Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Koncilní deklarace Nostra Aetate před padesáti lety rozhodnou měrou přispěla k tomu, že bylo zahájeno údobí přátelství a vzájemného porozumění v dialogu mezi katolíky a Židy, zdůraznil papež František při dnešní audienci pro početnou delegaci Mezinárodní rady křesťanů a Židů.

V Klementinském sále Apoštolského paláce zasedlo 250 členů této federace, usilující o vzájemný dialog. Jak papež František poznamenal v úvodu své promluvy, zmíněný koncilní dokument definitivně potvrdil židovské kořeny křesťanství a zároveň nezvratně odmítl antisemitismus:„Naše lidská neucelenost, nedůvěra a pýcha byly překonány díky Duchu všemohoucího Boha natolik, že mezi námi stále více narůstaly důvěra a bratrství. Již nejsme cizinci, nýbrž přátelé a bratři. Vyznáváme – byť z různých perspektiv – téhož Boha, Stvořitele vesmíru a Pána dějin. On sám, ve své nekonečné dobrotě a moudrosti, stále žehná naší snaze o dialog.”Jak papež vyzdvihnul, všichni křesťané mají koneckonců židovské kořeny. Z tohoto důvodu se do Mezinárodní rady křesťanů a Židů od samého počátku její existence začlenila různá křesťanská vyznání. ”Křesťanská vyznání nalézají svou jednotu v Kristu, judaismus nachází svou jednotu v Tóře. Křesťané věří, že Ježíš Kristus je Boží slovo, které se ve světě stalo tělem, pro židy je Boží slovo přítomné zejména v Tóře. Obě tyto věroučné tradice se zakládají na jediném Bohu, Bohu smlouvy, který se lidem zjevuje ve svém Slovu. Při hledání správného postoje, jaký je třeba zaujmout vůči Bohu, se křesťané obracejí ke Kristu jako prameni nového života, zatímco židé k učení Tóry.”Tato teologická reflexe, poznamenal římský biskup, vychází z koncilního dokumentu, na jehož základech je nutné ji nadále prohlubovat. Ve své reflexi o judaismu přihlížel Druhý vatikánský koncil k tzv. tezím ze Seelisbergu, které byly v dané švýcarské lokalitě vypracovány krátce po druhé světové válce (1947) a které se úzce váží k existenci Mezinárodní rady křesťanů a židů. Jak papež podotkl, v tomto odkazu spočívá jádro pozdější oficiální pokoncilní spolupráce, které napomohlo zejména ustavení Komise pro náboženské vztahy s judaismem v polovině 70. let minulého století (1974).