podle Skutků Apoštolských byl v Římě první Pavel z Tarsu. Do té doby tam nikdo nebyl, jelikož místní Židovská obec si chtěla Pavla poslechnout, že o nové sektě zatím neměla přímé informace, jen věděli, že proti té sektě všichni jsou. 

V tomto smyslu by se dalo říci, že do Říma křesťanství přinesl Pavel.

martino

JirkoB, dobrá blbost a dobrá neznalost. Dobře víme, že Petr přišel do Říma v roce 42 a založil zde místní společenství Církve, které předsedal 25 let. Pavel přišel do Říma v roce 60. Takže tvůj názor je mylný. 

Vážně jsi martino tak tupý ? :-)

A když Pavel zakládal po Ázii, Makedonii, Řecku církve, tak tam měl sebou Petra ?

martino

Až si něco nastuduješ, pak přijď. Zatím jsi na úrovni Franty a nejsi pro mě partnerem do diskuse. Nikoliv proto, že bych byl tak diskusně dobrý, to si vážně nemyslím, ale ty jsi diskusně vážně mimo. Ty neznáš základní znalosti, co znají děti v prvním roce nauky náboženství. Nechci s tebou ztrácet čas. Jdi se učit a až porozumíš o čem je řeč, tak přijď. 

 Dobře víte, že písmo svaté, všechny jeho knihy, vznikly do konce prvního století. 

  Tedy v době, kdy ještě neexistoval žádný papež .....

martino

S Cizincem a jeho neznalostí jsem hotový raz dva. Na takový idiotský názor vypovídající o naprosté neznalosti jen toto:

1. sv. Petr mučedník. Vlastním jménem Šimon. Žid,
                                           papežem 37 let, rok 29 - 29. 6. 67 +.
      Narodil se v galilejské Betsaidě u Genezaretské moře (Tiberiatské jezero). Vykopávky této vesnice jsou u obce Ad Dardarah (dnes Golanské výšiny). Syn rybáře Jonáše (Jana). Povoláním rybář. Apoštol Ježíše Krista. Od Ježíše dostal aramejské jméno Kéfas (Képhas = opora, skála, řecky Petros). První papež. V roce 50 předsedal apoštolskému sněmu, který řešil osvobození od židovského zákona pro křesťany z pohanství. Na tomto sněmu měl řeč, která rozhodla o závěrečném usnesení. To přednesl apoštol Jakub. Apoštol Petr odešel přišel z Jeruzaléma a šel do Antiochie, odtud odešel do Říma.
      Při pronásledování křesťanů za císaře Nera ho křesťané poslali z Říma, aby se zachránil. U Kampanijské brány na Via Appia Antica se mu podle legendy zjevil Kristus, který kráčel směrem do Říma. Petr se ho zeptal: "Quo vadis Domine? (Kam jdeš Pane?). Ježíš mu odpověděl: "Venio Romam iterum crucifigi" (jdu do Říma znovu se dát ukřižovat).
      Petr se vrátil do Města, byl zajat a přibit na kříž. Na vlastní žádost byl otočen hlavou dolů, protože se necítil být hoden, aby zemřel jako jeho Učitel Ježíš Kristus. Pohřben na Vatikánském pahorku.
      Na jeho hrobě je řecký nápis: „Petros emi“ (Petr je zde). Nad hrobem byl později postaven velechrám sv. Petra. Údaje o prvních 12 Petrových nástupcích nejsou úplně věrohodné. 2. sv. Linus m. Linus, Toskánec – Ital (9 roků) 67 – 76 +.
      Žák sv. Petra, jeho nástupce, píše o něm sv. Pavel v 2. listu Timoteovi: „ Pozdravují tě Eubulos, Pudens, LINUS, Klaudia a všichni bratři.“ 2. Tim 4, 21., (viz sv. Pius I.). V listu je zmíněna i jeho matka Klaudia. Byl pokřtěn a posvěcen sv. apoštolem Petrem a Pavlem na biskupa spolu s Kletem a Klementem. Vymítal zlé duchy a křísil mrtvé. Jako římský občan byl popraven mečem. První papež pohřbený vedle sv. Petra. Den jeho smrti 23. 9. je svátkem v církevním kalendáři. 3. sv. Kletus m. Anacletus, Cletus, Říman (12 r.) 76 – 88 +.
      Byl římský občan a pocházel z Atén. Vysvěcen na biskupa sv. Petrem jako výpomocný biskup na předměstí Říma. Navštěvoval šlechtické rodiny, které úspěšně evangelizoval. Napsal knihu "Proti všem bludům", kde popsal, že jeho dva předchůdci byli: sv. Petr a sv. Linus (první seznam papežů). Rozdělil Řím na 25 církevních obvodů (farností) a přidělil jim presbytery (kněze). V roce 80 dal postavit malý kostelík nad hrobem sv. Petra. Tam byl sv. Kletus po své mučednické smrti sám pohřben. Byl umučen za císaře Domitiána. V církevním kalendáři byl do roku 1969 jeho svátek 13. 7. a s 29. papežem sv. Marcelínem 26. 4. 4. sv. Klement I. m. Titus Flavius Clementus, Říman (9 r.) 88 – 97.
      * 45 Řím, + 101 Krym. Bratranec císaře Domitiána, po křtu prodal všechen svůj majetek a věnoval se duchovní činnosti. Vysvěcen na pomocného biskupa sv. Petrem (s Linem a Kletem), přivedl mnoho římských rodin ke křesťanství. Na rozkaz císaře Trajana byl vyhnán v r. 97 do Chersonesu na Krymu, kde pracoval v mramorových dolech a sloužil odsouzeným křesťanům. Podle legendy zachránil odsouzence od nedostatku vody. Měl vidění beránka hrabajícího kopýtkem na skále. Na tom místě objevili pramen vody. Zázrak se rychle rozšířil mezi pohany a mnoho z nich přijalo křest. Císař Traján nechal Klementa (Klimenta) vhodit do moře s kotvou přivázanou na krk. Krymští křesťané vylovili tělo a pohřbili u (Kozáckého) zálivu na Krymu.
      Jeho ostatky našel sv. Cyril a Metoděj v 9. století a donesli je do Říma, kde byly slavnostně pohřbeny v kostele, který mu byl zasvěcen (sv. Klementa, Klimenta, San Clemente). V r. 869 zde byl pohřben sv. Cyril. Basilika sv. Klementa je na cestě mezi Lateránem a Koloseem.
      Na návrh královéhradeckého kapitulního děkana Michaela Sardagnana z Hohenštejnu požádal 9. královéhradecký biskup Jan Josef hrabě Vratislav z Mitrovic 247. papeže Klementa XII. o část ostatků patrona diecéze sv. Klementa. Tělo sv. Klementa vyzvedli z hrobu a v roce 1737 přivezli z Říma do Hradce Králové. V Římě byla nechána malá část relikvie. Sv. Klement je jediný papež, uložený na našem území.  5. sv. Evarist m. Evaristós, Řek (8 r.) 97 – 105 +.  
      * v 1. století v Betlémě, v r. 97 byl zvolen papežem. Rozdělil Řím na 7 farností, které přidělil jednotlivým kněžím. Na kazatelskou výpomoc jim určil 7 jáhnů a jáhenek. Zemřel mučednickou smrtí, + 26.10. 105 Řím. 6. sv. Alexandr I. m. Alexandrus, Říman (10 r.) 105 – 115 +.
      Popraven mečem 28. 8., společně se sv. Hermem, římským prefektem. 7. sv. Sixtus I. m. Xystus, Říman (10 r.) 115 – 125 +.
      Za jeho pontifikátu vznikly křesťanské obce ve Španělsku, Galii, Germánii, v Egyptě a Asii. 8. sv. Telesforus m. Telesfórós, Řek (11 r.) 125 – 136 +.
      Určil půst před Velikonocemi, zpěv GLORIA a tři mše svaté na Hod Boží vánoční.  9. sv. Hyginus muč. Hyginós, Řek (4 r.) 136 – 140 +.
      Ustanovil kmotra při křtu a biřmování. V r. 139 dostavěno mausoleum císaře Hadriána, od roku 850 zvané Andělský hrad (64. pp. sv. Řehoř I. Veliký. Na vrchol postavena socha archanděla Michaela, 104. papež sv. Lev IV.). 10. sv. Pius I. muč. Pius, Akvilejec – Ital (15 r.) 140 – 155 +.
      Určil slavit památku Vzkříšení Páně na první neděli po 14. nisanu, to je po jarním úplňku. V jeho době církev nebyla tolik pronásledována. Upevnil jednotnou kázeň mezi duchovními osobami. Dům senátora Pudenta (píše o něm sv. Pavel v 2. listu Timoteovi: „Pozdravují tě Eubulos, PUDENS, Linus, Klaudia a všichni bratři.“ 2. Tim 4, 21.), kde byl hostem sv. Petr a Pavel, přeměnil na chrám s titulem Pastor = Pastýř.
      Seznam papežů ze 2. století obsahuje zmínku o biskupu Piovi, bratru Hermase, autora knihy Pastýř (Pastor). Papež Pius I. má titul mučedníka (pravděpodobně byl umučen), protože ke konci jeho pontifikátu začalo v Římě opět pronásledování křesťanů. Svátek sv. Pia I. byl 11. 7. do roku 1969. 11. sv. Anicetus m. Anicet, Syřan (11 r.) 155 – 166 +.
      * 100 v Sýrii, ke konci svého pontifikátu pronásledován vyznavači gnosticismu, pro různé útrapy a pronásledování za císaře Marka Aurelia (161 – 180). Je ctěn jako mučedník. Zemřel v Římě. 12. sv. Soter m. Soterius, Ital – Kampánec (9 r.) 166 – 175 +.
      * Fondi v Kampánii, nazývaný Concordius = Dobročinný. Dochoval se dopis 25. papeže sv. Dionýse, kde oceňuje jeho pomoc uvězněným křesťanům. Vydal dekret, aby křesťané přijímali Kristovo Tělo hlavně na Zelený čtvrtek. V dalším dekretu ustanovil, aby křesťanské manželství požehnal kněz a tím mu dal platnost svátosti. Svátek sv. Sotera byl 22. 4. do roku 1969. Více zpráv o jeho životě se nedochovalo. 13. sv. Eleuterius Eleuthérios, epirský Řek (14 r.) 175 – 189 +.
    Za jeho pontifikátu prožívala církev klidné období, ale pro svou námahu o rozšíření víry je nazýván mučedníkem. 14. sv. Viktor I. m. Victorius, Tunisan, římský Afričan
                                                                   (10 r.) 189 – 199 +.
      Od jeho pontifikátu mají všichni papežové (mimo 19. papeže Antera) latinská jména. Latina vytlačila úřední řečtinu. Rozhodl spor a potvrdil slavení Velikonoc po prvním jarním úplňku, zemřel mučednickou smrtí za císaře Septima Severa v Římě.