Hm. Tondo, někdy bych ti vysvětlil, že tomu tak zcela není ... podle evangelií to byl spíše takový (až politický) komplot ... a odsouzen byl podle práva římského ....

  Ano, tak tomu rozumím, politická vražda na základě tehdejšího práva. Nebyla spravedlivá, jak popisuješ, bylo to na základě výpovědi falešných svědků a špatného rozsudku. Hus byl přímo analogická situace, a jak píše František, i dnes se dějí podobné věci.

  Jak jsi přišel na to, že byl odsouzen podle římského práva? Podle římského práva bylo pouze to, že podřízený národ žádal politickou vraždu od římských vůdců, protože mu hrdelní právo bylo odebrané. Bylo tam něco jiného podle římského práva?

  Toník

  V čem se lišila politická vražda Husa od politické vraždy Ježíše? 

  Myslím něco podstatného, ne nějaké detaily jako místo či století.

  

Pána Ježíše Krista nelze zabít, ale někteří Jej jakoby znovu křižují. Ti, kdo zneužívají Jeho jméno Ho neznají a nejsou Jeho.

Pán Ježíš zemřel za všechny lidi, za celý svět. Tebou jmenovaní Ho potřebují víc, než kdokoli jiný.

To není opětné zabíjení  Ježíše? Ne.

Nač zemřel?? Viz Bible a článek. Aby dal svůj život Bohem vyvoleným a Pánem vykoupeným.

Změnilo to svět??? Rozhodně! Byla to největší událost v Boží i lidské historii.

Změnilo to lidi?? Ty, kteří uvěřili, ano.

Feudální Ježíš, kapitalistický, americký…, Který je pravý??? 

Žádný z tebou jmenovaných. Pravý je jednorozený a Prvorozený Syn Boží, který přišel poslán Bohem Otcem, narodil se jako člověk a stal se tak i Synem člověka.

V každém případě, rozhodně ano.

Změnili se lidé??? Skutečně věřící ano.

Nevidím to kolem vůbec!!!! Bůh a ti, kdo jsou Jeho, to vidí kolem sebe. 

Ano, protože žijeme v posledních časech, pro které to bylo prorokováno; takže vlastně potvrzuješ pravost těch proroctví.
 

Možná nehledají, ale Boha potřebujeme všichni.

V tom je ta tragédie!! Ano, Bůh lituje, když člověk zemře ve svých hříších!

Já jsem Ježíše nezabil. 

Zapotřebí máš odpuštění hříchů v Ježíšově krvi a za ty se stydět můžeš. Předstírání čehokoli zajisté zapotřebí nemáš, protože Bůh ví všechno a před Ním nic neskryješ.

odpověď zní: Nikdo z těch milionů "dobrých" lidí, kteří se obětovali za druhé, nebyl bez hříchu!

Pak musíš dodat, že Božím záměrem bylo, že obětován bude nikoli člověk, protože každý je hříšný a žádný bez hříchu se nenajde, ale sám Bůh v podobě svého syna. Ježíš měl část genů lidských, ale  ta další část byla Boží  a jiná. Josefovy spermie a genotyp zde přece nepůsobily. Početí bylo jiné, vždyť přitom jde vždy o výměnu a spojení informací. A informace nejsou hmotné a přenášejí se jinak než hmota.

V tom je to zvláštní.Že se obětoval sám Bůh pro záchranu člověka. Jsme v boji na této Zemi.

Bůh nebyl ukřižován, Bůh nemůže zemřít a být zabit. Bůh se nemůže obětovat a neobětuje ani za sobě. Ježíš není Bůh. Byl učiněn Pánem (nikoliv Bohem) a Mesiášem.

A proč Ježíš? To napsal Willy správně. On jediný byl bez hříchu a ani v jeho ústech nebyla nalezena lest a přeci byl k ostatním milosrdný.

Vyznávám za Boha Boha Izraele nikoliv 'boha křesťanů'. Vyznávám Jednoho Jediného a naprosto Jednotného Boha. Krom něho není boha žádného. Nevěřím v boha jako 'božstvo' tří osob. Věřím v takového Boha, který byl zjeven Praotcům Izraele, Mojžíšovi, Prorokům, Ježíšovi, jeho apoštolům i Pavlovi. Oni všichni věřili v Jednoho Jediného Jednotného Boha a v žádného jiného a takto se jim dal i poznat.

Samozřejmě, že mám svědectví Písma, ale k čemu to, když jsi zapomětlivý čtenář? Navíc máš 'bibli'. Dostupné máš i vyhledávače. A jako 'sečtělý' jich nevíš? Odkazy: Ex4,16; 7,1. K Mojžíšovi mluvil Bůh 'od úst k ústům (z úst v ústa)', 'tváří v tvář', už v Izraeli nepovstal prorok jako byl Mojžíš, je psáno; pakliže by povstal v lidu Izraelském prorok, řekl Bůh, je psáno, bude k němu Bůh mluvit (dá se mu poznat) skrze 'zrcadla ve snech', ale ne takto mluvil s Mojžíšem. S tím jediným mluvil přímo, on viděl 'obraz' Boha ne skrze ani jediné zrcadlo. A Mojžíš psal o Ježíši, že Bůh dá povstat Prorokovi jako byl on, ze synů Izraele. Apoštol Pavel psal o Ježíšovi, že je 'obrazem' neviditelného Boha. Už z tohoto by mělo být všem zřejmé, že Ježíš není Bůh, ale jediným Prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Je člověk, jak psal i apoštol Pavel a věděli to i všichni apoštolové.

Bůh není člověk. Člověk je však stvořen jako bytost 'zemská' i 'boží'. I o tom psal ap. Pavel. První člověk 'ze země', druhý od Pána Nebes'. Každý člověk má 'božskou jiskru'. O tomto jsem ti také už psal.

Co píšeš o 'bohu trinitářů', že by nemohl být Láskou, kdyby nebyl 'společenstvím' v sobě, platí pro boha vašeho, nikoliv pro Boha Izraele.

Jakože Bůh je absolutně svatý a bez hříchu, nemá vaše myšlenky člověka, aby miloval nesobecky. Bůh není sobec, nemá hříšné sklony, nemusí mít společenství v sobě, aby nebyl sobec. Tohle je tak absurdní, že musí být 3 in 1, aby mohl milovat nesobecky. Bůh nemá potřeby jako člověk, a nemá zlé sklony, aby kvůli své 'potřebě' musel být 3 in 1. Tohle je pohanská myšlenka představy boha jako člověka. On je Láska, touží se dávat ne kvůli sobě. A také, když dospívá člověk, je 'sám' bez 'protějšku', a záleží na jeho motivech, proč svůj 'protějšek' hledá. 

Co píše onen pan Chesterton je až nehorázná sprostota. Kolik toho zla napáchali 'trinitáři'!!! Ne nadarmo existuje rčení o křesťanech: 'Modlí se za mír, ale prosazují ho mečem'!

Máme prostě rozdílné vyznání víry. Nejsem 'křesťanský' unitář, ani ariánec, ani jehovista, ani z některých adventistů. Věřím v Boha Izraele a že Ježíš je 'Ben Elohim' 'ha Mašiach'! Věřím ve stejného Boha jako Židé i mesiánští věřící,a v Jehošuu ha-Mašiacha ben Elohim jako mesiánští z řad Židů i pohanů. A vzhledem k 'trinitářskému náboženství křesťanů' a jejich dogmatickému vyznání o bohu, jak se shodují katolíci, pravoslavní i protestanté', spravedlivě a vzpřímeně uznávám, že nemohu být 'křesťanem' podle jejich vyznání. Ale přesto držím učení Krista, jeho apoštolů i apoštola Pavla.

A rozdílnost našeho vyznání mi naprosto nebrání, ale vede mne k milování i tebe nevypočítavou a nesobeckou láskou, ač i nebudu podle vyznání druhými přijat, a nikoliv k milování mečem po modlitbě za smír.

Už před nějakou dobou mi došlo, že tvá víra je "židovská". Židé jako národ nepřijali Pána Ježíše Krista za Mesiáše(-otroka) a Pavel píše proč (Ř11:11, 25-26). Ale Žid Pavel napsal v závěru jednoho svého listu toto:

2K 13:13 Milost Pána Ježíše Krista, Boží láska (neboli Otcova) a společenství Svatého Ducha se všemi vámi. Amen. 

 

Takže pro tvou informaci - apoštol Pavel věřil v jednoho trojjediného Boha, věřil v Božství Pána Ježíše Krista a věřil, že Ježíš je zaslíbený Mesiáš. Koneckonců se s Ním několikrát setkal a mluvil s Ním. Petr měl přímé zjevení od Boha Otce, kdo Ježíš je - ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha. Jan napsal: Tři jsou, kteří vydávají svědectví na nebi - Otec, Slovo (Syn) a Duch Svatý - a ti tři jsou jedno. 

Ale přijde čas, kdy všichni Židé uvidí, Koho bodli a Pána Ježíše Krista jako Mesiáše(-Krále) přijmou. Kdysi jsem slyšel jednoho Žida, který měl za přítele katolíka toto: "My, Židé očekáváme, Mesiáše, křesťané očekávají Mesiáše a když se ukáže, že je to Ten samý, já s tím nemám problém."

Tož tak.

Ježíš byl žid Žid, (nejen tělem, ale i zasvěcením skrze Smlovu), apoštolové i učedníci Ježíšovi (a starší Jeruzalémského společenství Páně - tzv. Církve) byli židé Židé, apoštol Pavel také, pak zde byly tzv. Církve z pohanů (diaspory) a tam byli židé Židé, ale také helénističtí Židé - konvertité. Všichni věřili v Boha Izraele a zachovávali první přikázání (micvot) víry - Bůh je jeden (jediný a jednotný). Všichni ti byli ze Smlouvy Židé. To byli první 'křesťané', správněji 'Děti té Cesty'. A tito věřili v Mesiáše a uvěřili, že je jím Ježíš, muž zrozený z Boha, kterého Bůh oslavil a učinil ho Pánem a Mesiášen, nazval ho svým Synem. Byli to tedy Židé, kdo v Ježíši poznali Pána a Mesiáše, k nim byl poslán a oni ho za Pána a Mesiáše přijali. Byl to tedy židovský národ, kdo Ježíše přijal za zaslíbeného Mesiáše - Syna Boha živého.

Že pak někteří v něho neuvěřili, nemění nic na tom, že jej takto přijal národ Izraele, Židé a to dokonce snad valnou většinou farizeové a pak zákoníci, i někteří saduceové, pak Janovi učedníci i zelóti. 

Pavel byl žid Žid. Jak už jsem uvedl, věřil v Krista, Syna Božího, ale nikdy ho neměl za Boha Izraele. Jako i ostatní apoštolové - On je obraz Boha neviditelného.

Křesťané rádi svou nauku vkládají do jejich slov. Tvé závorky to dokazují, svědčí o tom. Tak vznikly i církevní dodatky, vlohy z dogmat a o tom svědčí zase verš tebou uvedený z 1J5,7b. Tento dodatek dnes už novější překlady neuvádějí, kralický má i kurzívu, ale ne ve všech výtiscich. Za jedno jsou duch, voda a krev. A i z kontextu je zřejmé, že duch proroctví (zjevení, ruach ha-kodeš) - slova při křtu, voda křtu (správně mikve - obřad posvěcení, očisty) a krev, totiž smrt kříže jako oběti Bohu, jsou svědectvím o Ježíši, že je Boží syn, ten zaslíbený Mesiáš. Ale mně ten dodatek nevadí, protože vyjadřuje žifovskou víru, kterou věřil Jan a jak vím, jeho listy jsou oponenstvím pohanské gnózi, tak dnes křesťany nazývané jako 'pravé poznání'. Otec (jak se podle rabínského zvyku oslovoval Bůh namísto JHVH), slovo - totiž Boží slovo - Tóra, a duch proroctví, totiž Božího zjevení, jsou vždy za jedno. Nemůže být zjevení z ducha Božího proti Tóře, v níž se Bůh dal a dává poznat, protože skrze Tóru a Rúach Bůh i stvořil svět. Tak i žádné 'zjevení' o trojjediném Bohu neobstojí a nepochází z Božího ducha proroctví.

A jistěže Mesiáš je také jeden a všichni poznají, věřím pevně, že je jím Jehošua, ale nikoliv ten 'křesťanský bůh'. Oni poznají, že je Mesiášem a vy, že není Bohem. A - Tož tak.

Willy, prosím, ber to tak, že se značně různíme a já proti většině zde (nejen) věřím 'svérázně', ale mám tě rád. Každopádně platí, že ne skrze dodržování micvot Tóry jsme spaseni, ale skrze pokání a víru v Krista Ježíše, ale každý z nás dodržováním a plněním micvot Tóry vzdáváme Bohu skrze lásku k němu svou vděčnost a úctu, protože rozumíme, že tento soubor doporučení dal Bůh člověku a předně Izraeli, aby člověk Boha poznával a bylo lidstvu dobře na zemi. Nepřišel Ježíš zrušit Tóru, ale naplnit.

Vím, že spasení je z Židů a jsem za ně Bohu vděčný. Vím, že Pán Ježíš byl tělem Žid a Duchem Bůh, ale ne "ten křesťanský", jak píšeš. A přijde den, kdy to uvidíš i ty, jako všichni Židé. Stane se to díky tomu a skrze to, že podle Za 12:10-14 Bůh Vyleje na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a úpěnlivých proseb. Pohledí na Mě, Toho, kterého probodli, a budou Ho oplakávat jako se kvílí nad jedináčkem, budou nad Ním hořce naříkat, jako se naříká nad prvorozeným. V onen den bude veliké kvílení v Jeruzalémě jako bylo kvílení v Hadad-Rimón na pláni u Megida. Země bude naříkat, každá čeleď zvlášť: Čeleď domu Davidova zvlášť a jejich ženy zvlášť, čeleď domu Nátanova zvlášť a jejich ženy zvlášť, čeleď domu Léviho zvlášť a jejich ženy zvlášť, čeleď Šimeího zvlášť a jejich ženy zvlášť, všechny čeledi, které zůstaly, každá čeleď zvlášť a jejich ženy zvlášť.  

Ještě malá poznámka: kdyby Pána Ježíše přijal jako Mesiáše celý židovský národ, nebyli by apoštolové souzeni a odsuzováni Sanhedrinem a věřící v Krista ze Židů by nebyli pronásledování Saulem z Tarsu, který měl k tomu pověření od velekněze apod.

Tož tak.

Kdo Ježíše probodl(i) a poznají? Nad kým budou truchlit a koho oplakávat (a nad kým i radovat ze vzkříšení ze smrti)? Už proto, jak a v jaké souvislosti a kontextu užívá Jan verš Za 12,10 naprosto nesouhlasím.

Willy, nejsem nováček ... žádný žáček ... 25 let jsem v nauce, kterou zastáváš žil. Nepřinášíš mi neznámé argumenty. :-)

Tož tak.

1. Můj Pán a můj Bůh = Elijahú = význam jména "Můj Pán je Bůh". Už jsem to tu tolikrát psal. Vyznání, nikoliv "Ty jsi můj Pán a Bůh". A jak kázal apoštol Petr, toho muže, kterého zabili, učinil Bůh i Pánem a Mesiášem. A i Mojžíš byl nazván Bohem. ...

2. Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh ... Na počátku, a ejhle, máme tady počátek Slova, jakpak to, že má počátek, pakliže má být Bůh bez počátku? A také přeci podle "křesťanského vyznání" je i Syn bez počátku ... A Bůh? No, jak jsem už vysvětloval vícekrát ...

3. Jeho jméno je Slovo Boží ... A?

Předpokládám, že budeš oponovat, ale je mi to jedno, nebudu ti psát, aby ses raději nevyjadřoval. :-)

Já věřím v Boží Prozřetelnost a ve svobodnou vůli člověka, který se může z vlastní vůle podílet na Boží vůli a jeho záměrech, ale může jít i proti nim. 

Tak například toto řekl Bůh Abrahamovi v Gn15, což se i naplnilo: 13Tu Hospodin Abramovi řekl: „Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let. 14Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. 15Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří. 16Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Emorejcovy nepravosti.“

Co tedy Bylo vůlí Boha, stalo se, ale svobodná vůle člověka byla zachována. Není dobrá naděje v tom, že se vždy nakonec najde někdo, kdo Boží úmysly naplní, a Bůh ví, že se takový najde? Vidí ho a viděl dříve, než se stalo? Nikoho nenutí ... 

2S,22Proto jsi veliký, Panovníku Hospodine. Ano, není nikdo jako ty a není Boha kromě tebe -- tak, jak jsme na vlastní uši slyšeli. (Tohohle svědectví se míním držet zuby nehty)

Iz45,5 Já jsem Hospodin a jiného není, kromě mě není Boha 

J5, 17Ježíš jim však odpověděl: „Můj Otec až dosud pracuje, i já pracuji.“ 18Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným Bohu (pozn.:obvinění). 19Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí on, to činí stejně i Syn. 

Mt23 8Vy se však nenechte nazývat Rabbi, neboť jediný je váš Učitel, vy pak všichni jste bratři. 9A nikoho nenazývejte na zemi svým Otcem, neboť jediný je váš Otec, ten nebeský (poznámka: viz J5,18 - Jediný Bůh je Otec, tedy nikoho na zemi nenazývejte Bože, protože jediný je váš Bůh - ten nebeský, no a pronesl to Ježíš na zemi). 10Ani se nenechte nazývat Vůdci, neboť váš Vůdce je jeden, Mesiáš. 

a nakonec: J10,33Židé mu odpověděli: „ Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání, že ty, člověk, děláš ze sebe Boha. (poznámka: obvinění)“ 34Ježíš jim odpověděl: „Což není ve vašem Zákoně napsáno: ‚Já jsem řekl: Bohové jste‘? 35Jestliže ty, ke kterým se stalo slovo Boží, nazval bohy, -- a nemůže být zrušeno Písmo -- 36proč mně, kterého Otec posvětil a poslal na svět, říkáte: ‚Rouháš se,‘ protože jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn‘? 37Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi! 38Jestliže je však činím, a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a dále poznávali, že Otec je ve mně a já v Otci.“ (poznámka: opět, Boha nazýval svým otcem, ale odmítl, že by byl sám Bůh, ale řekl, že je Boží syn! Jestliže by platilo, že on je Bůh, pak jsou Bůh i ti, k nimž bylo řečeno slovo Zákona, a to by byl i Mojžíš ...).

Rabínským a tedy Židovským zvykem bylo oslovovat Boha jako Otce. 

A Bůh je jen jeden. Proto, kdo říká Otče, oslovuje tak Boha a říká tak Bože a nemůže tím myslet nijakého jiného otce, než Boha na nebesích. A tedy ani o Ježíši nemůžeš říkat, že je Bůh. Kněze i papeže si klidně oslovujte 'otče'. Tady já nejsem jako jiní. Tohle je smýšlení jiných. Proto také říkám, že ono oslovení 'Otče' znamená 'Bože' a nenáleží nikomu jinému a ani Synu Božímu.

Výrazu 'Syn Boží' jste dali význam Syn-Bůh, až později. V NZ je tento výraz použit v chápání židovském jako 'ben Elohim' a je označením Mesiáše, člověka. Tady s Písmy žongluješ ty. Božími syny jsou všichni, kdo se nechavají vést duchem božím. A tak není nic divného na tom, že Ježíš o sobě prohlásil, že je Boží syn a je i 'bůh' podle příkladu Mojžíšova pověření.

Žádní tři Bohové v Jednom Bohu. To si pleteš s hinduismem.

Ani já nejsem nováček a byl jsem ve svém dětském duchovním věku unášen různými větry učení. A při tom všem mě Pán naučil zastávat nikoli nějakou nauku, ale Jeho - Krista jako můj život a všechno. A tímto Kristem chci sloužit lidem jako životem, ne naukou. Nepřináším tedy argumenty, ale živého Krista, který je ztělesněním trojjediného Boha, tj. Boha v člověku Ježíši, aby byl skrze Něho vyjádřen a to samé se týká všech Božích dětí/synů, tvořících spolu s Kristem Boží dům - církev a Boží svaté město, Nový Jeruzalém jako dovršení a cíl Božího budování - univerzální manželský pár navěky, kde Bůh je manžel a člověk (jeden nový souhrnný) je manželka tak, jak to Bůh původně zamýšlel s Izraelem, což se nepovedlo, poněvadž Izrael nezůstal v té manželské smlouvě a nedodržel ji. 

Tož tak.

Když tedy víš, že Bůh přibírá do smlouvy s Izraelem i pohany, znamená to, že pohané nejsou vázáni smlouvou Boha s Izraelem, anebo to jaksi zavazuje přistoupivší k dodržování smlouvy mezi Bohem a Izraelem, když byli naroubováni na tu ušlechtilou olivu a ona nese ty naroubované větve?

Jsou to dotazy k zamyšlení. Nic jiného tu nedělám. Jednoho (vlastně dvou) přispěvatelů GS jsem se nedávno ptal: Jsou všichni kdo uvěřili v Krista, Židé? Jsi tedy Žid?

Třeba se dočkám poklidné a rozumné debaty ... :-)

Nedávno mi jeden bratr řekl toto: mám ti od Boha vyřídit, že jsi pravý Žid, ale nevím proč. Tehdy mi to opravdu vrtalo v hlavě, protože vím, že nejsem Žid rodem, ale pak mi to Bůh vysvětlil tímto veršem.

Když tedy, Willy, píšeš, že jsi pravý Žid, ale nikoliv podle těla, (a ani podle obřízky těla), ale podle obřízky srdce ... srovnejme si to s Ř10. 

Máme tu ušlechtilou olivu, podle kontextu jde o Izrael, jehož kořeny sahají až k praotcům Izraele. Tou olivou proudí výživa - míza a z ní jsou vyživovány všechny větve. Když tedy Bůh zavrhl některé větve, které z kmene Izrael vyrostly, znamená to snad, že byla zavržena celá oliva? Přirozeně vyrůstají z kmene větve - větve jsou jako narozené děti Izraele. Přesto však ne každé dítě, (mluvíme o chlapcích), co narodí Izraelci patří do smlouvy mezi Bohem a Izraelem automaticky, ale jen skrze tělesnou obřízku přirození. Přesto však, když nenesou dobré ovoce i po té, co je Bůh ošetřuje, odřezává je. A pak zde máme planou olivu, není ušlechtilá a ani její větve. Aby se ty větve zušlechtily, nemohou být ponechány na plané olivě, ale přemístěny a naroubovány na olivu ušlechtilou a z ní brát mízu, čerpat z toho kmene, který vyrostl a zapustil kořeny do zeminy, z níž čerpá pro sebe výživu. Ty větve plané olivy však nejsou vybírány náhodile, ale musejí vykazovat dobré vlastnosti a schopnosti z ušlechtilé olivy brát výživu a srůst s kmenem, a tak se stát jakoby přirozenou větví té ušlechtilé olivy, ač ji samozřejmě nikdy nebyla a nikdy ani nebude. Je to prostě větev naroubovaná z plané olivy. Nedaří-li se srůst a neplodí-li, stejně bývá nakonec také odřezána. Avšak jisté je, že má-li být zušlechtěna ta větev, nemůže zůstat čerpat mízu z plané olivy a nepřijme-li výživu z olivy ušlechtilé, stejně nakonec uschne. Vykazuje-li tedy ta větev plané olivy dobré vlastnosti pro obřízku, aby čerpala vnitřní (duchovní stravu), než je na kmen ušlechtilé olivy naroubována, bývá před tím také .... ;-) taková hádanka. Může ta naroubovaná větev zůstat planou nebo musí naprosto srůst s kmenem, aby nesla ovoce podle mízy ji dodávané skrze ten kmen? Odkud jen může ta naroubovaná větev brát živiny, z plané olivy již ne. Jaké ovoce má nyní plodit, ovoce olivy ušlechtilé nebo té, z níž byla vylomena? Co zjevuje, že ta větev z plané olivy byla vskutku "dobrá" pro její naroubování na olivu ušlechtilou? Podle čeho poznáš, že to ovoce, co nyní plodí, je vskutku ovoce dobré?

Willy, ty jsi pohan od přirození (i přirozenosti), a i když by ses nechal obřezat tělesně, stále jím budeš. Avšak smíš se nechat naroubovat na Izrael svým srdcem (obřízkou svého srdce) a nikoliv jen tělem, (ač i to můžeš). Smíš se přidružit k Izraeli do Smlouvy s Bohem, ač i nadále zůstaneš pohanem. Srdcem budeš Izraelec (Žid). Jestli k tomu však došlo, pozná se to podle ovoce. Jaké ovoce má nést Izrael ze smlouvy s Bohem?

Na závěr poznámka: obřízka (tělesná) prospívá ... ale jen tehdy, má-li člověk obřezané srdce, jak psal apoštol Pavel. Ne každý Žid (a myslím na Žida vyznáním - smlouvou s Bohem), musí být také srdcem Žid (srdcařem). Jsi srdcař pro Boží smlouvu mezi Bohem a Izraelem? ;-) Nebo čerpáš výživu odjinud - ještě z plané olivy a toužíš po její míze? Naroubované větve z plané olivy by chtěly předat mízu planých oliv ušlechtilé olivě? :-) A myslím si, že toto dokáže nadzvednout ze židle kdejakého křesťana, ale já doufám v zamyšlení se nad tím. rozumíš mi? Naroubovaná větev nepřijímající výživu z kmene ušlechtilé olivy, dočerpá svou výživu a uschne, (nebo se naroubuje zpět na svou planou olivu)?

Já jsem Boha nikdy nehledal a když jsem se začal zajímat o "duc*****", nebyl to automaticky zájem o Boha, ale spíše o svobodné zednářství a východní náboženství, meditaci, jógu apod.

A teď k Ř 11 - vím, že jsem byl naroubován ušlechtilou olivu, což znamená, že z plané olivy nemám ani mízu ani nic. Naroubované ratolesti nemají co předat ušlechtilé olivě, naopak by se měli těšit z účasti na kořeni a tučnosti ušlechtilé olivy. Nikdy jsem se nad Židy nepovyšoval a Bůh k nim u mě vypůsobil zvláštní vztah, který jsem si mohl několikrát vyzkoušet v praxi a znamenal překvapení pro mě i pro Židy. Vím, že spasení je z Židů a jsem Bohu vděčný, že nakonec všechny (Židy i pohany) zavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi smiloval (v. 32). Jsem vděčný Bohu, že mě spolu se Židy zahrnul do Nové smlouvy, která byla původně určena jen pro Izrael. Kořenem ušlechtilé olivy a její tučností je podle mého poznání Pán Ježíš Kristus. 

Už nejsem pohan nebo tedy nepovažuji se za pohana, ale souhlasím s Bohem, že jsem pravý Žid podle Pavlovy definice.

Takže pro tuto chvíli tak.

Ano, nikoli Ř10, ale 11.

Píšeš, že jsi pravý Žid, podle definice apoštola Pavla. 

To je z mého pohledu na sebe sama docela odvážné tvrzení.

Zkus se na to podívat skutečně z pohledu Pavlova, tedy rodilého žida a skrze tělesnou obřízku Bohu zasvěceného Žida. Podle těla žid a podle obřízky smluvně Žid. Pravý Žid není ten, kdo jen ten žid, kdo je jím skrze tělo a ani skrze obřízku těla, ale ten kdo svými činy plní Boží přikázání Zákona ... micvoty Tóry ... a kdo by se provinil i byť proti tomu nejnepatrnějšímu přikázání, (za které je člověk má), provinil se proti všem ... jak se tedy může žid prokázat, že je pravým Židem skrze obřízku srdce a nikoliv skrze obřízku podle litery Zákona? Jaké ovoce ponese, jak a podle čeho poznáš, že vskutku neseš to pravé dobré ovoce, že skutečně žiješ tak, jak Bůh chce, abys žil?

Já bych se to neodvážil tvrdit, kdybych neměl tu mnou popsanou zkušenost.

Ovoce Ducha, jímž je obřezané srdce, zmiňuje apoštol Pavel zejména v Ga 5:22-23 je jím láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,mírnost, sebeovládání. Nechci se chlubit a tvrdit, že všechno to ovoce nesu, ale měl jsem a mám tu milost, že jsem poznal ve svém životě, co to znamená, nést toto ovoce, kdy jsem věděl, že to není ze mě, že na tom nemám sebemenší zásluhu.  

Vím, že Bůh chce, abych žil Krista, Kristem, pro Krista, skrze Krista a Kristu Jeho životem a působí ve mně chtění i skutečné činění toho, co chce a co se Mu líbí v souladu s touto Jeho vůlí. Napsal jsem článek "Žít, jak je důstojné Boha", který by tu měl být, co nevidět. Je to mé z částky mé zamyšlení a z částky má zkušenost.

Tím, že člověk zapírá sám sebe, nese svůj kříž a dává veškerý potřebný prostor Pánu Ježíši Kristu, kterého následuje a zůstává v Něm, aby žil Jeho životem pro Něho, skrze Něho a Jemu, dává Bohu způsob, jak v něm a skrze něho naplnit Boží plán a uskutečnit Boží věčný záměr. Ježíši Kristu Bůh vydal svědectví, že se Mu líbí a plně uspokojuje touhu Božího srdce mít takového Boha vyjadřujícího člověka. A podle tohoto svého Krista (Syna), v Něm a skrze Něho (Slovo) zplodil (plodí) mnoho synů, kteří jsou stejní jako On v životě a přirozenosti, nikoli však v Božství, aby byli jedno s Bohem proto, aby skrze ně mohl být Bůh vyjádřen, jako skrze jednoho nového souhrnného člověka-nové stvoření  v Kristu (2K 5:17). 

Starý přirozený člověk byl kromě jiného kvůli své neschopnosti a nezpůsobilosti naplnit Zákon odsouzen a ukončen na kříži Golgoty, aby v Kristově vzkříšení povstal nový člověk stvořený podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy (Ef 4:24), která je způsobilý být takovým člověkem, jakého Bůh chce a potřebuje.

A tak tedy, jsem-li v Kristu, chodím-li podle Ducha a ne podle těla, je ve mně naplněn požadavek Zákona (Ř 8:3-4) - Neboť co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle, aby byl požadavek Zákona naplněn v nás, kteří nechodíme podle těla, ale podle Ducha. 

Nemusím tudíž nutně znát ani Zákon ani 613 micvót, protože jsou jednak zapsány v mé mysli a na mé srdce, ale hlavně já jsem byl jako staré stvoření nahrazen stvořením novým - Kristem, který všechno dodržuje a naplnil za mě. Na mně je, abych dal Pánu Ježíši Kristu ten prostor a spolupracoval s Ním na tom, aby Bůh ve mně získal takového člověka, jakého mě chce mít a za to jsem Bohu zodpovědný já a nikdo jiný. Pán Ježíš je zase Bohu Otci zodpovědný za to, aby ze mě při splnění všech zmíněných podmínek takového člověka udělal a vzkřísil mne v poslední den (J 6:39,40,44,54). 

A na závěr mi teď přišlo, dát sem poslední tři verše modlitby Pána Ježíše ze 17. kapitoly Janova evangelia: „Otče, chci, aby i ti, které jsi mi dal, byli se Mnou tam, kde jsem Já, aby viděli Mou slávu, kterou jsi Mi dal, neboť jsi Mne miloval před založením světa. Spravedlivý Otče, svět Tě nepoznal, ale Já jsem Tě poznal. I tito poznali, že Ty jsi Mne poslal. Dal jsem jim poznat Tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi Mne miloval, byla v nich, i Já abych byl v nich.“ Amen.

Doufám, že věříš, že tato Pánova modlitba byla, je a bude vyslyšena.

Já nijak nebořím tvou víru ve spásu z milosti a nikoliv za zásluhy.

Nijak nezpochybňuji, že tě Bůh učinil v Kristu 'novým stvořením'.

Ani nijak nezpochybňuji to, že nemusíš nutně znát a zachovávat všechna přikázání Zákona, plníš-li, jako věří v Ježíše Krista, ta 'Noemova'. 

Zpochybňuji to, že se takoví věřící v Ježíše Krista, co nehorliví pro plnění Zákona, nazývají pravými Židy. A zde se to vztahuje k tobě.

Na druhé straně však také zpochybňuji, že věřící v Ježíše Krista, co nazve pravým Židem, nemusí zachovávat Zákon, protože měl být jaksi v Kristu zrušen, jak se traduje.

Také i tvrdím, že věřící pohan, bude spasen bez obřízky skrze víru v Něho, ale i obřezaný bude ospravedlněn z víry v Něho. Proč mám třeba za nesmyslné to, že si někdo z pohanů, říká pravý Žid? Že neplní ustanovení Zákona. A také i poukazuji na nesmyslné odmítnutí těch, co chtěli žít svou víru v Mesiáše podle Mojžíše.

K zamyšlení tedy odkazuji Sk21,13-25 s odkazem ke Sk15.

Ano, Pavel se v Jeruzalémě podřídil radě starších, očistil se se 4 muži, kteří na sobě měli slib a zaplatil za ně, aby si mohli oholit hlavu. Ale co se stalo potom? Předtím, než uplynulo sedm dní, kdy mělo skončit očišťování a měla být přinesena oběť, uviděli Pavla v chrámě Židé z Asie a pobouřili celý zástup, aby se Pavla chopili a zabili ho. Z Boží svrchovanosti se rada starších v čele s Jakubem daná Pavlovi nenaplnila a Bůh zasáhl, aby Pavel nebyl zabit a skončil nakonec v Římě a podle Pánova proroctví tam o Něm svědčil tak, jako v Jeruzalémě.

Neboli poznání Krista Ježíše, svého Pána považoval Pavel za mnohem více než Zákon, jehož dodržování pokládal ve srovnání s poznáním Pána za ztrátu. Poznání Pána Ježíše Krista v sobě podle zjevení Písma zahrnuje věčný život (J 17:3), lásku (Gn 4:1, 1J 2:3, 4:7) a zachovávání přikázání (1J 5:3). Předpokládám, že víš, že Pán Ježíš Mojžíšův Zákon pro novozákonní dobu ještě zpřísnil a nasadil už tak vysokou pomyslnou laťku ještě výš (Mt 5:20-47), když v Ústavě Božího království, tzv. kázání na hoře (Mt 5.-7.k.) přikázal (Mt 5:48) - „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ Může tohle dokázat Zákon a jeho dodržování, zachovávání? Nemůže! Už jsme si to připomněli (Ř 8:3).

Fakt je, že Židé (i věřící a zbožní) zřejmě dodnes vnímají Zákon trochu jinak než Bůh, ale i to Bůh změní. Ne, že by věřící z pohanů měli více poznání, jeví se mi spíše, že do Nové smlouvy vstupují jakoby za lepších podmínek, než Židé, ale je to milost, která by je neměla vést k jakémukoliv povyšování se nad Židy. Milost je tu tedy pro Židy i pohany stále milostí, tzn. že si nikdo nic nezaslouží svými skutky, ať už se jedná o skutky Zákona, vlastní spravedlnosti nebo dobré skutky.

A jak naznačuješ a jak píše apoštol Pavel, tou nejvyšší nejvzácnější cestou je láska (k Bohu na prvém a k lidem na druhém místě) jako první a největší přikázání, díky němuž a skrze něž člověk naplňuje všechna ostatní. 

Upřímně, jsou to náboženské řečičky, Stando. Zákon byl (je stále) vychovatelem ke Kristu, ke - Stando. A dospělý člověk už Zákon nezná a nemusí znát? Pohané přeskočili tu Zákonnou výchovu? Nadpřirozeným způsobem? Skrze křest miminek? Není váš křest jako obřízka 8. dne po narození? Slova Zákona (Tóry) neodejdou od tvých úst ... atd. Jak chcete znát Krista, když neznáte Zákon?

Ono Zákon, Tóra, je víc než jen soubor předpisů, příkazů, zákazů  . je to návod na dobrý život. Navíc je to Boží slovo. Židé říkají, že "nekonečný Bůh celou svou podstatu, svůj charakter, své bytí" vtěsnal do Tóry. Být neposlušný Božímu slovu, je stejné jako být neposlušný Bohu. Kdo je neposlušný i Kristovu slovu, je neposlušný Kristu. Kdo je neposlušný prorockému zjevení, je neposlušný duchu Božímu a tím Bohu. Mít tedy vztah k Zákonu, znamená mít vztah s Bohem. Mít vztah ke slovům Krista, je mít vztah ke Kristu i Bohu, protože Kristus neříká nic, co by neslyšel od Boha. A mít vztah k Božímu zjevení, je mít vztah také ke Kristu i k Bohu, protože nezjevuje nic, co by nevyjevoval Kristus z toho, co mu vyjevil Otec - Bůh. Mít tedy Zákon, který je vdechnut Božím duchem, za jen nějaký soubor doporučených pravidel bez vztahu k nim, že není nutno je dodržovat, je vlastně naprostou neposlušností Bohu. Kristus nám zjevil a vyložil, jak dodržovat Boží Zákon a sám jej svými slovy a skutky naplnil tak, že se ani proti jedinému z přikázání neprovinil ani myšlenkou. A zde je u mnohých ten zakopaný pes, že si myslí, že když čtou Zákon - Tóru, že pro ně neplatí a nemusejí jeho předpisy, příkazy a zákazy dodržovat. A já vím, o čem píšu, a směřuji pryč od toho. Nelze však Zákon plnit bez víry. Co zaslibuje Zákon, v to musí člověk věřit. A to je také jedno z prvních a zásadních příkazů Tóry, věřit Bohu, a další ... věřit, že se on odměňuje a odplácí - dobrým v dobrém, zlým ve zlém, tedy všem lidem spravedlivě odplácí buď již zde na zemi nebo v budoucím věku. Tak se i píše v listu Židům - musí věřit, že Bůh je, a že se odplácí těm, kdo ho hledají. Kdo nevěří zaslíbením Zákona, nedodržuje Zákon z víry, ale z povinnosti. A pro židy je i modloslužbou dodržovat Zákon jen proto, že zaslibuje odměnu. Víš, o Židech koluje mnoho pověstí - a tohle je jedna z nich. Ale Ježíš přišel ke ztraceným ovcím Izraelským. Nepřišel zachránit spravedlivé, ale hříšníky. Nikoliv ty, kdo z čistoty svého srdce Zákon plní, ale kdo jej pro nečistotu svého srdce ruší.

My jsme stále pod Vychovatelem, Stando. Zákon nás vychovával ke Kristu, ovšem Kristus nás vyučoval (vyučuje) Božímu Zákonu. Snad tomu rozumíš. Ježíš nikoho neučil a neučí proti Zákonu, ale jak Zákon naplnit.

Patříme-li Kristu, jsme símě Abrahamovo, protože On je tím zaslíbeným jeho semenem. A Abraham byl praotcem Izraele, plnil a byl poslušen Božímu slovu vírou, ale byl také Bohem vychováván, aby věřil a plnil jeho slova. A Židé podle své ústní Tóry věří, že i jemu byla zjevena Tóra. Židé vědí, že jejich posláním není konvertita pohanů, ale že jsou národem kněží pro celé lidstvo, z nich nejpřednějším učitelem je skrze dar proroctví Mesiáš, který má přijít na svět. Tak budou zachránění i ti z pohanů, jejichž praotcem je Noe a na něž se vztahu 7 přikázání Boží, tedy ty, co byly dány Adamovi, rozšířené o ty, co byly po potopě přidány Noemu. Dokonce věří i v to, že kdo z pohanů plní byť jen některé z přikázání pro své svědomí, má větší odměnu, než ten, kdo je plní proto, že četl Tóru. A jistě ti tohle mnohé připomene z toho, co učil jak Ježíš, tak následně apoštolové a z nich i Pavel.

Jr 31:31-34 Hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu. Ne jako smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země - smlouvu, kterou porušili, ačkoliv jsem byl jejich Pánem, je Hospodinův výrok, ale toto je ta smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po těchto dnech, je Hospodinův výrok: Svůj zákon dám do jejich nitra a zapíšu jej na jejich srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. Nebudou již učit jeden druhého ani každý svého bratra slovy: Poznejte Hospodina! Protože mě budou znát všichni, od nejmenšího do největšího, je Hospodinův výrok, protože odpustím jejich vinu a na jejich hřích již nevzpomenu. 

Byl jsi někdy v Izraeli nebo sleduješ, co se tam děje a jak tam lidé žijí? A jestli chceš nadále tvrdit ty svoje nesmysly, tak si je raději nech, aby ses ještě více neztrapnil. Anebo se řiď vlastní radou a honem rychle brzdi!

 

Žd 12:

    V písmu stojí :    ‚Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.‘ 

To má Bůh zvláštní vkus. Asi je to tím, že je to Bůh izraelský. Jak mám poopravit pohled? Izraelský Bůh má  prostě asi rád násilí a silné muže.  Jak potom může být Ježíš jeho Syn? Ten byl úplně jiný. Potrestal ho za jeden čin. Ale co ty další? Války, rabování, násilí, zohavení mrtvých těl mužů atd.?

Nazval se sám Ježíš Synem Davidovým? Když se zeptal, za koho ho pokládají, nic takového nepadlo. Syn Boha živého, Mesiáš a žádná syn Davidův.

Můžeš ty sám o sobě říci, že jsi mužem podle Božího srdce? Bůh to o Davidovi řekl.

(Mat. 9:27-29)

Jedná se opravdu o smlouvu naprosto novou nebo spíše aktualizovanou, obnovenou?

Ježíš je Alfa i Omega všeho, prvorozený všeho stvoření, v něm byly, byly stvořeny všechny světy, pozemský i nebeské, a všechno, co je, viditelné i neviditelné ... Je obrazem neviditelného Boha. Je on tedy počátek všeho, co učinil Bůh, prvorozený ... miluji tu spojitost slov - prvorozený všeho stvoření :-)

... nejedná se o nové učení, ale o stálé vedení Duchem svatým, který nás postupně učí věcem, které by předcházející generace neunesly (J 16,12-13). ... Stando, opominu raději reakci na odkaz k verši J16,12-13 k tomu, co píšeš. Ale k tomu novému učení - kde jsi na to přišel? Co učil Kristus nového? K čemu nás vede duch proroctví - milosti a zjevení Páně? K novým věcem? Učí nás něčemu novému, co již nebylo vyřčeno skrze Praotce, Mojžíše, Proroky? Vždyť Ježíš přišel, aby naplnil Zákon! Nepřišel vyučovat a zavést nové učení! Veškerá jeho slova jsou výklady Zákona, a to dokonce v jeho době známých, byl z nicich i zkoušen farizeji a zákoníky. Přikázání nové ... anebo je to přikázání to staré, čtené ve světle a nikoliv pod rouškou tvrdosti lidského srdce?

Nikdo nesmí zrušit (i přidat nebo pozměnit) byť jen jediné písmenko Zákona a učit tak Boží lid, tedy i novým věcem proti Zákonu! Kolik že toho křesťanské církve pozměnily? A ve tvém uvažování vidím, že je dobře, když se od takového smýšlení o novém učení odvracím ...

U mne tedy naprosto nikoliv jde o smlovu starou, ale obnovenou. Jak jsem psal aktualizovanou. Nepomíjí závazky Zákona ani výchova. Nikdo nemůže říci, nemusím Zákon svými činy plnit, ale je-li jeho vychovatelem a učitelem sám Bůh skrze Krista a ducha svatého ... musí to být zjevné v životě toho člověka. Myslíš si, že už nemusíš Zákon znát a být v něm Bohu poslušný, anebo z úcty a láskybk Bohu jej chceš znát a plnit jej, ač i víš a Zákon tě tomu i učí, že tě Bůh spasí pouhou milostí a ne proto, že Zákon svými činy plníš? Ale Zákon zjevuje, co je v člověku skryto ...

------A proč Ježíš? To napsal Willy správně. On jediný byl bez hříchu a ani v jeho ústech nebyla nalezena lest a přeci byl k ostatním milosrdný.------

               Protože Ježíš je Bůh zjevený v těle. (Samotný dárce a původce života)

 Věřím tomu, že za mne zemřel Všemohoucí Bůh v těle Ježíše Krista - (Syna člověka) A tak tomu, jenž nás miluje a svou krví nás zprostil hříchů a učinil nás královským kněžstvem Boha, svého Otce, sláva i moc navěky.    AMEN.

Bůh může zemřít? Pro tvou informaci - zemřel člověk Ježíš, ne Bůh. Kdyby zemřel Bůh, neměl by jak Kristus vstát z mrtvých.

J 3,16  Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Sklony ke zlému, tedy volbu mezi dobrem a zlem jsme dostali všichni. Je to obraz stromu poznání dobrého a zlého.Bůh dal člověku svobodu výběru, ale upozornil ho na to, co přináší špatná volba. Adam s Evou po tom ovoci zatoužili v žádostivosti dříve, než ho pojedli. Kdyby byli stvořeni bez hříšného sklonu, nezatoužili by a had by je nedokázal svést. Není ani tak hříchem to, že z něho vůbec pojedli, ale proč z něho pojedli a co zvolili. Je to přeci strom poznání dobrého a zlého. Když však poznali zlo, uvědomili si také i dobro.

"Neutralizace" hříchu tedy "špatného (lépe sobeckému) sklonu" předně, spočívá v jeho uplatnění k dobrému a ne ke zlému. Tak například to, že chceš mít dítě, je sobecké, osobní potřeba. Když však svůj život budeš žít pro to dítě, svůj sobecký sklon využíváš k prospěchu dobrého. Pokud chceš dítě jen pro druhého, nevytvoříš si k němu osobní vztah a povede to ke zlému. Má nastat vyrovnání, ne se vznášet v oblacích a ani přebývat v podzemí. Co chceš pro sebe, měj pro druhé. Tak je i psáno to přikázání člověku, že má milovat druhé jako sebe sama. A muž má milovat svou manželku, jako své vlastní tělo ...

 

Také i  těmto :  J 10,30   Já a Otec jsme jedno.

Když počala jeho služba stalo se toto: L(ČSP)4,16I přišel do Nazareta, kde byl vychován. Podle svého zvyku vstoupil v sobotní den do synagogy. A povstal, aby četl. 17Byl mu podán svitek proroka Izaiáše; rozvinul svitek a našel místo, kde bylo napsáno: 18‚Pánův Duch je na mně, protože mne pomazal, abych zvěstoval evangelium chudým; poslal mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit zlomené na svobodu, 19vyhlásit vítaný Pánův rok.‘ 20A svinul svitek, odevzdal ho sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze se upíraly na něho. 21Začal jim tedy říkat: „Dnes se naplnilo toto Písmo ve vašich uších. “ 22Všichni mu přisvědčovali a divili se těm slovům milosti, vycházejícím z jeho úst, a říkali: „Není tento syn Josefův?“ (pozn. Syn Josefův - očekávaný ha-Mašiach jako Ben Josef, nikoliv jako syna Josefa , manžela Mariina ...)

... Ale souditi bude chudé podlé spravedlnosti, a v pravosti trestati tiché v zemi. Bíti zajisté bude zemi holí úst svých, a duchem rtů svých zabije bezbožného. ... nestalo se, stane se.

:-)) ... tolikéž tele a lvíče i krmný dobytek spolu budou, ... nestalo se, stane se :-)))

Jako ha-Ben David teprvá přijde, jakože je Ben Elohim a já jsem "tele" :-)

Mordochaj (tj. Marek) ve svém evangeliu popisuje, parabolizuje Jehošuu (též Jošuu, Ježíše) jako Mašiacha (mesiáše) ben (syna) Josefa - trpícího služebníka (tj. 1. koncept Mašiacha podle Mišny).

Uri (tj. Lukáš) popisuje Jehošuu jako Mašiacha ben Adama - Syna člověka, prostě jako člověka (tj. 2. koncept Mašiacha podle Gemary, výkladových rabínských rozborů Talmudu a výkladů k Mišně).

Matitjahu (tj. Matouš) popisuje, parabolizuje Jehošuu jako Melech Mašiacha - Krále, jinak také Mašiacha ben Davida (tj. 3. koncept Mašiacha podle Midrašů).

Jochanan (tj. Jan) popisuje, parabolizuje Jehošuu jako (Mašiacha) Ben Elohih - Syna Božího (tj. 4. koncept Mašiacha ben ... ve stylu kabaly).

Všechny koncepty jsou pravdivé a zároveň současné (tedy spolupravdivé). Ovšem první dva koncepty Jehošua naplnil (v plnosti) při svém 1. příchodu a zjevoval ty druhé dva, ovšem se ještě nenaplnily zjevně. Stále je doba válek, Mašiach zde není, aby veřejně učil národy ze Sióna ... nepřišel ještě v moci, ale jako "Ben Adam" a "Ben Josef" - pokorný služebník (nejen Boží, ale i lidem), nenechával si sloužit, ale sloužil (a dosud) lidem. Přišel jako pokorný král na oslátku, ale to není Syn Davidův "Ben David" a "Ben Elohim". Jehošua byl samozřejmě potomkem Davida, narodil se z potomstva Davida, je to tedy syn Davidův a je to také ten zaslíbený Syn Davidův, ovšem On si nenechal lidmi posluhovat, ale posluhoval lidem (uzdravoval, odpouštěl hříchy, nesoudil, ....). Takový ale David nebyl. A tak ač je skutečně Synem Davidovým a Synem Božím, a my ho takto ctíme, protože jsme v něm, totiž v Synu Josefa a Synu člověka, poznali toho zaslíbeného Syna Davidova a Syna Božího, dosud mezi námi lidmi takto nestanul. Nyní vládne jako "Ben Elohim" v nebesích, ale přijde také jako "Ben David". Nyní vládne ve skrytu v Nebesích skrze víru těm, kdo v něho věří jako "Ben Elohim", a věříme, že je i Mašiach "Ben David", ovšem jeho království zde na zemi nemá mít konce ... a že bude spravedlivě soudit i učit ve svém království zde na zemi v 7. tisíciletí, jistě to znamená, že ještě nebude tak zcela vše naprosto ok. Ale po těch letech a krátké vzpouře  ....

Pokud si někdy vzpomeneš na to, co jsem psal o kralování Krista, od kdy trvá, co jsem o panování svatých s Kristem po 1000 let - tzv. 1000 leté království, co jsem přirovnával k Zikmundovi ... třeba si vzpomeneš a pak budeš přeci jen na mne reagovat v této otázce jinak. Každopádně snad přeci věříš v návrat Ježíšův v moci a zcela reálně zjevném 'fyzickém' a tedy v jakýsi zjevný návrat Krále přicházejícího do svého království. Tedy budu doufat, že se rozpomeneš na to, co jsem psal a připomínkoval ... doufat je to správné slovo a to, co cítím ... 

Trvám na tom, že Boží slovo ústy proroka Izajáše 11, se v Kristu naplnilo. ( Tak i proroctví Zacharjáše 9,  jak jsi sám vzpomněl Pána - Syna Davidova sedícího na oslátku). A pokud mi píšeš, že se se mnou o tom nemíníš rozhodně přít. Tak to prosím nedělej a své slovo prosím dodrž.   

----V 1000 letém panování svatých (tělesně) s Kristem zde na zemi budou všichni svatí, i ti co zde mezi námi už nejsou.-----

        Pak se Tě ptám v jakých tělech (smrtelných/nesmrtelných)a zda se sem , zde na zemi , všichni svatí vlezou.

Trváš na tom navzdory tomu, že Bible zjevuje něco jiného, což ty odmítáš. Místa z Písma, která nepodporují tvé "trvání" ignoruješ nebo překrucuješ. Tele to nazval diplomaticky "svéráznou koncepcí". Z jeho hlediska jsi to posoudil jako předpojatost, i když ten předpojatý jsi skutečně ty a tele ti to napsal správně. Tvá předpojatost je ti překážkou vidět skutečnost a projevila se jasně právě tímto tvým příspěvkem, v němž začínáš nepříjemně "tlačit na pilu."

Izaiáš 11 se naplnil jen částečně prvním příchodem Pána Ježíše, zbytek se naplní Jeho druhým příchodem, protože pro ustanovení království nebes na zemi je třeba, aby byl Král fyzicky přítomen na zemi. Království bude nastoleno skrze soud nad národy z trůnu slávy, který bude na zemi a skrze tento soud bude určeno, kdo z národů se stane obyvatelem nebeského království na zemi, tj. ovce - viz Mt 25:31-40. Toto je jedno z mnoha míst, která přehlížíš, ignoruješ nebo převracíš.

 Izajáš 11 se naplnil v Kristu . Jeho království /odpočinutí/ je slavné.

Ježíš je jistě potomek Davidův.        

To jistě je, nic jiného netvrdím, přes Josefa i Marii.

??? Tak to - nějakou adopci, Stando, neřeš a nic takového z toho neusuzuj. Já nic takového neřešil a nic takového z toho neusuzuji. Zřejmě nemáš asi ponětí o tom, co jsem psal. 

Ale abych odpověděl: Ježíš nebyl nalezenec, narodil se z Marie. Marie se provdala "po způsobu Selofchadových dcer". Josef ji sobě přijal za manželku. Dědictví Marie po jejím otci Helim bylo pro ni a její potomky zachováno. Děti dědí po svém otci a nikoliv vždy jen biologickém. Zemřel-li muž bezdětný, vzal si ji za manželku jeho bratr, azplodil mu bratr s jeho pozůstalou ženou potomka dědictví. Takový tak vlastně dědil po svém biologickém otci i strýci (bratru svého otce). O žádnou adopci se nejedná a netýká se to "případu" Josefa a Marie, respektive Ježíše. Ježíš byl díky sňatku Marie s Josefem zcela určitě dědicem po své matce, totiž po svém dědovi (praotci). Po Josefovi dědit nemusel, aby byl potomkem Davidovým vzešlým z "Davidových beder".


(Mt 1,18-19)
Narození Ježíše Krista se událo takto: Když byla jeho matka Marie zasnoubena Josefovi, ještě než se sešli, ukázalo se, že je těhotná z Ducha Svatého.


Prohlásit jedno místo v Písmu za nepravdivou lež, znamená skutečně osobní odvrhnutí celého Božího slova. (viz tvá citace (Mt 1,18-19)

Nedělej to, Stando, neprohlašuj ani jedno Písmo za nepravdivou lež a neopovrhuj ani jediným písmenkem Zákona a ani i tím nejmenším přikázáním Zákona, ale měj je všechna za stejně důležitá. :-) Předně, že Marie otěhotněla z Ducha svatého, bylo shledáno z Ducha svatého (viz. Alžběta). Josef se to dověděl. Nemám ani tak potíž věřit, že Bůh je stvořitelem, že způsobuje početí i neplodnost, protože je to on, kdo otevírá každé lůno. Nemám tedy potíž věřit tomu, co je psáno, že Marie počala z moci ducha proroctví skrze víru. Mám potíž věřit tomu, co není psáno - a to je, že Bůh, oplodňuje nějakým "semenem své božské podstaty", kdy dochází k míšení božské podstaty s lidskou, ale věřím, že Bůh, coby neviditelný - duch, plodí (rodí) a tvoří. Zkus se už v tom vyznat, co píšu, Stando. Ježíš byl zplozen Bohem i stvořen Bohem, a to jako každý z nás, ale jeho početí mělo být "znamením", že co bylo zaslíbeno, naplnilo se v něm. A Bůh byl s ním ...

Co píšeš o synovství, že není podmíněno biologicky, je holý nesmysl. Nic takového jsem ti samozřejmě nepotvrdil. Takový syn byl naprosto synem svého biologického otce ale, stal se dědicem svého zemřelého strýce. Dědictví bylo zachováno jeho rodu (a čeledi), protože ho zplodil bratr zemřelého. Šlo o dědictví zachovávané zemřelému a také vdově. V době jednoženství složitá věc. Mladší si bral asi nezřídka i starší ženu. Ale U Josefa a Marie šlo o jiný způsob zachování dědictví - dcerám po otci, který nezplodil syna. Nesměly se provdat za koho by chtěly, aby obdržely dědictví po otci. Praktická to věc ...

Ale nic netvrdím, co tvrdíš ty. Píšu, že mi nečiní žádný problém věřit, že Ježíš byl počat z Ducha svatého. A za hřích nemám ani to, kdyby Josef s Marií Ježíš zplodil. Jak také učil Ježíš - kdo by propuštěnou pojal, zcizoložil by. Když byl tedy nazýván synem tesaře, měli asi lidé za to, že jeho otce byl Josef ... jak se za to také i mělo. Jak asi tedy lidé pohlíželi na Marii a Josefa a Ježíše, když ji cca ve 3. měsíci těhotenství přijal do svého domu? Zkus nad tímto zauvažovat, než budeš proti mně zase horlit. Píšu-li o Ježíši věroučném, věřím. Píšu-li o historickém, zkoumám. A pro zplození Jana Křtitele, Samuele, Izáka, Samsona ... přesto byli počati z Ducha svatého skrze zaslíbení a víru. Historického Ježíše klidně odvolám. A Stando duch proroctví (svatého) ... nikoliv třetí osoba trojice, v to nevěřím. 

Víš, co mi nesedí na tom Josefově propuštění? Ono "potají ... ". Zásnuby byly totiž naprosto veřejné a slibem na veřejnosti činěným. Nic by se tedy neutajilo ... Jen by ji nedal rozlukový lístek ve veřejném obřadu rozluky, který působil hanbu, ale jinak by na ni stejně ta pohana dolehla a také nakonec veřejně ... Měl tedy nějakou jinou možnost, aby ji nevystavil hanbě nevěrnice? A ano, spíše by se snažil sňatek urychlit, a to se ale také stalo. Přijal ji veřejně do svého domu po cca 3 měsících!!! Nato že svatba bývala tak do ne a do roka ... :-) A on, Josef, chtěl propustit těhotnou Marii, ač věděl i to, že počala z Ducha svatého, čehopak se to asi bál? Stando, nepruď, a uvažujme spolu společně a ne proto, abychom se přeli. Chtěl tedy propustit Marii, že si byl vědom toho, že to on nebyl, kdo ji oplodnil ... nebyl spíše jeho důvodem, proč chtěl Marii propustit, jeho obava - strach?

         Ne že byl, ale On je Všemohoucí Bůh.