36Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se ke stolu. ·  

37V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, ·  

38s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem. ·  

39Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: „Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice.“    

Ta žena byla asi prostitutka, který poskytovala  erotické služby. Komu? Mužům, kteří si za ně zaplatili.  A to jistě nebyli jen svobodní muži. Asi nebyla šťastna. Možná ani ne tak úplně chudá, protože alabastrová nádoba se vzácným olejem nebyla laciná věc. Ale ona ten olej potřebovala ke své činnosti. Aby se jím před  stykem s mužem navoněla a byla přitažlivější. Ale teď nechce být přitažlivá a olejem nenamaže sebe, ale nohy Pána Ježíše. Proč to dělá? Je to nějaký projev a to veřejný. Čeho? Pokání, pokory, ona si uvědomuje, že to, co dosud dělávala, není správné a neučiní ji celoživotně šťastnou, vlastně napomáhá šíření hříchu a ona už taková být nechce. Možná už leccos o Pánu Ježíši slyšela, třeba zná i ten příběh o Zacheovi  a jiné . A je jí jedno, že jsou u toho lidé. Ona se nestydí a veřejně dává najevo, jak si Ježíše cení, jak mu věří a jak touží, aby ji učinili jinou. Pláče a svými vlasy roztírá vzácný olej na jeho nohy a to všechen olej. Už ho nebude potřebovat.   

44Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: „Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy. ·  

45Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy. ·  

46Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy. ·  

47Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje.“ ·  

48Řekl jí: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“ ·  

49Ti, kteří s ním byli u stolu, začali si říkat: „Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?“ ·  

50A řekl ženě: „Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!“   

Mytí nohou nebyl v té době nějaká náboženský obřad, ale spíše hygienický zvyk. Lidé chodili bosi anebo  měli sandály a bez ponožek.  V těch prašných cestách byly chodidla silně zaprášena. Než lidé tedy vstoupili jako hosté do domu, kde byly různé koberce a  rohože na podlaze, tak bylo správné, poskytnou hostům nádobku s vodou pro omytí nohou. To očistili, ale  i osvěžilo.  Zde na to farizej Šimon na to zapomněl. Stejně tak bylo zvykem hosta i políbit. Tady ten přístup farizeje Šimona byl dost chladný, což Pán  Ježíš velice dobře zaregistroval. Ten farizej sice pozval Ježíše na oběd, asi i s učedníky,ale asi proto, aby zjistil, jaký ten Ježíš je, když se o něm takoví věci říkají. A Pán Ježíš ani by mu to nevyčítal, kdyby nečetl jeho pyšné myšlenky. A proto mu nastavuje zrcadlo. Podívej se , jak si  jsi se zachoval Ty,  pyšný pan a jak tato vámi a všemi ponižovaná žena. Marie možná pro slzy nevidí , ale slyší, co Pán Ježíš říká .Je to balzám na její duši, protože kdo jí kdy tak upřímně pochválil a zastal se jí. Ale to není všechno.  Ale nejsilnější je okamžik, kdy se k ní Pán Ježíš obrátí  a řekne jí, ·  

48Řekl jí: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“   a ještě dodá:   ·  

50A řekl ženě: „Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!“   

Byla to víra, základ změny chování, A Marie Magdaléna se od této chvíle stává jinou ženou. Dokonce snad Ježíše  s jeho učedníky už nikdy neopustí. Jde s nimi a my zjištujeme , že se objevuje v evangeliích ještě v dalších situacích a byla prvním člověkem, kterému se zjevil vzkříšený Pán Ježíš.   Ano. Jednání Ježíše ji změnilo  a obrátilo k jinému životu. Dnes takový obrat může způsobit jednání lidí, kteří mají Ježíše ve svém srdci.