(já na židovské strašidlo nevěřím, narkoza mi dokázala, že žádný život mimo mozek není, dokud je tu život, neexistuje smrt, když je smrt, není život. Hotovo. Nemám důvod věřit pověrám židů starým 2000 - 3000 let, nikdo je neprokázal, naopak veškerá má evidence svědčí proti nim a ukazuje je jako vylhané, mystifikující)

Ex14:21A když Moše vztáhl svou ruku na moře, Hospodin po celou noc rozháněl moře mocným východním větrem, dokud moře nevysušil a vody se od sebe neodtrhly.22Synové Jisraele vstupovali do moře po souši a vody jim byly vpravo a vlevo hradbou.

Židovský B-h činí zázraky docela přirozeně s přírodními jevy, ač docela výjimečně ... 

Lidé, kteří pak mají vlastní děti a starají se o ně dobře, žijí spořádaně v manželství, jsou následně zdaňováni a z nemalé části takto zdaněných prostředků jsou dotováni potomci lidí nezodpovědných, plodících mimo manželství, mající sex pouze za volnou zábavu pro volné chvíle, neschopných starat se o děti, neschopných trvalého vztahu, a tak dále. Vrcholem pak bylo, když jsem se dočetl, že manželé mohou dostávat příspěvek pouze na jednoho pěstouna, ale kdyby spolu žili, jak se říká na psí knížku, tak si klidně mohou nárokovat příspěvky dva (to se týkalo profesionálních pěstounů, detailně popsaných ještě v jiném článku - jedná se o částky až 40 000 měsíčně, kterou normálně rodiče musí vydělat poctivou prací...). Takže čím více vzdáleni Božím cestám lidé jsou, tím více je společnost podporuje - a tím více na to doplácejí ti, co se Božími cestami řídí (klidně i ateisté, ale díky svému svědomí žijící podle zásad daných Bohem).

  Ahoj Wollku.

  Tohle téma jsem na několika praktických příkladech zkoumal a kupodivu to tak nefunguje.

  Pokud společnost podporuje nějaké zvrácené chování (třeba flákání, žití na úkor druhých, sexuální úchylky, nějaký "ekologický" nesmysl), nemusí to znamenat, že těm, které "podporuje" se bude dařit lépe a že ti, kdo žijí podle zásad daných Bohem na to doplatí.

  Kdysi jsem sledoval několik desítek rodin, které bydlely zdarma v tzv. "regulovaném nájemném" a několik desítek dalších, které tuto "výhodu" neměli a buď bydleli na podnájmu, nebo si museli vlastní bydlení zaplatit. Zpočátku to vypadalo, že ti první mají "výhodu" a "vyšší kvalitu života", protože tím, že žili za cizí, tak měli trochu více volných peněz. Velmi brzy, během pěti, deseti let, se ale situace překlopila: Ti druzí totiž byli donuceni více pracovat a vydělat víc, na svoje bydlení a ještě na bydlení těch prvních, co bydleli "zdarma" za cizí. Po nějakých deseti, patnácti letech mnozí ti první neměli stále nic, jenom zase nataženou ruku, kdežto ti druzí měli vlastní bydlení a schopnost vydělat dostatek. Ve chvíli, kdy výhoda bydlení zdarma za peníze druhých skončila, byli na tom ti první ještě o poznání hůře a jen těžko se vzpomatovávali. Ty první jsem pak potkával i na ubytovnách namačkané v jedné místnosti, zahořklé a zhrzené z nespravedlnosti světa.

  Ono totiž Boží principy platí, platí, že blahoslavenější je dávat než brát, podporovat druhé než žít na jejich úkor. Platí, že co člověk zaseje, to sklidí. Nefunguje to ale "instantně", jen vyjímečně. Boží principy fungují v dlouhodobě.

  Stejně tak pokud společnost "podporuje" různé úchylky: Nakonec na to doplatí jen ti "podporovaní" a jejich děti.

  

  Toník

  

 

když to vezmeš takto, tak to může platit. Samozřejmě záleží, co zvolíme jako kritérium 'výhodnosti'. Já měl na mysli takové základní měřítko, které obecně považuji za rozhodující: Obecně každý člověk něco dává druhým a něco od druhých přijímá - může to být úplně cokoliv, ale prostě obecná hodnota. A jsou lidé, kteří mnohem více přijmou, než dávají, a jsou lidé, kteří dávají druhým mnohem více než přijmou. 

Jako 'výhodné' jsem v tomto pojetí měl na mysli vlastně situace, kdy produkuje méně, ale získává více, a naopak. Samozřejmě, pokud je kritériem, jaká se z nás stane osobnost, nebo pokud je kritériem to, že máme sloužit druhým, pak se na to dá dívat jinak.

Realita je však je trošku jiná. Opravdu, nevnímám jako správné, že někdo má vlastní dítě, oba rodiče pracují a musí je uživit, a druzí mají jedno dítě vlastní, jedno pěstounské, oba pracují, ale na přilepšenou dostanou statisíce, neřku-li milióny, než jej vypiplají. Zároveň jsou soběstační, takže nejde o nájem zdarma, ale o přilepšení. Taky jsem zažil, kdy vdova dostávala od státu více peněz (včetně sirotčího atd.), než vydělával její bývalý manžel - ten se zase nestaral o své zdraví a doplatil na to. V konečném důsledku pak na 3-člennou rodinu měli prakticky stejné příjmy, jako před tím na 4-členou - jenom jako celek odváděli o více jak 50% méně 'aktivit pro druhé, pro společnost' (zjednodušuji, jde o principy). A výsledkem bylo, že si najednou mohli dovoli i dvě dovolené ročně v zahraničí, a to mnohdy letadlem. A nijak nestrádají jako ten extrém, co bydleli zcela zadarmo, jak říkáš Ty, ale prostě žijí si na mnohem vyšší noze, než by žili spořádaně, nez neuvážených dotací státu. 

Vím, že tu a tam někdo zná případy úplně jiné a že na dávkách se žít nedá - je to jak kdy - kdo má štěstí, hodně si pomůže. Kdo v tom umí chodit, tak taky. Ale jsou lidé, které sociální systém nechá skoro na dně. Osobně si myslím, že toto socialistické přerozdělování všecho typu by se mělo minimalizovat na potřeby opravdu těm, co potřebují, a jinak celkově systém nastavit tak, že budou lidé mnohem více motivováni žít správně, zodpovědně, starat se o své zdraví, o své děti, neplodit je na počkání a pak ať se starají druzí, ne žít na úkor druhých. Faktorů obecně, aby člověk byl spokojený, je mnohem více. Ježíš nakrmil tidíce z několika ryb a chlebů. Jednorázově je to fajn, ale mnohem důležitější je člověka ty ryby naučit lovit, nebo ten chléb si udělat sám, nebo na něj vydělat jinak, než být pořád krmen... snad víš, co tím vším myslím. 

Měj se, wollek

  Máme podobný názor, kromě jednoho detailu, že si myslím, že pěstounská práce by měla být placená. A dobře.

  Mě šlo jen o to, že braní a nespravedlivé braní se obvykle obrátí proti lidem, kteří druhým berou. Ti jsou na tom celém nakonec nejvíce škodní. Možná jsou párkrát na nějaké dovolené u moře letadlem, ale to je tak všechno.

  Lidi tu zatím nechtěli systém nastavit spravedlivě, léta volili politiku nespravedlnosti a braní, ne politiku vytváření a dávání. Teď se to mírně otáčí, ale nemusí to nic moc znamenat. A lidi, co brali delší dobu, už mají tak poškozené životy, že to jen těžko půjde napravit.

  Tonik

Naprosto běžný prostý výklad smyslu psaného je, že takto mluvícímu (člověku) proti Duchu svatému nebude odpuštěno v nynější době a ani v době budoucí, jednoduše takovému nebude odpuštěno toto nikdy. Pokud se člověk nedrží tohoto prostého smyslu, nemá smysl, aby vůbec vykládal smysl alegorický, přenesený či odvozený, homiletický či mystický. 

Po vzoru toho, co odvozujete, je dle prostého smyslu ten odvozený, že jiné promluvy proti komukoliv i proti Synu člověka (význam nechám stranou) budou takovému člověku odpuštěny nyní a také i v budoucí době. Nikoliv tedy, že některé nyní a některé jindy, ale nyní i příště.

//Toto učení se také opírá o modlitbu za zemřelé, o níž hovoří již Písmo svaté: „Proto dal [Juda Makabejský] přinést smírnou oběť za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy“ (2 Mak 12,46). //

Právě na základě onoho prostého smyslu, měly být oněm mrtvým hříchy odpuštěny sice posmrtně, ale nikoliv v budoucí době ... kdy ještě rozhodně neexistuje nějaký budoucí svět, ale stále trvá svět tento. Jde tedy o budoucí odpuštění v minulosti učiněných hříchů.

//(Mt 10,28)

Opět by se mělo vykládat nejprve prostým smyslem. Tady upozorním na to, že ztučněné jako důkaz nesmrtelnosti duše, je opomenutím konce věty, kde je napsáno, že kdosi (B-h) může v pekle zahubit duši, tedy je to v rozporu s tím, že by byla duše nesmrtelná; ale pozor! ono může být v pekle zahubeno i tělo! A protože se mluví o zabití těla zde na zemi v první části věty, pak se musí jednat o totéž tělo, jako se jedná tutéž duši ... A tady by se tedy mělo zauvažovat nad tím, zda se mluví o smrtelnosti duše v této větě a o nějakém mimopozemském pekle, a jestli tato věta nemá spíše alegorický smysl.

 Já si nemyslím, že by mladí lidi byli ohrožení pornografií na netu ve smyslu, že by je to nějak poškodilo, ale spíše ve smyslu redukce, zploštění a unifikace sex. života. Přirovnal bych to k hudbě. Nemusím hrát jenom podle not, které vymyslel někdo jiný. Mohu si zahrát vlastní skladbu, vlastní improvizaci. Nemusím vařit jídlo jen podle kuchařek, ale mohu použít vlastní invenci. 

Ještě vidím jeden problém dnešní internetové doby a to je předčasná sexualizace dětí. To mi vadí hodně. A dá se to poznat ze slovníku dětí. Současní žáci 4. třídy (čili tak cca 10 let) mluví tak, jako kdysi v 90. letech žáci 8. třídy (14 let). To je strašný posun. Přitom mozek 10 letého ani jeho tělo na to ještě není připraveno. Ale to by si měli ohlídat rodiče. Někdy ovšem rodič na to kašle, chce se zbavit děcka, běž si hrát do svého pokoje. 

Těch problémů je dost a měly by se řešit. Já jsem v mnoha ohledech poměrně konzervativní, jsem ze staré školy, jsme pro lásku a vztahy. Ale svět pobožných s jejich bigotností, tupostí a nenávistí není lék. Svět pobožných je jako žumpa. Nemoc se má řešit chirurgicky nebo farmakologicky, nikoli naléváním obsahu žumpy do ran. A vaše, bible, sorry, to je žumpa. Když se nalije žumpa do ran, vznikne leda infekce. Ale na to vy nemáte mentální kapacitu to pobrat...

   Souhlasím, ale je otázkou, zda potřebuje slyšet/číst nějaké vykonstruované teorie, které jdou za Písmo a ze kterých čouhá pro banální hřích anathema. Aby ta prostá realita byla skutečně realita (a nešla mimo Písmo) a ne prosté fantazírování, generalizace a zbytečné odsuzování. Vždyť pokud budeme brát jako normu pro člověka Boží ideu před pádem, tak jsme všichni aberanti. Všichni jsme hříchem zkažení a máme jen hříchem porušená těla a tedy i víceméně porušenou sexualitu. Všichni potřebujeme Boží milost a vedení a není důvod se na nikoho dívat skrz prsty.

   Co třeba ipsace v manželství, kterou se řeší např. výrazný rozdíl v potřebě sexu (přirozený i důsledek např. nemoci/úrazu)? Je to hřích? Není to hřích? Vždyť u toho nemusí manžel/ka čučet na péčko či myslet na souseda/ku. Skutečně jde Boží vůli redukovat jen na kocoura v troubě? A fčíl oko mudruj! ;-)

Napsal jsi: //To, co nazýváme hříchem, je spíše následek hříchu, který nastal už v ráji. Každé chování,  které považujeme za hřích, nemusí být vždy hříchem. //

Asi bych souhlasil s tím, že existují extrémní situace, kdy i nějaký námi učiněný i vědomý hřích může zachránit někomu život nebo zdraví.

Je ale správné takový skutek nevyznat jako svou vinu?

Tóra zná pro souhrnné slovo hřích několik výrazů (4): 

1. svévolnost = bezbožnost

2. nevědomé, nechtěné přestoupení=hřích

3. nevěrnost, vědomé přestoupení, zločin, vzpoura

4. přečin, vědomé provinění, zločin, zvrácenost

Kam bys zařadil onanii dospělého muže? A samozřejmě je zde možno uvažovat právě s těmi okolnostmi. A kam prohlížení pornografie, či pornofilmů?

Kdybys bral ráj poněkud obrazně. Je možné, že by v životě člověka (nejen dítěte) mohlo být takové období, a kdy se tak stane, že člověk v tom ráji zhřeší než vykoná onen následek či výsledek jeho hříchu - ten čin?

A ono stále ještě platí, že žák není nad jeho učitele a kdo se zcela vyučí bude jako jeho učitel. Jen doufám, že takový tvůj marnivý pohled nemají učitelé všichni.

Tedy - škodí pohlavní styk v dospělosti? Předně, dospělost není důvodem pro schválení a provozování špatností, naopak. U dětí je pro jejich neznalost, nerozumnost, kdy ještě nejsou schopni plně uvážit dopad takových věcí na vlastní osobnost, ale především pak tím také na osobnost jiných a na přístup a hodnocení druhých, ještě špatné chování z nevědomosti odpustitelné prostým uvědoměním si a poznáním chyby. Ale u dospělých, kteří to již vše uvážit mohou, je to učiněním špatnosti s naprostým vědomím a uvědomováním si toho, co činí. Snad se tedy Franto uchlácholíš, že přitom na manželku myslíš, ale doufám, že to už nemáš alespoň zapotřebí.

A jestli pohlavní styk škodí? No samozřejmě, že škodí, a to docela dost :) když ho člověk užívá nenáležitě. A to i mezi manžely. A onanie? Tak je snad dost propojená s pornografií. Mimochodem bible docela dost kritizuje nevěru, cizoložství, styk se ženou postranní :) Podívej ono Písmo neodsuzuje tzv. případy krajní nouze, kvůli tvrdosti lidského srdce a kvůli zachování života, když to není možno jinak. Přesto je to přestoupením proti normálnímu řádu života.

Osobně si učitelské povolání považuji velice. A proto jsem i psal, že ono to stále platí, že žák není nad učitele, a je-li zcela vyučen, bude jako jeho učitel.

  Tak nějak. Představa, že někteří zdejší diskutující formovali další generace jako učitelé... 

  Na škole v našem městě jsme s dětmi zažívali třeba i to, že jim učitel v době suplování v klidu promítnul softporno. Gymnázium hned vedle přejmenovali po opilci, co v deliriu brázdil ulice našeho města a to jen proto, že byl slavný, bohatý a setkal se až s americkým prezidentem. Slavný a bohatý byl proto, že psal prasečinky, co chtějí někteří lidé slyšet a číst. Školu přejmenovali svorně mnozí učitelé, navzdory studentům, kteří měli o kus rozumnější postoj. Argument byl jasný: Když bude mít škola "slavné jméno", bude snažší vytlouci dotace, bude snažší, aby si jich někdo všimnul...

  Ale nejsou všichni učitelé takoví. Naštěstí.

  Sleduju teď průběžně několik iniciativ lidí, kteří chtějí svoje děti dostat z toho systému, případně chtějí založit školu a fungovat jinak. Zjevně je celé školství klasický klan, monopol/oligopol, ve kterém hrají podstatnou roli stávající učitelé a jejich pohled na svět. Teď dokonce dalo ministerstvo školství stop stav na zakládání soukromých škol.

  Cílem socialistického školství je vychovat dostatek šroubků do soukolí nadnárodních korporací, aby šroubci uměli chodit na osm hodin do práce, uměli to vydržet v kanceláři, u stroje a radovali se ze zvyšování normovaných platů (alespoň optického). Proto je potřeba zaměstnanost, inflace, aby opticky všechno vypadalo dobře. Cílem není tvořit, podnikat, být svobodný, bohatý, to je naopak problém, protože svobodný člověk nepůjde makat na osm hodin do továrny na auta, počítače, mobily nebo televize, co patří německým nebo francouzským důchodcům žijícím na Mallorce.

  Pokud jde o písmo, tak v písmu jsou velmi často uvedeny příběhy tak, jak byly, jak se staly, bez morálního hodnocení či moralizování. A je zajímavé sledovat, jak si někteří lidé tento fakt vykládají: Zažil jsem už dost lidí, kteří takový příběh z písma považovali za souhlas a řídili se podle těch příběhů. Což nic nevypovídá o historické knize příběhů, ale hodně to vypovídá o srdci lidí, kteří se tak chovají.

  Toník

  Nechci útočit na nikoho. Myslel jsem samozřejmě vás dva, tebe a pozorovatelnika, co tu vystupujete svorně nenávistně a netolerantně proti komukoliv, kdo s vámi nesouhlasí a v klidu tu otevřeně lžete, po upozornění máte ještě drzost vaše lži opakovat a ještě další přidat: Což jsi opět ve tvé příspěvku názorně ukázal. 

  To, že děti ve škole formují lidi tak oklamaní lží a nenávistí nebo zvrácení, pobožní, je chyba. Takový člověk tam nemá co dělat. Lidi jako ty nebo pozorovatelnik byli hlavním důvodem proč moje děti do školy nechodily a proč jsme je učili doma. I když tak hrozné lidi jsem ve školství nepotkal, my jsme měli problém jen s bigotními agresivními namyšlenými učitelkami, co měly dojem, že jim jejich monopol na učení vydrží navěky.

  Jinak je dobře, že děti a mladí nenaletí na lákání pupkatých odborářů a jejich bosů aby se šly "učit do učení", aby měli odboráři komu velet. I na tom je vidět, že mladší mají rozum a nenechají se tak snadno nachytat. Ostatně, Františku: Kdybys ty začínal, chtěl bys dělat práci za patnáct tisíc, jako vyučení, nebo za třicet jako vysokoškolák? 

  Za totální nedostatek zdravotních sester může docela jednoduchá věc: O pár kilometrů vedle mají zdravotní sestry třikrát takový plat. V takové situaci zůstane jen člověk, který v ekonomice uplatňuje neekonomické důvody. Kterých ubývá s každou další vládou, co víc a víc buzeruje obyčejné lidi.

  Toník

  O tobě vím jenom to, co jsi tu psal do diskuze, četl jsem tvoje příspěvky. Vím, že jsi patologický lhář, což znovu předvádíš ve tvých příspěvcích s Havlem (nikdy ses mne na Havla nezeptal, nikdy jsem tu o něm nepsal, proč tedy opakuješ tvoje lži? Nedochází ti, že jsou průhledné?). taky mám zkušenost že každou diskuzi okamžitě obrátíš z tématu an osobní rovinu.

  Proti dělníkům nemám vůbec nic. Proč bych měl mít něco proti dělníkům? Jak tebe taková věc napadla? Spíše mám něco proti lidem, kteří si na nevzdělanosti a slabosti druhých vybudovali svůj bussines a potřebují si ho na jejich úkor udržet, proto na ně narážím. To, že máme například premiéra, který má vysokoškolské vzdělání ale práci zná jen z knížek (pokud vůbec) považuju také za chybu. Jestli tam bude lepší člověk, který celý život maká, byť zřejmě ne moc čestně, to se teprve uvidí ;-)

  Urážet tě kvůli povolání ani zaměstnání určitě nebudu. Pokud jsi jako učitel neučil třídní nenávist a nesnášenlivost a veřejně ji prezentuješ až teď, bylo to jenom dobře.

  Na pobožné bych se určitě nedíval svrchu, určitě nejsou v ničem horší, než jakákoliv jiná skupina lidí. Jen občas jsou bigotní a zaslepení, nestojí o informace, o vzdělání, protože jsou tak naučení. Mají svůj virtuální svět, o něm dokola píší a drží si ho. Obvykle jsou jen obětí systému, často systému, ve kterém se narodili. Ale to není výsada pobožných. Mezi pobožnými jsem zažil velké množství zklamání a nespravedlnosti a není to pro mne důvod abych se na ně díval křivě nebo svrchu. Zajímám se o lidi a jejich životy, je mi jedno, jestli jsou komunisti, pobožní, dělníci nebo vysokoškoláci.

  Zpět k tématu: Učit děti by neměl člověk, který je morálně zvrácený, který navenek prezentuje svoje úchylky, který "všude vytahuje svého pindíka" a strká to do všech témat, případně to plete mezi studenty/studentky. Na takové věci je vidět jen nezralost, nestabilita dotyčného. Na část studentů přenese takový člověk totéž, co žije sám. Stejně tak by neměl učit člověk, který má paušální nenávist k určité skupině lidí, ať už třídní, rasové nebo náboženské či jiné. Děje se to, ale není to v pořádku, není to normální.

  Toník

  Jestli jsi dneska sprostý lhář, interikán, pomlouvač, domýšlivec a nenávistník, tak to se nestalo samo od sebe až teď, když jsi v důchodu. Nejspíš jsi byl takový i před pětadvaceti lety, kdy sis domýšlel tvoje lži o Amíkovi a nejspíš jsi byl i takový, když jsi učil děti. S tejně tak to bylo s pozorovatelnikem.

  Hrozná představa, že křiváci jako vy, agresivní, netolerantní, nenávistní, navenek se tvářící jako pobožní, vychovávali děti ve škole.

  Díky za připomínku. Já jsem právě z třídního stínu vyšel, proto se ho rád držím co nejdál. Díky tomu, že jsem v třídní nenávist vyrůstal, byla kolem mne a sebrala mi kus života, jsem na toto téma hodně přecitlivělý. Nevím z čeho jsi usoudil, že potřebuju třídního nepřítele? Z toho, že nemám rád třídní ideologii a držím se od ní co nejdál? Že nesouhlasím s lidmi, co nesou třídní nenávist a jasně to dávám najevo? Určitě nejsem schopen ani ochoten se k třídní nenávisti vrátit. Na to mám až příliš životních zkušeností.

  Na zlého zaměstnavatele jsem narazil v životě snad dvakrát, snad jen jednou na ČEZu, kde vládla ještě klasická atmosféra flákání, ale to už je pětadvacet let. A pak jsem na jednoho zlého zaměstnavatele narazil později, ale to je příliš osobní a nemůžu o tom psát. Více se vidím s dobrými zaměstnavateli, se zaměstnanci nebo živnostníky, možná bych mohl psát něco o nich. A radši bych psal o nich, protože to je o hodně zajímavější. 

  Určitě se budu rád bavit o tom, jak podepřít nemocného, ztrápeného, jestli v tomto světě očekávat spravedlnost a jestli o ní usilovat, nebo to vypustit, smířit se s tím jak to je, trpět a nechat druhé trpět a "nechat si spravedlnost na nebe", jak uvažují rádi "pobožní". 

  Nebo něco mezi tím.

  Mrzí mne stejně tak co Františka ovládá, stejně tak jako Jiřího. Ale jestli jim nepomohl nikdo za desítky let v církvi, nedělám si naději, že jim pomohu já. Spíše mne zajímá, co skutečně žijí.

  Toník

  A proč v tobě rozpaluje třídni nenávist to, že se někdo jasně a zpříma postaví proti zločinnému režimu, dokonce i když jím sám nebyl přímo poškozený? 

  Když se někdo jasně staví proti národnímu socializmu, tak to v tobě rozpaluje rasovou nenávist? 

  V církvi mohou pomoci lidem, kteří si přiznají problém, chtějí ho řešit, chtějí se ho zbavit. A i tak je to těžké a ne vždy se to povede. Viděl jsem v církvi mnoho lidí, kteří přišli s nenávistí a zase s nenávistí odešli. Přišli s dluhy a zase odešli s dluhy. A tak dále. Pokud si chtěli ponechat svoje "specifikum", svojí individualitu, ponechali si jí. 

  Pokud je nějaké "křesťanství" v hajzlu díky svobodě, tak je to hdoně divné "křesťanství".

  Díky té svobodě jsem nemusel doma učit děti, to sis popletl. Díky svobodě jsem je mohl doma učit. Důvodů pro domácí školu bylo mnoho: Jeden z nich například společně strávený čas. A bylo to jistě nejlepší období mého života, když jsem byl se svými dětmi doma, jezdili jsme na výlety, do kina, učil jsem je angličtinu, tělocvik, matematiku, fyziku. Udělal bych to dnes taky, i když už se učitelé obměnili.

  Za co tě chtějí pobožní kamenovat, to nevím, vašim vzájemným sporům se vyhýbám. Zeptej se jich, jestli tě to zajímá.

  TOník

  Ty jsi studoval "zdarma", ale nebylo to "zdarma", bylo to za peníze z práce mých rodičů, mého dědy. Z práce strejdy v uranových dolech, který zemřel na rakovinu. Z práce mnoha dalších lidí. Studoval jsi, abys byl "vyšší level" a nemusel dělat "podřadnou práci", třeba popeláře, jak uvažujete vy. A teď máš tu sprostou drzost se do mých rodičů či prarodičů navážet, místo abys byl vděčný za jejich práci.

  A právě o tvých drzých s prostých lžích, které předvádíš i teď, jsem psal ve svém příspěvku. 

  Jestli svoboda zničila tvoje "křesťanství", tak je to jenom dobře. Pak bys měl najít skutečné křesťanství, které není založené na lži, souzení a pomlouvání druhých, ale na lásce, pokoře, milosti.

  

  Na tvoje otázky jsem odpověděl mnohokrát.

  Komunistické myšlení vzniklo ze závisti a agresivní netolerance k druhým, z nenávisti ke svobodě. Svobodný režim je oproti nenávistné nesvobodě lepší právě v té svobodě: Že si člověk může svobodně vybrat, jak, co, kde a kdy bude pracovat, jak bude žít, co se bude učit, co bude mluvit a hlavně: Jestli to bude dělat tady, nebo se sebere a půjde jinam.

  Nehájím vždy bohaté, které si idealizuješ, zásadně nezastávám tvoje postoje a pomluvy, které máš tu nestoudnou drzost psát do diskuze: Obvykle jsou moje postoje přesným opakem tvých pomluv a tvých povyšování bohatých a nenávisti k nim (ostatně, stejné je to u pomluv, které tu šíří oko, myslivec, pozorovatelnik a další lidé, kteří tu lžou a pomlouvají)

  Ježíš je mi k tomu, že mi zachránil život. Můj život mu patří, žiju pro něj. 

  Toník

  Jsi pospolu a máš všechno společné, takže nejsi ovládaný satanem?

  Máš v tomto určitě pravdu. Já tu opravdu nejsem, abych někoho napravil, zevangelizoval, rekonvertoval z dekonverze či cokoliv jiného, o co se tu mnozí snaží. Já tu jsem opravdu proto, že mne zajímají životy lidí, chceš li jak jsi to popsal, tak z psychologického pohledu. Zajímají mne jejich motivy, jejich skutečný život. Nezajímá mne pobožná póza a různé nauky, co tu opakují lidi z katechismu a čínských či německých knížek (pokud to není nějaká nauka nová, nově vymyšlená, ta mne zajímá).

  Zájem o lidi mám ve chvíli, kdy o zájem stojí. Bylo tu v historii více lidí, které něco zajímalo, hledali: Brusle, op, ... U lidí, kteří nehledají, jen tu vylévají svoje srdce nebo poučky, chápu, že nejsem schopen jim pomoci a nemám na to ambice.

  

Nepomohlo by Ti smířit se s věcmi, které prostě jsou a nezměníš je, a pokusit se najít spokojenost a Boží cestu pro Tebe někde jinde, nebo jinak - zrovna ty verše mi nyní přišly nějak na mysl - a sám v nich budu chtít nalézt potěšení, víru ve spravedlnost, a větší důvěru vůči Bohu. Můžeš-li, budu rád, kdy to zkusíš taky. 

Nezabývám se až tak těmi zaslíbeními, ta mohou být takovou třešničkou na dortu. Není pro mne důležité být motivován příslíbem Boží odměny, důležité je být motivován tím, co Pán sám považuje za správné, za správný postoj, za cestu pro nás. Pokud třeba hladovíme po spravedlnosti, trápí nás všechno to zlé a nespravdlivé kolem nás, snad se tak naše srdce blíží více tomu Pánovu, než bychom té situace ve světě chtěli využít pro vlastní prospěch a zisk.

  Protože se pohybuju v církvi a tam se vyskytují lidi s psychickými problémy, poškození nějakou ideologii. Jenže v reálu se chovají poměrně slušně, když jsou v církvi, schovávají svoje chmury a "démony", neřeknou je, navenek se tváří happy, aby zapadli mezi ostatní, z různých důvodů. Neprojevujou obvykle svou lež, co je trápí, nenávist, netoleranci. Tady na GS poměrně otevřeně projevují co a jak žijí, co mají v hlavě, v srdci.

  Jinak "normální" lidé mne nezajímají hlavně z psychologického hlediska. S normálními lidmi si samozřejmě rád popovídám o jejich životě, co žijí, jaké mají zkušenosti.

  Jak jsi přišel na to, že se nezabývám tím, jak jim pomoci? Samozřejmě, že se zabývám tím, jak jím pomoci.

  Jen respektuju volbu lidí. Pokud někdo pomoci nechce a chce si držet v čem žije, mám už zkušenost, že mu v tom nezabráním. Smysl pomáhat má někomu, kdo pomoci chce, takových lidí je na světě bezpočet. Pomáhat někomu, kdo pomoci nechce a chce zůstat v tom, v čem žije, nemá smysl, je to zbytečné plýtvání energií.

  Nebo ty by ses snad chtěl zbavit tvých kapitalistů, statkářů, co tě straší v hlavě? Chtěl by ses zbavit kapitalistického ježíše, co žehná jen bohatým? Chtěl by ses zbavit tvého křivého pohledu na chudé a nejslabší, na to, že ti takoví lidé "s*****í"? Chceš se zbavit Amíků a Havlů, co tě pronásledují i po pětadvaceti letech?

  Chtěl bys odpustit lidem chudobu a bohatství? Nebo si je chceš držet a šermovat s nimi proti lidem, co tvé "hodnoty" nesdílejí, nadosmrti a vzít si je i na věčnost?

  Chtěl bys vědět, jestli je nebo není onanie škodlivá? Nebo si chceš jen dokázat a omluvit vlastní život či zvrácenou "normu" z toho světa bordelu, který tak věrně popisuješ? Myslíš, že takový svět vytvoří správnou normu?

  Chceš se zajímat o Boží věci, nebo bys rád jen slyšel a psal o válkách, jak to dobře píšeš?

  

  Františku, pokud se někdo chce zbavit jeho trápení, rád mu pomůžu. Pokud se bude chtít třeba oko zbavit svého virtuálního světa, který ho v izolaci jeho sekty naučili o druhých lidech, chce se zbavit své "svobody" bájit bajky a lhát, rád mu pomůžu. Pokud se bude chtít pozorovatelnik zbavit boha, co neexistuje a straší ho po nocích v hlavě a šmíruje ho v ložnici, rád to udělám. Pokud by se chtěl myslivec zbavit svojí nucené "evangelizace", která ho pronásleduje dnem i nocí, rád mu pomůžu. 

  Pokud se budeš chtít zbavit kapitalistického ježíše, co straší ve tvojí hlavě, rád ti pomůžu. 

  Ale chceš?

  To sis mne asi s někým spletl, Františku. Snad s tvou vylhanou představou? 

  Z čeho si myslíš, že nejsem schopen pochopit druhé lidi? 

  To, že zásadně nesouhlasím se lží, chudobou, trápením, náboženstvím, třídní nenávistí či jakýmkoliv dalším podobným hříchem, neznamená, že je nechápu.

  To, že neevangelizuju lidi všude na potkání neznamená, že nechápu myslivce s jeho pohledem na svět. To, že žiju v realitě a zajímám se o životy lidí v různých církvích, nemám zakázáno je navštěvovat neznamená, že nechápu okův virtální svět, co si stvořil z ŘKC pomluv. To, že už nemám boha co by mne strašil po nocích a co by mne tak miloval že by mne navštěvoval s křížkem deprese neznamená, že bych nechápal pozorovatelnika s jeho trápením. To, že nedělím lidi na třídy podle majetku neznamená, že bych třídní pohled nechápal. 

  Ve všech těchto věcech jsem vyrůstal a osobně je zažil. Chápu je velmi dobře. 

  Proto s nimi zásadne nesouhlasím.

  To sis mne asi s někým spletl. 

  Kde jsem radil nemoudře a co jsem nemoudře radil? Co to je pro tebe "nemoudře"?

  

  O tom už jsme se bavili s Okem.

  Bůh dal lidem svobodu proto, aby se navzájem milovali, starali se o sebe, pracovali, tvořili. Aby milovali Boha, žili s ním. A pro spoustu dalších věcí. Pokud člověk svobodu využije k tomu, k čemu byla určená a k čemu jí Bůh daroval, je to extrémně užitečná věc. Může třeba pracovat a pomáhat druhým, může něco vytvořit, co bude k užitku a z toho se pak může radovat on i lidi okolo něj.

  Pokud člověk využije svou "svobodu" ke lhaní, k nenávisti tu k bohatým, tu k chudým, tu k onanii, tu k vymýšlení bohů, co ho pak straší v hlavě, tu k vymýšlení zákazů, příkazů, k manipulaci druhých, k lennosti a poflakování či čemukoliv jinému, co mu jeho bohové dovolí a schválí, tak je mu taková "svoboda" ke škodě. A druhým okolo něj také.

  Záleží na tom, k čemu svou svobodu využiješ.

  Já jen normálně pracuju, starám se o rodinu, o rodiče, o svoje děti. A ano, považuju to za správné, jinak bych to nedělal. Dřič už léta nejsem, pracuju teď už normálně, jsem starší člověk a už to není jako před dvaceti lety. A dá-li Bůh, budu to tak dělat až do smrti, tak jako můj tatínek nebo děda.

  A pokud se někdo fláká doma, nic nedělá, nenávidí všechny okolo i svůj vlastní život, nudí se a prudí od rána do večera svou lží, zlobou a nenávistí na internetu, tak to za správné nepovažuju. 

  Když už jsme u toho radění. Poradil bych ti, abys svobodu využil na to, na co jí dal lidem Bůh: Aby pracovali, starali se o sebe navzájem a měli se rádi. 

  Zkus se podívat na tohle video.

  Není to teda úplně trvalé řešení až na věčnost, ale na začátek to extrémně pomáhá. 

  Trvalé řešení až na věčnost je Boží milost a odpuštění. V prvé řadě odpuštění chudoby, ponížení a nedostatku, ve které jsi vyrůstal, odpuštění tvému otci, mámě, lidem okolo, co ti ublížili. K tomu jsem ti ale radil že to asi nezvládneš sám, že si máš najít nějakého křesťana, kdo ti s tím pomůže, kdo se za tebe bude modlit, projde to s tebou, předá ti tu moc k odpuštění, co je u Ježíše. 

  Snad to nebyla nemoudrá rada.

  Chceš pomoci?

  Toník

  Jestli jsi dneska sprostý lhář, interikán, pomlouvač, domýšlivec a nenávistník, tak to se nestalo samo od sebe až teď, když jsi v důchodu. Nejspíš jsi byl takový i před pětadvaceti lety, kdy sis domýšlel tvoje lži o Amíkovi a nejspíš jsi byl i takový, když jsi učil děti. S tejně tak to bylo s pozorovatelnikem.

  Hrozná představa, že křiváci jako vy, agresivní, netolerantní, nenávistní, navenek se tvářící jako pobožní, vychovávali děti ve škole.

  Tvého kapitalistického Ježíše se můžeš zbavit pokáním. To je Boží dar, kdy Bůh vezme nenávist k druhým, nesnášenlivost, závist, neodpuštění, rozdělení lidí na skupiny. Ten Boží dar je v Pánu Ježíši. Ježíš dává moc všechny tu nenávist světa pustit ze srdce, od-pustit jí od-sebe.

  Nesouhlasím s třídní nenávistí a komunistickým pohledem na svět. A to jsem ti psal vždy, jasně a otevřeně. Nikdy jsem se tvojí nenávisti a sprostých lží a pomluv nebál, nikdy jsem nemlžil a odpovídal ti vždy na tvé otázky naprosto jasně a přímo, od začátku našich diskuzí. A chceš li, nesouhlasím s ním právě proto, že jsem třídní pohled zastával, díval se křivě na bohaté, přijal jsem jako malý komunisticko-katolický pohled na bohatství a chudobu a Bůh mne ho zbavil a mnoho let mne z toho křivého pohledu léčil. 

  Já jsem vyrůstal ve slušné rodině, kde mne sice vychovávali k pobožnosti, k pověrám, k modlám, ale také k úctě k Bohu, k práci, k pokoře, ke skromnosti a dalším hodnotám. Některé hodnoty jsou mi blízké dodnes, některé jsem rád opustil, když jsem se stal křesťanem.

  V čem jsi vyrůstal ty bys měl psát ty. To nebudu psát já.

  Co jsi ty zažil mohu vědět jen z toho, co píšeš a věřit ti, což dělám. 

  Jestli něco víš o Božím odpuštění, to nevím, nepsal jsi tu o tom. Snad bys alespoň něco napsal, kdybys o něm něco věděl? Zatím jsi psal jen o tvé třídní nenávisti, o tvojí závisti, o rasových problémech s američany, židy, které máš, o tvém kapitalistickém ježíši, co žehná jen bohatým a vůbec dělí lidi na chudé a bohaté. Kdybys něco napsal o Božím odpuštění, přečetl bych si to.

  Nevím, jestli se zlobíš na tvoje rodiče, nepsal jsi to tu. Na bídu ses tu zlobil mnohokrát a to je dobře, bída je zlá. Stejně jako ponížení či povyšování se nad druhé. V každém případě, odpuštění je cesta k životu. Cesta opravdového křesťanství. Křesťanství, které svoboda neničí.

  Jestli se stáváte poskoky politiky, tak je to váš problém a tím, že váš problém hodíš na druhé lidi, kteří poskoky politiky nejsou a ani o to nestojí, tak se ho nezbavíš.

  Rozumím tomu, co o sobě píšeš, není to zase tak složité. Rozumím i tvým pomluvám, co si o lidech vymýšlíš, nepíšeš nesrozumitelně. 

  To, že s tebou zásadně nesouhlasím a naprostá většina mého pohledu na svět je opačná než tvoje neznamená, že bych ti nerozuměl. Tady jsem s tebou diskutoval právě proto, že mne z psychologického i lidského hlediska zajímají lidé patologicky postižení nějakou nenávistnou ideologií, ať už je to čistý ateismus, komunismus, katolicismus nebo nějaká jiná ideologie. Vím, že ti nemohu pomoci v období, kdy útočíš, lžeš, pomlouváš, kdy žiješ tvůj vzdor, temnotu, kterou házíš okolo sebe na druhé lidi. Ani jsem ti pomoc nenabízel. 

  Jen jsem se zeptal, jestli vůbec chceš pomoci z tvojí situace, nebo jestli ti tvoje situace vyhovuje a chceš v ní zůstat.

Tyhle pseudoargumenty jsou k ničemu. Ani se nedivím, že z toho má Próza/pozorovatelnik legraci.

Tím jako naznačuješ, že když jsem byl u pobožných, že jsem byl heterosexuál? Oko, ne. Měl jsem stejnou orientaci vždycky, jako pobožný jsem měl období, kdy jsem žil v celibátu nebo jak tomu říkáte. Protože jsem věřil na ty kecy, že to tomu židovskému bohovi vadí. 

Oko, ty jsi předpokládám heterosexuál. Ty jsi měl nějaké období v životě, kdy jsi nebyl heterosexuál? Nekecej... a co jsi byl? 

Oko, ty mě neodszuješ? Ale prosímtě, ty se naparuješ tvojí pobožností až k prasknutí. Jenže, to, co ty považuješ za hodnotu - tedy tvoji pobožnost - já považuji za tvoji pověrečnost, omezenost, tupost. 

Byl jsi bigotní omezenec odjakživa, nebo to udělala s tebou až konverze? Co je příčina a co následek? Byl jsi bigotní vždycky, proto sis vybral náboženství, kde můžeš bigotnost realizovat? Nebo jsi původně byl normální, tedy liberální a bigotnost přišla až s tou židokřesťanskou a katolickou ideologií? 

No právě, co způsobuje bigotnost? 

Jak škodí člověku homosexualita? Jak škodí heterosexualita? Jak škodí onanie? Nepiš fráze. Piš důkazy, fakta. A kterému člověku? Jako tobě škodí, když někdo jiný onanuje? Nebo tobě škodí, když někdo jiný žije s někým? Jak to tobě snižuje kvalitu života? Nebo komu to snižuje kvalitu, co je kvalita a jak jsi na to přišel? Opakuji, nepiš metafory, ale konkrétní příklady nebo já nevím. Co jsi měl na mysli? Nebo ty jen tak něco plácáš a nemáš to promyšlené? 

Dobře, ale hříchem může být i přehánění, přibarvování apod. Boží slovo není dostatečné k usvědčení a nápravě hříšníka? Tak mu tedy (my svatí a dokonalí) pomůžeme a trochu dokreslíme, aby to těm tupcům hříšným bylo jasný ;-) 

 To děláš dobře, protože tím bys klidně mohl odsoudit sám sebe. Nehledě na to, že Próza/Pozorovatelnik nemusel být "formován různými situacemi", ale spíše se jako homosexuál narodil. Tedy za to ho odsuzovat by bylo nejen pokrytecké, ale i hloupé.

   Tohle ale přeci není vždy pravda a ani Písmo takto o hříchu nemluví. Často je to přeci naopak. Hřích může kvalitu života i zvyšovat (byť jen časného), člověku dělat dobře, přinést uvolnění, uspokojení atd. 

Jde tu ty mladé lidi. Co jsou ještě naivní. Hlavně z věřících rodin. Že jim pobožní nadiktujou, jak mají žít, aniž by měli pro to důkazy. Nemají žádné důkazy o posmrtném životě. Mají jenom víru. Že věří, že to tak je. Jenže co to je? A knížku starou 200 - 3000 let, kde hadi mluví, maník se svým družstvem jde 350 km suchou nohou přes moře, další maník chodí po vodě, tuším i nějaký osel je tam mluvící podobně jako mluvící kůn Šemík od A. Jiráska. Čili knížka, co vypadá, jako by ji napsala Božena Němcová + Alois Jirásek + H. Christian Andersen. No na základě této knížky pak někdo má kompletně celý svůj život přizpůsobit a dělat podle té knížky snad všecko. Bez důkazu, bez empirie, jen na základě toho, že to někdo chce a že tomu někdo věří. 

Ale já vidím mladé lidi kolem sebe a ani pobožní se tím neřídí. Znám mnoho pobožných a ani jednu dvojici, co by čekali až do svatby a intimně se neznali. Takže ani sami pobožní to nedodržují. Ale druhým by to chtěli ordinovat. Na základě knížky, kde mluví had a z jednoho košíku se najedí 5000 lidí.  Hrnečku vař...

//Jde tu ty mladé lidi. Co jsou ještě naivní. Hlavně z věřících rodin. Že jim pobožní nadiktujou, jak mají žít, aniž by měli pro to důkazy. Nemají žádné důkazy o posmrtném životě. Mají jenom víru. Že věří, že to tak je. Jenže co to je? ...//

Pokud jsem porozuměl dobře, máš za to, že věřící vychovávají své děti strašením, aby se dostali do posmrtného nebíčka? Tedy tak, že musí dodržovat určité normy chování, aby vyhověli nebeskému soudu? Nevím, možná to tak někde ještě je, četl jsem, že to tak v církevním "starověku" a středověku bylo, (nečetl jsem, že by to tak bylo u židů), že se řekne, jestliže se takto budeš chovat, do nebe se po smrti nedostaneš, ale propadneš věčnému zatracení v pekle, ale skutečně si myslíš, že by takto věřící skutečně své děti vychovávali, že by tohle bylo učením bible, a že by k tomu člověka vedly texty "Zákona" či slova Ježíšova či jeho apoštolů? Jsem věřící (považuji se za věřícího) a mám věřící děti. Nikdy jsem je k ničemu podobnému nevychovával a ani jim nediktoval, jak mají jednat a porozuměli tomu, k čemu nás učení bible vede.

Docela by mě zajímalo, kdo ze zdejších křesťanů vychovával své děti se záměrem dostat je v posmrtném životě do toho nebíčka a nadiktovali jim způsob jejich života? Za odpovědi budu rád. 

svým dětem jsem samozřejmě jednoduše předal to, čemu věřím, a důvody proč - nicméně je zcela v Božích rukou, zda někdy uvěří V Krista, či nikoliv. Víra - myslím ta osobní - ne ta co tu popisoval pozorovatelník, že nejprve kdekomu věřil kdejaký non-sense, a teď pro změnu téměř bez rozdílu na všechny nadává - ta se v podstatě předat, ani vychovat nedá. Je to dar Boží. A úplně stejně k ní je tedy třeba přistupovat. Důležité je děti ochránit před vlivem náboženských sekt a fanatismu. Nicméně zda se opravdu budou řídit Boží vůlí pro ně samotné, je přece věcí jejich vlastního rozhodnutí, zodpovědnosti a především Božího vyvolení.

Nesouhlasím téměř s ničím, co někteří v otázce moderní sexuální výchovy tvrdí - např. předmanželský sex. Je to prostá demagogie, co tu třeba pozorovatelník,a le nejen on, tvrdí. Nemá to nic společného s vírou, pobožností, ordinováním, knížkami, pohádkami a podobnými věcmi, kterými se sám před sebou snaží své zvrácené a úchylné chování vysvětlit, či obhájit. Stačilo by se zeptat na názor můj a mé manželky, kdy jsme byli ve věku cca 18-20 let, vůbec se neznali, byli ryzími ateisty a nikdo nám ohledně oblasti předmanželského sexu nic neříkal. Oba dva jsme to nezávisle na sobě, čistě díky svému svědomí či přirozenosti, cítili tak, že je velmi zlé mít sexuální vztah mimo manželství a že bychom to sami nechtěli dopustit: Jí dokonce prý říkali ledová královna - zároveň jí však přiznali, že závidí jejímu budoucímu manželovi... - sám jsem se pohyboval mezi kamarády, kde tento můj postoj byl docela normální, vyjma jednoho z nich - a to mne tehdy dost šokovalo. Byla to však jeho věc, nenapadlo mne jej tehdy za to odsuzovat, jenom mi připadal neskutečně divný... Mimochodem s rodiči jsem o těchto záležitostech mluvil až tak cca 10-15 let po svatbě, čistě ze zvědavosti - no a zjistil jsem, že mají trochu jiný názor, než já - opravdu to nebylo výchovou ani ničím dalším - kromě přirozeného přesvědčení, že je to tak správné. Dodnes nám s manželkou tento přirozený postoj, jemuž jsme samozřejmě byli věrní až do svatební noci, kde kdo závidí - a kde kdo uznává, že by to tak bývalo bylo lepší i v jejich případě. Mé děti se pravděpodobně nechají oblbnout většinovým názorem současné společnosti, nicméně nějaké vynucené zákazy nebo příkazy stejně mnoho nepomohou.

Děti jsem téměř nikdy nevedl s tím cílem, či záměrem, který zmiňuješ. Snažil jsem se je vést, aby jednaly dobře v souladu s obecně platnými a uznávanými zásadami, podobně, jako mne vedli mí ateističtí rodiče. Samozřejmě není možné toto zcela oddělit od existence Boží, od povědomí, že se nejedná jen čistě o mé (jakkoliv přirozené) názory, nelze jim odepřít povědomí víry a smysl víry v Ježíše... ale, že bych je nějak nutil, indoktrinoval, nebo jim vyhrožoval trestem? Silně pochybuji, a rozhodně to nikdy nebylo ani vzdáleně stěžejním pojetím. Naopak mám obavy, že jsem možná byl v otázce víry a její důležitosti až příliš benevolentní, a příliš spoléhal na Boží milost (v porovnání s křesťany, co znám blíže ze svého okolí určitě) - nevím, ale vše jsem dělal na základě svého přesvědčení, i na základě vlastní zkušenosti. Samozřejmě bych si přál a doufám, že jednou Pána Ježíše přijmou podobným způsobem, jako my s manželkou, Nicméně v konečném důsledku to bude pouze jejich rozhodnutí. Svůj význam může mít jistě to, že na nás nepozorují žádný náboženský fanatismus, zákonictví, žádné to musíš-nesmíš - žádné tradice a dogmata. Snad jenom nesmyslná evoluční teorie nemá u nás doma místo. Ostatně myslím, že těmto pohádkám by tu stejně nikdo nevěřil, i když jim to ve škole cpou zleva, zprava. Selský rozum hovoří jasně :-). Pokud jde o děti, tak co mne nejvíce mrzí, že nemají žádné silné vyhraněné koníčky, záliby, zájmy - myslím si, že toto je pro mladého člověka dost důležité, a pokud si to přenesou i do dalšího života, rozhodně je to velkým přínosem.

Spása člověka spočívá v osobní víře v Ježíše a je čistě darem Božím - nepředpokládám, že vyčerpávající odpověď na tuto otázku byla pro Tebe v této souvislosti příliš podstatná - snad jsem Ti na podstatné už tentokrát odpověděl. a spásu si když tak necháme na jindy :-)

Ten záměr jsem vypíchl, kvůli tomu, co psal Jiří. Ale to je už vedlejší.

Prostě podíl na budoucím spravedlivém světě mají všichni, kdo činili, činí a budou činit spravedlnost, věřící či nevěřící. Nikomu takovému nebude upřen jeho podíl. A jsou to slova k zamyšlení, nikoliv o posmrtném územním nebíčku kdesi. A rozhodně to není o víře, že bych v tom světě kdy musel "tělesně" žít, ale přesto jde o to chtění, aby takový svět byl a já v něm toužil být, a žil ho už teď a to byl můj podíl na tom budoucím spravedlivém světě. Nežijeme pro sebe a spása není o spasení sebe.

Ale, prosím, nereaguj.

A já nevím, vám heterákům, je úplně jedno, jak ta žena vypadá bez oblečení? Tedy ty jsi s ní nespal a ani jsi neviděl, jak vypadá její přirození? Co jsem viděl fotky vagín, tak některé mají stydké pysky přerostlé, to vypadá jako špatně rozklepaný řizek. Tím neříkám, že jenom na tom záleží. Neodmítl bych někoho, že má malého pindíka, kdyby byl jinak pro mě vhodný člověk. Ale přece jen bych chtěl vědět, do čeho jdu a znát tu míru sladění. A za další nevím, jak to je u žen, ale snad také není jedno, jak to dělá a co preferuje. Jde přece i o tom aby byli lidi sladění. Proto mají na seznamkách uvedené podrobnosti o sexuálních preferencích ve smyslu praktik. Určitě to není to nejdůležitější ve vztahu, ale určitou roli to hraje. Totéž potřeba jak často se stýkat, taky je lepší, aby byli v tomto sladění. 

Náboženské regule až po svatbě vidím jako anachronismus. Ale pokud to ta dvojice tak chce, tak je to jejich věc. 

Ty ses do mě zamiloval, že mě rozebíráš v každém příspěvku? A já jsem zpočátku věřil všem křesťanům a bibli, pak jen některým křesťanům a z bible jen nový zákon a pak už žádný křes´tan ani bible. To bylo postupné, dekonverze probíhala jako postupné odhazování jednitlivých slupek náboženské cibule, která mě obalovala. 

Ty jsi nezvrácený, že se ti líbí ženy a já jsem zvrácený, že se mi líbí muži? Ty jsi srandovní, wollku. Na základě tvé knihy, kde hadi mluví, mrtví lezou z jeskyní a maníci chodí po vodě. Sexualita zvrácená není. Sexualita je přirozená, normální. Je to fyziologický stav. Nepřirozené a zvrácené je snažení nalajnovat všem lidem stejný život. Snaha, aby všichni byli ovce, nebo vagónky jedoucí jen po jedné koleji a jedním směrem.  Unifikace naprosto všeho. S kým máš spát, jaké jídlo máš jíst, jak se oblíkat, jakou hudbu poslouchat. Ty, bys chtěl být, wollku diktátor a všechny lidi naklonovat podle  tebe nebo podle tvé pohádkové knížky? A proč? Co bys z toho měl. kdybys všechny sjednotil podle tvého vzorečku? 

  Tohle je poměrně zajímavý postřeh. Když jsem se o téma před deseti, patnácti lety mezi teenagery zajímal, tak naprostá většina z nich nechtěla testovat hafo sexuálních partnerů kdo k nim sedne a už vůbec nechtěli, aby totéž dělal jejich budoucí partner. Přes desetiletí trvající masivní manipulaci médií a reklamní kampaně porno a sexuálního průmysly měli ti mladí lidé hodně podobný postoj: Chtěli jednoho muže/jednu ženu a lásku na celý život. Až na vyjímky, samozřejmě.

  Docela by mne zajímalo, jak je to teď.

  Neřekl bych, že většinový názor společnosti je stejný jako názor, který propagují masmédia. Mám pár známých v ČT a je legrační pozorovat, jak jsou rozčarovaní, že jejich masivní propagandu lidi nechtějí spapat. Ale možná u Novy je to jiné :-)

  Co myslíš tím "většinovým názorem současné společnosti"?

  Toník.

  Když jsem se o to zajímal kdysi, tak někteří kluci byli pro si vyzkoušet více partnerek, aby věděli, "která jim sedne". Kupodivu snad žádný z nich nebyl ale nadšený z toho, že by sí více partnerů otestovala taky jejich vybraná vyvolená, se kterou by pak měli život žít. 

Je ok myslet jen na sebe a říkat si, že přeci můj hřích nemůže nikomu vadit a myslet si, že to nemůže mít dopad na životy druhých?

Jestli je onanie ve spojení s porno průmyslem ok, pak je to jako dát hlavu do písku, však mně je dobře.

Jestli tohle je smysl života člověka?

No vidíš a mně to přijde jako legitimní požadavek. Přeci píšeš, aby to někdo četl a pokud to čte, aby tomu taky rozuměl. V opačném případě by to pro mne byla jen duševní "onanie" ;-)

Prosimtě a tohle někde tvrdím? Můžeš citovat?

   To je možné, že to to jde proti srsti, jde o intimní věci a na ty je asi každý citlivý. Člověk je nějak vychovávaný a má nějaké ty svoje morální zásady, ale důležitý je to, co je za nimi. Je to skutečně Písmo a tedy Boží morální požadavek nebo jsou to předsudky, možná i formované socialistickým školstvím, či možná vyčtené z díla nějakého starověkého/středověkého askety a moralisty (pak je taky ale otázka, co přesně formovalo jeho).

   Když už jsme u toho, ta se přiznám zase já, že pro mně osobně je to v současné době jen teorie (v manželství mi to i tady klape) a tak by bylo jednoduché se pohoršit (tak, jako to děláte vy s okem), ale bylo by to příliš laciné a nebyla by to pravda. Ke všemu se můžu kdykoli ocitnout v situaci podobné té tvé. Asi jediné, co bych ti (vlastně i sobě) mohl poradit je, abys (vzhledem k tomu, že Písmo zde nic neříká /pokud nebudu brát v úvahu požadavek věrnosti, který je předpokládám samozřejmostí/) jednal v souladu s tím, jak věříš.  

//To je možné, že to to jde proti srsti, jde o intimní věci a na ty je asi každý citlivý.//       Jde o nemocný stav před onemocněním a po operaci mé manželky. Ne že by to nešlo, ale prostě to už manželce nic neříká. Ne že by mi třeba nevyhověla, ale prostě ji to nic neříká. A pro mne by to bylo zrovínka, jako bych se na ní jen ukájel. A manželství nám funguje naprosto precizně.

// Člověk je nějak vychovávaný a má nějaké ty svoje morální zásady, ale důležitý je to, co je za nimi. Je to skutečně Písmo a tedy Boží morální požadavek nebo jsou to předsudky, možná i formované socialistickým školstvím, či možná vyčtené z díla nějakého starověkého/středověkého askety a moralisty (pak je taky ale otázka, co přesně formovalo jeho). //     Na nějaké ty morální zásady si v tomto od rodičů nevzpomínám, ani nemám nějaké vzpomínky na to ze školy, uvěřil jsem ve 22-3 letech, chodil před tím do hospodské partie, muzika, kapela, zábavy ... v prostředí naprosto volné sexuální hippies. No a má manželka byla první a zůstala poslední, ale já onanoval a vím, co jsem cítil a jak jsem se cítil a to jsem byl "křesťanem". Přestal jsem z několika důvodů, ale ten hlavní byl pocit nevěry. Pak přišlo i uvědomění si všeho kolem, co za pornografií stojí. A myslím, že to není třeba rozebírat.

// Když už jsme u toho, ta se přiznám zase já, že pro mně osobně je to v současné době jen teorie (v manželství mi to i tady klape) a tak by bylo jednoduché se pohoršit (tak, jako to děláte vy s okem), ale bylo by to příliš laciné a nebyla by to pravda.//       Pohoršuji :) No to rozhodně nikoliv. Byl bych jako puritán, a lhář, co káže, že se onanovat nesmí a sám jsem to dělal. Píšu ze života. Je to intimní, ale ne tak, abych o tom psát nemohl. Možná to vnímáš, jako pohoršení se, já jen píšu o tom, že není pravdou, že onanie a koukání na porno a myslet si, že u toho (bez filmů) člověk myslí na vlastní ženu, je prostě blbost, ale plyne to asi od těch, kdo jsou v tom čistější než já, a snad jsi s tím nikdy problém neměl. A vidíš to, nikdy jsem neměl žádnou jinou ženu, krom mé manželky, kterou jsem vždy miloval, ale nemohu říci, že naprosto bezmezně, protože jsem ji prostě podváděl při onanii. Až naprosto veřejné doznání se, kdy jsem to už nevydržel, mě od toho naprosto osvobodilo. Prožil jsem si neskutečný stud, opovržení, pohrdání, způsobil jsem mnohým zklamání, měl jsem přední postavení ve sboru, ale ono nakonec došlo zase k přijetí a mohl jsem opravdu děkovat za osvobození. Ale že jsem v tom byl dlouho i přesto, že jsem věděl, co to působí, pokání muselo být do důsledku a pokračuje. A není to o tom, že B-h po mém veřejném pokání luskl prsty a už to ihned zmizelo. Čím větší je propad do hříchu, tím bolestnější je návrat, ale radostnější uvědomění si svobody. A jestli nikoho nezastaví toto, doporučuji si uvědomit, co vše stojí za pornografií ty mladé holky, jak tragicky mnohé končí, a komu to vynáší. A také vím, že v čem člověk sám selhává, je pak k tomu hříchu u druhých benevolentnější a tolerantnější a brání mu vyznat, že je to zlé a špatné a prostě to zlehčuje a přehlíží dopady na svůj život, ale zejména přehlíží, že to má konečný dopad na celou společnost. Takže sice rozumím tomu, jak se to může stát a co přitom člověk může prožívat, (ne do krajnosti, tam mě B-h nenechal padnout), ale nemohu to zlehčovat, ale naopak poukazovat na to, že ona onanie při pornosnímku také stojí životy a zdraví druhých lidí, kteří jsou za vidinou slávy, úspěchu a zajištění takto otrocky zneužíváni. Je to jako s drogami v pop-muzice (nezáleží na stylu), - šťastný, kdo to přežil ...

// Ke všemu se můžu kdykoli ocitnout v situaci podobné té tvé. Asi jediné, co bych ti (vlastně i sobě) mohl poradit je, abys (vzhledem k tomu, že Písmo zde nic neříká /pokud nebudu brát v úvahu požadavek věrnosti, který je předpokládám samozřejmostí/) jednal v souladu s tím, jak věříš. //

Nepřál bych to tvé manželce, aby onemocněla, ale může se stát po jejím "přechodu", že ještě budeš v "aktivním" věku. Pak si podobné otázky budeš asi pokládat jako já a jako každý jiný muž, a ono prostě nějak zareaguješ. Sexuální věrnost není jen o pohlavním styku a do doby, dokdy to ženě "chutná". A bude mi 48 let. A znám zde ještě jednoho člověka, co je v daleko složitější situaci a vážím si ho. (já svou za složitou nepokládám, prostě jde jen o to - že tohle je život, který mám a za který mám co vděčit B-hu).

Se Standou okem se neshodneme v mnohém tady a ač to vše podkládá trochu příliš teologicky a s pohledem na toho jednotlivce, obsah toho co píše, není o pohoršení se nad někým. Jde o to nazývat vše pravým jménem a nijak nezvolňovat v mravních zásadách. A tady on reagoval na někoho, kdo tvrdí, že se vlastně nic neděje a je to normální. Ale člověk přeci jen není zvíře ...

Nechci zabíhat do detailů a šťourat se ti v soukromí, ale všimni si dvou věcí. Píšeš o svém "pocitu" a o konzumaci "pornografie". Pocit nemůže být normou (tou by měl být Písmo) a mezi ipsací (pojem onanie je divný...hřích biblického Ónana byl v něčem jiném) a konzumací pornografie není rovnítko. Praxe mužů  (viz. např. co zde píše František100), dětská masturbace či říše zvířat budíž toho dokladem.

btw.: Nevím, kde vzali puritáni špatnou pověst. Já je mám za historickou skupinu bratrů v Kristu.

Nerad bych snížil psychologický katarzní účinek tvého veřejného vystoupení, ale tohle vidím jako extrémní výklad Jk 5, 16a. Obzvláště pokud jde o hříchy, které se přímo netýkají života sboru. Ale pokud je to vaše běžná praxe a pokud to přineslo žádané ovoce, tak proč ne.

Žel většinou je to naopak. Např. největší homofóbové bývají často sami latentní homosexuálové (střelec z Orlanda a mnozí další). Určitá míra tolerance u křesťanů by měla vycházet z Písma (z biblické antropologie). Což samozřejmě nevylučuje rozeznaní a pojmenování hříchu, naopak.

To je určitě správné a potřebné, ale zároveň by mělo jít o to nezveličovat a nepřibarvovat, protože pak už to není o pravdivém pojmenování a mravních zásadách, ale o antipatii a předsudcích.

Pocity svědomí, pakli člověk své svědomí netlumí, jsou člověku dobrým indikátorem toho, zda činí dobře nebo ne, zda se proti někomu proviňuje či nikoliv. 

Ano, znám lidi, co říkají, že něco není uvedeno konkrétně v Zákoně, že hříchem, tak to prostě hříchem není a je to dovoleno. Tak od takového myšlení a chápání Písem se rozhodně straním. To je ta ona spravedlnost některými vnímaná (a pozor zrovna židy) ze Zákona. 

Mezi ipsací a tzv. onanií pojmenovanou podle Onana, co nechtěl zplodit syna své švagrové po zemřelém bratrovi, je samozřejmě určitý rozdíl, a v jistém smyslu naprosto žádný. On si prostě se švagrovou užil, ale dědičného potomka, který by dědil po jeho zemřelém bratrovi, ji dát nechtěl. Chtěl bratrovo dědictví pro sebe. Proč však se švagrovou souložil? Vlastně ji zneužil, prostě se na ní jen ukájel. Mně vůbec nejde o nějaký prostý akt masturbace, ale o důvody, které k ní vedou a proč to člověk dělá. A jde spíše o onu formu ukájení sebe sama. A že člověk přitom myslí čistě na "ženu svého srdce" to je takový prostě nesmysl. Jde mu prostě a čistě o sebeuspokojení. A myslet přitom na manželku? :) A zvláště u pornografie? :) Opravdu ne. Co psal Franta nebo ty vím, a je to nesmysl, mozek a touhy u toho nevypneš, (tedy ano vypneš své svědomí, někteří už pak asi ani nemusí, co si to obhájili, ale to jsem nedokázal). Když teď myslím na skutečně na manželku, ovládám se naprosto v pohodě a je to jářku 16 let. Člověk se dokáže ovládat, zvláště dospělý chlap by to měl umět. 

Puritáni ... poznámku přijímám naprosto kladně. Použil jsem zase zaběhnutý výraz, který nemá zcela správný význam. Ono to ale platí o saducejích, farizejích, rabínech, tzv. zákonících všeobecně.

Na nějakém výkladu o vyznávání hříchů jsem tehdy vůbec nehleděl, musel jsem to někomu říci a rozhodl se, že když jsem takto vlastně o sobě lhal všem, že to prostě všem vyznám, samozřejmě předně manželce. Kázal jsem, učil jsem ... udělal bych to znovu. Jsem už v jiném společenství, v současné době bez členství z naprosto jiného důvodu.

Tolerance, ale jistě, ta je namístě u člověka, který se chce napravit a nikoliv u toho, který se hříchem chlubí a veřejně takto tvrdí, že to hříchem není, nebo že to nijak nikoho neohrožuje. Mimochodešm jsi zcela pominul, proč jsem psal, že "onanie" a zvláště ta spojená s pornografií, není záležitostí pouze jednotlivce. A také jsem psal o tom, tobě? Frantovi? nevím .. že existují výjimečné situace, kdy je dočasná tolerance naprosto na místě, ale to neznamená, že hřích není hříchem. A my se tady bavili o dospělých a tom, zda je zrovna vhodné říkat mladistvým a dětem, že třeba onanie v dospělosti je ok, ale děti by to prý dělat neměly, ale až dospějí. To samé s pornografií. 

takže u mne žádná antipatie a předsudky. Já si tím prošel.

Diskutujeme dokola. Zazněly názory, každý se nakonec rozhoduje sám. Nejsem normou a Písmo ano. A že o sexu se toho v Písmu píše dost, ne že ne, jak jsi psal. Ale už prostě z mé strany k tomuto tématu stačilo.

Dejme tomu, že jsou indikátorem, ale nejsem si jistý, zda dobrým. Svědomí je (stejně jako jiné oblasti lidské duše) porušené, takže může každého vést jinam. Spolehlivějším se mi proto jeví BS.

Pokud by tomu bylo tak, jak píšeš, tak co je opakem? Hřích je všechno, co se mi příčí a měřítkem spravedlnosti/hříšnosti jsem já? Víš, tele, nepotřebuju z Písma doslovný zákaz nebo nařízení. Vystačím si s principem. Ale musí to být ukotveno v Písmu a nikoli v tom, co se komu osobně zrovna ekluje či neekluje. Jenomže co se ipsace týká, tak jste toho s okem moc dohromady nedali (resp. nic, co by stálo za řeč) a z Písma vůbec nic.

Sry, ale to je vulgární a špatný výklad.

A že člověk přitom myslí čistě na "ženu svého srdce"

Zřejmě není myslet, jako myslet. Františkovi jsem rozuměl tak, že k masturbaci nepotřebuje pornografii, ale že si vystačí s erotickou představou "ženy svého srdce". Nevidím na tom nic nesmyslného.

Chtěl jsi něco podkladného, vypadá to, že sis prostě řekl, že v Tóře nic není, tak dobře:

Vajikra (Lv) 15: 16Muž, z něhož vyjde výron semene, vykoupe ve vodě celé své tělo a je nečistý do večera. 17Každý oděv a každá kůže, na nichž by výron semene ulpěl, musí být vyprány ve vodě a jsou do večera nečisté. 18Souložil-li muž se ženou a ulpěl na ní výron semene, vykoupou se ve vodě a jsou do večera nečistí.

Ono totiž se muž neposkvrňuje výronem semene, pakli končí v dolních "útrobách" ženy a ani žena se není poskvrněnou, pakli spermie na ní neulpí. Dle Zákona prostě člověk rituálně neznečišťuje své útroby a Ješua v tomto smyslu také mluvil o znečišťování se.

Ale nemyslím si, že pro přesvědčené o své pravdě, bylo něco, byť Slovo Zákona, dostatečným důkazem. Zvláště, když tu mnozí Zákon už prostě neuznávají.

Aha, tak teď jsi mi to tedy asi nandal. ;-)

No nic. Pokud jsem se tě nějak osobně dotknul (zdá se, že ano), tak se omlouvám. Neměl jsem to v úmyslu. Pokoj tobě.