Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marek.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 174, komentářů celkem: 429700, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 709 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116595274
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Smrt svatého Issy
Vloženo Neděle, 31. březen 2002 @ 07:47:18 CEST Vložil: Bolek

Studijní materiály poslal Pavel

Smrt svatého Issy





( podle knížky " Životopis svatého Issy " od Jaromíra Kozáka, vyšlo v nakladatelství AVATAR v roce 1994 ).





Úvodem - V roce 1878 se do Indie vydal ruský cestovatel Nikolaj Notovič. Jeho prvořadým zájmem bylo studium místních kultur. . V budhistickém klášteře se dozvěděl, že v celé Indii a Tibetu je živá vzpomínka na světce jménem Issa, jehož osud je velmi podoben osudu Ježíšovu.. Ve Šrinagaru dokonce existuje hrob, kde jsou údajně uloženy jeho ostatky. Issa přišel do Kašmíru z Judeje. Notovič tedy zamířil do Tibetu, kde pátral po jeho stopách. Dostal se tak až do kláštera Hemis u Lehu. Cestou si zlomil nohu, takže v klášteře strávil delší dobu. Ze spisu, který zde objevil, mu mnichové předčítali a tlumočník překládal. Notovič si vše pečlivě zaznamenal a po návratu z cesty do Ruska jej chronologicky uspořádal do textu, který je předlohou k tomuto překladu.


....


Po Notovičovi potvrdil existenci originálního textu ještě indický jogín Abbédananda v roce 1922 a po něm Elisabeth Caspari, která byla zřejmě poslední, kdo tyto texty viděl.


Po té, co Tibet byl přepaden čínským vojskem, došlo k diplomatickým sporům mezi Indií a Čínou, které se obě strany pokoušely vyřešit průzkumem starých listinných dokumentů. Tím byl pověřen i kašmírský profesor Fida Hassnain, který výsledky svého pátrání zveřejnil v knize "Pátrání po historickém Ježíšovi". Při své práci objevil nejen politiky požadované listiny, ale též řadu zmínek a zpráv o Ježíši a jeho působení v Kašmíru. Nepodařilo se mu však dostat k textům, z nichž Notovič čerpal. Jak sám uvádí, bylo to tím, že lámové je teď odmítají komukoli ukazovat.


...


Shrneme-li dosavadní poznatky, můžeme se domnívat, že text Issova životopisu je autentický a byl zapsán v roce 32 po Kristu. Bez ohledu na peripetie a nejasnosti spojené s textem se můžeme domnívat, že máme před sebou nadčasovou výpověď o duchovním životě, která může obohatit vnitřní obzor mnoha zájemců o poznání sebe sama ...


....


IX.





Issovi - jehož si Stvořitel vyvolil, aby připomněl uctívání opravdového Boha lidem propadlým hříchu - bylo 29 let, když dorazil do země izraelské.


....


X.


Issa putoval od města k městu a posiloval slovem Boží odvahu Izraelitů, kteří byli blízcí podlehnutí tíze jejich prokletí, a tisíce lidí jej následovalo, aby naslouchali jeho učení. Avšak náčelníci měst se jej obávali a zpravili římského prokurátora, sídlícího v Jeruzalémě. Pak Pilát, prokurátor Jeruzaléma, vydal rozkazy, aby se kazatele zmocnili a postavili jej před soudce. Aby však nevzbudil hněv obyvatelstva, přikázal Pilát, aby byl souzen Hebrejci v jejich chrámu. ... Mezitím Issa, pokračuje ve svých kázáních, dorazil do Jeruzaléma a lidé, kteří již znali jeho slávu, uslyševše o jeho příchodu, šli mu naproti. Otevřeli mu chrám, aby slyšeli z jeho úst, co již řekl jiným městům Izraele.


I řekl jim Issa : ... " Buďte ujištěni, že je blízko den, kdy budete zbaveni temnoty a budete znovu spojeni do jediné rodiny a nepřátelé se budou třást strachy, neboť jsou neznalí přízně velkého Boha ". Kněží a starší, kteří jej slyšeli, byli naplněni obdivem k jeho moudrosti a ptali se ho : .... " kdo jsi a odkud si k nám přišel? Předtím jsme o tobě neslyšeli a neznáme ani tvé jméno". "Jsem Izraelita, a v den mého narození jsem spatřil zdi Jeruzaléma a neslyšel jsem nářky mých bratří porobených otroctvím ani nářky mých sester unášených pohany. Avšak slyše, že nyní moji bratři trpí větší bídu než kdy předtím, vrátil jsem se do země svých otců, abych připomněl svým bratřím víru jejich předků, kteří nás učili trpělivosti na zemi, abychom dosáhli dokonalé a svrchované blaženosti v nebi."


Pak mu staří mudrci položili tuto otázku : " bylo nám řečeno, že neuznáváš Mossovy zákony a že učíš lid, aby nedbal o chrám Boha?". Na to odpověděl : " Nelze zničit, co bylo učiněno našim Nebeským Otcem a napadáno hříšníky. Jen jsem nabádal lid, aby očistil svá srdce od veškerých usazenin, neboť to je skutečný chrám Boží". ....


XI. Kněží a starší slyšeli Issu a rozhodli se nevynášet nad ním soud. .... Prokurátor se velmi rozhněval a poslal své špehy, aby Issu sledovali a hlásili úřadům i to nejmenší slovo, které pronesl k lidu.


Mezitím pokračoval svatý Issa v navštěvování okolních měst a kázal skutečnou cestu Boha a vybízel Hebrejce k trpělivosti a sliboval jim brzké osvobození.


....


XIII. Stále vzrůstající Issův věhlas však nedával Pilátovi spát. Obával se, že by se Issa mohl stát nástrojem rozpoutání vzpoury , ... a proto nařídil špiclům, aby proti němu vznesli obžaloby. Pak byli posláni vojáci, aby jej zatkli a uvrhli do temné podzemní kobky.. Tam byl vystaven mučení, aby byl přinucen sám sebe obvinit a tak jej mohli odsoudit k smrti. ... Bůh však byl s ním a nedovolil mu zahynout v jejich rukou.. .... Kněží a starší prosili Piláta , aby ho osvobodil a mohl se s nimi účastnit nadcházející slavnosti. Toto však Pilát odmítl. Souhlasil však, aby byl vyslýchán před radou starších. .... Světec byl vyveden z vězení před Piláta a byl souzen současně se dvěma zloději. Pilát, obrátiv se k Issovi, řekl: " Je to pravda, člověče, že jsi popouzel lid proti úřadům s úmyslem stát se králem Izraele?" Issa odpověděl : " Člověk se nestává králem vlastním přičiněním. Museli ti říci nepravdu. ... Pouze jsem kázal o Králi Nebeském a o něm jsem řekl, že by jej měli uctívat". .... Po té byli přivedeni svědci. Jeden z nich vypověděl: "Řekl jsi lidem, že v porovnání s mocí krále, který brzy osvobodí Izraelity z poroby pohanství, jsou úřady ničím". "Buď požehnán!" řekl Issa. " Řekl jsi pravdu! Nebeský král je větší a mocnější než zákony člověka a jeho království překonává království této země." ..... Po té Pilát zavolal svědka, který byl podplacen, aby zradil Issu a tento muž řekl Issovi : Což není pravda, že jsi se vydával za krále Izraele, když jsi říkal, že ten kdo vládne v nebi, tě poslal, abys připravil jeho lid?" Ale Issa požehnal onomu člověku a odpověděl mu: "Ty najdeš milost, neboť co jsi řekl, nepochází z tvého srdce." Pak se obrátil k Pilátovi a řekl : "Proč jsi se snížil k tomu, abys nabádal své podřízené ke lži, když i bez toho máš moc odsoudit nevinného?". Když Pilát uslyšel jeho slova, velice se rozhněval a nařídil, aby byl Issa odsouzen k smrti a aby oba zloději byli prohlášeni nevinnými. Soudci poté, co se poradili, řekli Pilátovi: " Nemůžeme souhlasit, abychom vzali na sebe tento velký hřích, abychom odsoudili nevinného a propustili zločince. To by bylo proti našim zákonům.


Sám učiň, jak uznáš za vhodné". Nato kněží i staršinové odešli a umyli si ruce ve svaté nádobě a řekli: "Jsme nevinni touto krví tohoto spravedlivého muže".


Na příkaz Pilátův se vojáci chopili Issy a obou zlodějů a odvedli je na popraviště, kde je přibili na kříže a ty vztyčili. Po celý den visela těla Issy i dvou zlodějů na křížích, krvácejíce, hlídaná vojáky. Lidé stáli okolo a příbuzní popravených se modlili a plakali. Když slunce zapadlo, Issovo mučení skončilo. Ztratil vědomí a jeho duše se odpoutala od těla, aby se spojila s Bohem. ..... Mezitím se Pilát ulekl toho, čeho se dopustil, a poručil, aby tělo svatého dáno příbuzným, aby jej pohřbili nedaleko popraviště. .... O tři dny později poslal Pilát své vojáky, aby vzali Issovo tělo a pohřbili je někde jinde, neboť se bál povstání mezi lidem. Dalšího dne, když přišli ke hrobu lidé, nalezli ho otevřený a prázdný a tělo Issy zmizelo. Poté se roznesla pověst, že Svrchovaný soudce poslal své anděly z nebe, aby odnesli smrtelné ostatky mudrce, v němž přebýval Duch svatý. Když se Pilát dozvěděl o této zvěsti, rozzlobil se a zakázal pod trestem smrti vyřčení jména Issa či modlení se za něho k Pánu. Avšak lidé stále naříkali nad Issovou smrtí a oslavovali svého mistra, pročež mnozí se dostali do zajetí a byli vystaveni mučení a odsouzeni k smrti.


Žáci svatého Issy opustili zemi Izraelskou a vydali se do všech směrů k pohanům, kážíce, že by měli upustit od svých omylů, myslet na spasení svých duší a vysloužit si dokonalou blaženost, která očekává lidské bytosti v nehmotném světě, plném nádhery, kde přebývá velký Stvořitel ve svém nepopsatelném a dokonalém majestátu.


Pohani, jejich králové i jejich válečníci naslouchali kazatelům, vzdávali se svých mylných věr a zapudili své kněze i modly, aby vzdali chválu nejmoudřejšímu Stvořiteli Vesmíru, Králi Králů, jehož srdce je naplněno nekonečným milosrdenstvím.



"Smrt svatého Issy" | Přihlásit/Vytvořit účet | 2 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Smrt svatého Issy (Skóre: 1)
Vložil: bolek v Neděle, 31. březen 2002 @ 08:44:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobré jitro, Pavle.
Děkuji Vám za Váš příspěvek.

Dle mého názoru se pohybuje někde na pomezí hinduistického uchopení novozákonního příběhu s cílem přivlastnit si některé prvky křesťanství a stát se tak pro křesťany atraktivnějším. Ve své podstatě však vyprazdňuje novozákonní zvěst, relativizuje svědectví učedníků a potažmo všeho, co následovalo po ukřižování. Může snad upoutat pozornost lidí, kterým křesťanství připadá příliš známé a tradiční a hledají něco nového, co tu ještě nebylo. Pro mě, jako křesťana, je to zcela bezvýznamná informace o nové misijní taktice východních náboženství.

Šalom.



Re: Smrt svatého Issy (Skóre: 1)
Vložil: Pavel (pavel@granosalis.cz) v Středa, 03. duben 2002 @ 23:47:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrý den Bolku,

díky za komentář. I já mám samozřejmě pochybnosti o pravosti tohoto textu, ovšem za stejně nespolehlivý zdroj informací pokládám i evangelia. Určitě jsem v tom ale neviděl nějakou taktiku východních náboženství, spíše jsem podezříval Notoviče, že se trochu pokoušel vylepšit evangelijní obraz Židů a o celkové polidštění evangelií ( v tom smyslu, že se tam nikde nemluví o pekle, pekelných plamenech a podobně, což jsou nejspíš všechno produkty pozdějších redakcí ... ).
Takže, pro mne to bezvýznamná informace není, já bych se totiž rád dozvěděl, jak to tehdy doopravdy bylo ( i když to zase až tak podstatné samozřejmě není ). Zatím se přikláním spíše k názoru Jaromíra Kozáka, že to totiž v Řimě úplně obrátili . Inu svoje důvody tam k tomu asi měli.

A pokud jde o vzkříšení, tak k tomu se mohu vyjádřit též - netřeba mnoha slov. Byl-li Ježíš vzkříšen, pak mohl být vzkříšen právě jen on, byl to zázračný akt . Vzkříšení těch dalších, tedy nás, už jaksi postrádá smysl. Jak bychom byli vzkříšení? Jako právě narozené děti? Nebo jako nemohoucí starci? nebo jako zetlelé nebo spálené mrtvoly? Tak , jako Ježíš (i s jeho jizvami po ranách), budeme zřejmě moci být vzkříšeni ztěží, a kde a kdo? Vždyť na tuhle planetu bychom se po všech uplynulých tisíciletích už asi ani nevešli. A hříšníků zase tak mnoho nebylo, nebo jim bylo již za jejich života odpuštěno. Lze-li mluvit o nějakém vzkříšení, tak jedině o vzkříšení našich duší. A přijmeme-li podobu nějakých imaginárních těl, která si možná budeme moci i vybrat, budiž, to beru ....

Pokud jde o první křesťany a apoštoly, a jejich zápal, je jistě obdivuhodný. Ježíšovo učení určitě v sobě mělo Boží sílu. A tato síla jistě mohla účinkovat , byť by vzkříšení Ježíšovo bylo jen legendou či domluveným trikem, a nebo jenom pouhým nedorozuměním. Vždyť až na vyjímky se apoštolové domnívají, že Ježíš podruhé přijde již za jejich života , ostatně podle evangelií je k tomu inspiroval on sám svým prohlášením o údělu jeho učedníků, Matouš 10-23 : " Budou Vás všichni nenávidět pro mé jméno, ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Když Vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného. Amen, amen pravím Vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka". Nebo v poučení od fíkovníku ( Matouš 24-34 ) : " Amen, amen pravím Vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. Nebe a země pominou, ale má slova nepominou".
Ve výzvě k bdělosti ( Matouš 24-44 ) Ježíš nabádá své posluchače : " Proto i vy buďte připraveni, , neboť Syn člověka přijde v hodinu,kdy se nenadějete".
Připomenu jako příklad, co píše svatý Pavel v listě Tesalonickým (4-14) : " Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí s nebe, a Ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve, potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. ....
On zemřel za nás, abychom my , ať živí či zemřelí, žili spolu s ním".

Pravda, za života apoštolů mnoho těch, kteří zemřeli ve víře v Ježíše, nebylo, o jejich vzkříšení by se dalo ještě uvažovat. A dále, to jak apoštol popisuje vzkříšení, je také dost zvláštní - nejprve vzkříšení mrtvých a potom uchvácení mrtvých i živých v oblacích - tak nevím, k čemu by takovéto vzkříšení doopravdy bylo?

A co říká o vzkříšení sám Ježíš ? Ve sporu o vzkříšení ( Matouš, 22-23 ) : V ten den přišli za ním Saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a předložili mu dotaz ( na vzkříšení mrtvých a Ježíš odpověděl ) .. " A pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co Vám Bůh pravil: Já jsem Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův ! On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých! " . A zástupy, když to slyšely, žasli nad jeho učením.
Já taky trochu žasnu, ale přemýšlím, jak to vlastně Ježíš myslel. Plyne mi z toho, že mrtví jsou již dávno vzkříšeni a to v nebesích.

Šalom šaverim.



]


Stránka vygenerována za: 0.15 sekundy