Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marek.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 158, komentářů celkem: 429684, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 546 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116566855
přístupů od 17. 10. 2001

Nebezpečná učení: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době
Vloženo Čtvrtek, 02. březen 2006 @ 16:01:04 CET Vložil: Bolek

Sekty poslal Nepřihlášený

Jak zachovávat sobotu Dokument přijatý na 55. zasedání Generální konference v Indianapolis v roce 1990 Následující řádky mohou sloužit jako směrnice k zodpovězení některých otázek, které lidé často kladou. Na tyto otázky odpovídáme v duchu Písma a daru proroctví tak, abychom v žádném případě neomezili práva a svobodu svědomí jednotlivce usměrňovanou Duchem svatým.
Účel a smysl
Hlavním účelem tohoto dokumentu o zachovávání soboty je poskytnout rady nebo návod těm členům církve, kteří touží po bohatším a smysluplnějším prožívání soboty. Očekáváme, že povede ke skutečné reformě v zachovávání soboty v celosvětovém měřítku. S vědomím skutečnosti, že společenství Božího lidu se setkává s četnými problémy v otázce zachovávání soboty, které jsou dány kulturním a ideologickým kontextem, pokusili jsme se vzít všechny problémy do úvahy. Smyslem tohoto dokumentu není zodpovědět každou otázku vztahující se k zachovávání soboty, ale spíše ukázat na biblické principy a rady daru proroctví, které mohou pomáhat členům církve v jejich snaze plnit Boží vůli. Věříme, že rady obsažené v tomto dokumentu přinesou užitek. Vlastní rozhodnutí učiněná za krajních okolností, musí být motivována osobní vírou a důvěrou každého člověka vůči našemu Pánu Ježíši Kristu. Sobota - ochrana našeho vztahu k Bohu Sobota v sobě zahrnuje celý náš vztah k Bohu. Připomíná nám, co Bůh pro nás vykonal v minulosti, co koná dnes a co vykoná v budoucnosti. Sobota chrání přátelství člověka s Bohem a poskytuje nezbytný čas pro rozvoj tohoto vztahu. Sobota udržuje vztah mezi Bohem a lidskou rodinou, protože ukazuje na Boha jako na Stvořitele v době, kdy se lidstvo pokouší uchvátit místo Boha ve vesmíru. V době poznamenané materializmem sobota obrací lidi k duchovním hodnotám. Lidé zapomínají na sobotu jako na svatý čas, a to přináší závažné důsledky - narušuje to a nakonec ničí vztah člověka k Bohu. Správně zachovaná sobota je svědectvím o pokoji, který získáváme, když důvěřujeme Bohu jako svému udržovateli, jako zdroji spasení, a jako základu naší naděje do budoucnosti. Sobota nám přináší potěšení, protože v ní vstupujeme do Božího odpočinku a přijali jsme pozvání ke společenství s ním.

Bůh nás vyzývá, abychom pamatovali na sobotní den, protože si přeje, abychom pamatovali na něj. Zásady a teologie zachovávání soboty

Podstata a účel soboty.
Původ soboty sahá až ke stvoření, kdy Bůh sedmého dne odpočinul od své práce (1 Moj 1-3). Sobota má zvláštní význam jako trvalé znamení věčné smlouvy mezi Bohem a jeho lidem, aby pamatovali, kdo je stvořil (2 Moj 31,17) a kdo je posvěcuje (2 Moj 31,13; Ez 20,12) a aby jej uznávali jako Hospodina svého Boha (Ez 20,20). Jedinečnost soboty.
Sobota je zvláštní příležitost, kdy člověk může oslavovat Boha jako svého Stvořitele a Vykupitele, jako Pána života, se kterým se lidská rodina opět sjednotí při jeho druhém příchodu. Sobotní přikázání tvoří střed mravního zákona jako pečeť Boží autority. Protože je to symbol Božího vztahu lásky k pozemským dětem, lidstvo by se mělo tohoto daru vážit a vynaložit veškeré úsilí, aby tento vztah přijalo a trvale rozvíjelo. Boží lid se tedy bude zapojovat pouze do toho, co vede k Bohu a druhým lidem a ne do toho, co vede k uspokojování sobeckých zájmů. Všeobecnost soboty.
Všeobecnost soboty je odvozena od stvoření. Proto její přednosti i závazky platí pro všechny národy, skupiny i společenské vrstvy. (Viz 2 Moj 20,11; 23,12; 5 Moj 5,13; Iz 56,1-8.) Zachovávání soboty se vztahuje na všechny členy domácnosti včetně dětí a platí dokonce i pro "tvého hosta, který žije ve tvých branách" (2 Moj 20,10). Kdy sobota začíná a kdy končí.
Bible říká: Sobota začíná na konci šestého dne týdne a trvá jeden den, od večera do následujícího večera (1 Moj 1; Mar 1,32). Tento čas se shoduje se západem slunce. Když je obtížné určit přesný čas západu slunce, považujeme za začátek soboty okamžik, kdy se začne stmívat. Principy zachovávání soboty.
Ačkoli Bible neodpovídá přímo na mnoho konkrétních otázek, které mohou dnes vyvstávat v souvislosti se svěcením soboty, poskytuje nám základní principy, které jsou platné i dnes (2 Moj 16,29; 20,8-11; Iz 58,13; Neh 13,15-22). "Zákon zapovídá vykonávat v den Páně světskou práci. Činnost, kterou si člověk vydělává na živobytí, musí v sobotu ustat, stejně jako účast na světských zábavách a práce spojená se ziskem. Bůh ukončil v sobotu své stvořitelské dílo, odpočinul a požehnal ji. Stejně tak i člověk by měl v sobotu zanechat každodenního zaměstnání a věnovat čas zdravému odpočinku, bohoslužbě a dobrým skutkům." (Touha věků, str. 137) Svěcení soboty však nevede k naprosté nečinnosti. Starý i Nový zákon nás vyzývají, abychom se zajímali o potřebné, ulehčovali utrpení druhých, protože sobota je den odpočinku pro všechny, zvláště pro chudé a utiskované (2 Moj 23,12; Mat 12,10-13; Mar 2,27; Luk 13,11-17; Jan 9,1-21). Avšak ani konání dobrých skutků nesmí potlačit základní smysl soboty (1 Moj 2,1-3). Tím se míní jak tělesný (2 Moj 23,12), tak i duchovní odpočinek v Bohu (Mat 11,28). Duchovní odpočinek vede člověka, který chce zachovávat sobotu, aby hledal přítomnost a společenství s Bohem v bohoslužbě (Iz 48,13), v soukromém rozjímání (Mat 12,1-8) i ve veřejném shromáždění (Jer 23,32; 2 Král 4,23; 11,4-12; 1 Par 23,30; Iz 56,1-8). Účelem soboty je poznávat Boha jako Stvořitele a Vykupitele (1 Moj 2,1-3; 5 Moj 5,12-15). Máme ji prožít v kruhu rodiny i v širším společenství (Iz 56,1-8). Sobota a autorita Božího slova.
E. G. Whiteová zdůrazňuje, že sobotní přikázání je jedinečné, protože obsahuje pečeť Božího zákona. Je to jediné "ze všech deseti přikázání, které uvádí jméno a titul Zákonodárce. Představuje ho jako Stvořitele nebe i země, a ukazuje tak, že proto Bohu náleží před vším ostatním úcta a uctívání. Kromě tohoto údaje neuvádí Desatero nic, co by ukázalo totožnost Zákonodárce." (Velké drama věků, str. 286) Sobota jako znamení Stvořitele ukazuje na jeho vlastnické právo a autoritu. Smysluplné zachovávání soboty svědčí o tom, že uznáváme Boha jako Stvořitele a vlastníka všeho, že uznáváme jeho moc nad celým stvořením i nad námi. Zachovávání soboty je založeno na autoritě Božího slova. Nemáme jiný logický důvod pro to, abychom sobotu světili. Člověk má možnost navázat vztah se Stvořitelem vesmíru jako s osobním přítelem. Lidé, kteří zachovávají sobotu, musí občas čelit odporu ze strany ostatních lidí, chtějí-li zachovat věrnost vůči Bohu. Lidé, kteří neuznávají Boha jako svého Stvořitele, považují namnoze důsledné svěcení soboty a rozhodnutí nevykonávat v sobotu žádnou práci za svévolné a nesmyslné. Smysluplné a uvědomělé zachovávání soboty svědčí o tom, že jsme se rozhodli respektovat Boží přikázání. Říkáme tím, že nyní svůj život prožíváme v souladu s Božím slovem. Sobota bude také předmětem zkoušky v době konce. Věřící se budou muset rozhodnout: buď budou věrni Božímu slovu nebo se podřídí lidské autoritě (Zj 14,7.12). Rodinný život v sobotu Úvod.
Rodinný život je základní kámen správného zachovávání soboty. Pouze v případě, že jednotlivci zachovávají svědomitě sobotu doma a plní svěřené povinnosti jako členové rodiny, bude moci církev jako celek zjevovat světu radost a přednosti Božího svatého dne. Různé typy domovů.
V naší době existují různé typy domovů: Například domov, ve kterém je manžel, manželka a děti; domov bez dětí, kde najdeme pouze manžela s manželkou; domov, ve kterém je pouze jeden rodič a děti (kde v důsledku smrti jednoho z rodičů nebo rozvodu musí jeden rodič převzít jak mateřskou tak otcovskou roli); domov, ve kterém žije člověk, který nikdy neuzavřel manželství nebo kde smrt či rozvod způsobil, že tento člověk zůstal sám a nemá žádné děti; anebo domov, ve kterém je pouze jeden rodič členem církve. Dříve než začneme hovořit o potřebách a problémech jednotlivých kategorií lidí, chceme předeslat, že některé principy a rady platí pro všechny skupiny a jiné budou sloužit jen některým z nich. Dvě svatá ustanovení - domov a sobota.
"Na počátku" Bůh nabídl Adamovi a Evě zahradu Eden jako jejich domov. "Na počátku" Bůh také lidem dal sobotu. Tato dvě ustanovení - domov a sobota - patří k sobě. Obě jsou Božím darem. Obě jsou posvátné. Sobota podporuje a obohacuje jedinečným způsobem rodinná pouta. Důležitým prvkem domova je důvěrné přátelství. Přátelství s ostatními lidmi je také důležitou součástí soboty. Spojuje rodiny těsněji s Bohem a váže i jednotlivé členy vzájemně. Z tohoto hlediska nemůžeme nikdy dostatečně zvýraznit důležitost soboty pro rodinu. Zodpovědnost dospělých jako učitelů.
Když Bůh vybral Abrama jako otce vyvoleného národa, řekl: "Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm. "Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva." (1 Moj 18,19) Dospělí dostali v domově velkou odpovědnost v oblasti duchovního rozvoje dětí. Slovy i příkladem života jsou povinni vytvářet takové situace a prostředí, aby se sobota stala potěšením a životodárnou součástí křesťanského života tak, že děti, i potom, kdy opustí domov, budou pokračovat ve zvyku, který se naučili v mládí. V souladu s nařízením: "Budeš je (Boží přikázání) vštěpovat svým synům" (5 Moj 6,4-9), musí dospělí členové rodiny učit děti milovat Boha a zachovávat jeho přikázání. Měli by je vést k věrnosti Bohu a k respektování jeho pokynů. Od nejútlejšího dětství bychom měli svoje děti učit, aby se podílely na rodinných pobožnostech, pobožnost ve sboru se potom stane pouhým pokračováním něčeho, co je běžné v rodině. Od dětství bychom měli děti také učit, že je důležité pravidelně navštěvovat shromáždění sboru a že pravé zachovávání soboty zahrnuje návštěvu Božího domu, kde oslavujeme svého Pána a studujeme Bibli. Dospělí v rodině by měli jít příkladem v navštěvování sobotních shromáždění a poskytnout tak dětem příklad, který je velmi důležitý, když se děti začnou samy rozhodovat, co je v >životě důležité. Nakolik děti rostou a vyzrávají, měli bychom s nimi studovat Bibli a diskutovat, aby si uvědomily pravý význam soboty, její vztah ke křesťanskému životu, a její trvalou hodnotu. Příprava na sobotu.
Máme-li sobotu správně zachovávat, musíme celý týden naplánovat tak, aby byl každý člen připraven uvítat počátek Božího svatého dne. To znamená, že dospělí členové rodiny naplánují vše tak, aby úkoly v domácnosti - nákup a příprava jídla, příprava šatstva a všechny další nezbytnosti každodenního života byly dokončeny dříve, než v pátek zapadne slunce. Den odpočinku by se měl stát ústředním bodem, okolo kterého se točí celý týden. Když se přibližuje páteční západ slunce, dospělí i děti mají uvítat sobotu s klidnou myslí, s dokončenou prací a s připraveným domovem tak, aby v něm mohli strávit následujících 24 hodin s Bohem a ve vzájemném společenství. Děti k tomu mohou napomoci tím, že úměrně svému věku a schopnostem převezmou některé povinnosti související s přípravou na sobotu. Na způsobu, jakým rodina začíná sobotu při západu slunce v pátek večer a na tom, jak stráví páteční večer, závisí, kolik přijmou požehnání, které Bůh připravil pro sobotu. Správné sobotní oblečení.
Tam, kde jsou v rodině děti, jsou dospělí povinni v sobotu ráno, když se rodina obléká do sboru, svými požadavky a příkladem poučit děti, že Boha uctíváme také tím, že do jeho domu jdeme pouze v čistém, reprezentativním oblečení, které je přiměřené kultuře, ve které žijeme. Důležitost sobotní školy.
Jestliže děti nemají možnost navštěvovat adventistickou církevní školu, stává se nejdůležitějším prostředkem náboženského vyučování mimo domov sobotní škola. Hodnotu této hodiny studia Bible nemůžeme nikdy přecenit. Proto by měli rodiče navštěvovat sobotní shromáždění hned od rána a udělat všechno pro to, aby to umožnili i svým dětem.

Čím se rodina v sobotu zaměstnává.
Ve většině kultur je v sobotu čas jídla, kdy se rodina shromáždí doma okolo stolu, nejkrásnějším okamžikem týdne. V těchto chvílích se stupňuje duch posvátné radosti a přátelství, který rozvíjela bohoslužba ve sboru. Členové rodiny osvobozeni od rušivých vlivů světa si mohou povídat o tématech, která je společně zajímají a udržovat duchovní ovzduší soboty.
Jestliže pochopíme posvátnost soboty a jestliže existuje vztah lásky mezi rodiči a dětmi, bude každý z nás dělat všechno pro to, aby zabránil rušení těchto svatých hodin světskou hudbou, rádiem, videoprogramy a televizními pořady, nebo i novinami, knihami a časopisy. Sobotní odpoledne (po shromáždění) bychom měli pokud možno strávit v rodinném kruhu užitečnou činností - poznávat přírodu, navštěvovat lidi, kteří nemají možnost zúčastnit se shromáždění ve sboru, nebo potřebují povzbuzení. Nakolik děti rostou a dospívají, odpolední sobotní činnost by měla zahrnovat také ostatní děti ve sboru jejich věkových kategorií. Při všem bychom si měli klást otázku: "Pomáhá mi tato činnost k lepšímu porozumění pravé podstaty a svatosti soboty?" Správné zachovávání soboty doma ovlivní náš život v časnosti i na věčnosti. Zachovávání soboty a rekreační aktivity Úvod.
Zachovávání soboty zahrnuje bohoslužbu i společenství. Nabídka radovat se z obou těchto darů platí a je velkorysá. Sobotní bohoslužba směřující k Bohu probíhá obvykle ve společenství věřících. Tito lidé vytvářejí také přátelské vazby. Jak bohoslužba tak společenství nabízí mnoho příležitostí chválit Boha a obohatit život věřícího. Jestliže sobotní bohoslužbu nebo společenství deformujeme nebo zneužíváme, ohrožujeme jak oslavu Boha, tak osobní obohacení. Protože nám Bůh dal sebe samého jako dar, sobota přináší skutečnou radost v Hospodinu. Pro věřící je to příležitost odhalit a začít využívat Bohem svěřené dary. Pro věřící je tedy sobota potěšením a radostí. Prvky neslučitelné se zachováváním soboty.
Sobotu může snadno narušit, vniknou-li do ní prvky neslučitelné s jejím duchem. V praxi musí být věřící při bohoslužbě i ve společenství vždy ostražitý, aby tyto prvky nenarušily posvátnost soboty. Vědomí svatosti soboty můžou konkrétně narušit nesprávné vztahy a nevhodná činnost. A naopak, svatost soboty je umocněna, když Stvořitel zůstává středem celého dne. Zachovávání soboty a místní zvyklosti.
Musíme si uvědomit, že křesťané zachováváním soboty v konkrétním historickém období a situaci vyjadřují poslušnost vůči Bohu. Může se stát, že nás jak doba tak kultura mohou nesprávně orientovat a deformovat naše hodnoty. Výmluvami na kulturu a místní zvyky nemůžeme omlouvat svou liknavost a nedůslednost, když se věnujeme činnostem, které jsou neslučitelné se svatostí soboty. Například intenzivní fyzická námaha a různé formy cestování nejsou v souladu se skutečným zachováváním soboty. Jakýkoli pokus vymezit činnost v sobotu tím, že kromě biblických zásad vytvoříme seznam toho, co se v sobotu smí a nesmí, narušuje zdravou duchovní zkušenost a rozvoj. Věřící člověk musí posuzovat své prožívání soboty biblickými zásadami. Chápe, že hlavním účelem soboty je zesílit pouta mezi ním a Bohem. Proto jsou přijatelné pouze takové činnosti, které jsou v souladu s biblickými zásadami a přispívají k posílení tohoto vztahu. Křesťan musí být velmi opatrný a nekritizovat počínání svého bratra, který žije v jiném prostředí a v jiné kultuře, než je jeho vlastní a který v sobotu dělá i to, co on sám odmítá, protože nikdo z nás není schopen správně zhodnotit pohnutky ostatních lidí. Jsme-li na cestách, měli bychom jako turisté vynaložit veškeré úsilí, abychom uchovali svatost soboty a strávili ji společně se svými spoluvěřícími tam, kde se právě nacházíme. Vzhledem ke svatosti sedmého dne doporučujeme všem adventistům, aby neprožívali tento den jako jiné dny dovolené a vyhnuli se takovým činnostem, jako je prohlídka pamětihodností a jiným všedním činnostem. Sbory a církevní instituce Vytvářením konkrétních směrnic a pokynů pro sbory a církevní instituce vytváří církev příklad svěcení soboty pro všechny své členy. Zodpovědností jednotlivých členů je vnést zásady svěcení soboty do vlastního života. Církev může napomoci tím, že zpřístupní zásady o svěcení soboty obsažené v Bibli a spisech daru proroctví, ale nemůže se stát svědomím svým členům. Úloha sboru a rodiny v náplni sobotního odpoledne.
Kazatelé a vedoucí sboru zodpovídají za pečlivé vypracování plánů náplně sobotní odpoledne pro děti, mládež, dospělé, staré členy, pro rodiny i svobodné. Všechno má zdůrazňovat, že sobota je dnem radosti, chválení Boha a odpočinku. Sborová činnost má být spíše doplňkem, než náhradou za sobotní program v rodinách a domovech. Hudba v sobotu.
Hudba do značné míry ovlivňuje náladu a citové rozpoložení člověka. Vedoucí sboru musí vybírat takovou hudbu a hudebníky, kteří zvýrazní atmosféru sobotního odpočinku - vděčnosti Bohu, úcty a společenství s ním. Zkoušky pěveckého sboru a skupin by neměly probíhat během pravidelně plánovaných sobotních shromáždění. Společensky prospěšná činnost.
I když se věřící mohou angažovat v různých typech sociální práce pro studenty, mládež nebo chudé, mají stále být příkladem důsledného zachovávání soboty. Jestliže v sobotu vedou nadstavbové školy nebo zvláštní školy pro děti a mládež, volí předměty a témata vyučování odlišná od toho, co se běžně učí během týdne a zařadí předměty, které přispívají k duchovnímu rozvoji. Vycházky do přírody nebo okolí mohou s minimálním úsilím nahradit všední předměty a přednášky. Finanční sbírky (obžínkové sbírky).
Sbory adventistů s. d. obvykle konají finanční sbírky mimo sbor (obžínkové sbírky) ve dnech mimo sobotu. Jestliže je taková sbírka zorganizovaná v sobotu, měla by být připravena tak, aby přinesla duchovní užitek všem zúčastněným. Účelové sbírky v sobotu.
Na mnoha místech Písma čteme poučení o křesťanském správcovství. Vybírání dobrovolných darů má své nezastupitelné místo během pobožnosti. Jestliže je ve sboru přednášena výzva k sebrání darů, mělo by to proběhnout takovým způsobem, aby to zvýraznilo svatost bohoslužby i svatost soboty. Svatby v sobotu.
Svatební pobožnost je posvátná a sama o sobě není v rozporu s duchem zachovávání soboty. Většina svateb však vyžaduje značné množství práce a téměř nevyhnutelně navozuje světskou atmosféru při její přípravě i v průběhu následné hostiny. Aby se nevytratil duch pravého svěcení soboty, měli bychom se vyhnout svatbám v sobotu. Pohřby v sobotu.
Všeobecně bychom se měli snažit vyhnout pohřbům v sobotu. V některých částech světa jsou takové klimatické podmínky, že nelze pohřeb odložit a je nezbytně nutné jej provést bezodkladně, třeba i v sobotu. V takových případech bychom se měli dohodnout se zaměstnanci pohřebního ústavu a zaměstnanci hřbitova, aby vykonali všechny potřebné úkony související s pohřbem předem, aby se v sobotu konala jen opravdu nezbytná práce. V některých případech lze vykonat pohřební obřad v sobotu a vlastní ukládání do země odložit na pozdější dobu. Zdravotnické instituce Církve adventistů sedmého dne.
Adventistické zdravotnické instituce zajišťují pro mnoho lidí jediný kontakt s Církví adventistů sedmého dne. Adventistické nemocnice by měly být něčím více, než pouhým systémem zdravotní péče. Mají jedinečnou příležitost nést křesťanské svědectví 24 hodin denně lidem, kterým slouží. Kromě toho mají přednost svým každotýdenním příkladem představovat poselství o sobotě. Ježíš Kristus léčil nemocné a zbavoval tělesně slabé okovů nemoci dokonce i v sobotu. Tím nám dal příklad, podle něhož zřizujeme a vedeme církevní zdravotnická zařízení. Proto musí být zařízení, které nabízí lékařskou péči veřejnosti, připraveno sloužit nemocným a trpícím bez ohledu na čas. Každá taková instituce musí vytvořit a dodržovat takové zásady, které odráží příklad Ježíše Krista a budou brát v úvahu principy zachovávání soboty tak, jak o nich čteme v Písmu a jak je učí Církev adventistů sedmého dne. Vedoucí pracovníci mají zvláštní zodpovědnost dohlížet, aby všechna oddělení zachovávala správný postoj ke svěcení soboty tím, že předem vydají pokyny, co a jak se má v sobotu konat a tím, že sledují, jak jsou tyto směrnice dodržovány. Doporučujeme následující principy zachovávání soboty:
  1. Poskytněte první naléhavou lékařskou pomoc ochotně a rádi kdykoli je to potřeba na vysokém stupni odbornosti. Avšak adventistické instituce ani lékaři a stomatologové by neměli poskytovat služby a klinická ošetření v sobotu v takovém rozsahu, jak to dělají během ostatních dnů v týdnu.

  2. Nekonejte žádné běžné činnosti, které lze odložit. Obvykle to znamená úplné uzavření těch zařízení a oddělení, která bezprostředně nesouvisejí s péčí o pacienty. Zaměstnávejte minimální počet zaměstnanců, kteří jsou schopni zvládnout na daném oddělení nezbytnou pohotovostní službu.

  3. Nekonejte vyšetřovací, diagnostické a léčebné procedury, které lze snadno odložit na jiný čas. Rozhodnutí, zda jde o nevyhnutelný a naléhavý zásah, přenechejte ošetřujícímu lékaři. Pokud by tato možnost byla zneužívána, měli by se problémem zabývat vedoucí pracovníci. Ostatní zaměstnanci instituce by neměli taková rozhodnutí dělat, ani polemizovat s ošetřujícím lékařem. Mnoha nedorozuměním lze předejít tím, že lékařům interními směrnicemi vymezíme možnost vykonávat v sobotu pouze chirurgické, diagnostické nebo terapeutické zákroky, které nelze odložit vzhledem ke stavu pacienta. Pokud projednáme všechny tyto otázky s každým zaměstnancem tehdy, když jej přijímáme do zaměstnaneckého poměru, vyhneme se různým nedorozuměním a zneužitím.

    Odložitelné operace a plánované zákroky bychom měli omezit i během pátků. Takto plánované zákroky umožňují pacientovi zůstat v nemocnici během volných dnů na konci týdne a ztratit tak menší počet pracovních dní. Musíme však myslet na to, že první pooperační den potřebuje pacient nejintenzivnější ošetřovatelskou péči a ten pak vychází na sobotu.

  4. Zavřete administrativní a správní kanceláře s běžnou pracovní náplní. Někdy může nastat okolnost, že je třeba přijmout nebo propustit pacienta v sobotu, doporučujeme však, abyste se vyhnuli vyúčtování a inkasování peněz. Zachováváním soboty bychom však nikdy neměli vyvolávat podráždění u těch, kterým chceme sloužit a které chceme zachránit.

  5. Vytvořte pacientům ze soboty zvláštní den, vydejte takové křesťanské svědectví, na které nikdy nezapomenou. Vytvořit takovou atmosféru při svěcení soboty je mnohem snadnější v zařízeních, která zaměstnávají převážně členy církve. Věřící pracovníci, kteří pečují o pacienty, mohou představit sobotu v jejím pravém světle a mohou mít i přesvědčivý vliv na životy lidí, kteří nesdílí naši víru.

  6. Přímá péče o nemocné je záležitostí každého dne v týdnu. Nemoc nezná kalendář. Nicméně, při vytváření časového harmonogramu zaměstnanců by měla instituce brát v úvahu náboženské přesvědčení, zásady při zachovávání dne odpočinku a zvyky každého zaměstnance. Instituce by měla v rozumné míře vyhovět náboženským postojům každého svého zaměstnance, pokud to nenaruší chod instituce. Uznáváme, že postoj svědomí jednotlivých lidí se v otázce práce s pacienty v sobotu různí. Ani církev, ani její instituce se nemohou stát svědomím svých zaměstnanců. Spíše by měly ulehčit svědomí svých zaměstnanců tím, že vytvoří rozumné podmínky a možnosti.

  7. Odolávejte tlakům, které nutí slevovat ze zásad Církve adventistů sedmého dne. Na některé instituce vyvíjela nátlak společnost, lékařský personál anebo kolektiv zaměstnanců, který je tvořen převážně neadventisty, aby opustily nebo nebraly vážně zásady svěcení soboty a pracovaly v sobotu jako v kterýkoli jiný den. V některých případech byl vyvíjen silný nátlak, aby instituce pracovala naplno v sobotu a měla omezený provoz v neděli. Takové požadavky bychom měli důrazně odmítnout. Přijetí takového režimu by muselo mít za následek důkladnou prověrku, zda jmenovaná instituce ještě vůbec náleží naší církvi.

  8. Vysvětlujte zaměstnancům, kteří nejsou členy Církve adventistů sedmého dne zásady svěcení soboty tak, jak je instituce bude prakticky uplatňovat. Každý neadventista, který je zaměstnán v adventistickém zdravotnickém zařízení, by měl být seznámen se zásadami adventistů sedmého dne, zvláště s pracovním řádem instituce, který pojednává také o zachovávání soboty. Ačkoli neadventisté nemusí sdílet naše přesvědčení, měli by od samého začátku vědět, co se od nich očekává a jak se mají zapojit do programu instituce, aby jí pomohli dosáhnout jejího cíle.

  9. Pěstujte postoj zaměstnanců z řad Církve adventistů sedmého dne ke stálé svědecké službě. Mnozí lidé se s naší církví seznámí pouze jako zaměstnanci církevní instituce. Každý vztah by měl být přátelský a plný lásky, která jedná podle příkladu života a práce největšího Lékaře. Zájem o nemocné, nesobecký vztah k bližním, touha sloužit, věrnost Bohu a církvi se může snadno stát "vůní života k životu". Zachovávání soboty je nejen povinností, ale především předností. Pro člověka, který zachovává sobotu, ani pro lidi okolo něj by to nikdy nemělo být nepřijatelné ani břemenem.
Sobotní služba v neadventistických nemocnicích. Ve zdravotnických zařízeních je nezbytné, aby pracovníci nepřetržitě konali alespoň minimální pracovní činnost proto, aby zajistili péči o pacienty. Adventisté, kteří jsou zaměstnáni v necírkevních institucích, kde jsou konány běžné sobotní služby, jsou povinni zachovávat biblické zásady svěcení soboty. Abychom předešli situacím, kdy se členové církve dostávají do problémů se svěcením soboty, doporučujeme několik následujících rad:
  1. Když adventisté přijímají zaměstnání v neadventistických nemocnicích, měli by seznámit zaměstnavatele se svými zásadami a požadovat takový časový rozpis, který je zbavuje sobotních služeb.

  2. Kde to pracovní harmonogram nebo jiné faktory znemožňují, adventisté by měli přesně vymezit úkony, které mohou s klidným svědomím vykonávat a vyvarovat se běžných prací.
Vzdělávací instituce adventistů s. d.
Střední školy naší církve a zvláště internátní školy plní stěžejní roli při vštěpování návyků svěcení soboty u budoucí generace členů církve. Vysoké školy utvářejí názory a myšlení příštích kazatelů a odborně vzdělaných členů církve. Je proto důležité, aby se teorie i praxe toho, jak znásobit radost ze sobotního požehnání v těchto zařízeních, co nejvíce blížila ideálu. Praktické uplatňování těchto zásad by mělo zahrnovat:
  1. Přiměřenou přípravu na sobotu.
  2. Přesné dodržování začátku a konce soboty.
  3. Vhodnou školní i mimoškolní činnost: bohoslužbu, modlitební skupiny, evangelizační aktivity atd.
  4. Snížení nutných činností v sobotu na minimum. Svěřit je přednostně lidem, kteří tyto služby konají jako dobrovolníci raději, než těm, kteří vykonávají tutéž práci během týdne za peníze.
  5. Podnětné bohoslužby, které zvýrazňují především to, co by mělo charakterizovat shromáždění ve sborech naší církve.
  6. Vhodné a různorodé činnosti pro sobotní odpoledne.
  7. Sestavení týdenního programu tak, aby sobota byla dlouhodoznívající radostí a vrcholným dnem v týdnu spíše, než předehra k všedním činnostem, kterým se žáci budou věnovat v sobotu večer.
  1. Školní jídelna. Školní jídelna je zařízena tak, aby sloužila studentům, jejich rodičům, případně hostům. V sobotu by neměla být otevřena pro veřejnost. Každá škola by měla učinit nezbytná opatření, aby návštěvníci platili za jídlo jindy než v sobotu.
  2. Účast učitelů na odborných jednáních a konferencích. V některých zemích mají adventisté přednost navštěvovat odborné konference a přednášky, aby drželi krok s vývojem ve svých vědních oborech. Může to vést k pokušení účastnit se takových setkání v sobotu. Doporučujeme, aby učitelé našich škol trávili sobotu raději se svými spoluvěřícími ve shromáždění než s nevěřícími kolegy na odborných konferencích.
  3. Rozhlasové stanice. Školní rozhlasové stanice mohou být požehnáním pro své okolí. Abychom toto požehnání znásobili, měly by programy během soboty odrážet postoj naší církve. Pokud jsou v sobotu vysílány výzvy k dobrovolným sbírkám, měly by proběhnout takovým způsobem, aby zvýraznily svatost soboty.
  4. Výlety a cesty. Abychom zachovali posvátný charakter soboty, měli bychom plánovat tyto výlety tak, abychom v sobotu co nejméně cestovali a naopak vyhradili co největší část dne pro bohoslužbu se spoluvěřícími. Čas sobotního dne bychom neměli využívat k cestování za sobotním večerním programem.
  5. Zachovávání soboty při vzdělávání kazatelů. Kazatelé nesou velkou zodpovědnost za to, jak formují duchovní život sboru svým příkladem. Proto zařízení, která vychovávají kazatele a jejich manželky, musí pomoci svým posluchačům, aby se naučili správně zachovávat sobotu. Vhodný vliv školy může napomoci najít skutečné potěšení ze soboty v jejich vlastním životě a i v životě sboru.
  6. Zkoušky v sobotu. Adventisté s. d., jejichž povinné zkoušky na neadventistických školách jsou odbornou komisí vypsány právě na sobotu, stojí před zvláštním problémy. V takové situaci doporučujeme, abyste si dohodli vykonání zkoušek v jiném čase, než je sobota. Církev by měla povzbuzovat své členy, aby věrně zachovávali sobotu a kde je to možné intervenovat u příslušných institucí, aby umožnila svým členům jak dodržování Božích přikázání, tak i přístup k potřebným zkouškám.
Vztah zaměstnání a podnikání k sobotě Základní principy. Biblický pohled na sobotu zahrnuje obojí, jak Boží tak lidský rozměr (Mat 12,7). Z Božího hlediska sobota zve věřící, aby obnovili svou oddanost Bohu tím, že upustí od každodenní práce, aby uctívali nerušeně a plně Boha (1 Moj 20,8-10; 31,15.16; Iz 58,13.14). Z lidského pohledu vyzývá sobota věřící, aby oslavovali Boží stvořitelskou a vykupitelskou lásku tím, že prokazují milosrdenství a zájem o ostatní lidi (5 Moj 5,12-15; Mat 12,12; Luk 13,12; Jan 5,17). Sobota tedy zahrnuje jak zřeknutí se běžné práce, abychom mohli uctívat Boha, tak konání skutků lásky a milosrdenství lidem, kteří žijí okolo nás. Nezbytná práce a naléhavá pomoc.
Abychom vyvýšili svatost soboty, musíme být velmi moudří při výběru zaměstnání. Musíme být vedení svědomím osvíceným Duchem svatým. Zkušenost ukázala, že existují určitá nebezpečí u zaměstnání, která nedovolují našim členům uvolnit se od běžné světské práce a uctívat Stvořitele v sobotu. To znamená, že bychom se měli vyhnout takovým zaměstnáním, která, ačkoli jsou pro vyspělou společnost nezbytná, mohou přinášet problémy pro zachovávání soboty. Písmo a spisy daru proroctví jednoznačně hovoří o našich křesťanských povinnostech k našim bližním i v sobotu. V mnoha dnešních povoláních jsou pracovníci voláni k řešení naléhavých případů zahrnujících záchranu života či majetku často i v sobotu. Úprava pracovní doby na pravidelnou práci o víkendech, která zahrnuje i soboty z důvodu finanční výhodnosti, zaměstnání v pohotovostní službě nebo přijímání práce pouze o víkendech v téže oblasti, abychom zlepšili rodinný rozpočet, není v souladu se zásadami zachovávání soboty. Řešit naléhavé situace, kde je v sázce život a bezpečí člověka, se v zásadě liší od vydělávání tím, že se trvale zapojíme do tohoto druhu zaměstnání o sobotách. Tuto práci často doprovází obchodní, světské nebo všední činnosti. (Viz slova Pána Ježíše o záchraně dobytčete, které spadlo do jámy a o pomoci potřebným lidem Mat 12,11; Luk 13,16.) Jestliže se někdo neúčastní shromáždění v Božím domě a zbavuje se společenství se spoluvěřícími, ohrožuje svůj duchovní život. Mnoho zaměstnavatelů v nepřetržitých provozech ochotně vychází vstříc lidem, kteří světí sobotu. Kde taková dohoda není možná, měli by si členové církve znovu pozorně připomenout biblické principy svěcení soboty a v tomto světle prozkoumat druh činnosti, prostředí, požadavků na práci a osobní pohnutky dříve, než se zaváží k práci o sobotách. Měli by se ptát Boha, jako to udělal Saul na cestě do Damašku: "Pane, co chceš, abych činil?" Když převládá tento postoj víry, jsme přesvědčeni, že Pán povede věřící, aby rozeznali jeho vůli a dodá jim sílu a moudrost, aby ji mohli plnit. Morální rozhodnutí související se zachováváním soboty. Někdy nás zbavují nebo nám upírají právo světit sobotu vojenské, vzdělávací, politické nebo jiné instituce. Abychom zmírnili anebo předešli těmto politováníhodným situacím, sledujme několik následujících rad: Měli bychom pověřit příslušného činovníka církve, především vedoucího oddělení pro styk s veřejností a náboženské svobody, aby sledoval vývoj situací, které by mohly podkopávat svobodu shromažďovat se v sobotu. Když je to nezbytné, když má vzniklá situace nepříznivý dopad na členy naší církve, měl by se pověřený pracovník církve obrátit na zodpovědné činitele a hledat řešení. Takto můžeme zabránit, aby byly přijaty zákony, které by mohly zbavit adventisty práva světit sobotu nebo toto právo omezit. Měli bychom povzbuzovat členy církve, aby věrně a zásadně světili sobotu bez ohledu na okolnosti, a měli jistotu, že Bůh ocení jejich věrnost. Členové církve by měli nabídnout duchovní, morální, a je-li to třeba i časnou pomoc ostatním členům, kteří prožívají problémy se zachováváním soboty. Taková podpora posílí věrnost Bohu nejen u členů, kteří bojují s těmito problémy, ale také v církvi jako celku. Nákup zboží a zadávání služeb v sobotu.
  1. Sobota je určena k tomu, aby poskytla duchovní svobodu a radost každému člověku (2 Moj 20,8-11). Jako křesťané musíme zastávat základní lidská práva, která udělil Stvořitel každému jedinci. Jako obecné pravidlo platí, že nakupování zboží, stravování v restauracích a placení služeb, které nám poskytli jiní lidé v sobotu, bychom se měli vyhnout, protože nejsou v souladu se zásadami svěcení soboty.
  2. Navíc, zmíněné obchodní činnosti odvrací vaši mysl od svatosti soboty. (Viz Neh 10,31; 13,15.) Budete-li dobře plánovat, můžete si obstarat odpovídající zásoby na sobotu předem.
Cestování v sobotu.
Nikdy bychom v sobotu neměli cestovat za světskými cíli. Je-li však sobotní cesta nezbytnou součástí našeho sobotního programu, můžeme tuto cestu podniknout, ale měli bychom si všechno připravit předem. Pohonné hmoty pro automobil a ostatní potřebné věci bychom si měli obstarat před začátkem soboty. Měli bychom se vyvarovat cestování za obchodními záležitostmi, ať z osobních nebo pracovních důvodů. Řešení zvláštních problémů v zaměstnání. Když člen církve opouští nebo ztrácí zaměstnání, aby mohl zachovávat biblickou sobotu, a je přijat do podobného zaměstnání v církevní instituci, avšak z charakteru práce vyplývá nutnost pracovat také v sobotu, doporučujeme následující postup:
  1. Takovému člověku je nutné pečlivě vysvětlit podstatu práce, kterou bude konat.
  2. Instituce musí vyvinout veškeré úsilí, aby tento člen v sobotu vykonával v novém zaměstnání opravdu jen nezbytné práce. Vedoucí pracovníci musí novému zaměstnanci vysvětlit náboženské záměry a základní cíle zaměstnávající organizace.
  3. Instituce vytvoří takový časový harmonogram služeb, aby tento člen, který vědomě přijal danou práci na sobotu, se mohl co nejčastěji zúčastnit sobotních pobožností a plně je prožít.
Práce na směny.
Jestliže člen Církve adventistů s. d. pracuje pro organizaci s nepřetržitým provozem, může ho zaměstnavatel žádat, aby pracoval v sobotu nebo během její části. V takovém případě doporučujeme:
  1. Člen církve by měl usilovat, aby se stal pokud možno nejlepším pracovníkem, kterého zaměstnavatel nebude chtít ztratit.
  2. Když k problému dojde, člen církve by měl hledat řešení. Poprosit osobně zaměstnavatele, aby mu vyhověl na základě dobré vůle a spravedlnosti.
  3. Člen církve by měl napomoci zaměstnavateli tím, že mu navrhne řešení:
  1. pracovat podle pružného pracovního plánu,
  2. brát si méně výhodné směny,
  3. vyměňovat směny s jinými zaměstnanci,
  4. pracovat během svátků a dnů volna.
Když zaměstnavatel odmítá vyhovět jeho požadavkům, měl by člen okamžitě hledat podporu u kazatele a u oddělení pro styk s veřejností a náboženské svobody v zemích, kde tato oddělení mohou působit.

"Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době" | Přihlásit/Vytvořit účet | 69 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Bany v Pátek, 03. březen 2006 @ 07:10:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vyčlenění jednoho dne v týdnu pro Boha a pro rodinu má velký smysl, s tím plně souhlasím a proto byl tento den stanoven. Jen my nejsme Židé, tak to nechávám na neděli, která nikomu (ani církvi ani světu) nedělá potíže. Pracující v nepřetržitém provozu si co nějaký čas dělají volno třeba ve čtvrtek. Zajímalo by mne (to myslím vážně), zda by se Bůh v naší nežidovské společnosti postavil za někoho, kdo chce například dodržovat sobotu za každou cenu a bylo by mu pohroženo propuštěním z práce. Zda už někdo našel v životě pochopení ve světě pro tento postoj. Se svědectvím typu, že bych se nechal raději propustit než nedodržet sobotu a tak "trpět pro víru" bych měl problém....

nemá problémy v práci. To, že se v minulosti zavíralo za odmítání služby na v nebo práce nebo nepracování v sobotu byly sankce nepovažuji



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Bany v Pátek, 03. březen 2006 @ 07:12:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Omlouvám se za nesmyls posledních dvou vět, zapoměl jsem je vymazat....


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 25. srpen 2006 @ 19:10:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj bany,

nevím o žádném apoštolském pokynu ke svěcení neděle, jako by to byl křesťanský sabat.

Je to úplně stejné zákonictví, jako svěcení soboty, pouze v křesťanském hávu.

Pod milostí nemáme určen žádný den ani žádný svátek, který máme "světit".

Pouze nám NZ zjevuje, že první den po sobotě se učedníci scházeli k lámání chleba.
V neděli tedy měli věřící Večeři Páně. Toť vše.

Cokoli jiného jsou jen výmysly lidí, se sklony k zákonictví.

Samozřejmě - neděle je zvláštní den. Všechny důležité novozákonní věci se udály v neděli.
Ale pokyn k jejímu svěcení nikde nenajdeme.
Byl by to protimluv vůči věku milosti.

Tyto starozákonní svátky a slavnosti byly jen pouhým STÍNEM skutečnosti.
Realita je ale tělo Kristovo. Tím teď není myšlena Církev jako Tělo Kristovo.

Ale to, že nad STÍNEM starozákonních svátků, slavností a obětí se nachází jejich hmotná skutečnost Krista.

Jako když nad tebou letí orel. Nejdříve vidíš jen jeho STÍN.
Pak tě zajímá, od čeho se ten stín odráží na zemi, podíváš se nahoru, a tam uvidíš hmotnou skutečnost, která hází ten stín, samotné tělo orla.

V našem případě je to REALITA Kristova.

Takže každý, kdo tahá jakékoli věci z věku zákona do věku milosti, se obrací od reality Krista
k Jeho STÍNU.

Prorok Ozeáš říká, že svěcení svátků, novměsíců, sobot a slavností budou ZASTAVENY. Že jim Bůh učiní přítrž.
A byly zastaveny v r. 70, když byl zbořen Jeruzalém.


Zachovávání sobotního dne je však ustanovením VĚČNÝM pro Izrael.
Proto bude toto ustanovení znovu obnoveno ve věku Kristova království na zemi. V té době jíž bude postavený nový Jeruzalémský chrám.

Ale kázat svěcení soboty nebo neděle dnes - ve věku milosti je zákonický blud!

Bůh má v každém věku určený způsob svojí správy a my nemůžeme Boží správu v jednotlivých obdobích spolu míchat.
Nelze míchat Boží správu ve věku zákona s Boží správou z věku milosti nebo z věku Království, čo dokonce věku věčnosti nebo věku patriarchů,
věku bez zákona nebo věku nevinnosti.

A pod milostí nemáme Bohem určený ŽÁDNÝ SVÁTEK, žádný ZVLÁŠTNÍ DEN.

Natož pak Vánoce nebo Velikonoce.



]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Hlavsa (hlavsa@seznam.cz) v Pátek, 03. březen 2006 @ 07:45:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Římanům 14:1-6  Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech. Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu. Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého. Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít. Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení. Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.

Skutky apoštolské 15:23-29  Po nich poslali tento dopis: "My, apoštolové a starší, vaši bratří, posíláme pozdrav vám, svým bratřím v Antiochii, Sýrii a Kilikii, kteří jste dříve byli pohany. Dověděli jsme se, že vás někteří lidé od nás zneklidnili a zmátli svými slovy, ačkoliv jsme jim k tomu nedali žádný pokyn. Proto jsme se jednomyslně rozhodli, že zvolíme dva muže a pošleme je k vám s našimi milými bratry Barnabášem a Pavlem, kteří ve službě našeho Pána Ježíše Krista nasadili svůj život. Posíláme k vám tedy Judu a Silase, kteří vám to vše sami potvrdí. Toto jest rozhodnutí Ducha svatého i naše: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné: Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva. Jestliže se toho všeho vyvarujete, budete jednat správně. Buďte zdrávi."

Koloským 2:16-17  Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.

Štěpán Hlavsa



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pátek, 03. březen 2006 @ 08:01:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Perfektní komentář a názor Štěpáne. Souhlasím. Standa.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: pat v Pátek, 03. březen 2006 @ 11:52:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlasim se Stepanem. Opravdu dobry komentar, strucny, jasny vystizny. Naproti tomu cela ta teologie kolem soboty mi pripada strasne komplikovana a slozita (co je a co neni to a ono atd.) - proste typicky lidska konstrukce. Oc jsou jednodussi a jasnejsi biblicke vyroky - viz Stepanuv komentar. Osobne si myslim, ze s Bohem muze byt clovek kazdy den, v podstate kdykoli, tak proc to omezovat zrovna na sobotu. Ale nikomu to neberu, kdo chce sobotu, at ji ma.



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Neděle, 05. březen 2006 @ 14:16:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mno, Štěpánův komentář, přiznám se, i připadá tak trochu... nedostatečné. Co jako mají znamenat ty texty? Jestli v nich má být skryt nějaký osobní náhled či názor na vě, pak ho tam nevidím. Bylo by možná dobré si uvědomit, že téměř všichni lidé chápou Bibli trochu, alespoň malinko, jinak. Viz třeba sama sobota. Tudíž mi z těch tří citací neplyne vůbec nic. Co s tím?
Jinak k samotné sobotě... Nemůžu si pomoct, ale příjde mi poněkud dětinské odůvodňovat neděli Biblí. Nikde v Bibli není jakákoliv rada či jakýkoliv příkaz světit neděli. Ano, ježíš v neděli vstal z mrtvých (=> sobota - den odpočinku(-: ) a v neděli se církev sešla (dokonavý vid...) - protože Petr, nemýlím-li se, měl příští den odcestovat - z toho mi vyplývá akorát to, že je dobře dělat bohoslužby i v jiné dny, nikoliv však místo. Změna ze soboty na neděli proběhla až na nějakém katolickém posezení (datum ani název kocilu si nepamatuji, kdyžtak můžu vyhledat...). Takže jedinej fair přístup k tomuhle mají podle mě katolíci, kteří to nijak neodůvodňují - prostě papež je zástupce Boha, tudíž papež to změnil. Nijak se nekroutí. Ostatní církve jako by se styděly přiznat že neděle zůstala i po reformaci jakýmsi odkazem od šelmy, tak se vykonstruovala různá odůvodnění...
Každopádně:
1. V Bibli, i když je to SZ, stojí "pomni na den sobotní..." (sorry, ČEP se sice pěkně čte, ale z hlediska správnosti informací je místy krapet mimo). Tohle je desatero. A píšou se tam i jiný věci, který z nějakého důvodu dál platí... Když se zrelativizovala sobota, tak proč ne taky "nepožádáš", "nevydáš křivého svědectví", ... ?
2. Trend nadřazování NZ nad SZ mi příjde naprosto scestná věc. A obecně relativizování Bible postojem "Bůh má rád mě, já Jeho, tak je přece jedno, jak to dělám, hlavně, když to tak cejtim" je podle mého cesta do pekel. Vždyť Ježíš nikde neříká "Neobětujte děti," je to sice v SZ, ale ten už přece neplatí... tak jdem do toho, ne? Když to tak cejtim... Asi se s tim každej musí poprat... Já to soudit nebudu. Každopádně jsem přesvědčen, že láska k Bohu a poslušnost Jeho Slovu spolu musí jít ruku v ruce, jinak je něco blbě.
3. Další věc je samozřejmě technické provedení. Jsem členem CASD, a neexistuje, že by někdo nějak diktoval, co je "zachovávání soboty" a co už není. To se u nás nedělá:-) To je přeci na každém jednotlivci - ano, jsou nějaké hranice křesťanského života a, když je člověk překročí, měli by mu jeho sourozenci pomoct si to uvědomit, ale to platí o všem, co křesťan (nejen adventista) žije...
Hm, tak asi tak... Nemám moc času, takže sorry, že je to takhle zmatený. Jestli budu mít čas, tak to zkusím ztvárnit do nějákého kratšího článku...



Platí obřadní zákon pro křesťany? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Neděle, 05. březen 2006 @ 20:50:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Více k tématu soboty z pohledu CASD: http://www.granosalis.cz/article.php?sid=2552


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Pondělí, 06. březen 2006 @ 07:04:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mimochodem...
"Nebezpečná učení: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době," tohle je docela síla...



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Bany v Pondělí, 06. březen 2006 @ 11:36:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Písmo říká, že člověk tu není pro sobotu, ale sobota je tu pro člověka. Kdyby Bůh trval na sobotě, tak mnozí z nás už by jsme nemohli být křesťany. To, že někteří lidé zahynuli pro práci v sobotu (viz knihy Mojžíšovy) nás má jen vést k tomu, že je třeba skutečně si nějaký den pro Boha a rodinu vyhradit. Třeba současnou neděli od slova "nedělat". Znovu pro Adventisty zopakuji svou otázku: "Podpořil Bůh někdy někoho v tom, že tvrdošijně u zaměstnavatele trval na nepracování v sobotu a nebo způsobil milost, že s tím nemá zaměstnavatel problém??" Větší problém však vidím ve vstupu do zákonického jednání s hrozbou, co by se mohlo stát, když tu sobotu nedodržím.. Pak platí další slovo z Písma, že chceš-li dodržovat zákon v jednom, pak jej musíš beze zbytku dodržet ve všech přikázáních. Hned by se vylidnilo... Do popředí vstoupí tvá snaha se zalíbit Bohu a pak už není milost a prolití obětní krve za tvé hříchy.



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Pondělí, 06. březen 2006 @ 12:17:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
OK... takoví lidé eistují. Ti, kteří byli podpořeni Bohem, aby v sobotu nemuseli pracovat. Např., pokud to má být opravdu markantní případ, Radim Passer - člověk, co založil a vlastní přes 90% akcií skupiny Passerinvest group - patří jim v Praze BB Centrum - skoro celá Brumlovka... Znám ho osobně a vim, že Bůh se takhle v jeho životě projevil... Kdyby Tě to zajímalo, podívej se na www.maranatha.cz a taky do knížky 3 a 1/2 roku aneb amer. sen po česku... Jinak - fundamentalismus neni na místě, to je samozřejmé, ale na druhou stranu, už jsem to psal jednou, odmítat to, co je v Bibli daný s tim, že Bůh mě miluje, tak je to jedno, to je blbě.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Bany v Pondělí, 06. březen 2006 @ 12:24:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlasím. Já si také vzpomínám na svědectví jednoho závodníka v běhu, který prostě v jeden den v týdnu neběhal a tečka ať to byly jakkoli důležité závody (asi to byla sobota). Bůh tu jeho osobní víru podpořil, tak prostě věřil. proto je psáno, že nemáme odsuzovat ty, co světí den a oni zase nás ostatní. Dobře jsi napsal, milost tu není proto, abychom si vždy mohli dělat, co chceme a co nás napadne.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pondělí, 06. březen 2006 @ 13:17:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Samozřejmě. Nevědomost hřích nedělá. Proto není dobré odsuzovat se ani na jednu stranu, protože činíme to co si myslíme je správné. Ovšem pojďme hledat, to co pro nás Bůh připravil, třeba ohledně soboty. Přinese nám to požehnání.



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Pondělí, 06. březen 2006 @ 16:33:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ovšem pojďme hledat, to co pro nás Bůh připravil, třeba ohledně soboty. Přinese nám to požehnání.
Amen!


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pondělí, 06. březen 2006 @ 17:56:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V adventistické literatuře jsem se dočetl, že desatero platilo pro anděly již před stvořením světa. Zajímalo by mne, zda se andělé žení a vdávají a zda vlastní pole? Jak jinak by pro ně mohlo platit: "nepožádáš manželky bližního svého"..... "ani pole" a "cti otce svého a matku svou"?

Děkuji za odpověď

Tvůj Pastýř


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Pondělí, 06. březen 2006 @ 19:11:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ehm, uveď prosím zdroj... Ono - "v adv. literatuře" je docela širokej pojem:-)
V baptistické literatuře jsou taky k nalezení docela zajímavý věci, stejně tak literatura CB či třeba CCE. A už vůbec nezmiňuju "literaturu" třeba Dana Drápala či třeba katolická díla...


]


Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pondělí, 06. březen 2006 @ 19:39:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Adventisté rozlišují Zákon Boží a Zákon Mojžíšův, přičemž - jak jistě víš - je Zákon Boží ztotožňován s desaterem. Dokazují to i následující citáty, přičemž o existenci Zákona Božího, platného pro anděly, mluvila Vaše prorokyně, jejímuž "daru proroctví" se zavazujete věřit podpisem křestního slibu CASD.

„Na mnohých místech bible se uvádí tento zákon jako zákon Mojžíšův, jako protiklad k dekalogu – deseti přikázáním -, jež se často označují za Boží zákon“(Branson W. H., Smíření ve světle svatyně, Ústřední rada církve adventistů s. d.,vydáno pro vnitřní potřebu církve, 1970, str. 5)
Zákon Boží existoval již před stvořením naší země. I andělé se řídí jeho zásadami… Kristus seznámil s požadavky zákona již lidi v ráji „když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní a plésali všichni synové Boží (Job 38,7)“. (Whiteová G. E., Myšlenky z hory blahoslavenství, Svoboda, 1990, str.41)

Věřím, že nyní Tvé odpovědi již nic nestojí v cestě. Znovu tedy opakuji otázku. Žení se andělé, mají rodiče a vlastní pole? - jestliže pro ně platí přikázání "nepožádáš manželky..., pole a cti otce svého a matku svou?

S přátelským pozdravem,

Tvůj Pastýř


]


Re: Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Pondělí, 06. březen 2006 @ 19:51:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ehm, promiň, ale ten, kdo klade tyto dvě citace do souvislosti, jsi pouze a jenom Ty, během své "církevní historie" v CASD jsem se s tímto postojem nesetkal. Pokud hodláš uchopit kus textu z jedné knihy, následně si vyhledat jeden či dva použité výrazy v knize jiné a sestavit konstrukci tohoto charakteru, pak opravdu není o čem diskutovat.
Pro ilustraci - mohl bych z Fromma vypsat tři věty o např. projevech lásky a pak toto slovní spojení zadat do googlu a najít si třeba erotickou povídku - a - ejhle! Fromm byl erotoman! Nemám z čeho jiného tak soudit - ale na googlu jsem si to našel.
Tímto způsobem opravdu nehodlám dále diskutovat, mrzí mě, že mi sice na jednu stranu přeješ milost, požehnání a kdovícoještě (a taky nesmím zapomenout na přátelské pozdravy), ale na druhou stranu neopodstatněně a hlavně velmi nefér způsobem napadáš mne a moji víru.


]


Re: Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pondělí, 06. březen 2006 @ 22:08:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Drahý Jrr,

snad Tě omlouvá Tvá neznalost učení vlastní církve. Doporučuji Ti tedy prostudovat věroučnou knihu „Advetisté sedmého dně věří“ a to zejména str. 288-289. Existuje zde mnoho citátů a nejen zde, ale i jinde. Pár Ti jich tedy uvedu:

„Zákon existoval již dlouho před tím, než dal Bůh Izraeli Desatero. Pokud by tomu tak nebylo, neexistoval by před vydáním Zákona na hoře Sinaj hřích, protože „hřích je porušení zákona“ ( ... J 3,4) Lucifer a jeho andělé, kteří zhřešili, jdou důkazem toho, že zákon existoval ještě před stvořením naší země (2 Pt 2,4)... To, že byl mravní zákon všeobecně znám zkazuje, že se Bůh postaral o to, aby lidé znali Desatero. (Adventisté sedmého dne věří... str. 288-289)

„Zkušenost, kterou prožili v zahradě Edenu, měla svá symbolická znamení jejich lidské závislosti na Bohu: strom života, poslední den týdne – sobotu, strom poznání dobrého a zlého a varování.“(Provonsha J. W., Existuje život po životě?, Advent – Orion, Praha, 1994, str. 82)

„Věrnost Adama a Evy byla podrobena zkoušce u stromu poznání dobrého a zlého, který se nacházel uprostřed zahrady Eden. Stejně bude i lidská věrnost Bohu v době konce vyzkoušena na základě přikázání o sobotě, které stojí uprostřed Desatera.“( Adventisté sedmého dne věří... 1, str. 307)

Milý Jrr, jsi-li vskutku adventistou, je mi skoro až těžko uvěřit, že bys adventistické dělení Zákona na Desataero (Boží zákon) a obřadní zákon a učení o tom, že Desatero a zejména čtvrté přikázání existovalo již před Mojžíšem a platilo jak pro anděly tak pro Adama a Evu neznal. Do tohoto kontextu zapadá i citát Whiteové. Pokud Tě ale ani toto nepřesvědčí, pak již opravdu nemá další diskuse smysl.

Bůh Ti žehnej,

Pastýř


]


Re: Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Úterý, 07. březen 2006 @ 06:53:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
„Zákon existoval již dlouho před tím, než dal Bůh Izraeli Desatero. Pokud by tomu tak nebylo, neexistoval by před vydáním Zákona na hoře Sinaj hřích, protože „hřích je porušení zákona“ ( ... J 3,4) Lucifer a jeho andělé, kteří zhřešili, jdou důkazem toho, že zákon existoval ještě před stvořením naší země (2 Pt 2,4)... To, že byl mravní zákon všeobecně znám zkazuje, že se Bůh postaral o to, aby lidé znali Desatero. (Adventisté sedmého dne věří... str. 288-289)

„Zkušenost, kterou prožili v zahradě Edenu, měla svá symbolická znamení jejich lidské závislosti na Bohu: strom života, poslední den týdne – sobotu, strom poznání dobrého a zlého a varování.“(Provonsha J. W., Existuje život po životě?, Advent – Orion, Praha, 1994, str. 82)

„Věrnost Adama a Evy byla podrobena zkoušce u stromu poznání dobrého a zlého, který se nacházel uprostřed zahrady Eden. Stejně bude i lidská věrnost Bohu v době konce vyzkoušena na základě přikázání o sobotě, které stojí uprostřed Desatera.“( Adventisté sedmého dne věří... 1, str. 307)

A o čem, kromě té tolik diskutované (diskutabilní?) soboty, tohle podle Tebe mluví? Není logické že Zákon jako takový musel existovat ještě před vydáním desatera Mojžíšovi? Není logické, že pokud by neexistoval, byla by např. potopa pouhou Boží zvůlí? Ty mi sice podsouváš, že učení CASD a Bible si v mnohém odporují, ale, nemohu si pomoct, odporuje si sám Bůh s Biblí, tedy svým slovem, alespoň podle Tebe.
Dále, a učení o tom, že Desatero a zejména čtvrté přikázání existovalo již před Mojžíšem a platilo jak pro anděly tak pro Adama a Evu...... a chceš mi tvrdit, že to tak nebylo? Já považuji Desatero za zjevení Božího charakteru, nikoli Jeho uzurpátorství či diktátorské sklony. A jako takový se onen charakter musel projevovat už v ráji. Nikdo samozřejmě (opravdu nikdo, pokud ovšem zase nehodláš vytvořit konstrukci z citátů vytržených z kontextu a učení adv. heretiků) netvrdí, že v doslovném znění Desatera, či dokonce na kam. deskách. Ale třeba to čtvrté přikázání - asi by sis měl řečíst prvních pár kapitol Genesis. Pak se zamysli nad tím, co se tu snažíš vyvracet a zesměšnit, a pak čiň pokání, protože pravdivost Božího slova kladeš na oltář vlastní pýše. Samozřejmě, že "nepokradeš" či "nesesmylníš" by asi v ráji smysl nemělo - a nikdo netvrdí že to tam bylo. Ale pokud desatero (jsem přesvědčen o tom, že správně) chápu jako zjevení Božího charakteru, pak zákonitě muselo v nějaké formě a podobě nějak existovat už v ráji... Vlastně - v nějaké formě a podobě - on tam Boží charakter existoval v podobě samotného Hospodina, tudíž by jakákoliv nedokonala lidská podoba a formulace (kterou Desatero je, protože bylo dáno padlým lidem a tudíž nemohlo nést plnou Boží slávu) byla zbytečná a možná až kontraproduktivní. Ale jako příklad - myslíš si, že když jedeš v autě s dopravním policistou na místě spolujezdce, že budeš potřebovat bič zákona - nějakého abstraktního, někde v mysli, když vedle Tebe sedí jeho ztělesnění? Rozhodně ne. Vím, že ten příměr je nedokonalý, ale myslím, že poměrně slušně vystihuje to, co se Ti snažím vysvětlit. Takže nikdo netvrdí, že v ráji byly desky s přikázáním. A zkus prosím, opět žádám, opustit metodu hlasatelů Watch Tower, protože tím nesmírně ubližuješ diskuzi.


]


Re: Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 07. březen 2006 @ 07:10:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšeš: "Dále, a učení o tom, že Desatero a zejména čtvrté přikázání existovalo již před Mojžíšem a platilo jak pro anděly tak pro Adama a Evu...... a chceš mi tvrdit, že to tak nebylo?"

No konečně, konečně jsi to přiznal. Toto trvalo :-) Teď mi jen vysvětli - když tedy dekalog platil pro anděly, zda mají andělé manželky, děti a pole, aby pro ně mohla platit přikázání jako "cti otce a matku", "nebudeš dychtit po manželce bližního svého" a "nebudeš dychtit po... jeho poli".

Věřím, že teď, když jsi to po všech těch peripetiích jasně přiznal, že mi konečně odpovíš na to, na co jsem se Tě ptal na začátku.

Za Tvoji odpověď předem děkuje Pastýř


]


Re: Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Úterý, 07. březen 2006 @ 07:23:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Uff, tohle už mě vážně přestává bavit. Nevím, zda se mnou opravdu diskutuješ, nebo to má být z Tvé strany nějaká hra. Na dotaz, který zde kladeš jsem odpověděl již v minulé reakci - ten, kdo nezareagoval, jsi Ty. Pokud by měla diskuze pokračovat tímto způsobem, tak nemá cenu, protože oba k ní zjevně přistupujeme jinak.


]


Re: Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Úterý, 07. březen 2006 @ 07:32:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Spor je to zajímavý..

Vím o jednom biblickém textu - Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo. (Žalom 119:89), i když z toho nevyplývá, že je to zákon, tak jiný text mi říká - Nařízení tvá jsou pro mne potěšením, nezapomínám na tvé slovo. (Źalom 119:16), což by se dalo pochopit, že skutečně zákon, má svůj původ od věčnosti..

Karels

p.s. ale jestli se jím řídili i andělé, tím si nejsem jistý


]


Re: Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: Vendaor v Úterý, 07. březen 2006 @ 07:44:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bratři mají smysl pro legraci?
Musím se jako bývalý Adventista usmívat nad některými příspěvky bratří. Před časem chtěli někteří pochopit trojiční nauku a nejsou schopni pochopit takovou jednoduchou věc, jakou je nauka o desateru. Bratr Štěpán napíše tři místa z Písem, a bratři jsou již natolik dezorientováni, že ani nepostřehli, že k textům nepřidal jediné své písmenko. A už mu děkovali za komentář…. :
„Perfektní komentář a názor Štěpáne. Souhlasím. Standa.“
Pat: „Souhlasim se Stepanem. Opravdu dobry komentar, strucny, jasny vystizny.“

Jrr: tento bratr je navíc poněkud nepoctivý až nemravný. Pastýř napíše citát, jrr.ho vyzve ať podá zdroj, pastýř ho pohotově podá a jrr.zase není spokojen a obviní pastýře z vytrhávání ze souvislostí atd. To je vysoce nemravné chování. Tak sprostě se nemá jrr.chovat!!!

Na tom bludném učení o sobotě mají také podíl všechny církve, které z hrubého nepochopení Písem učili, že Desatero je závazné i pro Novou smlouvu! V tom se mýlí i bráška
Bany: „že je třeba skutečně si nějaký den pro Boha …..vyhradit.“

Žel, bratři v dějinách „řešili“ vztahy v nebi, ale vůbec nepochopili vztah zákona, včetně Desatera, k lidu Nové smlouvy. To je svědectví o myšlenkové slabosti nebo spíše lenosti. Proto řekl Pán Ježíš, „bloudíte, neznajíce Písem….“



]


Re: Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Úterý, 07. březen 2006 @ 09:13:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jrr: tento bratr je navíc poněkud nepoctivý až nemravný. Pastýř napíše citát, jrr.ho vyzve ať podá zdroj, pastýř ho pohotově podá a jrr.zase není spokojen a obviní pastýře z vytrhávání ze souvislostí atd. To je vysoce nemravné chování. Tak sprostě se nemá jrr.chovat!!!
Myslím, že k tomuto jsem se již vyjádřil výše. Pokud ne tady, tak v paralelně probíhající diskuzi s pastýřem, tentokráte o pekle. Domnívám se však, že pastýř skutečně s texty, jež cituje, manipuluje ve svůj prospěch a také si myslím, že toto jsem poměrně pochopitelně demonstroval na příkladu google a Fromm. Tato diskuze probíhá poměrně ostře, to souhlasím, ale z obou stran. A tvrdit, že je to ode mne sprosté... to mi příjde přehnané.


]


Re: Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 07. březen 2006 @ 12:52:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro případné zvídavé čtenáře ještě odkaz, odkud bratr Pastýř, ten uličník jeden, který advenstistům, katolíkům a charismatikům nedá spát :-), čerpá své citáty: http://www.granosalis.cz/article.php?sid=2552



]


Re: Žení a vdávají se andělé? (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Úterý, 07. březen 2006 @ 13:14:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, šibal je to! Aleš Franc osobně nebo nějaký následovatel? Jen mi mrzí, že člověk, který se má za praktikujícího (rozuměj: milujícího) křesťana mrhá časem na plivání špíny na něco, do čeho ani pořádně nevidí. Milý pastýři, ať už AF jsi nebo ne, je mi z Tebe na blití. Upřímně.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Úterý, 07. březen 2006 @ 15:37:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nyní napíši několik vět, jak tuto problematiku vidím já. Doufám, že můj pohled řídí Duch Svatý...

Pro Pastýře: Ptal jsi se jestli se andělé vdávají, žení a touží po svých ženách. Celý Vesmír má své zákony. Jsou to fyzikální, ale táké duchovní. Nejvznešenějším z těchto zákonů je zákon lásky. Tento zákon udržuje vše a bez něj nic není. Bůh sám je láska. Ptáš se mě: platí desatero v nebi? Pojdmě se podívat co to desatero je:

Nebudeš mít jiného Boha: Hospodin je Otcem všech bytostí, i tvým miluj jej. Tedy nestav na jeho místo nikoho - PLATÍ

Nezobrazíš si Boha: Bůh je naprostý originál nelze nahradit. Proto se nesnaž vytvořit jeho karikaturu. Protože jej miluješ nezesměšníš ho. - PLATI

Nevemeš Boží jméno nadarmo: Bytosti které Hospodina milují jej nezlehčují. Vždyť jméno udává identitu. Milujeme jej proto to neděláme zde ani v jiných galaxiích. - PLATÍ

Toto se v hlavní míře dotýkalo samotného Boha nyní pozvolna přijdeme i k naší ochraně.

Pamatuj na den Sobotní (Sabbat) , že ti má být svatý. Úžasná věc se v sobotu stala, byl stvořen člověk - koruna stvoření. Hospodin říká: pojďme to spolu oslavit, každý týden. Můj čas je tvůj a tvůj můj. Zajisté tě chrání celou dobu, ovšem sobotní den je dnem Hospodina našeho Boha a tvůj. Proto odlož práci a své úkoly, které ti byli pro tvé požehnání svěřeny. Chci tě znát osobně. Stejně tak pro vesmírné bytosti je důležité ,aby se zúčasnili osobního setkání se svým stvořitelem a odložili svá poslání, jen pro tu jejich chvilku s Otcem. Není to úžasné? Pán nás jen nestvořil, ale chce s námi prožít i intezivní chvíle osamotě. Když máte přítele a setkáváte se v práci, kde vám pomáhá, zajisté to vylepší vaše přátelství, ale chvíle, kdy přítel přijde k vám, odloží všechnu svou práci a vy tu svou, občerství vaše přátelství na dlouhou dobu. Netvrdím, že jiné bytosti světí zrovna sobotu ( i když i to je možné), ale vědí, když milují Hospodina, že v Jím určenou chvíli mají přestat konat své dílo a svou pozornost věnovat pouze jemu. Plně světit sobotu budeme až příjde plnost, ovšem Bůh toto vše ví a přesto ji Izraeli dal jako stín plného prožitku soboty v nebesích i mi ji dodržujeme pouze jako stínem. A přes tento stín nám přichází požehnání, které se umocní v úplné přítomnosti. - PLATÍ

Cti Rodiče. - Tento byl dán hlavně nám, těm, kteří mají sklon znevažovat ostatní, kteří nemají sílu a jsou mezi námi slabí. Stejně jako rodiče, jejichž děti jsou schopnější, silnější a nad rodiči mají navrch. Nebešťané ctí a milují i ty, kteří jsou menší a slabší než oni. Hospodin říká nezapomíejte na to. - PLATÍ

Nekraď : Nepoškozuj svého bratra uzurpováním něčeho co ti stvořitel nesvěřil. Vždyť to potřebuje právě tvůj bratr. - PLATÍ

Nezabijej: Je to obrovská práce, radost a štěstí když se vytvoří z ničeho něco. Z chaosu pořádek. Nové vědomí. Protože miluješ svého Stvořitele nepřipravuj jej o toto potěšení, o milované. - PLATÍ

Nesmilni: Adonai řekl učiníme člověka k našemu obrazu....
....opustí muž rodiče a přilne ke své ženě. Oni budou jedno tělo. Jeden člověk. Pán nám odhaluje sám sebe Lidé jsou dva a přeci jeden. Vzniká něco co se svým charakterem dovršuje právě jen v Bohu Synu a Duchu. Dal jsem lidem tento obraz, proto mne neponižuj tím, že jej změníš, protože Já se neměním. Nebešťané nesnažte se pro sebe uzurpovat jakýkoli vztah pro sebe, který není určen pro vás. Proto je cherub cherubem a není serafinem. Pes, psem a nikoli člověkem. Člověk, člověkem nikoli andělem. Muž mužem, ne ženou. Vždyť ti žehnám. Jako svobodnému, tak ženatému. Jak Andělům, tak zvěři. Dále nezrazuj důvěru bratra, který ti ji dal, vždyť jej máš rád. Neopovažuj se svést ke hříchu druhého. - PLATÍ

Nelži: Miluješ li Boha, nebo bratra, tak ho neklam. - PLATÍ

Nezáviď druhému co je jeho: Zde je blízko k principu smilnění ( ani po ženě svého bližního). Zatím co smilnění, či krádež je čin. Toto je myšlenka. Jeden vysoce postavený Světlonoš porušil toto přikázání dokonce vícekrát, kdy toužil po ženě svého bližního... Poprvé po Ježíši (aby mu prokazoval úctu jako k Otci) našem Spasiteli - bytosti blízské Otci. Podruhé po krásné ženě, kterou chtěl odlákat od svého ženicha - církev. Mé stvoření ať se ve tvém srdci nezrodí pýcha a závist. Miluješ mne tedy to neuděláš. - PLATÍ

Celý zákon je: miluj Boha a své bližní. Tímto zákonem se řídí celý vesmír. Desatero odráží pouze střípky. Střípky v kterých se odráží princip celého galaktického zákona jako v 1 buňce DNA princip celého člověka. Děkuji Pánu, že nám jej vryl do srdce.



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 07. březen 2006 @ 17:19:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Neme,

Ducha svatého bych z toho neobviňoval, spíše bych řekl, že je to duch Ellen Whiteové. Ve své odpovědi se sice vyhýbáš platnosti Desatera pro anděly, možná to bylo tedy jen Patero, s nejdůležitějším a univerzlním přikázáním pro celý Vesmír - sobotou - ale i tak je zajímavé co jsi napsal:

Úžasná věc se v sobotu stala, byl stvořen člověk - koruna stvoření. Hospodin říká: pojďme to spolu oslavit, každý týden. Můj čas je tvůj a tvůj můj. Zajisté tě chrání celou dobu, ovšem sobotní den je dnem Hospodina našeho Boha a tvůj. Proto odlož práci a své úkoly, které ti byli pro tvé požehnání svěřeny. Chci tě znát osobně. Stejně tak pro vesmírné bytosti je důležité ,aby se zúčasnili osobního setkání se svým stvořitelem a odložili svá poslání, jen pro tu jejich chvilku s Otcem. Není to úžasné?

Ellen Whiteová se ve vytržení, stejně jako například Joyner - dostávala až ke zdroji, dokonce v nebi viděla duchy zemřelých (což je v rozporu s jejím pozdějším učením, ale pro mne, jako pro křesťana, je důležitější Písmo.

Mohl bys mi sem tedy napsat, z čeho čerpáš víru, že Bůh sobotu co sobotu oslavuje stvoření člověka s Vesmírnými lidmi?

Pastýř


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Úterý, 07. březen 2006 @ 17:24:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý pastýři, chápu, že už v tom máš asi trochu zmatek, aby taky ne, s těmi informacemi, co musí člověk obsáhnout, ale rád bych Tě upozornil, že Vesmírní lidé a CASD jsou opravdu diametrálně rozdílné... druhy vyznání. Nicméně pokud vidíš spojitost, pak Tvoji jedinou nadějí je sice Bůh, nejprve však psychiatrická klinika.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 07. březen 2006 @ 17:37:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Jrr, chápu Tvé rozhořčení. Máš pravdu, pročítat adventistické spisy opravdu není nic příjemného. Ale měl bys své inkvektivy adresovat Ellen Whiteové - ona ty Vesmírné Adamy viděla - a nebo alespoň současným adventickým teologům, kteří tomu též věří. Já za to opravdu nemohu a z mé hlavy to není...

S přátelským pozdravem,

Tvůj Pastýř


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Vendaor v Středa, 08. březen 2006 @ 07:17:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zastáncům Desatera:

Nezapomeňte, že bylo součástí Zákona, nebolo Tóry. A v Nové smlouvě máme Tóru Kristovou, ne Mojžíšovou.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Středa, 08. březen 2006 @ 11:05:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pár odlišností bych zde viděl: Pouze desatero bylo vydáno speciálním způsobem přímo Mojžíšovy. Předpisy měli opět jiný způsob "doručení" Trochu to ukazuje na odlišnost těchto dvou. Dále každý příkaz, zákon, nebo rada mají své důvody. U zákonů o očišťování to dle mne byly důvody pro oddělení národa od pohanů, dále spousta příkazů pro dodržení hygieny, pro nastolení etiky atd. Řadu těchto věcí dnes plníme ani o tom nevíme. Ovšem ty principy, které nám Hospodin ukazuje v desateru sahají až do samotné podstaty člověka, ne pouze do kultury národů. - Nepokradeš, Nezabiješ - Cti Hospodina, Pamatuj na sobotní den - To vše je v jednom bloku. Téměř vše je nám vlastní z přirozenosti nezabíjím, ani snad nekradu ( i když by se našli lidé, kteří si myslí, že na krádeži není nic špatného, stejně tak jako na smilnění a dokonce u některých primitivních národů není vražda opovrženihodná. Vše závysí na tom jak daleko je kultura od Boha. A najednou tu máme cti Sobotu, řekneme si co je to za nesmysl, to je přeci úplně něco jiného, než krást nebo zabíjet. Ovšem stejně tak nechápou jiné národy jak může Pánu vadit smilnění. Pro Ducha Svatého je Sobota stejně důležitá jako by měla být pro nás, proto ji z lásky k němu i k sobě dodržujem.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Středa, 08. březen 2006 @ 10:53:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A.H.O.J

Padly otázky zde jsou odpovědi.

Mohl bys mi sem tedy napsat, z čeho čerpáš víru, že Bůh sobotu co sobotu oslavuje stvoření člověka s Vesmírnými lidmi?

Nic takového jsem nenapsal. Napsal jsem:

Stejně tak pro vesmírné bytosti je důležité ,aby se zúčasnili osobního setkání se svým stvořitelem a odložili svá poslání, jen pro tu jejich chvilku s Otcem. Není to úžasné? ....Netvrdím, že jiné bytosti světí zrovna sobotu ( i když i to je možné), ale vědí, když milují Hospodina, že v Jím určenou chvíli mají přestat konat své dílo a svou pozornost věnovat pouze jemu.

Je to celé desatero a ne patero jak jsem již psal. Desatero odráží určité principy, které se plně ukazují právě láskou, proto je máme vryty do srdce.



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 08. březen 2006 @ 12:40:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná jsem Tě špatně pochopil. Vycházel jsem z toho, že jsi řekl:

Úžasná věc se v sobotu stala, byl stvořen člověk - koruna stvoření. Hospodin říká: pojďme to spolu oslavit, každý týden. Můj čas je tvůj a tvůj můj. Zajisté tě chrání celou dobu, ovšem sobotní den je dnem Hospodina našeho Boha a tvůj. Proto odlož práci a své úkoly, které ti byli pro tvé požehnání svěřeny. Chci tě znát osobně. Stejně tak pro vesmírné bytosti je důležité ,aby se zúčasnili osobního setkání se svým stvořitelem a odložili svá poslání, jen pro tu jejich chvilku s Otcem. Není to úžasné?

Vyplynulo mi z toho, že Bůh každou sobotu slaví stvoření člověka (první tučný citát) a že tohoto osobního setkání se účastní i jiní, vesmírní lidé (či bytosti).

Pokud jsem to špatně pochopil, je mi to upřímně líto a omlouvám se Ti. A nyní Ti uvedu, odkud toto učení o Vesmírných lidech vzniklo. Možná znáš učení mormonů. V jejich učení je doktrína, že je mnoho lidských civilizací a vykládají to z Jóba, kde se píše o božích synech, kteří se radovali při stvoření. (Trochu to zjednodušuji, je to spojené ještě s preexistencí a deifikací). Je zde i náznak velkého sporu mezi Luciferem a Ježíšem, kde je Ježíš Luciferem obviněn a ten pak dokazuje svoji nevinu (ale není to středobodem) Tito jsou dohlížitelé a sledovali jak stvoření, tak kříž. Ellen Whiteová četla Smitha a několik jeho pasáží doslova opsala. Stejně tak četla některé reformátory od kterých převzala středověký antikatolicismus.

Několik let jsem chodil na angličtinu k (dnes již bývalému) adventistickému kazateli, absolvoval jsem adventistické biblické kurzy, desítky hodin s nimi prodebatoval. Setkávali jsme se i u mne doma na modlitbách. Veškeré učení jsem prodiskutoval s dalšími, bývalými kazateli CASD. Mám rozsáhlou sbírku adventistických knih. Myslím, že nejsem nováčkem. V neposlední řadě jsem četl Whiteovou částečně v originále a mám dodnes v CASD nějaké známé.

Pastýř


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pondělí, 13. březen 2006 @ 13:28:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji ti, že jsi mě trochu provedl historií. Vím, že není zanedbatelné odkud se informace čerpají, přesto se soustřeďme na to, jestli to, co se dovídáme je či není pravda.

Viz. Vesmírné bytosti - nepsal jsem, že to nutně musí být lidé. Přesto všechno čteme v bibli o andělích, cherubech a serafech, i tito jsou vesmírnými bytostmi. Myslím, že pro Pána není problém stvořit i jiné bytosti. Z těchto důvodů mám za to, že údiv mezi křesťany nad existenci jiných světů, či bytostí, by neměl být tak velký.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pondělí, 13. březen 2006 @ 17:35:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Neme,

mám-li vytvářet nějaká učení, pak musím mít vždy podklad v Písmu. Pokud jsou nějaké vesmírné bytosti, pak mne zajímá, zda o nich mluví Písmo. A vskutku, Bible mluví o Vesmírných mocnostech. Ovšem ve zcela jiné intenci:

Ga 4,3 "Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme otroky vesmírných mocí."

Jeden verš bych dokonce mohl vidět prorocky:

Ko 2,8 "Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu."

Bible pak jasně ukazuje i to, jakého jsou tyto bytosti původu:

Ef 2,2 "V nichž jste někdy chodili podlé obyčeje světa tohoto, a podlé knížete mocného v povětří, ducha toho, kterýž nyní dělá v synech zpoury."

Popisuje-li Bible vesmírné bytosti tímto způsobem, budu se mít vždy na pozoru, pokud někdo bude vytvářet učení, že s vesmírnými bytostmi budu mít po smrti a soudu obecenství. Resp. já osobně věřím, že budu tam, kde s nimi již žádné obecenství nebude možné udržovat :-)

Pokud je někdo inspirován vytvářet učení, že tyto vesmírné bytosti budou soudit Boha, obávám se, že je to jen přání oněch mocností, které se chtěly měřit s Bohem odjakživa (Iz 14, 14).

S pozdravem,

Pastýř





]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Úterý, 14. březen 2006 @ 14:13:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
S těmito verši souhlasím. Mluví o tom co zažíváme dnes a deně všude kolem nás. Také víme kdo to je. Je to Satan, jeho andělé a všichni lidé, kteří se nechají ovládat hříchem. Uznáváš tedy jejich existenci, stejně tak jako existenci Božích poslů. Stejně tak jako zřejmě i Ty považuji UFO, Vesmírné lidi, zjevování různých svatých atd... za ukázku moci Lucifera. Poté tedy mohu říci, že jestli vím, že Bůh stvořil lidi, zvířata a tvory obývající tuto planetu, také anděly Cheruby a Serafy je potenciálně možné, že stvořil i jiné bytosti, než o kterých víme. Tolik k jejich existenci.

Nyní k soudu. Víme, že nikdo mocnější a svatější než Hospodin neexistuje. Tedy nemůže být nikým větším souzen či odsouzen. Přesto vše vidíme a myslím i cítíme, že mu záleží na tom jak jej bytosti vidí, protože jen tam , kde je otevřený vztah, tam může být láska. Bez znalosti není rozhodnutí pro nebo proti lásce. Z těchto důvodů máme zjistit, že je to On kdo nám nabízí život a ne smrt, svobodu a ne otroctví pod Boží diktaturou. Vždyť snad právě jen proto nechává působit ještě zlo a Satana a každého hříšného člověka nechává žít. S obrovskou trpělivostí snáší nádoby pro smetí, abychom my a všechny bytosti poznali, kdo má pravdu Hospodin, nebo Satan, který tvrdí, že se Nejvyšší nezajímá o své bytosti, jejich názor Jej nezajímá a jde mu jen o moc a vládu. Přesně takový Bůh není - Díky Bohu.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 14. březen 2006 @ 16:56:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Prosím, kde se v Písmu mluví o tom, že bude Bůh na soudu ve svých činech posuzován nebešťany? Nechci Whiteové konstrukce, ale prosím o jasné citáty z Písma.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Středa, 15. březen 2006 @ 11:00:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Celá bible hovoří o tom, žeBohu záleží jak jej jeho děti vidí. Verše tedy dodám.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: bask (bskul@volny.cz) v Čtvrtek, 16. březen 2006 @ 11:42:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.castlefieldschurch.org.uk
Pokoj vám.

Žije člověk v hříchu, jestliže pravidelně nesvětí sobotu?



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Čtvrtek, 16. březen 2006 @ 15:55:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
NEvědomost hřích nečiní...

Pokud víš, a myslíš si, že se má světit a neděláš to, tak dle mého rozsouzení ano. Pokud nevíš, nebo tvé svědomí je čisté, protože si to nemyslíš, tak ti to dle mne jako hřích Hospodin nepočítá.

Je hřích, když porušuji jakékoli jiné přikázání z desatera?


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Vendaor v Středa, 05. duben 2006 @ 14:06:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemesis napsal:
„Pro Ducha Svatého je Sobota stejně důležitá jako by měla být pro nás, proto ji z lásky k němu i k sobě dodržujem.“
„Netvrdím, že jiné bytosti světí zrovna sobotu ( i když i to je možné), ale vědí, když milují Hospodina, že v Jím určenou chvíli mají přestat konat své dílo a svou pozornost věnovat pouze jemu.“

Ptám se Tě Neme, platí dnes deset přikázání „doslovně“, nebo jen symbolicky, jen „jako“. Dobře si ho přečti alespoň dvakrát, než odpovíš. Nechápeš, že čas platí jen tam, kde se „něco okolo něčeho pravidelně otáčí“. Poněvadž v nebi se nic okolo ničeho neotáčí, čas tam neexistuje, je tam jen dnes a přítomnost. Žádná noc nebo únava. Studuj dál, přeji Ti úspěch.



]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: bask (bskul@volny.cz) v Středa, 12. duben 2006 @ 12:15:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.castlefieldschurch.org.uk
Tak to jsem rád. Takže když si nemyslím, že cizoložství je hřích, tak mi to Bůh jako hřích nepočítá. Protože moje svědomí je klidné, mohu být klïdný. To je opravdu příjemný názor. Díky.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: mkacur v Pátek, 21. duben 2006 @ 11:47:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobry den,
som rad ze na tomto fore su ludia aj z adventistickej cirkvi. mam mnozstvo otazok, ktore by som sa chcel opytat. Uvidim ci to dam do jedneho prispevku. Nechcem aby to vyznelo ako konfrontacia, len chcem viac pochopit preco niektori ludia myslia ako myslia a potom robia to co robia.
Poznam rodinku, kde obaja manzelia celym srdcom hladaju Boha, jeden z nich ma kontakty na advetistov a tak zacal svatit sobotu, jedlo delit na ciste a neciste, druhy to nevie prijat. Su z toho dost problemy. Myslim si ze niekedy to medzi nimi ani nie je debata o viere v Krista ale o tom co sa moze a nemoze. S manzelkou sa za nich modlime aby mohli zazit jednotu medzi sebou a je nam jedno ci budu chodit do zdraveho spolocenstva ku adventistom alebo ku katolikom.

Ale podme k otazkam:
1. Myslim si ze stara zmluva (zakon, ktoreho sucastou bolo desatoro) bola medzi Bohom a Izraelcami, vid texty 5. Moj 5, 2; 2. Moj 20,2. CIze aj svatenie soboty bolo dane Izraelcom, nie celemu ludstvu vid 2. Moj 31,16-17; 5. Moj 5,15.
Zaujimalo by ma ako tieto texty chapu adventisti.

Chcel som vediet ako to beru Zidia, ci vyzaduju od ostatnych narodov, aby sa spravali podla desatora. Nasiel som zaujimave veci na stranke o judaizme, uvadzam:
"Cast zakonov zjavenych v Tore ma, podla zidovskej etiky, platnost pre vsetkych ludi, teda aj pre nezidovske obyvatelstvo. Nezidia nemusia dodrziavat ritualnu cast zakona, ako napriklad svatenie zidovskych sviatkov, ritualny sposob stravovania a podobne, ale mali by dodrziavat tzv. Noachove zakony. Je to sedem prikazov, jeden pozitivny a sest negativnych : konat spravodlivo, nezapierat Boha, nesluzit modlam, nevrazdit, nekradnut, nesmilnit a netrapit zvierata. Nabozenstvo ma narodny charakter. Misionarska cinnost, snaha obratit inovercov alebo ateistov na zidovsku vieru neexistuje. (Jaro Franek, Judaizmus)"

2. Viem ze adventisti delia zakon na Bozi zakon (desatoro) a Mojzisov zakon, ostatne prikazy a nariadenia ktore boli dane Mojzisovi.
Co ja viem tak Zidia delia Stary zakon na Zakon (1.-5. Mojzisova = Tora), Proroci, Spisy.
Odkial maju svoje rozdelenie zakona adventisti, prosim uviest biblicke odkazy? (cital som niektore Whiteovej spisy preto prosim neuvdazat jej myslienky ale naozaj biblicke citaty, pretoze Biblia sa ma vykaldat Bibliou).

Tiez ma zaujima ako rozumeju nasledujucim textom:
Nehemias 8. kapitola (kde su vyrazy Mojzisov zakon, zakon, kniha Bozieho zakona a mne sa vidi ze sa jedna o to iste)?
Jan 1,17?

3. ciste a neciste jedlo
Ako adventisti rozumeju Jezisovym slovam z Marka 7,15-18?
Pre mna je jasne ze tu sa jedna o to ze ziadne jedlo nemoze znecistit cloveka, ktore on je.
Zaujimave je ze Adventisti ucia, ze Novou zmluvou prestal platit Mojzisov zakon a Bozi plati dalej, lenze podla ich rozdelenia zakona je ustanovenie o necistom uvedne v Mojzisovom zakone. Mylim sa?

Jeden argument ktory uvadzaju z Noveho zakona (podla ich materialov, ktore som cital)je znama pasaz zo Sk 10 - kde Peter vravi, ze az dosial som nikdy nejedol nic necisteho, vers 14.. Lenze ak si precitame aj Galatskym 2, 12 je jasne napisane ze jedaval s pohanmi a tiez vers 14.. Podla mna sa nieco zmenilo u Petra po skusenosti u Kornelia. Ako textu z Galtskych rozumeju adventisti?

Ako rozumeju textom:
Uvadza sa ze uz Noe mal vziat do archy ciste aj neciste zvierata Gen 7,2, lenze po potope Boh povedal Noemu: Gen 9,3-4 - jedzte vsetko co sa hybe. Ako tomu rozumeju adventisti?

Dalsie texty:
1. Tim 4, 1-5, hlavne verse 3. a 4.?
Kolosanom 2, 16-17; 21-23?
Velmi prosim o reakciu na tieto texty. Znovu zopakujem nejde mi o provokaciu ale o hladanie ako to skutocne je.

4. Nova zmluva
Verim, ze Kristus pri poslednej veceri ustanovil novu zmluvu Luk 22,20.
Cize starej zmluve vyprsala platnost vid Rim 10,4, Jan 1,17.
Otazka je co je sucastou novej zmluvy, co obsahuje, ake prikazanie , podla mna je to Jan 13,34-35.
Pre mna osobne je NZ o milosti.
Viem ze adventisti ucia ze NZ je zakon a milost, zaujima na zaklade akych biblick&ch textov?

Na zaver prosim o vysvetlenie ich pohladu na texty Rim 14, 5-6; Gal 4, 9-10?

Ono by to bolo dost co by sa dalo este pisat, aj tak si myslim ze uz som toho napisal dost.
Som zvedavy na reakcie.
Prajem vsetkym nam aby sme rastli v poznani Jezisa Krista, nasho Pana.







Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Vendaor v Sobota, 22. duben 2006 @ 10:40:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Všem učitelům Desatera doporučuji si dobře prostudovat Mat.5.kapitolu. Tam staví Pán Ježíš do kontrastu: co bylo řečeno(psáno) a co říká On, Mistr a Pán. Každému poctivému studentovi musí z toho vzejít jasno!!! Tak jsem zvědav.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: keryx v Pondělí, 01. květen 2006 @ 20:44:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrý den, díval jsem se na Vaše otázky a pokusím se na ně odpovědět, prosím však o chvíli strpení, dostanu se k tomu tak za 14. dní. S přáním milosti a pokoje


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: keryx v Pondělí, 01. květen 2006 @ 20:55:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě jeden vzkaz:
Nevím jestli je tady ten pastýř. Ty jsi ale nedůsledný. Rozumíš slovu zásada. Ten citát zní. "I andělé se řídí jeho zásadami ..." No nic to jen tak ... tvůj Keryx


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: mkacur v Středa, 03. květen 2006 @ 08:57:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Som rad ze sa niekto ozval, velmi rad pockam na vase odpovede. Prajem Bozi pokoj


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: keryx v Čtvrtek, 18. květen 2006 @ 08:59:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak jsem konečně zase tady, tento víkend bych to chtěl zpracovat. Podle rozsahu Vašich otázek toho bude trošku víc - tak by možná bylo lepší poslat to na emajl. Tady je můj moria@atlas.cz - pokud s tím souhlasíte můžete mi napsat. Jinak se samozřejmě nebráním tomu, publikovat to tady na Granu :-)
keryx


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: mkacur v Pátek, 19. květen 2006 @ 08:29:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
dobry den, suhlasim s navrhom, poslal som vam e-mail na vasu adresu. Pokial by nedosiel moja adresa je martin@cbpo.sk.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Alvarez v Úterý, 30. květen 2006 @ 23:21:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj zdravim tady Alvarez,

To co si napisal ma zaujalo.
Prejdem rovno k veci.
K sobote.
Su ludia, ktory zastavaju nazor ze je spravne svatit nedelu, potom ti ktori hovoria ze sobotu, veriaci ktori tvrdia ze nie je dolezite ktory den a napokon stvrta skupina ludi - ze netreba svatit ziadny den.

Rad by som pohovoril trochu o sobote a hned k tvojej otazke c 1.
Hovoris ze stara zmluva bola pre izraelcov. Cize svatenie soboty sa tyka len zidov a nie celeho sveta.

A co potom verse Gen 2:1-3
Uz pri stvoreni Boh oddelil a pozehnal siedmy den- sobotu.
Adam a Eva svatili sobotu. Boli azda zidia?
Stary zakon to nie su len dejiny izraelcov ale dejiny celeho ludstva. Bol Noe zid? Enoch bol zid? Nie a predsa svatili sobotu.
Sobota bola ustanovena uz v raji a co je este dolezitejsie existovala este pred padom cloveka do hriechu. V dokonalom stave.
To znamena ze este predtym ako ludstvo prvykrat zhresilo uz bola dana sobota.
Sobota tu bola od stvorenia sveta, ludia ju svatia aj v sucasnosti a budu aj dalej.
Adam, Eva svatili sobotu, aj Enoch Noe, Abraham, Izak, Jakob, dalsi..Jezis Kristus svatil sobotu, apoštoli zachovavali sobotu a dalsi veriaci v stredoveku az po dnes.
V celych dejinach ludstva je uzasna kontinuita svatenia soboty.

Bozim cielom bolo aj v starom zakone aby Ho poznali aj ostatne narody nielen izraelci. Okrem toho v izraelskom narode zili aj prislusnici inych narodov. Napr. Joz:9 obyvatelia mesta Gibeona.

Dalej uvadzas desatoro. 2Moj 20 a 5Moj5.
Sobota je pevnou sucastou desiatich Bozich prikazani.
Pytam sa, preco jedno ustanovenie o sobote neprijimame a ostatnych 9 prikazani ano. Nie je to zvlastne? Preco RKC zmenila desat Bozich prikazani? Akym pravom? Zj 22:18-19

Preco novy ekumenicky preklad nahradza pojem sobota za den sviatocny? Nie je to zvlastne?

Stary aj novy zakon hovori o sobote. Nie o nedeli.
Hovoris argumentujme len Bibliou. Pismo sa vyklada Pismom. Dobre. V Biblii nie je ani jeden jediny vers ktory by hovoril ze sa ma svatit nedela.

Napokon niekolko versikov z Noveho zakona:
Mat 28:1 Mar 1:21 Mar 6:2 Luk4:16
Mat 12:1-8 Mar 2:23-28 Mat 12:9-14 Mar3:1-5

Mat 24:20 Kol 2:16 Zid 4:9













]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Alvarez v Úterý, 30. květen 2006 @ 23:21:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj zdravim tady Alvarez,

To co si napisal ma zaujalo.
Prejdem rovno k veci.
K sobote.
Su ludia, ktory zastavaju nazor ze je spravne svatit nedelu, potom ti ktori hovoria ze sobotu, veriaci ktori tvrdia ze nie je dolezite ktory den a napokon stvrta skupina ludi - ze netreba svatit ziadny den.

Rad by som pohovoril trochu o sobote a hned k tvojej otazke c 1.
Hovoris ze stara zmluva bola pre izraelcov. Cize svatenie soboty sa tyka len zidov a nie celeho sveta.

A co potom verse Gen 2:1-3
Uz pri stvoreni Boh oddelil a pozehnal siedmy den- sobotu.
Adam a Eva svatili sobotu. Boli azda zidia?
Stary zakon to nie su len dejiny izraelcov ale dejiny celeho ludstva. Bol Noe zid? Enoch bol zid? Nie a predsa svatili sobotu.
Sobota bola ustanovena uz v raji a co je este dolezitejsie existovala este pred padom cloveka do hriechu. V dokonalom stave.
To znamena ze este predtym ako ludstvo prvykrat zhresilo uz bola dana sobota.
Sobota tu bola od stvorenia sveta, ludia ju svatia aj v sucasnosti a budu aj dalej.
Adam, Eva svatili sobotu, aj Enoch Noe, Abraham, Izak, Jakob, dalsi..Jezis Kristus svatil sobotu, apoštoli zachovavali sobotu a dalsi veriaci v stredoveku az po dnes.
V celych dejinach ludstva je uzasna kontinuita svatenia soboty.

Bozim cielom bolo aj v starom zakone aby Ho poznali aj ostatne narody nielen izraelci. Okrem toho v izraelskom narode zili aj prislusnici inych narodov. Napr. Joz:9 obyvatelia mesta Gibeona.

Dalej uvadzas desatoro. 2Moj 20 a 5Moj5.
Sobota je pevnou sucastou desiatich Bozich prikazani.
Pytam sa, preco jedno ustanovenie o sobote neprijimame a ostatnych 9 prikazani ano. Nie je to zvlastne? Preco RKC zmenila desat Bozich prikazani? Akym pravom? Zj 22:18-19

Preco novy ekumenicky preklad nahradza pojem sobota za den sviatocny? Nie je to zvlastne?

Stary aj novy zakon hovori o sobote. Nie o nedeli.
Hovoris argumentujme len Bibliou. Pismo sa vyklada Pismom. Dobre. V Biblii nie je ani jeden jediny vers ktory by hovoril ze sa ma svatit nedela.

Napokon niekolko versikov z Noveho zakona:
Mat 28:1 Mar 1:21 Mar 6:2 Luk4:16
Mat 12:1-8 Mar 2:23-28 Mat 12:9-14 Mar3:1-5

Mat 24:20 Kol 2:16 Zid 4:9













]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Alvarez v Úterý, 30. květen 2006 @ 23:22:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj zdravim tady Alvarez,

To co si napisal ma zaujalo.
Prejdem rovno k veci.
K sobote.
Su ludia, ktory zastavaju nazor ze je spravne svatit nedelu, potom ti ktori hovoria ze sobotu, veriaci ktori tvrdia ze nie je dolezite ktory den a napokon stvrta skupina ludi - ze netreba svatit ziadny den.

Rad by som pohovoril trochu o sobote a hned k tvojej otazke c 1.
Hovoris ze stara zmluva bola pre izraelcov. Cize svatenie soboty sa tyka len zidov a nie celeho sveta.

A co potom verse Gen 2:1-3
Uz pri stvoreni Boh oddelil a pozehnal siedmy den- sobotu.
Adam a Eva svatili sobotu. Boli azda zidia?
Stary zakon to nie su len dejiny izraelcov ale dejiny celeho ludstva. Bol Noe zid? Enoch bol zid? Nie a predsa svatili sobotu.
Sobota bola ustanovena uz v raji a co je este dolezitejsie existovala este pred padom cloveka do hriechu. V dokonalom stave.
To znamena ze este predtym ako ludstvo prvykrat zhresilo uz bola dana sobota.
Sobota tu bola od stvorenia sveta, ludia ju svatia aj v sucasnosti a budu aj dalej.
Adam, Eva svatili sobotu, aj Enoch Noe, Abraham, Izak, Jakob, dalsi..Jezis Kristus svatil sobotu, apoštoli zachovavali sobotu a dalsi veriaci v stredoveku az po dnes.
V celych dejinach ludstva je uzasna kontinuita svatenia soboty.

Bozim cielom bolo aj v starom zakone aby Ho poznali aj ostatne narody nielen izraelci. Okrem toho v izraelskom narode zili aj prislusnici inych narodov. Napr. Joz:9 obyvatelia mesta Gibeona.

Dalej uvadzas desatoro. 2Moj 20 a 5Moj5.
Sobota je pevnou sucastou desiatich Bozich prikazani.
Pytam sa, preco jedno ustanovenie o sobote neprijimame a ostatnych 9 prikazani ano. Nie je to zvlastne? Preco RKC zmenila desat Bozich prikazani? Akym pravom? Zj 22:18-19

Preco novy ekumenicky preklad nahradza pojem sobota za den sviatocny? Nie je to zvlastne?

Stary aj novy zakon hovori o sobote. Nie o nedeli.
Hovoris argumentujme len Bibliou. Pismo sa vyklada Pismom. Dobre. V Biblii nie je ani jeden jediny vers ktory by hovoril ze sa ma svatit nedela.

Napokon niekolko versikov z Noveho zakona:
Mat 28:1 Mar 1:21 Mar 6:2 Luk4:16
Mat 12:1-8 Mar 2:23-28 Mat 12:9-14 Mar3:1-5

Mat 24:20 Kol 2:16 Zid 4:9













]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: mkacur v Pátek, 23. červen 2006 @ 10:29:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Alvarez,

Dakujem ti za tvoju reakciu, nedali mi na nu nereagovat. Tu su niektore moje myslienky. Budem rad ak na ne zareagujes.

Ak si precitas texty z knihy Exodus 19. kapitola az po Exodus 24. kapitola , tak v nich je popisane kto a s kym a aku zmluvu uzavrel. Z tychto textov mi vyplyva ze Stara zmluva bola uzavreta Hospodinom s Izraelom.

Dalej, uvadzas, ze svatenie soboty je pre vsetkych ludi, a tvrdite to na zaklade textu Genesis 2,2-3. Najprv chcem uviest jednu vec, slovo „sabbath“ ktore je prelozene do slovenciny ako „sobota“, my vyznam „den odpocinku“. A v tomto texte z Genesis nie je pouzite slovo „sabbath“. Prvykrat je tento vyraz pouzity v knihe Exodus, v knihe v ktorej je zaznamenane uzavretie zmluvy medzi Hospodinom a Izraelom. Nie
Uvadzas, ze uz od stvorenia sveta a cloveka, clovek svatil „sabbath“. Avsak ked citam Bibliu (knihu Genesis) tak nemam ziaden zaznam o tom, ze by Adam a Eva, Enoch, Noe, Abraham , Jakob, Izak svatili „sabbath“. Ano su zmienky o obetiach, oltaroch, obriezke avsak ziadna zmienka o tom zeby oni svatili „sabbath“. Preco by im Boh nepovedal jasne ze maju svatit „sabbath“ ak to bolo tal dolezite, ked im povedla o obriezke, obeti, oltari? Ak poznate mietso v Biblii kde Boh jasne vravi tymto zmienenym ludom jasne ze maju svatit „sabbath“, prosim uvedte ho (text z Gen 2,2-3 neberiem). Po uzatvoreni zmulvy medzi Hospodinoma Izraelom na hore Sinaj Izraleci mali jasne dane ze maju svatit „sabbath“.
Spominate Jezisa, podla ma Jezis Kristus sa narodil do urcitej kultury, do urciteho naroda, tak ako to bolo uz niekolko storoci prorkovane. Prijal vsetky tie veci s tym suvisiace, Mojzisov zakon, ano svatil „sabbtah“, ale okrem toho bol obrezany, taktiez svatil dalsie sviatky, ktore Boh prikazal Izraelcom, ze maju slavit. Vieme, ze Jezis prisiel naplnit vsetko to co o nom bolo napisane v zakone ako aj v prorokoch.
Prva cirkev bola zo zaciatku tvorena Zidmi, preto si myslim ze naozaj niektore veci z Mojzisovho zakona (teda aj „sabbtah“) drzali dalej. Avsak ked citame knihu Skutkov apostolov, tak vidime ako sa evanjelium o Kristovej laske velmi rychlo sirilo medzi pohanov, a ako casto sa Zidia voci nemu stavali na odpor. V Antiochii Syrskej vznikol problem, ked krestania zo Zidov prisli a presviedcali krestanov z pohanov aby sa dali obrezat aby boli spaseni, tak sa zisiel apostolsky konvent a krestanom z pohanov napisali,aby sa zdrziavali modlarskych poskvrn, smilstva a masa zadusenenho a krvi (Sk 15,20). Niekto povie ze to sa jednalo len o obriezku, ja si vsak myslim ze to ma sirsi vyznam, krestania nemusia zakonnicky plnit Mojzisov zakon (do ktoreho spada aj desatoro) a ked si vsimneme v ich liste bratom a sestram nie je tu ziadna zmienka o svateni „sabathu“. Taktiez ked si citame Pavlove epistoly, je v nich vela pokynov a rad ako zit, ako riesit problemy v oblasti moralky, ale myslim si ze nie je v jeho listoch ziadna zmienka o tom, zeby krestania mali svatit „sabbath“. Pre krestanov z pohanov bolo svatenie „sabbathu“ nieco co mozno videli u Zidov ale pre nich bolo niecim novym, preco im to pomot Pavol jasne nenapisal ak to bolo velmi dolezite?. Zaujimavy je text Rim 14,1-12 , kde okrem inych dolezitych veci je tam zmienka o zachovavani nejakeho dna a o nezachovavani nejakeho dna.
Jednu vec chcem este napisat, a to je ta ze krestanstvo nie je subor predpisov , toto mozes ale to nesmies robit. Je to hlavne osobny vztah cloveka s nebeskym Otcom a jeho synom Jezisom Kristom. A ked si clovek uvedomi ako je Bohom milovany, aka je to laska, tak potom tuzi svojho nebeskeho Otca posluchat v tom co On povie. Lebo v jeho srdci je nieco co ho vedie k poslusnosti, k poslusnosti srdca.

Dejiny krestanov su zazanmom o tom ze neustale krestania ze svatili „sabbtah“, to pises ty. Ja vsak mam zaznami o tom ze uz v 2. storoci sa krestania stretavali v nedelu. Ak mas k dispozicii nejake zaznami na podporu vasho tvrdenia rad si ich precitam ak ich mozete poskytnut.
RKC zamenila sobotu za nedelu, no to je zase z tvrdeni ktore si myslim potrebuju byt dolezene nejakym dokumentom, ak o nom vies tak ho uved.

Si nespokojny s tym, ze v ekumenickom preklade je uz pouzity vyznam „den odpocinku“ namiesto slova „sobota“. Ako som uz uviedol skor, skutocny vyznam slova „sabbath“ je naozaj „den odpocinku“.

Nikde v Biblii nie je napisane ze mame svatit nedelu. To mate pravdu, ja vsak zijem v Novozmluvnej dobe a ked si citam knihy Novej zmluvy, tak tam nevidim, ze by bolo jasne napisane, ze krestania maju svatit „sabbath“ (pamatajme na to ze Jezis ustabovil novu zmluvu, cize nejaka stara zmluva musela skoncit. Otazka ktora je ta stara zmluva je dolezita, bola to zmluva uzavreta medzi Hospodinom a Izraelom, ktorej sucastou bolo aj desatoro. Rim 10,4; 2. Kor 3, 1-11). Ak o takom texte viete, prosim ukazte mi ho.

Ohladom versov vami uvedenych:
Mat 28,1 marek 1,21 Mar 6,2 Luk 4,16 – tieto texty vravia o zvyklostiach Jezisovych aj jeho ucenikov – mne z toho vychadza to ze Jezis aj ejho ucenici predsa zlil v urcitej kulture. Pre mna to nie je jasne slovo o tom ze mam svatit „sabbath“. Inac jezis bol obrezany ako kazdy zidovsky chlapec, obriezka sa spomina u Abrahama, podobne ako vy tvrdite ze svatenie „sabbathu“ sa spomina este pre Mojzisom. Nemali by sme vziat do uvahy co ma krestan plnit aj obriezku?

Mat 24,20 – tam je „sviatocny den“ nie sobota. Sviatocny den podla man mohol byt aj niektory den pocas vyrocnych sviatkov ktore Zidia mali.

Kol 2,16 – tento vers je potrebne citat v kontexte celeho listu, nie si ho vytrhnut a na nom postavit nejake tvrdenie. Najlepsie by bolo si precitat aspon pasaz ktora zacina v druhej kapitoel versom 11. az po vers 23. . A tiez tento cirkevny zbor nebol tvoreny len krestanmi zo Zidov ale aj z pohanov, ak sa nemylim. Preto si myslim ze text vo versi 16. sa ma chapat tak, ze Pavol im pise ze nikto ich nema posudzovat za to co jedia alebo piju, a ani za to ze ze nesvatia sviatky, novmesiace a „sabbathy“ ( u nas prelozene soboty).

Tak zatial tolko.

Prajem ti pokoj a milost od Boha nasho Otca a Jezisa Krista , nasho Spasitela.

Martin Kacur


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: mperda v Pátek, 21. červenec 2006 @ 05:04:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://sweb.cz/bonnke-praha02
Výše uvedený článek Adventistů vnímám jako "jiné" Evangelium, než Ježíše Krista, ať už je od "anděla s nebe" nebo jejich prorokyně.

Světím v Kristu každý den!



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Alvarez v Pátek, 21. červenec 2006 @ 13:56:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Mkacur,

som rad ze si napisal svoju reakciu.

Budem sa snazit postupne ti odpovedat na niektore tvoje myslienky.

1. Stara zmluva bola uzavreta medzi Hospodinom a Izraelom. A do Mojžišovho zakona spada aj desatoro.

Je tolko odlisnosti medzi ceremonialnym (mojzisovym) zakonom a desatorom ze ani neviem kde zacat. Pokusim sa niekolko ich vyzdvihnut.

Desatoro Mojzisov zákon

1.
bolo povedané Mojzis hovori
samotným Bohom, EX 24:3
EX 20:1-2

2.
bolo napisane Bohom Mojzisom napísané
EX 31:18 32:16 Ex 24:4
Deu 31:9 31:24-26

3.
Boh ho napisal do kamena Mojzis do knihy
Ex 31:18, na znamenie Ex 24:4, 7
vecnosti.

4.
Dal Boh Mojzisovi Levitom dal Mojzis
Ex 31:18 Deu 31:25-26

5.
Bolo ulozene v Bolo ulozene pri
truhle zmluvy truhle zmluvy
Deu 10:5 Deu 31:26 1Kral 8:9

6.
je zákonom slobody Zákon ktorý zväzuje
Jak 1:25 Gal 5:1,3

7.
Odkrýva hriech Hovori o obeti za hriech
Rim 7:7 Lev 7:37

8.
je morálny zákon ceremoniálny zákon
Ex 20 Lev 7:37

9.
Prestúpit co i len nespomína žiadny trest
jedno prikázanie
znamená trest smrti
1Jan 3:4 Rim 6:23

10.
Je duchovné Telesné
Rim 7:14 Žid 7:16

11.
Cez vieru v Krista Zrusene Kristom
je ustanovené Lev 7:37
Rim 3:31 2:13 Dan 9:26-27
Mat 5:17-19 Mat 27:51
Mat 19:16-19 Efe 2:15
Jak 2:10-12 Kol 2:14-17
1Kor 7:19 Žid 7:18 10:1 9:9-10
Žid 8:10
Ján 14:15
1Jan5:2-3
Jan 15.10
Zjav 14:12 22:14-15


Historické dokumenty v dejinách kresťanstva, ktoré uznávajú rozdiely medzi Desatorom a Mojžišovým zákonom:

1566 Helvetske vyznanie viery Zurich
1571 9 článkov Anglikánskej Cirkvi
1647 Westminsterské vyznanie viery atd.

Preto davat na jednu uroven obriezku a desatoro je dost divne.
A aj keby si uznal len polovicu rozdielov stale ich je dost a dost dolezitych.

To co si napisal, ze krestanstvo nie je subor predpisov ale vztah, s tym uplne suhlasim.
Ale Desatoro je presne o tom- o vztahu.
Prve styri prikazania vo vztahu Boh a clovek
a sest clovek - clovek.

Hovoris ze desatoro uz neplati, tak ako ceremonialny zakon.
Takze si mozem robit modly, nadavat na Boha, kradnut, zabijat atd.
A tak preco potom jedno vytrhneme sobotu - a povieme ze to uz neplati, lebo to bolo pre zidov, a ostatnych devat si ponechame.?
Nie je to zvlastne?

A este kratko k tomu Genesis.
Aj keby v pasazi o stvoreni nebolo pouzite slovo sabath - je tam vyslovne napisane:

A Boh dokonal siedmy den svoje dielo, ktore cinil, a odpocival siedmeho dna od vsetkeho svojho diela, ktor ucinil.
A Boh pozehnal siedmy den a posvatil ho, lebo v nom si odpocinul od vsetkeho svojho diela, ktore stvoril Boh ciniac.

Ja neviem, ale mne to pripada byt napisane dost zrozumitelne.

A v Ex 20 v desatore, je na to odvolavka.

Pamataj na den soboty aby si ho svatil......Lebo sest dni cinil Hospodin nebesia a a zem a more vsetko co je v nich a odpocinul siedmeho dna. Preto pozehnal Hospodin den soboty a posvatil ho.

Okrem toho Izraelci svatili sobotu uz pred Sinaiom.
Ex 16:22-30 pribeh s mannou

A Jezis Kristus, ked zil tu na zemi, nam okrem ineho siel prikladom. Vo vsetkom co robil.
A nepotreboval svatit Sobotu preto lebo sa narodil do nejakej kultury ktora to tak robila.
Pretoze svojim spravanim sa uz aj tak vymykal a uz aj tak provokoval farizejov a dalsich ze by to bolo uz jedno ci by chodil v sobotu do synagogy alebo nie.

On to robil preto lebo Bozi zakon - Desatoro je vecny:

Zid 13:8
Zalm 89:34
Jak 1:17
Mal 3:6-7

Snad som odpovedal aspon na niektore tvoje otazky.
A rad by som vedel co si myslis ty. Ked citas Bibliu co je dobre - nedela - sobota - alebo nezalezi na dni. Viem ze ti mozno tato otazka pripada taka zjednodusujuca a instantna, ale predsa ak budes chciet tak mi na nu odpovedz, budem rad.

Prajem ti Bozie pozehnanie.

Alvarez



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Alvarez v Pátek, 21. červenec 2006 @ 14:02:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
LEn taka technicka vec,


Tie body od 1 do 10, snazil som sa to pisat v stlpcoch a nakoniec mi to takto domiesalo.
ale kazdy bod su dva stlpce len su spojene tak to vyzera mozno tak nezrozumitelne.

..:)
Diky

Alvarez



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: mkacur v Čtvrtek, 24. srpen 2006 @ 15:43:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj alvarez, trichu mi trvalo ale predsa som tu. nemusis sa ospravedlnovat, tu tabulku poznam, mam ju v jednom zo svojich materialov, co uci CASD. Mna by vsak zaujimala na zaklade akeho biblickeho textu tvrdite, ze Desatoro je nazvane v Biblii Bozi zakon a ze vsetky ostatne prikazania a nariadenia ktore Hospodin nariadl Mojzisovi je nazvane Mojzisov zakon? Na tuto otazku som zatial od nikoho z CASD nedostal odpoved. Pre zaujiomavost, si precitak celu 8 . kapitolu knihy Nehemiasa A shromaždil sa všetok ľud ako jeden muž na námestie, ktoré je pred Vodnou bránou, a povedali Ezdrášovi, učenému v zákone, aby doniesol knihu zákona Mojžišovho, ktorý to zákon prikázal Hospodin Izraelovi. 2 A tak doniesol kňaz Ezdráš zákon pred shromaždenie, kde bolo všetko od muža až po ženu, a pred všetkých rozumných, schopných počuť, prvého dňa siedmeho mesiaca. 3 A čítal z neho pred námestím, ktoré je pred Vodnou bránou, od rána, hneď, ako bolo svetlo, až do poludnia pred mužmi i pred ženami i pred všetkými tými, ktorí boli schopní rozumieť, a uši všetkého ľudu boly obrátené ku knihe zákona. 4 A Ezdráš, učený v zákone, stál na vyvýšenom drevenom rečništi, ktoré spravili na tú vec. A vedľa neho stál Mattitiáš, Šema, Anaiáš, Uriáš, Chilkiáš a Maaseiáš, po jeho pravej ruke, a po jeho ľavej ruke stál Pedaiáš, Mišael, Malkiáš, Chašum, Chašbaddana, Zachariáš a Mešullam. 5 Ezdráš otvoril knihu pred očami všetkého ľudu, lebo stojac na rečništi bol nad všetkým ľudom. A keď ju otváral, povstal všetok ľud. 6 A Ezdráš dobrorečil Hospodinovi, tomu veľkému Bohu, a všetok ľud odpovedal: Ameň, ameň! pozdvihnúc svoje ruky. A zohnúc sa poklonili sa Hospodinovi tvárou k zemi. 7 A Ješua, Báni, Šerebiáš, Jamin, Akkúb, Šabbetaj, Hodiáš, Maaseiáš, Kelíta, Azariáš, Jozabad, Chanán, Pelaiáš a Levitovia vyučovali ľud zákonu. A ľud stál na svojom mieste. 8 A čítali z knihy, zo zákona Božieho, srozumiteľne, vykladajúc smysel. A tak rozumeli ľudia tomu, čo sa čítalo. 9 Potom riekol Nehemiáš, a on bol tiršata, a kňaz Ezdráš, učený v zákone, a Levitovia, ktorí vyučovali ľud, všetkému ľudu: Tento deň je svätý Hospodinovi, vášmu Bohu, preto nesmúťte ani neplačte! Lebo plakal všetok ľud, keď počuli slová zákona.Potom riekol Nehemiáš, a on bol tiršata, a kňaz Ezdráš, učený v zákone, a Levitovia, ktorí vyučovali ľud, všetkému ľudu: Tento deň je svätý Hospodinovi, vášmu Bohu, preto nesmúťte ani neplačte! Lebo plakal všetok ľud, keď počuli slová zákona. 10 A povedal im: Iďte a jedzte tučné a pite sladké a posielajte čiastky tomu, kto nemá nachystaného; lebo tento deň je svätý nášmu Pánovi, a nermúťte sa, lebo radosť Hospodinova je vašou silou. 11 A tak tíšili Levitovia všetok ľud a hovorili: Buďte ticho, lebo toto je svätý deň, a nermúťte sa! 12 A tak odišiel všetok ľud jesť a piť a posielať čiastky a sláviť s veľkou radosťou, lebo porozumeli slovám, ktoré im oznámili. 13 Potom druhého dňa sa shromaždily hlavy otcov všetkého ľudu, kňazi aj Levitovia k Ezdrášovi, učenému v zákone, a to aby ďalej pozorovali na slová zákona. 14 A našli napísané v zákone, že Hospodin prikázal skrze Mojžiša, aby synovia Izraelovi bývali v stánoch na slávnosť siedmeho mesiaca 15 a že to majú dať vyhlásiť. A tak dali vyvolať vo všetkých svojich mestách i v Jeruzaleme povediac: Vyjdite na vrchy a doneste olivových haluzí a haluzí olejových stromov, myrtových haluzí, palmových haluzí a haluzí hustých stromov narobiť stánov podľa toho, jako je napísané.16 A tedy vyšiel ľud, a doniesli a narobili si stánov, každý na svojom postreší a na svojich dvoroch i v nádvoriach domu Božieho i na námestí Vodnej brány i na námestí brány Efraimovej. 17 A tak narobili, všetko shromaždenie tých, ktorí sa navrátili zo zajatia, stánov a bývali v stánoch; lebo neboli tak urobili synovia Izraelovi odo dní Jozuu, syna Núnovho, až do toho dňa. A bola radosť veľmi veliká. 18 A čítali z knihy zákona Božieho deň ako deň, od prvého dňa až do posledného dňa. A slávili slávnosť sedem dní. A ôsmeho dňa bolo slávnostné shromaždenie podľa poriadku. Vsimni si hlavne verse 1., 2. ,3., 8., 18. - kniha Mojzisovho zakona, zakon, kniha zakona, kniha Bozieho zakona. Pre mna je to to iste. Co myslis ty? Citoval si mi Genesis2,2-3. No z toho mi vobec nie je jasne ze Boh vravi cloveku ze ma pamatat na sabbath, a ma ho svatit. Ved v Genesis 1 po stvoreni cloveka im jasne vravi co maju robit, taktiez v Gen 2,16 a dalej je jasny prikaz o tom co maju robit. Ziadna zmienka o sabbathe. Ak by to tak bolo ako vravis, preco v celej knihe Genesis nie je ani jedna zmienka o tom, zeby Adam, Eva, Noe, Abraham, Izak, Jakob svatili sabbath? Ak to bolo tak dolezite , preco to pri ich zivote vobec nie je spomenute?Co mi ta odpovies? Mimochodom znovu opakujem v originale Biblie sa slovo "sabbath" nespomina v knihe Genesis, az v knihe Exodus. Pozri si Nehemias 9,13-14 Potom si sostúpil na vrch Sinai a hovoril si s nimi s neba, dal si im spravedlivé súdy a pravdivé zákony vyučujúce, dobré ustanovenia a prikázania. 14 A dal si im poznať sobotu svojej svätosti a prikázal si im zachovávať prikázania, ustanovenia a vyučujúci zákon skrze Mojžiša, svojho služobníka. Je to text v tejto kapitole kde sa lud modli, a v modlitbe hovoria o vsetkom co Boh urobil , vyznavaju aj hriechy naroda. No a verse 13. a 14. vravia kedy, kde a od koho dostali Izraelci zakon a kedy dostali nariadenie o sabbathe. Co si myslis ty o tomto texte? A este jedna poznamka, vravis, ze kedze podla mna uz neplati desatoro, tak mozem s kludom hresit. No lenze ja som to nikde nepovedal a vobec to nie je moj nazor, ze teraz si mozem robit co hccem. V Novej zmluve predsa aj Jezis aj Pavol jasne ucia ako mam zit ako Jezisov ucenik, krestan. Napr.:Matus 5, - kazen na hore a koepc dalsich textov z evnajelii, Pavol aspon Galatanom 5, 16-25 ( a mohol by som zuviest dalsie texty). Zatial tolko. Prosim napis mi sdvoje reakcie na moje otazky. Mato


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: mkacur v Čtvrtek, 24. srpen 2006 @ 21:40:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj alvarez,
este som ti zabudol odpovedat na jednu tvoju otazku.
Tak ako ja vnimam texty z Biblie, teda mam na mysli knihy Novej zmluvy, pre mna je den ako den, cize tak ako to tu napisal jeden clovek:v Kristu svatim kazdy den.

Prajem Boziu milost.

Mato


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 25. srpen 2006 @ 18:36:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Nepřihlášený,

jestliže chceš tahat věci z věku zákona do věku milosti, tedy svěcení soboty, pak jsi povinen naplnit CELÝ ZÁKON.

Navíc, pokud uvidíš, že někdo z tvých souvěrců sobotu poskvrní, třeba tím, že doma otočí vypínačem, pak jsi povinen ho s ostatními souvěrci bez milosti ukamenovat.

Milost a pokoj přeje Gregorios



Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 27. srpen 2006 @ 17:16:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ještě bych dodal milý Nepřihlášený, že pokud světíš sobotu a jsi povinen dodržovat celý Zákon, pak musíš také obětovat Bohu zvířecí oběti.

Zbavil jsi se Krista a vypadl jsi z milosti.

Je to horší stav, než když někdo upadne do světa a do hříchu a nějaký čas v něm žije.
Ten sice odpadl od prožívání milosti, ale neodpadl od milosti samotné. Je si vědom svého hříchu. A má možnost návratu.

Kdo ale hledá ospravedlnění v Zákoně, ten od milosti skutečně odpadl a hrozí mu zatracení, protože Zákon pro člověka nic jiného nemá.

Vím, že někdo mi může namítnout Slovo z Kolosenským :

"Proto žádný vás NESUĎ pro pokrm, aneb pro nápoj, aneb ze strany svátku,
neb novměsíce neb SOBOT." (Kol 2,16)

Ale zde nejde o to, že nemáme soudit toho, kdo sobotu SLAVÍ, ale o souzení ze strany farizeů a zákoníků, byť věřících, že ji křesťané svobodní od zákona NESLAVÍ!
Věřící , kteří NESLAVÍ sobotu ani žádné svátky se nemají nechat soudit od judeokřesťanů za to, že tak NEČINÍ!


Pavel velice SOUDIL ty, kdo v Galatských sborech slavili soboty, svátky a nechávali se obřezávat.
A tak máme činit i my, aby se, dá-li Bůh takoví dobyli z osidla ďáblova, kam je chytil do pasti k činění jeho vůle.
Slavení soboty a jakákoli výpůjčka něčeho jiného z věku Zákona je nebezpečný nekřesťanský blud!





]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pondělí, 28. srpen 2006 @ 09:35:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Gregorii,

ještě že sis sám uvědomil svou vlastní chybu.

Řekni, (a přiznám se, že jsem onen článek rychle přeletěl, odsuzuje onen článek jako nevěřící a zbavené Krista, odpadlíky do pekel ty, kteří nesvětí sobotu podle tohoto článku?

Ale abych byl k tobě konkrétnější.

Tvůj uvedený odkaz na:

"Proto žádný vás NESUĎ pro pokrm, aneb pro nápoj, aneb ze strany svátku,
neb novměsíce neb SOBOT." (Kol 2,16)

není v bibli jediný.

Už tvé použité z Ga 5:

5,4 Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít ospravedlnění na základě zákona, pozbyli jste milosti.


předchází Ř 15:

14,3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.
14,4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.
14,5 Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
14,6 Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.

Ještě upozorňuje, že tebou použité slovo Písma z Ga 5 se vztahuje na problém toho, že Galatští se chtěli nechat obřadně začlenit obřízkou. Problém nebyl ani tak v samotné obřízce, ale v učení, že kdo nebyl obřezán, nebude spasen. To by znamenalo, že jistě jsou povinni dodržovat celý Zákon.

Ano, pak by vypadli z Boží milosti, a museli by naplnit celý Zákon, neboť kdyby jen v jediném přikázání selhali, porušili by celý Zákon. Vzhledem k tomu, že Galatští byli mateni, těmi, kdo tvrdili, že bez obřízky a dodržování Zákona nebude nikdo spasen, musel Pavel zakročit.

Vždyť byla v ohrožení celá zvěst o Kristu. Kdyby totiž bylo možné pro člověka býti spasen ze Zákona , pak by byla Kristova oběť zbytečná. Ale víme, že nikdo z lidí, krom Krista, není schopen Zákon naplnit. A proto přišel Kristus, aby za nás Zákon naplnil, a my mohli být spaseni skrze Boží milost.

Jenže, tohle nesmí znamet, že člověk může žít jak se mu zlíbí. Ano, ti kdo se chtějí nechat obřezat. Jsou nuceni dodržovat celý Zákon. Ovšem ti, kdo žijí z Boží milosti, žijí z víry pro Boha a naplňují svým životem to, co Zákon vlastně vyžaduje.

Adventisté se neobřezávají. Dodržují sobotu. Ano, mají nějaké předpisy o sobotě, ale rozhodnutí ponechávají na svědomí každého věřícího. Věří, že dodržováním soboty, nebo spíše toho, co se od Boha o sobotě vyžaduje, docházejí většího duchovního požehnání. No mají své přesvědčení před Pánem.

A je to špatné? Ruší tím skutečně Boží milost, jak jsi psal? A jakpak? Tvrdí snad oni, že jedině tehdy, když dodržuješ sobotu, budeš spasen? Tvrdí snad že nedodržováním soboty podle onoho článku, přicházíš o své spasení.

Co oni činí jiného, špatnějšího, než činíš ty sám? Vždyť ty také přeci kážeš, že žena se má a nemá oblékat tak či onak, že si má pokrývat hlavu při modlitbách, apod., a přitom myslíš na co? Že žena nepřikrývající si hlavu, přijde o své spasení, že žena v kratší sukni bude zatracena? Učíš toto, nebo ne?

Ale co já mám proti tobě, nyní? Toto Písmo:

R 14,3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.
14,4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.
14,5 Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
14,6 Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.

Toto Písmo o tobě říká, že soudíš své bratří a odsuzuješ je za to, že se rozhodli Pánu dodržovat určitý den.

Ty tvrdíš, že oni pozbývají své milosti od Boha, ale Písmo říká, že oni obstojí, že Pán má moc je podepřít.

Tys je zprvu odsoudil za to, že dodržují sobotu, ale Písmo říká, že oni mají mít jistotu svého přesvědčení, neboť sobotu zachovávají svému Pánu k jeho cti.

Ty sám tvrdíš mnohokráte, co máme a nemáme dělat. Napomenutí jiných, že se máš mírnit v tom, že jiným přikazuješ, tvrdě zastáváš, že je to podle Písma, ač ti přinášejí i své oponenství z Písma. Ale já tě také za to nesoudím, že tak či jinak činíš. Nelíbí se mi, že okamžitě svým oponentům tvrdíš, že jsou mimo mísu, a že jsou děti, a nedospělí, a přicházejí o Boží požehnání a momentální obdarování Ducha.

No, ale když jiný přijde a řekne, že dodržovat sobotu lze podepřít Písmem, a že je prospěšné ji dodržovat, pak náhle vzkřikneš, že oni se odlučují od Krista.

Měl bych ti připomenout, že Adventisté svou spásu nezakládají na dodržování soboty, tedy tak že pokud by ji nedodržovali, byli by zatraceni. O kristově milosti mluví a učí ji.

Pak učí, že je prospěšné a vzácné před Bohem sobotu dodržovat.

Možná se někde vyhrabe, že Adventisté prohlásili, že bez dodržování soboty, nebude nikdo spasen. Možná...... rád bych si to přečetl.

Nicméně z mého pohledu: oni smí a mohou dodržovat sobotu. Je to před Bohem vzácné a milé. Oni o sobotě obdržují od Boha požehnání, nebo nikoliv?

Řekni mi, Gregu, když Adventisté dodržují sobotní den, činí tak Bohu k jeho slávě, nebo nikoliv?

No, a teď mě suď.

Petr Šíma


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: mkacur v Pondělí, 28. srpen 2006 @ 10:45:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
suhlasim s tym, ze je dolezita sloboda a laska medzi bratmi. Ak niekto chce svatit sobotu, nech si to robi ak je o tom presvedceny. Ja osobne s tym nemam problem.
Avsak ja som sa stretol u adventistov s pevynm tvrdenim, ze z Pisma je jasne ze krestania maju svatit sobotu a nie iny den. A ze dokonca ak niekto svati iny den tak vlastne ma hriech. Dokonca aj E.G.Whiteova pise o tych krestanoch, ktory svatia iny den, ze maju znak selmy.
A niekedy mam osobny pocit (to znamena ze to nemam nejako podlozene) ze vsetko sa toci u adventistoch viacmenej okolo 4. prikazania, svatenie soboty.
Ak vravime o laske a slobode k bliznemu, tak to mi prave chyba u adventistov, aspon co ja som sa stretol.
A dokonca som sa stretol u nich aj s ucenim, ze kto nesvati sobotu nemoze byt spaseniy. No a s tymto nemozem suhlasit.
A okrem svatenia soboty su dalsie veci u advetntiostov, ktore su diskutabilne, rok 1844, vysetrovaci sud, ciste a neciste jedla, desiatky ako prikaz, co bude po smrti cloveka, Jezis = archanjel Michael.

Zial nedostavam odpovede na moje otazky od ludi CASD, ale dufam ze sa dockam.

Dakujem za rozne reakcie, ktore tu citam, nutia ma premyslat, skumat Pismo a stale mat lasku k druhym.

martin Kačur


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pondělí, 28. srpen 2006 @ 12:32:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano Martine,

já s tebou jen mohu souhlasit.

Pokud zakládají své spasení na sobotě, je to jejich chyba. Chtějí-li si na tom zakládat, Kristus jim nic neprospěje.

Nicméně, nesmíme jednat stejně jako třeba někteří z nich. Nesmíme tvrdit, že pokud oni slaví sobotu, pak jednají zcela zle.

Zlé je ovšem tvrdit, že kdo nesvětí právě sobotu hřeší tak, že je označen šelmou a propadá odsouzení k věčné smrti.

Stejně zlé je však říci, že svěcení soboty je hříchem a znakem šelmy, a odvádí to od spásy v Kristu (ovšem je zde ale.... pokud si na svěcení nezakládají své vlastní spasení).

Také zde přepisuji Písmo ze Skutků:

21,15 Potom jsme se připravili na cestu a vydali se do Jeruzaléma.
21,16 S námi šli i někteří učedníci z Cesareje a vedli nás k Mnasonovi z Kypru, jednomu z prvních učedníků. U něho jsme se měli ubytovat.
21,17 Když jsme přišli do Jeruzaléma, přijali nás bratři s radostí.
21,18 Nazítří se Pavel odebral i s námi k Jakubovi, kde se sešli všichni starší.
21,19 Pavel je pozdravil a vyprávěl jim podrobně všechno, co Bůh jeho působením vykonal mezi pohany.
21,20 Když to vyslechli, chválili Boha. Potom řekli Pavlovi: "Pohleď, bratře, kolik tisíc židů uvěřilo v Krista, a všichni jsou nadšenými zastánci Zákona.
21,21 O tobě se doslechli, že prý učíš všechny židy, žijící mezi pohany, aby odpadli od Mojžíše: aby přestali obřezávat své syny a žít podle otcovských zvyků.
21,22 Co teď? V každém případě se dovědí, žes přišel.
21,23 Udělej tedy, co ti radíme: Jsou tu čtyři muži, kteří na sebe vzali slib. Připoj se k nim,
21,24 podrob se s nimi očistnému obřadu a zaplať za ně, co je předepsáno; pak si budou moci dát ostříhat hlavu. Tak poznají všichni, že není ani trochu pravdy na tom, co se o tobě říká, a že naopak sám jsi věrný Zákonu a žiješ podle něho.
21,25 Pokud jde o pohany, kteří přijali víru, těm jsme písemně oznámili své rozhodnutí, že nemají jíst pokrmy, obětované modlám, ani krev, ani maso zvířat nezbavených krve, a že se mají vyvarovat smilstva."
21,26 Nato Pavel vzal ty muže s sebou a na druhý den se s nimi dal zasvětit. Pak šel do chrámu a oznámil, kdy se skončí očistné dny a za každého z nich bude přinesena oběť.

První církev, tedy různá společenství první církve byla složena z pohanů a židů. Pavlovi nedělalo problém se podřídit předpisům Zákona. Samozřejmě, on nebyl pohan, ale žid. Pohany učil, že jsou spaseni skrze milost, a tak se nemusejí nechávat tělesně obřezat. Sám však žid, byl věrný Zákonu a žil podle něho. Židům byl žid (tedy mezi židy) a pohanům byl jako pohan. Byl svobodný v Kristu. Nemusel se nechat očistit, nemusel se nechávat ostříhat, nemusel přinést oběť za hřích, že se poskvrnil stykem s pohany. A přesto to udělal. Pozbyl tím snad milosti v Kristu?

Anebo toto Písmo ze Skutků:

16,1 Tak se Pavel dostal také do Derbe a do Lystry. Tam byl jeden učedník jménem Timoteus; jeho matka byla Židovka, která uvěřila v Krista, ale jeho otec byl pohan.
16,2 Bratři v Lystře a v Ikoniu o něm vydávali dobré svědectví,
16,3 a Pavel ho chtěl vzít s sebou. Z ohledu na tamější židy jej dal obřezat: všichni totiž věděli, že jeho otec byl pohan.

Timoteus byl po matce žid, po otci pohan. Uvěřil v Krista, ale nebyl obřezán. Uvrhl snad Pavel Timotea do hříchu, že ho nechal obřezat? Anebo, vzal mu tím Boží milost? Vypadl pak tedy Timoteus z Boží milosti? Mezi uvěřivšími pohany, směl být Timoteus neobřezaný, ale kvůli židům, nechal Pavel Timotea obřezat.

Já vím, že církev těch dnů byla polarizovaná na uvěřivší židy a uvěřivší pohany. A že pohanům bylo předáno apoštolské rozhodnutí, že se nemusejí obřezávat, že nemusí žít podle předpisů Zákona, ale jen že se mají stranit porušování určitých starozákonních přikázání.

Do této polarity církve promlouval Pavel:

Ga ,1 Vy pošetilí Galatští, kdo vás to obloudil - vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný!
3,2 Chtěl bych se vás zeptat na jedno: dal vám Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli?
3,3 To jste tak pošetilí? Začali jste žít z Ducha Božího, a teď spoléháte sami na sebe?
3,4 Tak veliké věci jste prožili nadarmo? A kdyby jen nadarmo!
3,5 Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste slyšeli a uvěřili?

Onen problém tedy nebyl v tom, že jedni dodržovali Mojžíšův Zákon (dodržovat Mojžíšův Zákon totiž není a nemůže být hřích). Problém vidím spíše v tom, že ti kdo byli horlivými plniteli Zákona, nutili pohany (tedy ty, kdo nedodržovali předpisy Zákona), že se musejí nechat obřezat, jinak přijdou o posvěcení Duchem, že Bůh mezi nimi nebude mocen učinit zázraky. V tomto byl problém. Bůh svého Ducha neudílí na základě dodržování Mojžíšového zákona, ale pro víru v evangelium. Také nečiní zázraky pro dodržování Zákona, ale proto že kdo uvěřili, získali od Boha jeho Ducha.

Boží púožehnání Ducha tedy nepřichází pro dodržování předepsaných formulí Zákona, ale pro víru v evangelium. Samozřejmě, že víra se uplatňuje skutky lásky a dodržováním Božích přikázání, ale ne obřadních náležitostí, nýbrž dodržováním toho, co Zákon vyžaduje. A Zákon vyžaduje, aby člověk miloval a ctil Boha, a aby miloval každého člověka jako sebe sama. Láska pak sama přináší ovoce. Kdo miluje, neučiní nic zlého druhému. Kdo miluje Boha, ten přestává od hříšných skutků.

Zákon nebyl zrušen. Byl v Kristu naplněn. Ne však tak naplněn, že kdo věří v Krista, může i nadále hřešit. A co je vlastně hřích? Kdo určuje, co je hřích? A kde je obsaženo, co je hříchem a co jím není? V Zákoně. V Zákoně je totiž zaznamenáno, co je a co není hřích. Kdyby nebylo Zákona, nikdo by nevěděl co je hříchem. Zákon nás tedy učí, co je a co není hřích. Kdyby nebylo Zákona, nepoznali bychom, co je hřích. Když však čteme Mojžíšův zákon (včetně desatera, neboť ono se v Zákoně rozvádí), pak zjišťuje a poznáváme, co je hřích.

V Kristu se však stalo něco zvláštního. Kdo uvěřil, dostal dar Ducha a láska Boží byla vylita do jeho srdce. Skrze lásku v Boha tedy člověk může porozumět tomu, co je a co není hřích. Může porozumět, neboť má mysl Kristovu, a má Ducha, který jej vyučuje.

Ovšem, Duch nejde proti Zákonu, a Zákon nejde proti Duchu. Láska tedy není popřením Zákona, ale je naplněním Zákona.

Je to jediná cesta, tedy víra uplatňovaná láskou, jak skutečně naplnit Zákon.

Kdo tedy miluje Boha, naplňuje to, co Zákon vyžaduje. Tak například: Boží láska nás učí, že neučiním bližnímu nic zlého. Tedy vnitřně vím, že bych zhřešil, kdybych třebas spal s manželkou jiného. A Zákon říká: nepožádáš manželky bližního svého, pak rozvádí dál, že kdo by spal s ženou jiného, bude potrestán. Láska Boží nás vede k tomu, že se nám hnusí krvesmilstvo. A jasně pociťuje, kaž až sahá krvesmilstvo. No a Zákon přesně cituje, co je krvesmilstvem. Z Ducha víme, co se Bohu nelíbí, a Zákon to slovně vymezuje.

Dodržovat tedy Zákon není zlé a není to hříchem. Je však milná doměnka v tom, že bez milosti Boží jsme schopni Zákon naplnit a jedině pečlivým dodržováním (obřadností) Zákona můžeme být spaseni, a že kdokoliv kdo nedodržuje pečlivě Zákon bude zatracen. Další a hlavní mílka je v tom, že jediný kdo může naplňovat Zákon je člověk, který se nechá tělesně obřezat. Proti tomuto obzvláště vystupoval Pavel. Psal, že tělesná obřízka bez obřízky srdce je k ničemu. Hlavní je obřízka srdce. Bez obřízky srdce, totiž není člověk vůbec schopen naplnit Zákon, i kdyby nakrásně přesně dodržoval veškeré předpisy Zákona. Ono totiž nenaplní to hlavní, a to je láska k Bohu a k lidem. Bez toho nelze naplnit Zákon. Zákon totiž vyžaduje milovat Boha a lidi. Lze totiž dát "milosrdný" dar člověku, ale přitom toho člověka nemilovat. Pak již není motivem daru láska, ale jen osobní záměrná zištnost. Člověk tak nedá kvůli tomu kdo potřebuje, ale pro svou vlastní zištnost.

Proto Pavel vyvracel, že jen ten, kdo se nechá tělesně obřezat, bude spasen. Každý člověk, tedy ač je nebo není obřezán tělesně, může naplnit Zákon, ale jen pokud uvěří v Boží milost danou člověku v Kristu Ježíši. Takový totiž přijímá Ducha Božího a skrze Ducha i Boží lásku, která jediná může Zákon naplnit.

Pak již tedy nezáleží na tom, zda někdo dodržuje či nedodržuje ustanovení o sobotě. Pokud totiž mají oba v Kristu obřezané srdce, oba naplňují Zákon. Motivuje je totiž láska k Bohu a lidem. Když tedy ten, kdo nedodržuje předpisy o sabatu, ví že se Bohu líbí dát volno podřízeným, nebo že ho láska motivuje k tomu, aby si jeden den v týdnu oddělil pro čtení bible a pro společenství věřících, pak vlastně plní Zákon. Kdo pak z věřících, studuje Zákon, a plní i takové věci, že neujde míli dále, či nenakupuje nebo nerozdělává oheň, a přitom si je vědom, že i kdyby nakrásně splnil vše, že jen z Boží milosti může obstát, pak činil nikoli z povinnost a vlastní zištnosti, ale právě skrze lásku.

Proto snad i Pavel psal o tom, že kdo dodržuje určité dny nemá znevažovat toho, kdo je nedodržuje (tedy určité Bohem stanovené svátky a předpisy kolem nich). A zase tedy, kdo nejedná podle předpisů Zákona, nemá odsuzovat ty, kdo tak činí.

Prostě, někomu je den jako den. Každý z těch dnů vlastně světí Pánu. A kdo má soboty (svátky), tak činí také ke cti Pána. Ostatní dny však přeci také jedná z Boží lásky.

Dodržováním Zákona tedy věřící v Krista z Boží milosti nevypadne. Vypadne z ní jen tehdy, pokud si bude myslet, že jen tehdy, když bude dodržovat ustanovení pro dny a odpočinky ze zištných důvodů, jako by si myslil, že je něco. Že získá Ducha, a že Bůh bude jednat a činit zázraky jen tehdy, když pečlivě bude dodržovat ustanovení Zákona ze své vlastní síly. V takovém případě pak nespoléhá na Boží smilování, ale na svou vlastní moc. Ale Zákon, tedy to co vyžaduje, lze naplnit jen tehdy, uvěřil-li člověk v Krista, dostal-li Ducha a jestliže onen Duch jedná skrze daného člověka.

Dodržováním ustanovení Zákona totiž člověk spásu nezíská, neboť toho není schopen sám o sobě. Nezíská ani svatého Ducha a jeho zmocnění či pomazání. Veliké skutky Bůh neučiní pro dodržování Zákona. Předně je totiž víra, pak dar Ducha a zmocnění Ducha k naplnění toho, co Zákon požaduje.

Petr Šíma


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 28. srpen 2006 @ 12:41:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


V tom se v podstatě shodneme milý Petře.


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pondělí, 28. srpen 2006 @ 14:21:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregu, :o)))

jen v podstatě?!

To je jako co? Že mám a nemám pravdu?

Ale ne, :o)), děkuji, jsem skutečně rád, že aspoň v něčem se shodneme. Jestli tedy souhlasíš s podstatou toho, co jsem psal, pak je to i nutný takto podávat.

Jen díky tomu, že tu píšeš tak, že to vypadá až zákonicky, ti udílí jiní nominace. Osobně s tou nominací nesouhlasím, dalo mi dosti času (i na modlitbách), abych ti více porozuměl. A tak i dnes vím, že mnohé věci skutečně nebereš jako zákonické přikázaní či zákaz.

Ale jestli skutečně souhlasíš s tím mým, pak sis jistě všiml mého:

Onen problém tedy nebyl v tom, že jedni dodržovali Mojžíšův Zákon (dodržovat Mojžíšův Zákon totiž není a nemůže být hřích). Problém vidím spíše v tom, že ti kdo byli horlivými plniteli Zákona, nutili pohany (tedy ty, kdo nedodržovali předpisy Zákona), že se musejí nechat obřezat, jinak přijdou o posvěcení Duchem, že Bůh mezi nimi nebude mocen učinit zázraky. V tomto byl problém. Bůh svého Ducha neudílí na základě dodržování Mojžíšového zákona, ale pro víru v evangelium. Také nečiní zázraky pro dodržování Zákona, ale proto že kdo uvěřili, získali od Boha jeho Ducha.

Souhlasíš i s tímto?

Petr Šíma


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 28. srpen 2006 @ 21:39:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Milý Petře ( amisrtep ),

díky naším diskuzím na toto téma, mám další nové světlo.

Na Pavlově a Timoteově případě vidíme, sama obřízka ani zachovávání soboty NIC NEZNAMENÁ.
Pavel Timotea formálně obřezal, Timoteus na tom nezakládal své ospravedlnění ani to nebral jako nějakou svoji zásluhu.

Pokud však na tom člověk chce zakládat své ospravedlnění před Bohem a bere to tak, že kvůli tomu má u Pána nějakou zásluhu, pak je povinen
"naplnit všechen zákon". (Ga 5,3)
V takovém případě ten člověk vypadl z milosti
a zbavil se Krista, protože mít Pána a být v milosti lze pouze skrze VÍRU, a kdo tuto víru ztratí ať již kvůli návratu pod zákon nebo kvůli zamilování si tohoto světa nebo upadnutím do
nějakého kardinálního bludu, tak v něm Bůh nemůže mít žádné zalíbení.
Takový člověk je hoden odsouzení, pokud neučiní pokání.
( 1Tim 1,18-20// 1Tim 5,8// 1Tim 5,12//
1Tim 5,15)

Kol 1,21-23 dokonce říká, že ztrátou víry dokonce člověk ztrácí i své POSTAVENÍ v Kristu, do kterého ho uvedl Bůh. Myšleno objektivně.

Z toho, co Pavel píše Timoteovi ( a z mnoha jiných míst ) lze vyvodit, že ti, kdo říkají, že uvěřením v Krista a znovuzrozením je už navždy zajištěna naše věčná spása jsou na omylu.
Timoteus musel podle Pavlových slov DOSÁHNOUT bojem a vytrvalostí VÍRY, věčného života, ke kterému byl povolán.
( 1Tim 6,12-13) Navíc měl zůstat bez poskvny a bez úhony až do zjevení se Pána našeho Ježíše Krista.
A to nelze jinak, než skrze moc Ducha svatého.
Pouze v Duchu svatém jsme bez poskvrny a bez úhony. My to sami nemůžeme vytvořit.
Chce se někdo zbavit svých negativních vlastností? Pak jedině skrze Ducha svatého,
protože v Něm tyto vlastnosti NEJSOU.
Jediné co můžeme je to poskvrnit a pak díky Bohu se očistit skrze krev Kristovu od každé poskvrny těla i ducha.

Sám Pavel ke konci svého běhu na téma víry
a konečné spásy řekl:
"Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, VÍRU jsem ZACHOVAL. ( 2Tim 4,7)


]


Re: Svěcení soboty - povinnost všech národů v každé době (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 28. srpen 2006 @ 14:15:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ahoj Petře ( amisrtep),

odpověď na tvůj příspěvek si vyžádá trochu více času. Do dnešního večera.

Zatím ahoj


]


Stránka vygenerována za: 0.74 sekundy