 |
Právě je 485 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116486002
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život církví: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis
Vloženo Středa, 06. duben 2005 @ 22:26:28 CEST Vložil: Bolek |
poslal Karels Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis
Vážení bratří a sestry, vážení čtenáři internetového servru Grano Salis. Mám na vás otázku. Mluví se o ekumenickém dialogu. Má ekumenický dialog vůbec smysl? Zřejmě je dialog, rozhovor lepší než mlčení, ale má nějaký smysl?
Pokud se bavíme spolu, my kteří jsme z různých prostředí, konfesijního vyznání, katolíci s protestanty. Myslíte si, vážení čtenáři, že ten hovor k něčemu povede?
Papež Jan Pavel II. nabádal k mezináboženskému dialogu. Myslíte si, že to k něčemu vedlo a povede?
Jako by dialog bylo kouzelné slovo, kterým se naráz vyřeší všechny problémy. Ale já se domnívám, že tomu tak není a nebude. Ba právě naopak, problémy se ukáží ještě ve větší míře. Je to dáno rozhovorem, který jenom problémy odhalí. Nemyslím si, že ukáže i řešení.
Když se budeme bavit s muslimy a vstoupíme tak do mezináboženského dialogu, odstraní to rozpory? Přestane terorismus ve světě? Muslimové se stanou křesťany?
Domnívám se, že je silné přeceňování dialogu jako možnosti řešení. Nebo si myslíte bratři a sestry, že po ekumenickém rozhovoru katolíků a protestantů, se katolík stane protestantem a protestant katolíkem? Já si to nemyslím.
Možná je rozhovor lepší než mlčení, ale každopádně není "univerzální recept", který si jenom přečteme a problémy jsou sami vyřešeny.
Mám tu zkušenost, že slušné chování je tou nejlepší vizitkou. Když mně pán Sáňka, jako představitel muslimů odpověděl na jeden můj článek bez negativních emocí, vedlo mě to k přemýšlení. Čekal jsem hněvivou reakci, ale jeho klid mě odzbrojil, a tak jsem mu mohl dát v něčem i za pravdu.
Nevím jaké jsou jiné cesty najít společnou řeč v rozhádané církvi Kristově. Možná to bude "radikálně" praktikovaný vztah s Naším Bohem, respektive naplňování jeho Slova.
Karel Sýkora
|
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 06. duben 2005 @ 22:39:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Perfektní postřeh, Karle. Dialog není univerzální řešení, ale může být cestou k řešení. Pro mne osobně je vždy přínosem shodnout se, že se prostě na něčem neshodneme. Uznat, že protestant věří jinak a něčemu jinému než katolík a zůstat přáteli. Jsem radikálně proti tomu obalit rozdílnosti cukrovou vatou, zastírat je, a jak kdysi řekl uživatel Křesťan (který mi tu mimochodem už víc než rok velice chybí) "jen když máme všichni ruce nahoře." |
|
|
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Pavelko v Středa, 06. duben 2005 @ 23:44:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Když začal svou službu Ježíš, bylo to mnohem jednodušší co do rozdílnosti náboženských názorů, ale přece jen rozdílné proudy v Bohem vyvolené zemi byly. Nebyl to ekumenismus, kterým Ježíš sjednocoval upřímné Boží ctitele. "Uctíváte, co neznáte." řekl otevřeně jedné prosté ženě. "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí." řekl v rámci sporu o původ jeho učení (Jan 8. kap.). Jednota za každou cenu nebyla Ježíšovým cílem. Hledal lidi, kteří budou ochotni uctívat Boha duchem a pravdou. Shromáždil je kolem sebe a po svém vzkříšení skrze apoštoly a svatého ducha udržoval jednotu na základě výše uvedených kritérií. Ježíš je se svými věrnými až do skonání věků. Je tedy, přátelé, nějaký důvod domnívat se, že dnes je tomu jinak? |
|
|
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Čtvrtek, 07. duben 2005 @ 00:43:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Karle, za 27 let v církvi jsem viděl nepočítaně zastánců ekumenického dialogu.
Žádný z nich si nemyslel, že objevil všelék, který vyřeší problémy s jednotou církve.
Oč se jedná ve skutečnosti, zjistí ten, kdo se do podobných dialogů odvážně spustí. Ačkoli nejsem nadšeným přívržencem ekumenických dialogů, v životě jsem asi nevynechal příležitost se jich zůčastnit. Mám jedno plus: absolutní absenci náboženských předsudků. A tak jsem některé akce i vedl.
Toto je výběr těch lepších výsledků, které jsem zažil:
V jednom městě (a okolí) je 8 církví. Jejich šéfičci se začali scházet kvůli organizaci tzv. aliančních týdnů (typická ekumenická akce). Všichni byli pozváni, nikdo nebyl pominut. (já mezi nimi). Protože šéfičkům bylo ale setkání jednou do roka málo, začali se scházet i v průběhu roku, a představovat navzájem své církve a zvát se na akce a pořádat společně i jiné věci. Až potud obyčejná člověčina. Jenže: Vůči jedné z těchto církví, takto svobodnému sboru, vládly "u konkurence" velké výhrady, obcházely pomluvy, varování,... Proč? Tato církev evangelizovala s markantně větším úspěchem, a tak přitahovala i lidi z ostatních církví.
A tady jsme si ověřili, k čemu je dialog. Když spolu lidé mluví, málokdy si sekají hlavy. I ty pomluvy se těžko šíří, když tě svědomí usvědčuje, že přece včera jsme se spolu modlili...
Nic není jednoduché. Klid zbraní a mírný pokrok v mezích ekumenismu vydržel, dokud se v jedné církvi nevyměnil šéfiček. Tak teď je to 8 - 1, ale ostatní šéfičci se nevzdávají a začali nanovo.
Změna scény a jednání druhé:
V jiném městě se chystala velká evangelizace. Jeden neúnavný ekumenista na ni zval všechny církve ve městě, leč většina šéfičků ho odzívla. Jeden z těch, kdo ho neodzívli, byl katolík. To byla první pecka pro dosud pouze protestantského ekumenistu. Další byl šéfičkem vykřičené a ostatními izolované nejmenované církve. To by ještě pořadatel skousl, ale tento šéfiček si dovolil bez konzultace pozvat mě a naši církev. Neměli jsme to do onoho města daleko, ale já byl (a asi jěště jsem) v tom městě na indexu. No to byl oheň na střeše. Jenže evangelizace je vyšší princip, uznal přesvědčený ekumenista a akceptoval mou spolupráci.
Pak jsme měli týden v centru města cirkusový stan s křesťanskými rockovými kapelami, a několik desítek lidí se okolo něho hemžilo a na potkání mluvilo s lidmi o Bohu, Kristu a Božím království. Tím nejdůležitějším výsledkem ekumenického dialogu bylo, že jsem v tom stanu na týden zrušili naše denominace, neplatila tam žádná obvyklá parita zastupování, aby se nikdo neurazil, každý dělal, k čemu měl obdarování. Lídr byl zvolen. Náklady, a stálo to hodně, jsme taky hradili podle toho, co kdo měl. Vzhledem k tomu, že se zůčastněné církve (celk. 5) většinou před tím ani neznaly, to přineslo trvalý vzájemný respekt a mír mezi nimi.
Ale zažil jsem i horší věci. Ekumenický dialog je zkrátka riziko, které se vyplatí na sebe vzít.
Olin |
|
|
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Čtvrtek, 07. duben 2005 @ 14:34:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Jde především o otázku proč se vlastně stýkáme. Jestli proto, abychom si rozuměli a nebo, jestli proto, abychom poznali Boží vůli pro nás, zase se o kousíček blíže přiblížili k pravdě a tedy k Bohu. Někdo si může myslet, že je to totéž - si rozumět a přibližovat se k Hospodinu, ale mnohdy holt není. Tedy pokud ekumena a nějaký dialog, tak tedy za účelem nejen poznání a milování druhých lidí ale hlavně což by mělo být stěžejní, kvůli tomu, abychom se posunuli zase dále. Mám dojem, že často se stává ekumena takovým tavícím hrncem denominací, a tomu bychom se měli vyvarovat. |
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Čtvrtek, 07. duben 2005 @ 15:53:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jó, kdyby se ekumena mohla stát tavícím kotlem denominací, to by bylo super! Jenomže skoro vždy činí opak. Denominace se upevňují vzájemným uznáváním, respektem a politickými dohodami. Nejsem proti, ale to první by se milíbilo víc.
Olin |
]
|
|
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 07. duben 2005 @ 19:43:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Dobře, tak se aspoň zhodněme, že jistá spolupráce je možná snad jedině při evangelizaci. Jinak panují mezikonfesijní rozdíly tak zásadní, že budou zrušeny až s příchodem Pána Ježíše.
Bratr, co mě přiváděl k Pánu Ježíši, mi kladl na srdce, aby na misijních polích nepanovala nevraživost a neuráželi jsme se při evangelizacích. Můžeme se přece spolehnout na vedení Duchem svatým. A pokud ten znovunarozený křesťan má mít svůj duchovní domov v katolické církvi, tak nic nezmůžem. A odrazovat ho poukazováním na některé věci z katolické věrouky se mi nezdá fér.
Karel
|
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: PetrV v Sobota, 09. duben 2005 @ 14:02:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Karle!
Naše zkušenost je jiná. Přistěhovali jsme se do malého města, kde jsme chtěli založit nový sbor. Velice brzy se s námi sešel katolický kněz, opravdový, znovuzrozený křesťan. Začali jsme spolu pořádat různé evangelizační akce. Později se k nám připojil kazatel ECM. Naše spolupráce se rozšiřovala (biblické hodiny a kurzy, rozhlasové pořady, přednášky, založení místní skupiny ČKA...). Po 7 letech byl kněz odvolán, ale z katol. farnosti se oddělila skupina obrácených lidí, kteří se začali scházet samostatně. Jsou to dál katolíci, ale otevření. Také metodistický kazatel byl přeložen, ale dílo vzájemné spolupráce a úcty už nikdo nerozbil. Dnes je situace taková, že jednou za měsíc máme společné nedělní shromáždění - katolíci, metodisté a my (jsem z Křesť. sboru). Zajímavé je, že nikdy mezi námi nestály teol. otázky jako nějaký problém. A to máme společně i Večeři Páně! Prostě jsme se rozhodli:
- jeden druhého se nebát - nejsme konkurence
- jeden druhého si vážit
- jeden druhého podporovat - rozkvět druhého společenství je i rozkvětem společenství našeho
- chceme se nechat obohatit - odlišné pohledy, tardice, liturgie nás po čase začaly obohacovat. Naučili jsme se jim rozumět.
- mít se rádi - za 16 měsíců společného scházejí (jednou měsíčně) vznikly osobní vztahy, přátelství, pomoc, modlíme se za druhé, sloužíme si.
Večeři Páně sloužíme co nejvíc "ekumenickyů, zásadní texty čteme z Bible, zachováváme patřičnou úctu, aby nikdo nebyl pohoršen. Hlavní doktrína zde zní: "Věříme, že zde je Kristus reálně přítomen. Jak a kde, to je tajemství, před kterým se skláníme. Víme ale, že je ve svém lidu, neboť to zaslíbil. Proto lámeme chleba a pijeme z kalicha na jeho památku." A je to přijatelné pro všechny.
Začalo to tedy spoluprací "vedoucích" a postupně do toho byli vtaženi skoro všichni. Skoro - to znamená, že několik jednotlivců to odmítá. Ti většinou na společné setkání nejdou (jsou dva, tři). Mají na to právo a všichni to respektujeme. Faktem ale je, že v našem městě je jedna církev, Kristova, i když se schází na několika místech. Věřte, že po 10 letech v přísně fundamentalistickém prostředí Kř. sborů je tohle pro mne skutečně silné.
Petr Vaďura |
]
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Sobota, 09. duben 2005 @ 14:18:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Petře,
vždyť já křesťanské sbory dobře znám. To byl původně můj duchovní domov, než jsem odešel do Apoštolské církve.
Musím teda říct, že je to síla. Protože bratři a sestry v těchto sborech jsou hodně konzervativní. Jako by se tam zastavil běh času. Je to malý zázrak, taková spolupráce, ale myslím si, že je to spíše vyjímka.
A navíc to dělají jednotlivci, pokud byste tam nebyli vy a ten kněz a další duchovní, potom by asi něco takového nebylo možné.
Karel
|
]
|
|
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pátek, 08. duben 2005 @ 15:33:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Mám teda otázku. Jak je možné, když upřimně věříme, že jsme se ještě neshodli? Zároveň když jediným naším měřítkem pravdy je bible? Opravdu je tolik upřimných porozumění bible? Např. Já věřím, když člověk zemře, tak jeho tchnutí života (dech - duch) jde k Bohu Zatím co on se v zemi rozkládá a o ničem neví - jakoby spal. Tento názor jsem si udělal po přečtení knihy Kazatele, Joba (když mluvil o své smrti) a dalších textů. Dále také z toho, že když ježíš po druhé přijde tak nastane vzkříšení - tedy oživení se vším všudy. Pokud by ale byly nějaké duše, které by šli do nebe, tak by vzkříšení nebylo vůbec nutné (duše jsou už přece v nebi) a těla by tyto duše mohli získat rovnou při vztupu do nebe po smrti, dále Bůh vysloveně zakazuje komunikaci s "mrtvými" - kdyby to byli opravdový mrtví 1) co by dělali na zemi? 2) Proč s nimi nemůžeme mluvit, když by šli do nebe?
Ale bible jasně říká, že se jedná o úkazy od satana. Proč se tedy i dnes věří tomuto omylu?
Pokud mé názory nesdílíte, tak mi podepřete biblí, že se mýlím, pokud ano, tak jsem rád, že se shodnem. |
|
|
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pátek, 08. duben 2005 @ 15:40:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Bratře Nemesis,
já to zastávám úplně stejně jako ty. V tomhle se asi taky liším od většiny mých spolubratří ve své církvi.
Problém to nedělá u nás protestantů, jako spíš u katolíků.
To jak věří, že ještě ten člověk existuje, tak jim dává oporu k tomu, aby se k němu obraceli.
Karel
|
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Neděle, 10. duben 2005 @ 22:23:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz | Já jsem v tomhle možná trochu exot, já věřím že člověk bud vzkříšen skutečně až po příchodu Pána Ježíše, ale subjektivně je vzkříšen ihned po své smrti a z pohledu Boží nadčasovosti též. Takže podle mne platí obě premisy zároveň: mrtví leží z pohledu ze země v hrobech a čekají na vzkříšení, ale z Božího pohledu už vzkříšeni jsou.
P.S.: Je mnoho biblických míst, která popírají zase naopak ten pohled, který říkáte vy. |
]
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Neděle, 10. duben 2005 @ 22:58:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jasně, mně spíš připadá, že Pán Bůh nechce, abychom se tím, co je po smrti příliš zatěžovali.
Je mnoho různých protichůdných veršů a to mě vede k názoru, jako by to mělo zůstat zastřeno. Samozřejmě kromě vzkříšení, to je jasné. Ostatně mně nevadí žádné vysvětlení, pro mě to není tak důležité.
Karel
|
]
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pondělí, 11. duben 2005 @ 10:42:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | S těmi protichůdnými verši, to není záměr Boha abychom tomu neporozuměli. Kdyby měl právě tohle v úmyslu, tak je tam ani nenechá zapsat. Spíše se jedná o to, že nepřihlížíme ke kontextu celého textu popřípadě celé bible. např. je důležité si uvědomit, že podobenství je podobenství, symbolické vidění je symbolické atd. Bůh právě naopak má zájem, aby nám jeho Slovo bylo světlem na našich stezkách. Také se píše - Veškeré slovo je určeno k ponaučení a moudrosti. |
]
|
|
Re: Otázka pro všechny návštěvníky Grano Salis (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pondělí, 11. duben 2005 @ 10:34:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Právě naopak bratři. Možná jsem nějakým způsobem subjektivní, ale musím říct, že tato otázka začíná být poslední dobou poměrně vážný problém. Všimněte si jenom televize. Prakticky na každém kanálu se občas vysílá nějaký seriál či film s mírně spiritistickou tématikou. Jestli jste si toho nevšimli zkuste se na to chvíli zaměřit a sami uvidíte. Cítím, že tato otázka je velice důležitá, protože je to velmi dobrá zbraň satana. Vzniká jakási závislost na mrtvích. Naslouchá se jejích radám a ponaučením. Oni vyprávějí o tom jaký je svět za "velkou řekou" a tím předkládají obraz, který nemusí být vůbec pravdivý. Jestli byl někdy spiritismus na výsluní slávy, tak je to právě v těchto dobách. v těchto věcech by měl křesťan pociťovat jistotu.
Ten pohled Boha na již vzkříšené a pohled země na ještě mrtvé je zajímavý, ovšem většina lidí jej tak zcela nevidí. Jestli si o tom něco myslí, tak je to ve většině to, že mrtví jsou buď v pekle (velké hrnce a čerti a strašná muka - pozor nemám na mysli šeol - podsvětí) a nebo někde v nebi.
Rád bych si prostudoval ty verše, které jak tvrdíte vedou k doměnce, že mrtví nejsou posmrti mrtví. Prosím napište je sem. |
|
|
|
|
