Myslim ze klicove jsou dva momenty:

Prvni krestane byli Zide. A dodnes je mnoho mesianskych Zidu, kteri si prirozene propominaji ukrizovani Krista v ramci biblickych svatku. Osobne to znam a smysl a hloubka pochopeni naplneni vsech proroctvi na vyznamu biblickych svatku predstavuji silny zazitek i pozehnani. Pesach, svatek nekvasenych chlebu, svatek prvotin, savuot atp... Vrele doporucuji. 

A druhy moment je snaha o vedome odlouceni od data Pesachu. To povazuji za jeden z hlavnich chybnych kroku v historii. Pak se to dale prohlubovalo a teorie nahrady dovedla mnohe krestany do slepe ulicky. 

M. 

  Díky za ukázku dialektického myšlení, přesně k tématu mého příspěvku. O tomto jsem psal, proto jsem rád za tvé doplnění.

  A mohl bys nám tedy prosím ty plné tři dny, co najednou skutečně máte, pěkně popořádku od jedné do tří vypočítat?

jinak Assisi je jasný důkaz o spojení řkc s pohany a to bez jakýchkoliv debat...

  Jinak děkuji za odpovědi, cením si toho, že jsi zase začal psát k tématu.

  Proč?

  A tu noc počítáš tedy jako "plnou" noc? 

  Proč?

  A jsou ještě nějaké jiné "všechny události" toho dne před poslední večeří, které počítáš? 

  Je nějaký důvod proč zrovna počítáš události den před poslední večeří, ukřižováním a pohřbem a nepočítáš události dva nebo tři dny před poslední večeří? Je nějaký důvod proč do toho "v srdci země" nepočítáš například ženu, která Pána Ježíše pomazala k pohřbu dva dny před tím? (teda kromě toho důvodu "aby ti to skoro vyšlo do třech dnů"?).

  To je dobře, že sis tuhle informaci zjistil! Ta je totiž dost důležitá. 

  Budu tedy vycházet z toho, že tuto základní informaci o tehdejší době také znáš.

  Stando, tu informaci "ke Kristovu zmrtvýchvstání došlo za rozbřesku dne" sis vymyslel ty docela sám, nebo sis jí převzal od nějakého vašeho nového učitele?

  No, nejen! 

  To bys mohl poznat už u stvoření, kdybys trochu dával pozor. "Byl večer a bylo jitro, den první, druhý ... sedmý", počítal tehdy Bůh. Proto by mne zajímaly ty vaše "plné tři dny, co najednou skutečně máte" a které jsi zatím nedopočítal. Zatím jsi při svém dialektickém uvažování vypočítal dva celé dny a k nim jsi uměle nalepil jednu půlku dne dopředu a jednu půlku dne dozadu. Což spíše vypadalo na to, že nevíš, jak se tehdy počítaly dny. Ale ty to víš. A přesto jsi to takto "spatlal" dohromady.

  Takže měl bys ty "plné tři dny" a ne dva dny a dvě půlky dne?

  Ten, kdo věří Ježíšovým slovům a popisu písma to má celkem jednoduché: Ježíš byl ukřižován, a pohřben. To bylo těsně před večerem, kdy byl uložen do hrobu. Pak byl tři dny v hrobě (podle Božího počítání noc-den-noc-den-noc-den. Po třech dnech vstal z mrtvých, bylo to prvního dne v týdnu, po sobotě, večer. Proto se taky učedníci na památku jeho vzkříšení v ten čas scházeli (kromě mnoha jiných setkání) a dělají to tak dodnes.

  Možná i tam u vás na Moravě někde budou slavit vzkříšení Pána Ježíše podle písma, prvního dne po sobotě večer, hned jak zajde slunce. A jinde už asi budou slavit podle tvých výmyslů (nebo podle výmyslů vašich nových učitelů?) až ráno.

  Toník

  

Co znamená časně-early prvního dne? Kdy začal první den týdne? V sobotu večer západem slunce!!! A končil západem slunce dne následujícího (prvního dne).

Nepřesně je to podle mne téměř ve všech českých překladech, kde je uvedeno "ráno" např. v KB, NKB, ČEP, ČSP, B21, Pavlík NZ, Petrů NZ, Žilka NZ, 

snad jedině Svědkové J. to mají v PNS dobře>

[PNS+]Když první den v týdnu časně vstal, objevil se nejprve Marii Magdaléně, z níž vyhnal sedm démonů.

......  πρωι early πρωτη the first σαββατου of the week - ....  časně ráno nejdříve první den odpočinku v týdnu - doslovný (otrocký) překlad ....

Proto i my dnes po vzoru židů začínáme sobotu v pátek večer západem slunce a ne až o půlnoci či dokonce v sobotu ráno, když vyjde slunce takto nezačíná den nikdo z lidí na celém světě...

Genesis 1:5  A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první.

...Noc tedy není den!

...A o tomto okamžiku svítání (počátku dne) hovoří Písmo v souvislosti se zemětřesením a oslepujícím světlem doprovázejícím Kristovo vzkříšení.

Proto Tvoje věta:  "Zatímco noc začíná soumrakem, den začíná rozedněním - svítáním - východem slunce." 

je podle toho jak Písmo popisuje den ve SZ době a co ho tvoří viz Genesis 1.5 zcela falešná!

  Podle Božího počítání (podle kterého jsou uvedené údaje v písmu) je po sobotě večer ještě sobotní noc, pak je ještě sobotní den. "Sobota večer" byl podle počítání písma ještě celý den do vzkříšení. Křesťané se ale nescházeli v sobotu večer, scházeli se prvního dne po sobotě večer, tedy o den později. 

  Se západem slunce je večer (období tmy). Před západem slunce je den (období světla).

  "Sobota večer" je podle biblického počítání začátek celého dne, až do dalšího západu slunce. Od soboty večer, do soboty rána, přes celý sobotní den až do západu slunce bylo tělo Pána v hrobě.

  Pokud ty omylem píšeš: "Po sobotě večer je ale už neděle" tak se ty pleteš, protože neuvažuješ v časování písma a tehdejší doby (ani v časování mého příspěvku, na který jsi reagoval), ale v našem časování. Zřejmě se ti to plete a tvoje popletení omylem přehazuješ na druhé.

  Křesťané se scházeli prvního dne týdne (označení úseku od západu do západu slunce) po sobotě, a to večer (upřesnění, kdy se scházeli, v jaký čas). Scházeli se tak na památku vzkříšení Pána Ježíše, které nastalo v noci prvního dne po sobotě, prvního dne týdne. Scházeli se tedy úplně na začátku týdne.

  Kromě jiného, samozřejmě. Na oslavy vzkříšení Pána se někteří klidně scházeli každý den. A tak to děláme dodnes.

  

  Děkuju za informaci. Ano, tohle jsou důležité věci k tématu článku (jinak to jsou dataily). Když jsi napsal, že v době Pána Ježíše židé určovali už den jinak, tak mne to trochu překvapilo, protože celý život žiju v domění, že den určovali "od večera do večera", nebo jak ty píšeš "od první hvězdy", což je o pár minut později.

  Toník

  Já jsem se fakt leknul, že další informaci, kterou jsem převzal z tradice, budu muset přehodnotit, jako už mnoho jiných před tím ;-) Chystal jsem se, že se večer podívám, jak to teda je.

  I já jsem napsal v diskuzi svůj příspěvek asi blbě, když jsem výše popisoval, jak to bylo se smrtí a pohřbem Pána Ježíše. Když jsem se na to téma trochu díval, tak z ničeho nevyplývá, že byl Ježíš do hrobu uložen těsne před večerem. Mohlo to být klidně dříve, než těsně před večerem.

S druhým už vůbec ne!

...Jonášovo znamení nebylo Ježíšem vyřčeno k počítání dnů v hrobce, to se pleteš. Ježíš také řekl, že vstane třetího dne po ukřižování. Můžeš počítat jak chceš, a obé nikdy nesrovnáš. Ale ty sis vybral, aby ti to sedělo a Písma ohýbáš. O Ježíši je jen v dodatku k Markovu evangeliu psáno, kdy téměř přesně vstal, tedy ráno 1.dne po sobotě. V ostatních případech jde o příchod žen k hrobce někdy po východu slunce.

Ale bylo to Ježíšem vyřčeno k počítání dnů v hrobce, to se nepletu a ani Ježíš se neplete a nedělej z něho prosím lháře a s Jeho výrokem to krásně vychází na ukřižování ve středu a poté pohřbení ve středu večer před západem slunce a začátkem nového dne čtvrtku. A pak počítáme správně noc středa-čtvrtek, čtvrtek-pátek a pátek-sobota, a den čtvrtek, pátek, sobota, která končila v sobotu západem slunce. A pokud je i napsáno, že vstane 3 dne, tak i to platí, ale není zde uvedeno zda vstane v průběhu 3 dne či na konci 3 dne, ale vzhledem k tomu, že v tento 3 den (sobotu) byl 100% v hrobě a sobotu vždy zachovával, je jasné, že to muselo být na konci soboty či hned po jejím ukončení, když slunce zapadalo či již zapadlo. A nikoliv až ráno, jak překládají špatně mnozí namísto, aby si vybrali raději namísto toho časně prvního dne (jak překládají mnozí), který začíná vyjitím hvězd v sobotu večer našeho dnešního chápání, tzn. v době cca 21.00-0.00h.

...Ve všech evangeliích je datováno ukřižování Ježíše na 5.židovský den (čtvrtek) a vzkříšení na 1.židovský den následujícího týdne (neděle). Ježíš byl vzkříšen 3.dne od ukřižování (zabití) včetně tohoto započteného dne.

Matouš, Marek, Lukáš píší, že byla poslední večeře 14 Nisanu a ukřižování 15 Nisanu a Jan píše, že byla posl. večeře 13 Nisanu a ukřižování 14 Nisanu, takže nepíšou všichni stejně kdy to bylo.

Takže tak, se mnou nehneš, já věřím Ježíši a Jeho slovům 3 dny a 3 noci v srdci země (v hrobě) na prvním místě.

píšeš toho hodně, ale tady se např. mýlíš:

Všichni evangelisté se také shodují, že ženy přišly k hrobce po východu slunce. 

Maria Magdaléna přišla k hrobce ještě za tmy jak už jsem zde několikrát uvedl daný verš tuším z Jana. Takže se všichni evangelisté neshodují, verš se mi nechce hledat...

Také nebereš i v úvahu, že je napsán v Písmu i výrok stráží, že Ježíš řekl, že vstane nikoliv třetí den, ale po třech dnech...

Souhlasím s výkladem Prof. Pajewského - Ježíš umřel ve středu, který je podrobně rozepsaný na 27 stránkách, kde jsou brány v potaz všechny eventuality, typy tehdejších kalendářů atd., nikoliv tedy jen pár odstavců pomocí kterých se mně snažíš marně přesvědčit.

Nejdříve přeložím uvedený výklad, což nějaký ten týden, abych mu správně porozuměl a to potrvá týden, dva a pak ho tady zveřejním a rozebereme to a porovnáme a můžeme hledat případné chyby a rozdíly. 

Děkuji za román, klidně napiš ještě delší...rád si počtu...

...Výraz "ráno s důrazem na ještě tmu", je pro mne dostatečný důkaz, že již vycházelo slunce. 

...Když svítá, ještě bývá tma, po východu znamená po rozbřesku.

...Nicméně tak nebo onak, vůbec to neruší samotnou dobu "dne vzkříšení", který měl nastat 3.dne od ukřižování. 

Ale jinde je zase napsáno, a to mi připadá pravdivější, protože to řekl sám Ježíš,  že bude v "hrobě" 3 dny a 3 noci a jinde je napsáno, že vstane po 3 dnech. Takže vstát musel po ukončení 3 dne a na začátku 4 noci a to přesně sedí na ukřižování ve středu.

Matouš 27:63  a řekli: "Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: `Po třech dnech budu vzkříšen.´

...Do 3.dne hlídat hrob, mohlo by zahrnovat i celou denní dobu, tedy do konce 3.dne. 

Ano a to takto přesně zahrnovalo do konce třetího dne v sobotu, protože do konce třetího dne kdyby to bylo v neděli (prvního den) tam stráž 100% nebyla až do západu slunce v neděli. Stráž ze soboty na neděli spala a v neděli už šli mnozí do města, protože už neměli koho hlídat...

...Sabat o velikonočních svátcích byl tedy slavnostním sabatem (sabatem o svátcích), v období Ježíšova ukřižování navíc potuplovaným sederovou večeří, a den přípravy před takovou sobotou byl slavnostním „velkým“ pátkem (dnem slavnostní přípravy na sobotu o svátcích), v období Ježíšova ukřižování navíc potuplovaný večerní obětí velikonočních beránků a jejich přípravou k pokrmu sederové večeře. Prostě pátek a sobota o slavnostech. Opravdu o žádném jiném svátku v o velikonočních svátcích nevím, jen to že ty svátky trvaly po 7 dní a tedy probíhaly i přes každotýdenní sabat. 

Každé velikonoce byly vždy 2 sabaty.

Tedy, asi jsem už to dílo Pajwského četl. Je průstřelné. Přečtu si ho v origošu. Můžeš poslat odkaz na celé dílko? Nepřepisuješ to přeci. Polštinu raději v originále. Tele

http://zod.reformace.cz/zemrel-jezis-v-patek-cislo-45
Opět tady mluví autor Pavel Steiger o tom, že Ježíš zemřel ve středu a používá stejné verše a vysvětluje to také podobně, i když ne až tak podrobně jako historik Prof. Pajewski. Stojí za to přečíst.

Pokud by byl ukřižován a zabit ve 4.den v týdnu, pohřben večer 5.dne a vstal po sobotě 1.dne (během noci) následujícího týdne, pak byl 3 dny a 4 noci v hrobě a vstal 4. dne od pohřbení, 5. dne od zabití.

Pokud byl ukřižován 5.dne, pak byl v hrobě 2 dny a 3 noci, a vstal 3. dne od pohřbu a 4. dne od ukřižování.

Musíte si tedy vybrat, který z těch 2 Ježíšových výroků je pravý, abyste se dopočítali. (Pokud jsem se já nepřepočítal). Přeji pěkné rozluštění.

Tele

  No, nemusíme (ironie ;-) Ale chápu to podobně.

  Je to docela zajímavé téma. Neřešil jsem ho od doby, kdy jsem v kostele při mši počítal ty dny a nemohl jsem je dopočítat. Buď mi tam dva dny chyběly (proti proroctví písma) nebo mi tam alespoň jeden den přebýval (proti hlasování politiků ve čtvrtém století).

  Nejlogičtější mi přijde ta varianta vzkříšení třetího dne od pohřbu. Ale určitě mám málo informací na to, abych si vybral.

od té doby se u židů nic nezměnilo...

  Kdyby tě zajímalo, jak to bylo v době Pána Ježíše a který čas byl "první den po sobotě večer", ve který se scházeli učedníci, mohl by sis to zjistit od odborníků, kteří se zajímají tou dobou. Nebo by ses mohl podívat kdy se scházejí křesťané dnes, který večer se scházejí, aby slavili vzkříšení. Jenže ty už jsi za těch pár let diskuzí, ve kterých ses nikdy nespletl a nikdy nenapsal nic špatně, pokročil na vyšší level, že už dokonce opravuješ i biblisty! (které jsi ještě nedávno propagoval) Nevím tedy, jestli vůbec ještě budeš schopen zjistit si pravdu, když už i biblisti to mají podle tebe špatně a je potřeba je opravit.

  Neodpovíš na pár jednoduchých otázek k tématu, co jsem ti položil?

  Vaše hodnota je přijímat tradice co vám naservírovali a uvažovat jen a přísně v rámci nich. Pokud někdo přemýšlí nad tím, co je napsané v písmu, je to pro vás "sektářství".

  My to máme přesně naopak. Pokud si někdo čte, co je napsané v písmu a přemýšlí nad tím, uchovává to v srdci, rád by věděl, jak to je či bylo, je to pro nás "správně". Pokud si někdo vymýšlí vlastní verze, jiné než jsou popsané v písmu, a nepřemýšlí nad nimi, je to pro nás "sektářství".

Já to vidím jednak na nepřesně přeložený řecký text, kdy "z časně prvního dne" udělali "ráno prvního dne", a pak to všichni jako trotli po někom opsali. A jakoby schválně nechtějí pochopit, kdy pro židy začínal následující den (že to bylo již večerem předchozího dne), protože pak jim to nemůže zákonitě nikdy vyjít v jejich zmanipulovaných výpočtech pro 3 dny a 3 noci.

  To, že ty nevíš v tématu kudy kam, protože hájit proti svědectví písma lidské výmysly pro tebe musí být dost těžké, a chytáš za slovíčka, neznamená, že bych vyplodil pěknou pitomost.

Došlo tomu buď časně prvního dne a první den začíná v sobotu večer při západu slunce a vyjití hvězd, proto již samotnou noc ze soboty na neděli ani neděli nelze počítat, to platí pro počítání 3 dny a 3 noci v srdci země. Sám Ježíš řekl, že vstane po 3 dnech!

Matouš 27:63  Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.

  Snad když ty "lihové tradice" lidé po dlouhém půstu, ranním i večerním slavení z vašeho učení v pondělí nad ránem vyráběli, neměli dostatek informací z křesťanského učení o dané události:

Tobě je evidentně všechno jedno a hlavně nerozumíš Písmu a píšeš falešné a nesmyslné výklady viz např, Kol.14.5, kde se mluví o výročních sobotách nikoliv o týdenních...Neustále se tím trapně opakuješ...a jak sám víš opakovaná lež se nikdy nestane pravdou...

Pravda je jen jedna a to tato:

[KB1613] Ko 2:16 Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, aneb z strany svátku, neb novuměsíce, aneb sobot. (…h or sabbatwn of the sabbath)   [KB1613] Ko 2:17 Kteréžto jsou stín věcí budoucích, ale pravda tělo jest Kristovo.
Slovo „protož“, znamená „na základě toho, co bylo právě řečeno, musíme dojít k tomuto závěru“. Jinými slovy říká: „Vzhledem k faktu, že tato ustanovení byla vymazána (v 14), žádný vás nesmí soudit pro pokrm nebo nápoj.“
Je jisté, že desatero přikázání neřeší pokrmy a nápoje. Ale co ty „soboty“? Mohou být tyto „soboty“- sobotami sedmého dne, o kterých hovoří čtvrté přikázání desatera? Ne, nemohou. Jsou totiž jasně definovány jako „stín toho, co mělo přijít“. Pamatujte prosím na to, že týdenní sobota byla ustanovena Bohem před tím, než hřích vstoupil na náš svět. Nemohly existovat žádné předobrazy nebo stíny, dokud neexistoval hřích. Všechny tyto stíny byly zavedeny KVŮLI hříchu a ukazovali na vysvobození z hříchu prostřednictvím Krista. Například – všichni obětovaní beránci představovali Ježíše, pravého Beránka, který měl zemřít za hříchy světa. Pokud by hřích nevstoupil na svět, nebylo by třeba Spasitele a tím pádem ani žádných beránků (stínů) ukazujících na Spasitele.
Takže tyto „soboty, které jsou stínem“ se nemohly vztahovat k sobotě sedmého dne. Ale o jakých jiných sobotách by zde mohla být řeč? Existovaly nějaké jiné „soboty“, než ty týdenní? Ano. Po vyjití z Egypta byly ustanoveny výroční soboty, celkem sedm „sobot“ v roce, které neměly absolutně nic do činění se sobotou čtvrtého přikázání desatera. Byly to výroční slavnosti a připadaly na různé všední dny v týdnu (něco jako dnes dny pracovního klidu) a v tyto „soboty“ se přinášely zvláštní oběti, které poukazovaly na smrt Beránka Božího na Golgotě. Tyto soboty byly součástí systému „ustanovení“, který skončil na kříži.
O „stínových“ sobotách se hovoří např. v Lv 23 x 24, 27, 32, tyto výroční soboty připadají každý rok na jiný den v týdnu. Bůh zdůraznil, že neměly být zaměňovány s týdenními sobotami v Lv 23 x 37, 38 - všechny verše uvedeny viz výše. Pro každý z těchto výročních svátečních dní byly předepsány jisté oběti, které byly stínem poukazujícím k budoucí oběti Ježíše Krista. Ale Bible jasně říká, že tyto dny byly „kromě Hospodinových sobot“, tedy sobot sedmého dne.
Už je snad zcela jasné, který zákon byl vymazán a přibit na kříž. V okamžiku Kristovy smrti byla chrámová opona roztržena od vrchu dolů (Mt 27,51). Bylo odhaleno nejsvatější místo svatyně, místo kde byla rozstřikována krev za hříchy lidu. Ale teď už nebylo třeba, aby byla stříkána další krev, nebyly třeba oběti dalších beránků. Přišel pravý Beránek, na kterého všechny tyto oběti ukazovaly. Bylo by tedy odmítnutím Spasitele, kdyby byla přinášena další zvířata. Bylo by odmítnuto, že On byl naplněním všech stínů a předobrazů. Proto by bylo „proti nám“ nebo „nám nepřátelské“ pokračovat v dodržování Mojžíšova zákona.
Abychom dále objasnili tuto záležitost, položme si jednu nebo dvě jednoduché otázky. Byl by to hřích, kdyby den před Ježíšovou smrtí člověk odmítl přinést beránka, aby mu byly odpuštěny hříchy? Odpověď je samozřejmě ano. Byl by to hřích, protože toto byla jediná cesta k odpuštění. Druhá otázka: Byl by to hřích, kdyby někdo odmítl přinést beránka den po Ježíšově smrti? Ne, protože pravý Beránek zemřel, opona byla roztržena a ustanovení vymazána. A zákon („ceremoniální“ Mojžíšův zákon) byl zrušen přibitím na kříž. Pavel mluví o stejném zákonu v listu Efezským 2,15 (NBK)
Pokud by Ko 2,16 měl odstraňovat soboty, musel by odstranit i jídlo a pití (kontext mluví o postu a ne o rozlišování jídel a pití - viz všechny moderní překlady).
V NZ je cca 150 odkazů na sobotu, ale jen jeden je zdánlivě proti ní (Ko 2,16)
Dle 2. Kor 13,1 je třeba více podpůrných hlasů pro potvrzení nějaké skutečnosti (a ne pouze jeden).
V Koloským se nikde nevyskytuje výraz „nomos“ (zákon) i když v Gal a Ř je více než 100x. Proto lze odvozovat, že se v listu Koloským řeší pre-gnostická „filosofie“ (lidské nauky), která nemá souvislost s Tórou. (Argumenty Dr. Desmonda Forda pro platnost soboty)  

o to ide... podľa mňa sedieť v sobotu v modlitebni a tvâriť sa že slúžim Bohu je pokrytectvo najvyššieho zrna... vedie to k zákonníctvu, sektárstvu a k nadradenosti... poznâm adventizmus veľmi dobre... majú modlitebňu hneď na vedľajšej ulici... Boh nemá ordinačné hodiny v sobotu... sobotu naplnil Kristus v plnosti tak ako všetky prikázania a preto sú všetky dni v týždni ,,sobotou,, každý deň som rovnako v Kristu... preto Pavol hovorí o rovnocennosti všetkých dní... to je moja sloboda v Kristu... ja tak isto dodržiavam sobotu a to tým že žijem s Kristom každý deň... to je niečo iné, kvalitatívne vyššie ako židovská, alebo adventistická sobota... túto moju slobodu v Kristu mi nemôžu ukradnúť ani židia ani adventisti... stále si myslím že za adventizmom je zlý duch... veď Boh nikdy v dejinách neformuloval učenie cez ženu... maj sa dobre

no jo, ale v Písmu o tom, že to tak mají křesťané dělat není jediná zmínka, a neznám, žádného křesťana krom Tebe, kdo... by to takto nebiblicky praktikoval...Šest dní pracovat budeš, a sedmý den je den odpočinku, pokud to nechápeš, nechápeš nic...

---------------------------------------

to potom je Boh a Ježiš sú úplne nechápaví... ešte šťastie že tu máme adventistov, ktorý im to vysvetlia čo to znamená svätiť sobotu... pretože je mi divné že Ježiš pracoval v sobotu aj so svojim Otcom a adventisti nepracujú ale sedia v sobotnej škole...

To je Vaše římskokatolická vizitka, dělat z Boha lháře a vysnívat se ostatním a překrucovat Písmo ve Vašich i ekumenických překladech, hlavně, aby vyhovovalo Vaší tradici a víře, v tom jste vskutku opravdoví odborníci...Ale nejste sami...

  Argumentace všetkých teologov a jejich následníkov, co se snaží dokázat si nebiblické tradice, co vymysleli římani a protestanti je od nich s gustem převzali, je docela roztomilá a zajímavé to pozorovat.

  Když se píše v desateru "šest dní budeš pracovat, ale sedmý den je Hospodinova sobota, to odpočineš", tak to slovo "sobota" (uvedené v písmu v jednotném čísle) je pro ně vlastně takové obecné slovo pro jakýkoliv (množný) svátek.

  Když ale apoštol píše "Ať vás tedy nikdo nesoudí pro soboty." tak to slovo "soboty" (uvedené v písmu v množném čísle) pro ty teology znamená docela shodně jeden (docela jednotný) den v týdnu. 

  A aby následovníci teologů završili ukázku svého uvažování, soudí každého, kdo má v úctě Boží slovo, šest dní pracuje a sedmý den odpočívá, jenom kvůli dnům, které člověk z úcty k Božímu slovu dodržuje.

  Ale určitě si ten následovník teologů bude říkat biblický křesťan a bude kritizovat římské katolíky za to, jak jsou nebiblický.

  Je to tak nějak?

...ak máte tú výsadu prežiť všetky dni rovnako v plnosti s Kristom, tak potom v čom spočíva to tajomstvo nerovnocennosti dní?... ak je Kristus rovnocenne prítomní v stredu a v pondelok, tak akú výhodu má nedeľa?... 

to já delám taky... lenže venovať sa  ,,ve zvýšené míře Bohu a bližním,, v nedeľu je prinajmenšom čudné... keďže v pondelok sa potom venuješ Bohu a bližním ,, v znížené míře,, ........... nič také biblia nepozná... všetky dni sú rovnocenné a plnosť v Kristu je na každý deň rovnaká... čo je nad je zo zlého...

Oko: Ale až osmý den Bůh dokončil dílo vykoupení. 

Lidé tohoto světa by tedy měli stále světit sobotu, ale lidé, kteří už mají svoji vlast v nebi, by podle toho měli světit neděli - den této své záchrany do Božích dětí. 
Každý z nás byl přece ve křtu ponořen spolu s Kristem do Kristova pátečního ukřižování a smrti, ale vzápětí byl také spolu s Kristem (v nedělní ráno) i vzkříšen (Kol 2,10-12).

I kdybys byl pokřtěn třeba ve středu, stejně jsi byl ve křtu spolu s Kristem vzkříšen do nového života Božího dítěte - v nedělní ráno. 

Kristus byl totiž vzkříšen právě v nedělní ráno - a spolu s ním znamená také my všichni pkřtění jsme byli v to samé nedělní ráno vzkříšeni. Jinak by nemohlo platit ono Pavlovo "spolu s ním vzkříšeni".

...ale lidé, kteří už mají svoji vlast v nebi, by podle toho měli světit neděli - den této své záchrany do Božích dětí. 

...Každý z nás byl přece ve křtu ponořen spolu s Kristem do Kristova pátečního ukřižování a smrti, ale vzápětí byl také spolu s Kristem (v nedělní ráno) i vzkříšen (Kol 2,10-12).

Koloským 2:12  Pohřbeni jsouce s ním ve křtu, skrze kterýžto i spolu s ním z mrtvých vstali jste skrze víru, jíž jste došli z mocnosti Boží, kterýž vzkřísil jej z mrtvých.

...Kristus byl totiž vzkříšen právě v nedělní ráno...

V NZ se  dni Páně mluví max. 5x a ani jednou ve spojitosti s prvním dnem týdne.

Zjevení Janovo 1:10  A byl jsem u vytržení ducha v den Páně, i uslyšel jsem za sebou hlas veliký jako trouby,

2 Petrův 3:10  Přijdeť zajisté den Páně, jako zloděj v noci, v kterémžto nebesa jako v prudkosti vichru pominou, a živlové pálivostí ohně rozplynou se, země pak i ty věci, kteréž jsou na ní, vypáleny budou.

2 Tesalonickým 2:3  Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane den Páně, než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení,

1 Tesalonickým 5:2  Nebo vy sami výborně víte, že ten den Páně jako zloděj v noci, tak přijde.

Skutky apoštolské 2:20  Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný.

Každý okamžik našeho života se váže k zmrtvýchvstání a má s ním bytostně souvislost, těsnou provázanost -

no podle toho co tady na Granu tak celkově předvádíš tak ano, a už mnohokrát, když čtu Tvoje komentáře...

...Třeba z nedostatku vzdělání, z nedostatku informací, které oni překladatelé mají k dispozici? Ty překladatelem nejsi - přesto se považuješ za kompetentního "opravovat" překladatele?

na to, abych si to uměl přes počítačový program umět přeložit z řečtiny do angličtiny opravdu žádné vysoké vzdělání nepotřebuji... 

πρωι se překládá i jako časně i jako ráno...a zatímco např. Tichý slovník cpe jako první "zrána" a pak až časně, jiní to mají naopak nejdříve dávají časně, brzy a nakonec až jako možnost z rána či ráno, a teď záleží na každém překladateli co si pro svůj překlad vybere.

  Vaše informace jsou zřejmě trochu staré, tohle je jedna z věcí, které se v ŘKC změnily. To, co bylo v katechismu v minulém tisíciletí, už dnes neplatí a je to podle nového poznání ŘKC jinak.

  Toník

  Zajímavý posun, který v ŘKC nastal. Jsi opravdu římský katolík, jsi v ŘKC v pohodě? Já znám dost římských katolíků, kteří by tě za opozici katechismu pana Tomáška pěkně vyprášili. A katechismu pana Tomáška stále ještě věří a posun, který v ŘKC nastal, ještě "nechytli".

no to se sešli v sobotu večer a byli spolu přes noc, nikoliv tedy jako Vy v kostele v neděli přes den, a sešli se tehdy v tuto dobu jen výjimečně, protože Pavel musel odjet, takže tímto veršem nemáš šanci u teologů dokázat pravidelné scházení v neděli, to ani omylem by ses nechytl.

[KB1613] 1 K 16:2 V každou neděli jeden každý z vás sám u sebe slož, schovaje podlé možnosti, aby ne tehdáž, když bych přišel, zbírky se dály.
Někteří se domnívají, že Pavel obhajuje sbírky v církvi, které se konaly první den v týdnu. Používají tento text, aby jim údajně potvrdili platnost zachovávání neděle. Pečlivá analýza textu a jeho kontextu však dokazuje něco jiného. Apoštol Pavel měl na mysli zvláštní plán pro věřící v Jeruzalémě, kteří potřebovali finanční pomoc (verš 3). Navrhl tedy, aby si korintští křesťané dávali stranou část svého příjmu pro věřící z Jeruzaléma, a to první den každého týdne. Důvodem byl zvyk mnohých lidí účtovat zisky z předchozího týdne právě v neděli ráno, kdy pro ně začínal další týden obchodování. V pátek odpoledne zavřeli totiž obchody a připravovali se na sobotu. Svou obchodní činnost za uplynulý týden tedy hodnotili až v neděli ráno. Pavel je proto jednoduše požádal, aby si každý týden oddělii nějaké peníze. Dar měl připraven, aby až přijde, mohl ho vzít s sebou do Jeruzaléma. Výraz „oddělil“ znamená v řeckém originálu doslova: „o samotě oddělil“. Odpovídá to i výrazu „doma oddělil“. Pavel je tedy žádá, aby to udělali doma, ne – jak někteří tvrdí – na zvláštním církevním shromáždění. Spíše než na nedělní bohoslužby ukazuje tento text jasně na to, že prvnímu dni nebyl přikládán žádný zvláštní význam. /Mark A. Finley, Téměř zapomenutý den, str. 78/

Ale k podstate - Jak vysvetlit ocividny nesoulad s např. Mt. 12.40: tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. Obdobně i jinde, paralela s Jonášem, však to znáte... To od pátku do neděle prostě nedáme :(, nehledě že to hrubě nesedí s židovskými svátky, které jsou jasně dané a pro Židy nepřekročitelné. Tak proč slavíme Velký pátek a ne Velkou středu?? A to ze sabes neni jen sobota, ale jakykoliv velky svatek, zde svazek nekvasenych chlebu slaveny druhy pesachovy den, tedy po posledni veceri. .. Jak uz psal predchozi komentar. 

Nenapsala to EGW, že? :-D

 

Tak, kdo to lže?

 

Spíše by vás měl zajímat důvod smrti.  Ale adventisty zajímá spíš sobota a EGW ?

No to jsou ti, které jsem ti vypsal Mojžíš, Henoch, Eliáš a svatí vzatí se svými vzkříšenými těly při 1 vzkříšení, to rozhodně nejsou žádní duchové, kteří jdou podle Vás po smrti do nebe pekla či očistce. Spíše než duch se to překládá z řečtiny jako dech života, který když se spojí s tělem vytvoří duši živou podle Písma. Samotný dech života bez těla nefunguje ani v nebi, stejně jako samotné tělo bez dechu života nefunguje ani nemůže, protože není žádného díla ani myšlenky v hrobě kde se béřéš...viz Kazatel.

...To by nebylo ještě ani na "obláček", natož pak na "oblak svědků"!

Hlavně, že jen Ty víš jak ten oblak svědků je velký, nikdo z nás to neví, a vůbec oblak má v Písmu více významů např.  u Ezechiele je to vesmírná loď:

Ezechiel 1:4  I viděl jsem, a aj, vítr tuhý přicházel od půlnoci, a oblak veliký, a oheň plápolající, a okolo něho byl blesk, a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost, z prostředku toho ohně.

 + další verše.

...Odvolávat se v tomto na knihu Kazetel znamená vězet dosud oběma nohama ve Starém zákoně. 

Starý zákon jak součást Písma platí pro mně stejně jako Nový zákon součást Písma i pro nás dnes jsou ve SZ naprosto klíčová slova, která potřebujeme ke spasení stejně jako v novém zákoně.

V listu k Filipským hovoří apoštol Pavel opakovaně o Ježíšově příchodu, při němž dojde ke

vzkříšení a k proměně věřících (Filipským 1,6.10;3,10.11.14.20.21).

Pro zvěstování evangelia byl apoštol ve vězení a čekal na své odsouzení. Kdo by se divil, že

se Pavel ptal sám sebe, je-li pro něj i pro evangelium lepší život nebo smrt? Kdo ví, jak tehdy

vypadalo římské vězení a jaké těžkosti musel apoštol snášet, ten pochopí, že zestárlý apoštol

by již raději zemřel. Přesto Pavel nevkládal svou naději do smrti, ale do vzkříšení ze smrti.

Víme, že Pavel očekával toto vzkříšení při Ježíšově návratu (1. Tesalonickým 4,13-18). Čas

mezí smrtí a vzkříšením je stejně dlouhý pro člověka, který zemřel před 14 dny, jako pro toho,

kdo je mrtev už tisíc let; vždyť mrtvý nic neví. Vzkříšení je příští zážitek po smrti. Martin

Luther to vyjádřil takto: „Jakmile se nám zavřou oči a pochovají nás do hrobu, budeme opět

probuzeni. I tisíc let pro nás bude stejné, jako bychom spali v hrobě teprve půl hodiny. Když

v noci spíme, neslyšíme hodiny, nevíme, kolik je hodin a nemáme žádný pojem o délce času,

po který jsme spali. A vede-li se nám takto při spánku, o to více se nám takto povede ve smrti;

tisíc let uběhne jako při jediné prospané noci.“

Co by si apoštol Pavel zvolil, kdyby měl možnost volby? Život, nebo smrt? (verš 22) Sám si

uvědomuje, jak je takové rozhodnutí těžké. Vysvětluje příjemcům svých listů: „Táhne mne to

na obě strany.“ Neví, pro co by se rozhodl, kdyby rozhodnutí záleželo na něm. Pak

prohlašuje, co by měl nejraději: „Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší.“

Ale apoštol nemyslí jenom na sebe, nýbrž především na dobro církve. Je si vědom, že ještě

potřebuje jeho pomoc. A tak v tomto rozhovoru se sebou samým odsouvá své vlastní zájmy

„korunu spravedlnosti“ (2. Timoteova 4,7.8). Při všech těchto úvahách si apoštol Pavel stále

uvědomuje, že on sám o tom nemůže rozhodovat, ale že život i smrt leží v Božích rukou.

Co je to za papeže, když postaví do jedné roviny Krista s ostatními. Pak nemusel Kristus umírat a trpět. Žádnému papeži jsem nevěřil a tenhle mne pořádně zklamal  a potvrdil proroctví o šelmě.

Pravdě na hony jste vzdáleni vy všichni, kteří věříte papeži více než Božími Slovu.

Raději si u vás na faře připravte místnosti pro muslimy. Je vidět, že papež ničemu ve světě nerozumí a spojí se s muslimy, aby zlikvidoval Ježíše.

oni už likvidují Ježíše více než 1500 let, na prvním místě je u katolíků již dávno Panna Maria a Ježíš je většinou jen takový malinký ježíšek

Poslouchal jsem Proglas a kněz tam říkal, že oni se modlí za mrtvé, aniž by věděli kde po smrti jsou, zda v očistci nebo už v nebi...příšerné...

Jenže už od zatčení nemůže nikdo počítat 3 dny a 3 noci (to je jen lidský římskokatolický výmysl, aby jim to celkově početně vyšlo), jinak dělá z Ježíše Krista lháře:

Matouš 12:40  Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.

Z tohoto i dítě pochopí, že je zde myšleno, že bude Ježíš 3 dny a 3 noci pohřben, neboli, že bude v srdci země. Jiný význam zde nepřipadá v úvahu. Takže 100% věřím, že Ježíš zemřel ve středu a vstal z mrtvých někdy v noci ze soboty na neděli jak chápeme den a noc dnes, a ne tedy až v neděli ráno snad až "s východem slunce", jak o tom hovoří nepřesně přeložené překlady (k tomu mi opravdu stačí jen Písmo bez žádných jiných výkladů od kohokoliv).

Ještě nebylo úplně ráno a byla tma, když Marie Magdaléna přišla k hrobu a kámen byl již odvalený a Ježíš tam již nebyl, opět české bible tady dávají slovo ráno, které se v řečtině vůbec nevyskytuje a ráno nemůže být, když je ještě tma, to opravdu není moc logické:

KB: Jan 20:1  První pak den po sobotě Maria Magdaléna přišla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu.

[GENT+] John 20:1 τη  δε μια των  σαββατων  μαρια  η  μαγδαληνη  ερχεται cometh πρωι early σκοτιας dark  ετι yet ουσης  εις  το  μνημειον  και  βλεπει  τον  λιθον  ηρμενον  εκ  του μνημειου 

správně to má snad jen:

[CEP2001]První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen.

[PNS+]První den v týdnu přišla Marie Magdaléna časně ještě za tmy k pamětní hrobce a spatřila kámen již odstraněný od pamětní hrobky. 

Noc ze soboty na neděli jako třetí celou noc takto nelze počítat a už vůbec ne samotnou denní část nedělního dne, proto, kdo počítá 3 dny a 3 noci až od čtvrku či pátku, tak mu to při počítání ani náhodou nevyjde.

A teď jen přijít na to jak a co se odehrálo, ten Prof. M. Pajewski to má dobře promyšlené a ukazuje tam více možností, např. na str. 11 upozorňuje např. na to, že podle Matouše, Marka a Lukáše se poslední večeře udála 14 Nisanu a ukřižování 15 Nisanu a Jan píše, že poslední večeře byla 13 Nisanu a ukřižování 14 Nisanu.

Ale datum 25. 4. 31 je zcela reálný rok ukřižování, pokud se Ježíš narodil v roce 6-7 př. n. l.

a kedy už začneš do bezvedomia opakovať namiesto výroku: ,,toto je moje telo,,...výrok: ,,pite z neho všetci,,? ... ja viem je to v protive voči katechizmu... a keď si zaješ, tak je to to isté ako keď sa napiješ... to dá rozum... že ma napadajú také blbiny...

No, ale Ježíšovo vyjádřování a myšlení vždy a pokaždé nebylo na způsob východního vyjádřování.