 |
Právě je 271 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116532469
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Jsou inkviziční metody přežitkem?
Vloženo Středa, 29. prosinec 2004 @ 07:44:21 CET Vložil: Bolek |
poslal Nepřihlášený Jsou inkviziční metody přežitkem?
Řekneme-li slovo inkvizice, vybaví se nám čarodějnické procesy a temný středověk, upalování, chudáci, kteří byli mučeni, jakákoliv nemožnost obhajoby a takřka jistá smrt. A přitom inkvizice vznikla jako ušlechtilý institut na obhajobu čistoty víry a k vyhledávání kacířů se uchýlila až o něco později.
Přiznám se že jsem se domníval, takové věci jsou již dávno za církví a zvláště naše církev s něčím takovým nemá nic společného. Nicméně mne z této domněnky vyvedl Kárný výbor pražské diecéze CČSH. Před který jsem byl původně předvolán za své členství v Řádu Křížovníků s červeným srdcem. Po tom co jsem prokázal stanovami, že nejsem „kryptokatolík“, ale řád je ekumenický a zaměřen na charitativní činnost, zaměřen zvláště na práci s dětmi a mládeží, „proces“ nekončil. Členové kárného výboru si začali hledat nová obvinění a pokud jsem prokázal jejich nepodloženost přicházela další. A tak jsem se dostal do soukolí udavačství, donášení a stále nových a nových obvinění. Je sice jedno, že jsem žádal, aby mi členové komise ukázali, které konkrétní řády církve jsem měl porušit, nikdo z nich na to nereagoval. Prostě se domnívají, bez konkrétního písemného základu, a to stačí. Je jedno, že jsem jednotlivé body vysvětloval. Poslal i písemné stanovisko k bodům „obžaloby“, na to přece nikdo zřetel nebere. A zřejmě jsem je svou snahou vysvětlit a obhájit otrávil natolik, že poslední dvě sezení byli bez mého přizvání a účasti. K čemu nějaká možnost obhajoby, prostě oni zasedali, obvinili a rozhodli. Já dostanu jen na vědomí zápis, který zasílají pražské diecézní radě CČSH , jak mě má potrestat a co se mnou má udělat. A i když je dokonce jeden z jejich bodů protiprávní a další se zakládají na domněnkách, pospojování věcí, které nemají jednotící prvek, neinformovanosti kárného výboru a osobní animozitě některých členů s nimiž jsem se setkal při revizích Diecézního finančního výboru, které nedopadli úplně O.K., přesto to nikoho nezajímá, prostě oni rozhodli.
Možná se vám, výše uvedené skutečnosti zdají přehnané, nebo dokonce nemožné, nicméně je to realita posledního roku mého života, a tak zbytečně spotřebovávám papír i síly, které by mohly býti využity efektivnějším způsobem, na psaní různých odvolání apod.
Budete-li se mnou přemýšlet a vžijete-li se do reality mé zkušenosti s Kárným výborem pražské diecéze CČSH, možná se nebudete divit mé otázce v názvu: „Jsou inkviziční metody přežitkem?“.
Rostislav Kotrč
|
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 29. prosinec 2004 @ 08:57:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Křižovníky znám, můj kamarád, bratr jim dělal internetový stránky. Skutečně jsou ekumenickým řádem. Je to škoda, že kvůli rivalitě mezi církvema je hodně lidí znechucených. Někdy mi připadá, že katolíci jsou vůči nám protestantům vstřícnější než my vůči nim! :-) Možná je to pozůstatek reformace. :-) My se přece nemusíme bát, že nám bratři odejdou někam jinam do jiné denominace. A pokud se tak stane, tak je to věc toho člověka a jeho vztahu s Bohem. :-) S pozdravem Karel Sýkora
p.s. už mi ten bratr nabízel, abych se stal taky křižovníkem; on je od Baptistů a já jsem zase z Apoštolské církve :-) |
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 29. prosinec 2004 @ 09:31:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Karle,
obdivuji Tvé jednoduché biblické rozbory, zejm. vycházející z výkladu hebrejských substantiv a adjektiv. Nicméně by mne zajímalo, pokud se nepletu, Tvé vysvětlení, že by protestanti měli nejdříve vyzkoušet katolickou svátost Eucharistie, resp. mešní oběť, a pak teprve přemýšlet, o co jde. Tvé přirovnání s hebrejským myšlením se mi zdá nesouměřitelné. Hebrej skutečně klade důraz na slovesnost děje, na rozdsíl o řecké podstatnosti, nicméně zde se jednalo o příkaz, který byl zakotven v Písmu, resp. Tóře. Jinými slovy myšlení typu "nejdřív řež potom měř" se mi nezdá v tomto případně adekvátní. Je samozřejmé, že člověk by měl Boha poslouchat jako dítě a mnohdy bez otázek. Nicméně poslušnost lidskému ustanovení, mající základ v Platonově a Plotinově filosofii skrytých idejí, kde má podle samotných scholastiků transsubstanciace podklad, se mi nezdá moudré. Navíc ke svátosti Eucharistie nesmíš mez svátosti Pokání, resp. příjmutí odpuštění hříchů od kněze sdílejícího linii apoštolské posloupnosti, což jako protestant, dokonce člen konzervativní církve, asi nezastáváš?
Protestantni v tom od něpaměti viděli modlářství, resp. znovuobětování Krista církví. Určitě znáš církevní dějiny, a tak to nemusím rozvádět. Můžeš mi to, prosím, nějak vysvětlit?
Bůh Ti žehnej,
Pastýř |
]
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 29. prosinec 2004 @ 09:35:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Karle,
obdivuji Tvé jednoduché biblické rozbory, zejm. vycházející z výkladu hebrejských substantiv a adjektiv. Nicméně by mne zajímalo, pokud se nepletu, Tvé vysvětlení, že by protestanti měli nejdříve vyzkoušet katolickou svátost Eucharistie, resp. mešní oběť, a pak teprve přemýšlet, o co jde. Tvé přirovnání s hebrejským myšlením se mi zdá nesouměřitelné. Hebrej skutečně klade důraz na slovesnost děje, na rozdíl od řecké podstatnosti, nicméně zde se jednalo o příkaz, který byl zakotven v Písmu, resp. Tóře. Jinými slovy myšlení typu "nejdřív řež potom měř" se mi nezdá v tomto případně adekvátní. Je samozřejmé, že člověk by měl Boha poslouchat jako dítě a mnohdy bez otázek. Nicméně poslušnost lidskému ustanovení, mající základ v Platonově a Plotinově filosofii skrytých idejí, kde má podle samotných scholastiků transsubstanciace podklad, se mi nezdá moudré. Navíc ke svátosti Eucharistie nesmíš bez svátosti Pokání, resp. příjetí odpuštění hříchů od kněze sdílejícího linii apoštolské posloupnosti, což jako protestant, dokonce člen konzervativní církve, asi nezastáváš?
Protestantni v tom od nepaměti viděli modlářství, resp. znovuobětování Krista církví. Určitě znáš církevní dějiny, a tak to nemusím rozvádět. Můžeš mi to, prosím, nějak vysvětlit?
Bůh Ti žehnej,
Pastýř |
]
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 29. prosinec 2004 @ 11:18:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Příklad, který jsem uvedl je spíš extrémním příkladem. Vždyť bratři katolíci by svůj postoj nezměnili.
Když přijde do kostela babička, která slyší o Pánu Bohu jen z kázání pan faráře. Katolík, který čte denně Bibli. Katolický teolog, který má vzdělání v teologii a já jako protestan. Co nás bude v tu chvíli spojovat? Teologie to jistě nebude. Bude to konkrétní dění v kostele. Chvála, naslouchání Božímu slovu a eucharistie.
Jistě, já ten pohled o eucharistii znám. Tím, že se má údajně oplatek proměnit v tělo krista, tak číní naši bratři katolíci cosi nepatřičného. Ale pro změnu zase oni můžou náš pohled vidět také jako chybný. Domnívám se, že jde o moje přesvědčení, jestli se dokážu přenést přes odlišné teologické vysvětlení s tím, že poslechnu Boha. I kdyby ten pohled na eucharistii měl svůj základ také v řecké filosofii, tak jsem se rozhodl následovat Krista a jdu k přijímání. Mimochodem jako protestant jsem byl i u spovědi, a také jsem přijímal eucharistii. (Ale katolíkem se nestanu) Můj názor není o tom, že bych měl souhlasit s katolickou věroukou a nějak změnit svůj náhled, ale je o poslušnosti Ježíši Kristu.
Ještě jeden příklad. Když má Ananiáš vložit ruce na apoštola Pavla, aby ten znovu viděl, jistě je rozděluje nejen vzájemné teologické poznání, ale i zkušenost s Bohem. Co je ale v tu chvíli spojí je poslušnost Pánu Ježíši. To jim dovolí se přenést přes jakékoliv překážky a to ať teologické, nebo osobní. Karel Sýkora
|
]
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 29. prosinec 2004 @ 11:44:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Karle,
děkuji za odpověď. Studuješ klasické jazyky, nepohrdáš vzděláním a toho si cením. Přesto s Tebou, žel, nemohu souhlasit. Píšeš: "Domnívám se, že jde o moje přesvědčení, jestli se dokážu přenést přes odlišné teologické vysvětlení s tím, že poslechnu Boha." Mohl bys mi říci na základě čeho se domníváš, že nám Kristus přikazuje účastnit se katolické mše? Máme přikázáno přijímat tělo a krev. Dostáváš při mši podobojí? Příklad Ananiáše a Pavla není vhodný. Ananiáš jednal na Boží pokyn a mohl se přesvědčit, že Pavel je obráceným křesťanem. Nenásledoval žádný jeho bývalý židovský rituál, aby tak demonstroval jednotu. Zdá se mi, že ve svých úvahách rezignuješ na to, aby někdo mohl najít pravdu, zatímco by se druhý mýlil. Osobně považuji Eucharistii (nikoliv Večeři Páně) za nebiblické učení a nikde nevidím Boží příkaz, abych rezignoval na své poznání a účastnil se tak věcí, které odporují jeho reflexi. Tvé pojetí mi připadá, že je zakotveno ve svátostném pojetí Eucharistie "Ex opere oprato", nebo-li, že Eucharistie člověka nějak tajemně proměňuje, aniž by si daný této posvěcující skutečnosti byl vědom. S tím nemohu souhlasit.
Pastýř |
]
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 29. prosinec 2004 @ 12:21:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Co na to říct, vždť mi protestanti se neshodneme ani sami mezi sebou. Když mají některé církve křtění malých dětí, tak je někteří nechcou akceptovat. Jiní zase málem posílají do zatracení bratry, kteří nejsou pokřtění ponořením, ale jsou pokropení. Je jenom otázka, kde je ta hranice, co je ještě tolerovatelné a co už nemůžeme akceptovat. To ale neznamená, že souhlasím se křtem malých dětí a formou křtu pokropením. Ale nemyslím si, že kvůli takové formě půjdou miliony křesťanů do zatracení. Je otázka, jestli je přijímá Bůh a je až podružné jestli je přijímám já.
Jasně že eucharistie asi nebude tak jak by měla být. Ale pro mě má smysl jako večeře Páně. Jistě, něpříjímám pod obojí a navíc jsem protestant, kdyby to ten faráž věděl, tak mně musí odmítnout ten oplatek podat.
Ale nezlob se bratře takové pojetí, jaké zastáváš ty, já nezastávám. Protože potom musíš také věřit, že katolíci nejsou křesťané a nebudou účastni vzkříšení spravedlivých. Leda že bychom pro ně vytvořili svláštní kategorii jako oni pro nás - že jsou totiž naši odloučení bratři. :-)
Večeře Páně je jeden ze středobodů našeho křesťanského života. A já si nemyslím, že kvůli formě jich miliony skončí v zatracení, i když to takto samozřejmě přímo nepíšeš. Je totiž otázka, jestli forma toho skutku, který máme naplnit, je natolik zavádějící, že jej Bůh odmítl. S pozdravem Karel
|
]
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 29. prosinec 2004 @ 11:31:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ještě něco, když začnemen jednotu mezi církvemi "stavět" na teologii, tak se nikdy neshodneme. Protože i kdybychom tu jednotu zjednodušili na podklad čtyrech duchovních zákonů, tak s tím naši bratři katolíci nemohou souhlasit. Ztratili by svoji duchovní identitu jako katolíci. Když se promítal film od Mela Gibsona - Umučení Krista, tak by bylo až podivné, kdyby tam "nepodsunul" něco ze své katolické tradice. Podle mě jednotu není možné založit na teologii, snad by se dalo uvažovat o Apoštolském vyznání víry, ale jak jsem už napsal ta jednota není ani ve sborech, kde je náš duchovní domov. Stačí, když začnu studovat texty v řeckém a hebrejském jazyce a už se dostávám mimo teologickou jednotu s členy vlastního sboru. Leda, že by začali studovat se mnou, ale to se asi nikdy nestane :-) Karel |
]
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 29. prosinec 2004 @ 11:59:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Drahý Karle,
jednota Božího lidu je dána v Duchu svatém a kro má Ducha je Kristův, kdo jej nemá, není jeho. Na druhé straně jednota musí stát na Písmu, resp. alespoň základní shodě v jeho výkladu. Církev, která se modlí k duchům zemřelých a tvrdí, že jde o nadčasové společenství svatých, která staví eklesiologii na viditelné a neomylné lidské autoritě, která chápe mši jako oběť těla Kristova, která chápe sama sebe jakou výlučnou dědičku plnosti Božích zaslíbení a staví spásu na "spolupůsobení svátostí" není podle mne Novozákonní církví. Věřím, že zde mám spostu sourozenců, ale nemohu s nimi hledat jednotu tím, že se budu účastnit s nimi věcí, které namají oporu v Písmu, ale v novoplatonismu a extrabilické tradici. Tím nepomohu jím ani sobě. A ohledně teologie. I to, co zde prezentuješ, je teologie. A na této své teologii pak stavíš jednotu. Nediv se proto, že ostatní -stejně jako Ty- mají "svou" teologii, a také na ní staví své pojetí jednoty. Já, kdybych se účastnil mče, hřešil bych proti svému svědomí a porušoval bych zároveň řády řkc. Proto, jak sám nyní vidíš, jednota stojí i na teologii. Buď na té Tvé, která říká, že na pojetí svátostí nezáleží, nebo na té mé, která se shoduje s teologií reformační, a která tvrdí, že to možné není.
S pozdravem,
Pastýř |
]
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 29. prosinec 2004 @ 12:08:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ještě něco maličko, snad se na mne nebudeš zlobit. Jako student hebrejštiny i řečtiny si uvědomuji, jak mnoho je třeba zkušeností ke spolehlivým výkladům. Nedávno jsem se na stránkách homosexuálů setkal s tím, že jistý text překládali jako imperativ nemísto indikativu. Mohli tím udivovat jen ty, kdo nevědí, že koncovka "esthe" se dá vyložit oběma způsoby. Proto jen pouhá znalost jazyků nestačí k tomu, udělat si skutečný obraz o daném textu. Nevěřím Ti proto, že když se podíváš do originálu, že vidíš něco jiného, než je učení Tvé církve ohledně základních doktrín, jako je pojetí Večeře Páně (ne již jistých aspektů např. duchovního boje nebo pneumatologie, tam mám problém též!)
Už nemám čas dále dnes diskutovat. Přeji Ti Boží pokoj!
Pastýř |
]
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: veva (mv@sendme.cz) v Čtvrtek, 06. leden 2005 @ 12:11:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Přežitek nejsou, a asi fungují i u jiných denominací. Podobně jsem vedl diskuze i s vedením sboru v cASD. Pokud je Boží hledisko opomíjeno a do čela se staví zájmy organizace, nejedná se o Boží církev, ale jen o organizaci která si "církev" jen říká. Praktikuje stejné postupy jak "světské" politické strany.
|
]
|
|
Re: Jsou inkviziční metody přežitkem? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 30. prosinec 2004 @ 07:23:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Bratři,
zdá se mi, že jste se od počátečního tématu dostali trochu dále. Nicméně určité inkviziční metody se nacházejí snad v každé církvi či společenství křesťanů, které samy sebe pojímají jako určitou oddělenou skupinu. Soudíme se navzájem zlým soudem. Nicméně, mluvíte-li o památce Večeře Páně či eucharistii, pak mi prosím odpovězte na mé mínění. Problém katolíků jistě spočívá v přehnané představě o proměně vína a chleba v tělo Kristovo. Avšak platí: toto je má krev a toto je mé tělo. Naproti tomu protestanté a především dnes charismatici v přílišném oponenství vůči katolicismu přijímají víno a chléb pouze jako symboly Kristovy krve a těla. Ti první pak raději přijímají pouze pod jednou a víno, jak sami říkají, již proměněné v Kristovu drahocennou krev nenabízí všem, a tím ruší přikázání Pána: Pijte z toho všichni. Ti druzí pak opomíjí pravdu Písma, že ono víno je krví Kristovou a chléb ten tělem Jeho. Tak přece i slovo Boží praví: Kdokoli jedl by chléb tento, a pil kalich Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně. A tak ti druzí též budou vini, budou-li brát určitou proměnu vína a chleba vnitř sebe na lehkou váhu. Protože takto přijímaný chléb a víno, již není obyčejným vínem a chlebem. Jistě že před očima našima přirozenýma jsou vínem a chlebem, ale při eucharistii či při památce Večeře Páně děje se něco zvláštního uvnitř těch, kdo hodně je přijímají, tedy jako krev Kristovu a Jeho tělo.
Co se pak týče teologie, ta stává se dle mého názoru filosofií tehdy, když přestává se naslouchat Písmu a Učiteli nám danému a počíná se zkoumat ve slovnících. Nic neobstojí výklad určité pásaže založený na znalosti řeckého jazyka, je-li onen výklad v rozporu s kontextem. Tak lze rozpoznat, je-li onen výklad správný. Porovnání onoho výkladu s kontextem pak bere dech oněm vykladačům. Bojím se, že se vracíme zpět k době, kdy kázat Boží slovo v mateřském jazyce bylo nevítané. A nevítané bylo i o Božím slově v rodné řeči rozjímat. Avšak jseš-li čech, pak nikdy Písmu neporozumíš lépe než ve své mateřštině. A nikdy Slovo Boží nebudeš umět svým krajanům dobře přednést, nebudeš-li se učit mnohotvárnosti svého rodného jazyka. Proto já mám za to, že lépe je zkoumat Písmo z kontextu, než se příti o jedno slovo. Lépe je porozumět jednomu slovu na podladě kontextu, než-li kontext na základě porozumění jednomu slovu.
S přáním pokoje.
Petr Šíma |
|
|
|
|
