Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Vojtěch.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 226, komentářů celkem: 429673, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 266 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116533844
přístupů od 17. 10. 2001

Povzbuzení: Jak jsem od katolíka dostal lekci???
Vloženo Úterý, 24. září 2019 @ 21:45:14 CEST Vložil: Tomas

Svědectví poslal Frantisek100

    V neděli se nám přihodila zvláštní věc. Po několika letech jsme navštívili  poutní kostelíček, kde jsme měli před čtyřiceti šesti léty svatbu. Cesta z údolí  do kopečku nás vyčerpala. Ale na konci cesty  již mezi stromy svítily bílé zdi kostelíčka. Zaslechli jsme i začátek církevní pobožnosti, která zněla z reproduktorů na kostele. Kolem parkovalo mnoho automobilů a překvapilo nás, kolik mladých rodičů s dětmi mířilo na bohoslužbu. Vešli jsme vstupní brankou do nádvoří. Vedle seděli dva mladí bezdomovci. Pozdravili nás, ale nežebrali.

     Prostor okolo kostela obklopují zastřešené, dovnitř otevřené chodby, tzv. ambity, s osmibokými kaplemi v rozích, které jsou stejně jako na kostele zakončeny kopulemi s cibulovitými báněmi. Věží je v areálu celkem deset a každá nese svůj zvon, jejichž chorál tvoří neodmyslitelnou zvukovou kulisu místa. Kostelíček byl plný  a lidé stáli či seděli i v ambitech.   

     Posadili jsme se tam na lavičku. V reproduktorech byla slyšet hudba a všechny projevy z kostela. Pan farář měl velmi pěkné kázání. Žádné politické štvaní, ale mířil k lidskému srdci. Vedle nás na další lavičce seděl mladý hubený tatínek a v náručí měl asi šestiletého synka. Vedle něho asi devítiletá dcerka. Skromné oblečení svědčilo o tom, že pro rodinu smyslem života rozhodně není bohatství a hon za penězi. A právě o tom kázal pan farář. Sledoval jsem neúplnou rodinu a brzy pochopil, proč  tatínek nešel dovnitř kostelíčka. Synek byl  totiž neklidný a jeho hlasité projevy ukazovaly spíše na syndrom dítěte s autistickou poruchou. Když pan farář vyzval, aby dopředu si přišly děti pro pastelky a obrázky, vyzval tatínek svoji  dcerku, aby vběhla dovnitř . S radostí se vracela  a přinášela dvoje pastelky  a omalovánky. Sedla si na kolena, na lavičce omalovánky a soustředěně je vymalovávala. S bratříčkem to bylo horší. Obdivoval jsem  trpělivost tatínka, se  kterou synka při záchvatu afektu přitiskl k sobě a laskavě hladil po hlavičce.  Synek se  tím aspoň na chvilenku zklidnil. 
        Když zazněla z kostela modlitba, tatínek hlasitě  ji odříkával. Postavil se a my jsme pochopili, že tohle se sluší, a postavili jsme se také.  Ke konci bohoslužby pak následovala další a poslední modlitba. Tentokrát si tatínek klekl, dcerka také a také  modlili se v kleče. Stojící synek se přitulil k tatinovi  a opíral se o něj.       
    Stáli jsme vedle podobně jako ostatní kolem v ambitu. Neklekl jsem a manželka by asi s nemocným kolenem to ani nezvládla. Vyhrkly mi slzy do očí. Cítil jsem obrovskou úctu k tomuto muži. Uvědomil si i jeho bolest nad nemocným synkem a přitom, ten člověk je Bohu tak vděčný. Jak jsem proto němu duchovně slabý??!! A myslím si, že mnozí mladí manželé s dětmi šli na bohoslužbu právě proto, aby jako tento otec Bohu za vše poděkovali.   Ke konci bohoslužby pan farář vyzval přítomné, aby si podali ruce  a popřáli pokoje.On i jeho dcerka se obrátili napřed k nám a vzájemně jsme si popřáli. Když pak tatínek se synkem v náručí a s dcerkou odběhli dovniř k svatému přijímání, vydali jsme se manželkou k odchodu. Na lavičce zůstaly  na tu malou chvíli opuštěné omalovánky, pastelky a svetřík tatínka. Manželka navrhla. Položíme jim sem naši tabulku čokolády, co jsme měli na cestu.   

   Odcházíme pomalu  z kopce do údolí.  Bolí nohy, ale i něco v srdci. Přemýšlím a cítím se něčím vinen. Nekatolíci včetně mne často si pyšně myslí, že jsou duchově dál a setkal jsem se i s pohrdáním  s katolickými věřícími. Ale tohoto katolíka, i když ho vůbec neznám,  si vážím a všech takových lidí a takové víry. Tito lidé s takovou vírou se určitě nechovají tak, jako štváči  z církve českobratrské. Dostal jsem od Boha lekci.  

"Jak jsem od katolíka dostal lekci???" | Přihlásit/Vytvořit účet | 4 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Jak jsem od katolíka dostal lekci??? (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 25. září 2019 @ 01:55:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku, víte co mne nejvíce zaujalo? 
Ne to co ve článku popisujete. 
Zaujalo mne to, že jste tam byli jako manželé spolu. 
Mám k Vám Františku prosbu. Mohl byste prosím napsat jak toto všechno vnímala Vaše žena? 



Re: Jak jsem od katolíka dostal lekci??? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 25. září 2019 @ 07:25:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vnímala to podobně. Ono tohle poutní místečko má k nám zvláštní pouto. Sem se chodívala modlit jako studentka. Sem jsme šli, když jsme měli první rande. Zde jsme měli i tajnou svatbu druhý den po svatbě úřední. To byla doba, kdy zde bývalo málo věřících. Máme z toho černobílá fota. Proto jsme chtěli mít svatbu zde. A pan farář nás radostí uvítal, když jsme mu svůj záměr oznámili. Mluvil o nás , jak o svých dětech. Bohužel jsme bydleli daleko  a neměli dopravu, abychom sem někdy zašli. Každé vánoce jsme si posílali přání. A dokonce jsme tu nechali pokřtít naše děti a z toho měl velkou radost. A radost měla naše babička, maminka manželky, věřící žena, která nebyla fanatička, ale žila vírou tak, jak ji vedla zase její maminka, která byla velice statečnou ženou, brzy vdovou a vychovala pět dětí a tři i vystudovaly  z chudých podmínek i vysokou školu. Takže manželka to vnímala podobně či stejně jako já. S mým článkem souhlasila a toho tatínka také obdivovala. A co se týká svatby? Velice malá, ale krásná. Babička nemohla cestovat, měla nějakou fobii z vlaku i autobusu. A tak jsme jeli vlakem. My dva, manželčin tatínek  a jeden moc hodný strýček, bratr maminky. V kufru měla manželka složené svatební oblečení.  V městě na nás čekala  jedna věřící paní, která byla přítelkyní maminky, že se zde manželka převlékne. Pak jsem my dva jeli taxíkem ke kostelíčku a ostatní tři pěšky. Řidič mířil na radnici a tak jsme mu na rozcestí museli vysvětlit, že chceme do kostela, že na radnici jsme byli včera. Tehdy bývala platná jen svatba na radnici  a pak teprve se mohlo do kostela. V kostelíčku nebyl nikdo, než nás pět  a pan farář. Pak jsme pěšky došli do paneláku, kde ta hodná paní bydlela v malé garsonce,  ohřála nám párky, manželka se mezitím zase převlékla a vraceli se domů, kde se za nás modlila maminka. Skromné, ale hezké. Hostina byla den před tím po úřední svatbě.  Jo, na to se nezapomíná, a proto jsme tak citlivě vnímali atmosféru poutního kostelíčka, který se nachází jen kousíček od města. A u hrobu jsme poděkovali panu faráři. Má hrob hned za dveřmi kostelíčka. Zaujala nás i celková důstojnost obřadu, který je nám již cizí, když do katolického kostela jsme nikdy nechodili. Tolik, abys byl v obraze.


]


Re: Jak jsem od katolíka dostal lekci??? (Skóre: 1)
Vložil: martino v Středa, 25. září 2019 @ 17:56:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, to jistě byly mé drahé Klokoty s kostelem Panny Marie Klokotské. Zda jsi Fanto zašel na hřbitov, kde pět kroků od vchodu je hrob otce Aloise? Chlubil ses, že ti pokřtil děti. 



Re: Jak jsem od katolíka dostal lekci??? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 26. září 2019 @ 08:09:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo, život někdy s osudem pořádně zatočí. Vše by bylo jinak, kdybychom bydleli blíže  a pravidelně se vídali. Ani on to neměl jednoduché a naříkal si na své duchovní nadřízené. Žil svoji krásnou víru, nikomu neubližoval a v této víře i odešel k Bohu. Myslím, že nikde ani neuváděl, že nás oddal, abych neměl nepříjemnosti v práci.


]


Stránka vygenerována za: 0.15 sekundy