Je to velmi emotivný, ale pravda to není.

Ta novela popisuje Boha jako někoho, kdo nikdy nikoho neodsoudí, za žádných okolností. 

 Jenže v písmu je jasně: Já nemohu dělat nic sám od sebe. Jak slyším, tak soudím a můj soud je spravedlivý

Já nemohu dělat nic sám od sebe. Jak slyším, tak soudím a můj soud je spravedlivý

Je to z Jana 5 kap. kde se nehovoří o soudu nad hříchem, ale o spasení nebo nespasení. Což v knížce je také popisováno, způsobem, že někdo je spasen dříve a někdo později. Máš v Písmu psáno o dvou knihách života. První beránkova a druhá života. To nejsou stejné knihy.

Zatím je tolik.

Napsal silný příběh, napsal ho dobře. Ale Boha poznávám jinde, ne v nějaké novele, která zkresluje to, co je o Bohu v písmu.

Já zase ano - našla jsem věci, co odporovaly písmu. 

Když ne obecně... no, tak se tam znovu kouknu a najdu konkrétně. 

Taky hezký večer přeju.

Krista přece nepoznáváme někde vně na filmovém platně, Krista poznáváme v nás.

"Kdybych jednoduše zvrátila všechna nezávislá rozhodnutí, svět, jak ho znáš, by přestal existovat a láska by ztratila význam. Tenhle svět není hřištěm, na kterém ohlídám všechny svoje děti od zlého. Zlo je chaos téhle doby, který jste mi přinesli, ale nebude mít poslední slovo. Teď se dotýká každého, koho miluju, těch, kteří mě následují, i těch ostatních. 

Kdybych odstranila důsledky lidských rozhodnutí, zničím možnost milovat. Láska, která je vynucená, není vůbec žádnou láskou." 

Jak mazaně se zlo schovalo za nějaký chaos. A dokonce, že my lidé jsme ho způsobili, přinesli, tam píše.

Úplně se tady zapomnělo, a nejen v této ukázce, v celé knize se nenajde zmínka, kdo s tím zlem začal. 

Taky láska a milovat - spojuje to se zlem, s vyrovnáváním se nějakých důsledků. Boží láska neskončí, ani když bude odstraněna smrt - poslední nepřítel.

A teď to srovnám s písmem: Kdo páchá hřích, je z ďábla, neboť ďábel od počátku hřeší. Na to je zjeven Boží Syn, aby zrušil skutky ďábla.

Nevěřím autorovi a jeho knize. Jsou tam lži.

Písmu a evangeliu věřím. 

Taky Bohu věřím. A jeho Syna znám. I o milosti vím dost. 

Nevím, proč ty dvě věci (písmo a novelu)  mícháš dohromady. 

Důvěřovat Bohu se člověk nenaučí z knížky. 

O lásce  Boží je dost a dost v písmu. Když se někdo chce naučit pravdě o Bohu, pak ji nehledá v nějakých příbězích a fantaziích autorů ve světě. 

Ano, to když zapomenou, kde se pravda hledá, u koho...

Když se pro někoho emoční zážitek stane synonem setkání s Bohem. 

Na to jsi přišel jak? 

Takový nesmysl...

A dopis věřicího o lásce boží a jak mu pomohla ti připadá jedovatý. 

 Není to dopis. A není autentický.

A není to o lásce boží. Je to o tom, jak ji dotyčný vidí, vnímá, prožívá - ale vlastně ani to ne. Jak ji prožívá nějaká postava novely.

Ve mně je pokoj pořád:):)

Diskuse na tom nic nemění, ať probíhá nebo ne:)

Cože? Jak tě tohle napadlo?:)

Nutím tě k tomu, aby jsi knihu brala vážně? 

Ty ji bereš vážně. A nejen ty, znám i jiné...

Já jen vysvětluju, proč já ne. Toť vše.

Ptal ses, co jsem tam objevila. Nebo ne? :).)

Dotknul ses tolika témat. Takže zkusím to pomalu rozmotávat.

Přináší ti to poučení o Boží lásce, takže bereš slova autorova vážně, zamýšlíš se nad nimi, souhlasíš s nimi. Vracíš se k tomu. Proto mě to napadlo.:)

 autor si z nějakého důvodu dovolil na toto téma psát více, než je obecně v církvích vyučováno. Možná to je ten problém, proč církevničtí činitelé vystupují proti knížce. 

Nemohu objektivně posoudit, co a jak je v církvích vyučováno. Nenavštěvuju jich tolik, abych získala dostatek informaci.

Nevím, jestli církevní činitelé proti knížce vystupují, nijak zvlášť jsem neřešila její hodnocení.Natož nějakými církevními činiteli - jen spíše tuším, koho tím myslíš.

Spíše jen tuším, co myslíš tou službou slovem, nejspíš kázání? Nezajímám se moc o rozdělování služeb v církvích. U tvorby programu pro sbor nejsem.

To je hodně tvrdý soud církví a sborů, a těch, co vyučují. 

To jsi byl všude, že víš, že nikde nikdo...??

A že by to fakt neznali? Nikde nikdo? 

 díky oběti Pána Ježíše se už nemusíme trápit se svými hříchy, jsou odstraněny, smazány a Bůh není ten, kdo by nám je připomínal.

Tohle tady někdo zpochybňuje? Teda - někdo určitě:):) ale mnozí tvrdí totéž

Ty jsi někde četl, že bych psala o nějakém vlastním lidském úsilí? 

Milostí jsme spaseni. O tom jsem se tady snad už někde zmínila. 

Jo, ještě maličkost. Náš sbor je malý, tam máme k sobě natolik blízko, že láska (i když o té Boží se i mluví:)) ta se hlavně žije. 

Co se týče knihy a filmu, o kterém je toto vlákno - ve sboru ho promítali a chtěli mi tu knihu půjčit. Tak jsem si ji našla jako pdf a přečetla. To, že jsem ji odložila, a nevracím se k ní, je čistě moje rozhodnutí. Lidem ve sboru to nijak nevymlouvám, promítání nezakazuju:):) 

Jen tak, spíš pro legraci...

Když jsi tam citoval o těch jedovatých rostlinách a jejich užitku. Je tam, že v kombinaci s jinými mohou být i užitečné, léčivé.

Takže doplním informaci. Nemusí se ani kombinovat, někdy rozhoduje jen množství účinné látky z té rostliny. Stejná rostlina je současně lék i jed:):)

Nezapomeň, že mi tady říkají meduňka.:):):)

Ale ta je jiná, než ty výše jmenované. Neškodí v jakémkoli množství:):) Nikdy.

Cožpak ty jsi jeho lásku nepoznal? Tobě ji nikdy neprojevil?

To je vše. 

Takže asi jak pro koho je důležité - a taky , jak kdy.

Ty tak rád používáš absolutizující výrazy - nikdo, nikdy. teď je v tom ukryté - pro všechny...

Proto se mi tak těžko s tebou souhlasí.

Bůh nás hříšné skutečně miluje, a miluje nás takové jací jsme. A tato forma lásky se nazývá boží milost. K milování někoho kdo lásku zrazuje hříchem, je vždy třeba slitování a odpuštění. Uvědom si, co všechno je obsažené v boží lásce, když nás Bůh miluje tací jací jsme. A boží milost nepotrvá věčně. Až nebude hřích, ztratí svůj význam. Proto spoléhat pouze na boží milost, bez očisty naší duše krví beránka, je pošetilost.

A při sledování třeba filmů z nejasných zdrojů tam takové představy mohou vzniknout velmi snadno. Rozumím ti? 

  Když se podíváš do bible, hned do druhé kapitoly, tak tam je:

Žel někteří lidé jsou nepoučitelní, a u těch se musí volit jiná forma poučení, ale to ti vysvětlovat nebudu.

 Osobní prožitky nás mohou formovat, ale není to ta správná duchovní cesta. To co nás musí formovat je náš vztah k Bohu a k pravdě Ducha. Skála v nás je Kristus a to nedovoluje aby si nás kupříkladu negativní osobní prožitky naformátovaly k obrazu svému.

 Nejsem ten kdo ostatním říká co má dělat, a koho z lidí poslouchat. Vydávám své vlastní svědectví a neustále zde všem opakuji, aby lidé naslouchali Bohu v pravdě Ducha.

 Dobrý pastýř přivede lidi k Bohu a odevzdá Mu je do vedení, špatný pastýř si pod svým vedením ponechá lidi po celý život.

 Pro nás kristovce neexistují žádná lidská učení. Učitelem je pro nás Kristus, učí nás v pravdě Ducha svatého ve které jsme jednotní, a řídíme se poselstvím božích poslů- evangeliem.

  Bible učí, že Bůh Adamovi zakázal jíst ze stromu poznání dobrého a zlého.

  Přesně tak. Velmi dobré pravidlo :-)

  Taky hezký den.

  Toník

Leonete, ani já nemám potřebu se s tebou přít. Zajímá mne téma svobody, jak svobodě lidé rozumí.

  Pokud by tam stál policajt, tak bys svobodu přejít na červenou neměl? Nebo bys jí měl také?

  Je něco, co by ti mohlo sebrat tvou svobodu přejít na červenou?

  

  Ano, Adamův hřích je v písmu velmi dobře popsaný.

  A ty tedy žiješ podobně, jako ten Adam? Máš podobné postoje k Božím zákazům? Rozumíš svobodě podobně, jako on, tedy že zákaz svobodu neomezuje?

  Hodně, hodně moc.

  No, mají. Dokonce tu svou "svobodu" hřešit léta propagovali.

  Ale mně až tak nezajímají co druzí lidé, s těmi jsem si už povídal, zajímá mne tvůj postoj a co žiješ. Jestli jsi ochoten psát. Já takovou svobodu nemám, proto se ptám, jak se taková svoboda žije, 

  

Písmo praví:

Pokud víme, že Bůh je Duch a že v Boží přítomnosti hřích nemůže přebývat, jak potom vysvětlit, že máme svobodu rozhodovat se proti Bohu? Co to vlastně znamená? A jak moc to koreluje s jazykem Písma - řekl bych, že vůbec. 

To, že někdo má schopnost nebo možnost, fyzické předpoklady něco učinit, ještě neznamená, že má svobodu to učinit. protože svoboda je Písmem definovaná úplně jinak, než co vyplývá z představ místních propagátorů svobody hřešit.

Ježíš mluví naprosto jasně:

Je třeba to ještě dále vysvětlovat? Biblická terminologie, a tedy i pohled Boží je snad docela jasný. Nicméně možná někteří mají ambice slova Pána Ježíše poněkud poupravit. Mimochodem v Genesis se o svobodě nepíše nic, to si zase vymysleli nějací samoukové. Nikde není psáno o svobodě jít proti Bohu. Takové uvažování je docela nesmyslné, resp. založené na vlastních představách a vlastního výkladu Božích věcí. Jsou záležitosti, o kterých Písmo nehovoří, a pak můžeme mít prostor pro vytváření různých hypotéz, jež neodporují Písmu. Ale proč si vymýšlet v oblastech, kde je Písmo poměrně sdílné, a navíc si vymýšlet něco, co Písmo popírá? Má to nějaký smysl, leonete? Pokud ano, v čem ten smysl vidíš, v čem ten smysl spočívá. Mohl bys nám to trochu objasnit?

A pak může být plno literatury někde mezi těmito dvěma protipóly. Zdroje inspirace pro své názory můžeme hledat prakticky kdekoliv. Nicméně mne zajímalo, zda bys uměl své postoje objasnit z hlediska skutečného Boha a Jím nám daného Písma. Je ta otázka až natolik komplikovaná, že odpověď dokonce záleží na znalosti toho, zda wollek něco četl nebo nečetl? To mne opravdu překvapilo i zarazilo. Takovou odpověď jsem nečekal. Nicméně i to je pochopitelně taky odpověď ...

Co konkrétně nechápu? Vysvětli to, dokaž své tvrzení.

Logicky zcela nesmyslná otázka. Chápu, že to patrně nevíš, nicméně jediná otázka v mém předchozím příspěvku se týkala úplně něčeho jiného než toho, z čeho by se dalo usoudit na to, zda jsem četl list Galatským či nikoliv.

Další omáčku okolo už raději nepřidávej - pokud tedy nechceš odvést pozornost od Bible samotné. Zatím Ti pouze reaguji na nesmysly, kterými jsi hlavní téma (svobodu hřešit) opepřil, abychom si nejdříve ujasnili, jak na tom vlastně jsme se schopností myslet a argumentovat. Pokud toho já nebo Ty schopni nejsme, pak je zbytečné se o svobodě hřešit vůbec bavit.

Tak prosím, máš před sebou několik otázek, které sis způsobil sám, tak se snaž. Chci vědět, 1) co nechápu, 2) proč si myslíš, že to nechápu, 3) jak se vším souvisí, zda jsem četl tu knihu a 4) v neposlední řadě, na co konkrétně jsem se podle Tebe ptal, že z toho lze usoudit, že jsem nečetl list Galatským. Mně osobně tvé dedukce připadají od Á do Zet nesmyslné a nepodložené, tak doufám, že mi je vysvětlíš. Pak se můžeme bavit dále o vlastním biblickém tématu.

Ty jsi ztratil dopis Galatským ? :).) 

Toto snad ví každý křesťan.

Tak proč jsi mne z neznalosti, resp. nerozumění bodu 1) nařkl? Nevím, jak Tobě, ale mně Tvůj myšlenkový postup smysl nedává...

Souvislost byla následující: "Kdyby jím Bůh nedal svobodu, tak by ten strom v ráji nebyl anebo ho oplotil tak, aby k němu nemohli. Bůh jím nemohl nedat svobodu, to by potom popřel sám sebe."

A jak to jestli my jsme pod Zákonem souvisí s tím, že Bůh klade podmínky?

To slovo už sis na nyní účelově dodal sám. Jenže Pán Bůh je stejný včera, dnes i navěky.

Když už jsme u toho:

Podle Tebe toto není podmínka: "ten, kdo činí vůli mého Otce"? Pokud ne, tak to je co? Jinak Ti mohu najít mnoho dalších. Nevím, zda mi pak napíšeš, že Bůh je kladl v prvním století našeho letopočtu, a pak už je nekladl, nebo kam vším tímto míříš. Mohl bys to prosím napsat jasně?

Znovu - mohl bys mi laskavě vysvětlit, jaké myšlenkové pochody v Tvé hlavě vedly k vytvoření této otázky, a to na základě toho, co jsme si my dva spolu psali?

Dejme tomu, že by Bůh opravdu podmínky nedával (což je samozřejmě nesmysl), a že já bych je dával. Jak se z toho dá usoudit, že bych mohl být více než Bůh? To jako, že dávat podmínky je něco, co kvalitativně zvyšuje hodnotu daného tvora, který podmínky klade? Nebo v tom je ještě jiný háček? Co by někoho, kdo klade podmínky, mohla apriori stavět výše nad někoho kdo podmínky neklade? Zkus to vysvětlit.

To zajisté chápu. Nicméně, musíš opravdu vědět, že někdo je více než Bůh. Nesmí to být výmluva, když docházejí argumenty, a když se ve všem pomalu ale jistě zamotáváš.

První část věty mi opodstatněná nepřipadá, zejména když se Ti jednoduchými otázkami snažím to, co mezi naším porozuměním stojí, odhadit, odstranit a překlenout případné bariéry. Stačí na ně pouze přirozeně reagovat. Nedomýšlet si, nebo své domýšlení umět zdůvodnit. A jaký budeš v mých očích, to záleží jenom na Tobě. Především svůj názor na tuto věc si netvořím na základě podobnosti nebo rozdílnosti názorů, ale tvořím si je na základě celkového způsobu reagování a interakce s druhými.

A jinak, když nad tím přemýšlím, tak mi ani ta druhá část té Tvé věty nepřipadá nijak opodstatněná. Když jsou podle Boha lidé poučitelní a dává jim naději, proč, pokud by někdo byl ještě nad Bohem, by jim tu naději na poučitelnost nedával. Jak jsi na to přišel?

Promiň, ale Tvé věty jsou konstruované tak prapodivně, a Tvé úsudky tak záhadné, že spíše vyvolávají další a další otázky, místo aby přinášely porozumění a sblížení. Nicméně stále se o to porozumění snažím, a proto se Tě ptám, co, jak a proč myslíš. A to se ptám právě proto, že ani nejsem více než Bůh a ani si nemyslím, že bys byl nepoučitelný.

Kde Willy napsal, že ten text nezná?

Dejme tomu, že jsem nečetl celou vaši diskuzi. Umíš odpovědět na mou původní otázku, nebo chceš provokovat?

Tak to je fakt katastrofa:):)

Pod svým blogem si udělá pořádek!!

A to jsou ti lidé slušní, pouze si dovolili nesouhlasit. Vypadá to, že si v očích leoneta dovolili dost:):)

Zatím vše, co tu bylo řečeno, totiž hovoří extrémně ve Tvůj neprospěch - tak bych čekal, že se budeš bránit rozumně a moudře - nebo přejdeš k pokání. Ostatně jinou možnost tady ani nevidím...

Na vaše nějaké blogy nechodím, nemám čas diskutovat politické názory laiků, ale toto si myslím, že byste si spolu, nebo před dalšími křesťany vyřešit měli. Je to příliš závažné na to, abyste to jen tak zametli pod koberec.

Rosmano, Chatrč mu určitě nepomůže.

Našel si v ní jen utvrzení svých názorů. A ty nesouhlasí s tím, co o svobodě (pravda osvobozuje)  učí písmo. 

Ano, naprosto souhlasím.

Je až tak úplně špatné srovnání? Třeba když nám ho dávají jiní lidé zcela nezávisle na naši vůli? Nejsem si jistý, zda o tom všem Písmo do hloubky zcela mluví, ani jak se v reálné situaci na takového podněty zachovat... My to srovnání vůbec nemusíme vyhledávat, ani po něm toužit. Ona za námi může přicházet samo, skrze jiné lidi. Možná to ne každý prožije. Nicméně sám si nejsem zrovna jistý, co s tím... :(

Momonko, píšeš:

Myslím, že srovnávat se v určitých konkrétních oblastech, není vůbec na škodu. Např. pokud takové srovnání použiješ pro spolupráci, (třeba - já umím dobře vymýšlet nové, tvořivě přistoupit k problému, podívat se na to z více úhlů, navrhnout způsoby jak s něčím pracovat.. ale potřebuju do týmu člověka, který jeden konkrétní nápad dotáhne do konce, hlídá termíny, a pak ve spolupráci s ním odvedeme dobrou práci) Je to na tom, že každý je v něčem lepší, v něčem zase slabší,..)

A v církvi - tím myslím lidi, kristovce, tam přece je to hodně o spolupráci. Máme být jedno tělo - v různosti jednotní. 

Banální bych neřekla. Spíše - je to taková trochu hra. Ale i hry mají mít svá pravidla, aby se daly hrát. 

I u obyčejného "prší" se musí domluvit, jestli se na eso stojí, jestli se dá sedma přebít apod...A pak se hraje. Aby každý hráč jel podle jiných pravidel v jedné hře, to je pak chaos a zmatek. A skončí to tím, že ten vzteklejší praští kartama. Nebo možná spoluhráče:):)

Když na diskusích ten druhý nečte to, co napíšeš, ale reaguje nejčastěji na to, co si myslí, že si myslíš, tak taková diskuse je pak k čemu? Jak se asi domluvíš? Když uhýbá, když na každý nesouhlas a konkrétní výtku odpoví emoční reakcí, tak jak můžeš pak vést diskusi? 

K tomu dalšímu, výchově Božích synů,( to už se tady trochu rozšířilo,) odpovím vedle, na něco navážu...

Momonka není žádný duchovní začátečník, vždyť rozeznává pokušení.

V tom případě jsem jako Momonka, neřeším to. 

Vím jedno: všichni jsme spaseni milostí, nikdo si to nezasloužil. V tom jsme si rovni.

Vůbec nemusí jít o srovnání před Bohem, ale o to, jak nás vnímají ostatní lidé - dává to trochu smysl?

:-)))

Ahoj Momonko, když jsi u těch dětí, posílám pro odlehčení fórek, podle skutečné události v rozhlase. 

Zkus to někdy na těch třídních schůzkách, vzpomenout si na pointu tohoto vtipu. A pozor, může vzniknout takový emoční náboj, že se rozeřveš smíchy, a z celé tragédie o nezdárnosti svěřenců se stane komedie..Rodiče si řeknou. To je nějaký blázen, nechme ji raději být, a máš do nich pokoj.. :-)))

A k tomu přečtení, no co říci? Odpovím textem z písně Requiem od Lucie Bílé.

  Stejně tak pokud je člověk arogantní hlupák na netu jako anonym, těžko čekat, že v reálu bude slušný a vnímavý.

  No, ne pro každého. 

  Znám poměrně dost lidí, kteří touží po pokání a sama sebe by nejradši viděli šest stop pod zemí.

Tohle přece s pokáním nemá nic společného.

Jinými slovy: Je lepší si hrát na něco (kvůli lidem), co ve skutečnosti ani nejsem, a nebýt sám sebou?

  Souhlas. Velmi dobré a funkční slovo.

  Ještě také: Copak vydává jeden pramen sladkou i hořkou vodu najednou?

kdyby apoštolové nekáznili ve svých listech křesťany, tak by ses neměla čím do té makovice tlouct:):)

Takže ono to je asi hlavně o kompetenci. Oni byli ve víře dospělí. Taky měli odpovědnost, za jednotlivce i sbory.Za celou Církev přece.  

Ty nic takového nemáš. A já taky ne. Díky Bohu:):)

Ale když vidíš, nebo slyšíš něco, co je opravdu daaaaaaaleko od Boží pravdy, tak se vyjádříš, ne? 

Zejména když víš, že jsou tam i jiní lidé, co poslouchají, nebo čtou, a jsou uváděni v omyl, tak už kvůli nim napíšeš pravdu z písma. Nebo ne?

 

Kdo chce někoho ukázňovat, ten musí být přísný dvakrát tolik na sebe. A to není zrovna med. Mezi myslivci se nekázeň netoleruje. A to je jeden z důvodů proč mám myslivecký spolek rád. Zdravé jádro spolku si po neukázněném jednotlivci kázeň striktně vyžaduje. A tak se nejlépe jednotlivec ukázní, když na něj přitlačí více lidí. Jeden člověk na to obvykle nestačí. 

Jak jsem rád, že nade mnou je již jenom moje žena a pak Pán Bůh.

  Proto jsem se tu tolik bavil s lidmi, kteří vnímají věci naopak a propagovali "svobodu hřešit" a "svobodu dělat zlo", protože to je něco úplně mimo realitu, kterou žiju a kterou vidím okolo sebe. 

A kardinální otázkou pro propagátory "svobody" hřešit je:

I když, fakt je, že takových je mnoho. Znám křesťany, kteří to četli a chválí a ničeho si nevšimli. Pohltil je příběh, popis vztahu s "taťkou", to odpuštění,...

Ale v Bibli je. 

A taky Ježíš nenazval mnohé Božími dětmi, nýbrž dětmi toho Zlého, toho lháře, co lhal už od počátku.

Je to takové humanistická novela.

A leonet nejen že psal tady, on mi napsal osobní zprávu, kde se zeptal: Jestli jsi četla knížku, v čem konkrétně se příběh, který si autor vymyslel, liší od Písma?

Tak jsem mu to vysvětlila, ale veřejně.

Jinak bych se k tomu opravdu moc nevyjadřovala. Tahle kniha je prostě jedna z mnoha, které nabízí svět.

Willy:

Když mluvíš o té evangelizaci, tedy situaci, kdy Bůh nějak osloví člověka, pak se to klidně může stát i takhle. Já mu mantinely nekladu.

Vždyť už mluvil i osel:) (ne, ....oslice:)) 

A já ji prostě hodila do koše:):).)

A prohlásila, že je to brak. 

Ty znám jen z filmu. A je to hezky udělaný film. Ale v životě bych v tom neviděla evangelium, ani vzdáleně by mě to nenapadlo. 

Abych tady nevypadala jako někdo, kdo vše, co vytvořil svět, vyhodil a nikdy po ničem ani nekouknul..:):)Jako zbožná, nikdy neuhýbající svatá, která jen stále svírá v ruce Bibli. :):)  Tak se přiznávám, že občas mě zláká poslechnout si hudbu, a jsem schopná přijmout "krásný dojem" i když je to ...no, jak to nejlíp nazvat....raději nijak:):)

nic v dohledu.

Čeká, uši napíná, vůkol tma a taky ticho,

a tak klidně usíná.

Nespi! Nespi! Vstávej přece!

Pro to nejsi tady v lese.

A čas letí, plyne, plyne, ....

Už jde domů. Helemese!! 

Nejde s prázdnou, něco nese. 

Tak se kouknem co to je....?

Nese trofej? Kdepak, ne...

Noc se končí, obzor jasní,

má hotovou sbírku básní!

Asi je to tím, že je to dávno, co jsem to viděla. Tehdy jsme to brali jako pohádku (děti se taky dívaly). A evangelium jsem v té době neznala. 

Nikdy později jsem se k tomu nevrátila - ani k filmu, knihu mě nenapadlo číst.

 

 Jistě, viděl jediného Boha zjeveného v těle Ježíše Krista. Vždyť sám nám říká, kdo vidí mne, vidí Otce.

 Proto mi to nesedí v tom filmu. A ano, v tom, jak píšeš, ""nějakém""  těle,  je  mnoho údů ale hlava je a bude vždy jedna. Ne tři.. Jestli mi rozumíš. 

 

Je-li někdo nadutý a nadýmající se poznáním, povyšující se nad ostatní a říká-li přitom, jakou přijal od Boha milost, pak to neznamená nic jiného, než že lže - lže o Bohu i o sobě, poněvadž Bůh by takovému milost nedal a on milost Boží ve skutečnosti nedostal. Tož tak.

Bez našeho vydání se Bohu jako oběť a bez obnovy mysli, abychom mohli zkoumat Boží vůli; bez položení se na oltář Bohu jako zápalná oběť, bez projití smrtí a vzkříšením spolu s Kristem, nemůžeme pro Boha nic udělat a všechno, co uděláme, bude pro Boha nepřijatelné a nepoužitelné, poněvadž to nebude vycházet ze života, který nám Bůh Otec v Kristu dal, ale z nás samých. Náš přirozený neukřižovaný neproměněný život duše (těla) se Bohu nikdy líbit nebude, proto musíme svou duši zapírat, zahubit a nenávidět, proměnit se obnovou své mysli, abychom měli mysl Krista, který zmařil sám sebe a nesouce náš kříž, následovali Krista jako tu Cestu, poznávajíce Jej jako Pravdu a žijíce Jej, skrze Něho, pro Něho a Jemu životem, který se líbí Bohu - na to máme vynaložit veškeré úsilí a snahu a ne se líbit sami sobě tím, co sami v sobě děláme bez ohledu na to, co chce Bůh.

Abychom my mohli pracovat pro Boha, musíme nejprve dovolit Bohu, aby On pracoval v nás a pro nás; teprve poté a následně stále následujíc Krista, tzn. spolu s Ním, můžeme my pracovat pro Boha a pro druhé tím, čím Bůh pracoval pro nás, tj. Kristem ukřižovaným (tělesným věřícím - např. Korintští) a vzkříšeným (duchovním věřícím - např. Efezští), popř. tím i tím Kristem podle potřeby a stavu věřících v Krista a podle milosti, která nám byla skrze Boží milosrdenství v Kristu dána.

Já myslím, že ne. 

Takže to Ježíš říkal někomu jinému,ne? :¨)

Pán Ti žehnej, vzácná sestro, Meduňko :-)

wollek

a jsme zase u toho. Místo dorozumění vznikají nové otázky.

 Tohle: 

Přečetla jsem si několik tvých článků i diskuse pod nimi. 

Nebudu se tady k tomu vyjadřovat, není to obsahem tohoto vlákna, ani diskusí. 

Kdo bude chtít, může se tam podívat sám a přesvědčit se, nemusí spoléhat na něčí svědectví.

A tohle píšeš PROČ? 

a na závěr jsi napsal tohle:

Ty si myslíš, že věřím člověku více než Bohu? A jakému že člověku? 

Vůbec nevím, s čím tohle má souvislost.