאני [hevieni] užít namísto minulého času „uvedl mě“ imperativu הביאני [havieni] „uveď mě“, což je možné díky odlišné vokalizaci. V každém případě láska dvou milujících není naplněna.  


2. V otázkách lidského těla, sexuality v průběhu dějin panovaly přinejmenším dva názory. Oba názory jsou pastí, kterou se člověk může nechat polapit.


Prvním názorem je, že lidské tělo, sexualita, sex je něco špatné. Prosazoval se mnišský způsob života, který byl pojímán jako ideál svatosti.


Druhým názorem - protipólem předešlého uvažování je názor, který nám chce vnutit představu, že je dobré si užívat života. Takzvaný volný sex, sex bez zábran s kýmkoliv a kdekoliv.


Nepochybně jste podobné uvažování, vážení čtenáři, zaznamenali v dnešní době. Biblická kniha Písně písní nám však uštědřuje morální lekci, jakpak je to s naším lidským tělem a naší sexualitou. Krása lidského těla a naše sexualita není něco nepatřičného, zač bychom se měli stydět. Kniha Písně písní je oslavou milostného vztahu mezi mužem a ženou, mezi dvěma milujícími. Na druhou stranu si je autor knihy velice dobře vědom svatosti vzájemné lásky dvou lidských bytostí. Láska a sexualita má Bohem přesně určené místo v tomto stvořeném světě, kde dochází svého jediného naplnění v monogamním svazku.


Možná jsme pod vlivem sdělovacích prostředků, jakými jsou televize, denní tisk, internet měli za to, že láska je příležitostný sex s tím, kdo se nám pro tu „kratochvíli“ právě namane. Moudrost svatých textů Bible, v našem konkrétním případě knihy Písně písní, nás však vyvádí z takové mylné představy! Pokud velice pozorně pročteme zmíněnou knihu, pak zjistíme, že zamilovanost nedošla svého tělesného naplnění. Láska, vztah dvou milujících lidí, muže a ženy je očekáváním na ten pravý okamžik, na tu pravou chvíli. Láska muže a ženy je naplněna v manželství.


3. A tady bych rád upozornil na jednu zvláštnost v biblickém textu knihy Píseň písní. Na určitou možnost hebrejského překladu upozornil Jaroslav Šubert křesťan, který vysílal rádiové pořady ze zahraničí ještě za socialismu: „Zdraví vás všechny křesťanské církve.“ V otázce krásy ženského těla, neměli překladatelé kralického, ani ekumenického překladu dostatek odvahy přeložit text doslova, jak by si biblický text nepochybně zasloužil. Jedná se o ženský klín.


Můj výklad nemá šokovat, ale upozornit na to, že krása lidského těla, ženského těla není něco nepatřičného, co k ryzímu pravověrnému křesťanství nepatří, nýbrž – opak je pravdou! Text, biblický text, který nás bude zajímat je v Písni písní „Tvůj pupek je pěkně vykroužená mísa, kéž nechybí v ní vonné víno! Tvé břicho je stoh pšeničný, obrostlý liliemi.“ (Píseň písní 7,3)


Takto je verš přeložen podle ekumenického překladu Bible. Podle kralického překladu Bible nemá text výrazně odlišný smysl: „Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.“


Byl jsem na text upozorněn, jedná se o závěrečná slova našeho uvažovaného textu: „Tvé břicho je stoh pšeničný, obrostlý liliemi.“ Zaměřme svoji pozornost ke slovu „Tvé břicho“, což je hebrejsky בטנך [bit´nech]. Je to vlastně hebrejské slovo בטן [beten] se sufixem feminina tvoje. Hebrejské slovo בטן [beten] má mnohý význam, mimo jiné se překládá jako život, lůno, břicho, děloha aj.


Pokud se zamyslíme nad významem překladu „Tvé břicho je stoh pšeničný, obrostlý liliemi.“ pak se překlad nejeví smysluplným. Daleko výstižnější překlad, ke kterému se kloním já osobně, je: „Tvůj klín je stoh pšeničný, obrostlý liliemi.“


Nebo někdo z vás zaznamenal, že žena má břicho podobné pšeničnému stohu, obrostlému liliemi? Není v biblickém oddílu spíše řeč o ženském klínu? Já se domnívám, že tomu tak je. Biblický text nehovoří o břichu ženy, nýbrž o ženském klínu.


4. Píseň písní je bezesporu sbírkou milostné poezie. Ani jedenkráte není zmíněno Boží jméno, terminologie knihy nás pravděpodobně přesvědčila, že jediným tématem je oslava vztahu dvou milujících. Vrcholem literární struktury textu je totiž verš: „Spím, ale srdce mé bdí. Slyš, milý můj klepe: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubice má, má bezúhonná, vždyť mám hlavu plnou rosy, v kadeřích krůpěje noční.“ (Píseň písní 5,2)  


Téměř identickou myšlenku nalezneme v poslední knize Bible, v knize Zjevení, konkrétně ve verši 3,20: „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ Právě tento text, text z poslední knihy Zjevení určuje smysl výkladu biblické knihy Písně písní. Píseň písní je o očekávání milované (církve) na svého ženicha (Ježíš Kristus). Čtením Písně písní zjišťujeme, že milovaný je vně, žena slyší hlas, zná jej, ale nedochází ještě k naplnění vzájemného vztahu.


Přestože je biblická kniha Píseň písní sbírkou milostné poezie, odkazuje také tahle kniha na mnohem zásadnější téma, kterým je očekávání církve na Ježíše Krista. Milá (církev) očekává na svého milého (Ježíš Kristus).


5. Závěr, kde můžeme nalézt dvě poučení:


a) Píseň písní má přinejmenším dvě možné roviny výkladu. Jeden výklad je morální, etický, který nás má poučit o tom, že krása lidského těla není nepatřičná. Sex, sexuální chování je přirozeným chováním každého z nás, ovšem za konkrétních Bohem daných podmínek. Láska dvou lidí dochází svého naplnění v monogamním svazku.


b) Druhým výkladem je očekávání církve na svého Mesiáše. Myšlenka „Spím, ale srdce mé bdí.“ (5,2) je nám zcela jistě povědomá, jde o podobenství o družičkách. Je psáno, že všechny usnuly, ale i přesto se nakonec pět rozumných družiček na svatbu dostalo. Pán Ježíš vyzývá závěrem onoho podobenství k bdělosti. Píseň písní je o očekávání na ten správný okamžik, na tu správnou chvíli, což je příchod Mesiáše. Text nás může povzbudit k trpělivému bdělému očekávání na druhý příchod Ježíše Krista, kdy s Ním budeme už na věky a navždy.