Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Žalm 82,6-7:


Řekl jsem: Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího,  ale takto zemřete jako lidé, padnete jako někdo z knížat.


Písmo a celé křesťanské učení hovoří jenom o jediném Bohu. O jediném Bohu, který je nesmrtelný, který vždycky byl a vždycky bude.

Jak správně porozumět tomuto žalmu?


Pokud tedy sami nejsme zastánci infantilních představ o trosečníkovi na pustém ostrově s Biblí, které on správně porozuměl - mělo by nám být jasné, že je třeba se v Písmu cíleně vzdělávat.  Vzdělávat - a to i s pomocí učitelů.
Poznávat kontext.
Je to vzdělávání se ve vědoméstech jako ve všem jiném.

Když mi tedy není jasné některé místo Písma ve Starém zákoně, nespokojím se s vlastní "interpretací" , ale nalistuji si výklady vzdělaných biblistů. Těch, kteří nemají jazykový problém číst v originálech, či nahlédnout do rabínských spisů. Protože ať si to přiznáváme nebo ne, Písma Starého zákona (včetně hebrejské tradice  nutné ke správnému  porozumění textů) byla dána nejdříve židům. 
K těmto stále platným výkladům se pak později připojily výklady křesťanského novočtení o naplnění Písem.
Pokud však takovou literaturu nemáte doma v knihovně, znamená to nejspíš časově náročný výlet do nějaké dobře vybavené veřejné knihovny.  Však na internetu takové věci jen tak pohodlně "vygooglit" nejdou.


(Dt 1,16)
Při soudu nestraňte lidem, vyslechněte malého i velkého. Nemějte strach z člověka, neboť soud patří Bohu. Záležitost, která bude pro vás příliš těžká, předneste mně a já ji vyslechnu.






Bůh povstane ve shromáždění bohů, mezi bohy vynese soud: (Žl 82,1).
V egyptské, babylónské a zvláště též ugaritsko - kenaanské oblasti existovala v mytologii představa "shromáždění bohů", kteří se scházejí ke společné poradě. Obdobná myšlenka je podkladem  tohoto žalmu.
Bůh Izraele však koná soud nad "bohy" pronárodů. (Sr. Žl 95,3;  Žl 96,4;  Žl 97,9;  Žl 135,5;).

Ve starověku bylo rozšířeno označení "bůh" i o lidských mocnářích (egyptský faraon, římský císař). Setkáváme se s ním i ve SZ ("božský" - o králi v Žl 45,7).

Proto se i slova Žalmu 82 často vztahují na lidské soudce, kteří  v zastoupení Božím mají dbát o soud a právo na zemi.
Nebeské dění je jen pravzorem pozemského a pozemské odleskem nebeského.
Obojí od sebe oddělit je někdy nemožné.
Pro člověka je však směrodatné to, co se děje na lidské rovině. (proto např. reformace (Kraličtí) vztahovala slova tohoto žalmu na lidské soudce).

Úkolem soudců je zjednat spravedlnost slabým a nemajetným, pokorným a poníženým, dbát, aby nebyli utiskováni svévolníky, těmi, kdo mají v rukou bohatství a jiné prostředky moci.
Bůh ovšem shledává, že soudcové jsou nerozumní. Jejich živlem je tma.
Soudcové země vystupují jako obžalovaní provinilci, kterým je poskytnuta ještě vymezená lhůta milosti. Bůh je trpělivý nejen vůči svému lidu, ale také vůči nim.
Proti neodpovědnosti soudců, hovících si ve své libovůli, staví Bůh prohlášení, že zemřou jako jiní lidé, ačkoli jsou "bohové a synové nejvyššího a jejich moc pochází od samého Boha. Budou své moci zbaveni a postaveni na roveň jiným smrtelníkům. 


Zde pak vyvstává paralela křesťanského novočtení, kdy "moc Božího dítěte" (J 1,12) bude (v okamžiku smrti těla) nehodnému křesťanu znovu odňata a on padne stejně snadno a rychle, jako pohan ve hříchu.

Ohledně moci Božích dětí ve vztahu k soudcovství pak souvisejí tato další místa v NZ: 
Mt 19,28;  Ř 2,21-29;  Ř 14,10-13;  1 Kor 5,9-13; 1 Kor 6,2-3;  1 Kor 11,23-31;