 |
Právě je 273 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
Dzehenuti
ivanp
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116558748
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Partnerství: Přespaní jako hřích nejtěžší
Vloženo Úterý, 31. květen 2005 @ 07:54:13 CEST Vložil: Bolek |
poslal Monika7 Začátkem května se na stránkách KS Praha objevilo stanovisko staršovstva k předmanželskému sexu. Kromě toho, že předmanželský sex je zde pochopitelně prezentován jako nepřijatelný a pokud někdo toto za hřích nepovažuje, je vykázán do patřičných mezí ("Pokud však odmítnou uznat, že jejich jednání je hříšné a budou v něm pokračovat, je třeba je biblicky napomenout (od jednotlivce až po církev), a pokud ani to nepomůže, vydat je satanu – vyloučit z církve."), je zde možné dočíst se i následující:
"V souvislosti s předmanželskými vztahy je nutno zmínit ještě jednu oblast, a to příležitostné přespávání snoubenců v jednom bytě bez přítomnosti někoho jiného nebo dokonce společné bydlení (i když nedochází k sexuálnímu styku). Takové jednání považujeme za hřích a budeme ho kázeňsky řešit."
A to už mi vstávají vlasy hrůzou. Takže už nejde o to, jestli spolu dva spí. Teď stačí, že stráví noc v jednom bytě. Je ukradené, že spolu nic neměli. Připomíná mi to jeden vtip. Policista v něm chce podat trestní oznámení kvůli pytlačení na ženu, která si v loďce četla knihu a měla u sebe maželovo rybářské náčiní. Na námitku, že si jen četla a ryby nelovila, namítá policista se železnou logikou "Ale vybavení jste měla". Žena na to pohotově zareaguje tím, že mu oznámí, že na něj podá trestní oznámení pro znásilnění. Když překvapený policista namítá, že se jí ani nedotkl, odpovídá mu se stejnou logikou "Ale vybavení na to máte". To je ale jen vtip. Realita v KS není vtipná, je to děsivá totalita. Rozhodnutím několika mocných bylo nadiktováno, co se smí a co ne - a kdo nás neposlechne, toho vydáme satanovi. MY určujeme co je a co není hřích.
Takže když někomu ujede poslední spoj, asi bude muset přespat na lavičce, aby se nedopustil "hříchu". Je to naprosto ujeté. Kde to skončí? Zakáže se společná jízda dvojice výtahem? I tam se dá lecos "spáchat". Děsím se toho, kam toto zákonictví, zvůle a sobězvanost může dojít. (a už dochází)
P.S. Otázkou je, kam tento příspěvek zařadit. Možností je několik - Partnerstvi, Intimity, Kritika bludu, Charizmatici či Sekty. Možná by to bylo i Slzu. Je to na vás, milí redaktoři...
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: noire v Úterý, 31. květen 2005 @ 09:00:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | http://www.praha.kaes.cz/view.php?cisloclanku=2005050705
První část je zajímavější, upozorňuji na skutečnou praxi, kterou jsem tam zažil, a která je o lásce a vztazích. Zajímá mě však, ale v souvislosti s celým stanoviskem staršestva KS, jak je to řešeno v jiných sborech mimo KS.
Martin Č. |
|
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Legulda v Úterý, 31. květen 2005 @ 10:53:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | I já mám přítelkyni, vlastně již snoubenku u které přespávám a obráceně a nevidím na tom nic špatného. Pokud by se snad stalo, že by mě někdo kvůli tomu "napomínal", chtěl bych, aby mi to doložil biblickými verši o)!
Legulda |
|
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Hlavsa (hlavsa@seznam.cz) v Úterý, 31. květen 2005 @ 11:37:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Článek uvádí důvody, proč je společné bydlení hříchem:
Jsou k tomu tři důvody:
A) 1K 6,18 a 1K 10,12
Máme utíkat od smilstva, ne ke smilstvu. Někdo si je jistý, že pokušení odolá, ale před tímto postojem apoštol Pavel varuje. Modlíme-li se „neuveď nás v pokušení“, neměli bychom do něj vcházet.
B) 2K 6,3
Nemáme být nikomu pohoršením. Můžeme sousedům od rána do večera říkat, že křesťané nežijí ve smilstvu, ale nebudou nám to věřit, pokud spolu bydlíme jako nesezdaní lidé. Jsme pohoršením jak nevěřícím, tak ostatním křesťanům a některé můžeme svým špatným příkladem i svést ke hříchu.
C) Gn 24,67
Veřejné uvedení ženy mužem do domu patří ke svatbě. Společný život a tedy i bydlení patří k manželství. Předčasné zahájení společného bydlení i v případě, že nedojde ke smilstvu, může zkomplikovat budoucí manželský vztah. Působí také problémy v případě, že snoubenci poznají, že se mají rozejít.
Jsme povoláni k životu ve svatosti, která převyšuje normy tohoto světa. Pokud se někdo provinil v této oblasti, ať činí pokání a společně bydlící snoubenci se rozstěhují.
Setkal jsem se s řadou křesťanů, kteří chtěli dodržet bliblický požadavek na předmanželskou čistotu, ale z nějakých důvodů spolu začali bydlet již před svatbou. Někteří z nich, celkem logicky, své původní rozhodnutí pod tlakem "okolností" nedodrželi. Jiní ano. Vzpomínám si na jeden mladý pár, který takto žil. Měli pár měsíců do svatby a bydleli ve "studentském" podnájmu. Když mi popisovali jak obtížné to je, pokud chtějí dodržet svou společnou domluvu, že nebudou mít spolu intimní styk, tak jsem si kladl otázku, mají-li to zapotřebí, sami sebe uvádět do takových pokušení.
Pokud někdo bere vážně bliblickou normu předmanželské čistoty, musí si sám za sebe říct, čemu je třeba se vyhnout a kde jsou hranice, kde může být pokušení tak silné, že bude jen velmi těžké mu odolat. Ten kdo chce dodržet Boží požadavek a zároveň chce žít ve společném bytě se svou snoubenkou je svým způsobem hazardér. Jak můžeme žádat o Boží pomoc, milost a sílu obstát v pokušení, když do něj budeme sami vcházet?
Lukáš 17:1-2 Ježíš řekl svým učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí. Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných.
Štěpán Hlavsa |
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 31. květen 2005 @ 11:51:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Štěpáne,
beze zbytku souhlasím s Tvým výkladem. Vidím to shodně. Nikdy bych tímto způsobem s nikým společně nebydlel a nechci být kamenem úrazu. Mám však dvě otázky:
1) vysvětli mi, prosím, "poznají, že se mají rozejít" - jak to myslíš? Je míněn nějaký zdravotní, či příbuzenský nebo náboženský důvod?
2) je možné kázeňsky řešit věci, které nejsou v Písmu nebo alespoň v řádech církve zakázány? Zdůrazňuji, že Tvé vysvětlení se mi líbí. Já například věřím, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou, ale - byť je to přímo v Písmu explicitně řečeno - neřešil bych to kázeňsky.
Děkuji,
Pastýř |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Hlavsa (hlavsa@seznam.cz) v Úterý, 31. květen 2005 @ 12:48:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Já jsem z původního článku přetisknul věty, které následovali původní citát a obsahovali vysvětlení 3 bliblických důvodů, proč to je špatné.
Omlouvám se, že jsem dostatečně zřetelně neoddělil citaci od mého komentáře. Všechny uvedené tři body jsou tedy citací ze stanoviska starších KS. Proto se nemohu vyjádřit k tomu, co měli na mysli pod větou "poznají, že se mají rozejít", ani jakým způsobem provádějí káznění.
Já jsem k tomu jen přidal poslední odstavec.
Omlouvám se za zmatení.
Štěpán Hlavsa |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Hlavsa (hlavsa@seznam.cz) v Úterý, 31. květen 2005 @ 13:19:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Obecně důvodů, proč se snoubenci MAJÍ rozejít je přece celá řada. Myslím, důvody natolik závažné, že je lépe zrušit zasnoubení se všemi obtížnými a bolestnými věcmi, které ukončení vztahu provází, než za takových okolností vstoupit do manželství.
Během doby poznávání ve snoubenectví může vyjít napovrch celá řada vážných věcí, které před tím mohl člověk vědomě či nevědomě skrývat. Jeden z partnerů může například zjistit, že zbožné chování toho druhého je ve skutečnosti jen hrané a že ve svých skutečných životních postojích partner Boha nebere vážně. (Takového případu jsem byl svědkem, žel vyšlo to najevo až později v manželství.) Může vyjít najevo nějaká rodiná či jiná okolnost, která je natolik závažná, že znemožňuje fungování budoucího manželství, či její poznání vyvolává v partnerovi takové obavy ze společného života, že do manželství vstoupit nechce.
Nechci tady teď modelovat co všechno se může stát, ale jak si jistě sám poznal, v oblasti partnerských vztahů se může i v církvi stát ledacos.
Zrušení zasnoubení není snadná, bezbolestná záležitost, kterou by bylo možné brát na lehkou váhu. Ale jsou přece situace, kdy je lépe vztah ukončit. Koneckonců i proto existuje snoubenectví. Aby bylo možné určité sblížení a poznání partnerů před tím, než udělají ten závažný a trvalý závazek manželské věrnosti jeden druhému na celý život.
Štěpán Hlavsa |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Monika7 v Pátek, 03. červen 2005 @ 21:30:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Možná jen komentář k poslednímu odstavci. Onen apoštol Pavel, který je zde často citován v rámci diskutované čistoty, na to má zřejmě názor trochu jiný - podle něj je lepší snoubenectví ukončit, než vstoupit do manželství (vstup do manželství vlastně doporučuje jen pokud snobenci nejsou schponi ovládnout své sexuální pudy - což pro základ manželství nepovažuji za nejšťastnější). Osobně to vůči druhému snoubencovi považuji za značně drsné a přiznám se, že proto tento Pavlův názor beru poněkud s rezervou. A zrejmě tedy beru s určitou rezervou i některé jeho další výroky... A myslím, že nejsem sama. Jinak si myslím, že při doslovném chápání jeho slov bychom potkávali v křesťanských kruzích - pokud by byli upřímní a důslední - mnoho eunuchů... |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: vassil v Úterý, 31. květen 2005 @ 14:55:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Milý Štěpáne, pokud jsem si dobře všiml (je možné že ne), tak v článku se mluví o příležitostném přespáváním snoubenců, ale ty mluvíš o jejich společném bydlení (a to je rozdíl, ne?). Mě by nešokovalo, že jsou proti bydlení, ale právě to mě šokuje, že jsou proti příležitostnému přespáván. A pokud snoubenci poznají, že se mají rozejít? Lepší, než kdyby to poznali po svatbě, a pak se celý život v manželství trápili, ne? Jinak ještě k tomu ''vydávání satanu'', neměli by se křesťani spíše snažit pomáhat, nežli zatracovat? Já osobně si myslím že pomáhat ( i kdyby bratr o odpuštení prosil Xkrát... ). Vassil |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: vladik v Středa, 01. červen 2005 @ 07:31:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | plně se Štěpánem souhlasím, ..... a spát s neprovdanou dívkou pod jednou střechou není přinejmenším moudré....apoštol Pavel říkal nebudu jíst maso abych nebyl kamenen úrazu....tzn. že jestliže chci přespat u svobodné dívky v jednom bytě měl bych si uvědomit že mohu být kamenem úrazu třeba jejím sousedům, kteří znají danou dívku jako třeba horlivou křesťanku....
no a na závěr milá moniko nikdo tě nenutí chodit do KS Praha, já s tím problém nemám ...Bůh nás vyzívá abysme byli svatí nebo jinak řečeno odděleni od všeho co může hříchem zavánět. protože bez svatosti nikdo nespatří Pána.
Vladimír
|
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Monika7 v Pátek, 03. červen 2005 @ 21:20:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Takže, milý Vladimíre, protože někoho může pohoršovat že piju alkohol, tak pít nebudu. Promiň, ale to je ujetý...
Mimochodem, co mi vadí není to, že se ke společnému přespávání nějak vyjádří - pokud by vedení KS řeklo "Myslíme si,že to není vhodné a nikomu bychom to asi nedoporučili" tak se s tím dá žít. Oni to ale nazývají hříchem a chtějí to kázeňsky řešit. A to už je o něčem úplně jiném - tohle je opravdu nepřijatelná mravnostní policie, bez nejmenší důvěry, tohle je totalita. Nejhorší na tom ale je, že ti, kteří tyhle věci prosazují a druhé perzekuují je sami nedodržují (nebo alespoň někteří z nich, co jsem na vlastní oči viděla, nemůžu to tvrdit o všech...) |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Veritas (_veritas@inmail.sk) v Úterý, 13. září 2005 @ 12:06:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Pokušenie nie je hriech. |
]
|
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Úterý, 31. květen 2005 @ 15:11:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Podle mě je uvedené stanovisko smutným příkladem nepochopení role presbyterů v životě církve. Oni si myslí, že jsou mravnostní policie. Škoda.
Olin |
|
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 31. květen 2005 @ 15:19:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pochopitelně, že příležitostné společné přespávání není hříchem! Hlavsa si poněkud popletl 'společné bydlení' s pojmem 'příležitostné přespávání', což je celkem rozdíl, ačkoliv musím uznat, že i originální stať KS Praha je poněkud nekonzistentní.
K uvedeným veršům:
- 1 Korintským nemá s uvedenou problematikou nic společného, pokud tedy smilstvem není už samotné přespání...
- 2 Korintským nehovoří o hříchu! Navíc zde je výklad obecně sporný. Můžeme považovat za hřích mluvení v jazycích jenom proto, že to někoho jiného pohoršuje? Já bych řekl, že téměř na každou činnost, kterou člověk vykonává, lze nalézt jiného člověka, který tím bude z nějakého důvodu pohoršen.
- Genesis - to už vůbec nemá nic společného s uvedeným tématem. Má to charakter konstatování, velmi stručný popis toho, jak se Izák oženil a co to pro něj znamenalo. Rozhodně to není věroučný verš.
Způsobem, jakým se zde zachází s Písmem je neuvěřitelný, ale hlavně, že KS schvalovalo rozvody a následné sňatky, které Bible jednoznačně nepovoluje, zejména u starších sborů.
wollek |
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Monika7 v Středa, 01. červen 2005 @ 00:03:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Diky, Wolleku.
Bohuzel Pismo si nekteri berou jako pouhy nastroj pro uspokojovani svych mocenskych ambici a ovladani a tyranizovani druhych. Je desive, jak nekteri chteji zasahovat do soukromi druhych... A jeste tomu daji korunu dvojim metrem. Mam informace od spolehliveho zdroje, ze i kdyz je oficialne predmanzelska cistota az fanaticky prosazovana, realita je takova, ze prave v uvedenych kruzich ji temer nikdo nedodrzuje... |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Hlavsa (hlavsa@seznam.cz) v Středa, 01. červen 2005 @ 09:36:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | (:-)))
Milá sestro,
nezlobte se že se tomu musím trošku usmívat, ale mám obavy, že Váš spolehlivý zdroj možná nebude až tak spolehlivý. Pokud máte pojmem "v uvedených kruzích" na mysli KS Praha, tak přestože nejsem členem tohoto společenství, znám od nich takovou spoustu lidí, že si troufám tvrdit, že předmanželská čistota je mezi nimi obecně přijímanou normou křesťanského života. Můj soukromý odhad je, že v případě KS je situace velmi podobná mé domovské církvi, tedy Apoštolské církvi a tam mezi lidmi, kteří vstoupili od vztahu už jako křesťané jsou ti, kteří nerespektují biblický požadavek předmanželské čistoty spíše výjimkou.
No tak nevím. Co na to třeba svobodomyslný Olin? Také "v uvedených kruzích" "fanaticky prosazuje" předmanželskou čistotu? (:-)
S úsměvem,
Štěpán Hlavsa
AC Ústí nad Labem |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Monika7 v Pátek, 03. červen 2005 @ 21:12:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Štěpáne, možná je to v KS "obecně přijímaná forma života". Otázkou je, je-li to jen přijímaná forma proklamovaná nebo i norma reálně žitá. Já sama jeden z regionů znám a dle dalšího člověka z tohoto regionu, který vstoupil v nedávné minulosti do manželství, ví jen o dvou párech, které to reálně až do svatby vydrželi - jinak všichni ostatní připustili, že jim to "ujelo". Takže možná se něco razí či přijímá, realita ale je trochu jinde. To jsem měla na mysli. |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Hlavsa (hlavsa@seznam.cz) v Středa, 01. červen 2005 @ 09:19:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Já mám dojem, že zas tak velký rozdíl to není. Důvodem, proč si myslím, že by spolu snoubenci neměli bydlet před svatbou, přece není jen to, jestli spolu měli pohlavní styk, ale to, že tím sami sebe uvádějí do pokušení, jsou špatným svědectvím pro nevěřící lidi kolem sebe a mohou být špatným příkladem pro další páry ve sboru. Tyto důvody podle mne zůstávají i v případě "příležitostného přespávání". Rozdíl to jistě je v tom, že vystavovat se "příležitostnému" pokušení je menší riziko, než žít v "trvalém" pokušení. Ale ten princip zůstává. Já si dovedu představit situace, kdy z nějakých nenadálých okolností spolu snoubenci přespali sami v bytě a nebudou za to v církvi nijak káráni. Ale nějakou normu v církvi přece vždy nastavujeme. To co dělá jeden pár ve sboru se může snadno stát normou pro ostatní snoubence.
Ještě ohledně "pohoršování" druhých. Jistě může druhého člověka pohoršit cokoliv, ale otázka je vždy jestli v danou chvíli na daném místě, v určitých společenských podmínkách, mohu předejít tomu, abych k pohoršení zavdal příčinu. Pokud tomu mohu předejít, pak si myslím, že to jako křesťan mám udělat. Já myslím, že to je podobná situace, jako když nějaký kazatel má pastorační rozhovor s jinou ženou. Ve většině církví existuje pravidlo, že by při tom neměli být sami. Buď si pastor k takovému rozhovoru bere sebou svou manželku, nebo jinou důvěryhodnou sestru a pokud to není v té chvíli možné, nechávají se například alespoň otevřené dveře do té místnosti, kde spolu mluví, aby ostatní lidé mohli vidět, že se neděje nic "podezřelého". Můžeme stokrát tvrdit, že se mezi nimi nic nestalo, že vše bylo v čistotě a v drtivé většině případů věřím, že to tak opravdu bude, ale kvůli druhým lidem v církvi, kvůli příkladu dalším služebníkům a také kvůli pověsti církve mezi neveřícími lidmi je potřeba taková pravidla dodržovat. Myslím, že to je jeden z podobných příkladů, kdy je možné předejít zbytečnému šíření pomluv tím, že se sami omezíme v naší svobodě a uděláme víc než jen to, co s jistotou říká Boží zákon. Jisté je, že ženatý pastor při pastoračním rozhovoru nesmí připustit žádný intimnější kontakt. Ale naší poviností je kvůli sobě samým (naše slabosti se někdy mohou projevit ve chvílích kdy to nečekáme) a kvůli druhým lidem udělat více než jen nemít intimní kontakt. Například pokud je na nás, nedat druhým lidem záminku k "pohoršení".
Když uděláme co je našich silách, přesto se můžeme dostat do pomluv, ale jsou-li nepravdivé nedá se s tím už nic víc dělat.
Myslím, že to je podobná situace, o které píše apoštol Pavel: 1 Korintským 9:19-21 Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal. Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem - i když sám pod zákonem nejsem. Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona - i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus.
2 Korintským 6:3 Nikomu nedáváme v ničem příležitost k pohoršení, aby tato služba nebyla uvedena v potupu.
Římanům 14:13,20 Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.... Ano, všecko je čisté, zlé však je, když někdo pohoršuje druhého tím, co jí.
Štěpán Hlavsa |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Středa, 01. červen 2005 @ 14:44:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Štěpáne,
v některých ohledech ohledně pohoršování druhých s Tebou jistě souhlasím, ale to má přeci k označení příležitostného přespávání za hřích na hony daleko, nemyslíš?
Apoštol Pavel byl pod zákonem před některými lidmi dobrovolně, ale rozhodně, kdyby nebyl, tak nehřeší. Naopak někdy by se mohla vtírat otázka, zda takové jednání není pokrytecké. Je to asi vždy především o vztahu s Bohem a rozhodně si nemyslím, že by církev do takových věcí měla mluvil takovým způsobem, jako tak činí KS.
S pozdravem,
wollek |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Hlavsa (hlavsa@seznam.cz) v Středa, 01. červen 2005 @ 16:53:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | No já nevím, jak daleko jsou od sebe ty "hony" co máš na mysli. (:-)
Otázka tedy je, jestli nerespektování nějakého pravidla, kterým uvádím sám sebe do pokušení a mohu být špatným příkladem nebo ostudou pro druhé lidi, je hříchem, nebo ne. To bychom si asi museli říct, co budeme pod tímto pojmem rozumět. Já bych pracovně použil dvojí definici:
V užším slova smyslu: hřích = porušení jasně daného ustanovení Božího zákona. Tomu odpovídají například tyto verše:
1 Janův 3:4 Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona.
Římanům 5:13 Hřích byl ve světě už před zákonem, ač se hřích nezapočítává, pokud není zákon.
V širším slova smyslu: hřích = minutí se cíle, tedy minutí úmyslu, který Bůh se mnou má.
Zdá se mi, že v tomto širším slova smyslu hovoří například tyto verše:
Jakubův 4:17 Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.
Římanům 14:23 Cokoli není z víry, je hřích.
Mohl bych se stejně ptát, zda je hříchem situace, kdy pastor nebude respektovat pravidlo patorační služby jiných ženám a bude se s nimi scházet sám ve svém bytě či kanceláři. Co bys odpověděl? Já bych řekl, že bráno striktně dle litery Božího zákona, který nacházíme v Bibli, tak pokud mezi nimi nedošlo ke smilstvu, tak nezhřešil. V užším slova smyslu "nepřekročil zákon". Pokud bych měl posoudit, zda to bylo správné, asi bych musel trvat na tom, že takovou věc nemá v žádném případě dělat a že to je v širším slova smyslu minutí Boží normy, kterou klade na své služebníky. (S výjimkou nějakých nenadálých či kritických situací, kdy nebylo možné jednak jinak.)
Nakonec nejde o to, jestli slovo hřích budu já nebo někdo jiný definovat jedním nebo druhým způsobem, ale o to, co vlastně máme v církvi lidem říkat, jakým způsobem jim sloužit, co radit, před čím varovat. Můžeme se do nekonečna přít o to, zda takové jednání pastora lze nazvat hříchem nebo ne, ale nekonec v praxi já vždy budu sám u sebe i u druhých služebníků, jejichž jednání mohu ovlivnit, trvat na tom, abychom se takového jednání vyvarovali.
Úplně stejně nemohu zcela jednoznačně odpovědět na otázku zda je příležitostné přespání samo o sobě hříchem nebo ne. Ale musím říct upřímně a podle pravdy, že v praxi při rozhovorech s mladými snoubenci, jim vždy říkám jasné poselství: "Vyhněte se tomu. Takovou věc ve svém vlastním zájmu nedělejte."
Asi bych se nepodepsal pod to, že bychom měli ihned káznit toho, kdo "příležitostně přespal" o samotě v bytě partnera. Ale já bych s nimi určitě mluvil o tom, proč se to stalo, jaké vlastně mají postoje a velice bych je nabádal k tomu, aby se tomu vyhnuli. Já nejsem ve sboru od toho, abych hlídal snoubence. Pokud si budou chtít dělat co chtějí, já nejsem ten, kdo jim to bude zakazovat. Pokud ale chtějí upřímně a opravdově znát a naplnit Boží požadavky na čistotu svého života, tak jim musím podle svého nejlepšího svědomí a vědomí říct, co považuji za správné, co je na hraně a co je podle mě úplně mimo.
A mimochodem, když nebude jakýkoliv služebník respektovat pravidlo pastorace ženám (o samotě), považuji to v našem společenství bez diskuse za důvod k biblickému postupu od osobního napomenutí, přes napomenutí staršími sboru až po sborovou kázeň, pozastavení služby atd.
Štěpán Hlavsa
AC Ústí nad Labem |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Monika7 v Pátek, 03. červen 2005 @ 22:09:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Štěpáne, myslím, že je tu opět problém mocenského postavení. Sám tu mluvíš o tom, že "Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích" a "Cokoli není z víry, je hřích". Problém je v tom, že jsou to vedoucí církve, kteří řadovým členům definují (a ve svých důsledcích vnucují - viz kaznění ve vašem společenství) co je správné a na co smějí mít víru. Má-li někdo víru na víc - třeba sloužit mezi 4 očima osobě opačného pohlaví - tak má smůlu, protože někdo "nahoře" na to víru nemá - takže ji nemůže mít ani nikdo jiný... Ja bych brala, kdyby to bylo na rovině vyjádření, doporučení, které s sebou nenese kaznění pokud nedojde k evidentnímu hříchu (třeba smilstvu). Tady se ale děje to, že se netrestá hřích, ale jednání, které někdo (mocensky postavený) nepovažuje za "dostatečně správné/ křesťanské", byť jde o názor jen určité skupiny lidí. Možná je to riskantní - ale kdyby neriskovali mnozí lidé v historii (a teď mám na mysli církevní osobnosti), tak dodnes kupujeme odpustky... Bez rizika to prostě nejde - ale to si ti, kteří si nadměrně přisvojují zodpovědnost za životy druhých, nechtějí připustit... |
]
|
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Úterý, 31. květen 2005 @ 19:08:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz | Vážení sourozenci,
mohli byste mi prosím říci, z kterého místa v Písmu vyplývá, že pohl. styk mezi snoubenci je smilstvo?
Mě se jej zatím nepodařilo, bohužel, najít... |
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Úterý, 31. květen 2005 @ 22:43:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Super, Michale! Občas vnímnu, že jsi nejbystřejší komentátor na síti. Ani mě se ho nepodařilo najít. Jestli to nebude tím, že to v Bibli není!
Olin |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 31. květen 2005 @ 23:21:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Vážený sourozenče,
vydefinuj mi z právního řádu ČR, co je to snoubenectví a jak je definováno a já Ti k tomu doložím patřičný verš z Písma :-)
Z mnohých míst SZ je snoubenectví totožné z provdáním a z jiných, pozdějších míst, už jde o dva právní akty. I tehdy však musela být snoubenka až do svatby pannou:
Dt 22,23 Když dívku, pannu zasnoubenou muži...
Podobně i NZ uvádí snoubence žijící zdrženlivě:
1K 7,38 Takže kdo se ožení se svou snoubenkou, jedná dobře, ale kdo se neožení, udělá lépe.
Z celého kontextu je pak vidět, že manželství má být jako úleva sexuální touze.
1K 7,9 Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.
Naopak, pokud má někdo snoubenku, ale nechce se oženit, musí prokázat odolnost vůdči pokušení:
1K 7,36 Domnívá-li se někdo, že jedná nečestně vůči své snoubence, která je už ve zralém věku, a že se patří, aby si ji vzal, ať udělá, co chce: nehřeší. Ať se vezmou.
1K 7,37 Ale kdo je v nitru pevný, nic ho nenutí, má v moci svou vlastní vůli a pevně se rozhodl, že se s ní neožení, jedná dobře.
1K 7,38 Takže kdo se ožení se svou snoubenkou, jedná dobře, ale kdo se neožení, udělá lépe.
Pokud by se však dotyční oddali sexu bez manželství, jednalo by se o smilstvo
1K 7,2 Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže.
Je to však třeba přečíst v kontextu, takto to vypadá jako uměle sestavené. V kontextu je však jasně vidět, že kdo je v pokušení a má snoubenku (je zde dvojí možný překlad - záměrně volím tento), má se oženit, aby nesmilnil.
S pozdravem,
Pastýř
|
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Středa, 01. červen 2005 @ 21:25:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz | Milý Patýři,
nezklamal jsi, je to poprvé, co v této věci čtu něco, co se alespoň podobá solidní argumantaci z Písma...
...přesto zdá se mi, že termín smilstvo je v Písmu používán pro ty nejzávažnější provinění, ve starém zákoně zpravidla trestanými smrtí.
Pro činy tohoto charakteru (sex. styk mezi 2 svobodnými lidmi) tak přísné tresty nemá, resp. nemá vůbec žádný trest (pokud za trest nepovažujeme, že se musí vzít a muž nesmí onu ženu do smrti opustit). Zdá se mi že tedy mezi uvedenými skutky je značný kvalitativní rozdíl.
Co se týká právního řádu ČR, nevím jak je tento řád v této diskusi relevantní, já se pohybuji v intencích biblických pojmů a myslím že tam lze snoubenectví chápat jako vztah, kdy jsou oba rozhodnuti spolu uzavřít sňatek.
P.S.:Nechápejte prosím moje příspěvky špatně, rozhodně nemám v úmyslu propagovat jakékoliv formy mimomanželského pohl. života. Jen v této konkrétní věci se mi zdá, že naše "biblická" argumentace stojí na vodě a myslím že je velký rozdíl mezi mimomanželským stykem např. s prostitukou či s osobou stejného pohlaví a pohl, stykem s vlastní snoubenkou (tedy s osobou, kterou jsem rozhodnutý si vzít).Také mi přijde poněkud trapná praxe v některých sborech, kdy je pár za toto "smilstvo" vyloučen, aby byl slavnostně po svatbě opět přijat zpět. |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 31. květen 2005 @ 23:45:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Já měl za to, že slovo 'smilstvo' samo o sobě znamená (mimo jiné) mimomanželský sex. Z tohoto je třeba vycházet a ostatní verše, jež vypsal Pastýř, to jen potvrzují.
Podobně Bible asi nepodává přesné definice toho, co to znamená krást, vraždit nebo být opilý, neboť je to dáno významem těchto samotných slov:-)
Bible dokonce ani nedefinuje, jak vzniká manželství, aby bylo platné před Bohem, ani nepopisuje zda se Adam s Evou oženil či nikoliv a mnohé další:-)
wollek |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Monika7 v Středa, 01. červen 2005 @ 00:17:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Vis Wolleku, mozna prave v one samozrejmosti chapani nekterych pojmu je urcity problem. Treba takova kradez: Kdyz nekdo ukradl pro hlad, nebylo to brano jako kradez. A dokonce v NZ Jezis dava podobnestvi o nespravedlivem sluzebnikovi, ktery okradal sveho pana - a kdyz mu hrozil vyhazov, okradl ho jeste vic, aby si zajistil budoucnost a prizen dalsich lidi - a Jezis to neodsoudil, ukazoval na tom neco jineho. Samozrejme neschvaluji kradeze. Ale ono i se sexem je to mozna jinak. Zda se mi, ze nam unika "duch", smysl, a jsme prilis zabrani do "zakona". Myslim, ze Bohu jde o to, abychom meli srdce, abychom -prominte to slovo- nesukali jako kralici. Jde o to, aby sex byl mezi dvema lidmi, kteri se miluji a kteri jsou si verni. A nemyslim si, ze lide by se meli brat kdyz se pali
Ono se dnes nejak zapomina i na historicke okolnosti - uzavreni i ukonceni snatku bylo driv zalezitosti okamziku, ne jako dnes. A nektere citace - napr. prokazovani panenstvi jsou taky problematicke - i SZ znal rozvod a pak i dalsi manzelstvi. Jak by se tam prokazovala jeji cistota? (rozumejme od posledniho manzelstvi).
A i Pavlovy nazory by -pri duslednem zvazeni-vedly k zajimavym zaverum - napr. snoubenectvi (tj. smlouvu o smlouve budouci) je zrejme lepsi vypovedet (a tedy porusit slib, ze si dotycnou vezmu) nez ho dodrzet. Myslim, ze je potreba uvazovat ponekud kriticky a pouzivat i zdravy rozum, vzdyt i ten nam Buh dal.
(Nektere poznamky uz jsou obecnejsiho charakteru - reakce na dalsi prispevky i puvodni text z KS Praha - neni to vse jen vuci tvemu prispevku, jen se mi to nechtelo nejak trhat - diky za pochopeni) |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: noire v Středa, 01. červen 2005 @ 09:02:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Krádež zůstává krádeží, i když ukradl chleba třeba i pro svoje hladové děti. Bible v tomto místě mluví o milosti k těm lidem, kteří v zoufalství kradli. |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Středa, 01. červen 2005 @ 14:54:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milá Moniko,
jistě, že je někdy v chápání pojmů problém. I proto jsem zmínil Adama a Evu, kteří zcela jistě uzavřeli manželství jiným způsobem, než je dnes běžné, jelikož jiný člověk nežil. Ale vem si třeba Marii a Josefa: byli snoubenci, ale přesto nepovažovali mít spolu pohlavní styk (tedy mít dítě) za něco normálního:
18 Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
19 Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.
Musí zde zcela jistě sehrávat svoji roli společenské zvyklosti dané doby a kultury, ale s konečnou platností o našem jednání a motivech stejně nakonec bude rozhodovat jenom Bůh. Sex patří pouze do manželství a mimo něj se jedná o smilstvo, a tak pouze zůstává definovat, co je to manželství, resp. jakým způsobem se 'někdo stane něčí ženou' nebo 'mužem'. Pokud si někdo myslí, že nepotřebuje 'papír' k manželství, neboť bude před Bohem věrný jediné ženě po celý život, pak je opět otázka, jaké motivy k něčemu podobnému může mít. Takový postoj by však církev rozhodně ve svém středu tolerovat neměla bez ohledu na obecné společenské klima.
S pozdravem,
wollek
|
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Monika7 v Středa, 01. červen 2005 @ 00:05:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Diky Michale za odvahu. I me to vrta hlavou, jen se mi nedostalo odvahy to polozit takhle otevrene. Diky! |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Čtvrtek, 02. červen 2005 @ 00:22:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ano, myslím, že pastýřova argumentace je správná, i já naléhavě trvám na tom, že snoubenci mají být zdrženliví, dokud se nevzali. Věřím tomu, že taková je vůle Páně, a je-li to Boží vůle, ti, kdo se bojí Boha, měli by li naplnit.
Nelíbí se mi jen, když snoubenci svévolně nejednají podle ní, je to autoritativně nazýváno smilstvo. V tom má xvejvodam pravdu. Jak bychom potom nazývali smilstvo???
Tyto otázky musíme vyučovat v církvi včas, dokud si mladí lidé vštěpují hluboko do srdce rozhodnutí, podle nichž jednou chtějí jednat. Jestiže ve svém vztahu jednají jinak, ať je obviňuje jejich svědomí, aby měli ještě čas k nápravě.
Vydávat takováto prohlášení s podobnými hrozbami je ale tak pitomé, až to brečí. Nemohu pochopit, proč se v tom sboru nikdo rázně neohradí. Co jsme to za církev?
Olin
|
]
|
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Úterý, 31. květen 2005 @ 20:28:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Možná že nic z toho, o čem se tady bavíme, nenajdeme v Bibli.
Ale domnívám se osobně, že církev má právo mluvit tady do toho - tj. vztahu dvou osob.
Pokud jde o sex dvou snoubenců, to v Bibli opravdu asi nenajdu. Ale pokud jde o sex dvou lidí - muže a ženy, tam jsou pravidla jasně daná.
Karels
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Úterý, 31. květen 2005 @ 21:25:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz | "Ale domnívám se osobně, že církev má právo mluvit tady do toho - tj. vztahu dvou osob."
Já osobně si zase myslím, že pokud se nejedná o zjevný hřích, tak nemá církev do vztahu dvou lidí co kafrat, pokud se ovšem nejedná o pouhé doporučení či dobře míněnou radu
"Pokud jde o sex dvou snoubenců, to v Bibli opravdu asi nenajdu. Ale pokud jde o sex dvou lidí - muže a ženy, tam jsou pravidla jasně daná."
Tohle jsem moc nepochopil. |
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 01. červen 2005 @ 09:10:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Já to myslel tak, že o sexu snoubenců se v Bibli nic nepíše, ale snoubenci jsou přece muž a žena. A sexuální styk mezi mužem a ženou je přece smilstvo, pokud není v manželství!
Karels
|
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Středa, 01. červen 2005 @ 17:17:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz | "A sexuální styk mezi mužem a ženou je přece smilstvo, pokud není v manželství!"
Děkuji, teď už tvou odpověď chápu, teď mi ještě napiš, ze ktrého místa v Písmu jsi tuto větu odvodil. (na to jsem se také původně ptal)
|
]
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Středa, 01. červen 2005 @ 18:42:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz | Milý Karle, děkuji za odkaz, je zajímavý a řekl bych, že taknějak koresponduji s názorem, ke kterému jsem nezávisle dospěl taky.
cizoložství=manželská nevěra
smilstvo=sexuální (nejen) zvrácenosti a nečistota, včetně cizoložstva.
Přesto, znovu kladu otázku: Ze kterého místa v Písmu vyplývá, že jakýkoliv pohl. styk mimo manželství = smilstvo.
|
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 01. červen 2005 @ 19:04:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Teď jsem zkopíroval z jedné podobné diskuze se servru www.křesťan.cz vyučování bratra Dudy.
Tohoto bratra znám i osobně. A tady je jeho vyučování.
Biblický pohled na předmanželský sex
Přednáška br. Daniela Dudy na kazatelském setkání
v Malenovicích, v červnu 1994
Úvod
Vzpomínám si, že když jsem byl na gymnáziu ve 4.ročníku, jednou přišel náš učitel na hodinu fyziky a řekl: „Děvčata, která plánujete, že se po skončení gymnázia vdáte, můžete si nyní dělat, co chcete. A vy ostatní, co plánujete ve studiu pokračovat, a zvláště na technice, dávejte nyní dobrý pozor. A potom začal: „Einsteinova teorie relativity...
Vy, kteří jste ženatí a vdané a nevykonáváte žádnou duchovenskou službu, můžete si nyní dělat, co chcete. Pro vás, kteří jste ženatí a čas od času za vámi přicházejí lidé s prosbou o radu, bylo by užitečné, aby jste dávali pozor.
No a vy, kteří jste tu svobodni, dávejte teď, prosím, velmi dobrý pozor, protože kdybychom my učitelé neměli toho, kdo by nás poslouchal, co bychom pak dělali?
Ale dost bylo už legrace a nyní se pustíme do seriozní práce.
Pohled do společnosti
Žijeme ve společnosti, která je do určité míry posedlá sexem. Nalézáme jej v časopisech, v televizi, v hudbě, v divadle, ve filmu i v umění, v reklamě, ba dokonce i v každodenní konverzaci. Sexuální revoluce však nesplnila očekávání, že všechno bude dobré, jen co se ve společnosti vykoření puritánská pruderie (nepřirozená stydlivost).
Tak jako v jiných oblastech, i v oblasti sexu pro mnoho lidi neexistuje dobré, ani špatné. Věci, které byly před několika lety považovány za nemorální, se dnes setkávají s tichým, a někdy i ne s tak tichým, ale i s více-méně otevřeným souhlasem. Spolužití nesezdaných partnerů, kteří ani nezamýšlí svůj svazek legálně uzavřít, se dnes stává běžnou praxí zvlášť ve velkých městech.
Vzpomínám si, jak nás před několika měsíci pozvali na návštěvu Francouzi, kteří bydlí o poschodí pod námi. On přišel do Prahy na rok jako specialista na akustiku. Rozmlouvali jsme spolu nějakou chvíli, když moje žena se obrací na tu Francouzku a ptá se ji: „A jak dlouho jste již manželé? A ona na ni udělala velké oči a říká: „Manželé? Hm, my přece vůbec nejsme sezdaní. A to, prosím, žijí spolu asi šest roků.
Většina populace dnes křesťanské principy nepřijímá. Za normu je spíš považována hedonistická filosofie, která přijímá jak předmanželské, tak i mimomanželské styky.
Není tedy důvod se divit, že většina proti předmanželským stykům nic nenamítá. Mnozí křesťané jsou pak tímto zmateni, protože si dělají starosti, zda jdou s dobou, když oni mají výhrady.
I. CO ZPŮSOBUJE TENTO STAV ?
1. Podněty prostředí
Naše společnost je orientovaná na sex. To povzbuzuje lidi, aby o něm přemýšleli, mluvili a posléze i hledali tělesné uspokojení.
a/ SPOLEČENSKÉ TLAKY
Moderní společnost zdůrazňuje hodnotu bezprostředních prožitků. Lidé chtějí mít všechno a hned (instatní nápoje, jídlo i rozkoš). A přidejme k tomu ještě vědomí, že „přece dělá to každý , a to je pro současného davového člověka velice silným podnětem k určitému typu chování.
Nechávám stranou statistiku, která hovoří, že 90 % mužů a 50 % žen má účast na předmanželském sexu a víc jak 80 % prvních dětí v manželství je počato před svatbou.
b/ LEHKÁ DOSTUPNOST
Televize, film i časopisy jsou dnes dostupné každému. A kdo má zájem, může získat tolik sexuálních podnětů, že je těžké tomu působení uniknout.
Na druhé straně pod vlivem moderního chápání lidských práv je těžké tyto vlivy omezit, protože podle chápání současného člověka, nikoho nemůžeme omezovat. Všimněte si diskuse, která je v současnosti v České republice, zda je možné pornografické časopisy volně prodávat ve stáncích, nebo musí být v obalech, aby děti a neplnoleté osoby k nim neměly přístup.
Kromě toho média odráží to, co lidé chtějí a za co zaplatí. Pokud budou lidé za takovéto věci platit, do té doby se to bude produkovat a bude to i dostupné.
Také i mobilní společnost vytváří předpoklady pro dostupnost pohlavních vztahů.
V určité době ruští psychologové argumentovali, že to, že Rusko má tak nízký počet rozvodů, je vymoženost socialistické morálky. To však nebylo dáno socialistickou morálkou, ale tím, že lidé neměli auta, nemohli si objednat místnost v hotelu a doma v bytě žilo několik rodin najednou. Proto nebyla příležitost, aby se lidé věnovali těmto věcem.
V současnosti, v naší mobilní společností, existuje lehká možnost uniknout před nepovolanými, a tak v skrytu člověk může prožívat to, co chce. Možnost experimentovat v této oblasti je velmi vysoká.
c/ LIBERÁLNÍ POSTOJE
Dnes se všude o sexu mluví otevřeně. Jako křesťanům se nám to nemusí líbit, ale není možné společnost vrátit zpět, aby to bylo tak, jako kdysi.
Vzpomínám si, jak při jedné diskusi v mládeži se ozval jeden starší kazatel a řekl: „Divím se, že vy mládežníci o těchto věcech diskutujete. Já jsem se o menstruaci dozvěděl poprvé až tehdy, když jsem se oženil. - No, takové to už asi nikdy nebude.
Chci podotknout, že to, že se o sexu mluví, ještě není samo o sobě zlé. Záleží na tom, jakým způsobem se o něm mluví. Když se však odevzdávají jenom informace a ne hodnoty, pak právě informovanost o antikoncepci, informovanost o technice lásky a veřejná diskuse o těchto věcech, vytváří u lidí falešná očekávání.
Lidé mají představu, že když budou mít atraktivního partnera se kterým se budou setkávat v exotickém prostředí, tak vše v oblasti sexu bude v pořádku. A když pak zjišťují, že tak to není, vede to nevyhnutelně ke snížení očekávání, k tomu, že omezení jsou zlehčená a mravní úroveň je uvolněná.
Manželské sliby dnes už mnozí neberou vážně. Především proto, že je to tak pro porušenou lidskou přirozenost lehčí a pak také proto, že ten nabízející se partner je často atraktívnější než partner stávající. Když k tomu ještě přidáme to, že lidé nemají správně seřazené hodnoty a že většinou vnímají realitu přes pocity, (tj. dělá-li ti to dobře a líbí-li se ti to, tak na tom nemůže být přece nic zlého), není div, že současná situace ve vztahu lidí k mimomanželským vztahům je taková, jaká je.
2. Vnitřní tlaky
Ježíš Kristus u Mat 15,19 říká, že všechny zlé myšlenky vychází ze srdce. Je těžké vymlouvat se jen na vnější prostředí. Do oblasti vnitřních příčin patří:
a/ ZVĚDAVOST
Jak jsem už řekl, ve společnosti se dnes vytváří zdání, že náplň životu dává sex. A tak lidé mají představu, že když je jim 20 let a jsou ještě panici a pannami, že jim něco uniklo, že o něco přišli. K tomu také přispívá přirozená snaha vyzkoušet v životě cosi nové a jiné. Když pak příjde příležitost, lidé nemají zábrany a katastrofa je na cestě.
b/ FANTAZÍROVÁNÍ
Z psychologie víme, že asi 95 % mužů a 50 % žen žije často v sexualní fantazii.
Z psychologie je také zřejmé, že nic se nestane v životě, co nebylo předtím ve fantazii. Nepřihodí se nic, co už předtím nebylo „přehráno v mysli. Rozumíme tedy, proč bible mluví: „Střež své srdce, neboť z něho pochází život. (Přís 4,23)
c/ HLEDÁNÍ IDENTITY
Mnozí lidé se dnes cítí nejistí sami sebou, méněcenní, nebo dokonce bezvýznamní. Potom sex používají na dokazování, sobě i jiným, že mají hodnotu. Tímto se však vytváří začarovaný kruh. Já se snažím někomu něco dokázat, ale protože jsem přesvědčen o mé nedostatečnosti můj výkon mne neuspokojí. Tak se snažím ještě více, nebo s někým jiným a znovu chci dokázat svoji hodnotu, ale opět jsem sklamán, a tak ten kruh nekončí. Toto hledání nemohou naplnit povrchní vztahy. Proto je ten kruh začarovaný.
d/ ÚNIK A VZPOURA
Sexuální aktivita může být také únikem od nudy každodenního života, určitým uvolněním napětí, dočasným útěkem od tlaků života. Někdy může být též vzpourou proti rodičovské a/nebo církevní autoritě, projevem snahy být nezávislý. Může být to projev vzdoru, či hněvu proti partnerovi anebo proti tyranii někoho jiného.
e/ SATANSKÝ VLIV
Podle Ef 6,10-13 náš boj není proti tělu a krvi, ale je to duchovní boj proti mocnostem zla. Satan jako inteligentní osobní bytost se snaží lidi svést do tmy. Dělá to mistrovsky. Protože mnozí jsou v této oblasti zranitelní, soustředí se na ně, aby je dostal do problému.
Když se snažíme sami bojovat proti tomuto nepříteli, zjistíme, že jsme slabí. A na druhé straně je napsáno v 1 Jan 4,4: „Ten, který je ve vás je větší, jako ten, který je ve světě. Když bude Duch svatý v nás, potom nám dá sílu odolat i těmto satanovým svodům.
II. STANOVISKO BIBLE
1. Sex je kladný, protože má svůj původ v Bohu
Bůh stvořil člověka jako pohlavní bytost, jako muže a ženu. Pán Bůh to tak zařídil, že lidé jsou schopni reagovat sexuálně a to od nejmenších podnětů až po orgasmus. Stvoření člověka jako dvoupohlavní bytosti znamená, že také sex je zahrnut v tom, co Bůh na konci stvořitelského týdne nazývá jako „velmi dobré (1 Moj 1,31).
Člověk má oslavovat Boha nejen svou duší, ale i svým tělem (1 Kor 6,20). Pád do hříchu však přináší narušení Božího obrazu v člověku. To se dotýká i sexu. Jakmile dochází k odklonu od Božího plánu, sex je zaměřený na sebe a tím má zničující účinky.
Takto sex, který měl být sblížením lidí, teď ničí komunikaci, intimitu a příliš často je jen vyjádřením touhy ovládat, manipulovat, či přímo ubližovat tomu druhému.
Pohlavní vztahy je možno používat správně a tehdy jsou požehnáním. Je možné je také zneužítvat a tehdy se mění v prokletí.
Je však třeba si uvědomit, že sex sám o sobě je kladný. Až když je zneužíván k vlastní škodě, je negativní, ale přesto je stále Božím stvořením. Není na něm nic, co by jej dělalo samo o sobě hříšným, tělesným anebo zlým. Záleží na motivaci, proč děláme to, co děláme.
Když kupříkladu mladí lidé do svatby nemají spolu nic, protože jsme jim namluvili, že sex je hříšný, zlý a nečistý, pak po svatbě těžko mohou spolu žít nádherným harmonickým pohlavním životem.
Důvod, proč určité věci do svatby nedělají, musí spočívat ne v tom, že sex je špatný, ale v kladném pochopení toho, že Bůh připravil pro ně něco exkluzivní a nádherné do manželství. Proto opakuji - sex sám o sobě je kladný, vždyť je stvořen Bohem. I když je zneužíván, zůstává Božím stvořením.
Protože je Božím stvořením, i zneužívaný sex je stále schopen zprostředkovat lidem příjemnou zkušenost, příjemný zážitek. Ale právě toto způsobuje, že otupuje smysly a dává člověku falešný pocit spolupatřičnosti a intimity. Tento pocit je však krátkodobý a pomíjející, protože není založen na hlubokém a totálním vztahu.
Za chvíli si řekneme, že pohlavní spojení dělá aktem lidským, aktem milování a ne aktem páření vztahová nadstavba. Když právě ona chybí, a sex přesto dává lidem příjemný zážitek, tak v tomto je to nebezpečné, zavádějící, protože většina současných lidí vnímá realitu přes pocity.
Většina řekne: „Když já to tak cítím, tak to tak musí být. Ale to, co já cítím, může být na hony vzdáleno tomu, co je ve skutečnosti. Vzpomeňte si jak 16-ti letá dívenka tvrdí: „Já toho chlapce mám opravdu ráda a my spolu budeme šťastni. A vy ji vysvětlujete, že nebudou šťastni, protože on je nezodpovědný - nedokáže si rozkázat, pije alkohol. A přesto, že ona říká, že jej vychová, že její láska jej změní, tak zkušenost nás učí, že tomu tak není. Ona vnívá realitu přes pocity. A právě toto vnímání světa přes pocity je tak záludné a zavádějící.
2. Sex mimo manželství je podle bible hříšným
Je pravdou, že je těžké v bibli najít přímé odsouzení předmanželských pohlavních styků. Je třeba si uvědomit, že příčinou je zřejmě to, že v biblických dobách se uzavíralo manželství hned po pubertě. A tak problém pohlavních styků před manželstvím nebyl tak naléhavý, jako v dnešní společnosti. Až ve 20. století je vidět nástup dřívější pohlavní zralosti zřejmě pod vlivem dvou světových válek, kvalitnější a vyrovnanější výživy a široké dostupnosti sexuálních podnětů v masmédiích.
Například v roce 1830 začínal první menstruační cyklus u děvčat po 17 roku. V současnosti po 12 roku. Kromě toho naše přetechnizovaná společnost vyžaduje delší přípravu na povolání, což způsobuje, že lidé jsou fyzicky a sexuálně vyspělí 8 - 10 let před tím, než vstupují do manželství. To je problém, který v biblických dobách nebyl.
Důvod, proč novozákonní pisatelé se nezaobírají přímo předmanželskými styky je zřejme v tom, že většina mládeže kolem 20 let v té době už žila v manželství. (Marie se stala matkou Pána Ježíše v 17-18 letech. Ale i výjimky potvrzují pravidlo, když myslíme na Jákoba, který v 65 - 70 letech ještě svobodný utíkal od rodičů.)
Co říká Nový Zákon o sexu a o manželství?
V Novém Zákoně nacházíme důraz na to, že určité věci jsou MORÁLNĚ NEZÁVADNÉ. Křesťan má svobodu v tom, jak se v nich zachová. Pavel to uznává a jednoznačně na tom trvá. (Řím 14; 1 Kor 10,23-33; Gal 5,1-12 - „stůjte ve svobodě a nenechejte si nic předepisovat).
Jsou věci, na které není zákon, kromě zákona lásky a láska se projevuje ve svobodě. Když však někteří lidé, jako například v Korintě, chtěli vztahovat křesťanskou svobodu i na sexuální vztahy, Pavel se proti tomu rázně postavil. Jeho „NE! je velmi jasné, důrazné a zřetelné. (Např. 1 Kor 5 - „Proč jste se nesešli a nezaujali postoj k té věci...? a 1 Kor 6,12-20.)
V podobné linii je i klasický příklad ve 2 Sam 13 kap. Amnon má velkou touhu po Támar a Támar mu říká: „V žádném případě, bratře můj, neponižuj mne, neboť tak se v Izraeli nemá dít. „Nedělej takovéto bláznovství. (v. 12)
To znamená - oblast sexu nepatří do rámce křesťanské svobody. Jistě, ve svobodném vesmíru si každý může dělat co se mu líbí. Ale bible má v této oblasti jednoznačné předpisy a nařízení co je správne a co ne.
Nový Zákon používá pro sexuální nemorálnost slovo PORNEIA. Toto slovo se nejčastěji překládá jako SMILSTVÍ.
V slovníku je slovo SMILSTVÍ definované následovně: „V přísnějším smyslu slova smilstvo zahrnuje dobrovolné pohlavní spojení mezi dvěma svobodnými lidmi opačného pohlaví. V širším smyslu představuje porneia nezákonné spolužití svobodného a ženatého, a v nejširším smyslu znamená nemorálnost všeobecně, jakýkoli druh sexuálního přestoupení. (Baker's Dictionary of Theology, Baker Book House, Grand Rapids, 1975, str. 228).
Slovo SMILSTVÍ se v různých tvarech [PORNEIA (smilství) 26-krát, PORNOS (smilník) 10-krát, PORNEUÓ (smilnit) 8-krát a EKPORNEUÓ (nesmírně smilnit) 1-krát] vyskytuje v Novém Zákoně celkem 45 krát. Všeobecně lze říci, že má čtyři významy.
1. Ve 12 statích, které jsou ve Zjevení, od 2-18 kap. se používá v symbolickém, duchovním smyslu. Používá se na vztah nevěry vůči Pánu Bohu. A to je i běžný způsob, jak Starý Zákon používá slovo CIZOLOŽIT.
Z hlediska hermeneutiky Zjevení je zajímavé, že v posledních dvou kapitolách (Zj 21,8 a 22,15), se slovo SMILSTVO zase používá v doslovném smyslu. Tedy ze 45 míst je 12 v duchovním smyslu.
2. 31 statí používá smilstvo na každou pohlavní nemorálnost obecně. Sem patří: Skut 15,20.29; 21,25; Řím 1,29; 1 Kor 5,1; 6,13.18; 2 Kor 12,21; Ef 5,3; Júda 7.
Je třeba připomenout, že všech 31 míst implicitně (samosebou, bez prohlášení), zahrnuje koncept dobrovolného pohlavního styku svobodného, svobodné a ženatého, vdané, nebo svobodných navzájem.
V této souvislosti je zajímavý výrok z Jana 8,41. Židé tam říkají Ježíšovi: „My jsme se nenarodili ze smilstva, ale máme jediného Otce Boha. Židé tu naráží na okolnosti Ježíšova narození. My víme, že Ježíš se narodil nadpřirozeným způsobem z Ducha svatého. Ale lidsky viděno, a je třeba si uvědomit, že farizeové se na něho dívají tímto způsobem, Ježíš se narodil z předmanželského pohlavního styku. Marie byla přece těhotná dříve, než se s ní Jozef oženil. A proto mu Židé vytýkají: „My jsme se nenarodili ze smilstva.
Některé z těchto veršů se zaobírají problémem prostituce. Je dobré si všimnout, že když se smilstvo vztahuje na prostituci, svobodní lidé nejsou z toho vyloučeni (1 Kor 6,16-20).
V každém případě v těchto 31 místech je smilstvo představeno jako chování se proti Boží vůli.
3. Ve dvou textech používá Ježíš slovo PORNEA v klauzuli - výjimky při rozvodech. To je Mat 5,32 a 19,9. Bratr Moskala se bude zabývat tím, co to znamená „kromě příčiny smilstva ve své přednášce o rozvodu.
4. V pěti statích se slovo SMILSTVO používá spolu v jednom verši se slovem CIZOLOŽSTVÍ, což tedy naznačuje, že je jasný rozdíl mezi těmito dvěma slovy. (Mat 15,19 - „ze srdce vychází smilstvo, vraždy, rouhání, cizoložství,...; Mar 7,21.22; 1 Kor 6,9; Gal 5,19; Žid 13,4 - Manželství nechť je v úctě, smilníky a cizoložníky bude soudit Bůh„. Opět v jednom verši nacházíme jak smilství, tak i cizoložství. Protože cizoložství se vztahuje jen na lidi sezdané, smilstvo tedy musí znamenat, kromě jiného, pohlavní styk svobodných.
V těchto případech jde tedy o zmínku předmanželských pohlavních styků v Novém Zákoně.
Je zajímavý verš u Mar 10,19. Ježíš vypráví s bohatým mládencem. A mezi přikázáními mu cituje: Nesesmilníš„.
Je pravdou, že hebrejský termín NAAF„, který je použitý v přikázáních, je jiný, jako TAZNUT„ a ZANAH„, co znamená smilstvo„ ve Starém Zákoně. Přikázání říká doslova Nezciziložíš!„ Ale když je Ježíš cituje bohatému mládenci, říká mu Nesesmilníš!„. Tím chce ukázat na širší aspekt sedmého přikázání, že se nevztahuje jen na lidi ženaté (co je v technickém smyslu nezcizoložíš), ale vztahuje se na lidi svobodné.
5. Ve dvou statích se smilstvo vztahuje na dobrovolný pohlavní styk mezi svobodnými, anebo mezi svobodným a ženatým člověkem. Když Pavel rozebírá otázku, zda by se svobodný člověk měl oženit, říká: Ale aby se vyhlo smilstvu, nechť každý má svou ženu a každá žena vlastního muže.„ 1 Kor 7,2 To znamená - aby se vyhlo předmanželským nebo mimomanželským stykům, nechť je manželství.
Pavel ukazuje, že předmanželské a mimomanželské pohlavní styky jsou něco nesprávného. Když mluví o důležitosti čistémo mravního života, píše Tesalonitským věřícím: Nebo to je Boží vůle a vaše posvěcení, zdržujte se smilstva„, tj. mimomanželských nebo předmanželských pohlavních styků, a každý z vás aby uměl žít se svou vlastní ženou svatě a s úctou a ne ve vášnivé chtivosti jako pohané, kteří neznají Boha.„ (1 Tes 4,3-5)
V těchto dvou případech má Pavel výslovné námitky proti předmanželským či mimomanželským pohlavním stykům a doporučuje, aby přirozené pohlavní potřeby lidí byly naplněny v manželství.
Postoj Ježíše
Je třeba si zároveň všimnout i cosi více. Pro farizeje byl hřích vnější skutek. Ježíš těmto plytkým představám čelí tím, že hřích popsal jako stav lidského srdce (Mat 15,1-20). Podle Ježíše pramen hříchu a tedy skutečná příčina zla, spočívá ve vnitřním postoji, v pocitech, v pohnutkách mysli a srdce - v narušeném vztahu důvěry a závislosti na Bohu.
Ústředním pramenem lidských projevů je srdce, mysl. Odtud vychází myšlenky, nápady, chování. Hřích je tedy postoj srdce, mysli, který se protiví Božím záměrům a jeho vůli. A proto sexuálním hříchem je už postoj, který není v souladu s Božím záměrem se sexem a jeho vůlí.
Ježíš to vyjádřil známým výrokem v kázání na hoře. Každý, kdo žádostivě hledí na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci.„ (Mat 5,28)
Nechávám nyní stranou to, co znamená žádostivost„. Ježíš říká: Žádostivostí velkou jsem si žádal jíst s vámi beránka„ (Luk 22,15). Je tedy žádost, která je kladná. Ale je i žádost, která je záporná. Jako křesťané bychom si měli uvědomit, je-li sex dobrý, že Bůh nás neodsuzuje za něco, co do nás vložil, s čím nás stvořil, ale na druhé straně, žádostivost může být i nesprávná.
Sexuální hřích je tedy vnitřní postoj mysli a srdce, který může probíhat i bez genitálního (pohlavního) kontaktu.
III. TEOLOGICKÝ ASPEKT
Jistě, že ne každé pohlavní spojení dvou lidí je možné nazvat tak, jak píše Pavel k Tesalonitským: Vášnivou chtivostí jako pohané„. Je možné namítnout:
Co je na pohlavním spojetí tak zlé, že ho činí morálně závadným pro svobodné lidi? Přece ne všichni vášnivě podlehli žádosti jako pohané„ (1 Tes 4,5). Mají-li se tedy lidé rádi a když nikomu tím neublíží, není snad pohlavní styk před manželstvím nezávadný?
Už jsme si ukázali, že bible smilství odsuzuje. Proč? Je potřebné si uvědomit, že když v bibli nacházíme věci vyjádřené negativně, je za tím pozitivní filozofie. A tak se tedy musíme ptát, o co jde při pohlavním styku.
1. Co se při pohlavním styku odehrává?
a/ Bible nám ukazuje, že pohlavní styk je SPOJENÍ DVOU ŽIVOTU. Toto nám pomáhá pochopit, proč Pavel tak rázně odsuzuje křesťana, který se spojuje s prostitutkou. 1 Kor 6,12-20. Verš 16: Nebo snad nevíte, že kdo se připojuje k smilnici, je s ní jedno tělo?„
Samozřejmě, Pavel se hrozí nad tím, že nějaký křesťan jde za prostitutkou. Ale to, co jej pohoršilo, není charakter té ženy. I kdyby to byla poctivá a pracovitá žena, tak zrovna tak by to bylo nesprávné. To, co je na tom zlé, není to, že jde o prostitutku. Pavlův argument je založen na textu z Gen 2,24, že ti dva budou jedno tělo.
Tím ukazuje, že pohlavní styk je akt, který vyjádřuje vnitřní jednotu. Apoštol Pavel zde chce ukázat, že jakmile pohlavní akt nepřekročí svůj tělesný aspekt, tak není lidským aktem. Právě duševní nádstavba činí ze sexu to, čím se člověk liší v této oblasti od zvířat.
Sex je součástí celého člověka. Proto není možné prožívat plytké pohlavní vztahy bez toho, že by to neovlivnilo celého člověka. Vzpomeňte si, že jako adventisté věříme v holistický obraz člověka. Není možné brát sex jen jako jednu část člověka. (No dobře, tak odešel s prostitutkou, vrátil se a je zase vše v pořádku.) Ne!„ ríká Pavel. Tím jsi se stal s ní jedno tělo a tím buduješ jeden vztah a bouráš vztah druhý. Bouráš vztah s Pánem Bohem.„
Sex není možné oddělit od člověka jako nějakou část. To je argument, který Pavel používá v 1 Kor 6. Na základě toho vidíme, proč Pavel namítá proti styku svobodných lidí. Když se spojují dvě těla, spojují se dvě bytosti.
Sexuální spojení je akt, který vyjadřuje totální spojení dvou životů. Protože toto spojení má být totální, je přiměřené a správné jen tam, kde jde o skutečné doživotní spojení dvou lidí. A to je manželství. Vlastně pohlavním spojením říká člověk tomu druhému - já se ti plně dávám. Já ti patřím. Jen tobě a cele tobě. V pohlavním styku dávám tomu druhému kus sebe, něco, co už nikdy nemohu vzít zpět. A proto pohlavní spojení je správné jen tam, kde jde o vyjádření takovéhoto celistvého, totálního vztahu, a totálním spojením dvou lidí je manželství.
b/ Pavlův argument by bylo možné zneužít dvojím způsobem. Mohli bychom se ptát: Znamená to, že když lidé mají pohlavní styk, tak jsou určitým způsobem ženatí, svoji? Tedy tím, že se pohlavně spojili, jsou už manželé?„
Tady je potřebné si uvědomit, že z 1 Mojž z 1.a 2. kapitoly je jasné, že manželství zahrnuje několik aspektů: Opustí člověk otce i matku - to je vždy určitá společenská událost. Přilne ke své ženě - to je určitý růst, budování vztahu a ti dva budou jedno tělo - pohlavní spojení.
Pohlavní spojení je důsledek předcházejících kroků. Nikdy to není předpoklad, něco, co automaticky udělalá z lidi manžely. Před tím přišlo opuštění otce a matky - odpoutání se od nich, nejen společensky, ale i psychologicky, ukázat, že jsem samostatnou, nezávislou bytostí. Opuštění otce a matky bylo završeno uzavřením manželství - to byla vždy určitá společenská záležitost. Než k tomu došlo, muselo nastat přilnutí - navázání se na sebe, určitý růst vztahu, a to v každém aspektu vztahu, nejen v jeho tělesné oblasti a ten růst je pak v manželství završen spojením i v tělesné oblasti.
Pavel nemluví, jak se dva lidé stávají jedním tělem. To, co říká je, že pohlavní spojení je víc, než je vidět na první pohled. Pohlavní styk je vyjádřením hlubokého osobního společenství a spojení a toto stačí, abychom mohli říct: Když chybí toto osobní spojení, tam i symbol tohoto spojení - pohlavní styk - by měl být vypuštěn.
Samozřejmě, pohlavní styk nespojuje lidi sám o sobě, když ti lidé nezamýšlí být spojeni. Pavel chce zdůraznit, že pohlavní styk je akt, který má duchovní důsledky. Je to tělesný akt, který má hluboký vnitřní smysl.
c/ A nyní poslouchejte. Samotný akt je tedy nemorální, když není výsledkem toho, co znamená jeho vnitřní význam.
Když je diskrepance, protiřečení, mezi tím, co znamená jeho vnitřní smysl, a tím, co se projevuje navenek, pak je pohlavní styk nemorální. To je strašně důležité. Z toho vyplývá, že sedmé přikázání je možné přestupovat i v manželství. Jestliže partner vnutí tomu druhému něco, co je proti jeho vůli, anebo s čím ten druhý není srozuměn - je to nemorální, je to přestoupení sedmého přikázání a vůbec nezáleží na tom, že ti dva jsou manželé. Vždyť vnější projev protiřečí vnitřnímu smyslu - odevzdání se, dávání.
Toto by se dalo zneužít tím, že bychom se mohli ptát: Jestliže pohlavní styk je nesprávný, tak všechno ostatní je dovolené. A já nechávám stranou, co všechno je dovolené před manželstvím. To je jistě složitější otázka, kterou nevyřešíme teď v rámci krátké přednášky.
Pavel se zaměřuje na jedno: Pohlavní styk je mravně vhodný, přiměřený jen tam, kde dva lidé se spojují na celý život. Když jsou spojeni na celý život - když jsou manželé, tam má pohlavní styk své místo.
d/ Při pohlavním styku před manželstvím totiž dochází k tomu, že lidé v jedné oblasti vztahu, v tělesné, postupují rychleji, než v jiných oblastech. Růst v oblasti tělesné tak předbíhá ostatní aspekty vztahu. A tím se tento vztah stává nevyváženým. Nejdřív musí proběhnout zblížení, pak navázání se jeden na druhého. To se pak projeví právním aktem uzavření manželství, a to se završí pohlavním splynutím. Spojení v oblasti tělesné je proto na místě až když je manželství uzavřeno právne, společensky.
Pán Bůh nás upozorňuje, že vztah, ve kterém tělesný aspekt předbíhá ostatní aspekty vztahu, je vztah nevyvážený a kde jsou nevyvážené vztahy, tam lidé nemohou být šťastni.
K teologickému aspektu ještě jedna věc.
2. UZNÁNÍ BOŽÍ AUTORITY
a/ Ve věcech morálky existuje mnoho šedivých oblastí, kde je velmi těžké určit, co je ještě ANO, a co už NE. A proto, abychom úplně neplavali v relativismu, Bůh nám dává určitou dělící čáru.
Každý den máme žít k Boží slávě, každý den máme sloužit Bohu. Avšak Bůh říká, že v pátek večer, když slunce zapadá, začíná zvláštní Boží den. (Mimochodem, podařilo se vám někdy stihnout všechno co jste chtěli, plánovali do začátku soboty? Mně ještě ne.) Sobota nezačíná tehdy, když mne se to hodí, když já skončím všechnu svou práci, ale začíná tehdy, kdy to Pán Bůh určil - západem slunce. Pán Bůh zde jasně natáhl dělící čáru.
Právě tak i manželství se nezačíná tehdy, když dva lidé si řeknou: Máme se rádi.„ Manželství nezačíná tehdy, když dva si řeknou, že půjdou spolu životem, ale tehdy, když kazatel prohlásí: Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.„ (Anebo jak vyhlásil nedávno jeden můj kolega: Co člověk spojil, nechť Bůh nerozlučuje.„)
b/ Pán Bůh tedy dává určitou dělící čáru. Předmanželský pohlavní styk je proto nejen přestoupením sedmého přikázání, ale je i přestoupením přikázání čtvrtého. Čtvrté přikázání totiž říká, že jsou určité věci, které sami o sobě jsou neutrální, ale jejich mravní hodnota je daná tím, kdy se vykonávají. Tedy - je něco, co je samo o sobě neutrální, ale kdy to děláte určuje, zda je to správné nebo nesprávné.
Například: 4 Mojž 15,32-36 - jde o sbírání dřeva. Je něco nemorálního na sbírání dřeva? Ne. Ale když někdo šel sbírat dřevo (co je činnost sama o sobě neutrální) v den sobotní, pak je to už negativní. Šest dní je to v pořádku, ale sedmý den je to nesprávné.
Přesně tak i pohlavní styk v manželství je v pořádku. Mimo manželství je nesprávný, i když na něm není nic zlého samo o sobě. Sex je sám o sobě kladný, vždyť Pán Bůh jej dal pro radost a požehnání člověka. Ale to, co je samo o sobě správné a dobré v určitém čase, tedy v manželství, je nesprávné v jiném čase, to je mimo manželství.
Zde vlastně jde o uznání Boží autority. Naší protestantští bratři nám řeknou: Ale vždyť na tom nezáleží. Hlavní je to, abychom jeden den zachovali.„ Ale my jim odpovídáme: Nezdá se vám, že kdýž takto uvažujete, tak jde o „Kainův syndrom ? Vy vlastně říkáte Bohu: „Já to udělám tak, jak se to mne hodí, jak je to pro mne výhodnější? Udělám to tak, jak to vyhovuje mne. A my se ptáme našich protestantských bratří a přátel, kteří takto uvažují: „Nezdá se vám, že toto uvažování je vyjádřením vaší nezávislosti na Pánu Bohu ?
A tak jim říkáme: „My chceme zachovávat sedmý den, protože tím chceme vyjádřit svou závislost na Pánu Bohu, to, že uznávame jeho autoritu. Ale oni nám budou argumentovat: „Proč by jste měli světit sobotu? Sobota je přece takový den, jako i jiné dny. V sobotu zrovna tak svítí slunce jako v pátek. Déšť je stejný v sobotu zrovna tak jako v neděli. (Když jsem byl malý chlapec, měl jsem dojem, že v sobotu slunce svítí víc, protože jsem si nemohol hrát a mne to tak moc tahalo ven. Ale od té doby jsem se naučil, že opravdu svítí stejně.) Ale nás tato argumentace nepřesvědčuje, protže víme, že zde jde o uznání Boží autority.
A tak podobně lidé argumentují: „Co na tom záleží, přece pohlavní styk musí být stejný, ať už je měsíc před svatbou, nebo měsíc po svatbě. Ale my říkáme: „S tím nesouhlasíme, to neděláme, protože tím vyjádřujeme svou závislost na Bohu, uznání jeho autority.
c/ Je třeba si uvědomit, že hřích dělá něco se mnou. Hřích, to je narušení zákonitostí ve vesmíru. Boží zákony jsou přirozené, tj. fungují, ať už se mi to líbí nebo nelíbí, zda tomu věřím nebo nevěřím. Kámen bude vždy padat k zemi. Můžete říkat, že tomu nevěříte, nemusí se vám to líbit, ale ono to spolehlivě funguje.
Hřích - přestoupení zákonitostí vesmíru, dělá něco se mnou. Něco se děje ve mně a se mnou. Opět - mohu říkat, že tomu nevěřím, nemusí se mě to líbit, ale ono to spolehlivě funguje. Vůbec nejde o to, zda mne chytili, zda na to přišel kazatel, nebo zda o tom vědí rodiče. Zákonitost není možné obejít.
Když nám Pán Bůh ohledně předmanželských styků říká abychom to nedělali, pak to není proto, že má radost z toho, že nám může něco zakázat, nebo dokonce proto, aby si nás vyzkoušel, zda to budeme dělat nebo ne. Ale on prostě konstatuje: „V tomoto vesmíru panuje taková zákonitost, že šťastné vztahy jsou jen ty, které jsou vyvážené. Když děláte proti těmto zákonitostem, když váš vztah je nevyvážený, pak nemůžete být šťastni.
Ono to funguje, ať tomu věřím nebo nevěřím, zda to přijímám, nebo nepřijímám. To je jenom otázka pochopení reality ve které žijeme, uznání Boží autority.
Nechávám také stranou to, že i z psychologie můžeme potvrdit, že je 2-krát větší pravděpodobnost, že lidé, kteří mají předmanželské pohlavní vztahy, budou mít i vztahy mimomanželské.
IV. CO DĚLAT?
1/ Dobrá pohlavní výchova v rodině
Kde se děti dovídají o sexe? Pedagogové vám řeknou, že hodnoty se nejlépe odevzdávají doma. Škola může pomoci, ale nemůže domov nahradit, není hlavním zdrojem informací. Navíc, co můžete čekat od dnešní školy, která je humanisticko-materialistická? Tedy dobrá, kvalitní sexuální výchova musí probíhat v rodině.
2/ Pomoc církve
Církev může ovlivnit tento proces výchovy nepřímo, a to tím že vychovává rodiče, aby rodiče věděli, jak mají vychovávat své děti, co je mají doma učit. Přímo církev působí tím, že sama má přednášky, diskusní skupiny, atd.
Při této přímé výchově mládeže, je důležité nepodávat jen faktické informace, ale i biblické morální hodnocení. Informace, které se podají mají být čestné a praktické, s dobrým vkusem, mají podporovat otázky, ne jim zabraňovat. Důležité je vyhnout se povrchním odpovědím.
3/ Kromě pohlavní výchovy je potřebné mladým lidem pomoci se prakticky rozhodnout.
Málokdy mezi věřícími lidmi dochází k předmanželskému sexu proto, neboť toto si dali jako cíl, protože tam chtěli dojít. Ne - to je jenom důsledek neujasněného, nekonkrétního (a tím vlastně neodpovědného) postoje nebo postupu ve vzájemných vztazích.
Dnes se velmi změnilo to, když dva spolu chodí. Mladá generace už neví, jaký je rozdíl mezi gardedámou a garderóbou a stará generace zase neví, jaký je rozdíl mezi leasingem a pettingem. Mladým lidem můžeme pomoci v praktickém rozhodování tím, že v rámci jejich předmanželského vztahu si musí předem rozhodnout, kam až jako křesťané chtějí jít. Co pro ně dva je ještě ANO a co už NE. Kde jsou pro ně konkrétní hranice.
a/ Je třeba předem určit konkrétní hranice.
Je důležité, aby mladí lidé byli otevření vzhledem k tomu co a jak jeden i druhý prožívá. Jestliže si nestanoví tyto konkrétní hranice v rámci svého vztahu, potom je jisté, že dojde k jejich překročení, protože biologie je vždycky silnější než vůle.
b/ V rámci pomoci mladým lidem je důležité pozorně jim naslouchat. Nebýt šokovaný tím, co dělají, vyhnout se laciným radám, kázání a citování textů, které je mají odkázat do patřičných mezí.
c/ Mladé lidi je potřebné motivovat. Lidé se dokáží změnit a chovat nejlépe tehdy, když touha - motivace k tomu pochází zevnitř. Je zbytečné jim předpisovat, co by oni měli dělat. Je třeba je povzbudit, aby přišli s tím, co dělat chtějí. Naším úkolem je poukázat na nebezpečí, kterých sami nejsou si vědomi. Ukázat jim, na základě našich zkušeností, zda to, co si oni stanovili, je reálné, zda to může fungovat nebo ne.
Je tedy je na nás, abychom jim představili ideál tak, aby se na něho těšili. Nezapomeňte, že mladí lidé se dokáží nadchnout ideálem. Patří k podstatě mladého člověka, že má ideály a že je ochotný pro ně něco udělat i obětovat.
Problém je, že příliš často věci podáváme negativisticky. Říkáme: „Toto je to, co nesmíš dělat. No a potom není div, že to nikoho nenadchne.
ZÁVĚR:
Satanovi se podařil úžasný úspěch. Přesvědčil lidi, že v pohlavním styku vlastně o nic nejde. Nic velké se neděje. Jde jen o to, abych já se měl dobře.
Křesťanům se podařilo něco opačného. Na jedné straně křesťanství vytvořilo dojem, jako kdyby přestoupení sedmého přikázání byl největší a nejhorší hřích na světe. Přísně odsuzovalo „hříchy těla , jako kdyby ti, kteří hřešili tělem, byli horší, než ti, kteří hřeší duchem. Bible ukazuje, že hříchy těla nejsou horší, ale jsou právě tak závadné, jako hříchy ducha - např. pýcha, závist, nenávist. Je však rozdíl mezi tím, co nahřešíte tělem a duchem. Čím jste starší, tím více si uvědomujete, že tělo je křehké, existuje reálná hranice kolik nahřešíte tělem. Ale myslí - tou můžete hřešit do nekonečna. Zde není omezení.
Na druhé straně díky tomu, že křesťanství reagovalo v minulosti jednostranně a že satan říká, že o nic nejde, dnešní člověk se stává necitlivý vůči tomu, co se okolo nás děje a kam to vede.
Podobně jako ta žába ve vodě, kde teplota postupně stoupe, se stává ospalejší a ospalejší, až se nakonec uvaří, tak i dnes mnozí lidé jsou slepí k důsledkům svého postoje či konání, až najednou zjistí, že už je příliš pozdě na to, aby stihli vyskočit.
Jako křesťané nemůžeme zdůrazňovat, že přestoupení sedmého přikázání je neodpustitelný hřích, horší, než kterýkoliv jiný.
Poselství bible je poselstvím odpuštění. Jestliže Bůh je Stvořitelem, pak je schopen stvořit nový začátek pro ty, kteří ideál nedosahují. Bůh nás zbavuje viny, on je předpokladem nového začátku. Je nedůsledné, když jako křesťané o odpuštění mluvíme, ale neprojevíme ho vůči těm, co ho potřebují.
Jako Boží děti zakoušíme odpuštění každý den, proto bychom měli sami odpouštět těm, se kterými žijeme. Měli bychom vést lidi, aby si navzájem odpustili.
V minulosti jsme někdy až příliš rychle odsuzovali a k odpuštění jsme byli tak trošinku neochotni s odkazem na to, že když lidem odpustíme, tak to budou všichni dělat. To vychází z pochopení, že na hříchu samém není nic špatného, jedině to, že dráždí Pána Boha a ten ho musí proto potrestat. Víme však, že hřích má v tom odplatu, co dělá se mnou. Dnes však kyvadlo letí zase na druhou stranu k lacinému odpuštění, odpuštění bez pokání, bez rozhodnutí ke změně života. Odpuštění však mnoho neznamená, když člověk nemá touhu k poslušnosti a po změně chování.
Bible nám říká, že Bůh bude mít na konci lidi, kteří by raději zemřeli, než by se vědomě rozhodli pro nesprávnou věc.
Chci vám říci, že otázka předmanželských pohlavních styků je v určitém smyslu otázkou lehkou. Na rozdíl od jiných oblastí křesťanského životního stylu, jako například ozdobování, anebo i rozvod, kde odpovědi nejsou tak lehké a jednoznačné. V oblasti předmanželských pohlavních styků bible nám říká jasně: „NE!
Bůh bude mít na světě lidi, kteří v poslední době podle slov Zjevení příjmou Boží pečeť na své čelo. Co to znamená? - Budou mít Boží charakter, tj. rozhodnou se, že by raději zemřeli, než by vědomě vykonali to, o čem vědí, že je to nesprávné.
Ale jak se to stane, že na světě budou takoví lidé? Stane se to pochopením trojandělského poselství. Toto poselství začíná slovy: „Bojte se Boha.... Jinak řečeno: Bůh bude mít zde lidi, kteří respektují, že On ve své autoritě má právo říci: „Toto je správné a toto je nesprávné.
Důvod, proč dnešní společnost má problémy s přikázaním sedmým, čtvrtým, ale i jinými, je neochota přijmout autoritu, která je vyšší, než moje vlastní autorita. Žel, i mnozí z nás křesťanů říkají: Boží autorita? - Ano. Ale jen potud jak se mě to hodí, jak to mne vyhovuje.
Ale Bůh bude mít lidi, kteří berou vážně to, co On říká. A mě už nezbývá nic jiného, než si přát, abychom my sami byli takovými lidmi, nejen v oblasti sexu, ale i v každé jiné oblasti a abychom k tomuto vedli naši mládež i ostatní lidi.
|
]
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Středa, 01. červen 2005 @ 20:14:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Přesto, znovu kladu otázku: Ze kterého místa v Písmu vyplývá, že jakýkoliv pohl. styk mimo manželství = smilstvo.
Jak už jsem napsal výše, vyplývá to ze samotného významu slova smilstvo. A onen dobrý článek, jehož odkaz uvedl Karels, to jen potvrzuje:
Řecké slovo "porneia" znamená smilstvo (včetně cizoložství a krvesmilstva), prostituci, pohlavní styk neženatého s nevdanou, vulgárnost, zákonem zakázané pohlavní styky, homosexualitu, lesbismus, styk se zvířaty atd., pohlavní styky s blízkými příbuznými (Lev. 18),pohlavní styky s rozvedeným mužem nebo ženou.
Od Bible nemůžeme očekávat, že bude podávat definice významů slov, když jejich význam vyplývá ze slov samotných. Potvrzení tohoto významu slova smilstvo pak nacházíme v Písmu kdekoliv, kdy se otázek mimomanželského sexu dotýká. |
]
Re: Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Úterý, 24. listopad 2009 @ 09:12:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Hmm, k tomuhle se píše ve starověké knížečce ČCE zhruba toto: "I v moderní době trváme na tom, že předmanželský styk je hříchem. Ve vztahu dvou lidí mohou stinné stránky erotiky převládnout a narušit vztah." Zajímalo by mě ten důvod, protože Boží slovo je plné pravdy a smysluplných příkazů, který třeba u dvou lidí, již domluvených na svatbě čekajících ne ten den D, vylučuje tuto věc. Jistě, sexualita je dar pro manželství, společenství muže a ženy, od Adama až do konce světa a jen tam má své Bohem dané místo. Myslím však, že je důležitější vztah snoubenců k Bohu než církevnímu úředníkovi, co je oddá. Jediné co vnimám jako oprávněné je ta odpovědnost podložená uzavřeným manželstvím, tedy prostor ochrany jednoho či druhého před oddělením sexuality od vztahu jako celku. |
]
|
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Yodock v Středa, 01. červen 2005 @ 22:47:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Vždy mě překvapí, jak si někdo může být tak 100% jistý svou pravdou v určení co je a co není hřích. Je snad staršovstvo KS neomylné? Když jsem ten článek dočetl, ulevilo se mi, že jsem již ženatý, a mohu se svou ženou být snad bez obav kdekoliv. Přesto se musím vyznat z "hříchu". Jako snoubenci jsme spolu strávili 6 týdnů stopováním po Evropě, spali jsme spolu ve vlaku, ve stanu, na lodi i jen pod širým nebem, bez sexuálního styku. Dodnes si myslím, že v tom nic hříšného nebylo, čili dle staršovstva setrvávám ve svém bludném názoru. Měl bych být vydán satanovi? |
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Čtvrtek, 02. červen 2005 @ 00:27:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ne, měl bys být zvolen do pražského staršovstva, aby tě pak mohli vyloučit. Třeba by to někoho trklo. I když...
No, zůstanu optimistou.
Olin |
]
|
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Profa v Pátek, 03. červen 2005 @ 23:17:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Vaše starosti bych chtěl mít. :-) |
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: joker v Úterý, 14. červen 2005 @ 07:43:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tak jednak bych asi trochu víc důvěřoval lidem, že... Ti dva jsou pravděpodobně dospělí, způsobilí k právním úkonům a také plně odpovědní za své chování. Tuto odpovědnost z nich nesnímá žádné staršovstvo, žádná diskuse ani žádná "dobrá rada".
Co mi na moderních rádoby biblických církvích (čti sektách) vadí je podsouvání jakýchsi myšlenek lidem a zároveň omezování jejich svobody (viz: "poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými"), byť se občas může jednat i o svobodu k hříchu (viz: "všechno mi sluší, ne všechno mi prospívá").
Bůh může odpustit i takové jednání, ovšem nejsem si jistý, jestli mu to někteří faráři a pastoři (a pastýři ;-) budou chtít dovolit.
BTW: Podle této logiky navrhuji odsoudit bratra xy na doživotí za trojnásobnou vraždu a kanibalismus. Proč? Vždyť by to přece mohli spáchat...
PS: Se svojí manželkou jsem před svatbou trávil krásné společné chvíle a nebylo to o sexu!
PS2: Někdy se mi zdá, že největší odpůrci zdravého sexu mu odporují a kladou překážky právě proto, že s ním sami mají nějaký problém. Toto sice nezapadá zcela do kontextu tohoto threadu, ale proč to neříct naplno. |
]
|
|
Co by na to asi řekli... (Skóre: 1)
Vložil: Mirek2 v Středa, 22. červen 2005 @ 09:25:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Přemýšlím, co by na to asi řekli...
Obhájce lidských práv: To je porušování listiny základních lidských práv a svobod.
Psycholog: Církev pokládá své dospělé členy za malé děti, které potřebují třetí osobu jako dozor. Jinak budou potrestáni.
Běžný člověk: Nejsou normální...
Žid: Ale nikde se tu nepíše, že nemůžeme společně přespávat v ubytovně, na koleji, v hotelu, ve stanu, pod širákem...
Ježíš: Učíte naukám, které jsou naukami lidskými... Nakládáte neúnosná břemena...
A moje rada: Pokud budete přes noc spolu v jednom bytě, prostě nespěte. |
|
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: jenr v Sobota, 20. srpen 2005 @ 22:58:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Je neuveritelne kam az se lide vzdaluji od prirozenosti ,kterou jim dal Buh , a ktera pochazi z Lásky.
Zajimalo by me co by rekl autor clanku na KS Praha na tvrzeni ,ze hrich muze byt i u manzelu cirkenvne oddanych a to za predpokladu ,ze u nich nikdy nevznikl hluboky duchovni vztah a vzali se jen z silene zamilovanosti a sex po case praktikuji jen za ucelem telesneho uspokojeni .
Myslim si ze takovych pripadu muze byt hodne ,jsou to hlavne ti ,kteri se brali pred cirkvi, jen ke spokojenosti babicek nebo rodicu ,ale duchovni hloubku nikdy nepoznali .
Ovsem POZOR !
Pred cirkvi jsou tito lide uplne v pohode ,zadny hrich nemaji ,ale co pred Bohem .....?
A co by rekl napriklad na pripad ,ze by se dva lide s opravdovou duchovni laskou ocitli na miste odkud uz by se nemohli dostat nikdy k civilizaci a tudiz by nemohli byt cirkevne oddani .Bylo by vporadku ,ze by navzdy prisli o moznost milovat se nebo mit deti ?
|
Re: Přespaní jako hřích nejtěžší (Skóre: 1)
Vložil: Vendaor v Neděle, 21. srpen 2005 @ 16:42:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Má troška do mlýna:
1/ není biblické zaměňovat lístek zapuzení s rozvodem.
2/ hlavním smyslem „nebudeš cizoložit“, jak to zní v deseti slovech není regulovat sexuální kontakty, ale chránit rodinu. Cizoložník může rozbít rodinu, vzít dětem tátu nebo mámu, za což byl ve Staré smlouvě potrestán smrtí. Kdo totiž rozbíjí rodinu, rozbijí společnost.
3/ všichni víme čemu lidé říkají „nejstarší řemeslo“. Je však příznačné, že Starý zákon nijak nebrojí proti tomu řemeslu, má jen výhradu: nebude ho provozovat „žádná z dcer Božího lidu“. Nikdo si neumíme představit co by se dělo ve společnosti bez Boha, ve které by nebyly provozovatelky onoho řemesla. Vyloženě negativní vztah ke kontaktům věřících s těmi pracovnicemi má až Nová smlouva. Ve Staré si stačí přečíst kontakt Judy s Támar – Gen.38! Nečteme o jediné výtce.
4/ wollek i karels se domnívají, že předmanželský sex snoubenců nebo sex bez manželství je hřích. Zlo bych viděl zásadně v promiskuitě, ne v tom, jestli někdo žije s někým bez svatby. O sexu bez svatby již psal správně biblicky xvejvodam, není potřeba se opakovat.
5/ postoj pražského sboru je vyloženě špatný, arogantní a není biblický. Starší mají sloužit a ne panovat a vyhrožovat, pomáhat shromažďovat, ne rozptylovat. Myslím, že je to logické vyústění špatně pojatého učení o autoritách v Božím lidu. Kalvín trestal Ženevany i za úsměv. Všude měl své „církevní špicle“, kteří dbali o to, aby se všichni věřící vešli do jejich škatulek. Je zřejmé, že museli tím napáchat mnoho zlého.
6/ dobře si všimněte: sbory nerozvracejí „sexuální delikventi“, ale věřící s nepěkným charakterem, kterých je všude dost. Pán Ježíš neměl problém s nevěstkami, ale se zlobou v srdci u duchovních izraelského lidu. Již desítky let mám dojem, že náš Bůh „nechal záměrně“ napsat v rodokmenu Pána Ježíše jména čtyř žen, majících „nějakou skvrnu v sexuální oblasti“. Nevěříte? a) Támar – viz Gen.38.kap.; b) Rachaba – Joz.2.kap.; c) Rút – 3.kap.; d) Batšeba – II.Sam.11.kap.;
Je to jen „náhoda“? Věřím, že není! Boha uvidí lidé s čistým srdcem, které přeji všem čtenářům.
|
]
|
|
Panika kolem SEXu? (Skóre: 1)
Vložil: ptamse v Úterý, 13. září 2005 @ 11:59:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Je opravdu sex ďábelský? Proč dal Bůh ženě poštěváček před vstupem do vagíny? Jak to, že i panna může prožívat orgasmus díky poštěváčku aniž by přišla o své panneství? Proč by si partneři nemohli prožít radost ze společného orgasmu? Je to opravdu hřích proti Bohu? Myslím že by křesťanství mnělo sex kultivovat a ne ho svým postoje zahánět do všemožnejch sexuálních úchylek? Ježíš nikde a nikdy nezaujímá postoj k lidské sexualitě!!! |
Re: Panika kolem SEXu? (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 13. září 2005 @ 22:57:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Proč by sex měl být ďábelský? Něco si o tom přečti, a pak sa nebudeš tak čudne pýtať. |
]
|
|
|
|
