Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marek.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 158, komentářů celkem: 429684, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 543 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

oko
ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116571975
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Poselství všem
Vloženo Pátek, 18. březen 2005 @ 14:39:10 CET Vložil: Bolek

Služba bližním poslal AdamEva

Jsou věci mezi nebem a zemí, které my lidé nemůžeme ovlivnit. Proto nám zůstává jediné, konat věci v rámci možností, které můžeme ovlivnit. Například, že se budeme snažit naplnit povinnost křesťanů - šířit evangelium o Kristu Ježíši našem Pánu. Samozřejmě i za předpokladu, že reakce se dostaví nebo nedostaví. Toto je právě ta oblast, kterou nemohu ovlivnit a ani nechci, protože bych šel proti Kristu a jeho Otci Bohu. Přece to není na nás křesťanech, dělat si starosti s tím, jestli někdo reaguje a nebo nereaguje.

Mou povinností je - poslouchat příkaz mého Pána Ježíše abych oznamoval evangelium nebo-li dobrou zvěst o něm, a pokud někdo zareaguje pozitivně, tak se pak raduji, protože je to pro mně důkaz, že dotyčného k sobě přitáhl Bůh Jahwe. viz 1, Kor 3:6,7,11; Jan 6:44. Pro ty, kteří jsou pečlivými čtenáři Písma, není jich na tomto diskuzním fóru málo, si určitě připomenou pasáž z evangelia Jana v 6. kapitole. Ve verších 25 až 51 je podivuhodná scéna kde Ježíš o sobě hovoří jako o chlebu z nebe. Připomíná jim období, kdy jeho Otec Jahwe zachraňoval Izraelity na poušti, když jim dával jíst mannu. (pro ty, které to může zajímat, jakou úlohu v té době zastupoval Ježíš si mohou přečíst zprávu z Přísloví 8:22-31, u 22 v. v poznámce /Ekum. překlad / je Moudrost popsána jako prvotina stvoření /v. 24n/, což připomíná christologické úvahy; a jeho jméno je připomenuto u Jana 1:1,2 jako Slovo /řec. Lo´gos/, které bylo u Boha). Je zajímavé, že jim vysvětluje, zřejmě novinku, že ten opravdový chleba z nebe jim nedal Mojžíš v podobě manny, ale že ten pravý chléb z nebe jim dává jeho Otec a to v podobě svého Syna Krista Ježíše. Protože přijímání tohoto chleba znamená život a někteří zvolali, že chtějí takový chleba. A tehdy jim Ježíš vysvětluje jak to funguje. Otec Jahwe Ježíšovi dává všechny ty, kteří přijdou k Ježíši a on je neodmítne. Proč? Jak ukazují následující verše 38-40 plní, ne vlastní vůli, ale vůli toho kdo ho poslal. Většina z vás reaguje stejně jako tenkrát v 1. století někteří posluchači, že jeho řeč nepřijímají (viz verše 41,42), převedeno do dnešní doby, tak jako tenkrát viděli v Ježíši pouze syna tesaře Josefa, tak i dnes nesnesete řeč, že Ježíš není Bůh, ale že je naopak Králem v Božím království a plní jeho vůli jako poslušný Syn svého nebeského Otce Jahweho. Aby to Ježíš potvrdil tak se odvolává na proroky, že: „všichni budou vyučeni od Boha“, v.45. a kdo se vyučil u Boha Otce přijde k němu, Ježíší Kristu, (viz Izajáš 54:13 a k titulu Hospodin je v Ekum. překladu v oddíle Jména vysvětlení: překladatelé si uvědomují, že nahrazují dle tradice Boží jméno Jahvé titulem Hospodin. Což uzná i nedouk, že to není přece jméno, jako bychom řekli hospodář, ale i ti mývají svá osobní jména.) Také není k zahození, ve 49. v. zmínka, že ti co na poušti jedli mannu zemřeli, ale kdo bude jíst chleba z nebe nezemře. Určitě některé už nudím proto se v závěru už jen zmíním o 57. verši, kde Ježíš říká pravdu o sobě když říká: „Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.“


"Poselství všem" | Přihlásit/Vytvořit účet | 16 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pondělí, 21. březen 2005 @ 08:17:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý "AdamEvo",

myslím, že to není až tak, že by nikdo nechtěl slyšet tvoji zvěst. Snad spíše, že se již mnozí snažili vyvrátit božství Ježíšovo. A ty nejsi první. Víš, mnozí to dávno ví, a nikdy nevyvrací, že Ježíš jako Syn Boží není Otec Bůh. Ale i přesto zůstává v platnosti Písmo, že Syn Boží Ježíš Kristus a Bůh Otec jsou jedno. A Písmo musí platit. Snad nechceš měnit Písmo, jako někteří jiní před tebou? Uvádíš Písma a říkáš, že nechceme slyšet a přijmout to, že Ježíš není Bůh. Ale ty vlastně pouze dokazuješ, že Ježíš není Otec Bůh. A proti tomu nejsem. Jistě Ježíš není Otec Bůh. O Ježíšově Božství však není u mě žádná diskuze, stejně jako i o jeho lidství. Proto chceš-li diskutovat a věrně vykládat Písmo, uváděj i verše jiné jako například to důležité z evangelia Janova 10-té kapitoly, z kterého mnoho cituješ. Na ty verše, doufám, si dokážeš odpovědět bez záměny onoho jsme jedno za - jsme za jedno, neboť tak tomu rozuměli i židé a Ježíš jejich doměnky nevyvrátil, nýbrž dokazoval, že ona doměnka, že Syn Boží znamená Bůh, je správná. Neboť jestliže Otec Bůh, který je v nebesích je v Ježíši, který byl zde na zemi a Ježíš, který byl zde na zemi je v Bohu Otci, který je v nebesích, pak nelze pochybovat o tom, že Ježíš a Otec jsou jedno, tedy že jsou jedním Bohem, ač Ježíš není Otcem a Otec není Synem. Pro mnohé to zůstane kamenem úrazu a pro tebe?

A nyní ony verše z Janova evangelia:

10,30 Já a Otec jsme jedno."
10,31 Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali.
10,32 Ježíš jim řekl: "Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?"
10,33 Židé mu odpověděli: "Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh."
10,34 Ježíš jim řekl: "Ve vašem zákoně je přece psáno: 'Řekl jsem: jste bohové.'
10,35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy - a Písmo musí platit -
10,36 jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?
10,37 Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!
10,38 Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci."
10,39 Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl.

Petr Šíma



Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Pondělí, 21. březen 2005 @ 09:29:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz
Já bych chtěl jen připojit malé vysvětlení ke jménu Hospodin. Jedná se v podstatě o staroslověnský ekvivalent židovského Adonai (Pán), kterým byl nahrazován tetragram JHVH při četbě Tóry a kterým bylo toto jméno zcela nahrazeno v Septuagintě (mezi prvními křesťany nejrozšířenější variantě starého zákona). Mě celkem nevadí nazývat Boha titulem Hospodin=Pán, neboť jej za svého Pána považuji. Navíc si nemyslím jako pohané, že k tomu, abych svého boha přinutil k činnosti, musím jej zaklínat jeho pravým jménem.


]


Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: AdamEva (bubu@bubu) v Pondělí, 21. březen 2005 @ 10:08:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sice argumentujete, ale ne biblicky. Stále opakujete to, co je pro některé vaše soukmenovce trochu k zamyšlení. Jistý týdeník Christian Century ve vydání z 98. roku, minulého století cituje jistého pastora, který připouští, že „Trojice je nauka církevní, ne Ježíšova“. Tady to máme. Je to zrějmě touha jistých jedinců, šířit dojem ve společnosti, aby si myslela, že se o tom ve svém učení Ježíš zmiňoval, že by byl Bohem, ale on naopak učil své učedníky, aby se modlili takto: „Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.“ O našem nebeském Otci, jehož jméno je Jahwe, Bible říká, že je vyšší než jeho Syn. Například Jahwe je „od věků a až na věky“. Ale o Ježíšovi je v Bibli řečeno, že je „prvorozený všeho stvoření“. Sám Ježíš učil, že Jahwe je vyšší než on, když řekl: „Otec větší jest nežli já.“ (Mat 6,9; Žl 90,1,2; Ko 1,15; Jan 14,28, Kralická Bible)
Někdo tady argumentoval evangeliem podle Jana 20,28 a namítá: "Proč Tomáš zvolal: Můj Pán a můj Bůh." , když se mu zjevil vzkříšený Ježíš? Ano určitá božskost se Kristu neupírá - je přece božské podstaty, to jsou i miriády andělů, ale to ho nestaví automaticky do role Otce. Podívejme se na kontext této pasáže. V 17 verši, již zmiňované 20. k. Jana, říká Ježíš: "vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu." Nebudu se těď přít o význam. O to se můžete přít se svědky. Ale já se pouze zaměřím, pro mně na velice zajímavé pozastavení Jana, proč napsal své evangelium. Protože o tři verše dále, když popisuje, pro vás tak důležitou pasáž pro vaše tvrzení, zprávu o Tomášovi, Jan jednoznačně, teda pro mě určitě, vysvětluje že své evangelium napsal proto, aby lidé "věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží", nikoli Bůh. (Jan 20,17,28,31)

Přesto jsem stále připraven se zapojovat do jakékoliv diskuze. Ovšem je to zajímavé, ale vaše argumenty mě nepřiměli uvažoval jinak než jak mě učí můj Pán a Král Kristus Ježíš. Co mají Svědkové Jehovovi narozdíl od vás. Naukové věci ohledně božství Ježíše Krista mají díky porozumění Bible ujasněno. Rozhodně jste mě, na rozdíl od nich, věrohodně nepřesvědčili, že oni se mýlí a vy ne.

O tom to je. Máme respektovat názory, víru druhých. Ale myslet nebo přijímat nebo rozhodovat se, díky Bohu, musím sám. Proto vítám tu úžasnou možnost, kterou poskytuje internet, že se mohou vést takové debaty. Ale co mě zaráží jak tak tolerantní věřící plni pravdy zavrhují menšinové názory, jenom proto, že snad mají obavu o svou víru. Ale pokud ta není podložena na pravdách z Bible, rozhodně se divím, že máte tu drzost se nazouvat do těch skupin, které nazíváte sektami. Přece ani Ježíš se nevyhýbal setkání s prostitutkami a výběrčími daní a také řekl, že „přišel za nemocnými a ne za spravedlivými“.

A dávat rady, jak se zachovat nebo jak mluvit, pokud se u vás zastaví SJ je zvláštní. Proto když u mně ještě zazvoní, zeptám se proč přišli a proč to dělají a také se zeptám kde přišli na to, že ŘKC nemá pravdu a oni ano, a sám se rozhodnu. Co si myslíte vy jsem už trošku poznal, a proto budu chtít vědět zase jejich názor. To je fér, že!!!
Čauky, zase někdy příště. AdamEva


]


Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pondělí, 21. březen 2005 @ 11:25:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý AdamEvo,

Vychrlil jsi to na „nás“ pěkně. Tedy na nás, zde jsem snad jen argumentoval já. Tvá slova mě připadají jako slova uraženého člověka. Netázal jsem se tě snad, zda i ty se neurazíš o úhelný kámen? Já argumentoval biblicky s použitím Písma. Píšeš, že má argumentace není biblická, ale jaká tedy, používám-li právě Písmo? O učení o Trojici píšeš, že je církevním výmyslem. Zajisté, je to učení sformulované. Ale nečiní totéž třeba Svědci Jehovovi? I oni formulují svá učení o Ježíši a Bohu a učí je ostatní. I ty přece přiznáváš, že jsi jejich učení nakloněn a že tě přesvědčilo. Já však mohu za sebe mluvit, že si ověřuji z Písma ona učení a až poté přijímám stanovisko. I já znám do určité míry učení Svědků Jehovových, neboť jsem vlastníkem některých jejich knih. Prozradím ti tajemství o sobě. Já neútočím, ale to samé nemohu říci o tobě. Vychrlil jsi na mě mnohá obvinění. Píšeš, že se křesťané učí argumentacím proti Svědkům. Ale to stejné vím i o Svědcích. Já se žádným argumentacím neučil a nemám to zapotřebí. Svědci za mnou přišli již několikrát. Přišli ve dvou a později i ve čtyřech. Vždy jim byl Ježíš, kterého já vyznávám kamenem úrazu. Proč sis aspoň nepřečetl můj komentář a nezkusil mi vysvětlit verše, které jsem zmínil? Uvádíš slova Ježíšova, že Otec je větší než On. Jistě, Otec je větší než Jeho Syn a přece zůstává v platnosti, že jsou jedno. Ve stejné kapitole evangelia Janova, tedy 14-té, je rozhovor Ježíše s učedníky:

14,5 Řekne mu Tomáš: "Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?"
14,6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
14,7 Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli."
14,8 Filip mu řekl: "Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!"
14,9 Ježíš mu odpověděl: "Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?
14,10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
14,11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!

Zde znovu za zmínku stojí, že Ježíš tak naléhavě mluví o Bohu jako o svém Otci a nenazývá jej Bohem nýbrž Otcem. Tohle vždy bylo a je troufalé v mnohých očích. Tedy ono prohlášení Ježíšovo, že učedníci znají Otce, protože viděli Ježíše a že dívají-li se na Ježíše, pak vidí Otce. Poněkud troufalé na člověka a na anděla, ale na Božího Syna? Tvá zmínka o určitém Ježíšově andělství je známá. A přece Ježíš není a nemůže být andělem! Hledáš-li pravdu u Svědků Jehovových pak ti v tom přeci nikdo nebrání. Nepřesvědčili-li tě jiní, je klidně fér zkusit to teď u nich. Já však uvěřil v Ježíše Krista a hledám pravdu v Božím slově. Nechci jen o Bohu slyšet a číst o Něm, chci Jej zakoušet. A nakonec snad jen toto: Nesnaží se snad svědci Jehovovi přesvědčit ostatní, že jen oni rozumí Písmu nejlépe? Je jen málo směrů, které si vytváří svůj překlad bible. Mohu radostně říci, že ať katolíci, tak protestanté, tak letniční i charismatici používají stejné překlady bible. Víš, nejsem to já, kdo zavrhuje Svědky Jehovovy, ale vím z jejich přímých vyjádření k mé osobě, že jsem dle jejich mínění zatracen a mé myšlení je ďábelské.

Petr Šíma



Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: AdamEva (bubu@bubu) v Úterý, 22. březen 2005 @ 10:24:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrá, dobrá, dobrá! Co se to děje tak podivuhodného s člověkem, kterému se poštěstí ta neuvěřitelná věc. Začne věřit v Boha. Stane se to jenom tak? Je to vrozená, dědičná záležitost. Ne, dědí se náboženství a ne víra. Je téměř jisté, že v Evropě, tedy aspoň v té střední, se s velkou pravděpodobností narodíte do křesťanské rodiny - katolíkům, protestantům, a dnes i svědkům atd. A co člověk, který se narodí na Východě? Tam je ten výběr trochu rozmanitější - judaismus, hinduismus, islám, buddhismus, šintoismus atd. A co Jih? Asi všechno dohromady plus kmenová náboženství.
Ale mě zajímá víra člověka, protože ta způsobuje jak se v tom či onom náboženství orientuji. A těď by měla přijít otázka: a kde je Bůh? A jsme zase na začátku. Protože některá náboženství vznikala právě z důvodu Boha. Nemohli se smířit s popisem, výkladem a dokonce existencí... a tady je, zdá se zakopaný pes. Protože to jsou pohledy, představy lidí. Proto je tolik náboženství, tolik variant věrouky a také božstev. Proč se lidé neptají Boha, ale spokojují se s tím co jim říkají jiní lidé? Nevím, možná je to obava, že skutečně je jenom jeden Bůh a ne miliony. Strach, že nebudu mít takový vliv na životy lidí. A nebo, nemůžu přece připustit, že právě oni a ne já, mají pravdu. Skutečně nevím, i když asi se věčině jevím jako zase jeden, co všechno ví a všemu rozumí.

Mnozí se ptáte, je to svědek? Ano jsem svědek Jehovův. A jsem spokojený se svou vírou, s náboženstvím? Ne nejsem, ale kdo je? Protože právě z nastíněných faktorů, musí každý někdy být nespokojený. Jsme jenom lidé a ještě k tomu hříšní. Taky se omlouvám, že jsem nebyl upřímný, a že jsem trochu zjišťoval vaše reakce, ale to je jedno. Já vím, že všude to skřípe. Ale to se nedá nic dělat. Já jenom chci mluvit o své víře a samozřejmě si nesu nějaký ryt. Tak jako každý věřící je chtě nechtě ovlivněn svým náboženstvím. Ale já chci aby to bylo naopak. Aby víra člověka ovlivňovala církev a ne církev. Protože před Bohem stojíme každý sám a on se nebude ptát k jaké církvi patříš, ale jak ses choval k těm nejmenším, jak ses choval TY a ne ti druzí. Proto mě mrzí, že se stále patláme ve věcech, kterým pořádně nerozumíme, ale Boží milosrdenství je velké, ale ne nekonečné. A proto pokořme se protože se přiblížilo Boží království.

Čauky AdamEva


]


Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: AdamEva (bubu@bubu) v Čtvrtek, 24. březen 2005 @ 13:51:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milí Petře, souhlasím se vším co jsi napsal. Přiznám se, že máš pravdu v tom, že svědkové Jehovovi měli na mně vliv, i ty jsi to poznal. Skutečně se stydím za to, i když se tomu snažím odnaučit, že stále zjišťuji i díky tobě, že než abych debatoval tak útočím, v tom máš pravdu. Pravdou je i to, že je to moje chyba, že jsem se nechal tak ovlivnit. Ale tím, že diskutuji na těchto stránkách doufám ukazuji, že to chci změnit.
Také se ti musím svěřit, že ta má reakce byla obecná a měla zahrnout všechny ty, kteří různě reagovali na mé „útočení“. A ty jsi to vlastně slízl za ně. Sorry.
Určitě znáš výrok: jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání. (Řím. 10:2). A protože to nebyla, jak jsem uvedl, tak reakce na tebe, ale všeobecně. Přijal jsi to osobně. Samozřejmě já nemohu vědět ani soudit, jaké je tvoje poznání, to snad poznám z tvých reakcí. Ale věz, že i přes všechno, co jsem zde již uvedl, umím ocenit víru jiných. Ale s vědomím toho co je řečeno v Řím. 10:2 , jsem už opatrnější a to se týká nejen jiných církví, ale i svědků Jehovových. Samozřejmě je hodně věcí co se mi nelíbí na způsobu prezentace biblických pravd, které předvádějí SJ. Ale zjistil jsem, že to co je mi, potažmo i SJ vytýkáno, nacházím i zde. Jisté naočkování jak prezentovat tu či onu církev. Ale to se dá očekávat, pokud skutečně věříme, že ti co se nám snaží vysvětlovat Bibli, to myslí upřímně, /mám namysli kněze potažmo duchovní a u SJ starší muže sboru/, a pokud to zneužijí, budou nést odpovědnost, ne před lidmi ale Bohem. Žid. 13:17.
I apoštol Jan se k tomu barvitě vyjadřuje ve svém evangeliu 15:1,2 , kde se Kristus přirovnává k vinnému kmeni a svého Otce Boha přirovnává k vinaři, který odstraňuje všechny ty, kteří se jeví jako ti, kteří nesou ovoce, ale ve skutečnosti vkládají do vyučování svůj vlastní výklad, tak jsou odřezáváni z vinné révy. Takže s tím bych si nedělal starost, protože bych mohl suplovat práci Velkého Vinaře Boha, a to já nechci. Jde mi o to, porozumět Pravdě která je zjevena v Písmu a myslím si, že tobě Petře taky.
Například je zvláštní, že jediný apoštol Jan, poslední ze sloupů Božího domu, psal jak svoje evangelium tak svoje listy a Zjevení po 70. r.n.l. po zničení Jeruzaléma Římany. Proto jeho čtenáři mohli být jiní než ti, kteří zažili Matouše, Marka a Lukáše. I sloh Janův je odlišný, jeho popis událostí je shodný s jinými pisateli, jak jsem je uvedl, ale z jiného, tedy Janova pohledu. Jak se odhaduje, tak vlastně svoje evangelium a své dopisy napsal po Zjevení a tudíž si myslím, že věděl víc než jeho, když to tak nazvu, před pisatelé. A tudíž mám dojem, že i jeho vyjádření, která poukazují na vztah Ježíše a Boha Otce, jsou jasnější.

Právě ta 14. kapitola, kterou jsi z části citoval, ukazuje, jak já to vnímám, na tu pravou podstatu věci , jak je patrné z Tomášovi nechápavé reakce, že si Ježíš uvědomuje že i oni mohou být ovlivnění učením farizeů a tudíž stále mohou v něm vidět jenom lidského syna, syna tesařova. A proto, aby jeho učedníci rozpoznali ten rozdíl, že je tu On Ježíš, který jim ukazuje, že je tím prorokem, kterého stále Izraelité očekávají /tenkrát i dnes/. A od toho 5. verše jim ukazuje, že se mají lépe dívat, protože už žádný druhý Mesiáš nepřijde protože stojí před nimi. Dokonce jim připomíná svá vlastní slova, že musí odejít, připravit místa pro ně připravená jeho Otcem Jahwem. Také se jim snaží vysvětlit, že tu cestu k Otci znají protože jim o ní už říkal v úvodu té 14. kapitoly. Je tou cestou, která vede k Bohu. Jak je to možné? Protože, jako poslušný syn, viz 14:10 , nedělá nic co by nebylo v souladu s jeho Otcem: nedělá to sám od sebe, ale poslouchá to co mu jeho Otec říká. Myslím si, že závěr této 14. kapitoly je dost silné kafe pro jeho učedníky, kteří také zápolí s tím komu mají věřit, jestli farizeům a nebo Kristu, ale i nám dnes to zamotává hlavu.

Jan 14:28-31 - "Slyšeli jste, že jsem vám řekl: „Odcházím - a přijdu k vám. Jestli mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já. Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili. Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže. Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal.“

To mi připomnělo jednu událost na počátku Ježíšovy dráhy po křtu v Jordánu, když byl na poušti pokoušen ďáblem, kterého v závěru 14. kapitoly označil jako vládce světa. A položil jsem si otázku, mohl být Bůh pokoušen jiným tvorem, potažmo svým odpůrcem? Pátral jsem v Písmu a našel jsem zajímavé texty.

Jakub 1:13 - Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Bůh. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.

A teď v protikladu Židům 4:14,15 - Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.

Jestli jsem to pochopil správně Petře, hovoří se tu, že Bůh nemůže být pokoušen a taky nikoho nepokouší (Jak, 1:13)? Ale vezmu-li v potaz skutečnost, že Kristus je Bůh, tak jak mám chápat, že byl Ježíš v pustině pokoušen, protože jak se uvádí v Židům 4:14,15 se to muselo stát aby byl vyzkoušen. Tak mi to tak jednoznačně neladí. Jakub uvádí, že Bůh není a nemůže být pokoušen, ale v Židům čtu, že byl pokoušen. Já věřím v pravdivá slova u Tita 1:2 že je Bůh pravdomluvný. A tak to mám chápat, že to není úplně košer? Protože by to nabouralo mou naději. I přesto stále věřím, že text v
Židům 6:18 je stále zárukou mé naději: ... Bůh přece nemůže lhát; kde pisatel Pavel se zmiňuje o tom co Jahwe slíbil Abrahamovi a že to potvrdil, když přísahal, jak je vidět z 6:13 - přísahal při sobě samém.
Protože v těchto dvou věcech - slib Abrahamovi a Boží vlastní potvrzení této přísahy - Bůh nemůže lhát. Proto jsem také, jako učedníci Krista v 1. století, i já nalezl útočiště pro mou nadějí.

A já bych nerad o takovou naději, kterou mi Bůh slibuje, přišel!

Tak Petře nevím jestli budeš s mým chápáním, jak Jana 14. kapitoly tak i celé Bible, spokojenej. Ale i tak se budu těšit na tvou reakci.

Čauky AdamEva


]


Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pátek, 25. březen 2005 @ 07:09:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý AdamEvo,

Jistě máš pravdu, když mluvíš o horlivosti pro Boha bez pravého poznání. V tomto stavu se jednotlivě mnohdy nacházíme všichni, kdo horlíme pro Boha. Před našima očima by právě proto měl zůstávat onen obraz nejen vzkříšeného Krista, ale i toho ukřižovaného. Také obraz naší hříšnosti a obraz milosti Boží. Bude-li takto Kristus vyobrazen před našima očima a také i my sami budeme-li ve svých očích takto vyobrazeni, jistě ona zákonická horlivost pomine. Vždyť všichni jsme zhřešili a jen milostí Boží jsme, co jsme. Všichni, tedy i já. Ač jsem mlád, něco jsem se již na své pouti života za Kristem naučil. A to nesoudit nikoho, krom sebe. Jistě lze odmítnout hřích člověka, ale hřešícího člověka přijmout. Vím také, že každý člověk má svou dobrou hodnotu a jsem spíše nakloněn k tomu, že ta hodnota těch druhých je větší než ta má. Když píši, že každý má dobrou hodnotu, pak mluvím i o těch, kdo nevěří a jsou i nepřáteli Kristovými. Vždyť i skrze nevěřící se zjevuje Boží láska, milost, přízeň, dobrota i další věci, které jsou věcmi spravedlnosti. Vím však také, že každý člověk myslívá především i na sebe a tak naše skutky ač dobré jsou, nemohou před Bohem obstát a my v nich. Neodsuzuji ani katolíky, ani protestanty, ani letniční či charismatiky, ani adventisty. Neodsuzuji tedy ani mormony či jehovisty. Ani jiné z různých náboženství či ateisty nesoudím. To, co však mohu posoudit je tedy jen učení a to na základě své víry v Boha bible. A to mohu odmítnout a také před falší varovat ostatní. Nejsem však všeználek a sotva jím kdy budu. Pro mě není důležité, abych já nějakou svou vlastní pravdu obhájil,či snad prosadil. Naučil jsem se, že každý člověk napomenutí slyšet musí i povzbuzení, pak sám ponechán k rozvažovaní o těch věcech, k pravdě hledání i Boha, sám k závěru dojít musí. Přesvědčení pak takovéto nikdo jemu nevezme, neboť tak jak v hloubi srdce svého uvěřil, tak mluví i jedná, pevný je a nikdo jej nezvyklá. Nelze si však myslet, že kdo jakkoliv věří, ten spasen bude, stejně jako že, kdo jakkoliv žije, bude zachráněn. Neboť jak člověk věří, tak mluvívá i jedná. Víra člověka, ta se na životě jeho odráží, tak jako jeho podoba v zrcadle. Proto je-li jaký kvas v těstě, je těsto nakvašené a nepoužitelné k oběti Páně. Je přece psáno, že jen málo kvasu celé těsto prokvasí. Je-li špatný záměr, i užitečné nástroje stanou se nebezpečné. Říkáš-li si, že si z toho vezmeš jen to dobré, neboť přece dobře víš, co je tam zlého, pak jiné, kteří to rozpoznání nemají, do ohně uvrhuješ. Zkus si vzít nakvašený chléb a sníst z něho jen mouku a vodu či olej, a droždí nespolknout. Myslíš-li si, že kvas nikomu neublíží, mýlíš se. Tak jako je bochník kynutý, nakyneš i ty. Zvláště pak je-li chléb čerstvý, obzvláště teplý, vytažený z pece. Proto si dávejme pozor na zlá poznání a zjevení (a zvláště pak na ta nová) a porozumění Písmu. Jsou i starší nedobré tradice, které v rozporu jsou s Písmem vykládaným milostí. Proto bývá i prospěšné Písmo citovat tak jak je i psáno a s jinými verši Písma srovnávat a názorům jiným naslouchat. Pak v moudrosti Ducha člověku Písmo obživeno bude, když i samo Písmo prožije si. Ale abych se v návalu svých myšlenek neutopil, přistoupím více k tomu, co píšeš. Ve svém komentáři k Janovu ev. 14.kap. 10 verši píšeš, že že Ježíš, jako poslušný Boží Syn nedělá nic, co by nebylo v souladu s Jeho Otcem, že to nedělá sám od sebe, ale poslouchá to, co mu Jeho Otec říká. Jistě by se mohlo zdáti ono, jako dobrý výklad. Jenže onen verš zní: Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. Zde Ježíš zjevuje, že Otec, ten v Něm přebývá a skutky, které činí Ježíš, nečiní jen z poslušnosti, ale proto že Otec je v něm. Stejně nelze zaměnit i slovo „jedno“ za barvité za jedno. Taktéž před veršem tímto, neříká Ježíš, že se učedníci mají lépe dívat, že jiný Mesiáš již nepřijde, ale zjevuje jim přímo svého Otce, když praví: Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce? Z těchto veršů zřejmé je, že Ježíš se svým Otcem ztotožňuje se v jedné osobě, a to i při zachování osob dvou. Proto tak Ježíš naléhavě mluví, že kdyby znali Jeho i Otce by znali, a že Otec i On jedno jsou. Vím, že svědci učení o Trojici odmítají. Ale ona i když se až později Trojice nazývá, zjevena je v Písmu a je základem křesťanské víry. Rozvádět ono učení zde nechci, zmíním však jen tu skutečnost, že Otec, Ježíš a Duch svatý v Písmech vzájemně jsou užita. Svědci o Ježíši praví, že je prvním stvořením a že po léta přebývání s Otcem, stal se Božím věrným obrazem. Též, že Duch Boží ničím jiným není než Jeho duchovní hybnou silou. Kdo však čte Písmo vidí v něm, že Ježíš jednorozeným Synem Božím je a prvorozeným všeho stvoření, tedy že Otec stvořiti Ježíše nemohl. Taktéž, že rouhati se nelze Duchu svatému, když jen vánkem by byl a že rouhati se Duchu jest i rouhání se Bohu. Zde na zemi Ježíš ponížil se, však Božím Synem nepřestal býti. Času mnoho nemám, tak teď přejdu k pokoušení Boha a Ježíše Krista. Ač Jk 1,13 praví, že Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a také nikoho nepokouší, je nutno vzíti v úvahu i jiné verše Písma. Tak Mt 4,7, kde Ježíš praví, že psáno je: Nebudeš pokoušet Hospodina (Dt 6,16). I v jiných oddílech Písma je psáno, že lid pokoušel Hospodina. Pokoušet Boha tedy lze, ale Bůh nemůže být tímto pokoušením sveden. Bůh také k hříchu nikoho nenavádí a také Ježíš nikoho nenaváděl. Stejně jako Bůh prohlédl vždy pokušení lidu, tak i Ježíš prohlédl pokušení lidu i ďábla. A ďábel Boha pokoušel vždy i u Jóba.

Bůh zajisté nemůže lhát a nelže, to my všichni jsme před Ním nalezeni jako lháři. Je však důležité míti porozumění a Písmo z Písma nevytrhovati a jiné lidské písmo do něj nevkládati. A tohle mnohdy, my lidé, i křesťané různých vyznání činíme.

Radostné velikonoce!

Petr Šíma



Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: AdamEva (bubu@bubu) v Čtvrtek, 31. březen 2005 @ 14:15:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Petře Š. Uvádíš ve svých reakcích jednu skutečnost s kterou údajně koresponduje i celá Bible, že Ježíš mluví o Bohu jako o svém Otci a nenazývá jej Bohem nýbrž Otcem. Pokud jsem to správně pochopil, tak mi vysvětli tento text u Jana 20:17 kde Ježíš jasně s důrazem upozorňuje Marii M., že vystupuje ke svému Otci, a že ten Otec je také jeho Bůh. Samozřejmě nemá namysli, že je jeho Otec i jeho Bůh, jenom když je v lidské podobě, tak jak to platí pro jeho učedníky, že je Bůh jejich Otcem i jejich Bohem.
Pokud je mi známo hovořil s Marii Magdalénou již vzkříšený Ježíš, tedy jako duchovní bytost, ale jak je ze 14. verše patrné nepoznala Marie, že je to Ježíš kdo k ní mluví. Je to pochopitelné, protože kdyby se vzkříšený Ježíš ukazoval ve stejném hmotném těle, které měl za života, zpochybnil by výkupní oběť a tudíž naše víra v odpuštění hříchů by byla velkým omylem. Jeho tělo bylo přece obětováno za lidstvo. A proto se zjevoval nebo bral na sebe jiná těla, do doby než vystoupí ke svému Bohu, protože to jeho bylo použito pro zaplacení dluhu, který má lidstvo u Boha.
Pokud chceš jenom ti připomenu, že to není nic neobviklé, pro duchovní tvory, brát na sebe lidskou podobu nebo-li hmotná těla. To přece dělali i andělé před potopou, a dělali to andělé když se zjevovali viditelně zde na zemi aby jednotlivým lidem předali poselství od Boha.

Jak je patrné z Ge. 17:7,8 je tento starozákonní Bůh totožný s tím Bohem o kterém Ježíš mluvil Marii, že k němu musí zanedlouho vystoupit. A je zajímavé, že obrácený Saul řečený Pavel to chápal stejně jako já, že Ježíš není Bohem, ale má Boha, tak jako Pavel. Z dopisu Efezanům 1:15-17 je jednoznačně patrný rozdíl v tom, kdo je Pán a kdo je Bůh a Otec. Pánem je označován Pavlem Ježíš Kristus a bez jakékoli diskuze Pavel jasně jeho spoluvěřícím vysvětluje nebo-li ukazuje, že Bůh a Otec slávy označuje jednu bytost a tou je Bůh Jahwe.
Ef. 1:15 - jsem uslyšel o vaší víře v Pána Ježíše a... ´
Ef. 1:17 - Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali
Ef. 1:18 - a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, ...
Ale o kom se zde převážně mluví a proč? To vysvětlují další verše:
Ef. 1:20 - Silu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, /Žalm 110:1/
Ef. 1:21 - vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím.
Ef. 1:22 - ´Všechno podrobil pod jeho nohy´a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve, /1.Kor. 11:3/
Ef. 1:23 - která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest.

S těchto veršů jasně vyplívá, že zde Pavel mluví o Bohu, který ustanovil svého syna za hlavu církve. Také zde Pavel vysvětluje, že Boha Jahweho poznají právě díky Krista, který je jak Pavlovým tak i jejich Pánem. A já věřím, že je i mým Pánem ke chvále mého i Kristova Boha.
Je pozoruhodné na souladu Bible to, že nenechává na pochybách čtenáře, aby měl tu správnou víru, kterou zastával i apoštol Pavel. Ten se jednoznačně označil za apoštola Krista Ježíše, protože Pán Ježíš Kristus je jeho hlavou /1.Kor. 11:3/. Ale jak uvádí ve svém listu do Koloským 1:1-3 stalo se to z Boží vůle a ne z vůle Ježíše Krista. A děkoval za jejich víru ve svých modlitbách Bohu, Otci jeho i našeho Pána Ježíše Krista.


A teď se ještě vrátím k tomu co jsi popisoval ve svém příspěvku z 25. března. PŠ: Kdo však čte Písmo vidí v něm, že Ježíš jednorozeným Synem Božím je a prvorozeným všeho stvoření, tedy že Otec stvořiti Ježíše nemohl.

Petře, jestli jsem tě dobře pochopil, sděluješ mi tím, že Ježíš Kristus nebyl stvořen svým Otcem a Bohem a tudíž ani neměl počátek? Pokud tomu věříš, máš na to samozřejmě právo a já ti ho nechci brát. Ale položil sis už někdy také otázku, věřím tomu, protože to vyplívá z Bible? A nebo, že jsem jen uvěřil víře těch, kteří zastávají víru v trojici? Proč se ptám. Protože já jsem podobné závěry z Bible nevypozoroval.

Co jsem vypozoroval z Písma je toto. V listě Koloským 1:15, 16 je řečeno: „On /tedy Ježíš/ je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření,
Ko. 1:16 - neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi ... a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.“ Ptám se tedy, jak je to myšleno, že Ježíš je „prvorozený všeho stvoření“? Pokud je pravdou co tvrdí zastánci trojice, že to ukazuje na tu skutečnost, že Ježíš Kristus není částí stvoření. Proč se o Otci a svatém Duchu v Bibli nikde také neříká, že jsou prvorození všeho stvoření? Na rozdíl od trinitářů Bible poukazuje na tento příměr jako na skutečnost, že je Ježíš prvorozený v tom smyslu, že je nejstarší z Boží rodiny synů, kteří samozřejmě museli být stvořeni, tak jako ten, který byl stvořen jako první. Jinak bychom tu měli miliardy Bohů.
V Bibli je výraz prvorozený použit vždy, pokud se to vztahuje na živé tvory, jako na tvory, kteří tvoří součást určité skupiny. Například ´faraonův prvorozený´ ukazuje na tu skutečnost, že je členem faraónovy rodiny, nebo když se mluví o ´Izraelův prvorozený´ zase to ukazuje, že patří do skupiny, která je tvořena z Izraelových synů. Proč tedy stejná posloupnost není chápána stejně i v případě záznamu v Koloských 1:15?
Pokud se o Ježíši píše v Ko. 1:18, že „je počátek, prvorozený z mrtvých - takže je to on, jenž má prvenství ve všem.“ Je jasné, když je prvorozený z mrtvých, tedy je první z těch co byli vzkříšeni do nebe. Tak musí být chápáno také, že je prvorozený z všeho stvoření, že je první z těch co byli stvořeni, že měl počátek.

Ano o Ježíši Kristu je napsáno, že je „prvorozený všeho stvoření“ a také „prvorozeným z mrtvých“ - nejenže se tedy zcela liší od všech, kdo jsou stvořeni nebo kdo byli vzkříšeni, ale především byl první, kdo byl stvořen, a první, kdo byl vzbuzen nebo-li vzkříšen z mrtvých k nekonečnému životu. (Ko. 1:15, 18; Zj. 1:5; 3:14)
Na zemi byl prvorozeným synem Marie a podle Mojžíského zákona, který Mojžíšovi dal Jahwe na hoře, byl představen Jahwemu v chrámu.
Lk. 2:7 - I porodila /Marie/ svého prvorozeného syna, ...
Lk. 2:22 - Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina /Jehovu/
Lk. 2:23 - jak je psáno v zákoně Páně: ´vše co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu /Jehovovi/´

O učednících Ježíše Krista, kteří byli zapsáni v nebi, mluví apoštol Pavel jako o „církvi prvorozených“; jsou to první lidé, které Jehova Bůh na základě jejich víry v Ježíšovu oběť přijal za syny, první z Kristových učedníků, kteří měli být vzkříšeni s ním, že už nikdy nebudou muset zemřít. (Žd. 12:23)

Doufám Petře, že to bude dostačující, pro ukázku jak já chápu Biblickou posloupnost, která jasně utvrzuje mou víru v Ježíše Krista, který je božské podstaty /tedy je duchovní tvor, prvorozený ze synů, kteří tvoří Boží domácnost/ a je obrazem Božím tedy, že napodobuje vlastnosti svého Boha a tak je za jedno se svým Bohem. Co si přeje jeho Bůh a Otec to si přeje i on, jako poslušný Syn. Přece toho si byl právě vědom Ježíš před svou smrtí, když byl v zahradě Getsemanské se svými učedníky. Že na něm spočívá veliká odpovědnost, protože jako svobodná bytost, si uvědomoval tu skutečnost, že na jeho poslušnosti, závisí aby byl jeho Otec a jeho Bůh Jehova očištěna a oslaven. Jako ten, který má právo být svrchovaným panovníkem vesmíru. A proto se Ježíš modlil: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“(Mat. 26:39) Z toho je přece jasné, že Ježíš nemusel přijmout tuto skutečnost, že má zemřít a stát se tak výkupní obětí za hříchy lidstva, ale právě pro to, že si uvědomoval, že nejde o něho, ale o jeho Otce, cítil velikou odpovědnost a zároveň obavu, že svůj úkol zde na zemi nesplní „je-li to možné, ať mne mine tento kalich“. Ale Otcova vůle mu byla přednější, protože byl a je za jedno se svým Bohem a Otcem v tom, že pokud by neuposlechl, nemohl by dát Jehova odpověď Ďáblu, který ho obvinil u Joba, že bez jeho přičinění neobstojí nikdo a tudíž nemá právo být svrchovaným panovníkem vesmíru. A tak se modlil Ježíš k Bohu o sílu, Ducha od Boha. Skutečnost, že obstál a uposlechl vůli Otce a zemřel na kříži, ukazuje na to, že tuto posilu v podobě ducha dostal.

AdamEva








]


Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 31. březen 2005 @ 18:53:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj AdameEvo,

to, co nás spojuje je, že ty ani já nevěříme v Boží Trojjedinost. Tady ale shoda končí. Já věřím v to, že Ježíš je Bůh. Který má ale svoji autoritu - Boha Otce.

Pokud mohl být "adoptivně" Bůh - Elohim Mojžíš pro Arona, oč víc je Bůh - Elohim Ježíš.

Přestože mám osobní zkušenosti s rozhovory s vámi svědky Jehovovi a nekritizuji vás, mám otázky.

Když jsem byl u jedněch svědků na návštěvě (pan Kovařík) jeho žena mi řekla, že teprve několik let po vstupu do organizace došla k poznání vírou a studiem, že Ježíš je vzkříšený!

Já se málem vyvrátil z křesla! Vždyť to je první věc, kterou jako věřící má vědět - vzkříšený Ježíš.

Proto bych doporučoval, aby se i !!!svědkové Jehovovi!!! modlili k Ježíši Kristu. Proč? Protože pokud se k někomu modlím musím věřit, že ten jest!!! A taková modlitba k Bohu Jehovovi ve jménu jeho syna Ježíše nepotřebuje až zase takovou přesvědčenost o vzkříšeném Ježíši!!! A že písmo nabádá modlitbu k Ježíši - důkaz:

Skutky 9:11-17 Pán mu řekl: "Jdi hned do ulice, která se jmenuje Přímá, a v domě Judově vyhledej Saula z Tarsu. Právě se modlí a dostalo se mu vidění, jak k němu vchází muž jménem Ananiáš a vkládá na něj ruce, aby opět viděl." Ananiáš odpověděl: "Pane, mnoho lidí mi vyprávělo o tom člověku, kolik zla způsobil bratřím v Jeruzalémě. Také zde má od velekněží plnou moc zatknout každého, kdo vzývá tvé jméno." Pán mu však řekl: "Jdi, neboť on je mým nástrojem, který jsem si zvolil, aby nesl mé jméno národům i králům a synům izraelským. Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno." Ananiáš šel, vstoupil do toho domu, vložil na Saula ruce a řekl: "Saule, můj bratře, posílá mě k tobě Pán - ten Ježíš, který se ti zjevil na tvé cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým."

Kontext podává důkaz, že první křesťané vzývali jméno Ježíš. Vzývat = modlit se.

Další důkaz modlitby k Ježíši Kristu:

Sktutky 7:59-60 Když Štěpána kamenovali, on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!" Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: "Pane, odpusť jim tento hřích!" To řekl a zemřel.

Dokonce je to podmínka spásy!!!

Římanům 10:13-15 'každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen'. Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval? A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: 'Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!'

Přečti si pořádně kontext AdameEvo! Jméno páně není jméno JHVH, protože to židé znali! A celý plán vykoupení v Novém zákoně je spojený se jménem Ježíš!!! V kontextu jde o vzývání jména Ježíš!!! Vím, že v tomto máte vy, svědkové, pořádný zmatek.

Když jsme tady to ukazovali některým svědkům, byli z toho tak říkajíc na "větvi". Dneska už v té organizaci nejsou, ale křesťany setrvali.

Karel Sýkora


]


Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pátek, 01. duben 2005 @ 07:36:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Karle,

poněkud jsi mě předběhl, ale to je dobře. Momentálně srovnávávám starozákonní verše s obsahem slova Pán - Páně, které se vztahují na Boha - Jahve s novozákoními Pán - Páně, které se vztahují na Ježíše Krista. Těch veršů v NZ, které jsou užita v NZ není ani málo, tak mi to bude s ohledem na můj volný čas trvat. Ale musím říci, že jsi vystihl moji myšlenku. To ale není úplně tím, proč jsem ti odepsal. Nevěříš v Boží Trojjedinost. Píšeš, že ale věříš, že Ježíš je Bohem, který má svou autoritu od Boha Otce. Proto podotýkám, že trojjedinost Boží v sobě zahrnuje právě i toto. Bůh Otec je nadřazen Bohu Synu a ten je nadřazen Bohu Duchu. Tak jako Otec seslal Syna, tak Syn seslal Ducha. Tak jako Duch svědčí o Synu, tak Syn svědčí o Otci. Tak jako Syn neučiní nic bez Otce, tak Duch nic bez Syna. A právě vzhledem k tomu ani Otec nejde proti svému Synu a Duchu a Ježíš proti Duchu. Trojjedinost neznamená, že Otec je roven Synu a roven Duchu. Bůh Otec totiž není v trojjedinosti Bůh Syn a také není Bůh Duch. Takovýmto způsobem je tedy nutno pohlížet na to, že Otec a Syn a Duch jsou jedno. To je pouze poznámka pro tebe. Já se nikde učení o trojici neučil. Také mně to nebylo jasné, ale mohu říci, že dnes je. Ještě jednou zdůrazňuji, že Bůh Otec není Bůh Syn a ani jeden z nich není Bůh Duch.

Petr Šíma


]


Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: AdamEva (bubu@bubu) v Úterý, 05. duben 2005 @ 12:52:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím vážení, že se to dostalo do stádia, kdy skutečně bude rozhodující ten fakt, abychom se nepronevěřili tomu, před čím varoval svaté v církvi, apoštol Petr , a to ve svém 2. listu Petra 3:15-18. Toto varování vyústilo z podobné situace do které jsme se dostali i my, kteří zkoumáme s opravdovostí např. slova apoštola Pavla a snažíme se jim porozumět. Na tom není nic špatného, přece to je smyslem zkoumání a poznávání Písma svatého, dospět k poznání pravdy, která posiluje naši víru. Apoštol Petr varuje před překrucováním listů od Pavla, jako i ostatní Písmo, protože jsou úseky v Písmu, které Petr nazval, že jsou těžko srozumitelná. Není to chyba těch, kteří je zaznamenali, ale je to chyba těch, kteří je díky své neučenosti a nestálostí v jejich víře překrucují. Samozřejmě s vědomím slibu Jehovy Boha u Izajáše 55:11, že jeho slovo se k němu nevrátí aniž by vykonalo to, proč jej poslal. I přesto nebo právě pro to se mohou objevit lidé, před kterými varoval Petr ve svém listě.

Vrátím se Karle S. k tvým argumentům, kterými dokazuješ, že vše ukazuje na tu skutečnost, že první křesťané vzývali jméno Ježíš. Ale s tím já nemám problém. A proč ne, to hned vysvětlím.

V Efezanům v 1:15-23 uvádí Pavel, že jakmile se doslechl o jejich víře, nepřestává se modlit nebo-li děkovat, ale komu? Jak je patrné z kontextu dalších veršů, modlí se k Bohu našeho Pána Ježíše Krista. Proč? Aby ho poznali, ale koho? Ježíše nebo Boha? Jak verš 17. jasně ukazuje, aby poznali Boha, a vnitřním zrakem víry viděli k jaké naději je povolal. Ukázal také, že je to pro ně věřící podivuhodné a slavné bohatství v dědictví pro svaté. Také Pavel k nim hovoří, že v těch modlitbách uvádí, že je to díky nesmírné síly od Boha vůči, těm, kteří v něho věří. A co je rozhodující, že tuto sílu použil k tomu, aby vzkřísil Ježíše Krista, posadil ho vedle sebe v nebesích. Také ho vyvýšil do vysokého postavení nad vlády, mocnosti atd. Samozřejmě to mělo a stále má mít vliv i na každá jména, která se budou vzývat, tehdy i dnes a také v budoucnosti. Jak konečně se stále děje. Jsou vzývána a oslavována jak se o tom zmiňovalo v židovském písemnictví té doby. Vlády... mocnosti(autority)... síly... panstva, obviklé pojmenování pro nebeská místa zla. (Ef. 6:12)

Ano, Ježíš dostal jméno, ale to si nedal sám, ale dostal od svého Boha Jehovy, aby všichni ti, kteří ho budou používat, to dělali k Boží slávě. O tom se zřetelně zmiňuje Pavel v listě Filipanům v 2. kapitole. Tam dost barvitě Pavel popisuje události, které předcházeli době, o které se zmiňuje Pavel ve verších 9-11.
Je pozoruhodné, že na tak malém úseku Bible, je zodpovězeno to, co je stále velkým tajemstvím pro trinitáře, ale pro Pavla a ostatní věřící, kteří přijímají evangelium o Kristu, to tajemství bylo zjeveno.

Jehova Bůh svého syna, Ježíše Krista odměnil za jeho poslušnost, i když ničím se neprovinil, zač by si zasloužil smrt.(verš 8) A právě proto ho, Ježíše, Bůh Jehova vyvýšil, dal mu jméno nad každé jméno, (verš 9) aby všichni v nebi, na zemi i pod zemí uznávali jeho autoritu, (verš 10) a tuto autoritu dostal, aby byl oslavován Jehova Bůh, který je Otcem Ježíše Krista; také ho učinil Pánem. (verš 11)

Každý soudný tvor, jak v nebi tak i na zemi a dokonce i mrtví, když ožijí, budou Jehovovi Bohu děkovat, že vybral tak podivuhodného Pána, do královského postavení v Božím království. (také jedno z jmen nebo-li titulů Ježíše Krista viz Zj. 17:14; 19:16).
Matouš 28:18 ukazuje na pravdu, že mu ta autorita byla dána, kým viz Filipanům 2:9.

Závěr nechám na Vás, Karle a Petře. Pouze pro zpestření uvádím texty, které mi, jako křesťanovi pomáhají si ujasnit, ke komu a prostřednictvím koho, se mám obracet ve svých modlitbách. (Kolosanům 3:16, 17; 1. Kor. 10:31; Efezanům 5:19, 20; 1. Petra 4:11)

Čauky AE


]


Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Úterý, 05. duben 2005 @ 19:04:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj AdameEvo,

já s tebou nepolemizuju a nejsem hloupý. Samozřejmě vím, že se máme obracet k Bohu ve jménu Ježíše Krista.

Ale můžeš mi AdameEvo vysvětlit tuto věc. Jak je možné, že se ve vaší organizaci někteří modlili k Bohu ve jmenu Ježíše Krista a zároveň nevěřili, že je Ježíš vzkříšený? A činili tak po mnoho let? Vždyť víra ve zrmtvýchvstalého Ježíše je to "pravé poznání".

Proto apeluji na to, že se máme modlit k Bohu ve jménu Ježíše Krista, ale také k Ježíši.

Naše první modlitba by měla být k Ježíši! Nemyslím si, že by si Bůh Otec a Pán Ježíš Kristus "konkurovali". Pokud činím jakékoliv uctívání Ježíše je to k slávě Boha Otce!!!

Karel Sýkora


]


Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: AdamEva (bubu@bubu) v Středa, 06. duben 2005 @ 12:46:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Karle, nevím co chceš slyšet (vlastně "čist"), abych ti vysvětloval něco, o čem jsem slyšel poprvé? A taky si myslím, že není ani slušné a ani důstojné, abych komentoval něco u čeho jsem nebyl.
A už jsem se dříve zmiňoval, že ne se vším, co se děje u svědků Jehovových souhlasím. Ale pokud očekáváš, že z mé reakce na tvou otázku, má o tom něco vypovídat, ale o čem to má vypovídat? Napsal jsem ti vše co k tomu mám. A jaký si uděláš obrázek, to je tvoje věc, a já s tím nic nenadělám.
P.S.: Mě zajímá má víra, a pokud někdo k ní dospěje později, tak to je jeho věc. Pokud k tomuto zjištění nepřišla ta osoba ani při čtení Bible, je to smutné, ale každý je odpovědný za své činy Bohu sám za sebe.

AE.


]


Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: AdamEva (bubu@bubu) v Pondělí, 04. duben 2005 @ 13:05:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Karle Sýkoro, nevím co pro mě nebo pro tebe plyne z toho, že nás spojuje to, že nevěříš v Boží Trojjedinost? Čemu věříš je tvoje věc. Ale z toho co jsi napsal, jako reakci na mé úvahy, skutečně dokazuje, že to je tak asi všechno na čem se z tvého, ale i mého pohledu shodneme.
Uvádíš zde několik důkazů, které snad ukazují, že nevěříš v trojjedinost, ale nepochopil jsi jednu závažnou skutečnost za kterou se schováváš. A to, že když vybral nebo určil Jehova Bůh Mojžíše, jako adoptivního Boha, Áronovi, musí tu být jako by nějaká zákonitost, jak uvádíš: oč víc je Bůh - Elohim Ježíš. Ale ve skutečnosti to bylo podobenství znázorňující jen to, že tak jako byl Mojžíš Jehovou Bohem ustanoven jako ten co má vyvést jeho lid ze zajetí v Egyptě, tak měl zároveň vystupovat jako mluvčí Boha před faraónem. A tady je podobnost s Ježíšem Kristem. I on byl určen Jehovou Bohem aby vyvedl lidstvo z otroctví hříchu a také byl ustanoven jako mluvčí Jehovy Boha, který nám lidem má zjevovat Boží vůli.
Ale určitě je nám dvěma znám ten fakt, že než Jehova označil Mojžíše za Boha pro Árona, se Mojžíš vymlouval, že není výřečný. A abych rozptýlil všechny dohady tak to nebyl jediný Mojžíšův vzdor vůči Jehovovi Bohu. Ze zprávy ve 2. Moj. 4:11 například vyplívá, že Mojžíšovi musel stvořitel Jehova Bůh připomenout to, že je to on kdo rozhoduje jestli někdo bude němý atd. protože on dal člověku ústa. A verš 12. ukazuje, že Jehova bude s Mojžíšovými ústy. A Mojžíš mu opět vzdoroval jak je patrné z 13. verše. A následující verše jasně dokazují, nejenom to, že Jehova Bůh je trpělivý, ale především, aby byla naplněna jeho vůle, tak spolupracuje i s lidmi. To je možné vypozorovat z veršů 14-16. Kde je popsáno řešení situace, která díky obavám Mojžíše, což je lidské, vznikla.
Tak jako měl být na počátku Mojžíš „Jehovovými ústy“ tak byl vybrán, protože byl dobrým řečníkem, jeho bratr Áron. A zde se dostáváme k tomu znázornění: protože byl vybrán Áron, jako mluvčí Mojžíše, měl být Áron „Mojžíšovými ústy“. Závěr tedy je pro vystupování Mojžíše před faraónem se stal pro Árona Bohem, protože jak ukazuje verš 15. bude mu Mojžíš vkládat do úst to co mu řekne, ale ve skutečnosti to budou slova od Jehovy Boha. Protože byl upozorněn Mojžíš Jehovou Bohem, že to bude on kdo jim, Mojžíšovi a Áronovi, bude vkládat slova do ústa, a že je bude poučovat, co mají učinit!
Takže, pro mne je určující, i když měl být Mojžíš Bohem pro Árona, přesto nepřestal pro ně být a také pro Izraelity, Jehova jejich Bohem. A samozřejmě si nemyslím, že když se ve skutečnosti stali Jehovovými spolupracovníky a byli za jedno se svým Bohem, protože přece plnili Jehovovu vůli, že byli Bohem. Protože to se přisuzuje Ježíši Kristu, a on také dělal a dělá jenom to co si přeje a co mu vkládá do úst jeho Bůh Jehova. A tím, že se plní Boží vůle ukazuje, že je se svým Bohem za jedno. Ale přece nechceš tvrdit Karle, že toto automaticky dělá z někoho, kdo je za jedno s Bohem, že je také Bůh. Protože bychom tu museli počítat s dalšími Bohy, Mojžíšem a Áronem. Proč? No přece oni, jak je patrné z jejich života také byli za jedno se svým Bohem, protože činili jeho vůli. Ale to se dostávám do situace, která má ukázat, že takové uvažování je nesmyslné a nikde v Bibli není podložené. A proto s takovým názorem nemohu souhlasit, že budu polemizovat s nějakou smyšlenkou o „adoptivním Božství“. A jak už někdo řekl, kdo chce tak si vždy pro svůj názor podporu v Bibli najde.

Ano i já nejsem spokojený s manipulacemi v překladech Bible a to nejenom u svědků Jehovových, ale u všech překladů. Protože nemluvím jazyky, hebrejsky, aramejsky a řecky, musím se smířit s překlady v mém jazyce. Ale věřím v to, že Jehova Bůh pomůže každému kdo v něho vkládá plnou důvěru, poznat pravdu i v těchto překladech. Protože jakákoli nepravda, vyjde najevo. A tomu věřím a to mě drží nad vodou. Jsem šťastný, že mohu vůbec číst v Písmu, a že veškerá špatnost a nepravda se prokáže ve svůj čas.

A proto do té doby vím co mám dělat, protože mi to zjevil Jehova Bůh ve svém Slově v Bibli, abych činil spravedlnost a dodržoval zákon a jednal správně v Jehovových očích a čekal na jeho den.

Čauky AE.


]


Ježíš Kristus je Bůh (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pondělí, 04. duben 2005 @ 15:26:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Texty které dokazují, že Ježíš je Bůh:

Jan 1:1 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.

Žalm 45:8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš zvůli; proto tě, božský, pomazal Bůh tvůj olejem veselí nad tvoje druhy.

Izajáš 9:5 Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje."

Izajáš 7:14 Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh).

Matouš 1:23 'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest přeloženo 'Bůh s námi'.

Jan 20:28 Tomáš mu odpověděl: "Můj Pán a můj Bůh."

Židům 1:5 Komu kdy z andělů Bůh řekl: 'Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!' A jinde se praví: 'Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.' - Ježíš není anděl!

Podle kralického znění (v tomto případě by to chtělo dobrý překlad originálního hebrejského textu, protože ekumenický překlad Bible to překládá jinak):

Izajáš 51:16 Kterýž jsem vložil slova svá v ústa tvá, a stínem ruky své přikryl jsem tě, abys štípil nebesa, a založil zemi, a řekl Sionu: Lid můj jsi ty. - Ježíš zakládá nebesa a zemi s povolením Boha Otce a zakládá Izrael!

Zachariáš 12:10 Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním hořce lkát, jako se hořce lká nad prvorozeným.

A kdo v tomto případě hovoří, AdameEvo? Bůh!
A kdo byl proboden, AdameEvo, přece Ježíš!!!!!!

V knize Zjevení je odpověď na toto:

Zjevení Hle, přichází v oblacích! Uzří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou kvůli němu naříkat všechna pokolení země. Tak jest, amen.

Tak mně odpověz, AdameEvo, je Ježíš Bůh? Nebo není? Já na základě biblických textů v čistotě svědomí tvrdím že ano!!!!!

Karel Sýkora



Re: Poselství všem (Skóre: 1)
Vložil: oskar v Úterý, 12. duben 2005 @ 22:38:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
AdamEvo, cítím, že tvoje slova se mi líbí.
Když Ježíš Kristus říká, že jeho učedníci mají jíst chléb a pít víno a že jeho tělo je ten chléb a jeho krev je to víno, tak radí k pojídání a popíjení svých slov neboli svého učení, protože ta slova jsou duchovní řečí a je v nich život. A ta slova jsou obsažena v Písmu, jsou to slova zosobněné Moudrosti (viz Přísloví) ve Starém i Novém zákoně. A Bůh dává učedníků k tomu svého Ducha, kterým je vyučuje, takže nakonec je každý křesťan docházející v posledních dvou tisíciletích dokonalosti vyučen od Boha a od nikoho jiného.



Stránka vygenerována za: 0.34 sekundy