Grano Salis - Která církev je ta správná?

Pěkný a pokojný den, zdá se mi, že v poslední době nabývá na intezitě spor mezi katolíky a protestanty i protestanty navzájem.

Cítím určitou zodpovědnost za rozjitřelou atmosféru, zřejmě jsem k ní přispěl také já svými příspěvky i odkazy. Za svými příspěvky si i nadále stojím, ale pokud si to tak mohu dovolit, rád bych apeloval na všechny účastníky sporu, abychom se pokusili zchladit horké hlavy a nezapomněli v těch jednotlivých sporech, o tom která církev je ta správná, co je opravdu důležité. Možná by nám při hledání odpovědi na tuto otázku kromě modlitby mohly pomoci tyto dva články, které jsem si dovolil vypůjčit z portálu AC: Když Bůh je jeden, proč není jenom jedna církev....? Ve skutečnosti na světě vždycky existovala a bude existovat pouze jedna pravá církev. Když Ježíš mluví o církvi, nikdy neříká „moje římskokatolická církev, moje evangelická církev, moje pravoslavná církev nebo moji věrní adventisté...” Vždycky mluví pouze o „církvi”. Pravá církev proto není určitá náboženská organizace, ke které se člověk hlásí. Pravá církev jsou lidé, kteří vejdou do Božího království. Ježíš nezaložil církve, ale svou církev. To jsou jednotliví lidé, kteří ho milují a následují. Bůh nemá na zemi vyvolenou organizaci, ale jednotlivce: „Pevný Boží základ trvá a nese nápis, Pán zná ty, kdo jsou jeho a ,ať se odvrátí od nespravedlnosti každý, kdo vyznává jméno Páně” (Bible, 2 Timoteovi 2,19) Jediná pravá církev jsou lidé, ke kterým se Bůh zná. To jsou lidé, kteří prožili znovuzrození, o kterém jsme mluvili v jedné z předchozích kapitol. Ti mají občanství v nebi. Žádná jiná skutečná, Boží církev neexistuje. Ježíš lidi učil, že bude jednou zjeveno, kdo mu patřil a kdo ne. Boží myšlení je odlišné od myšlení člověka. Proto se jednou ukáže, že někteří lidé, kteří byli považováni za křesťany, k Božímu lidu patřit nakonec nebudou a naopak do Božího království vejdou lidé, o kterých by si to nikdo nepomyslel. Možná bude jednou zajímavé vidět, jak Ježíš ty, kteří byli ve své době považováni za „ďáblovy zaprodance”, pozve do svého království a naopak některé „služebníky Boží” odmítne. Málokdo například ví, že mnozí vědci, kteří byli středověkou církví „pro svoje bludy” pronásledováni, byli nadšenými následovníky Ježíše Krista. Tito lidé zůstali součástí pravé Kristovy církve, i když byli tehdy z oficiální „církve” vyloučeni. Pravá Kristova církev tedy nemusí být na první pohled viditelná, Bůh ale přesně ví, kdo k ní patří a kdo ne. V Bibli je psáno, že před Bohem existuje kniha života, kde jsou jména lidí, kteří patří Ježíši Kristu a kteří vejdou do Božího království. Před Bohem tedy existuje a vždy existovala pouze jedna skutečná církev. Jak je to tedy potom z církvemi s mnoha nejrůznějšími názvy a učením? Věřím, že tyto církve více nebo méně sdružují jednotlivce, kteří patří do té pravé Kristovy církve, která bude zjevena až před Bohem. To znamená, že v každé církvi mohou být lidé, kteří Ježíše poznali a milují ho. V každé církvi ale jsou také lidé, kteří jsou křesťany pouze formálně. Jejich jména mohou být celý život zapsána kdesi v církevní kartotéce, před Bohem ale zapsána nejsou. Církve mohou proto sloužit pouze jako společenství, kde jsou lidé povzbuzeni a vyučeni ve víře v Boha. Žádná církev však nemá moc spasit ani zatratit. Jaké je v církvích procento opravdových křesťanů? To záleží na kvalitě církve. Mohou existovat společenství, kde bude většina lidí skutečně patřit Ježíši, budou ale také existovat církve, kde tomu bude naopak. Jak rozeznat, která církev je zdravá a dobrá, o tom v následující kapitole. Která církev je ta správná? Mnoho lidí si klade otázku, jak se vyznat v množství církví, které existují. Lidé by chtěli vědět, jak správně rozeznat, která církev je dobrá, která je méně dobrá a která může být někdy i nebezpečná. Než si některé principy kvalitní církve pojmenujeme, je důležité pochopit, že Bůh není zodpovědný za chyby žádného člověka ani žádné církve. Bůh dal každé církvi a všem lidem svobodnou volbu, aby si vybrali, budou-li žít podle Božího slova nebo ne. Kdybychom tuto svobodnou volbu neměli, byli bychom pouze naprogramovaní roboti, kteří nemohou jinak než Boha poslouchat. Jestliže jsou na světě i falešné, špatné církve, není to důkaz, že Bůh neexistuje. Je to důkaz o tom, že každý člověk dostal od Boha svobodu dělat, jak myslí. Kdybychom svobodu neměli, nebylo by na tom nic dobrého. Pojďme se tedy podívat na některé vlastnosti, které by každá kvalitní, zdravá církev (společenství) měla mít. 1. Kvalitní církev nemá pocit výlučnosti. Tvrdí-li o sobě kterákoli náboženská skupina, že právě ona je ta jediná a pravá, pak se s největší pravděpodobností přinejmenším mýlí i v dalších věcech. Odborníci zabývající se výzkumem sekt, tvrdí, že právě pocit výlučnosti je jedním z charakteristických znaků sekty. Dobrá církev si neklade patent na pravdu. Není to o tom, že nutně musí souhlasit se všemi názory. Znamená to, že je taková církev připravená otevřeně diskutovat a připustit, že se v některých věcech může docela klidně mýlit. Jedině tento postoj nás ochrání, abychom nesešli na scestí, protože pýcha předchází pád, jak tvrdí biblické přísloví. 2. V kvalitní církvi se lidé mění k lepšímu. Ježíš řekl, že „strom se pozná po ovoci. Je-li strom špatný, je špatné i jeho ovoce. Je-li strom dobrý, dává dobré ovoce.” (Bible, Matouš 12,33) Stejně tak je to s církvemi. Kvalita církve se pozná podle životů jejích členů. Jestliže je v některé církvi většina lidí, na kterých je vidět opravdová proměna k lepšímu, pak je to dobrá a zdravá církev. Pokud ale církev na lidi pozitivní a dobrý vliv nemá, není to kvalitní církev. 3. Kvalitní církev je založena pouze na Bibli. Dalo by se namítnout, že na Bibli jsou přece založeny všechny církve.... Je pravda, že všechny církve Bibli používají. Ne všechny církve ovšem věcem, které jsou v Bibli obsaženy, opravdu věří. Některé z nich také k Bibli přidávají další svoje předpisy a příkazy, které už v Bibli nenajdeme. Takové předpisy se mohou týkat jídla, pití, oblečení a dalších nepodstatných věcí. V některých církvích má také církevní výklad Bible stejnou váhu jako Bible samotná. Jak už jsme si řekli dříve, Bůh není zodpovědný za chyby člověka. Není ani zodpovědný za to, jestliže někdo jeho slovo překrucuje. K Bibli často přidávají další příkazy lidé, jejichž víra je pouze navenek, nikoli uvnitř, jak Ježíš řekl: „Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.” (Bible, Matouš 15,8-9) 4. Kvalitní církev nemá žádné „vyvolené” jedince. Samozřejmě, že Pán Bůh určil jednotlivce, kteří církev povedou a budou ji svojí osobností a charismatem pozitivně ovlivňovat. To ale neznamená, že jsou něčím zvláštním oproti „obyčejným” členům. Ježíš také svoje učedníky varoval, aby se nepokoušeli odlišit od ostatních, byť by to bylo pouze v oslovení: „Vy však si nedávejte říkat ,Mistře´: jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří. A nikomu na zemi nedávejte jméno ,Otec´: jediný je váš Otec, ten nebeský. ...Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.” (Bible, Matouš 23,8-9) V dobré církvi lidé cítí, že mají všichni před Bohem stejnou jednotu. Každý tam může najít své místo a povolání, jak sloužit Bohu. V dobré církvi panuje dobrá atmosféra. Neznamená to, že jsou všichni dokonalí. Znamená to, že všichni lidé tam mohou nalézt lásku a přijetí. Ježíšova církev v té pravé podobě funguje na mnoha místech dodnes. Je skvělá věc být součástí Ježíšovy církve. Je skvělé najít Ježíše samotného. Zdroj: http://www.apostolskacirkev.cz s přáním pokoje všem Ucednik

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace