"Hlavním pekelným trestem je věčné odloučení od Boha." je napsáno ve vašem katechismu. A to je opravdu logické, když Bůh při soudu národů říká "běžte ode mne".

  I tohle vnímám stejně.

  Toník

Hlavním pekelným trestem je to mučení od démonů. Viz https://www.youtube.com/watch?v=EL15BpqK-gw

Kdybych četl jenom čtyři evangelia, tak bych řekl, že Bůh je dobrý. Když však čtu Starý zákon a hlavně když se dívám do reality, jak funguje svět, tak tam vidím buď absentujícího Boha, nebo Boha, co sice je, ale jiný než slibuje Ježíš. 

  Ani jeden, ani druhý.

Bůh je pro mne jako laskavý otec, který je se mnou celý den. To, že je se mnou mi dodává silu, jistotu, stabilitu, lásku. Neděsím se toho, že by ode mne odvrátil svou tvář.  Jeho jednání nevnímám jako šmírování a kontrolu, naopak s Bohem vnímám svobodu a možnost se svobodně rozhodovat, vybírat si. 

  Ahoj.

  Žalm 139 je:

  To je zkušenost konkrétního člověka, který žil s Bohem. Mám stejnou zkušenost. Lze z ní ale odvozovat obecnou poučku že "Bůh je všudypřítomný" ve smyslu že je "všude"?  Tedy například v ložnici několika homosexuálů aby je šmíroval? To bych řekl, že ne. Pokud by to tak bylo, byly by řeči Boha o hříchu jen prázdné povídačky. Nebo v ohnivém jezeře, kam posílá ty "zlořečené, co mají jít od něj"? To bych taky řekl, že ne.

  Díky. Ano. Bůh je zdrojem chvály, ne cílem.

  Toník

Já bych řekl, že ano. Když může být v podsvětí, proč by nemohl být v ložnici homosexuálů? Akorát tam není proto, aby je šmíroval, jak se pozorovatelník domnívá, ale proto, aby je udržoval při životě. Být někde přítomen, neznamená schvalovat to, co se tam děje.

Mám za to, že pocit, že Bůh mě šmíruje, vzniká tehdy, když člověk nemá čisté svědomí a dělá věci, které nechce, aby vyšly na světlo.

Já nemám pocit, že mě Bůh šmíruje i když vím, že je stále se mnou. Stejně jako malým dětem nevadí, že jsou rodiče stále s nimi. Ba naopak, mají pocit bezpečí.

Pokud někomu Bůh stále něčím vadí a je terčem jeho kritiky, pak se nedivím, že mu vadí jeho přítomnost.

Je jedna věc, v které Bůh určitrě není přítomen, a to je lež.

  Jen jedna?

  A je třeba přítomen v modle? Když si člověk vytesá pomocníka, nebo vyklepe z plechu, je v ní Bůh přítomný?

  Je přítomen v závisti?

  Je přítomen v krádeži?

  atd...

Takže když tě někdo v nepřehledné zatáčce předjede a málem je havárka a vytlačí tě na okraj silnice, tak řekneš co? Že to je borec? 

Popíšu ti jednu příhodu. Stala se asi před 5, 6 lety. Učil jsem na jedné škole fyziku a kabinet jsem měl za třídou - učebnou fyziky. Moje kolegyně zrovna měla v té učebně hodinu, takže nás dělily jen ty dveře. Já jsem měl volnou hodinu, opravoval jsem si písemky, ale děcka té učitelce rozbíjela hodinu. Slyšel jsem, jak je ukázňuje a jak ji neposlouchají. Znal jsem tu třídu a věděl jsem, jak to je problematická třída. Jelikož jsem potřeboval klid, tak jsem si dal špunty do uší. Abych mohl opravovat ty písemky. Ale kravál z té třídy stále rostl. Ani špunty to neodtlumily. Slyšel jsem, jak si dělají srandu z učitelky a byl hluk. Když nic nezabíralo, tak jsem do té třídy vstoupil, velmi rozhněván. Viděl jsem, jak se tam dokonce polévají vodou!  V hodině! Tak jsem opravdu silným hlasem na ně zařval, že já mám v kabinetě svojí práci a nemůžu se soustředit. Řekl jsem jin, jestli se vy, z*****i, neposadíte do lavic a nezačnete pracovat, co vám paní učitelka přikázala, tak na vás zavolám policajty. Oni dostali fakt strach. Sedli si do lavic, otevřeli sešity a začali psát. Chvilku jsem tam stál a když jsem viděl, že to je ok, tak jsem šel do kabinetu a konečně si mohl dodělat svoji práci. Byl klid do konce hodiny. Nikdo si na mě nestěžoval. 

Teď si polož otázku, kdybych postupoval mírněji, docílil bych stejného efektu? Myslíš, že by ta rozežraná a neukázněná děcka (osmáci) slyšela na nějaký akademický přednes? 

Po myslivecku doufám nepřemýšlím. Mám rád lidi a v reálu jsem hodný pán :-)

  Ahoj. 

  To má být jako k tématu článku? Na koho je to reakce? Zřejmě spíše reakce na příspěvek, který jsem citoval?

  Nevadí mi přítomnost Božího ducha, ani se nechci zbavit svědomí. Ani Boha, ani svědomí nevnímám jako problém. Jako problém vnímám hřích a jeho následky. 

  Také jsem rád, že Bůh sesílá svého Ducha na různé lidi, že odpovídá, ať už věřícím nebo docela nevěřícím, jeho lidu a těm, kteří k jeho lidu nepatří. Na druhou stranu vím, že Bůh se necpe tam, kde ho nechtějí, kde ho odmítají. Nemá to zapotřebí. Tam Bůh chybí.

  Toník

  Asi podobně, jako to věděl Ezechiel, když se setkal s Bohem.

  Cizinec.

Jo jo, a z líbání můžeš dostat angínu, chřipku, mononukleózu, meningitidu, plicní chlamydie, atd. Takže nelíbat!

A vůbec to podávaní ruky! To je šílený zlozvyk! Víš, kde všude (možná) měl ruku ten člověk, než ti ji podal? 

  Nešlo mi ani o to rozebírat jak Bůh hodnotí lidské činy.

  Není na té větě v pořádku to, že není pravdivá. Tím, že není pravdivá, tak je zavádějící. Může lidi zavést až k myšlence že "Bůh jako skrytá kamera. Nejvíce času tráví pozorováním lidí v ložnicích"

  Cizinec.

  Dokázal byste říci, kde Bůh není?

  To bude nějaký omyl. Na opovědi, které jsem již dostal, nečekám.

  To jste dobře udělal, Kjubiku. Vaše odpověď byla dostatečná na mou otázku a vystihuje dobře myšlenkový svět, ve kterém zřejmě žijete. Děkuji vám za ní.

  Řekněme že znám velmi důvěrně myšlenkový svět lidí, kteří na otázku "Můžeš mi prosím říci, kolik je hodin?" odpoví velmi ochotně a zdvořile: "Ano, samozřejmě, rád." Není ten svět moc odlišný ve svých drobných variacích a liší se jen v malých nuancích. Nepředpokládám tedy, že by se nějak lišil ten váš.

  To jsem pochopil, Kjubiku. 

  Mne zajímají konkrétní témata, v tomto případě pověra "Bůh je všudypřítomný", zdroj té pověry a její výklady či pochopení. Lidí, kteří na dané téma píší a odpovídají, se podrobněji ptám, jak tématu rozumí, a abych se od nich dověděl, jak tématu rozumí, čtu si pak jejich odpovědi. Není to tak složité. Pokud v odpovědi něčemu nerozumím nebo mi odpověď připadá nelogická, tak se znovu podrobněji zeptám, abych pochopil, jak pisatel svou myšlenku myslel.

  Zajímavé. I o sobě zkuste ještě něco napsat.

  Nezlobte se, ale tato otázka je pro mne nesrozumitelná, nemohu tedy odpovědět. Na co se ptáte?

  Pokud vás zajímají mé otázky, na co jsem se ptal, tak jsou uvedeny v článku nahoře. Mohu je zopakovat:

  Pokud byste ještě chtěl odpovědět na to, na co jsem se ptal a zatím jste neodpověděl. budu rád. Pokud si chcete vymýšlet nějaké věci z vašeho pokladu o druhých lidech, také si to přečtu, je to celkem zajímavé jak uvažujete.

  Hezký den.

  Cizinec.

  Část otázek z článku jste mi odpověděl, vaše odpovědi jsem si přečetl a poděkoval vám. Byly srozumitelné a neměl jsem větší těžkost je pochopit, až na ten závěr, kdy jste psal "Je tedy dle mého Bůh všudypřitomný? Ano, je. Je Bůh všude? Ne, není." Nevím, co jste s tím přesně myslel, ale rozumím, že to takto berete.

  Ano, zaregistroval.

  To jste si mne asi s někým spletl. Já jsem cizinec, píšu tu pouze pod jedním nickem. Vám jsem psal: "Pokud byste ještě chtěl odpovědět na to, na co jsem se ptal a zatím jste neodpověděl, budu rád." 

  Pokud můj text nebyl srozumitelný, tak se omlouvám. Myslel jsem tím to, že nepotřebuji již odpovědi na otázky, na které jste mi odpověděl, ale zajímaly by mne odpovědi na otázky, které jste ještě neodpověděl. V tomto případě byste mohl odpovědět na otázku  "Pokud jste toho názoru, že je Bůh všudypřítomný, můžete uvést zdroj té informace?"

  Pro vás ještě tu otázku upřesním, možná byste nepochopil co přesně chci: "Jste názoru, že Bůh je všudypřítomný. Napište prosím na klávesnici do diskuze na www stránkách granosalis.cz pod článek s nadpisem 'Bůh je všudypřítomný' z jakého zdroje jste zjistil, že je Bůh všudypřítomný".

  Ne, nemusíte mi to psát. Bylo by škoda tak jednoduše ukončit tak zajímavou a mimochodnou diskuzi.

  Děkuji za odpověď.

Mohl by jste tedy i vy odpovědět na dotazy co jsem se ptal? 

  Nemohl.

  Pokud chce někdo místo psaní tématu článku či diskuze nad tématem hodnotit diskutující a výmýšlet si o nich různé věci podle toho, co sám žije a jak sám uvažuje, nebo co vidí okolo sebe ve společensví lidí, se kterými on žije, tak mne to taky zajímá, protože mne zajímá, jak lidi žijí a uvažují, na co jsou zvyklí, i když je to zcela mimo téma. Takže z tohoto pohledu i vám díky za příspěvky.

  Také vám přeji vše dobré a ať se vám daří.

  Cizinec.

  Pokud by vás to zajímalo, nepohoršuje mne co děláte. Naopak, je zajímavé sledovat vaše jednání a způsob uvažování, vaše příspěvky. Jsou někdy vyjímečné, unikátní, byť často v mnohém podobné příspěvkům lidí, kteří žijí ve stejném prostředí, jako vy.

Proč vlastně porovnáváte a hodnotíte mne, vymýšlíte si všelijaké věci které nejsou pravda. Na všechny vaše dotazy jsem vám odpověděl a přece stále jaksi jsem u vás v hledáčku, že stále dokola mate potřebu mne sledovat a mé jednání. Neznáte ani mé prostředí ve kterém žijí a přece máte tu odvahu a přece máte odvahu napsat způsobem jako by jste ho znal. Neznáte ho i když klamete sám sebe, že znáte.

Pokud to takto děláte, pročpak se nezeptáte cizince na cizince, ale ptáte se na cizince Honzy noname? Honza noname tu o mne napsal mnoho věcí a většina z nich byly výmysly. Při svém hodnocení druhých zjevuje spíše jeho nitro. Není tedy moc moudré ptát se ho na druhé lidi. Jsem pro vás nějaká vyjímka, že když potřebujete něco vědět o mne, že se nezeptáte mne, ale ptáte se noname? Nestalo se to poprvé, pokud si vzpomínám, ptal jste se u něj na cizince vícekrát.
Děkují za dobrý dotaz. No ono pokud by jste si můj dotaz přečetl pořádně zjistil by jste, že se vůbec Honzy neptám na Cizince. Honzy se ptám čím to je, že vidím rozpor tam kde ho vidím. No ono i jsem našel v minulosti: třeba našel příspěvek od Honzy a uviděl jsem i Vaší odpověď, ale jaksi mi tam něco skřípalo. Dovolil jsem se Honzy zeptat zda to myslel stejně jako Vy vaši odpovědí. Odpověď od Honzy jsem dostal, že to myslel jinak než vy jste ho pochopil.

No, u mne to funguje jinak než u vás. Já se například nepotřebuji ptát Oka na Honzu, tak jako vy se ptáte honzy na cizince. Pokud chci něco vědět o Honzovi, zeptám se Honzy na Honzu a dělám to tak od začátku.
Koukám, že opět stejný odkaz na můj dotaz a opět stejné mé otázky, kterou Honzovi pokládám. Více výše, zbytečně bych se opakoval.

A jste si jistý, že to byly moje příspěvky, co způsobily, že jste se cítil hloupě? Nespletl jste se? Popravdě uvažoval jsem, že by to mohly být moje příspěvky, po kterých jsem cítil hloupě. Ale při reflexi nad těmi příspěvky jsem došel k závěru, že moje příspěvky to nezpůsobily. Takže jsem si jistý, že moje to nebyly. A vy jste připustil názor, že vaše příspěvky někoho můžou potěšit třeba rosmana a u druhého třeba u mně zranit čí způsobit, že jsem se cítil blbě? Je to možné čí nikoliv? Můžete popsat postup jak poznáte, že Vašimi slovy třeba někoho nezraňujete, třeba zde kde máte pouze slova bez emocí, bez mimiky a jiné mimoslovní komunikace? Můžete se podělit o své know how?

  Z čeho vás napadá, že jsem vám něco nechtěl říci a zatajil vám to? Nevím o ničem v této diskuzi, co bych vám nechtěl říci a tajil to.

  Je to proto, Kjubiku, že píšete veřejné příspěvky do veřejné diskuze. Diskuze slouží k tomu, aby se lidé poznávali, poznávali své názory a způsob uvažování. Tedy někomu k tomu slouží, tomu, kdo chce poznávat názory, jsou lidé, kterým diskuze slouží k něčemu docela jinému než k poznávání názorů druhých. Předpokládám, že když lidé píší svoje názory a píší o sobě, tak píši pravdivě, jsem důvěřivý člověk. Proto vám za vaše názory a za to, že je otevřeně sdělujete, děkuji.

  Aha, takže Honzy se budete ptát na Honzu a nebudete se ptát Willyho či Oka jak to ten Honza vlastne myslel. Ale Honzy se ptáte na Kjubika co Cizinec. To zní logicky.

  Určitě, Kjubiku. To se stává v diskuzích velmi často. Když napíšu "Bůh není přítomný ve hříchu, v rouhání, v modle, krádeži, v neúctě, v závisti, ..." tak jsou lidé, které potěší, když se dozví pravdu a jiní jsou ranění a může jim to způsobit, že se cítí blbě. 

  Podobné je to když když napíšu "Ježíš nás zachránil pro věčný život", "Bůh počal zcela nový život, věčný život", nebo "do lidského srdce nevidí jen Bůh" či další věci, o kterých si tu píšeme. Někoho to potěší a raduje se a někoho to může ranit a má potřebu se vymezit, že žije něco jiného, útočit na diskutující, vymýšlet o nich různé hlouposti. 

  Jinak zde nemám pouze slova bez emocí a jiné mimoslovní komunikace. Ani emoce ani mimoslovní komunikace zde nechybí a oboje je užitečné.

  Cizinec.

  Ano, mohu.

  Kjubiku, pokud chcete vědět, jaké máte emoce, zeptejte se spíše Kjubika, než cizince.

  Hezký den.

  Cizinec.

  Již mám čas.

  To jste si opět vyvodil špatně. Kdybyste místo vyvozování něčeho, co není, četl mé příspěvky, věděl byste, že jsem rád za to co píšete a že mi navadí co píšete. Mohl byste si pak i všimnout, že jsem vám za vaše odpovědi a vaše příspěvky poděkoval, že jsem je pročetl a zajímalo mne, co jste psal. 

  Ono se to dá odvodit i logicky, přemýšlením: Kdyby mi vadilo, co píší lidé v diskuzi, nepsal bych články s otázkami, neptal bych se jich na jejich názory a život a nereagoval bych na jejich příspěvky.

  Bylo tedy něco na mých příspěvcích, z čeho jste se cítil jako hlupák? Nemyslím to, co jste si z mých příspěvků vyvodil vy omylem, jako že mi vadí něco, co mi nevadí. Myslím jestli v mých příspěvcích bylo něco, z čeho jste se vy cítil jako hlupák?

  Pokud se podle vás na otázku jestli někdo něco dokáže odpovídá: Ano, dokážu nebo ne nedokážu, tak pro mne není těžké vaše uvažování pochopit a není pro mne těžké se vám přizpůsobit tak, aby vám moje odpovědi vyhovovaly a abyc s vámi komunikoval tak, jak jste zvyklý. Ostatně téměř denně komunikuji s počítači, jsem tedy na exaktní způsob vyjadřování zvyklý.

  Když se mne ptáte, kolik otázek jsem položil v článku (což si může každý snadno spočítat, tedy i vy), nepřipadáte si hloupě?

  Omlouvám se, pokud jsem vám přisoudil něco, co neděláte. Pokud čtete mé příspěvky, všiml jste si, že jsem nikde nevyjádřil, že by mi vadilo, že někdo odpoví jednoduše, zato jsem se jasně vyjádřil, že mi to nevadí? 

  Proč se cítíte jako hlupák, když napíšu, že jsem zvyklý komunikovat exaktně a nečiní mi to problém a rozumím tomu, když na otázku "Dokázal byste říci, kde Bůh není?" někdo přesně odpoví "Ano dokázal"? Odpověděl jste naprosto přesně a výstižně a za odpověď jsem vám poděkoval. Jaký je tedy důvod toho, že se cítíte nyní hloupě? Odpovídáte přesně, ale nevyhovuje vám to? Nebo je nějaký jiný důvod?

  Proč se cítíte hloupě, když napíšu, že od lidí jde informace o tom, co potřebuji, zjistit dotazem (tedy od lidí, kteří odpovídají na otázky, samozřejmě). Já opravdu používám dotazy, pokud chci od někoho něco zjistit. Denně obvykle pokládám takových dotazů několik set. Několik z takových dotazů se týká i emocí druhých.  Co přesně ve vás u této věci způsobuje to, že se cítíte hloupě?

  To je zřejmě dotaz od vás, pokud jsem pochopil.

  Mimoslovní komunikaci u vás vidím například v tomto příspěvku, ve kterém na otázku "Dokázal byste říci, kde Bůh není?" odpovídáte "Ano dokázal". Pro vás je to "normální odpověď", nějak uvažujete. Kdybych na takovou otázku odpovídal já, odpověděl bych například "Bůh není ve lži". Nebyla by to odpověď dokonalá, exaktní a k věci. To, jak odpovídáte na dotazy je tedy pro mne mimoslovní komunikace.

  

  A proč se u takové věci cítíte hloupě? 

  Proč se cítíte hloupě, pokud vám napíšu, že mne můžete považovat za co chcete? 

  

  Článek a otázky jsem nepsal proto, aby někdo počítal, kolik je v něm otázek. Článek jsem psal proto, abych se dozvěděl, co si lidé myslí o tématu článku "Bůh je všudypřítomný". Tomu se budu i nadále věnovat. Pokud se chcete místo toho věnovat počítání otázek, nebudu vám bránit.

  To jsme na tom podobně, věci, které vymýšlíte, mi připadají hodně mimo. 

  Děkuji vám za komunikaci, za tu slovní i mimoslovní, a ať se vám daří v novém roce.

  Cizinec.

Opět pane Cizinče poněkud mimo. Nechci se věnovat počítáni otázek a přijde mi od Vás ne fér, že se domníváte, že to chci dělat. V článku jsem viděl, že jsou 4 otázky a na ty 4 otázky jsem Vám odpověděl. Pak jste mi napsal, že jsem Vám na jednu nezodpověděl. Mimo jiné i tu způsobilo, že jsem se cítil jako hlupák. Proto jsem se ptal kolik těch otázek jste vlastně položil. Je vidět, že Vás odpovědí, proč jsem se cítil jako hlupák upřimně nezajímaly, když jste si nepravdivě z toho vyvodil, že mám potřebu si počítat otázky.

To je divné, že vám není jasné to, co jste si sám vymyslel. To jsme na tom podobně, věci, které vymýšlíte, mi připadají hodně mimo.
A k těmto dalším nepravdivých tvrzení o mně jste přišel jak?

Pokud si něco vymyslíte, zkuste se zamyslet, jak jste na to přišel a budete to vědět. Můžete nám to pak napsat do diskuze, samotného by mne zajímalo jak jste přišel na to, že uvažování je vlastně komunikace.
Promiňte jak jste zase došel k závěru, že jsem si to vymyslel? Vůbec si to nemyslím. Je to jen další nepravda o mně?

A jste si jistý, že to byly moje příspěvky, co způsobily, že jste se cítil hloupě? Nespletl jste se? Nenapadlo vás třeba že by to mohly být vaše příspěvky, pro které jste se cítil hloupě?  Proč se cítíte hloupě, pokud vám napíšu, že mne můžete považovat za co chcete?
Pane Cizinče na to, už jsem Vám odpovídal. Nemám důvod se k tomu vracet.

Překvapuje mne stále jak stále dokola jakoby jste všechno chtěl hodit jen na mně.

Četl jsi Leviticus? Tohle nesmíš, tohle nesmíš, tohle nesmíš a tohle taky ne. A jestli to uděláš, tak tě ostatní ukamenují...

a k čemu to vedlo? Lidi se šmírovali vzájemně. Pamatuješ, jak chtěli židé ukamenovat tu ženu, co cizoložila? Ježíš tento přístup neměl. Ani neslídil v ložnicích, ani nekamenoval... Věděl, že ti, co ji chtějí ukamenovat, nejsou o moc lepší než ona. Normálně se s ní bavil, ani si před ní neodplivl, dokonce s ní bavil i po tom, co ostatní odešli. Dal přednost komunikaci s ní před těmi šmíráky... Takže podle Ježíše by to vypadalo, že Bůh zábavu ve šmírování ložnic nemá...

To spíše lidi by šmírovali druhé...

  No, k tomu nevede Leviticus. K tomu vede skutkařské náboženství.

  

  No, nedomýšlíš si trochu moc? Proč myslíš, že tu ženu šmírovali? Jinak souhlas s tím, že ti, co ji chtěli ukamenovat nebyli lepší, než ta, co cizoložila. Stejně jako není lepší modlář než homosexuál. Všichni zhřešili a ztratili Boží slávu.

  V každém případě to nesouvisí s tématem: To, že lidé šmírují, co dělá druhý, se netýká Boha. 

  No a ve Starém zákoně to vypadá, že by Bůh nějak obecně "šmíroval lidi"? 

  Bůh je světlo a není v něm žádná tma. Je oddělený od hříchu. Není žádní spojení Boha s temnotou. To i přikazuje lidem: Oddělte se od hříchu.

  Když přišel Pán Ježíš na svět, je o něm napsáno, že se stal hříchem, za nás, namísto nás. To byl pravý opak toho, čím Bůh je. Je napsané, že na svém těle zrušil hřích. Když někam Bůh přijde, když je někde přítomen, temnotu zruší. Tam, kde temnota zůstává, Bůh chybí.

  Toník

 

Protože je k tomu Starý zákon vybízel. Za cizoložství mohlo být ukamenování. Bylo by to pěkné divadlo. Hodit si kamenem a ještě se dívat na něčí umírání. Čili uvolnit skrytý sadismus. 

Napsal jsi, že není rozdíl mezi modlářem a homosexuálem. Já ti na to odpovím, že homosexuál může být někdo, kdo dosud neměl sex. Já jsem byl homosexuálem od 14 let, kdy jsem si to uvědomil, až do 25. Přitom jsem byl celou dob bez sexuální zkušenosti. Ty si stále pleteš orientaci a skutky člověka. Za další. Styk s mužem mají i heterosexuálové. Ve věznici, námořníci na dlouhých plavbách, nebo to zkoušejí mnozí heterosexuálové jen tak ze zvědavosti. 

Za další nejsem si jist, že se Bůh na to dívá jako ty. Gay, který žije čestně s mužem a vedle toho máš gaye, který hraje divadlo, oženil se a po x letech svojí ženě řekl, že je gay. 

A za další srovnávat sexuální orientaci s modlářstvím může jenom debil. Já vím, že to budeš psát dokola, ale já zase na oplátku bud psát, že to je debilní názor. Modlářství je dobrovolné rozhodnutí se uctívat cizí božstva nebo nějaké kultické předměty apod., často z neznalosti, zatímco nějakou sexuální orientaci má od puberty každý člověk, aniž by ho k tomu někdo vedl. Pokud to srovnáváš do jedné lajny, tak jsi skutečně debil. 

  Pro tento způsob uvažování máme označení "být mrtvý v hříchu".

  No, já sem netahám téma homosexuality. To jen pro tebe je to téma jak rudý šátek. Já jen souhlasil s tvojí větou "Věděl, že ti, co ji chtějí ukamenovat, nejsou o moc lepší než ona." a dal jsem kromě cizoložství a vražedného náboženství další dva příklady toho, že je jedno jaký hřích člověka v životě trápí. Připadá mi, že máš v tomhle nějaké "slepé místo" a reaguješ alergicky, neadekvátně diskuzi. 

  Je pochopitelné, že "všichni zhřešili a ztratili slávu Boží" a je jedno, jeslti člověk honí modly, ženské, chlapy, majetek či cokoliv dalšího? 

  Pro tebe asi ne, furt tam budeš vidět tu tvou homosexualitu jako nějakou extra specialitu, naprosto vyjímečnou a s ničím nesrovnatelnou, jestli rozumím tvému uvažování dobře?

  Ty jsi byl homosexuál až od 14 let? To já jsem byl modlářem už dříve, někde tak od osmi, devíti, ani si přesně nepomatuju od kolika. Ve čtrnáti už jsem byl v modlářství a pověrách zabředlý až po uši a likvidovalo mi život systematicky.

  Z čeho si tento tvůj omyl vyvozuješ?

  Já vím, tebe to téma fascinuje, protože ho žiješ, tam o něm máš potřebu stále psát. Mně to navadí, jsem rád, že se dovím další a další vaše uvažování.

  No, to je fakt silný "argument", jsem na takové "argumenty" od podobně diskutujících už zvyklý. Omlouvá tě to, že píšeš o něčem, co neznáš a co jsi nezažil, nemáš tedy informace o realitě, jen mylné představy.

  Toník

To se mi snad zdá.

Nejde to srovnávat ani s modlářstvím, ani s alkoholismem, ani s hrami na automatech atd. Věk dospívání je stanoven přírodou, Bohem. Pokud se divíš, že na mě přišla puberta ve 14, tak jsi prostě blb. 

  Toník

Kdybys mi napsal, že sis uvědomil svoji heterosexualitu v nějaké době, tak to je přirozená adekvátní odpověď. Ale ty tu začneš smolit něco o modlářství, páč chceš ublížit. A když si to nenechám líbit, tak jsem myslivec,,,,, aha...

  Zajímavá myšlenka. Z čeho sis prosím vyložil, že chci ublížit tím, že napíšu o tom, co trápilo a ničilo život mně?

  V tom se od homosexuality liší. To, že homosexualita je trápení a ničení jsi tu popisoval celkem dlouze ty. Psal jsi že tě vede k něčemu, co tě obviňuje před Bohem, nedává klid. Že rozumíš věcem tak, že se musíš vyhýbat tomu, k čemu tě vede homosexualita abys mohl být s Bohem. Pokud jsem tě tedy pochoplil dobře.

A proto kdyby se bavil s Pavlem Vítkem a Janisem Sidovským, co spolu žijí 28 ket nebo s Alešem Cibulkou a Michalem Jagelkou, co spolu žijou 15 let, upřímně říkám, že bych jim nedokázal říct, aby se rozešli... Spíše fandím párům, co jsou spolu tak dlouho a přeju jim, aby jim to vydrželo dlouho. 

Nejsem si úplně jist, zda chce Bůh rozdělit šťastné páry, co jsou pro sebe vzájemnou oporou a prožili spolu kus života a udělat z nich solitéry, co se budou užírat samotou...

  Když na křesťanských diskuzích člověk č. 1 napíše, že si svůj Hřích uvědomil ve 14 letech, tak je přirozené, když člověk č. 2 napíše, že si svůj Hřích uvědomil o několik let dříve. Je to přirozená a adekvátní odpověď.

  Nejsi myslivec. A za tu poznámku a srovnání s myslivcem se omlouvám. Sice píšeš zcesty, když se tě něco dotkne, ale po čase se srovnáš a zase diskutuješ k tématu. Jsi tu jeden z lidí, kteří diskutují k tématům a píší dost otevřeně a vážím si toho. I když některá témata jsou pro tebe zjevně tabu a diskuze o nich ti moc nejde. 

  Už jsem ti to vysvětloval, ale ještě jednou.

  Ježíš hříšné skutky dost často ignoroval a šel rovnou k věci, k tomu důležitému, co lidi trápilo: Ke Hříchu, stavu, ve kterém se lidé nacházeli. Proto taky lidem šlehnutým náboženstvím někdy připadá, že Ježíš hříchy (množné číslo) moc neřešil: Nevšimnou si totiž, že Ježíš řešil věci hlubší, niternější. Ježíšovy rozhovory někdy vypadají poněkud mimochodně: Třeba se s ním potká ženská u nějaké studny a začne Ježíše oblbovat nábožnými řečičkami a provokacemi. A Ježíš se nenechá v klidu místo nějakých sektářských dohádů, ke kterým uhýbá ta žena, řeší její problém. Hřích.

  Tedy v tom případě, o kterém se bavíme: Homosexualita je Hřích s velkým H. Je to stav, který táhne člověka k tomu, aby dělal "hříchy" s malým "h" v množném čísle.

  Je to nějak pochopitalné?

  To, že člověk objeví, že má v životě něco, co ho táhne od Boha a chtěl by být s Bohem je dobře. Protože pokud to objeví, je to určitě jeden z kroků k cílovému řešení.

  Toník

Ty máš skutečně zpomalené, až zastavené myšlení. Už jsem ti psal, že obcovat s mužem může i heterosexuál. Děje se to např. ve vězení, kde muži nemají možnost styku s ženou. Nebo to někteří zkoušejí ze zvědavosti. 

Za další jsem ti psal, že jsem si od 14 do 25 let uvědomoval svoji orientaci a s nikým jsem neobcoval. Pak tu jsou starší páry osob stejného pohlaví, které spolu nemají sex. Nebo spolu intimně nežijí ze zdravotních důvodů. Přesto spolu jsou. Ty to pořád a vytrvale srovnáváš s krádežemi s samoobsluze, posmíváním se rodičům atd. Někdo (možná ty) tu psal srovnání s modlářstvím. Jak jsem už varoval, pokud někdo bude toto srovnávat dokola, je to jeho právo, ale moje právo je mu pokaždé odpovědět, že je blb. Srovnávat sexuální orientaci s alkoholismem, krádežemi v samoobsluze, posmíváním se rodičům atd. může jen blb.

Nejdříve napíšeš: 

A pak dole napíšeš: 

A ještě drze napíšeš dovětek 

Realita je taková. Tápeš v tom. Máš v hlavě chaos. V Bibli sis něco přečetl, pak máš nějaké svoje názory homofobika a smotal jsi takový svůj guláš. Já bych křesťanům doporučoval vyjadřovat se jen k tématům, kterým rozumějí. Hele, já po tobě nechci, abys tu schvaloval homo styky. Chápeš? Vím, že tě Bible nepustí. Je mi to jasné. Já jen říkám, že vymýšlení si stupidních teorií a stupidních urážlivých srovnávání nikam nevede. Je to kontraproduktivní. Nikdo ně nežádá, abys buzíkům mazal med kolem huby. Mně se ale více líbí někteří ateisti, kteří řeknou na rovinu, že by všechny buzíky postříleli, nebo zplynovali. To aspoň vím, s kým mám čest. Nejhorší jsou právě ti, co svůj odpor k homosexuálům obalují do náboženské omáčky, do posvátných frází a vymýšlejí bizarní konstrukce.

  To, že má člověk v nitru hřích, je chyba. To je špatně.

  To, že člověk přijde na to, že má v nitru hřích není špatně.

  Je to jako s nemocí.

  To, že má člověk rakovinu, je špatně, chyba.

  To, že člověk přijde na to, že má rakovinu, není chyba.

  Pokud na to totiž přijde, má možnost s tím něco dělat.

  Jediné názory na homosexualitu mám od tebe, kromě tebe jsem na dané téma neměl příležitost si psát s někým jiným. Jen od tebe vím, že tě homosexualita vede k něčemu, v čem jsi nešťastný a odvádí tě to od Boha.

  Toník

A co chceš s tím dělat? Nemůžeš bát nesexuál a nemít žádnou orientaci. Nějakou orientaci má každý. Pokud navrhuješ přeorientovat z homo v hetero, tak to už v historii bylo. Elektrošoky, bití, chemikálie, atd. Nikdy nic nefungovalo, leda z těch lidí nadělali trosky, mrzáky. Dej si do vyhledávače léčba homosexuality a můžeš se v tom hrabat. Je to hnus a tohle mučení volá do nebe! 

Nikdy jsem to takto nenapsal. Zažil jsem léta šťastná i méně šťastné chvíle. To není jednoznačné. Snažím se být spravedlivý a objektivní, samozřejmě toto je nedosažitelné. Přál bych si, aby dali všichni těm druhým pokoj a nechali je žít. V tomto směru jsem rád, že církev dneska nemá žádnou praktickou moc ve státě. Gayové a lesby díky tomu mají možnost prožít svobodně svůj život a najít si svůj protějšek. A co se týká mne, tak já si nejsem jist, zda je lepší být sám, trápit se, užírat se samotou a věřit, že za to jednou dostaneš odměnu po smrti, nebo zda je lepší si někoho najít  a prožít normální život. 

Mě se můj kamarád (gay) ptal, proč ten tvůj Bůh mému bratrovi (heterákovi) dovolí mít přítelkyni, manželku a mně to nedovolí a mám být sám? Na to jsem mu nikdy nedokázal odpovědět. Když jsem pokrčil rameny, tak se mě zeptal:  "Pproč věříš v takového nespravedlivého Boha, který by jednu skupinu obyvatel upřednostňoval před druhou?" Na to taky nemám odpověď.

  Odkud jsi získal informaci, že za to, že "budeš sám, trápit se, užírat se samotou", dostaneš odměnu po smrti? Neřekl bych, že je to pravdivá informace.

Hele, dneska jsem se zadíval na film Správnej dres. Hrála tam Taťána Kuchařová. Vlastně jsem se zadíval na ten film kvůli ní. A pak mě zaujal i ten příběh. To jsou okamžiky, kdy si říkám, že nejsem jen homo. Kdybych s ní byl, tak bych možná byl schopen všeho. Vizuálně mě láká velmi. 

Pořád mi nejde do hlavy, že by Bůh stvořil svět tak pestrý, různobarevný, pluralitní, rozmanitý, košatý a pak si to rozmyslel, nechal napsat jednu knihu  a tam to naopak všechno sevřel do nějaké svěrací kazajky přísné uniformity....

Jenže to, je hluboké nepochopení toho, co je hřích. Hřích není až ten skutek, který člověk vykoná veden svou hříšností. Ježíš říká: hřích je v tom, že ve mě nevěří.Tím má na mysli, že lidé v něm nevidí svůj obraz, vzor. Čili hříchem je vše, co není Boží vlastností danou člověku. A s tímto hříchem, nepodobou Bohu, se všichni rodíme. Všichni Adamovi potomci se rodí s hříšnou přirozeností a je úplně jedno, jak se ta hříšnost bude projevovat. Jestli vrozenou homosexualitou, nebo vrozeným cizoložstvím, nebo vrozenou touhou krást. U Tebe je problém, že svou homosexualitu nevnímáš jako důsledek hříchu Adama, který způsobil, že všichni lidé se rodí s hříšnými sklony, ale jako něco, co Ti dal Bůh a tudíž to není hřích, ale jen jiná orientace. Dokud nezměníš svůj pohled na celkový stav člověka, jako na hříšný, tak nikdy nepochopíš proč přišel Ježíš. Prostě, jestli si myslíš, že homosexuální orientace je dar od Boha a není na ní nic špatného, tak jsi nepoznal jaký je Bůh a jaký je jeho záměr s námi. On stvořil člověka jako muže a ženu a řekl jim, ať se milují, množí a naplní zemi. Z toho je dost zřejmé, že sexuální náklonnost ke stejnému pohlaví nebyla jeho úmyslem. A protože není jeho úmyslem, tak je produktem Adamova odpadnutí od Boha. Člověk, který pozná v Ježíšovi tu pravou podobu člověka i Boha, ten přirozeně zatouží se zbavit všeho, co není s Bohem v souladu. Čili i svých vrozených náklonností. Nevymlouvá se na to, že mu byly dány aniž by o ně stál, ale hledá u Boha oddělení se od nich. Neřeší to, jestli je to jeho vina, nebo vina předků, ale nechce v tom žít. Ty říkáš, že s tím bojuješ a já Ti věřím, ale zároveň u Tebe vidím jakési omlouvání toho stavu a hlavně neustálé výčitky k Bohu. Pokud budeš Boha stále kritizovat a vidět v něm šmíráka a sadistu, tak s ním nebudeš moci spolupracovat na svém vysvobození a bez jeho pomoci se hříšné přirozenosti nezbavíš. Člověk přece vždy spolupracuje jen s tím, komu důvěřuje. Ty mu nedůvěřuješ jeho dobrotu a lásku a vidíš v něm šmíráka, sadistu a špatného otce. Takže všechno táhneš sám a podle toho to v Tvém životě dopadá. Žádný pokoj, žádná radost ze společenství s dobrým Otcem. Dokud nepochopíš, že ta chyba není v myšlení Boha, ale v myšlení Tvém, bude to pořád stejné.

Jestli srovnáváš lidskou sexualitu s touhou krást, tak jsi blb č.2 blb č. 1 srovnává lidskou sexualitu s modlářstvím a blb č 2 srovnává sexualitu s touhou krást. Ale to není nic nového pod slunce. Znám i další blby. Ti srovnávají sexualitu s drogami, alkoholismem, gamblerstvím atd. Už jsem za ty roky slyšel všechny varianty...

Myslel jsem, že to jako učitel pochopíš. Ale asi jsi nebyl češtinář.

Homosexuál se nemůže  změnit svým chtěním v asexuála ani heterosexuála. Stejně jako ani ty se nedokážeš změnit v nic jiného než co jsi. Ani obrovským množstvím slov. Ani když na to téma napíšeš slohovky přes celé granosalis, tak to nemá žádný vliv. Ty neznáš příběhy těch lidí a nevíš, co všechno podstoupili. Nemáš o tom potuchy a vedeš o tom pouze akademické řeči. I kdyby si homosexuál četl od rána do večera Bibli, chodil jen na shromáždení křesťanů, neustále se bičoval ve svém svědomí, i kdyby zkoušel žít s ženou nebo v celibátu, i kdyby si nadával, jak je špatný, i kdyby si opakoval články byliny a články cizince, aby si ještě lépe a ještě důsledněji uvědomil, jak je špatný, tak to stejně nemá žádný efekt. Tudy cesta nevede. Pokud ano, ukaž mi, koho jsi předělal svými slohovkami na heteráka...

Věřím ovšem tomu, že kdyby Bůh chtěl, tak zasáhne do mozku člověka předělá mu reaktivitu tak, že ten člověk začne reagovat na ženy a na muže nebude reagovat. Bůh má neomezenou moc, takže by to jistě mohl učinit. Už se staly případy, že Bůh zasáhl do mozku člověka. Ale o zázraku změny orientace jsem zatím neslyšel.

To vůbec nesouvisí s homosexualitou. Toto napsal heterosexuál, otec tří dětí. 

"Kresťansku Bibliu nechápem.Ja sa zaseknem hned pri Adamovy a Eve .Som otec troch detí a vidím to takto.Predsavte si,že svoje dve 3ročné deti,ktoré ešte nerozoznaju dobro a zlo,dám do detskej izby,kde medzi hračky na zem položím ostrý kuchynský nož.Zakážem im dotýkať sa noža a odídem,ale všetko spoza dverí sledujem.Moj další,25 ročný syn vchádza do izby a presviedča deti,aby sa hrali z nožom.Oni ho posluchnu a porežu sa.Vtedy vchádzam ja-nepoviem ani slovu 25 ročnému,ale vyhodím tie 3ročné z domu,pretože neposluchli.Ešte za nimi kričím,nech sa živia sami a preklínam aj ich potomkov.Vraciam sa dovnutra a spokojne si otváram pivo…Pripadal by som vám ako dobrý,milujuci a láskavý otec,alebo ako sadistický psychopat,…Pretože toto je príbeh o Adamovy a Eve,rajskej záhrade,jablku ,Satanovy,ale hlavne o židovsko kresťanskom Bohu…."

je to 4. příspěvek seshora. 

1. Nic nesmíš realizovat, všechny tvé tvé touhy jsou trestné. A pokud bys selhal, tak v base je s pedofily to nejhorší zacházení. Mnohdy to ani nepřežijou. 

2. Tvůj objekt zájmu dospívá a v tom okamžiku ztratí pro tebe atraktivitu a cenu

3. Tvůj objekt zájmu je dítě, tedy nemůžeš čekat vzájemnou podporu a oporu. 

4. Tvůj objet zájmu je mimo plodné období, v předpohlavním věku. 

 

Vztahy jsou to nejkrásnější. Promiskuity se člověk stejně nikdy nenasytí. Bude jako včelka opylovat pokaždé jinou květinku. Bohužel včelka, která nikomu nepatří...  Nejkrásnější sex je s tím druhým, až když se trochu sladíme, tzn. na 4.,5. 6.a další schůzce. 1. schůzka je jen takové poznávání, oťukávání a střídač se nikdy dál než k poznávání nedostane. To je jako bych chodil pokaždé do nové restaurace, kde jsem ještě nebyl a dával si tam jenom předkrm... Ty, co programově preferují jednorázovky, jsem nikdy nechápal. Na druhé straně chápu toho, co je sám, že než být doma sám, tak někam jede na schůzku. Vztah, dlouhodobý vztah je vyšší level, ale kdo ho nemá, tak já ho nesoudím, pokud někam zajde. Za častým střídáním může být taky nezralost, nebo psychická slabost. Nebo prostě ten člověk to bere jako lov. Jsou lidi usedlejší a potom lidi, co je láká dobrodružství. Úplně nejhorší varianta, pokud se sejde ten, co touží po vztahu,  s tím, co chce jen úlet a přitom lže a tvrdí, že chce taky vztah. Když dopředu řekne o co jde, tak to je fér, ale když zavádí, tak to je na zabití. 

Já bych neřekl, že problém je ve vysokém libidu. Spíše to vidím tak, že vůbec je libido. Tedy že ho mají i ti, co nežijí, nebo nemohou žít v manželství. I lidi mimo manželství mají libido a co mají dělat? 

Dvojice osob stejného pohlaví v dospělém věku mají od zákonodárců podporu (viz registrované partnerství), protože pár muž - muž, žena - žena je totéž, co bezdětný pár muž - žena. 

Pleteš se. Už před 100 lety byly země jako je Británie, kde byla homosexualita trestána a země jako Franice a Itálie, kde je nechávali na pokoji. Je to hezky ztvárněno ve filmu Maurice. 

Tomu se mi nechce věřit. Nejsou to pomluvy nebo jedna paní povídala? 

Já u nás o ničem podobném nevím. Asi žijeme fakt na jiných planetách, přičemž je to divné, protože jsem 20 let působil ve školství a nic podobného jsem nezaregistroval. 

V dnešní době je role školy naprosto zanedbatelná. Stačí, aby rodiče odešli do práce a jejich potomek si pustí na internetu, co chce. A nejde jenom o stolní pc, ale i další možnosti. Třeba mobily atd. 

Pleteš se. Už před 100 lety byly země jako je Británie, kde byla homosexualita trestána a země jako Franice a Itálie, kde je nechávali na pokoji. Je to hezky ztvárněno ve filmu Maurice. 

Tomu se mi nechce věřit. Nejsou to pomluvy nebo jedna paní povídala? 

Já u nás o ničem podobném nevím. Asi žijeme fakt na jiných planetách, přičemž je to divné, protože jsem 20 let působil ve školství a nic podobného jsem nezaregistroval. 

V dnešní době je role školy naprosto zanedbatelná. Stačí, aby rodiče odešli do práce a jejich potomek si pustí na internetu, co chce. A nejde jenom o stolní pc, ale i další možnosti. Třeba mobily atd. 

Nechápu, co řešíš? Závidíš dnešním mladým jejich možnosti? 

Tomu se mi nechce věřit. Nejsou to pomluvy nebo jedna paní povídala?

Už jsem si všimla, že věci, s nimiž jsi se Ty nikdy nesetkal nebo se o ně nezajímal, pro Tebe neexistují. Zajímavý článek o tom byl třeba zde. Když jim napíšeš, třeba Ti ještě tohle číslo pošlou. Jinak poprvé jsem o tom četla tady, ale nevěřím, že tam je všechno pravda, zdá se mi to až moc přitažené za vlasy. Jinak je toho plný internet, ale člověk těžko zjistí, co je pravda a co lidová tvořivost. Ten Reflex by byl asi nejobjektivnější.

Já u nás o ničem podobném nevím. Asi žijeme fakt na jiných planetách, přičemž je to divné, protože jsem 20 let působil ve školství a nic podobného jsem nezaregistroval.

Nedávno jeden můj přítel na fejsu ze srandy sdílel ilustrovanou sexuální výchovu pro mateřské školy, která byla ve slovenštině. A tam bylo popsáno vše vyčerpávajícím způsobem, včetně těch kondomů, na co jsou. Příště to ještě doplnit o orál a anál a bude to "dokonalé"...:-(
Samozřejmě, že vše záleží na přístupu rodičů. Nechápu, jak to funguje v rodinách, kde se školačky svlíkají před webkamerou a jejich mámy o tom neví... Pedofilové mají díky pornobyznysu a lhostejnosti takových rodičů skvělé našlápnuto, jen pozorovatelnik si zatím ničeho nevšiml:-( Zkus se místo gay seznamky taky zajímat o něco jiného, pak se nebudeš všemu tak divit.

Nechápu, co řešíš? Závidíš dnešním mladým jejich možnosti?

Ano, to je vskutku co závidět. Za tu dobu, co jsem byla v jejich věku, se toho tolik nezměnilo a svým kamarádkám jsem jejich sexuální úlety fakt nezáviděla. Spíš jsem nechápala, jak se mladá pěkná holka může takhle nechat kdejakým uslintaným blbem konzumovat...

Já jsem o tom opravdu nevěděl. Podívám se na to. 

Tak samozřejmě jsem si všiml, že dnešní mládež zahajuje všechno mnohem dříve a nemá zábrany. Ostatně jsem to před pár lety sám zažil jako učitel, když mi žákyně 9. třídy (15 let) poslala email, v něm fotky ve spodním prádle a k tomu mi dopsala: "Pane učiteli, já ráda dělám zakázané věci...." Jistěže to kdysi nebylo. 

Pro mladého gaye je tato doba mnohem lepší než ta moje. V mé době jsem myslel, že jsem takový sám, neměl jsem s kým o tom ani promluvit. Nebyly informace k dispozici. Možnosti k seznámení nulové. Dneska mají mladí nesrovnatelné možnosti. Pro gaye má technika (mobily, internet) mnohem větší význam než pro heterosexuály. 

  Jestli mají pravdu ti, co říkají, že orientace je vrozená, tak asi od početí a jestli má pravdu apoštol Pavel, tak ještě o kus dříve.

  Jestli mají pravdu ti, co říkají, že orietace je daná výchovou, tak jsem heterosexuál někdy od doby mezi narozením a pubertou.

  To záleží na tom co byste chtěl dokazovat. Nejsem tu proto abych někomu něco dokazoval, ale pokud něco potřebujete dokázat, pokusím se.

  Já jsem ve své poznámce hlavně narážel na tvoji větu "Já jsem byl homosexuálem od 14 let". Zřejmě si tím nemyslel, že jsi byl až od 14. let, když jsi tu několikrát psal, že homosexualita je vrozená. Svojí narážkou jsem tě chtěl upozornit na tenhle rozpor ve tvém psaní. Nečekal jsem, že se toho chytneš poněkud jinak, ale mohl jsem.

  Takže: Od kdy jsi homosexuál? Od narození, nebo od 14 let? Předpokládám, že z nějaké nauky si myslíš, že homosexualita je vrozená, ale projeví se až v dospívání, pochopil jsem tě dobře?

  

  

Já jsem si svoji orientaci uvědomil v 8. třídě, když moji spolužáci ohmatávali spolužačky. Pamatuji se na ten pocit divnosti, nepochopení, co to dělají. Potom, o 4 roky později jsem se platonicky zamiloval do spolužáka. Ale nedal jsem mu nic vědět, protože jsem měl strach. Až jsme odmaturovali, napsal jsem mu dopis. Pak si pamatuji na své první pracoviště, to mi bylo 19 let. Zažil jsem tam první obtěžování ze strany ženy. Potom se mi to stalo vícekrát. Hlavně, když byly byly přiopilé, nebo když jsme byli někde na semináři apod. Nejvíce jsem si právě uvědomoval svoji orientaci, když jsem měl reagovat na snahu dívky, ženy kladně, ale ve mně její osahávaní a řeči vyvolávaly odpor. To se asi těžko popisuje heterákovi. Pokud jsi čistý heterák, tak si představ, kdyby na tebe sahal chlap. Nebo když jsi to zažil, tak víš, o čem mluvím. Prostě já jsem věděl bezpečně, že nejsem na ženy, ačkoli jsem ještě neměl sex. V té době neexistoval internet, ani porno ani nic podobného. Takže moje kladné podněty - to bylo výjimečné a leda, že jsem třeba někde potkal cyklistu, co se mi líbil. Jsou to takové střípky, co mám v paměti. Někdy někdo v autobuse, na zastávce apod. Věděl jsem, kdo se mi líbí, ale spalo to. První sex jsem měl až ve 25. Jsem přesvědčen, že kdyby v té době byl internet, tak bych začal dříve. 

 

Hele, asi tak. Kdybych si musel vybrat, s kým se budu líbat a měl jenom tyto dvě možnosti. Tuto ženu  nebo tohoto muže, tak mi věř, že by to byla ta žena. 

Věřím, že podobně,  pokud by byl heterosexuál postaven před dilema, koho políbit, zda tuto ženu nebo tohoto muže, tak vybere toho muže. 

Ahoj,

vykládat si Boha podle svého poznání o člověku a tak stanovovat Bohu hranice, mám za špatné. Bůh není člověk. Přesto se pokusím o jakési srovnání. Člověk je ve svém bytí omezen určitým způsobem sám sebou, druhými, genetikou, prostředím, okolím, ..., a zejména Bohem. Bůh však je omezen jen sebou samotným, jak On sám chce. Bůh však nemůže být nijak ohraničen lidskou omezeností. Je snad nad Boha někdo vyšší? Rozvíjí se snad jeho poznání a rozumnost a moudrost podle jím stvořených bytostí a jím stvořeného vesmíru a všeho, co je jím stvořeno v tom všem světě? Je hmota více než Bůh? Byl kdy nějaký duch dříve než Otec duchů? Vše co o Bohu lze poznat, poskytuje, umožňuje a zjevuje celému stvoření o sobě samém Bůh sám. V Bohu totiž žijeme a jsme. Bez Boha by nebylo nic a co je, to existuje v závislosti na něm, mocí jeho slova a jeho vůlí. Nic není nezávislé samo na sobě bez závislosti na Bohu. Naprosto nic. A dává-li se Bůh poznat lidskému omezenému vnímání, pak člověku sám posouvá jeho lidské hranice a ne člověk sobě své hranice. A Bůh se tak člověku může zdát omezený jen podle jeho lidské hranice, ale že i lidské poznání roste, o všem co je, a nekončí, pak i člověk by měl uznat, že Bůh není člověku omezen v poznání jinak, než jen jeho lidskou malostí. :-) Bůh totiž přesahuje veškerou možnou kapacitu lidského mozgu. A se vnímáním Božíbpřítomnosti tomu není jinak.

Tele

To lidský mozek je omezený. Omezené je i vnímání člověka světa viditelného i neviditelného. To člověk vnímá Boha omezeně v prostoru omezeném a ohraničeném svou lidskostí. A co může člověk o Bohu porozumět a v čem poznat Boha, v tom se Bůh dává člověku poznat a člověk v tom Boha poznává. Bůh se nám dává poznat do té míry, do které jsme schopni jej poznávat a porozumět mu. Proto také lidská inteligence neskýtá člověku (před Bohem, ač před jinými lidmi nebo jinými stvořeními) žádné výhody, ale omezuje ho v poznávání. Ale víra, ta zbožná víra, nemá hranice v poznání omezeném inteligencí člověka. Naprosto věří Bohu i v tom, co rozumem nechápe. Rozum jako by byl kotvou víry a víra rozpínající se hranicí lidského mozku. O čem jsme přesvědčeni, že je pravdou o Bohu (a čemkoliv jiném), tomu také věříme. A přesvědčit svůj rozum o tom, že je možné i to, čemu nerozumíme, to je úlohou víry. Ta se naděje i těch věcí, které rozum nechápe a nepoznal je. Tedy - Bůh není omezitelný ani v prostoru ani v čase ani v hmotě, ale jeho vnímání je nejen člověkem, ale i anděly a i ostatním stvořením omezené podle toho, jaké hranice rozumového poznání Boha komu určil Bůh. A ty hranice rozumového vnímání Boha nelze člověku jinak překonat, než skrze víru, naději a lásku. A zejména skrze lásku, neboť ona vždy věří a vždy se naděje i toho, čemu nerozumíme. Já mám tedy za to, že Bůh je ohraničen každému člověku pouze podle vlastního přesvědčení člověka o Bohu. Ne tedy Bůh se kvůli nám omezuje, ale jedná s námi tak, abychom mu porozuměli, jak jsme ve své omezenosti jej schopni každý vnímat rozumem skrze víru. Kde chybí víra, chybí i poznání Boha. Tele

Ano, Syn Boží byl způsobem bytí roven Bohu. Ponížil se však před Otcem a pokořil se před Ním kvůli nám a stal se člověkem, Synem člověka. A také jako člověk se ve svém způsobu života ponížil a pokořil před Bohem a stal se Božím služebníkem a v poslušnosti podstoupil i smrt za nás. Otec tak jednal skrze Syna vůči nám a ve svém Synu, který se stal člověkem, se nám dal poznat. Bůh přesto zůstal nekonečný, věčný, všemocný a všudypřítomný. Jeho věčné Božství a moc nebyly narušeny a změněny. Ježíš již byl však povýšen a uveden do moci Božího Syna. Omezil se tedy Bůh Otec ve svém Synu vůči nám ve svém jednání? Stal se snad Bůh méně mocným, omezeným, pomíjitelným? 

Boží jednání vůči človeku bych asi omezením nenazval, i když se jedná o jednání jako u Mojžíše - tváří v tvář. Nakonec, kdo je vlastně Bohu roven? A kdo z nás je roven Ježíši. Jsme způsobem bytí rovni Bohu či Synu? Když otec mluví se svým dítětem, nemluví s ním přeci jako jeho sourozenec nebo jako dítě, co vysvětluje něco dítěti. Je otcovo jednání s dítětem dětinské nebo otcovské? Bůh tedy s námi jedná jako otec se syny, ne jako dítě s dítětem, a tedy vůbec ne jako se sobě rovnými. Kdyby s námi jednal jako se sobě rovnými, ač mu nikdy rovni nebudeme, pak by to bylo jen a jen ouha. Ale jedná s námi jako syny malinkými, dospívajícími a dospělými, tedy v těch věcech jak dorůstáme v Krista. 

Jestli se tedy snad nějak Bůh omezuje vůči nám, pak snad aby s námi nejednal jako se sobě rovnými, ale jako se svými syny.

Snad je to ten jiný pohled na stejnou skutečnost.

Tele

Ahoj Petře.

Vidím to tak, že Bůh s námi jedná jako Otec s dítětem. Neomezuje se ve své podstatě, ale kvůli nám se, v jednání s námi, snižuje na naši úroveň, abychom mu byli schopni porozumět. Proto i Syn přišel v těle člověka mezi nás.

Řecké slovo překládané jako víra, má v řečtině i význam důvěra. A já jsem přesvědčen, že ke spasení je potřeba především důvěra v Boha a ne jen víra samotná. Víra bez vztahu přijímá fakta, která jsou rozumem uchopitelná. Víra bez vztahu je ale také schopná vymyslet z Písma učení, které přesahuje možnosti našeho rozumu, ale nekoresponduje s nám zjevenou Boží láskou. Jako třeba kalvinismus. Nikdo z nás nemůže s jistotou rozumu vědět, podle čeho Bůh zachraňuje některé lidi. Proč syn uvěří a matka ne. Ale poznání Boží nezměrné lásky zjevené v oběti Ježíše Krista, nám ukazuje, že je nesmyslné věřit, že Bůh chce spasit jen některé a druzí jsou mu lhostejní, jen proto, že některé verše je tak možné pochopit.

Stejně tak věříme, že to, co oko nevidělo, ucho neslyšelo a co na lidskou mysl nevstoupilo, nám Bůh připravil v nebesích. Nevěříme tomu proto, že nám to připadá logické a že tomu rozumíme, ale proto, že Bohu důvěřujeme, protože jsme poznali, že nás miluje. Proto mu důvěřujeme, že pro nás připravil nádherné věci.

A tak se mi jeví, že pokud je Bůh v něčem omezen, tak je to v tom, že ho v jeho moci omezuje jen jeho rozhodnutí nás milovat a stvořit nás ke svému obrazu a podobě. A to omezení se projevuje v tom, že nám sice nabízí on sám své spasení, ale rozhodnutí pro něj nechává na nás.

  No třeba ve chvalách, když se lidi hodně snaží, ale žijí pokrytectví a hrají křesťanské dívadlo ;-)

  Věřím, že Bůh není ve hříchu, v temnotě. Věřím, že Bůh není v ohnivém jezeře, kam půjdou lidi, kterým říká "běžte ode mne pryč".

  V písmu je například jedna konkrétní situace: Hospodin prošel kolem. Nastal velký a silný vítr, rozrážející hory a drtící skály před Hospodinem, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl. Po zemětřesení oheň, ale Hospodin v tom ohni nebyl. Po ohni tichý a jemný hlas.

  A tak to někdy bývá. A jindy zase Bůh chybí v tichu.

  Toník