Nelíbám sošky. Nikdy jsem neměl takovouto potřebu.

Vůči Cizinci nijak nemanipuluji, upřímně mu říkám na rovinu, co si o něm myslím. Ať si to přebere sám ve svém svědomí.

Chápu, že takovéto jednání není v dnešní době až tak úplně samozřejmé  a že na někoho tedy může působit neobvykle.

Ani o Toníkovi si nemyslím, že je nějak hloupý.

V míře obdarování přirozeným darem rozumu je na tom (si myslím) naopak velice dobře.

Problém u něho spíše spatřuji v tom, když se mu vlivem emocí tento přirozený rozum zakalí a on ho při určitých tématech ohledně podob víry dočasně přestane na chvilku používat.

Nemáš potřebu líbat sošky, ale máš potřebu opotřebenou modlu zalévat do zákldů svého domu jako talisman na ochranu. Takže to je v podstatě to samé. A tvoje okamžitá reakce? Mrzí tě, že jsi sám na sebe prozradil tu základovou modloimplantaci, anebo ti už došlo, jak velký nesmysl to je?

Tvoji upřímnost Cizinec oceňuje jak se již několikrát zmínil. Já tu tvoji upřímnost považuji za projev toho, že ti Bůh dává stále šanci. Tvoje upřímnost Oko, je v pravdě, je darem Ducha. Uvědom si ale, že právě upřímnost na tobě JINÝM zjevuje tvůj skutečný duchovní stav, který ty sám na sobě vidět nechceš. Upřímnost Oko není sama o sobě zárukou kvality, upřímnost má schopnost ve světle pravdy ukázat jak na kvalitu, tak i na nekvalitu.

A pro upřesnění. Přečti si svá slova ještě jednou: upřímně mu říkám na rovinu, co si o něm myslím.

To je přesně ono Oko. To je přesně ONO! Upřímnost odhaluje tvoje vlastní zlovolné smýšlení, které žel ty považuješ za správné. To jak zlovolně smýšlíš o jiných zde v diskusích předvádíš prakticky pořád. A tvoje vlastní upřímnost tě usvědčuje a vynáší vše na povrch.

Oko, píšeš, že nemanipuluješ. Ještě jsem v diskusi nezaznamenal zatím ani naznak toho, že bys byl vůbec nějaké manipulace schopný. Tvoje výrazná upřímnost v sebeodhalování samého sebe to prakticky vylučuje. Tvoje upřímnost tě odhaluje jako primitivního lháře. Tak je to Oko, lžeš příliš primitivně na to abys mohl někým manipulovat. Vzpomeň si třeba na tvé lži o Brusli, či Cizincově manželství, které dodnes za lži nepovažuješ a nehodláš se za ně omluvit.

Cizinec že má výpadky rozumu pod vlivem emocí?? Oko, Oko. Vždyť je studený jako psí čumák a výrazně neempatický. Emoce jsou něco, co u něho zaznamenávám vzácně. A jak je to s emotivností u tebe Oko. Co? Nejsou to u tebe právě emoce, které tě motivovaly sepsat tento článek, ve kterém se jako červená nit táhne to, že tě Cizinec svou chladnokrevností irituje? Nenapíšeš již prakticky článek bez toho abys nezmiňoval Cizince. Stále máš potřebu Cizince řešit, a přitom ani netušíš jak přitom sebeodhaluješ to, co ty sám máš v sobě dlouhodobě nevyřešené.

  Jen pro informaci: Oko v tom lže, jako když rudé právo tiskne. Z celého toho popisu je pravdivá jediná věta, a to že jako katolík jsem trpěl depresemi.

  Hezký den

  Cizinec

  Cizinec

Přece vidíš co píšou. Oni jimi jsou. Rádi se vyjadřují za Boha, za satana, ve druhé osobě, o jiných za jiné a většinou k něčemu o čem nemají ani šajn.

Jejich křivý projev nese jisté znaky sebeklamu, hulvátské podlosti, zrádné nečestnosti a ústa mají vždy plné lží a pomluv. 

Pravda v nich není, jsou to falešní křesťané, které pýcha motivuje exhibovat na GS. Od samého začátku na GS pyšně a nadřazeně vystupují jako ti "jediní praví" a přitom lžou a pomlouvají jako nikdo.

Na na rétorice chlupa je dobře patrné jak smýšlí a jak hrozný je obraz jeho duchovního světa. Nechápu jak v tak odporném marasmu může žít.

  Tak je dobře, že zjevují, co dokáže ŘKC s lidmi udělat, alespoň to člověk nemusí vysvětlovat. Je to vidět online.

  Ale byl jsem. Byl jsem před lety ve zhoubné sektě, trpěl jsem temnotou, beznadějí, prázdnotou, jindy zase útlakem a strachem, jak to tak lidé v té mé tehdejší sektě mívají a občas se s tím i svěří.

  Tak to se moc nezmění.

  Hezký den

  Cizinec

když věříš, jak můžeš mít narušenost psychiky. Bůh je na prvním místě. Asi ses opřel o nějakého kamaráda.

  Já jsem se o kamarády neopíral, spíše jsem s kamarády jezdil na motorce, nebo jsme se s kamarády chodili koupat, taky jsme s kamarády jezdili na výlety a vůbec kde co dalšího. Ale že bych se o kamarády opíral, to mne nenapadlo.

  Cizinec

víru v Boha ti nikdo nemůže vzít

souhlas

Správně! No vida, když chcete, rozumíte správně. Přistihnout při cizoložství zbamená vidět přesně ten akt. Nejen vidět dvě těla, která se po sobě válí nebo se ošahávají. A ještě k tomu to musí vidět dva svědci a jejich výpovědi musí být naprosto souhlasné, ale podmínek je více. Správná odpověď by zněla: já u toho nebyl.

No a co se týče odpovědi ohledně placení daně císaři, tak ražené mince "císařem" nepatřily do Chrámu, ale Chrámový šekel zase nepatří císaři. Šlo o to, zda Žid smí platit v Chrámu římskou měnou a zda může platit císaři Chrámovou měnou. A podotýkám, že Ješu se vyhýbal tomu platit Chrámovou daň. A pak ještě dodám, že byla doba, kdy právě byli Židé Římem nuceni platit onu Chrámovou daň císaři na stavbu pohanského chrámu. Zase jde o vnesení historcké skutečnosti do báje o Ješu.

..."podotýkám, že Ješu se vyhýbal tomu platit Chrámovou daň."...

Ježíš, coby syn nebeského Otce, neměl pochopitelně povinnost platit chrámovou daň v domě svého Otce. 

Přesto, aby nebudil pohoršení u lidí, kteří tuto skutečnost o něm ještě nevěděli, tak chrámovou daň také platil.

(Mt 17,25)

„Co myslíš, Šimone? Od koho vybírají králové země poplatky a daň? Od svých synů, nebo od cizích?“ 

Abychom je však nepohoršili, jdi k moři, hoď udici a vytáhni první rybu, která se vynoří. Až otevřeš její ústa, nalezneš statér; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“ 

Uvědomuješ si vůbec Oko, že tím, že se v článku vyjadřuješ za satana, tak ze sebe děláš jeho mluvčího? Prolhaného mluvčího!

Oko:

Trapná výmluva. Na straně jedné tvrdíte: 

vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem.

A straně druhé:

neměl pochopitelně povinnost platit chrámovou daň

Jenže to o národu Jisra'ele řekl Hašem, že je jeho prvorozený syn, který mu slouží:

22Proto řekneš faraonovi: Takto pravil Hospodin: Jisrael je můj prvorozený syn. 23A tobě říká: Propusť mého syna, ať mi slouží, a kdyby ses zdráhal jej propustit, zabiji já tvého prvorozeného syna!“

A to synové Jisra'ele jsou tedy synové Hašem.

Od svého syna Jisra'ele Hašem požaduje platit půlšekelovou daň, od mužských ve věku bojovníků a schopných bojovat (nikoliv od ženských, chlapců a starců, od boje neschopných), to pohané jsou od této daně svobodni.

A v Jisra'eli tuto daň je povinen, vázán platit každý dle předchozího určení a to ve stejné výši ve dvojici na šekel (půl šekel nebyl), a to v chrámové měně - chrámovém šekelu a má význam smíru mezi Hašem a Jisra'elem. Bohatý i chudý, král i otrok, velekněz i obyčejný Jisra'elec, všchni stejně a bez rozdílů.

A jde o micvot, plnění příkazu Hašem v poslušnosti Jemu.

Viz:

Hospodin mluvil k Mošemu, říkaje:12„Budeš-li zvedat hlavu synů Jisraele při jejich registraci, dá každý z nich při své registraci za svou osobu smírčí peníz a kvůli jejich registraci pak nedojde k pohromě. 13Každý z registrovaných odevzdá polovinu šekelu, šekelu svatyně, šekelu o hodnotě dvaceti gera, a polovina toho šekelu bude příspěvkem Hospodinu. 14Příspěvek Hospodinu odevzdá každý z registrovaných od dvaceti let výše.15Při odevzdání příspěvku na usmíření za svou duši nedá bohatý více a chudý méně než polovinu šekelu!16Peníze k usmíření vezmeš od synů Jisraele a dáš ten obnos na službu stanu setkání, a bude synům Jisraele před tváří Hospodina připomínkou k usmíření za jejich duše.“

Váš Ješu byl povinován jako každý jiný. Ale kdybyste chápal dobře, četl byste, že ten Ješu nemluvil o sobě, ale o něm a dalších synech, a také měl říci "abychom je nepohoršili". Pro něho tedy nebyl povinován ani ten Šimon Petr platit tuto daň. Ale učinili tak jen proto "abychom je nepohoršili".

"...

To není trapná výmluva. Ježíšovo synovství bylo i synovstvím Izraele, ale bylo i mnohem víc!  Bůh sám sobě daň platit nemusí. Ježíš nebyl v tomto obyčejný Izraelita - jen na sebe vzal přirozenost Izraelity.

Ohledně Petra - na něho se vztahovaly příkazy o placení chrámové daně - ovšem já nejsem znalec tehdejších poměrů, abych věděl, jak se toto řešilo v případě Izraelců natolik chudých, že prostě na daň chrámovou oni neměli ...

..."A neuspěl.????"...

Křesťanství je dneska nejrozšířenější monoteistické náboženství. Křesťanů je z celkového počtu sedmi miliard lidí nějakých 2,5 miliardy! Celá třetina planety jsou křesťané!

A ano, Ješu neuspěl, nedokázal svést Židy po sobě ke "svému bohu" od Hašem, B-ha Jisra'ele a od napoňování Jeho přikázání daných Jeho synu - národu Jisra'ele. Že je možná třetina světa pohanů křesťany na tom nic nezmění, protože měl říci, že byl poslán k synům Jisra'ele a nikoli k pohanům. Neuspěl a byl usvědčen jako svůdce. I tento příběh ho usvědčuje z neplnění B-žích micvot, ze svádění druhých od B-ha Jisraele a od poslušnosti Jemu, a také z falešnosti jeho slov, neboť měl sám říci, že kdo nedodržují Tóru/Zákon bude nejmenší v Království Nebes, kdo dodržují budou velikými, a také měl říci učedníkům, že mají dodržovat a konat všechno, co přikazuje Sanhedrin (soud Jisra'ele). Sám sebe usvědčil ze své falešnosti, přetvářky. I v tomto příběhu, když měl říci: "ale abychom je nepohoršili".

Každý třetí člověk ve světě je dneska křesťanem. A tento argument má být "trapná výmluva" - potvrzením toho, že Ježíš snad "neuspěl"?

Ježíš byl poslán předně k Vyvolenému národu - někteří z tohoto národa jej přijali, jiní odmítli. A tak je tomu dodnes. Ale cílem jeho mise vždycky bylo zachránit úplně celý svět!

Skrze Vyvolený národ (skrze potomky Abrahámovy) byly takto Hospodinem požehnány všechny národy Země!

V žádném případě nebstojí ani obhajoba tím, že svedl mnohé a že ho dnes následují pohané, a že křesťanské náboženství je na světě nejrozšířenější. Taková obhajoba je pouze uhnutím od jasného porušování B-žích příkazů a svádění druhých od plnění jich.

(Gn 22,15)

Jahvův anděl podruhé z nebe zavolal na Abrahámaa řekl:

„Přísahám sám při sobě, Jahvovo slovo: protože jsi to učinil, protože jsi neodepřel svého syna, svého jediného, zahrnu tě vrchovatě požehnáním, rozmnožím tvé potomstvo jako hvězdy na nebi a jako písek, jenž je na mořském břehu, a tví potomci dobudou bránu svých nepřátel.

Protože jsi mě poslechl, budou si tvým potomstvem žehnat všechny národy země.“ 

Tohle prostě neukecáte.

Že zaujatého člověka neukecám - na to jsem tady už docela zvyklý. Žádné překvapení.

Je zcela jedno, jaký překlad jsem použil - důležité je ono konkrétní místo v Písmu, ve kterém se praví, že skrze Abraháma budou požehnány všechny národy světa.

Toto opravdu ani ty nijak neokecáš! 

(Gn 22,18)

Ve tvém semeni si budou žehnat všechny národy země, protože jsi mne uposlechl.

Je evidentní, že požehnání na lidstvo přišlo až s rozšířením křesťanství - ve formě chápání lidských svobod, rozvoje technologií, blahobytu a pod.

To noha křesťana stanula na Měsíci! Nebyl to ani žid, nebyl to ani muslim, ani budhista a pod.

Předně zde máme jasnou posloupnost kontextu Tóry:

Odejdi sobě,“ řekl Hospodin Avramovi, „ze své země, ze svého rodiště a z otcovského domu do země, kterou ti ukáži!2A udělám tě velkým národem, požehnám ti a zvelebím tvé jméno, staneš se požehnáním. 3Těm, kteří ti žehnají, budu žehnat, a proklínat ty, kteří tě proklínají, tak se tebou budou žehnat všechny pozemské rody!“

17A Hospodin řekl: „Mám před Avrahamem tajit, co dělám? 18Avraham se má stát velikým a mocným národem a bude požehnáním pro všechny pozemské národy. 19A poznal jsem ho, protože přikáže svým synům a své rodině po sobě zachovávat Hospodinovu cestu, zjednávat spravedlnost a právo, a proto je správné, aby Hospodin na Avrahama přivedl, co o něm řekl.“

15A Hospodinův posel zavolal podruhé z nebes k Avrahamovi a řekl:16„Při sobě jsem se zapřísahal, zní výrok Hospodinův, že pro tuto věc, kterou jsi učinil, žes mi neodepřel svého syna, svého jediného,17ti budu žehnat a rozmnožím tvé sémě jako hvězdy na nebi a jako písek na mořském břehu a tvé sémě dobude bran svých nepřátel!18A poněvadž jsi uposlechl mého hlasu, dostane se díky tvému potomstvu požehnání všem národům na zemi!“

2Zjevil se mu totiž Hospodin a řekl: „Nesestupuj do Micrajim, bydli v této zemi, jak jsem ti řekl. 3Přebývej v této zemi a já budu s tebou a požehnám ti. 4Poněvadž dám všechny tyto země tobě a tvému semeni a splním přísahu, jíž jsem se zapřísahal tvému otci Avrahamovi, a tvým potomstvem se budou žehnat všechny národy země.5Za to, že byl Avraham poslušen mého hlasu a zachovával, co jsem mu dal k zachování, mé příkazy, mé zákony a mé nauky!“

3A El Šadaj ti žehnej, učiň tě plodným, rozmnož tě a staneš se společenstvím národů! 4Požehnání, jímž požehnal Avrahamovi, dá tobě a tvému semeni s tebou, a staneš se dědicem země svého přebývání, již dal Bůh Avrahamovi!“ 

4Výrok slyšícího výrok Boží, jenž Šadajovu scénu zří a padá s otevřenýma očima!5Jak dobré jsou tvé stany, Jaakove, tvé příbytky, Jisraeli!6Jako potoky založeny, jak zahrady u řeky, jako stany, které Hospodin roztáhl, jako cedry u živných vod!7On ze svých věder zalévat je bude, jeho sémě hojností vod, jeho krále nad Agaga povýší a jeho říše vysoko se povznese!8Bůh, jenž ho z Micrajim vyvedl, je mu za rohy přímorožce, národy stráví jeho soků, rozdrtí jim kosti a šípy zpřeláme! 9Sklonil se, natáhl se jako lev, kdo přinutí lva se zvednout? Kdo tobě žehná, je požehnán, a proklet ten, kdo tebe pro­kleje!“ 

Abych tedy dal dopořádku ty Vaše nesmysly: Národy si žehnaly a žehnat budou B-hem Avrahama, B-hem Jicchaka a B-hem Ja'akova, B-hem Jisra'ele. A požehnány budou, pokud budou žehnat Jisra'eli. A to požehnání obrželo potomstvo Avrahama, z Avrahama se stal národ Jisra'ele, z Avrahama učinil B-h národ Jisra'ele. Žádný Ješu kristus, který rušil B-ží příkazy, sváděl lid Jisra'ele od B-ha Jisraele, B-ha Avrahamova, B-ha Jicchakova a B-ha Ja'akovova, žádné křesťanství, nic takového. Křesťanská morálka je v porušování B-žích micvot daných Avrahamovi a národu Jisra'ele, který z něho vyšel, ve svodu Jisra'ele od smlouvy s otci Jisra'ele a jejich syny.

Můžete řeč svádět kam chcete, vymýšlet si další lži, jenže neukecáte to, že křesťanskéj Ješu porušoval B-źí příkazy, učil proti nim, sváděl k tomu i druhé. Měl křivolaký jazyk, porušoval i vlastní slova.

..."Jste vůbec ok, pane oko? :)"...

Začal jsi "dobře". Už hned úvodem typickým  "argumentum ad hominem".

..."dostane se díky tvému potomstvu požehnání všem národům na zemi!"...

Tohle požehnání my chápeme ve smyslu napravení prvotního hříchu lidstva "druhým Adamem", zrušení následků hříchu -  "vyhnání člověka z ráje" vykoupením, ustanovením nového statusu v lidstvu Bohem přijatých dětí.

Bůh zde napravuje, co člověk hned kdysi v úvodu pokazil - obnovuje důvěrné společenství člověka s Bohem - na což žádný člověk svojí přirozeností a svými přirozenými silami nestačil.

Tento plán záchrany lidstva Hospodin přislíbil už v Gn 3,15!

"Semeno ženy" že rozdrtí satanovi hlavu! - toto je Boží příslib člověku, který se naplnil v Ježíši Kristu!

..."Můžete řeč svádět kam chcete, vymýšlet si další lži ..."...

Co je lživého na skutečnosti, že to právě noha křesťana stanula na Měsíci? Co je nepravdivého na skutečnosti, že právě euro-atlantská civilizace (typicky převážně křesťanská) odstranila ze svého středu hlad a bídu i mnohé nemoci, které lidstvo sužovaly? Kde je nejvyšší životní úroveň u všech obyvatel?

Myslíte, že svedete řeč jnam od prokázaného:

Děkuji za optání, děkuji za zájem. Ale jsem OK. (Nikoli tedy KO).

Proto nereaguji na tvé smyšlenosti o Ježíši Kristu.

(Sk 3,22)

Vám nejprve Bůh vzbudil svého služebníka a poslal ho, aby vám požehnal tím, že každého z vás odvrátí od vašich špatností.“  .‘

(Gal 3,5)

Zákon však není z víry, nýbrž: ‚Kdo ty věci bude činit, bude v nich živ.‘ 

Smyšlenosti o Ješukristu? Ale kdepak, pěkně jsme si ukázali, že B-h přikázal dát půlšekelovou daň každému bojeschopnému Jisra'elci, chudému i bohatému, vznešenému i naprosto obyčejnému. A také, že křesťanskéj Ješukrist měl za to, že on a jeho učedníci nemají tuto povinnost a že tak učinil jen proto, aby ostatní nepohoršil tím, že ji nezaplatí. A nakonec nezaplatil, ale řekl svému učedníkovi, aby zaplatil za něho. Zcela evidentně porušoval B-ží přikázání, učil proti němu a sváděl k tomu své učedníky. Pokud je to vymyšlenost, pak si ji vymysleli pisatelé křesťanských evangelií. Dobře vědět, že máte za to, že si to vymysleli.

Křesťanská písma se samozřejmě snaží moc dokázat si Ješukrista.

Ale toto je pravda: "Zákon však není z víry, nýbrž: ‚Kdo ty věci bude činit, bude v nich živ.‘ 

Ono to sice není zrovna ideální překlad Písma Tóry (Lv18:5), ten je: "protože člověk, který je vykoná, bude jimi žít (či v nich žít), přesně v souladu s jným výrokem Písma Tóry (Dt32:47) "Není to slovo, které by pro vás bylo prázdné, je vaším životem, ...", ale docela vystihuje pravdu, že kdo činí B-ží slovo, tomu je ono životem, ten B-žím slovem žije, když ho činí. Ne jako mluvkové, kteří si myslí, že jsou spaseni v Ješukristu a B-ží slovo nečiní a není jejich źivotem, nežijí B-žím slovem, viz. křesťanské písmo (Jk 1:22): Buďte však těmi, kdo slovo činí, nebuďte pouze posluchači, kteří klamou sami sebe.

No, krásně jsme si na evangelijním příběhu ukázali, že Ješukrist nežil B-žím slovem, nebylo mu životem, nežil jím, ale rušil B-ží slovo, učil proti němu, sváděl druhé od jeho plnění - a bral jim jejich život.

>>Zákon však není z víry, nýbrž: ‚Kdo ty věci bude činit, bude v nich živ.‘ << Toto sice není dobrý překlad, ale i tak vystihuje to, že kdo činí B-ží slova, ten jimi žije, jsou mu životem. Narozdíl od těch, kdo prý věří ve spásu z milosti a nežijí B-žími slovy, nejsou mu životem a tak je ani nečiní.

Viz:

Zachovávejte má nařízení a mé zákony, které jsou člověku životem, když podle nich jedná, já jsem Hospodin! (Tóra, Lv18:5)

Protože když se vrátíš k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší, budeš poslušen hlasu Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat jeho příkazy a jeho nařízení zapsané do knihy této nauky. Vždyť tento příkaz, jak ti jej dnes přikazuji, není nepochopitelný a není ti vzdálen. Není v nebesích, abys říkal, kdo nám vystoupí na nebesa a vezme jej pro nás, potom uposlechneme a vykonáme jej.A není ani za mořem, aby se řeklo, kdo nám přejde moře a vezme jej pro nás, potom uposlechneme a vykonáme jej.To slovo je ti velmi blízko, v tvých ústech je a v tvém srdci, abys je vykonával. (Tóra, Dt30,10-14)

Vezměte si k srdci všechna ta slova, jež vám dnes osvědčuji, abyste je přikázali svým synům, aby je zachovávali a konali všechna slova této nauky! Není to slovo, které by pro vás bylo prázdné, je vaším životem, a tímto slovem prodloužíte své dny na půdě za Jardenem, kudy přejdete, abyste ji dobyli.“ (Dt32:46-47)

Myslím, že krásně jsme si na tomto evangelijním příběhu dokázali, že nebyl ani vymyšlen, ale prožit,

že z logiky věcí Bůh ve svém chrámu platit žádnou daň sám sobě nemusí.

A myslím, že máte velký problém vypořádat se nějak s proroctvím Izaiáše o "Trpícím služebníku", o "muži bolesti", který byl tak zmučen, že jeho vzhled se nepodobal člověku a kteréžto proroctví  do posledního detailu se naplnilo v životním příběhu "muže z Nazareta"..

(Iz 53)

Spravedlivý, můj Služebník, ospravedlní svým poznáním mnohé, tím, že sám na sebe uvalí jejich provinění.12Proto bude mít svůj podíl mezi mnohými a s mocnými se bude dělit o kořist, protože vydal sám sebe na smrt a protože ho počítali ke zločincům, zatímco on nesl hřích mnohých a přimlouval se za zločince.  

(Za 12,10)

Vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a úpěnlivých proseb (říká Bůh). Pohledí na mě, toho, kterého probodli, a budou ho oplakávat jako se kvílí nad jedináčkem, budou nad ním hořce naříkat, jako se naříká nad prvorozeným.

Že podle proroctví  jeho nepřátelé mohli klidně sčítat všechny jeho kosti, ale že podle dalšího proroctví mu ani jedna kost nebyla zlomena- Žl 34,21 (ačkoli dvěma lotrům ukřižovaným spolu s ním byly kosti polámány).

Díky Stando za článek.

martino

Cizinče, copak ty jsi nehřešil a soustavně nejtěžším hříchem proti Duchu Svatému svobodně? Někdo ti držel pistoli u spánku a požadoval po tobě, aby jsi dezertoval z Církve? Neudělal jsi to náhodou svobodně, dobrovolně a chtěně ty sám? Samozřejmě, že ano a patřičně jsi na tu zradu Krista hrdý i když víš, že o hříchu proti Duchu Svatému ti nebude odpuštěno, vůbec to s tebou nic nedělá a jsi v pohodě? samozřejmě, že nejsi v pohodě, proto jsi zde, neboť hledáš porozumění a obhajobu a našel si Myslivce, monseka a další, ale tím svůj pád a zradu před Bohem neobhájíš. Prostě až demonstrativně zde se chlubíš, že svobodně hřešíš. Vysmíváš svátostem, diskutujícím a bohužel i sám své bídě a nouzi duchovní, za což by se směl stydět a před Bohem kát....že nerozumíš co znamená svobodně činit dobro a svobodně hřešit, vypovídá již jen o tom, že se nejen válíš, ale doslova topíš ve vlastních sra.....

Polepši se Martino, pros Boha a lidi za odpuštění, jinak ti toto všechno zde předvádíš jednou spočítá SPRAVEDLNOST boží.

Mnoho z toho co zde píšeš, není jenom lživé, očerňující, alibistické, nespravedlivé, ale mnohé z toho co píšeš má zatracující charakter. 

Varuji tě Martino! Nepiš o nikom, že spáchal neodpustitelný hřích! Takový výnos není v kompetenci žádného z lidí! Vynášet zatracující rozsudek může jenom Bůh, ne ty martino! 

A přidám ti k tomu zkušenost ze života. Znal jsem fanatického nenávistného komunistu, který neobrátil a proklínal i na smrtelné posteli. Ihned po smrti zčernal jako uhel. Je to takový méně známý fenomén, který má určitě nějaké biologické vysvětlení. Posmrtné zčernání ostatků se občas děje, zvláštní ovšem je u koho se to děje. V ŘKC se od pradávna o tomto fenoménu traduje- vzal si ho vzal čert..

A znal jsem taky jednoho nenávistného katolíka, který stejně jako ty Martino za Boha vynášel nad lidmi soudy o neodpustitelném hříchu. Co myslíš že se stalo s jeho ostatky krátce po smrti? Bylo to stejné jako u toho komunisty. Dávej si pozor Martino na to jak o jiných smýšlíš a co o nich píšeš, a již nikdy nevynášej soudy za Boha!

///a ani nejste řádně registrováni u MŠMT///

  Ani nemám o vaše nabídky zájem a neměl bych ani v minulosti.

  Ne, Martino. Nedezertoval jsem z církve, a ani by mne vaše nápady nenapadly.

  Taky mi nikdo nikdy nedržel u hlavy pistoli.

  Ten zbytek už je něco z vašeho světa, jen jak máte s okem ten divný zvyk, píšete váš život ve druhé osobě. Chápu, že jste hrdý na zradu Krista, píšete tu o tom často. A rozumím, že z toho nejste v pohodě, proto asi takové vaše excitované příspěvky. 

  Chápu, že se zde demonstrativně chlubíte, že "svobodně" hřešíte. To už i váš kolega oko zde psal, že má "svobodu" hřešit a že hřeší "svobodně", že neumí žít bez hříchu, bez hříchu by neměl svou "svobodu" a chlubí se tu tím, že je stále hříšník a stále hřeší. A byli i další lidé, co setu chlubili, že hřeší [granosalis.cz]. 

  Že se ještě k tomu vysmíváte svátostem a diskutujícím i vaší duchovní nouzi jen dokresluje vaši situaci. I to, že nerozumíte, co znamená svobodně činit dobro a že nic takového jako svobodné činění zla neexistuje.

  Se mnou vaše příspěvky a situace nic nedělají. Je to vaše věc, co žijete, prezentujete. To, co žijete, se netýká ani mně, ani života křesťanů a většinou ani tématu diskuze.

  Hezký den

  Cizinec

Toníku, tento tvůj komentář je vzácnou snůškou ubohosti a nízkosti ve tvém vyjadřování, kdy tvůj rozum blokují tvé emoce.

Dezertoval jsi od katolické církve - to je nesporný fakt.

A nikoli náhodou nedokážeš vysvětlit, jak je možné, že první lidé ve své naprosto nesporné svobodě dokázali zhřešit.

Vždycky tuto moji námitku přejdeš bez povšimnutí, aby ti snad uvažování nad ní nějak nepocuchalo tvé svědomí..

..."Že se ještě k tomu vysmíváte svátostem"...

Tak tohle je od tebe snad největší nehoráznost převrácené mysli, co jsi tu zatím vyplodil - svátostem se tu vysmíváš právě ty - ty je zesměšňuješ a dehonestuješ je jako neúčinné.

Svátost biřmování jsi poplival svým tvrzením, že mimo hodinek jsi prý při biřmování nic nedostal.

Jsem tedy docela rád, že to, co ve skutečnosti  žiješ, se mě nijak netýká  a že zlo tvých hříchů na mě nedosáhne ...

Poučím tě Martino, tuto větu napsal Oko. Reaguješ na tvého kolegu.

martino

A jinak tě musím znovu upozornit Martino, že opět reaguješ na tvého kolegu Oka.

To Oko takhle označuje tyto otázky, já ne! Nějak jsi poslední dobou mimo Martino, snad nemeleš z posledního?

No sláva Martino, konečně zde přiznáváš, že je biřmování disfunkční a ještě k tomu že se mi to výborně podařilo prokázat. 

No paráda.

Konečně. 

To jsem od tebe nečekal. 

A ještě k tomu to BRAVO jako synonymum skvělosti a vynikajícnosti.

Nezbývá mi než poděkovat Martino.

Jednou to přijít muselo, že se prolžeš až do pravdy.

 :-)))))))))))))))))))))))))))))

:-)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

:-))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

  Chápu, že vaši situaci popisujete ve druhé osobě, je to takový váš kolorit. Na to už jsem zvyklý od Jaely, noname, martina a dalších lidí. A dělají to tak i vám podobní lidé s kapitalisty a komunisty, ješi a b-hu a kde čím dalším, co žijete a přinášíte do diskuze.

..."Svátost křtu jsem nepoplival, ani nevím, jak bych ty tvoje nápady udělal. Pokřtít jsem se dal jednou a nikdy jsem se nedal překřtít znovu."...

Svátost křtu jsi prodělal, když tě jako malého přinesli tvoji rodiče ke křtu. Do katolického kostela.

I když jsi až do své dospělosti nepochyboval, že jsi pokřtěným křesťanem a údem katolické církve, později (pod vlivem heretického učení) jsi se prohlásil za nepokřtěného a nechal se pokřtít znovu. Tentokráte v jezeře u Poděbrad.

To je tvoje realita života, žádná moje lež.

..."Svátost biřmování jsem také nepoplival - uvedl jsem svědectví z reality, co jsem od svátosti biřmování očekával a co jsem ke svátosti biřmování dostal, co biřmování konkrétně změnilo v mém životě. "...

Svátost biřmování jsi zde předvedl podle svého pokřiveného uvažování asi takto:  Biřmování u tebe nepřineslo prý vůbec nic nového (jenom jsi dostal hodinky). Co jiného toto je, když ne veřejná dehonestace této svátosti?

U mnoha biřmovanců tomu ale bývá podobně - když jim totiž nehoří správně srdce, jejich obdarování Bohem se nemůže projevit. Jejich obdarování se neprojeví. 

Jako u těch apoštolů, kteří také dostali od Krista moc Ducha svatého vyhánět zlé duchy z lidí posedlých, ale jistý druh zlých duchů také vyhnat nedokázali. Na to jim dost nehořelo srdce.

  Tvůj výmysl. Něco z tvého světa. Vyjadřuješ se k nějakému virtuálnímu světu. Nebo k někomu fiktivnímu.

  

  Já tu k biřmování psal celkem hodně, uvedl jsem svědectví a to k tématu rozsáhlé svědectví - jak nás k biřmování připravovali, co nám slibovali, že bude, na co nás upozornili, že nebude, co jsem od biřmování očekával, co je k biřmování v katechismu, co vyučuje ŘKC a její představitelé ohledně biřmování, kdy jsem byl biřmovaný, kolik mi bylo let, kdo mně biřmoval, jaký dar jsem při biřmování dostal, co mi biřmování přineslo.

  Otázky ohledně biřmování pro mne nejsou záludné. Nemám problém odpovědět na nic z toho, co se týká biřmování - ani na to, co jsem očekával, ani na to, kdy jsem byl biřmovaný, ani na to, jaký jsem dostal dar, ani na to, co mi biřmování přineslo. 

  Mám s biřmováním osobní zkušenost, pomatuju si, kdy a jak jsem byl biřmovaný, co bylo před tím i co následovalo, proto otázky ohledně biřmování pro mne nejsou záludné.

  

  Vaši situaci chápu, Stando. Proto jsi asi psal, že jsi byl ve třiceti letech povrchní, ještě deset let po biřmování. Asi ti nehořelo správně srdce.

  Toník

..."Ne, není to moje realita života a nebyla."...

1.)  Nepřinesli tě tvoji rodiče už jako malého ke křtu v katolickém kostele? (Důkazem o tom může být svědectví tvých rodičů a kmotrů, jakož i tvůj křestní list z té doby).

2.) Nenechal jsi se snad v dospělosti pokřtít v jezeře na vlastní žádost ještě jednou ve vlastním přesvědčení, že ten tvůj první křest v miminkovském věku nebyl skutečným křtem?

3.) Neprohlašuješ dneska, že ten tvůj první křest byl neplatný, že nějaké polití čůrkem vody z nikoho křesťana neudělá? Že ve křtu musí být člověk ponořen pod hladinu vody celý?

..."uvedl jsem svědectví a to k tématu rozsáhlé svědectví - jak nás k biřmování připravovali, co nám slibovali, že bude, na co nás upozornili, že nebude, co jsem od biřmování očekával, co je k biřmování v katechismu, co vyučuje ŘKC a její představitelé ohledně biřmování, kdy jsem byl biřmovaný, kolik mi bylo let, kdo mně biřmoval, jaký dar jsem při biřmování dostal, co mi biřmování přineslo."...

Ze tvého svědectví si pamatuji, že mimo hodinek ti biřmování nepřineslo prý vůbec nic, co by jsi už předtím neměl.

Tobě na přípravě neříkali, že Boží obdarování se v biřmování rozhojňuje, že biřmování je završením křestní milosti?

(Jen malá poznámka: Jestliže jsi byl podle tebe při biřmování ještě nepokřtěný, co jsi biřmováním chtěl vlastně završovat?)

Já ti, Toníku, docela věřím, že dneska toto právě tak vidíš, jak své biřmování popisuješ - ale jsou to jenom zmatky člověka, dokonale zmateného omyly ve víře.

Ostatně následek tvého nepřijetí Krista je tvé nejistotě spásy patrný doposud.

A co se týče darů Ducha, které jsme MIMO biřmování obdrželi, tak ty jsme ti popsali na osobní zkušenosti. Ale TY NE! Otázky na tělo ohledně tvých darů směřuješ do katechetických citací, bez jakýchkoliv tvých osobních svědectví.

Z tebe Oko v otázce daru zatím vypadl nesmysl, že jsi prý dostal dar víry, který jsi ovšem zahodil neb jsi byl hloupý. Na otázky zda jsi před biřmováním víru neměl, když jsi dostal dar víry tak pozdě, jsi odpověděl, že jsi víru měl. Takže Oko, jestli je tady někdo zmatený, tak jsi to ty!

Dostal jsi víru, kterou jsi ovšem měl a tu jsi kvůli hlouposti zahodil.

A ty Oko zde nemůžeš o někom psát, že je zmatený, když jsi to ty, který svoji vlastní minulost nemá srovnanou v hlavě. Člověče prober se, vždyť ty máš v hlavě takový zmatek, že nedokážeš sám sobě odpovědět na otázky ze tvého vlastního života.

No schválně. Zkus nyní sám sobě odpovědět, jaké jsi od Ducha svatého dostal dary? A takové otázky ty označuješ za pitomé.!

  Toník

  No, všechno z toho není pravdou, Stando. O tom už jsme se bavili mockrát."...

Napsal jsem ti, Toníku, pouhé tři body, na které jsi mohl snadno reagovat.:

  

  Ne. O tom jsem nikdy nelhal. Vždy jsem jasně a narovinu psal, že mne rodiče nenechali pokřtít v miminkovském věku. A i jsem vysvětloval proč, Stando - bylo to proto, že jsem se narodil a vyrůstal v ŘKC a ŘKC praxi křtu opustila ve středověku, po svém odštěpení.

  Ne, o tvých výmyslech jsem nikdy nelhal. Vždy jsem narovinu psal, že to je tvoje vyjadřování k fiktivnímu světu, které zjevuje vaše smýšlení.

  Všechno z toho není pravdou. Ne najednou, Stando - tvoje báchorky a výmysly nikdy pravdou nebyly.

  Tak, že tvůj nápad 'ty sám jsi se "postaral", aby v očích církevního práva byl tvůj sňatek sňatkem neplatným!' je ze stejně fiktivního světa, jako tvoje ostatní nápady, co si tu vymýšlíš o lidech místo toho, abys něco napsal k tématu diskuze nebo odpověděl na otázky ke tvému biřmování.

  No, dyť píšu - tvůj fiktivní svět. Já tu tehdy nepsal zmíňku o tom když mají katolík a evangelička svatbu a oddává je husitský farář. Takovou zmíňku sis vymyslel - tak jako si vymýšlíš jiné nesmysly, co píšeš do diskuze. 

  Jojo, Stando. Tvoje psaní ve druhé osobě...

  Tvoje psaní ve druhé osobě, Stando... 

  Ale vůbec ne, Stando.

  Na to nemusím mít sloní paměť. Tvoje lži, pomluvy, osobní útoky vytahuješ znovu a znovu - viz tvůj článek, který je kromě jednoho faktu jen snůška lží a projekcí postojů z tvého světa do druhých lidí.

  Toník

Takže jinak.

Říkáš, že tvoji katoličtí rodiče tě nepřinesli ke křtu? Že o tomto tvém miminkovském křtu není u vás  záznam ve farní matrice?

Prostě lžeš.

..."že jsi se v dospělosti nechal pokřtít potopením v jezeře? "...

Říkáš zase, že jsi se v dospělosti nenechal pokřtít v jezeře kdesi u Poděbrad?

Lhal jsi buď o tomto tvém křtu v jezeře (Všechno z toho není pravdou.) - nebo lžeš nyní, že se nekonal. Jako jsi lhal o tvém křtu miminkovském.

Myslivec: 

Oko, ty položíš Cizinci otázky, zda něco říká i když nic takového neříká a vzápětí jej na základě TVÝCH otázek označuješ za lháře. Tak to je tedy fofr soud! Obvinění, obžaloba a odsouzení všechno obsažené v otázce.

Oko, praktikuješ takové fofr soudnictví i v občanském soužití? Pokud ano, jak se ti to v životě osvědčilo?

Tvým PRAVDIVÝM "Takže jinak" jsi obrátil smysl odpovědi oponenta naruby. Tam je ten kořen lži. Jenom tak myrnyx tyrnyx všechno obrátit naruby a jede se dál. To jsou ty tvoje opaky, to je to tvoje "opakové" smýšlení, které zde v diskusi dlouhodobě předvádíš. "Takže jinak"  To jsi Oko vystihl naprosto skvěle, krátké a velmi výstižné!

  Na rozdíl od pravoslavných. 

  A to je obecně známá informace, Stando, že v ŘKC a některých jejích štěpech a sektách už se staletí lidi nekřtí a když, tak výjimečně a s problémy.

"...

Jestliže jsi byl už jednou pokřtěn, mohl by jsi se logicky už jenom nechat pokřtít znovu - podruhé však už nikdy nebude znovu poprvé. Nemůže být.

I kdybys zápis v matrice o tvém prvním křtu třeba vymazal.

..." že já nepsal o svatbě katolíka a evangeličky, které oddává husitský farář. "...

Už jsem si to zpětně našel:  měla to být svatba dvou katolíků, které oddává husitský farář....

Podstata ovšem zůstává stejná ....

  Jestliže jsem se dal pokřtít jednou a nikdy ne znovu, nemusím vaše motaniny a problémy řešit, mám to v životě jednodušší.

  Tak snad si najdeš fakta i k jiným tvým lžím a pomluvám, které píšeš do diskuze místo toho, abys odpověděl na jednoduché otázky k tématu.

  Samozřejmě, že podstata zůstává stejná - vymyslel sis lež o mém manželství  a když jsi byl na tvou lež upozorněn, místo omluvy sis vymyslel další lež, že prý jsem tě já uvedl v omyl, a to něčím, co jsem neudělal. 

  Kromě toho jsem před tvou lží o mém manželství jasně v té diskuzi psal, že jsme uzavírali svátostné manželství, psal jsem osobní zkušenost. A v historii jsme se o daném tématu několikrát bavili.

  Ale psal jsi tu že "ty fakta prostě odmítáš". 

  Tak nevím - rozumíš tomu, že tvoje věta "to ty jsi mě zavedl do tohoto omylu svojí zmínkou o tom, když mají katolík a evangelička svatbu a oddává je husitský farář" je lež? 

  Pak bys mohl i pochopit, že mne rodiče nepřinesli ke křtu a že jsem nebyl jako miminko pokřtěn (protože v ŘKC se už víc jak 500 let lidi nekřtí), že jsem se nenechal pokřtít potopením (potápíte se možná u vás na rybníce, nebo máte nějaké potápěčské záliby, že porád píšeš o potápění), že jsem se nikdy nenechal pokřtít ještě jednou (a ani by mne taková blbost jako tebe nenapadla), že neprohlašuji můj první křest za neplatný (a ani takové nesmysly jako vy ohledně platností a neplatností neřeším)?

  Toník

  V případě pravoslavných se jedná o křest. Jinak nevím, že by někdo s miminky prováděl takové věci.

  V čem je rozdíl.

  Je rozdíl, jestli se křtí v pohodlné peřince, nebo ve vodě. A to v tom nejdůležitějším - v postojích lidí.

  Kde opravdu není rozdíl. 

  S denominacemi pak křest nesouvisí, nejsou u křtu potřeba. Svatý Petr či Filip neměli denominace, ani katolíky, českobratrské, husity a vystačil si bez nich. Nepotřeboval je.

  To ale bývá většinou před křtem ve vodě, někdy i dost dlouho před křtem ve vodě.

  Hezký den

  Cizinec

..." V ŘKC se samozřejmě o křest nejedná. Nejedná se tam většinou ani o křest u dospělých. Jsou to svátosti."...

Prvních dvacet let svého života jsi si i ty myslel o svém křtu v ŘKC pravý opak.

A ťukal by sis na čelo u každého, kdo by ti tvrdil něco jiného.

Křest je jednou z iniciačních svátostí - uvedení člověka do života s Bohem.

V ŘKC se samozřejmě jedná o křest - křest pak je svátostí.

První svátostí, se kterou se člověk setká, je křest - protože ve křtu se z něho narodí křesťan - dítě Boží a ve křtu se stává také údem Kristovy církve..

  Jen jsem Myslivci odpověděl k tématu diskuze.

  V ŘKC se samozřejmě o křest nejedná. Nejedná se tam většinou ani o křest u dospělých. Jsou to svátosti.

..." Prvních dvacet let života jsem tvoje podivné problémy vůbec neřešil."...

Úmysl nechat se v dospělosti pokřtít jsi opravdu začal řešit až v dospělosti, v předcházejícím životě do tvých dvaceti let ti bylo jasné, že pokřtěný jsi.  Neměl jsi tedy ani potřebu nic dalšího řešit. S tím souhlasím.

..."V ŘKC se samozřejmě o křest nejedná. .... Jsou to svátosti."...

Křest je svátost - první svátostí, se kterou se člověk setká, je křest. Křest je svátostí proto, že v něm to nejhlavnější koná Bůh, nikoli člověk.

...""...

A někdy i dost dlouho po křtu.

Toto záleží jenom na hloubce vztahu křtěnce s Bohem.

..." Jestliže jsem se dal pokřtít jednou a nikdy ne znovu, nemusím vaše motaniny a problémy řešit, mám to v životě jednodušší."...

Věc je naprosto jasná a jednoduchá. Pokud jsi byl pokřtěn už jako už malý, byla blbost se nechávat pokřtít znovu ještě jednou (tedy pokřtít už podruhé ) - i když tentokrát poprvé na svoji vlastní žádost.

Neřekl bych, že to máš jednodušší, než já s prvním a jediným křtem - tuto motaninu ze svého života jsi si vyrobil herezemi (s dvěma křty) ty sám. Musel jsi nejprve sám sebe přesvědčit, že ten první tvůj miminkovský křest se jaksi "nepovedl" (bylo na něm prý málo vody) a že jsi v něm tedy nebyl pokřtěn. Odvolávkou na potápění miminek ve křtu u pravoslavných. (Na to tobě ti pravoslavní byli dobří - když se ti to hodí do krámu).

..."Kromě toho jsem před tvou lží o mém manželství jasně v té diskuzi psal, že jsme uzavírali svátostné manželství, psal jsem osobní zkušenost."...

Ty jsi tady už prohlásil tolik nehorázností, že je třeba tě brát kriticky a s rezervou.

Docela určitě jsi nemohl mít skutečnou katolickou svatbu se svatební mší svatou, protože jsi si nebral katoličku, ale jen svatební obřad s udělením "dispens".. Nakolik je tedy tvoje manželství svátostné či nesvátostné - to já řešit vůbec nepotřebuji. Po mě jsi dneska jasný odpadlík od katolické církve - i když se kvůli tomu čertíš.

  Neřekl bych, že to máš jednodušší, než já s prvním a jediným křtem - tuto motaninu ze svého života jsi si vyrobil herezemi (s dvěma křty) ty sám. Musel jsi nejprve sám sebe přesvědčit, že ten první tvůj miminkovský křest se jaksi "nepovedl" (bylo na něm prý málo vody) a že jsi v něm tedy nebyl pokřtěn. Odvolávkou na potápění miminek ve křtu u pravoslavných. (Na to tobě ti pravoslavní byli dobří - když se ti to hodí do krámu).

  Já to v tomto měl jiné, než popisuješ ty sám za sebe. Nemusel jsem se v ničem přesvědčovat, ani jsem to nepotřeboval. 

  Co je křest, co znamená to slovo, to jsme probírali při přípravě na teologii se Salesiány. Nemusel jsem tedy sebe nijak přesvědčovat, jako to děláš ty, byli jsme vzdělaní už v ŘKC a věděl jsem, co znamená "křest". 

  Nebyli jsme ani hloupí, ani nevzdělaní, ani povrchní, jak to popisuješ ty sám za sebe. 

  A to už v osmnácti, devatenácti. 

  Věnoval jsem tehdy mnoho večerů i víkendů - téměř každý - studiu a náboženství. Buď v samizdatové tiskárně, nebo při přípravě na chaloupky, ve společenství, které jsme měli v sousední farnosti, a na různých farách v ČR, kam jsme jezdili na duchovní cvičení a jako levná pracovní síla.

  To bylo v době, kdy ty jsi byl povrchní, hloupý, zahleděný do pomíjejících věcí tohoto světa, jak jsi sám za sebe napsal výjimečně v první osobě.

  Když jsem se později setkal s evangeliem a Bůh mne zachránil ze slzavého údolí Královny nebes, dal mi svobodu od temnoty a beznaděje, rád jsem si svobodně zvolil život s ním. Rád jsem Bohu vydal svůj život. Celý svůj život. A Bůh mne dal nový život a pak mne v životě i vedl a vede. 

  Vždycky mne na rozdíl od toho, co píšeš ty sám za sebe, vedl do církve. Proto jsem žil v církvi,  ve společenství církve.

  Vedl mne také k ukončení starého života bez Boha a ke křtu. Kromě toho se o křtu také jasně píše v písmu, hned po prvním kázání. Proto jsem se také nechal pokřtít. Pokřtít jsem se nechal jednou a nikdy ne znovu.

  Motaniny, které píšeš ty sám za sebe z tvého života, jsem u toho nepotřeboval. A ani by mne nenapadla taková blbost, co píšeš ty sám za sebe z tvého života.

  Toník

..."Vedl mne také k ukončení starého života bez Boha a ke křtu."...

Podobu tohoto tvého "starého života bez Boha" popisuješ vlastními slovy takto:

""

Vyjadřuješ se tedy hodně zmateně!

Takto že má vypadat život bez Boha?

..."Kromě toho se o křtu také jasně píše v písmu, hned po prvním kázání."...

O křtu se píše také dál (Sk 2,39), kde se hovoří i o miminkách, které rodiče - křesťané přinesou ke křtu. I na ně se vztahují stejná zaslíbení - i ony mohou být pokřtěny.  Pokřtěny jakýmkoli ze způsobů křtu, které jsou popsány v Didaché.

Třeba dneska jsi psal o plýtkém argumentu co vzápětí argumentem není. Dokážeš sám sobě protiřečit v jedné větě, což se hned tak nevidí. Napíšeš, že neřešíš něčí manželství a na druhý den o tom vydáš článek. Jestli je něco zmatené, tak je to tvé vyjadřování.

Není to náhodou už tak, že pro neustálé lhaní přestáváš správně rozumět základním pojmům a úplně se v tom ztrácíš? Ono se říká, že lháři musí mít dobrou paměť.

  Ne, nemá. Proč by? Život bez Boha vypadá různě a nevím o tom, že by někde bylo nakázáno, jak má vypadat. 

  Ale občas tak vypadá, že lidi žijí bez Boha a snaží se k Bohu ze všech sil dostat zpytováním svědomí, zpověďmi, poutěmi, posty, adoracemi, kontemplacemi, svátostmi, studiem teologie či mariologie, novénami, pobožnostmi a kde jakým dalším úsilím. A marně, tak, jako my. 

  Skutky 2,39 jsou:

  A to následuje po: 

  Samozřejmě, že i na ně se vztahuje toto zaslíbení. Stejně tak se vztahovalo na mě - proto, když mne Bůh povolal jako toho, kdo byl fakt daleko, tak jsem taky učinil pokání, dal se pokřtít a přijal dar Ducha svatého. A to zaslíbení se vztahuje jak na naše děti a stejně tak se vztahuje na kohokoliv, koho Bůh povolá jako nás.

  Toník

..."Co konkrétně ti připadá zmatené a proč?"...

Z toho, jak sám popisuješ svůj tehdejší život, by člověk usuzoval, že jsi nežil ve hříchu, ani v temnotě a beznaději, naopak, že jsi žil s Bohem.

""

Co je křest, co znamená to slovo, to jsme probírali při přípravě na teologii se Salesiány. Nemusel jsem tedy sebe nijak přesvědčovat, jako to děláš ty, byli jsme vzdělaní už v ŘKC a věděl jsem, co znamená "křest". 

  Nebyli jsme ani hloupí, ani nevzdělaní, ani povrchní, jak to popisuješ ty sám za sebe. 

  A to už v osmnácti, devatenácti. 

"

Takto si já opravdu nepředstavuji život člověka bez Boha!

...""...

Ovšem to "učiňte pokání" určitě nepatří pro ty, kdo pokání ještě nejsou schopni učinit - naopak ono zaslíbení platí už pro ně úplně stejně, jako pro ty, kteří ono pokání činí.

Tedy i děti mohou být stejně pokřtěny už dříve, než budou samy schopny pokání učinit!

  A nebyl jsem sám, Stando, v takové situaci. Měl jsem kamaráda, který byl na tom podobně. A i jiní lidé v ŘKC svědčí o tom, co jsme žili my. Někdy se trošky zajímej o to, co lidi žijí. Já už to udělal - když mi bylo dvacet. Právě tím, že jsem nebyl povrchní, tak jsem se hodně zajímal co žijí lidé. 

  To ale Stando řešíš problémy, které nejsou.

  Pro naše děti to zaslíbení platí - byly schopné učinit pokání, dát se pokřtít a přijmout Ducha svatého a dát se pokřtít. Stejně, jako platilo pro nás. A platí pro kohokoliv dalšího, koho Bůh povolá a pro jeho děti.

  Toník

..."Pro naše děti to zaslíbení platí - byly schopné učinit pokání, dát se pokřtít a přijmout Ducha svatého a dát se pokřtít."...

I pro vaše děti (děti už pokřtěných, děti křesťanů) toto zaslíbení platilo už od samého počátku - platilo i v době, kdy ještě samy nebyly schopny pokání učinit.

O tomto se bavíme - v tom je podstata našich odlišných názorů!

Co ti přijde první na mysl po této otázce, klacek anebo úleva?

  Proto také učinili a činili pokání, přijali Ducha svatého, daly se pokřtít, podle toho zaslíbení. Stejně jako my.

  Pokud ty píšeš o nějakém jiném "zaslíbení" - třeba o "zaslíbení", ve kterém se lidi nikdy nedají pokřtít, protože jim v tom zabrání zmatení herezemi - tak to se nás a našich dětí netýká.

  Toník

"...

Evidentně píšeš, Toníku,  zmateně - zase nějaké bludy.

Každému normálnímu člověku je přece jasné, že od samého počátku člověk není schopen činit pokání - že dítě v peřince nějaký pojem učinit pokání nezvládne a nerozumí mu.

Takže zaslíbení dětem křesťanů je zde od samotného počátku - učinit pokání však člověk dokáže až od určité zralosti věku - až ve věku, kdy je sám schopen i hřešit i činit pokání. (Miminko v peřince není ještě schopno zhřešit!).

A protože toto zaslíbení platí od samotného počátku - je možno křtít i děti v peřince.

  Já ti popisuji naši situaci. Ta je jednoduchá a je popsaná hned na začátku historie církve, v prvním kázání, které bylo celé z bible a pak doplnění o svědectví, které řekl Petr.

  A tak je to dodnes. 

  To zaslíbení platilo od počátku pro nás - proto jsme podle slova apoštola učinili pokání, dali se pokřtít a přijali Ducha svatého.

  Stejně tak to zaslíbení platí od počátku i pro naše děti - proto i ony podle slova apoštola učinili pokání, dali se pokřtít a přijali Ducha svatého.

  A to zaslíbení platí i pro další lidi, které Bůh dnes povolává - činí pokání, dají se pokřtít a přijímají Ducha svatého.

  Žádné vaše bludy a hereze u toho nejsou potřeba.

  Hahaha. 

  Směšná představa, že by někdo křtil děti v peřince. To by bylo ještě směšnější, než když pravoslavní křtí děti bez peřinky.

  Toník

"...

Zásadní rozdíl mezi těmi, kteří tehdy poslouchali kázání apoštola Petra, a mezi tebou je v tom, že jejich rodiče nebyli křesťany - tvoji ovšem ano. Oni tedy přijali Krista do svého života až jako dospělí - protože žádné zaslíbení se na ně ještě nevztahovalo .

Na děti křesťanů se toto zaslíbení ovšem už vztahuje - a proto je možno je křtít už i v miminkovském věku. Bůh si tyto děti křesťanů už dopředu vyvolil ke společnému životu!

..."A to zaslíbení platí i pro další lidi, které Bůh dnes povolává - činí pokání, dají se pokřtít a přijímají Ducha svatého."...

Toto zaslíbení neplatí jenom pro lidi, kteří učiní pokání a dají se pokřtít - platí současně už i pro jejich děti - proto je možno křtít tyto děti křesťanů také už coby miminka. Na základě stejného zaslíbení, které obdrželi jejich rodiče ve křtu.

  Takže tvoji rodiče byli křesťany. To by mne teda zajímalo, proč jsi byl ve dvaceti hloupý za zahledený do pozlátek světa, ve třiceti povrchní? Co byli za křesťany tvoji rodiče? Že se na ně nevztahovalo to zaslíbení? 

  To je dost divné. Petr říká, že se to zaslíbení vztahuje na všechny, které povolá Bůh. 

  Jak se stalo, že se nevztahovalo na tvoje rodiče, když byli křesťany? Pro zmatení herezemi, co o nich tak často píšeš?

  Já to měl jinak, než ty. 

  Moji rodiče nebyli křesťané. Narodil jsem se do sekty, do náboženství plného různých pověr, omylů o bohu a strachů z něj, svatých obrázků, medailonek, křížků, prstýnků, svatých sošek, nábožných úkonů, do utíkání se k nějaká protekci, aby nám u boha pomohla. Narodil jsem se do slzavého údolí a strachu ze smrti. 

  Narodil jsem se duchovně mrtvý, do hříchu, dědictví po Adamovi. 

  Evangelium Pána Ježíše se ke mně dostalo až po pubertě, na prahu dospělosti, když mi bylo přes dvacet let. Díky zatmění rozumu ŘKC herezemi jsem se chvíli vzpíral, zvlášť to, že je evangelium tak jednoduché pro mne byl těžký problém. Ale evangelium se ke mně dostalo v moci - zažil jsem vysvobození z temnoty, z "dárečků", které jsem dostal v slzavém údolí od jeho Paní. 

  Ale zas tak dlouho to vzpírání evangeliu nebylo - asi po roce jsme přijal Pána Ježíše, tedy v dospělosti, podobně, jako apoštolové, jako ti lidé o letnicích. 

  A bylo to proto, že se i mne to zaslíbení týkalo - i mne Pán Bůh povolal, i když jsem byl opravdu hodně daleko.

  A to zaslíbení, o kterém mluví Petr, se samozřejmě týkalo i mých dětí. Bůh je od malička vyvolil ke společnému životu. Proto od malička žily s Bohem. 

  Proto bylo také nesmyslné a zbytečné je křtít a ani jsme to nedělali.

  Dokážeš napsat protimluv v jedné větě - tak platí jenom pro takové lidi, nebo i pro jejich děti?

  Ale psal jsi tu sám za sebe, že nerozumíš psanému textu, to bude asi problém i v tomto případě. Apoštol říká, pro koho to zaslíbení platí.

  A to říká lidem, kteří se ještě nedali pokřtít. 

  Tedy to zaslíbení platilo i nám, i když jsme se ještě nedali pokřtít, stejně jako platilo pro ty židy, kterým to Petr říkal, i když se ještě nedali pokřtít. A platí pro úplně všechny lidi, které Bůh jednou povolá - i když se ještě nedali pokřtít.

  Toník

Tvoji rodiče, Toníku, byli a jsou křesťané. Proto tě přinesli ke křtu brzy po tvém narození a tehdy jsi se také ty v tomto křtu stal křesťanem.  Oblékli tě tehdy do Krista. Jako křesťana tě pak tví rodiče dál i vychovávali.

Narodil jsi se tehdy do živé katolické církve .

To, že jsi si později nechal život zaplevelit všelijakými pověrami, omyly a strachy, byla jenom tvoje osobní záležitost - tvoje selhání. Nemuselo tomu takto být.

..."

Proto bylo také nesmyslné a zbytečné je křtít a ani jsme to nedělali.

"...

"Obléknout Krista - tedy stát se křesťanem - to je podle tebe, Toníku, nesmyslné a  zbytečné?

(Gal 3,27)

  Uvedl jsi tu, že máš ve zvyku psát vždycky jenom sám za sebe, za žádnou druhou osobu nepíšeš, nikdy. Takže opět píšeš jen sám za sebe?

  Jen by sis měl asi ujasnit, jak jsi to měl - ve středu jsi psal, že jsi byl pokřtěn rodiči, už jako malý. Psal jsi to jako fakt. Už to je divné, protože to jsem nikdy neslyšel, že by byl někdo pokřtěn rodiči. Ale u tebe už se nedivím ničemu. Teď zase píšeš, že tě přinesli ke křtu brzy po tvém narození. To jsem slyšel, to dělají pravoslavní, že donesou svoje děti ke křtu.

  Jak jsi to tedy měl? 

  Byl jsi opravdu pokřtěn rodiči, jak jsi psal jako fakt ve středu, nebo ne?

  Když tě rodiče oblékli do toho "krista", tak to souviselo s tím, že jsi byl ve dvaceti hloupý, zahleděný do pomíjejících věcí tohoto světa, a o deset let později povrchní?

  Tvůj stav oblečení do toho "krista" měl tedy takový výsledek

  A v sedmdesáti letech píšeš sám za sebe o zhloupnutí, rozptylovní pozlátky tohoto světa, o tom, že zdánlivě žiješ jako křesťan, však srdce je zmatené, nehoří...

  To vše tedy souvisí s tím, že tě oblékli do toho "krista"?

  Pak to byl ale falešný kristus, Stando, pokud má ten "kristus" takovéhle výsledky v životě.

  Přesně tak, Stando. 

  A platí samozřejmě i pro židy, kterým to Petr říkal. 

  

  O tom jsem ti psal zase já sám za sebe, ze svého života - platilo i pro nás, když nás Bůh povolal, činili jsme pokání, přijali jsme spasení, odvrátili jsme se od zlého, přijali Ducha svatého, dali jsme se pokřtít. 

  A stejně tak to zaslíbení a mnohá další platí pro naše děti - proto se i naše děti daly pokřtít, proto žijí s Bohem, přijaly Ducha svatého. 

  A to píšu nejen sám za sebe, zale za mnoho a mnoho lidí, které Bůh povolal stejně, jako o letnicích a činili pokání, dali se pokřtít a přijali Ducha svatého.

  Toník

..."jsi byl pokřtěn rodiči"...

Toníku, proč děláš ze sebe hloupého, nechápavého?

Zásluhou rodičů jsem byl pokřtěn (v nemocniční kapli) - kdyby mí rodiče o křest nezažádali, nebyl bych pokřtěn. Pochopitelně to neznamená, že mě křtili přímo moji rodiče, ale že jsem byl pokřtěn pro víru svých rodičů!

Nejinak tomu bylo i u tebe - jen místo křtu se lišilo.

..."Když tě rodiče oblékli do toho "krista", tak to souviselo s tím, že jsi byl ve dvaceti hloupý, zahleděný do pomíjejících věcí tohoto světa, a o deset let později povrchní? "...

S tímto to nesouviselo nijak. A proč by mělo?

Křesťanství přece člověku nijak nebere možnost volby zvolit si dobré i zvolit si špatné věci. Ty svojí otázkou předjímáš, jako by "obléknutí do Krista" člověku jistou část svobodné volby (možnost zvolit si špatnou věc) nějak vzalo!

..."hříšníky jsme přece všichni. Přesto dokážeme po většinu času žít bez hříchu."...

Vidím, že ty taky občas potřebuješ věci dovysvětlit.

Psal jsem dále, že sice pořád občas zhřešíme, ale účinnou lítostí a pokáním se hříchů co nejrychleji zbavujeme - abychom žili před Bohem čisti.

..."A platí samozřejmě i pro židy, kterým to Petr říkal. "...

Pro židy, kteří neučinili pokání ze svého předešlého života a nepřijali Krista jako Spasitele, toto zaslíbení zatím pochopitelně neplatí ....

..."A stejně tak to zaslíbení a mnohá další platí pro naše děti - proto se i naše děti daly pokřtít, proto žijí s Bohem, přijaly Ducha svatého. "....

To zaslíbení platilo pro vaše děti od počátku - nebylo třeba čekat, až se děti dostaly do věku, kdy se už samy daly pokřtít. Mohli jste je pokřtít hned po narození a nemuseli vyrůstat po jistou dobu svého dětství až do křtu jako nekřesťané, ale mohly vyrůstat už jako Bohem přijaté Boží děti..

  Pokud se vyjadřuješ takto nesmyslně a píšeš to jako 'fakt' ze svého života, tak se nediv, že je pak v diskuzi zmatek. A to je jen první fakt-nefakt, co jsi napsal sám za sebe.

  Rozumím. Takže to 'obléknutí do toho krista' ti nevzalo tu tvou svobodu volit si špatné věci. 

  Teď už ale zase píšeš sám za sebe, 'že člověk nutně zhřeší dalšími svými hříchy znovu'. Tomu už se u nás neříká svoboda, když člověk nutně něco dělá. Teď už tedy nemáš svobodnou volbu, když nutně zhřešíš znovu? 

  Nebo to, že nutně zhřešíš znovu, to je taky ta tvoje svobodná volba?

  Určitě, Stando.

  V téhle věci by mne zajímal ten posun.

 Před pár lety jsi o své situaci psal "hříšníky jsme přece všichni. Přesto dokážeme po většinu času žít bez hříchu.", nějaký rok nato jsi o sobě napsal: "Průběžně hřešíme občas neustále znovu",  nedávno už: "Stále jsme hříšníci, protože stále hřešíme."

  To že hříšníci vydrží žít po většinu času bez hříchu, to je normální. Že ale hřešíte pořád, to už je divné. Zajímalo by mne, co se za těch pět let života u tebe stalo, že teď tolik píšeš sám za sebe o hříchu a hřešení.

  No, zbavujete se hříchů, pak ale máte stále nové a nové hříchy, ne? To jsi psal sám za sebe taky?

  Tomu jsem taky nerozuměl, kde ty stále nové hříchy bereš, že máš stále nové a nové hříchy. Budu rád, když to dovysvětlíš.

  Ale platí. Stejně tak platilo pro nás, pohany, když jsme ještě neučinili pokání. Proto se také to zaslíbení naplnilo v našem životě.

  To zaslíbení platí pro všechny lidi, Stando. Jen jsou lidé, co ho minou. Nedají se tak pokřtít, nepřijmou Ducha svatého, nečiní pokání.

  Samozřejmě, že pro naše děti platilo to zaslíbení od počátku. To jsem ti psal mnohokrát. Proto taky nebylo potřeba čekat - na nic. Proto jsme taky na nic nečekali. Ale to jsem ti psal taky mnohokrát.

  Pokřtít hned po narození jsme je nemohli, protože neděláme hloupé, nesmyslné, zmatečné a zbytečné věci. A ani jsem nikdy neslyšel, že by někdo hned po narození pokřtil svoje děti a dělal tak nesmysly, co si ve tvém zmatení herezemi a virtuálním neexistujícím světě vymýšlíš ty.

  A naše děti nemusely vyrůstat jako nekřesťané, na rozdíl od tebe. Proto taky nebyly ve dvaceti hloupé a nelákala je pozlátka světa a ani nejsou povrchní.

  Toník

Toníku - ještě jinak:

Zkus se zeptat svých rodičů, zda tě jako malého přinesli ke křtu, nebo nepřinesli.

Nebo myslíš si snad, že také tvoji rodiče ti v tomto budou lhát (když já prý o tobě lžu, že tě rodiče přinesli ke křtu)?

:-)))))))

  Ani to nepotřebuju se jich ptát. Mám fotky ze svátosti křtu. Táta dělal rád fotky, měl foťák. Takže fotek ze svátosti křtu mám několik desítek.

  Nemusím se tedy ptát rodičů, abych věděl, že jsem ani já nebyl jako miminko pokřtěný. Ohledně svátosti křtu mám k tomu obrazový důkaz.

  Ale to už jsem ti také psal.

  Toník

Pokřtěný jsi, Toníku tehdy samozřejmě byl ty také.

Zcela nepochybně.

Až v dospělosti jsi se zamiloval do hereze, že při křtu třeba člověka celého potopit pod hladinu - jinak že se o křest nejedná. Což není pravda - tato "podmínka"  o množství křestní vody potřebné k potopení celého člověka nemá na platnost křtu absolutně žádný vliv.

Měl bys mít alespoň trošku slušnosti vůči smýšlení tvých rodičů, abys nám tu nelhal, že oni tě ke křtu prý nepřinesli. Oni tě tehdy ke křtu přinesli a byl jsi tehdy pokřtěn - až v dospělosti jsi o platnosti svého křtu začal pochybovat. Neměl bys ale pochybovat o čistotě úmyslů svých rodičů - oni tě ke křtu skutečně přinesli! Bez ohledu na to, zda jej ty dneska považuješ či nepovažuješ za křest, nebo jenom za prázdný obřad.

  Asi máte tam u vás nějaký potápěčský klub, že píšeš o potápění pod hladinu. Martino ten má zase cachtání a rochnění pod vodou, asi mají nějaký cachtací klub. 

  A ještě jsi začal pochybovat o platnosti svého křtu. Proto asi píšeš poslední dobou tak agresivní příspěvky.

Ponoření pod vodu je potopení pod vodu. Jsou to naprosto rovnocenná synonyma.

Didaché popisuje oba možné způsoby křtu:

1.)  ponořením pod vodu....

2.)  vlij třikrát vodu na hlavu .....

Jestliže ty dneska preferuješ jako jediný způsob křtu pouze křest ponořením, zastáváš tím obyčejný blud - okleštěné křesťanství.

Na mých komentářích není absolutně nic agresívního. Ale chápu, že když se tématem dotýkám u tebe bolavých míst, tak že to takto vnímáš jako agresi. Ale ani duchovní vřed třeba nezakrývat, ale chirurgicky rozříznout a vyčistit - vydesinfikovat ho prostou pravdou.

Chvilku to zabolí, ale je to bolest, která uzdravuje.

..."Kdybych někomu řekl: 'Potopil se do studia historie města', těžko by někdo chápal, co se tím myslí."...

A kdybys třeba řekl: "Utápím se ve studiu historie města" - co myslíš, porozuměli by ti?

Moje "nápady mají s křesťanstvím společného hodně - s tebou a tobě podobnými heretiky bez živého napojení na Kristovu církev ale nemají společného opravdu nic. V tomto se docela shodneme.

Slovo "křtít" znamená ve smyslu ponoření do dalšího společného života s Kristem. 

Ponoření do křestní vody je jenom viditelným obrazem této neviditelné skutečnosti, je viditelným symbolem, který úplně stejně plnohodnotně vyjadřuje i Trojí polití hlavy ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého - v tomto případě navíc symbolicky vyjadřuje i vylití milostí Ducha svatého při křtu na pokřtěného.

  "Ponořit se", "nořit se" má totiž v češtině jiný význam, jiný nádech, jiný smysl než "potopit se" "utopit se" "utápět se". Alespoň u nás v Čechách. Nevím, jak u vás na Moravě. Nebo ve tvém virtuálním světě, co o něm tak často píšeš.

  Zpět k tématu.

..." Tolik tedy k tvému nápadu na "potápění". ..."...

Když se Titanik potopil, udělal to způsobem, že se ponořil zhruba do čtyř kilometrů hloubky.

Myslím, že kdyby mezi námi panovala dobrá vůle, že bychom si lépe rozuměli.

...""...

Samozřejmě, že vnímáno v celku nikoli "jenom".

Bez vody nepokřtíš - třeba pískem to nejde. Šampaňským taky ne - i když to mnozí už zkoušeli.

Ale to hlavní, co se při křtu děje, je ponoření křtěnce do osoby Krista - "pokristění" pohana - být ponořen spolu s Kristem do jeho smrti, spolu s Kristem pohřben a spolu s Kristem vzkříšen jako člověk nový - narozený znovu z vody a z Ducha svatého (J 3,5) do nového života křesťana.

A toto všechno se děje mocí Ducha svatého neviditelně. To hlavní při křtu, to důležité - je očím člověka neviditelné. To vidíme jenom srdcem.

Co vidíme očima skutečně (ponoření do křestní vody či trojí lití vody na hlavu ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého jsou jen viditelné obrazy (symboly) této neviditelné duchovní skutečnosti, která se při křtu výhradně z Boží milosti a z Kristových zásluh vždycky děje.

Samozřejmě, že se Titanik celý ponořil do 4km hloubky moře. Celý se potopil do té hloubky.

Potopená část lodi je ta ponořená. Ponorky se ponořují tak jako se potápí, a stejně i potápěči.

A pokud bychom však trvali na tom, že jde o naprosto významově rozdílná slova, pak vzato od základu slov, vše co je ve vodě se potápí od slova potopa, a vše co se noří, nenoří se do vody, ale do nory.

Jenže, co čekat od takových, že. 

Ale oko na tom není zase tak o moc lépe. Také trvá na svých hloupostech.

  Kdybys tučně nevymýšlel v diskuzi drzé lži a pomluvy ve stylu:

  a to ještě ke všemu poté, co jsi byl několikrát usvědčen ze lži.

  A kdyby ses zajímal o realitu, kdyby u tebe panovala dobrá vůle, určitě bys porozuměl, jak to bylo.

  Stejně tako jsi snad už porozuměl, že jsem se nepostaral, aby bylo moje manželství z pohledu církevního práva neplatné? A to jsi snad už porozuměl i bez dobré vůle, navzdory, kdy se znovu a znovu snažíš moje manželství dehonestovat dále v diskuzi a rýt do něj?

  Ani bys nemusel psát sám za sebe tvoje potápěcí nápady ve stylu:

'Až v dospělosti jsi se zamiloval do hereze, že při křtu třeba člověka celého potopit pod hladinu'

  Které sice svědčí o herezích, co si tak postupně vyrábíš, ale k porozumění ti nepomohou. 

  A kdybys měl dobrou vůli, tak bys mohl pochopit, že se mnou tvoje potápěcí hereze nemají nic společného. 

  Kdyby tě tedy k tématu něco zajímalo, tak se zeptej. 

  Mám život jednodušší, než ty, alespoň soudě z toho, co jsi sám za sebe napsal - svátost křtu jsem nepoplival a ani by mne takové hlouposti nenapadly dělat, nikdy jsem se nenechal překřtít a v dospělosti jsem se nezamiloval do tvých herezí že při křtu by bylo potřeba někoho potápět. Spíše mi tvoje potápěcí hereze přijdou dost hloupé a vyrobené z nějakého vzdoru a neporozumění.

  A ani mně nenapadají takové věci, jako píšeš ty sám za sebe do diskuze.

  Svatý Petr píše, že křest nás zachraňuje jako potopa zachránila Noeho. Stejně tak Pavel píše, že ve křtu jsme byli spolu s Pánem Ježíšem pohřbeni. 

  O tom už jsme si psali mockrát - pro mne křest není symbol nebo dokonce jenom obraz, co neznám osobně, ale realita, kterou jsem v životě zakusil před mnoha lety, osobně jí znám.

  Toník

Kdybys tučně nevymýšlel v diskuzi drzé lži a pomluvy ve stylu:

"...

Popisuji ti, Toníku, takto svůj pohled na tuto věc - jak to já vidím s odstupu nezúčastněného pozorovatele. Pouze shrnuji fakta:

Ty jsi byl pokřtěn rodiči už jako malý. A dál vychováván v katolické víře.

Záznam o tomto křtu je ve vaší farní matrice. Tví rodiče o tomto křtu dostali potvrzení - tvůj křestní list. Ten jsi pak potřeboval, když jsi přistupoval k prvnímu svatému přijímání. (nepokřtěného člověka k přijímání pustit nemohou).

V dospělosti (někdy kolem dvaceti) jsi se setkal s "křesťany" (nekatolíky - podle mne heretiky) - oni ti nasadili do hlavy brouka....

Že se máš dát pokřtít.

Celých prvních dvacet let svého života jsi si byl jistý, že pokřtěný jsi - nyní jsi si vytvořil pomocnou berličku, že to první byla svátost křtu - a že tedy to vlastně nebyl křest, ale svátost. Což je ze samé podstaty pitomost na druhou, ale zafungovalo to.

Stačilo to k tomu, že jsi si zdůvodnil nechat se pokřtít. Zase znovu pokřtít!

I když tvrdíš, že to znovu bylo poprvé (protože to skutečně poprvé prý nebyl křest, ale cosi jiného - svátost křtu). A protože sám vidíš, jak chatrná je to konstrukce, tak ji opíráš o způsob provedení křtu trojím politím hlavy ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého - že toto prý není křest, protože tě neponořili do vody. Ale oni tě potřebovali ve křtu ponořit do Krista, nikoli do vody! A to se jim (mocí Ducha svatého) opravdu podařilo hned napoprvé i když jen trojím politím hlavy!

..."nikdy jsem se nenechal překřtít "...

A ten tvůj "křest" v jezeře u Poděbrad bylo pak co? Nebylo toto právě popliváním toho tvého prvního křtu v kostele, který jsi tímto skutkem prohlásil na "nekřest"?

..."Stejně tako jsi snad už porozuměl, že jsem se nepostaral, aby bylo moje manželství z pohledu církevního práva neplatné?"...

To jsem porozuměl už v okamžiku, kdy jsi mi vysvětlil, že ten příklad, který jsi uvedl s oddávajícím husitským farářem, se netýkal tebe osobně.

Ale zajímalo by mě, jak jsi se ve svědomí vypořádal se svým slibem při uzavření tvého manželství - totiž že své děti budeš vychovávat v římskokatolické víře. Toto jsi tehdy sliboval před Bohem!

  Tím jsi ztratil právo na diskuzi.

  Toník

Jak typické!

Když ti dám jasný seznam faktů o tobě, z nichž jednotlivě žádný nemůžeš popřít, že by nebyl pravdou (a jako celek tě pak usvědčují ze zmatenosti v náboženském životě),

tak místo aby jsi se nad sebou zamyslel, obrátíš svoji zlost proti mé osobě!

Já přece nemohu za to, že tě tvoji rodiče nechali pokřtít už jako malého - nemohu ani za to, že jsi se v dospělosti nechal znovu pokřtít v jezeře!

Toto všechno jde mimo moji osobu - na ničem z toho jsem se nepodílel. Přesto mě z toho viníš, když ti tyto události jen předkládám a dávám do souvislosti.

Na mě se tedy kvůli tomu nezlob - za své zmatky v životě jsi odpovědný ty sám!

Oko, křest je jenom jeden. Není žádné "překřít" ani "znovu pokřtít". 

Chápeš to? Ty považuješ "křest" mimina Cizince za křest. Cizinec to nepovažuje za křest. Z pohledu nestrannosti jsou to dva rozdílné názory. Budiž. Jenže když ty považuješ "křest" mimina Cizince za křest, je hloupé když se vyjadřuješ o jeho křtu v dospělosti jako o křtu, který byl provedený znovu. Ve smyslu cituji tě: že jsi se v dospělosti nechal znovu pokřtít. Logicky tím legitimizuješ ze tvého pohledu oba dva křty, což není možné. Křest je jenom jeden, je neopakovatelný a proto nejde realizovat znovu.

Velmi nerad používám zavádějící pojem "platnost křtu". Křest je buď křest, anebo se o křest nejedná, a v pravdě se to nazývá se to jinak. Křest totiž není o platnosti či neplatnosti, nikdy nebyl, je vždy o boží vůli. A boží vůle je vždy platná.

Křtí se jenom ten, kdo v pravdě Ducha vyzná Krista! A to je autorizace pravosti i uschopnění křtěnce nechat se pokřtít. V principu je křest přijetím Krista v pravdě Ducha svatého, příčinou přijetí je víra, obsahem křtu je spása a znovuzrození a křest je trvalým znamením.

Křest je znamením na čele (mysli) vyraženým pečetidlem ŽIVÉHO Boha v mysli živých.

Každý pokřtěný VÍ!, že toto znamení Boha, znamení života nosí.

A nyní trochu filosofie. Dá se život který končí smrtí nazývat životem? Nedá. Je to marný život. Je to pomíjející život. Je to život který nebyl, pak zde nakrátko byl a již nikdy nebude. Marnost nad marnost. K životu smrt nepatří. Pokud život končí smrtí, je smrt víc než život. Co je to pak za zvláštní život, nad kterým má smrt moc? Je něco takového vůbec život?

ŽIVOT je se smrtí neslučitelný, ŽIVOT je v principu věčný.

  Ale snad si to jednou srovná, jak to teda bylo v jeho životě, co je ten fakt a co jen výmysl. Ale je divné, že takové věci řeší ještě v sedmdesáti...

Svoje hulvátské výroky a lži za hulvátství a lži nepovažuje a prý jej neprávem označuješ za hulváta a lháře, neb jsi to ty co je prý zmatený. 

V posledních dnech několikrát napsal, že hulvátem a lhářem není, a klíďo píďo to hodil na tebe, zalhal, že si zmatený a že ta tvoje "zmatenost" může za to, že toho "andělíčka" označuješ za hulváta a lháře.

To je co?

Tak on si o sobě samém myslí, že není hulvát ani lhář? Tuny jeho hulvátských výroků jsi mu mnohokrát překopíroval, a s tou hroší kůží to ani nehne. Jeho výroky jsou prokazatelně hulvátské, neb něco takového většina občanské společnosti za hulvátství označuje a netoleruje je. U tohoto (ne)hulváta je asi normální že běžně říká ženám, že někomu lezou do postele a manželům zneplatňuje jejich manželství. Pokud se takhle někdo mezi lidmi vyjadřuje, hovorově se to označuje jako "vychování řeznického psa".

Jedna věc je však být hulvátem a lhářem, a druhá horší si to nepřipouštět a to i přes spousty přímých důkazů. A úplně nejhorší na tom je, že všechnu svou morální zvrácenost považuje za něčí zmatenost.

"Takže on není sprostý lhář, to ty jsi zmatený".

To je psychologie zločinců se kterou se lze setkat ve věznicích. Tam jsou všichni "nevinní". 

Usvědčení zloději se považují za nevinné, neb si prý měli okradení své věci pořádně hlídat.

  Když mi někdo napíše 'ty sám jsi se "postaral", aby v očích církevního práva byl tvůj sňatek sňatkem neplatným!' tak mylně předpokládám, že to píše o mně, že si vymyslel zlou lež, pomluvu, místo aby odpověděl na otázku. A ono z toho nakonec vyleze, že psal jen sám za sebe, něco o někom úplně fiktivním a že se to netýkalo ani tématu, ani toho, komu to píše.

  Nebo mi napíše: 'Žiješ, Toníku,  v nepravdivé sociální bublině a já tě z ní nevytrhnu. Protože ty fakta prostě odmítáš.' a vypadá to navenek, jako by to psal mně, ale hled v dalším příspěvku upřesní, že píše vždycky jen sám za sebe.

  A to dává smysl - víme, že žije někde na Moravě v ŘKC a že fakta odmítá. Teď sám za sebe zase píše, že byl pokřtěn rodiči už jako malý - to musí být nějaká divná bublina, ještě jsem neslyšel, že by byl někdo pokřtěn rodiči. Ani v ŘKC jsem na něco takového nenarazil.

  Takže spíše je to problém té sociální bubliny, ve které žije, že se tak divně vyjadřuje - řeší si nějaké problémy se svátostmi, s platností, jestli byl pokřtěn rodiči, nebo někým jiným, to si nepomatuje...

  No, uvidíme, co sám za sebe o sobě napíše dále.

  Cizinec 

  To právě ne. To je právě ten zmatek ve vyjadřování. 

  Oko mi napsal sám za sebe (protože nikdy nepíše za někoho jiného) 'ty sám jsi se "postaral", aby v očích církevního práva byl tvůj sňatek sňatkem neplatným!'. Já jsem se omylem domníval, že to píše o mně. Jenže oko pak vysvětlil, že to nepsal o mně, ale 'o fiktivním Toníkovi'. Mně se to tedy netýkalo.

  Teď mi zase vysvětlil, že má ve zvyku psát vždycky jenom sám za sebe. Za žádnou druhou osobu nepíše. Nikdy.

  Zbytečně si tedy asi beru ty příspěvky osobně - všechno, co píše, píše tedy sám za sebe, je to něco z jeho života. Jen se vyjadřuje divně, že to píše v tom "ty" nebo "vy" stylu. To je možná nějaký folklor na Moravě. Nebo v té "nepravdivé sociální bublině" co o ní psal, že v ní žije.

  

  No, to tedy.

  Je to možné. Možná to řeší. Píše o tom, že si řeší platnost svátosti křtu. Možná si řeší i platnost manželství, má s tím nějaký problém, když ho taková věc napadla. To by zase musel napsat on.

  Ale určitě se jeho chování mění - pomatuju, že mnohem více diskutoval k tématům. Teď už měsíc jede nějaký podivný spor se hříchem a hřešením, to bych řekl, že je problém, co přináší znovu a znovu. 

  Díval jsem se do příspěvků, před lety psal o hříchu a hřešení v každém desátém příspěvku, postupně to stoupalo, až loni skoro v každém třetím. Tedy četnost výskytu hřešení se v jeho příspěvcích zvedla za deset let třikrát. Asi to tedy bude pro něj problém a uvědomuje si to.

  Cizinec

Takto to chápou křesťané, že život je se smrtí neslučitelný?

Pokud je život v principu věčný, jak může být se smrtí neslučitelný?

Copak smrt života znamená zánik života?

Smrt je jen jiný způsob bytí, přebývání žiivota.

Kdo zemře, nezaniká, stále žije. A to i když na něj lidé v tomto světě zapomenou, protože ho nevidí.

Důsledek takové úvahy, že smrt je s životem neslučitelná, je neúcta k uloženým do hrobů a k pohřebním místům.

Ne, diskutovat o takových vznešených věcech s nimrodem nemíním.

Nemáš ani úroveň a ani na takovou úroveň diskuze a už vůbec na úroveň diskuze o takovém tématu, myslivče.

  Takže i to, cos napsal, jsi psal sám za sebe. nepsal jsi to za jinou osobu - natož za mě.

  Připomínáš mi Stando trošku tatínka jednoho kamaráda z Prahy. 

  Ten taky, když byl starší, žil život v Jižní Americe, měl tam mladou ženu a děti. Žil s nimi od rána do večera. Vždycky, když za ním syn přišel, vyprávěl mu nové a nové zážitky z toho, co v té Jižní Americe žil. A při tom ležel v bytě v Praze, upoutaný na lůžko, se zlomeným krčkem.

  Já jsem s tím v pohodě, Stando. 

  Vím, že si starší lidé vyrábí v izolaci různé světy - jeden má ty konkubíny, za kterými by rád utekl od manželky a dětí a k tomu satany a zrady, další má b-hy a ješu, jednoho horšího než druhého, další má za svět plný kapitalistů a komunistů, co se řežou navzájem mezi sebou, další má zas agenty putina a potřebu udávat, ... a někdo má zase holt zatemnění rozumu herezemi a zlost, irituje ho, když křesťané píší svědectví o vysvobození ze hříchu. 

  Takový je svět. 

  Někdy narazíme na to, že lidé v tom světě, co se chovají tak stejně, hledají cestu ze světa ven. Tak jim říkáme Zákonu hříchu a smrti a o Pánu Ježíši, o záchraně a svobodě v něm. A ti lidé pak s vděčností spasení přijímají, tak, jako kdysi před lety my. 

  Nebo se jen modlíme za lidi. 

  Teď zrovna jsem narazil na jednoho, takový starší chlápek, majitel hospody, ramenatý, namachrovaný. Rozhazoval kolem sebe svůj svět - sprosťárny, provokace, narážky .... Bylo mu tak šedesát, měl s sebou mladou ženu, dítě. Ale měl srdce k záchraně, i v jeho situaci. Přijal modlitbu, Bůh se ho dotknul, zjihnul, omlouval se ... 

  Lidi jsou různí, nacházejí se v různém stavu. A někdy Bůh někoho zavolá k sobě. 

  Toník

  Rozumím, Stando. Psal jsi to sám za sebe. Nepsal jsi za žádnou jinou osobu. 

  Svátost křtu jsi poplival a nechal se překřtít znovu. V jezeře, s plnou parádou potopení.

  To je celkem zajímavé. Bylo ti to k něčemu, že jsi svátost křtu poplival a nechal se překřtít znovu s plnou parádou potopení? Projevilo se to nějak ve tvém životě, Stando?

  A to jsi taky psal sám za sebe. Nikdy nepíšeš za jinou osobu, nemáš to ve zvyku.

  Tak jak to bylo - byl jsi pokřtěn rodiči už jako malý, nebo sis tenhle 'fakt' vymyslel, nebo ses spletl? 

  Já to měl v životě jinak, než jak sám za sebe popisuješ jako 'fakt' ty. Mně rodiče nepokřtili, ani nikdo jiný v ŘKC mně nepokřtil. Je to proto, že v ŘKC se lidi nekřtí, už více jak 500 let, ŘKC po svém odštěpení praxi křtu opustila. 

  Byl jsem vychován v ŘKC víře odmala. Proto jsem ve dvaceti nebyl hloupý a nelákala mne pozlátka světa, třeba namalované holky pro mne byly pohoršením. Nebyl jsem ani povrchní. Proto jsem ani neřešil vaše problémy typu 'musí se jednou za rok ke zpovědi a přijímání', to bylo mimo mou realitu. 

  Ale i když jsem nebyl hloupý a povrchní, měl jsem zase jiné těžkosti - to bylo vydání rukou nohou, duše i těla tomu zjevní z Paříže, co se nazývá "Neposkvrněná". S tím přišlo do mého života různé věci - nějaké spirituální dary a taky temnota, prázdnota.

  Když mi bylo devatenáct, byl jsem biřmovaný. To jsem nebyl povrchní, od biřmování jsem očekával, co slibovalo. To se nedostavilo, byl jsem tedy trochu zklamaný, ale ne moc. A dál jsem se věnoval modlitbám breviáře, růžencům, poutím, práci v samizdatové tiskárně, přípravě na chaloupky, opravám far a kostelů, různým duchovním cvičením a samozřejmě svátostem. Byl jsem třeba na setkání Taize v Praze, na papežovi a tak.

  No ale ty spirituální 'dárečky' se začaly projevovat víc, a to hříchem ke smrti - beznadějí, depresí, prázdnotou, ... Co tak taková 'neposkvrněná' umí člověku naložit. A začal jsem tehdy hledat - četl jsem písmo, hodně nový zákon, pokoušel se číst starý. To první ještě šlo, tomu druhému jsem nerozuměl.

  Když mi bylo hodně ouvej, poslal za mnou Bůh člověka, který mne jedním slovem vysvobodil - vyhnal toho ducha, který přinášel temnotu a beznaděj a osvobodil moji mysl od zatmění herezemi, že jsem mohl slyšet evangelium.

  Ten člověk nebyl nekatolík. Kdyby to byl nekatolík, vysmál bych se mu zvysoka a vyhodil ho, tak namyšlený jsem v sektě byl na nekatolíky. Proti nim jsme byli hodně sektou nabroušení. Byla to římská katolička. Ta mi přinesla evangelium, moc k záchraně. 

  A ta katolička mi přinesla evangelium - zprávu o Pánu Ježíši Kristu, který zemřel za moje hříchy, nesl moje nemoci a byl trestaný pro můj pokoj. Té zprávě jsem nevěřil, měl jsem kromě duchovních bloků i bloky mentální, rozumové. To jsem tu psal také - myslel jsem si, že Boží věci musí být tak složité, že je nikdo nechápe. A bylo pro mne pohoršení, že by měly být až tak jednoduché, jak to píše v radostné zprávě Izaijáš a Ezechiel a jak říká Ježíš či apoštolové.

  Ale to evangelium Pána Ježíše slyšel můj dobrý kamarád, který byl komunista. A ten evangelium přijal zfleku, namístě. A uvěřil tehdy Bohu, vydal Bohu svůj život.

  No a ta římská katolička a ten komunista mi pak dost svědčili o tom, co Bůh dělá v jejich životě, jak směnil jejich život. A to mi pomohlo - před tím jsem kolem sebe neviděl nikoho, komu by Bůh takto změnil život. A tady jsem to mohl pozorovat online.

  A tak jsem uvěřil té zprávě o Pánu Ježíši, uvěřil jsem lidem. Už jsem věřil, že Ježíš zemřel i za mne, za můj hřích. Trvalo to asi půl roku, ale věřil jsem Bohu, že to tak je. 

  Ale nevěřil jsem, že existuje něco jako nový život od Boha. Myslel jsem, že to si křesťani vymýšlejí, že jak jsou nadšení, tak si ten nový život vyrobí sami svojí snahou, nebo tak něco. Nevěřil jsem, že existuje nové narození a nové stvoření.

  K tomu mi pomohlo i to, že jsem znal takovou tu 'modlitbu spasení' a párkrát jsem se jí modlil. A nic se nestalo. Modlil jsem se jí doma, nebo na koleji, někde ve skrytu, modlil jsem se jí opravdově, a ono nic - docela nic se nestalo. Což podpořilo mojí teorii, že nový život je jen výmysl, nějaká snaha člověka.

  Navštívil jsme párkrát i církev, kde byla vždycky výzva k přijetí Pána Ježíše. Na výzvu jsem nikdy nešel - zajedno jsem byl trochu nesmělý a neléčil jsem se a za druhé jsem tak nějak nevěřil, že by se něco změnilo.

  Ale nebyl všem dnům konec. Ta římská katolička i ten komunista se za mně modlili, modlilo se za mne tehdy víc lidí, třeba i moje babička. 

  A to pomohlo. A Bůh je slyšel.

  A tak jsem jednoho dne Bohu vydal svůj život veřejně. Bylo to, ve společenství podobně zmatených lidí, jako jsem byl já sám - na farním společenství naší mládeže na vesnici, přímo v ŘKC. To Bohu nevadilo, že jsem mu svůj život vydal uprostřed zmatku sektářů. Nebyla to pro něj překážka. Poctil to, že jsem se k němu přiznal veřejně. A přijal můj život. A dal mi nový život.

  A pak už jsem žil nový život. A řešil ten život. V první chvíli jsem byl hodně překvapený, že nový život existuje. Že mám například pokoj místo deprese. To byla taková změna, že jsme z ní byl paf. Pak jsem byl dost v šoku, že jsem začal rozumět písmu - najednou totiž bylo o mně, mluvilo ke mně. Přečetl jsem NZ za týden několikrát. Najednou jsem věděl, o čem to Petr, Jan a Pavel píší. Nebylo to něco cizího mimo můj život, ale součást mého života.

  Ještě jsem byl římský katolík jako poleno. Tak jsem jako první hledal křesťany uvnitř ŘKC. A tak jsem objel různá společenství, tehdy charizmatická, ta byla taková živější. Poznal jsem pár kněží v charizmatické obnově, tehdy byl jeden takový taky u Kolína. Ale jak už jsem měl nový život, tak jsem vnímal v těch Božích věcech přimíchané to sektářství a už jsem byl dost opatrný.

  Kromě ŘKC jsem tehdy chodil podívat do mnoha církví - v Praze tehdy bylo několik desítek církví, evangelíci, cb, baptisté, voda života, ... Byl jsem se podívat po republice, v Hradci a dalších místech. A mohl jsem tak poznávat hodně různých křesťanů z mnoha prostředí. To bylo pro mne užitečné. Že už jsem nebyl uzavřený v sektě, v nepravdivé sociální bublině, jak jsi o tom psal sám za sebe ty. Pomohlo mi to odbourat náboženskou nesnášenlivost vůči těm, co nebyli římští katolíci.

  A Bůh se mnou řešil mnoho věcí - mluvil ke mně o konkrétních věcech mého života. Taky mi ukázal soud nad mým životem, o tom jsme si povídali. Takže jsem věděl, jak jsem dopadl na soudu a o to víc jsem se radoval, že mne Bůh zachránil.

  Nejvíc samozřejmě Bůh řešil moje sobectví, soběstřednost, ale i jiné věci - psal jsme je tu, třeba poctivost, pracovitost, postoj k jiným rasám, k cizímu majetku, k penězům, k bohatým lidem, postoj k ženám, ke zvířatům, ke světu, ... Zkrátka bylo toho dost na řešení.

  Svátosti a jejich platnost, co si řešíš sám za sebe ty, ty jsem naopak řešit nepotřeboval. Měl jsem s nimi dostatek zkušeností a to stačilo.

  V novém životě jsem vždycky toužil být v církvi - a z počátečních návštěv mnoha různých církví mne Bůh vedl i k tomu, aby žil a byl v konkrétní církvi, s konkrétními lidmi. Takže jsme měli církev doma v Praze, v bytě, který jsme měli od Boha. A i potom v na dalších místech, kde jsme žili, už jsem žil vždycky v církvi.

  Bůh mne taky vedl ke křtu, k ukončení života hříšníka, bezbožného života. Takže jsem se dal pokřtít. Jednou a nikdy ne znovu. Žádná paráda u toho nebyla. Byl u toho ten můj kamarád komunista, který mne vedl spolu s tou římskou katoličkou k Pánu Ježíši Kristu a který mne pokřtil, pak moje rodina, lidi z mojí práce a pár lidí z církví z města, kde jsme bydleli.

  Později mne Bůh vedl i k tomu, abych dal vědět o mém křtu na ŘKC farní úřad, kde jsem byl vedený v matrice. Takže je vysoce pravděpodobné, že záznam o mém křtu je uvedený i v té farní matrice. 

  Věci, 'fakta', co píšeš ty sám za sebe z tvého života, ty jsem u toho nepotřeboval a nenarážel jsme na ně. Žiju už hodně daleko od problémů, které si řešíš - a taky vyrábíš - ty sám.

  Toník

Tohle je středobod tvého svědectví.

Jistěže , Toníku,i  když píšu o tobě (či o komkoli jiném), tak  vždycky to píšu z úhlu vlastních pohledů. Nelze jinak - všichni to takto děláme.

Osobně nevidím žádný rozdíl, když v našich poměrech společnosti vydám svůj život Kristu veřejně, nebo soukromě. Ani v jednom případě u nás totiž nejde o mučednictví pro víru.

..."Kromě ŘKC jsem tehdy chodil podívat do mnoha církví ...."...

Takové jednání už bylo iracionální.

To je, jako chtít na Jižní Moravě v potoce narýžovat zlaté valouny. Narýžovat můžeš a zkušenosti s rýžováním nabudeš - ale bude to zlato kočičí....

..."Taky mi ukázal soud nad mým životem, o tom jsme si povídali. Takže jsem věděl, jak jsem dopadl na soudu a o to víc jsem se radoval, že mne Bůh zachránil."...

A toto už je projevem nemocného křesťanství; přímo v rozporu s učením církve o posmrtném soudu.

(1 J 4,17)

V tom dosáhla láska při nás cíle, že máme naprostou důvěru pro den soudu, neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě.

(2 Kor 5,10)

Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.

(Žd 9,27)

A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud,  tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých, podruhé se bez hříchu ukáže k záchraně těm, kteří ho očekávají.

Ale souzeni po smrti budou úplně všichni lidé - včetně i těch zachráněných.

..."Bůh mne taky vedl ke křtu, k ukončení života hříšníka, bezbožného života. Takže jsem se dal pokřtít. Jednou a nikdy ne znovu. "...

Znovu připomínám, že ty jsi byl pokřtěný už jako malý - pokřtěný už provždycky.

Člověk už jednou pokřtěný se už nepotřebuje v dospělosti nechávat pokřtít.

To by musel tento svůj první křest nejdříve zpochybnit, zneplatnit. Ve své mysli to člověk dokáže (dokáže si zdůvodnit absolutně cokoli) - ve skutečnosti však je toto iracionální jednání - a proti Bohu.

..."Později mne Bůh vedl i k tomu, abych dal vědět o mém křtu na ŘKC farní úřad, kde jsem byl vedený v matrice. Takže je vysoce pravděpodobné, že záznam o mém křtu je uvedený i v té farní matrice. "...

To by byla opravdu rarita první na světě, že by ve farní matrice existovaly u jednoho člověka dva různé záznamy o dvou různých křtech!

  To jsem taky nikdy neslyšel, Stando. 

  Máš takový divný "dar" vymýšlet fiktivní rarity. Jako když jsi psal 'ty sám jsi se "postaral", aby v očích církevního práva byl tvůj sňatek sňatkem neplatným!' To byla taky taková podobná fiktivní rarita, jako ty dva tvoje záznamy o dvou různých křtech.

  A často jsou tvoje rarity první na světě. Jako když sis vymyslel "nadpřirozený dar rozumu".

  Toník

..." Mám fotky ze svátosti křtu. Táta dělal rád fotky, měl foťák. Takže fotek ze svátosti křtu mám několik desítek."...

"..."Svátost křtu jsem nepoplival, ani nevím, jak bych ty tvoje nápady udělal. Pokřtít jsem se dal jednou a nikdy jsem se nedal překřtít znovu."..."

Pokřtít jsi se dal jednoho krásného dne - ale to už jsi byl dospělý (a měl bys tedy být i svéprávný) - ale to už nebyla svátost křtu (skutečnou svátost křtu jsi přece prodělal už jako miminko a máš z ní dokonce i fotky!)

- to už byla jenom jakási náboženská křeč v důsledku herezemi zatemněného mozku. Potřeba zažít událost Sk 2,38 vytrženou z kontextu.

Mělo to zdání křtu, vypadalo to jako křest ...

- ale ten, kdo už jednou prodělá svátost křtu, má to už doživotně - ve svátosti křtu se stane už jednou provždy Bohem přijatým dítětem. Tobě se tak stalo zásluhou tvých rodičů už v miminkovském věku a platila na tebe právě ta další část požehnání a Božího zaslíbení ze Sk 2,39. Máš od této události dokonce fotky ....

ŘKC neuděluje křest, ale uděluje svátost křtu. Zdá se ti to samé? Dobrá zkusíme to jinak.

Neudělili ti medaili, udělili ti pouze pouzdro od medaile. Chápeš Oko? Z medaile se stalo pouze prázdné pouzdro, tak jako se ze křtu se stala prázdná svátost a uděluje se svátost (prázdné pouzdro), a ne křest ve své původní čisté formě osobního přijetí Krista Spasitele.

Ty někde v Písmu čteš něco o SVÁTOSTECH? Není tam nic! Píše se tam o KŘTU. A nekřtí žádná instituce, ale křtí křesťané ve Jménu božím někoho kdo vědomě přijal Krista Spasitele a uvěřil Mu. A křtí ponořením a ne pokropením!

Tak jednoduché to je Oko. Ale namísto toho se objevila instituce, která prázdnou obálku podvodně nazývá křest a nekřtí pro osobní víru, ale podvodně křtí na ideologické přesvědčení rodičů. To není křest. To je spiklenecké zasvěcení a výroba členské základny. Při této frašce se nikdo nestává božím dítětem, ale stává se nedobrovolným členem a potencionálním vazalem.

Výborně popisuješ to, co ty sám děláš. Tvoje projekce zřejmě dosáhli dokonalosti.

Polepši se a pros Boha za odpuštění.

  A to už nepíšeš sám za sebe, ne?

  Je to skoro tak. Pokřtít jsem se dal jednoho dne. Krásný moc nebyl, bylo zataženo. Ale by jsem tehdy dospělý, svéprávný.

  Skutečně to nebyla svátost křtu. Ani u křtu svátosti nejsou potřeba. Ani Petr nebo Filip nepotřebovali k křtu svátosti - normálně pokřtili Kornelia či Etiopana a nepotřebovali k tomu jedinou svátost.

  Ze svátosti křtu mám skutečně fotky, to jsem ti psal mnohokrát, je dobře, že si to pomatuješ. 

  Svátost křtu probíhala normálně, jako v ŘKC probíhá už víc jak 500 let, poté, co ŘKC praxi křtu opustila. Tedy byl jsem jako miminko, ležel jsem v peřince, pan farář mi polil hlavu čůrkem vody z konvičky a pomazal olejem, dostal jsem svíčku, košilku... Však Stando, kdo zná ŘKC, ví, jak taková svátost probíhá.

  Ten zbytek, to už zase píšeš sám za sebe, viď. Něco z tvého světa. Věřím ti tu náboženskou křeč v důsledku herezemi zatemněného mozku, potřebu cosi zažít vytržené z kontextu, ... zdání křtu a nevypadalo to jako křest.... 

  Však to známe osobně z ŘKC, kde se něco nazývá "křest" a vůbec to ani nevypadá jako křest.

  Toník

  Tak. Ani to nevypadá jako křest.

  Ale to má smysl - aby bylo jasně vidět, o co jde.

  Řekl bych, že je to obsazení území, lidí. Zasvěcení lidí do té sekty, už odmalička. 

  A že jde o ty počty. Aby se mohlo říci "nás je x miliard" či v ČR "nás je 5 milionů" a tím si dělat větší legitimitu, vliv ve světě.

  Cizinec

..."Tak. Ani to nevypadá jako křest...."...

Jak to, že nevypadá?

Didaché: "Vlij třikrát vodu na hlavu ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého ....."

Podíváme se nyní na celý text Didaché kapitola VII

V

Tak Oko a nyní pověz jak lze poučit přede křtem mimino, a které mimino se přede křtem dva dny postí?

A další otázka. Nemáš li pramenitou vodu, anebo nechceš li ji mít? To je dost zásadní, zdali nemáš, anebo nechceš mít. Někde na poušti, je pramenitá voda problém,. Ale v ČR určitě ne. Zde je pramenité vody dost. Takže nemáš žádnou výmluvu, že nemáš pramenitou vodu. Máš ji! Takže platí první uvedené: Po výše uvedeném poučení křtěte ponořením do pramenité vody ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

Po poučení křtěnce křtít ponořením do pramenité vody.

Nikdy jsem Oko v ŘKC neviděl poučené mimino, které by se dva dny přede křtem postilo a bylo pak pokřtěné ponořením do pramenité vody. Nikdy jsem to neviděl. Ty snad ano?

  Do žádné.

  Hezký den

  Cizinec

  Tak. I podle toho se sektář snadno pozná. 

  Křesťan by se zeptal například: 'Do jaké církve patříš'. Pokud tedy by se vůbec na takovou věc ptal - protože ta je pro křesťany nepodstatná, spíše je podstatné, co lidi žijí, jak se mají. 

  Židy znám celkem dobře. Lidé, kteří jsou Žídy, se chovají dost jinak, Myslivče. Averze a vulgarita tedy s Židy nesouvisí. Bude souviset s něčím docela jiným - odhaduju, že za to nemohou Židé, ale ti dva, B-hu a Ješu.

  Hezký den

  Cizinec

Na mou otázku Vám dvěma položenou hledně dodržování příkazů Hašem, baruch hu uvaruch š'mo, a zhořknutí toho zakázaného "ovoce" hříchu, odpověď nemáte?

Co tak raději odpovědět, než se odpovědi vyhýbat a povídat si o mně? :)

Irituje Vás a vás dva takový přímý dotaz?

Poctivou odpověď aby u vás člověk pohledal, viďte.

Pokud hledáš diskusi s tobě podobnými, hledej jinde.

Odchod!