Nalezené fosílie "suchozemské" ryby mohou zpřesnit teorii evoluce   Další mezeru v evolučním vývoji živočichů se podařilo zaplnit díky nálezu zkameněliny 375 milionů let staré ryby, která byla na půl cesty adaptace na život na souši.

  Londýn, 5. dubna - Fosilie dosud neznámého druhu nazvaného Tiktaalik roseae byly odhaleny ve zmrzlé skále na odlehlém ostrově Ellesmere, téměř 1000 kilometrů severně od polárního kruhu protínajícího Kanadu. V časopise Nature o tom informovali američtí vědci. Zvíře mělo ploutve a šupiny jako ryba, ale lebkou připomínalo krokodýla a krkem, žebry a částečně vyvinutými rameny, lokty a zápěstím suchozemského tvora. Podle paleontologů stvoření žilo v mělkých vodních tocích v subtropickém klimatu, které tehdy v oblasti převládalo, a je možné, že se již vydávalo na občasné výlety na pevnou zem. Téměř celistvé a dobře uchované pozůstatky svědčí o tom, že měl živočich ostré zuby a ploché tělo, jehož délka mohla dosahovat až tří metrů. "Je to ryba, u níž se ale projevuje překvapivá přítomnost typických rysů suchozemských tvorů," řekl Neil Shubin z Chicagské univerzity, který vedl tým paleontologů v průběhu měsíční expedice na ostrově Ellesmere v roce 2004, jíž vyvrcholil pětiletý projekt. "Je to stvoření s ploutvemi, které dokáže dělat kliky," dodal, aby zdůraznil, že se živočich dokázal na svých končetinách podpírat při pohybu na souši. Podle Shubina se zvíře po souši sunulo asi jako dnešní tuleň - dokázalo se vyšplhat z vody na břeh a přemístit se z jednoho vodního toku do druhého. Při pouti přes bažiny zřejmě zvládlo přelézt i dřevěné klády. Předpokládá se, že kromě žáber mělo již i plíce. "Předchozí fosilie, které reprezentují tuto evoluční událost, byly ryby s minimálními suchozemskými rysy nebo naopak suchozemští obratlovci pouze se zbytkovými rysy ryb... Tyto zkameněliny ukazují zvíře, které sedí přímo uprostřed mezi rybami a suchozemskými živočichy," potvrdil význam nálezu Andrew Milner z londýnského přírodovědeckého muzea. Fosilie rovněž naznačuje, že přechod z vody na pevninou zem se odehrál postupně, přičemž přechodnou fází byly ryby žijící v mělkých vodách, dodal.   "Rybonožec" ohromil vědce WASHINGTON/PRAHA, 7. 4. 2006 Vypadá trochu jako krokodýl, ale krokodýl to není. Má hodně znaků společných s rybami, ale do jejich říše už také nepatřil úplně. Tvor, jehož fosílie našli vědci v arktické Kanadě, je dosud chybějícím článkem evoluční skládanky. Pojítko mezi rybami a živočichy, kteří před stamilióny let opustili vodní svět. "Splnil se nám sen," prohlásil Ted Daeschler, jeden z paleontologů, kteří včera zveřejnili podrobnosti převratného nálezu v prestižním časopisu Nature.
Před sedmi lety se vydali na ostrov Ellesmere, ale až v roce 2004 narazili na to, co hledali. "Někdo z nás si všiml, že ze skalního útesu vyčuhuje zkamenělá hlava nějakého živočicha," vzpomínal vedoucí týmu Neil Shubin v rozhovoru pro stanici BBC. Na místě odkryli tři téměř kompletní, dobře zachovalé fosílie. Největší měřila skoro tři metry. "Když jsme v laboratoři očistili kosti od horniny, začali jsme odkrývat opravdu pozoruhodné věci," dodává profesor Chicagské univerzity.

Evoluce v akci Paleontologové novému druhu netradičně nedali latinské nebo řecké jméno. Protože ho našli v oblasti Nunavut, požádali o návrh domorodé Inuity. Jejich rada starších přišla s názvem tiktaalik, "velká ryba z mělkých vod". Proháněla se v nich někdy před 380 milióny let, v době pozdního prvohorního devonu. Skály dnešního arktického ostrova tehdy stály na ohromném světadílu poblíž rovníku. A tiktaalik v evoluční řadě zapadá přímo mezi fosílie ryb s ranými znaky suchozemců a nejstaršího známého čtyřnožce. "Svou anatomií a způsobem života smazává hranice mezi oběma světy. V zásadě tu máme první známý druh, který byl díky své stavbě těla schopen udržet se na souši. Ploutvemi se posunoval po dně nebo po zemi, jako když my děláme kliky. Žertovně mu říkáme rybonožec," řekl Neil Shubin.

Sladkovodní zabiják V silných ploutvích vědci našli kosti "ramene", "lokte" a raného stádia "zápěstí", podobné těm, jaká mají soudobí suchozemští živočichové. Není sice jisté, zda tiktaalik na souš skutečně vylezl, měl však předpoklady k tomu, aby tam dokázal krátce přežívat. Řada znaků vypovídá přinejmenším o tom, že se nepohyboval hluboko pod hladinou, ale na subtropických mělčinách. Oči byly - pro ryby neobvykle - posazené na vrcholu hlavy a chloupky na tlamě nasvědčují, odkud bral kyslík. "Dýchal jako takzvané dvojdyšné ryby. Nespoléhal se výhradně na žábry a více než jeho předchůdci žil ze vzduchu. A aby ho napumpoval do primitivních plic, potřeboval velkou, širokou hlavu," vysvětluje londýnská paleontoložka Jennifer Clarková na internetové stránce společnosti National Geographic. Tiktaalik měl sice tělo pokryté šupinami, ale žebra podobná suchozemcům. Naopak u něj chyběla kostní struktura, která u většiny ryb pokrývá hlavu a navazující část těla. Vědci našli zárodky krku, což znamená, že mohl zvedat hlavu nad hladinu. Byl to dravec s ostrými zuby a protáhlá tlama napovídá, že chňapal po kořisti i nad vodou nebo v okolí - jako krokodýl.

Další rána kreacionistům? Nález nejbližšího rybího předchůdce suchozemských obratlovců vrhá světlo na evoluční kapitolu, která byla zásadní i pro pozdější příchod člověka. "Bez živočichů, jako byl tiktaalik, by nebylo dinosaurů, prvních savců ani hominidů," poznamenávají britské Timesy. "Je stejnou součástí naší prehistorie jako například Australophitecus africanus," zdůrazňuje i profesor Shubin. Tiktaalik roseae (druhou část jména dostal od sponzora úspěšné výpravy) by se prý mohl stát evoluční ikonou podobnou archeopteryxovi, tvoru na přechodu mezi plazy a ptáky. A novým důkazem, že popírači evoluční teorie se nejspíš mýlí.