Byl to misionář nebo plukovník letectva? Byl ještě v aktivní službě nebo ve výslužbě? Kdy se stal a proč misionářem? 

Luk. 3, 14   I tázali se ho také i žoldnéři, řkouce: A my což činiti budeme? I řekl jim: Nižádného neutiskujte, ani podvodně čiňte, a dosti mějte na svých žoldích.

Zamysli se nad souvislosti slov Ježíše. 

Řekli apoštolové, že máme poslouchat vrchnost? Zcela jasně. 

Posloucháš vládu? 

Nikde není napsáno, že máme poslouchat pouze tu vrchnost, která se mám líbí. 

Naopak, máme jít příkladem v poslušnosti. 

Ty si vyber, zda je lepší poslouchat Boha nebo člověka. 

Podle tvých reakcí a cos tu za ty roky napsal, máš problém s poslušností božího slova. To je samozřejmě tvá věc, ale nezapominej na to, co je psáno: co člověk zaseje, to i sklidí.

Jak řekl Ježíš Petrovi, čím člověk zachází, tím i schází. 

Co řekl Pavel křesťanům? Nesuďte, abyste nebyli souzení. Atd. 

Jedná věc je, že vystupoval jako typický Američan, jenže ty zapomináš, že oni jsou vychováváni jinak, než my. 

Šel jsi tehdy za ním a sdělil svůj špatný dojem z jeho vystoupení? Nejspíš ne. A přesto celých třicet let ho v jeho nepřítomnosti kritizuješ. Neznáš nic o jeho výchově, vojenské službě, natož o jeho životě. 

Nezlob se, ale kdybych měl srovnat dopady jeho jediného vystoupení, jak ho popisuješ a tvých 30 let pomluv a kritiky, jeviš se v horším světle. 

Naposledy, nesuď, abys nebyl souzený stejným způsobem. 

  Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,

  Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.

Hněvat se můžeš, ale nikdy nedopusť, aby tvůj hněv trval déle, než zapadne slunce. 

Ty nevidíš, jak tě to poznamenalo? Jak tě to celou dobu ničí? 

Duch svatý pověřil své apoštoly, aby nám zaznamenali dobré rady. Je ovšem na nás, zda se jimi budeme řídit nebo ne. 

Všimni si poradí těch slov, hořkost, rozlobeni se, hněv, křik, a nakonec rouhání! Jestli to ihned nezastaviš, ani si neuvedomiš, že se rouhaš Bohu. 

To jsme byli všichni.... to byla 90. léta, první polovina 90. let.... všichni jsme byli pitomečci... já jsem byl pitomeček hodně dlouho :-) teprve 5 roků žiju bez pobožného balastu v hlavě :-)

za to jaký jsi můžeš ty, nikdo jiný. Skrze Amíka se jen zjevilo jaký jsi uvnitř, 

Skrze mnohé životní situace se zjevuje co máme uvnitř. 

A je to veliká Boží milost. Díky okolnostem v mém životě, jsem uviděl, že jsem plný zloby a neodpuštění...a prosil jsem Boha za odpuštění a nepokračuji v mém zlu. Kdyby taková situace nepřišla, tak bych zůstal v sebeklamu, že jsem nejdokonalejší křesťan a všichni kolem jsou blbci.  

Takže jsi takový jaký jsi, a žádný Amík za to nemůže, ani AC ani nikdo jiný... jen se zjevuje (i skrze zlé služebníky) co je v tobě. 

Ale není nutné, aby to bylo do hořkosti, zloby... je to dar pro tebe, aby jsi mohl být lepší.

Napomínání.

V předchozím příspěvku píšeš, že ty jsi nikdy nikoho nenapomenul (ani Amíka, ani šéfa AC,,,) a teď kladeš divnou otázku, co ti druzí jsou za lidi, Ty jsi nenapomenul a druhým to vyčítáš, Tomu nerozumím. 

protože máš pravdu, napomínání je nedílnou součásti společenství, církve, a dokonce pokud jsou starší napomenutí hodni, tak jsou na jednu stranu chránění - musí být více svědků a na druhou u straších neplatí čtyři oči, Pokud šlo o hřích ve "funkci", tak i napomenutí musí být veřejné. Na rozdíl od světa ve společenství neplatí imunita. Ve společenství se napomínají i starší. 

Reakce na amíky...je jen tvojí reakcí, .... jestli se chlubil bombou, tak asi křesťan nebyl, ... ale to není důležité... o něj dnes nejde, jde o tebe...ho neznáme... tebe ano

jirka

Milovat druhého ovšem neznamená říkat dobro zlu. Pokud druhý dělá zlo, tak milovat jej neznamená říkat mu, že činí dobro.

Františku, Amíka jsi měl řešit tehdy, vedoucího AC tehdy.... ne dnes. Pokud máš jejich adresu, možnost, tak jim třeba napiš, pokud ne...tak příště jednej ihned a dnes to opusť, 

Milovat, znamená i varovat. Ale milovat neznamená pořád dokola opakovat nějaká slova, výčitky, .... Písm jasně říká, pokud někoho napomeneš z hříchu, on dál v něm setrvává a dokonce mu říká dobro, tak od toho se máš oddělit a ani s ním nejíst.

Pokud to vyřešit již nejde, tak řekni, odpusť mi Pane, že jsem tehdy neměl odvahu napomenout ,.. a běž dál. 

Ale takto to vypadá, že Amík ukázal/zjevil co je v tobě uvnitř, nějaká divná hořkost. Křesťan s hořkostí, to je divná kombinace. 

Ani jednou jsi nenapsal, že lituješ toho, že jsi je nevaroval. To by ti mělo být líto, pokud jsi přesvědčen, že jdou proti Bohu.

Pokud neumíš odpouštět, tak to je velmi divné. Odpouštět křesťan musí umět, je přeci psáno, kdo neumí odpustit, ani jemu nebude odpuštěno. Křesťané to musí umět. Pros, aby jsi uměl odpustit. Odpuštění je základ, pokud neodpustíme druhým může být nám odpuštěno? 

Pokoj tobě Jirka

zkus prosím číst pomaleji a přemýšlet nebo meditovat nebo nech ta slova jen působit ... 

Křesťan musí umět odpustit,. pokud neumí, tak není křesťan. To je fakt. Slovo křesťan je od slova Kristus. My (křesťané) máme být jako On.  Do křesťanství se člověk nerodí, není to národnost... dokonce můžeš být křesťanem a můžeš o tu výsadu přijít... 

Kdy nám bylo odpuštěno? Byl v Kristu smířen Bůh s člověkem, nebo člověk s Bohem? Bůh žádnou oběť pro odpuštění nepotřebuje. Člověk ji potřeboval. A kdy si nás Bůh zamiloval? Když jsme ještě byli ve svých hříších. 

Co to znamená, že když mi Bůh odpustil, že skrze oběť Pána Ježíše Krista budou všichni spaseni? Určitě ne, mohou být. Nemusí. Ze strany Boží bylo vykonáno vše, odpuštěno, ale aby jsi to odpuštění mohl využít, musíš jej přijmout. Jsou to dvě strany.

Stejně tak, když odpustíš hříšníkovi, i když nečiní pokání, tak to máš vyřešeno ty, ty s Bohem, tebe to neovlivňuje ke zlému, ty se tím netrápíš....on to ovšem vyřešeno nemá. Bez jeho vlastního pokání nemá vyřešeno nic. 

Samozřejmě, že odpustit neznamená, že zlu začnu říkat dobro. To je nesmysl. Zlo je zlo a dobro je dobro. Když druhému odpustím, tak neříkám čiň zlo. 

Odpustiti, když to druhého nevede k pokání není k ničemu. Pro tebe je to životně důležité. Druhému to k ničemu může být. Nikde v Bibli nemáš psáno, že až někdo činí pokání, pak teprve ty odpouštíš...  to by bylo jak v mateřské školce, až on, tak já, proč já první? 

Bůh samozřejmě zlo nechtěl, i proto přišel Pán.

Pokud někdo byl vrahem, zločincem, ...byť by se uchodil chozením do kostela, tak bez pokání mu to bude k ničemu. Pokání je i změna smýšlení, touha po nápravě škod.... pokud člověk po "pokání" je "jen vděčný, že MU bylo odpuštěno" a náprava křivd jej nezajímá, tak o pokání nešlo. 

Pokud kontakt na amíka nemáš, tak si odpusť svoji zbabělost a odpusť mu i ty, protože třeba pokání činil, třeba ne... ale teď ke pozdě. Neodpuštění ubližuje jen tobě a i lidem kolem tebe. 

Pokud by se objevil nový amík, tak pros Boha, aby jsi měl odvahu pojmenovat pravým jménem jeho slova ihned. Tím ho můžeš zachránit, ale nářky nad historií tebe ani nikoho jiného k Bohu nepřiblíží.

Zlo bude mít volnou cestu? 

Čti Bibli, tam jsou psané takové divné věci, třeba přemáhejte zlo dobrem. Pokud budeš konat ty dobro, tak volnou cestu mít nebude. A pokud si někdo říká křesťan a činí zlo, tak se to musí řešit s ním a ihned. Ne na webu ani s jinými lidmi, ale s tím, který potřebuje pomoci. A křesťan, který činí zlo, nazývá jej dobrem, tak ten pomoc potřebuje. Jinak skončí hodně špatně. Ta pomoc není v tom, že zlo nazvu dobrem, ale v tom, že se JEMU zjeví pravda. 

Pán s tebou

Být druhým člověkem, to je co chce Pán. 

Na druhou stranu ta hořkost, která tě bolí. To je Františku fakt divný, .... ta hořkost ničí tebe. 

Je dobře, že víš, jak by jsi se dnes měl zachovat. Ale ta hořkost, aby ta nebyla tou příčinou proč jsi v pravý čas nedokázal promluvit. Každý to určitě dokázat nemusí, ale z tvých slov není lítost nad tím, že jsi nedokázal Amíka varovat, ale hořkost či zlost nad jeho zlým chováním. 

Jinak víra určitě člověka mění. Ale jestli k dobrému nebo ke zlému, to závisí na tom v co věříš. Pokud v Krista dobyvatele, tak budeš dobyvatel... pokud v Krista sloužícího, tak budeš sloužit... takže víra mění...

Naše víra také mění Boha. Pokud budu věřit "nějak" tak stejně "nějak" bude vypadat i Bůh, tak si ho vytvořím. 

... proto je důležité hledat jaký Bůh skutečně je a nevytvářet si ho..

Pokoj tobě Jirka

1 [www.biblenet.cz]Jak to, že se někdo z vás opovažuje, má-li spor s druhým, jít k pohanským soudcům místo k bratřím? ·  

2 [www.biblenet.cz]Což nevíte, že Boží lid bude soudit svět? Jestliže budete soudit svět, nejste snad schopni rozsuzovat takové maličkosti? ·  

3 [www.biblenet.cz]Nevíte, že budeme soudit anděly? Tím spíše věci všedního života! ·  

4 [www.biblenet.cz]Máte-li spory o tyto všední záležitosti, proč se obracíte k těm, kdo nemají s církví nic společného? ·   5 [www.biblenet.cz]K vašemu zahanbení to říkám. Cožpak není mezi vámi nikdo rozumný, kdo by dovedl rozsoudit spor mezi bratřími? ·  

6 [www.biblenet.cz]Ale bratr se soudí s bratrem, a to před nevěřícími!     

 U Mat. 7,15 ·  

15 [www.biblenet.cz]Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. ·  

16 [www.biblenet.cz]Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? ·  

17 [www.biblenet.cz]Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. ·  

18 [www.biblenet.cz]Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. ·  

19 [www.biblenet.cz]Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. ·  

20 [www.biblenet.cz]A tak je poznáte po jejich ovoci.  

 Není to také posuzování?    A našly by se i jiné verše, které vedou k tomu, že posuzujeme chování jiných. Slova Pána Ježíše nesudte, abyste nebyli souzeni, přece nás nevedou k tomu, abychom nerozlišovali, abychom se vzdali své schopnosti rozlišovat.   ·  

24 [www.biblenet.cz]Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“ je u Jana  

 Copak já někomu něco neodpouštím? Já posuzuji. A to je špatné???  

Kdyby neexistovalo posuzování, nemohl by vzniknout protestantismus. Všichni by museli souhlasit i se zlými papeži .

 Když hovoří Pán Ježíš a říká nesudte, tak hovoří jako milující Otec k dětem, které se hádají mezi sebou. A On se nad tím usmívá. Žaluješ na někoho  a on zase na tebe ti oplatí, jste děti. 

Pak by nemohla existovat ani soudní moc a soudní spravedlnost, která někdy není spravedlivá, protože je lidská.Braňme se zneužití slov, které řekl Pán Ježíš jménem Otce. Byly například zneužity, když váleční zločinci údajně křestanské víry byli chránění před světskou spravedlností svými věřícími. Proč se nerozlišovalo? Atd.

Měj se Jirko hezky a žij tak ve víře, jak ji máš. Je to také dar klidu  a míru v srdci.

cituji  Není to také posuzování?    A našly by se i jiné verše, které vedou k tomu, že posuzujeme chování jiných. Slova Pána Ježíše nesudte, abyste nebyli souzeni, přece nás nevedou k tomu, abychom nerozlišovali, abychom se vzdali své schopnosti rozlišovat.  

To vidíš správně, povím to ještě dál, on ani Bůh skrze oběť Pána Ježíše neoslepl.

Samozřejmě, že musíme rozsuzovat a rozlišovat. A dokonce i napomínat. 

Ale napomínat je konkrétní slovo konkrétnímu člověku. Ne anonymně anonymním davům. Je psáno, poslechne-li tě bratr získal jsi jej (zachránil), jinde je psáno, neposlechne-li tě, nechť je ti jako pohan a celník. 

Lidské přísloví říká, komu není rady, tomu není pomoci. To napomenutí má tedy konec. Je vyřešeno. Nemá smysl se k tomu vracet pořád dokola a pořád to vytahovat. To není zavírání očí před zlem.. to je jen o tom, že napomenutý může poslechnout a obrátit se, nebo o to usilovněji bude zlu říkat dobro. Ale napomenut byl, a sám ponese ovoce svého rozhodnutí.

Ty často píšeš, že to děláš kvůli těm svedeným, aby ty zlé sekty už nečinili zlo... a v tom se Františku mýlíš. Nikde nic takového v Písmu nečteme. My nehlásáme Krista, Pravdu, Lásku ukazováním na zlo. Evangelizace není ukazování zla, ale ukazování pravdy.

Víš, zde bereš Bohu moc. Ano Pán varuje ty, kteří svedou jednoho maličkého. To nejde přejít jen tak... ale já zároveň nelze přejít fakt, že Bůh si nelibuje v pádu či smrti člověka, ale Boží vůlí je, aby všichni došli spásy. 

Jelikož nejsem kalvinista, tak věřím, že před lidmi stojí volba a do sekty padnou ti, kteří do ní padnout "chtějí".  Nevím jak to bylo v době před knihtiskem v době, kdy Bible byla zakázaná.. ale zase i tam věřím v Boží moc, tak věřím, že kdo neuměl číst, nemohl číst, stejně mohl najít Pravdu v sobě a nevěřit bludům a lžím.. některým teologickým možná ano, ale určitě nevěřil, že zlo je dobro... Bůh ochrání sám...

Takže rozsuzovat ano, napomenout a dál neřešit, když "napomenutá strana" pokračuje v rouhání. 

Před pádem do sekty ochráníme druhé zvěstováním Pravdy, ne pravdy o sektě. Zvěstování pravdy o sektě také časem může přijít, ale to je až po tom, kdy člověk uvěřil Pravdě. Tomu může pravda o sektě pomoci otevřít oči, postavit se na vlastní nohy. Ale to platí jen o těch, kteří už (byť  v sektě) Pravdě uvěřili. Takže cestou je zvěstování Pravdy a ne pravdy o sektě.  Fakt si Františku myslím, že to není cestou... v Písmu se velmi silně rozsuzovalo, ale neučilo se pravdou o sektách, ale učilo se o Pravdě. Varovalo se, ale varování bylo určeno vidoucím, ne slepým... slepý napřed potřebují uvidět Pravdu. Když se přehodí pořadí, že napřed ukazuješ pravdu o sektě, aby mohli poznat Pravdu,... tak tak to nefunguje.

Dobře píšeš, že rozsuzování není souzení. Verš o nesouzení je velmi zneužívaný. 

Pokoj tobě

Jirka

je to ďábelsky rafinované. I právě proto je to nebezpečné,.. s tím souhlasím.

Ale zde já věřím, jak jsem psal, svedení jsou jen ti, kteří ve skutečnosti chtěli být svedeni, ... a ti sektu pak i aktivně podporují. Pak jsou tam lidé "obyčejní", kteří nechtěli být svedeni, nemají na to, aby lež prohlédli, tak v sektě třeba setrvají, ale jsem bytostně přesvědčen, že ti zlo sekty nepodporují. Jsou bílé vrány, vždyť v každé denominaci, i těch nejšílenějších, najdeš správné lidi. A to jsou oni. 

Takže ochrana je kázat Pravdu. Jakou? No přece tu neotrávenou. 

Příklad, někdo nejí vepřové, protože tak věří, ale nevnucuje tuto svoji soukromou pravdu všem. S tím člověkem není problém. Pak jsou jiní, kteří tvrdí, že žádný správný křesťan nejí maso a že je to znak pravého křesťanství... no tak to je k napomenutí a případně k setřepání prachu z topánek. 

Pokoj tobě

Jirka

  Ty kapitalistický cizinci ti ale musí ležet v žaludku. 

  Vzpomněl jsem si teď na tu tvojí pýchu na totalitu. Za totality a nějakou dobu potom jsme někdy poslouchali plky bezbožníků v televizi. Jeden z těch plkačů, co mu zločinci dávali místo, byl také jakýsi doktor Uzel. Jeho převrácené postoje (které měli i někteří lidé v diskuzi na GS) jsem v jednom ze svých článků i citoval, jako rozdíl proti základním postojům křesťanů.

  No a on teď znovu vylezl se svými převrácenými názory na veřejnost, teď jsem si poslechl rozhovor s ním. Zatímco za totality byl takovým ohavnostem poskytovaný docela velký prostor, tak v jakž takž svobodné společnosti si mnoho lidí uvědomuje, že převrácené názory dobré nejsou a jasně je odmítnou.

  Samozřejmě, že někdo dál bude obhajovat to, co pan doktor - ale to už je o zlém charakteru lidí, ne systémové propagandě zla.

  Toník