 |
Právě je 438 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:
Mikim
Danny42
ivanp
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116502013
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Povzbuzení: Dvě náboženství
Vloženo Pátek, 18. srpen 2006 @ 13:13:04 CEST Vložil: xxx |
Dvě náboženství
Jeden muž tráví spoustu času svědectvím o Ježíši v ulicích města a říká, že mnoho lidí mu klade mnoho stejných dotazů: "Jak můžeš říci, že máš 'Pravdu'? „Vždyť jsou zde stovky různých náboženství v naší zemi a při tom všem si myslíš, že to tvoje je jako jediné správné? Jak můžu tedy vědět, které to jediné je správné?"Muž odpověděl: "Stovky náboženství říkáš, jo? To je nějaké divné! Já jsem slyšel, že jsou jen DVĚ!" Ale posluchači jen odsekli, "O ne! Musíš vědět, že je jich mnohem více!" a on jim odpoví, "Právě, že vůbec. Já připouštím, že uvnitř těchto dvou různých náboženství je jen mnoho různých sekt a nesrovnalostí. Ale v podstatě jsou jen DVĚ náboženství.
To jedno náboženství se skládá ze všech možných druhů víry, které vidíš a mohou si vydělávat svou vlastní záchranu svými dobrými skutky. Snaží se být lidé spravedliví a dodržovat různé druhy náboženských zákonů a přikázání. Toto si musíte uvědomit, protože to zahrnuje většinu různých věrouk ve světě! Další náboženství se vyskytuje uprostřed těch, kdo jsou nezpůsobilí k záchraně sami sebe a hledí jen k Hospodinu samotnému, aby je zachránil! "Tak vidíte, celá otázka je opravdu prostá! Myslíte si, že vy můžete zachránit sami sebe, nebo nějak vydělat na své spasení tím, že budete "dobří"? Nebo rozpoznáváte, že potřebujete Spasitele aby vás zachránil od hříchů a omylů?"
Milostí tedy jste spaseni skrze víru.Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. (Efezským 2:8,9)
On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. (Titovi 3:5)
Cristiano
|
Re: Dvě náboženství (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 18. srpen 2006 @ 13:47:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zdravim Cristiano,
Vystizny clanek. Nekdo rekl, ze rozdil mezi vsemi nabozenstvimi a krestanstvim vezi v motivaci ke konani dobrych skutku.
Zatimco prislusnici nejruznejsich nabozenstvi konaji skutky, aby si zaslouzili spasu/ze strachu z pekla, krestane konaji co se libi Bohu protoze uz spaseni jsou - z vdecnosti.
zdravi reformovany
PS. skoda, ze ses z roztrzitosti neprihlasil; clanek by mel nepochybne vice ctenaru |
|
|
Sola veritas? nee... (Skóre: 1)
Vložil: blackjuice v Pátek, 18. srpen 2006 @ 14:52:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Obyčejné luteránské bludy, nic víc. Zase pěkná ukázka záměrně subjektivního výkladu Písma. Jsem VELMI zvědavý, jak se vykroutíte luteráni z tohoto:
Jakub 2,14-24 ekumenický překlad:
2,14 Co je platné, moji bratři, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
2,15 Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
2,16 a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
2,17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
2,18 Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
2,19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
2,20 Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
2,21 Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?
2,22 Nevidí, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?
2,23 Tak se naplnilo Písmo: 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost' a byl nazván 'přítelem Božím'.
2,24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry! |
|
|
Re: To Blackjuice (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 18. srpen 2006 @ 15:39:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Zcela jasne Blackjuice.
J
2,17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
R
Spasitelna vira vzdy vede ke zmene postoju - pokani a to vede ke skutkum. Jinak to neni spasitelna vira.
Kdyz uveris tomu, ze Tvoje banka zitra zkrachuje, vyvola to v Tobe reakci - pobezis vybrat uspory. Ne-li, pak tomu neveris.
Shrnuti:
Ef
2,8 Milostí tedy jste spaseni skrze víru.
2,9 Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.
2,10 Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.
J
2,17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
Uz chapes? Spaseni je zadarmo a nemuzes si ho zaslouzit skutky. Spasitelna vira se vsak skutky projevuje.
Nekonej tedy skutky ze strachu z pekla, ale obrat se radeji k Panu Jezisi Kristu. Jen v Neho ver a ne ve sve umastene zasluhy. Pak ve Tvem zivote budou nasledovat i skutky spasitelne viry.
zdravi
reformovany
|
Re: To Blackjuice (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 18. srpen 2006 @ 18:00:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | To je zajímavé a mnohovrstevné téma.
Pokud jde o mne, v Novém Zákoně vidím jako skutečnost, že naše počáteční spása, počáteční ospravedlnění a počáteční vstup do věčného života je zcela samozřejmě ZDARMA a z nezasloužené MILOSTI.
Pakliže však naše víra NENÍ nadále ČINNÁ, je-li tedy mrtvá, pak naše skutky nebudou shledány PLNÉ před Bohem a tím se vystavujeme nebezpečí VYMAZÁNÍ Z KNIHY ŽIVOTA.
Viz. Zj3,1-5:
"....Vím skutky tvé, že máš jméno, že jsi živ
( neboli říkáš, že věříš), ale jsi mrtvý ( protože
tvá víra je mrtvá a nenese ovoce skutků
anebo jen sporadicky ).
... utvrzuj jiné umírající ... Neboť jsem nenalezl skutků tvých PLNÝCH před Bohem.... Ale máš některé osoby i v Sardis, kteréž neposkvrnili roucha svého ( jde o skutky ) ... protož budou se se Mnou procházeti v bílém rouše (= symbol spravedlivých skutků svatých Zj 19,8 ) neboť jsou HODNI ( opět poukaz na skutky ).
Kdo zvítězí ten bude odín rouchem bílým
( skutky) a nikoli NEVYMAŽI jména jeho z knihy života. "( Ta možnost je naznačena i jinde - např.
Zj 22,19)
Víra tedy má zejména NAPOMÁHAT našim SKUTKŮM, protože soud nebude podle víry, ale podle skutků.
Zatímco pro počáteční ospravedlnění jsme nemohli udělat VŮBEC NIC ( v minulosti)
a můžeme mít JISTOTU, že jsme ho obdrželi a
nyní víme ( opět JISTOTA ) že MÁME věčný život
( v přítomnosti ),
pakli že se ale obrátíme JINAM, tedy od činné víry, nemá v nás Bůh zalíbení a vystavujeme se riziku vymazání z knihy života.
Dosažení KONEČNÉHO věčného života je pro budoucnost tedy stále NADĚJÍ.
Což potvrzují i Písma na mnoha místech.
Např:"K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků..." (Tit 1,2)
Abychom ospravedlněni jsouce milostí jeho
( = počáteční vstup), byli dědicové v NADĚJI
života věčného." ( Tit 3,7)
A Timoteovi Pavel píše:"Bojuj ten dobrý boj víry,
DOSÁHNI věčného života, k němuž i povolán jsi...." ( 1Tim 6,12)
Timoteus měl tedy v budoucnosti DOSÁHNOUT to, co již před časem obdržel a to co již v přítomnosti měl.
Pro minulost a přítomnost to byla JISTOTA, pro budoucnost to byla NADĚJE.
S tím korespondují i místa jako:
"A poněvadž spravedlivý SOTVA k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?"
( 1Pt 4,18 )
A také:"Poněvadž tedy to všecko má se rozplynouti ( v ohni ), jací pak vy býti máte v svatých obcováních a pobožnostech."
( 2Pt 3,11 )
A také:"Protož nejmilejší, takových věcí čekajíce, SNAŽTE se, abyste bez poskvrny a bez úhony před ním nalezeni byli v pokoji."
( 2Pt 3,14)
A další a další místa o vdově, která zapřela svou víru a je horší než nevěřící, nebo, která zrušila svou první víru a je proto hodna odsouzení nebo Slova o tom, že se nemáme MÝLIT, protože každý sklidí to, co (skrze skutky ) zasel.
Jinými slovy - jestliže někdo uvěřil v Krista Ježíše,
vyznává že On je Syn Boží, ale nemá ČINNOU víru, pak ho takévá víra bez skutků - tedy víra ďáblů nemůže spasit.
Respektive může mu darovat VSTUP do věčného života, ale nadále musí věřící KONAT své spasení.
( Filip 2,12) ve spolupráci s Duchem svatým
a pod Jeho vedením vstupovat do skutků, které pro něj Bůh připravil od ustanovení světa
a které jsou zapsány v Božím knihách.
Viz. "Jdu, jakož psáno jest o mně v knihách abych činil ó Bože vůli tvou"
(Žd 10,7 )
Řekne-li tedy katolík, že spása je ze skutků,
mýlí se, řekne-li protestant, že spása je z víry,
mýlí se.
A přitom mají oba pravdu.
|
]
Re: To Blackjuice (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Sobota, 19. srpen 2006 @ 00:25:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek | To jeste furt neni kompletni.
1K 13:2-3
"Kdybych mel dar proroctvi, rozumel vsem tajemstvim a obsahl vsecko poznani, ano, kdybych mel tak velkou viru, ze bych hory prenasel, ale lasku bych nemel, nic nejsem.
A kdybych rozdal vsecko, co mam, ano, kdybych vydal sam sebe k upaleni, ale lasku bych nemel, nic mi to neprospeje."
Muze mit viru a skutky, ale kdyz ti chybi laska, tak to jde stejne vsechno do haje.
Navic: co presne si pod skutkama predstavujes ty?
Mame se vsichni sebrat a odjet do Mozambiku kopat studne?
Mame stravit denne sedm hodin v modlitbach?
Mame se postit az na kost?
Na to ma asi kazdej trochu jinej nazor, co presne ty skutky jsou.
Aviaf |
]
Re: To Blackjuice (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 19. srpen 2006 @ 10:02:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416 | Co napsal Gregorius777, je pravdivé. Aviaf to doplňuje slovem láska. Lásku je však třeba konkretizovat, aby si pod tím právě Aviaf nepředstavoval homosexuální sexuální vztahy. Právě proto doplňuji Římanům 8, následující verše:
5 Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí (doslovnější překlad: co chce tělo), tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní.
6 Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj.
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve
|
]
Re: To Blackjuice (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 19. srpen 2006 @ 13:38:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý aviaf,
každý, kdo činí Boží skutky MÁ automaticky Boží lásku, protože zemřel sám sobě, vzal svůj kříž, zapřel svoji duši a proto Kristus nežije pouze v jeho duchu, jako když uvěřil, ale žije také v jeho duši, která je hlavní částí jeho bytosti.Člověk podle Bible není duch, ale je to duše živá.
A duše se skládá z třech hlavních částí - mysli, citů a vůle. A když se Kristus skrze nesení kříže rozšíří z našeho ducha do naší duše, pak je Jeho Duchem obnovena naše MYSL, CITY a VŮLE.
Máme mysl Kristovu, máme Kristovy city ( lásku
i nenávist ) a máme Kristovu vůli ( vnímáme kudy vede Jeho cesta , jaká je jeho vůle a pokud nevíme, tak se zeptáme ).
V článku "Točíme se pořád dokola" je vyjádřen názor, že uvěřením v Krista a znovuzrozením jsme automaticky proměňováni do jeho podoby.
Ale to je velmi polovičaté a polopravdivé.
Pán řekl Židům, kteří v něho uvěřili, že se musí stát Jeho UČEDNÍKY a ZŮSTÁVAT v Jeho Slově,
aby byl obnoven nejen jeho duch znovuzrozením, ale také jeho duše skrze Boží Slovo.( Jak 1,21// Ř 12,1-2)
A nikdo, kdo nevezme svůj kříž a nezapře sám sebe tak, že položí svou duši do smrti, NEMŮŽE
být Jeho učedníkem a obdržet viditelný nový život a obnovenou duši. Nestačí jen uvěřit aby člověk přinesl Pánu ovoce. Pro vstup do spásy to stačí, ale ne pro produkci ovoce Ducha.
( Jan 8,31// Mt 16,24-27 )
Tam je třeba ztratit svůj život, abychom nalezli
nový.
Je tedy třeba udělat něco PO SVÉM SPASENÍ, abychom nesli ovoce - vzali svůj kříž a přijali na sebe jeho OMEZENÍ, co se týče tohoto světa.
Apoštol Pavel to vyjádřil jasně:"Ale ode mne odstup to, abych se chlubil, jedině v kříži Pána
našeho Ježíše Krista, skrze něhož je mi svět UKŘIŽOVÁN a já světu." (Ga 6,14)
Pak Pavel pokračuje a mluví o výsledcích vzetí kříže: o novém stvoření, pokoji a spravedlnosti.
Pouze kříž nám zajistí trvalé přebývání v Pánově přítomnsti, protože nás 100% odděluje od světa
a uvádí nás do vzkříšeného Pánova života.
Obrátit se tedy k Pánu a mít s Ním nepřerušované obecenství za současného 100%
oddělení od světa ( politického, kulturního a zábavního, sportovního a náboženského) je
význam onoho vzetí kříže a zapření duše.
Tento svět ukřižoval našeho Pána a na Kristově kříži tento svět zanechal své podpisy.
Byly tři:
nápis v LATINĚ - reprezentoval římský svět politiky
nápis v ŘEČTINĚ- reprezentoval svět řecké kultury, umění, zábavy a sportu.
nápis ŽIDOVSKÝ - reprezentoval svět falešného náboženství
Od všech těchto tří součástí tohoto světa musíme být 100% separováni tak, že mu budeme ukřižováni a on nám. Jakýkoli náš zájem o každou z těchto částí světa musí být umrtven.
Pakliže není, stáváme se nepřáteli kříže Kristova tím, že stojíme o zemské věci a také nepřáteli Božími, protože přátelství se světem je nepřátelství s Bohem. ( Filip 3,18-20 // Jak 4,4 )
Nesmíme být jako Izraelci, poté co vstoupili do zaslíbené země. Měli za úkol od Boha vyhladit 100% všechny Kananejce ( = součásti tohoto světa ). Uposlechli však jen částečně. Většinu sice vyhladili, ale NE VŠECHNY.
Tyto národy pak způsobovaly jejich upadání do modlářství, ať již do lehkého nebo do úplně totálního. A tak je to i s námi pokud nejsme 100% od světa odděleni. (Jak 1,27)
Naše obcování tedy není z tohoto světa, ale
naše obcování je V NEBESÍCH. A ta tímto světem
nejsou poskvrněna.
Žijeme sice ve světě, ale NEJSME Z TOHOTO SVĚTA a tento svět máme užívat, jako bychom ho neužívali. ( 1Kor 7,29-31 )
Tedy tak, aby to nenarušovalo naše obecenství s Pánem a v nejnutnější míře. Jakékoli narušení našeho obecenství s Pánem JE MODLÁŘSTVÍ.
Máme neustále přemýšlet o těch věcech, které
jsou NEVIDITELNÉ a ne o těch, které jsou VIDITELNÉ. Potom na nás spočine břímě Boží slávy. ( 2 Kor 4,16-18)
A náš vnější člověk bude slábnout a vnitřní člověk sílit.
Kolosanům Pavel píše také podobně:"Protož povstali-li jste s Kristem, VRCHNÍCH věcí hledejte
( řec. přemýšlejte o nich, zabývejte se jimi), kde Kristus na pravici Boží sedí. O SVRCHNÍ věci pečujte, NE O ZEMSKÉ. Nebo zemřeli jste a život váš skryt je s Kristem v Bohu." ( Kol 3,1-3)
A také Sk 2,25:"SPATŘOVAL jsem Pána před sebou vždycky, nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul."
A Žd 11,27:"Vírou opustil Egypt... nebo jako by viděl NEVIDITELNÉHO, tak se utvrdil ( posílil )."
A také Žd 12,2:"PATŘÍCE na Vůdce a Dokonavatele víry Ježíše..."
Samozřejmě, toto, co popisuji je ideál dosažitelný pouze pro duchovní mládence a otce,
kteří jsou již skrze Boží Slovo silní a zvítězili nad tím zlostníkem. ( 1Jan 2,12-14 )
Maličké děti v Kristu a starší děti v Kristu tohoto stavu ( pokud o něm vůbec dnes vědí ) dosahují
jen sporadicky a nemají sílu se udržet v posvěcení a v oddělení se od světa natrvalo.
Stále povstávají a znovu padají, ale to povstávání k novému oddělení se od světa znamená, že TLUČOU na dveře nebes, aby tam mohly přebývat trvale i ve svém skutečném STAVU a nikoli jen ve svém POSTAVENÍ v Kristu. Ale je psáno: Kdo tluče, tomu bude otevříno.
Znamená to také, že se tyto děti CVIČÍ ve zbožnosti ( 1Tim 4,7) a že tímto cvičením
( tréninkem ) postupně, pomalu ale jistě sílí na duchu. Nakonec zvítězí pokud budou vytrvale klepat a povstávat ze svých pádů. Bude to však trvat léta, tak jako Izrael vešel do zaslíbené země až po několika desetiletích na poušti.
Mojžíš utekl z Egypta během jednoho dne, poté co zabil Egypťana. Pak z něj však Bůh musel
40 let dostávat Egypt, než ho mohl pustit
vysvobodit Boží lid z Egypta.
U nás to tak dlouhé být nemusí. Pavel psal Korintských 3,5 roku po jejich uvěření, že jsou ještě tělesní. Naznačoval, že za 3,5 roku již mohli být duchovní. Právě tak dlouho to trvalo učedníkům Páně, který je vyučoval 3,5 roku.
Jak Korintští tak učednící však měli Krista fyzicky přítomného nebo Kristova apoštola a proto mohli vyrůst tak rychle.
My dnes jsme v trochu jiné situaci - v situaci apoštola Pavla, který neprošel vyučováním a výchovou pozemského Krista ani žádného apoštola.
Pavel byl vychováván přímo Kristem ve slávě,
Kristem, který byl v Něm jako Duch svatý.
To si vyžádalo cca 15-17 let, než mohl vstoupit do své apoštolské služby.(Sk 13)
My jdeme tou samou cestou. Je třeba počítat s
15-25 lety růstu a zrání, když jde vše dobře.
Takže, tím jsem chtěl říci, že každý, kdo se oddělil od tohoto světa ( natrvalo nebo dočasně, podle své duchovní síly v Pánu ) a udržuje obecenství s Pánem, tak MÁ v sobě Boží LÁSKU AUTOMATICKY.
A teď co si představuji pod těmi SKUTKY milý aviaf:
No určitě to neznamená, že si usmyslíme se umodlit a upostit k smrti a udřít se při kopání studní.
Pro každého z nás individuálně je připravena Boží vůle -
"Jsme zajisté Jeho dílo, jsouce stvořeni v Kristu
Ježíši ke skutkům dobrým, abychom v nich chodili." (Ef 2,10)
List Efezkým byl napsán již dospělým Kristovcům, kteří již vešli do svého odpočinutí v Pánu, do své zaslíbené země v nebesích.
Oni již byli ( řec.) mistrovkým dílem připraveným k těmto skutkům, aby mohli naplnit svou hlavní a stěžejní službu, ke které byli předtím připravováni. ( jako učednící Kristem nebo jako Pavel Duchem)
K těm skutkům nás tedy vede Duch svatý.
Jsou to skutky zapsané v Pánových knihách a v Pánově plánu - JIŽ HOTOVÉ od ustanovení světa. Není třeba si je vymýšlet, jak to dělají v denominacích, když na svých konferencích, staršovstvech, úzkých výborech a ve svých různých organizacích k tomu určených spřádají své vlastní troufalé plány. Tak ne! Máme se do těch hotových Božích plánů nechat krok za krokem vést Pánovým Duchem. ( Ř 8,14// Ga 5,18) A to je nepříjemné pro tělesnost. Proto většina dnes jde zkratkou - cestou Filištínců,
cestou přirozeného lidského smýšlení, plánování a organizování ( Pochody pro Ježíše, promítání filmů, pantomimy, různé evangelizační kampaně apod.) To však Bůh bere jako troufalost, protože
On má SVÉ plány. A těmto lidským plánům žehná jen velmi omezeně a pouze v těch místech, kde se náhodou kříží s Jeho plány.
Jeho vedení začíná hned ráno když vstaneme naprosto zdánlivě malichernými věcmi. Pán nás vede krůček za krůčkem v maličkostech a někdy nás pak přivede i k nějaké větší věci nebo větší službě, když např. na ulici potkáme někoho, komu máme něco ( k čemu nás opět vede Pán )
říci. Existují modlitby, které jsou hříchem protože nejsou inspirované Duchem svatým ( jsou z nás, z tělesnosti ) a existují i takové posty. Vše co děláme a říkáme musí být to, co vidíme, že v nás činí a říká Kristus.
Jsme-li v Pánu ( v tělesnosti to nejde ), máme chodit, tak jako Pán. Každé Jeho slovo, skutek i krok vycházel z Otce. Činil jen to, co viděl, že činí Otec.
Proto řekl učedníkům, že tak jako jeho poslal
Otec, tak posílá On je, potažmo nás, Jeho učeníky v současnosti.
Na této cestě za Pánem najdeme modlitby ke kterým nás inspiruje, posty a jejich délku, ke kterým nás vede, najdeme tam evangelizace a kázání a také naši službu Slovem na shromážděních Církve. Najdeme tam i dobré skutky, které jsou určený potřebným kolem nás.
To vše najdeme na té ÚZKÉ CESTĚ Boží vůle, na kterou vstupujeme tou ÚZKOU BRANOU - KŘÍŽEM.
Je třeba však varovat - bez oddělení se od tohoto světa Boží vůli pro svůj život nemůžeme nalézt.
Cesta světa je široká a jde po ní většina těch, co uvěřili v Krista.
Cestu posvěcení která vede k životu - úzkou cestu však nalézá málo věřících.
Proč? Protože ji nehledají. Avšak kdo hledá, nalézá.....
Toto je psáno pro ty, pro které je tato cesta připravena již od ustanovení světa. |
]
Re: To Blackjuice (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 19. srpen 2006 @ 19:14:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj aviaf,
ještě musím dopsat k tomu oddělení se od sportovního světa, že každý věřící by měl svůj chrám Ducha udžovat funkční, zdravý a v pořádku.
Za tím účelem by měl pěstovat nějakou formu pohybu.
Když věrně zůstává v každodenním nesení kříže
aby byl oddělený od světa a žije tak v duchu, tak je Duchem chráněn, aby se tato forma pohybu nezvrhla v modloslužbu svému tělu.
V mém článku zazněly dvě věci:
Kdo HLEDÁ nalézá a kdo TLUČE, bude mu otevříno.
Zapomněl jsem však dodat ještě třetí neméně
důležitou věc:
Kdo PROSÍ, tomu bude dáno.( Mt 7, 7-11)
Bez Pána nemůžeme učinit nic a tak je třeba
si milost pro každou věc, ktero potřebujeme
od Pána vyprosit.
Musíme o o vstup do odpočinutí a do zralosti
neustále průběžně prosit, dokud se tak nestane.
To je část naší spolupráce s Ním.
|
]
Re: To Blackjuice (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 19. srpen 2006 @ 19:23:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | A ještě k těm SKUTKŮM, co přesně jsou.
Jde třeba i o obyčejné jednání s členy tvé rodiny, aby to bylo podle vedení Ducha.
Myslím, že to je nejdůležitější oblast, protože s rodinou trávíme nejvíce času.
Také jde o naši činnost v domácnosti, kde jsou v Boží vůli připraveny i skutky údržby domácnosti,
běžné potřebné domácí práce apod.
Pak jde o jednání v zaměstnání. Abychom byli pod vedením Ducha poddaní autoritám a aby naše jednání bylo vůči zaměstnavateli ve všem poctivé,tak jako kdybychom pracovali pro Pána.
Mezitím jsou v Boží vůli a v Božím vedení připraveny také naše skutky domácí zbožnosti, jako čtení Slova a duchovní literatury a modlitby.
Pak jsou na řadě vztahy s bratry v Církvi a služba v Církvi a nevěřícím mimo Církev.
I tam jsou skutky již předem připraveny.
Stačí hledat a najít.
Není třeba spěchat ani být přetížení, jako to vidíme u mnoha církevnických funkcionářů, kteří
si sami vymýšlejí, co budou dělat.
Ne tak je to s Boží vůlí. V Boží vůli probíhá všechno v klidu a pokoji, protože tam není NIC NAVÍC, co nemusíme dělat.
V pokoji můžeme ( duchovně ) pracovat a jíst svůj chléb (pokrm) Boží vůle.
|
]
Re: To Blackjuice (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 22. srpen 2006 @ 16:35:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj reformovaný,
mám na tebe dotaz:
Ahoj reformovaný,
mám na tebe ( případně na ostatní ) dotaz.
Jak chápeš tento úryvek, který jsi napsal?
///
Ef
2,8 Milostí tedy jste spaseni skrze víru.
2,9 Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.
2,10 Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.///
Jde o počáteční vstup do spásy, o počáteční
ospravedlnění, nebo i o konečnou spásu.
I ta je jen na základě víry BEZ SKUTKŮ?
Pokud ano, pak jak si vysvětluješ tyto dva verše:
"Který odplatí jednomu každému podle skutků jeho.
Těm, zajisté, kteří trvajíce v DOBRÉM SKUTKU, slávy, czi a nesmrtelnosti hledají, ŽIVOTEM VĚČNÝM.
Těm, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují,
ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem.
Trápením a úzkostí každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, i Řeka.
Ale sláva a čest a pokoj každému, kdo ČINÍ DOBRÉ." Ř 2,6-10)
A také:"Blahoslavení, kteříž ZACHOVÁVAJÍ PŘIKÁZÁNÍ Jeho, aby MĚLI PRÁVO K DŘEVU ŽIVOTA a aby branami VEŠLI do města."
(Zj 22,14)
Tyto dva verše jsou typickou ukázkou toho,
že konečná spása závisí na SKUTCÍCH.
Co ty na to?
|
]
|
|
|
|
