No pro mne nee.

Pozor na to co říká Ježíš, to není přímá řeč, to za něj mluví pisatelé...

Bohu chybí kvalita vztahovosti, nedosahuje kvality církve, kvality jednoty v mnohosti, má se co učit... Pořád "jsou" jen tři... A Bůh není láska, to bys ho musel zhmotnit ;-) 

Je li Bůh láska bez těla, píšeš a přisuzuješ Bohu jinou lásku než lidem.

Zkus to své " křesťanství " zjednodušit!

Jinak budeš v nebi s Ježíšem sám, a to mu nezávidím...

A obecně, vezmeme-li v úvahu, že Boží Slovo je Pravda, Slovo je vlastně Bůh sám, pak i když je možné se s Bohem i dohadovat, žádná diskuze Boha nezmění a nezmění ani Jeho Slovo - Pánova Slova narozdíl od lidských diskuzních, zpochybňujících a rušících slov nepominou.

Už jsem to tu kdysi psal, ale rád to pro tebe zopakuji: kdysi jsem se setkal u mé kamarádky s jejím nevěřícím přítelem, který se mě, když se dozvěděl, že jsem křesťan, začal vyptávat na všechno možné a takto jsme strávili asi hodinu a půl jeho otázkami a mými odpověďmi; načež v závěru debaty prohlásil: Ahá, takže vy teď nežijete svůj život, ale Jeho (Pána Ježíše Krista) život. A mě spadla brada, protože lépe bych to neřek. 

Nevím, na koho tu narážíš, ale všiml jsem si, že narážíš docela často - u křesťanů i u jiných. Ale měl by sis uvědomit, že nad Božím Slovem nelze vést polemiky, oponentury apod. Boží Slovo lze sdílet, těšit se z něho. Žádná diskuze přece nemůže Boží Slovo a potažmo Boha změnit. Jistě, výklady se mohou různit, ale jakmile něco vím, tak už o tom nemohu diskutovat, mohu se o tom jen sdílet. Může se také stát, že o něčem, někom smýšlím jinak než Bůh a i to mi Bůh zjeví; a když mi něco zjeví, pak vím, jak to je a není, o čem diskutovat.

Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, které nevidíme. Jejím Autorem a Dokonavatelem je Pán Ježíš Kristus, jako naše schopnost důvěřovat Bohu a Jeho lásce. Víra (a láska) jsou podle Bible v Kristu, tzn. že skutečnou víru lze mít jen v Kristu, poněvadž mimo Krista Boží víra není. Poznávání Boha Otce a Pána Ježíše Krista je podle Pánovy definice věčný život (J 17:3). A Boží slovo je živé a mocné, rozdělující duši a ducha a schopné rozsoudit myšlenky a postoje srdce (Žd 4:12), takže před Bohem není nic skryté (v. 13).

Jinak - jsem svým způsobem rád, že se ptáš, byť někdy nepatřičně. Dokud se člověk ptá, hledá odpovědi, zajímá se a to je jistě lepší, než si myslet, že všechno vím, všechno znám a přitom skutečnost je jiná. 

To je můj oblíbený verš z Izaiáše - plný naděje. A mluví o Slovu, které vyšlo z Božích úst, o Slovu, které jsme slyšeli (ušima k slyšení: přímo, nepřímo, v duchu, ušima - jakkoli, takže víme, že to byl Bůh), tzn. o Slovu, které je Duch a je život a když je v modlitbě vrátíme Bohu, jistě vykoná to, k čemu je Bůh poslal.

Jinak Boha, Pána Ježíše se samozřejmě můžeme ptát na všechno, co nás napadne. Proto jsem tě chtěl nasměrovat především na Něho a ne na lidi, byť sebeznalejší, přesně kvůli tomu, co jsi napsal - poznáváme částečně, kdežto Bůh ví všechno a chce, abychom Ho poznali plně.

Jinak Boha, Pána Ježíše se samozřejmě můžeme ptát na všechno, co nás napadne. Proto jsem tě chtěl nasměrovat především na Něho a ne na lidi, byť sebeznalejší, přesně kvůli tomu, co jsi napsal - poznáváme částečně, kdežto Bůh ví všechno a chce, abychom Ho poznali plně.

Promiň, přeťuk.

No, naznačoval jsem, Willy. To je právě onen rozdíl mezi námi. Já o Ježíši, ty o sobě a duchu.

Taky jinak. Bez druhých jsem fundament sám o sobě. Tele

Ale já také o Pánu Ježíši Kristu - vždyť On je přece tím Bohem-Slovem, které se stalo tělem, tj. ztělesněný Bůh, a ve vzkříšení se stal Duchem oživujícím, který žije v duchu věřících v Něho, může k nim mluvit a mluví k nim skrze Ducha Svatého, Pravdy, který jim připomíná Jeho Slovo.

Tak taky jinak. Je jediný fundament-základ položený Bohem - Pán Ježíš Kristus, na Němž věřící staví (tedy měli by) jednotlivě i společně z toho, co přijali od Boha (zlato, stříbro, drahé kameny). Naznačuješ, že ostatní, druhé věřící potřebuješ jako korekci a to je v pořádku. Všichni se potřebujeme, protože každý úd má jiné obdarování a jinou funkci v Těle - ty máš jiný dar než já, který potřebuji a já mám dar, který potřebuješ ty. A když se sejdeme, tak si vlastně "vyměňujeme" Krista, kterého jsme každý soukromě subjektivně přijali a poznali a tím se všichni spolu budujeme - jsme budováni coby Tělo Kristovo v lásce, když si navzájem sloužíme darem milosti, který jeden každý přijal. Ale znovu - je to řízeno Hlavou danou nade vším církvi, Kristem, bez Něhož je Tělo mrtvé, neboť On je náš život; z Něho bereme výživu a rosteme Božím růstem. A tak nás společenství s Pánem vede ke společenství se svatými a společenství se svatými zase zpět ke společenství s Pánem, protože se chceme z Pána těšit soukromě i společně - potřebujeme obojí a jedno bez druhého nemůže být.

A jak víš, že zrovna toto slovo není upraveno?

Myslíš že je řeč o tom samém vzkříšení jako u Pavla?

Jakub 5:12  Ale vaše áno nech je áno, a nie (nech je) nie, aby ste neprepadli súdu.

ten kto hovorí sarkasticky o inom, tak skresľuje, degraduje a nehovorí pravdu... pravda sa nezlučuje so sarkazmom... je v tom aj kus neúprimnosti a falošnosti...

To sis vymyslel?

No, jestli ti to pomůže, tak se Ježíš docela pohrdlivě vyjádřil na adresu Jana Křtitele. Tele

Sarkasmus (řec. doslova „řezání do masa“) označuje kousavou, zraňující řeč, obvykle vyjadřující i jisté pohrdání. Na rozdíl od ironie, která se dovolává porozumění, chce být pochopena, sarkasmus spíše komunikaci přerušuje a odmítá. K sarkasmu patří kus cynismu, zmírněného jen tím, že se k někomu obrací a vyslovuje. Podobně jako ironické, může se i sarkastické použití nějakého slova vyznačit uvozovkami.

No, jestli ti to pomůže, tak se Ježíš docela pohrdlivě vyjádřil na adresu Jana Křtitele.

...nepomúže... to sisi namyslel že Ježiš hovorí pohŕdavo... ja vo svojej biblii nič také nevidím...

argumentuješ v kruhu... vymyslel sis sarkazmus a keď ho z písma nevieš dokázať, tak argumentuješ touto iróniou:

No, jestli ti to pomůže, tak se Ježíš docela pohrdlivě vyjádřil na adresu Jana Křtitele.

Nikoliv? Ale já jsem reagoval na tvůj komentář tohoto znění: No, jestli ti to pomůže, tak se Ježíš docela pohrdlivě vyjádřil na adresu Jana Křtitele. Tele  Na nikoho a nic jiného! A o tom, že by se Pán Ježíš o komkoliv mohl či měl vyjádřit pohrdlivě, mě nepřesvědčíš; natolik Ho znám, abych věděl, že takové smýšlení je Mu cizí. 

Něco jiného jsou slova soudu, když Pán Ježíš spravedlivě soudil např. farizeje a zákoníky za jejich pokrytectví. Tam by se možná dalo říci, že pohrdal jejich pokrytectvím, ale ne jimi samými, neboť na kříži zemřel i za ně a někteří z nich v Něho uvěřili.