|
Právě je 262 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116551869 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Povzbuzení: Moji milí
Vloženo Neděle, 21. říjen 2001 @ 18:36:29 CEST Vložil: Stepan |
Moji milí křesťané i
nekřesťané s přístupen na Internet.
Chci se s vámi podělit se
svými zkušenostmi a pocity. Vyrůstal jsem v křesťanské
rodině. Měl jsem tedy přístup mezi křesťany od malinka a
samozřejmě jsem kopíroval zvyky a postoje společenství, do
kterého jsem chodil.
V mých deseti letech jsem
ztratil svého otce a zůstal jsem bez duchovní opory mého
otce. Jako každé dítě v pubertě jsem měl v hlavě všechno
možné, jenom ne kostel. Chodil jsem tam, ne kvůli kázání,
ale kvůli kámošům, se kterýma jsem blbnul. Takto to trvalo i
během školy která mě připravovala na mé povolání.
Během mé školní
docházky však došlo k velmi důležité věci, která mě
však uspokojila pouze na chvíli. Jednou jsem byl osloven
kazatelem, zdali bych se nechtěl rozhodnout žít pro Krista.
Protože jsem již nějaký čas cítil tlak na to abych se takto
rozhodnul, udělal jsem to. Za nějaký čas jsem byl pokřtěn.
Protože jsem toto rozhodnutí učinil ne z vlastní potřeby,
ale z důvodu přání okolí, zanedlouho mé nadšení vyprchalo
a život šel dál tak, jako před tím.
Po čase přišel
povolávací rozkaz do služby v armádě. Nastoupil jsem. Tam
jsem měl jednoho přítele, který byl po studiích na
bohosloví. Dnes je v katolické církvi knězem. Přes
rozhovory, které jsme spolu tajně vedli (bylo to za totality),
můj vztah k Bohu byl vlažný.
Po vojně jsem nastoupil do
zaměstnání a věnoval jsem se aktivně hudbě, hrál jsem na
basovou kytaru. Ačkoliv jsem hrál v církvi, k Bohu mě to
blíže nevedlo. Navíc jsem velmi těžce nesl jeden tehdejší
handicap. V mém okolí vstupovali do manželství lidé, které
jsem znal a já, protože jsem silné postavy jsem byl stále
svobodný. Pánové mi určitě dají zapravdu, jak dokáží
hormony s mužem zacvičit. Nechci zde říci, že jsem byl
nevěřící, vztah k Bohu jsem nějaký měl, ale nebylo to moc
osobní.
Před revolucí jsme byli
rádi, že můžeme chodit do kostela či modlitebny. To se však
změnilo po listopadu 89. Svoboda, která s tímto přišla
přinesla své i do církve. Začaly se objevovat problémy
které se v církvi tajily. Nyní se mohly problémy řešit.
Řešení se však spíše vzdalovalo než přibližovalo. Mnoho
lidí se nyní chtělo realizovat v církvi, přicházely do
církve různé důrazy a tím i nepochopení, přicházely a
přicházejí do církve různé falešné názory a učení.
Sbor, do kterého jsem
chodil se dvakrát rozdělil v průběhu pěti let. Snažil jsem
se tomu porozumět. Taková změť různých názorů a postojů
vyžaduje od každého nutnost zaujmout nějakou pozici mezi
názory. To lze v zásadě dvěma způsoby.
Prvním z nich je nutnost
najít většinu, která jde nějakým směrem a poté se k ní
přidat. Výhody jsou nasnadě. Dotyčný má klid a nemusí
pracně hodnotit různé pohledy a názory. To jsem však
nechtěl. Jsem člověk, který chce mít jasno v dění okolo
sebe. Rozhodl jsem se tedy přijít věci na kloub. To přeci
není jenom tak, aby se křesťané hádali jako psi. Pán
Ježíš Kristus to takhle určitě nechtěl. To mě vedlo ke
studiu Bible a různých dalších knih. Bylo třeba, abych se
seznámil se základy různých dalších názorů, které
církev narušují. Tato problematika je tak široká, že
vyžaduje její důkladné obeznámení se. Nebudu se tedy na
tomto místě zabývat podrobnostmi.
Před asi šesti lety ve
mně dozrálo rozhodnutí, že chci jít po cestě, po které
nás vede Pán Ježíš Kristus. Chtěl jsem a i nyní chci, aby
v mém životě Pán Ježíš působil. Tedy skoro po patnácti
letech od mého rozhodnutí které jsem popsal výše. K tomuto
rozhodnutí jsem došel přes všechny problémy které jsem v
církvi viděl. Možná paradoxní, ale je to tak.
Bylo to tím, že jsem sám
vyzkoušel, že Duch Svatý je osobou skutečnou, která muže
mít na člověka vliv, pokud to chce. V posledních dvou letech
jsem byl v jiném sboru. Při vstupu do něj se zdálo, že to
bude sbor, který se bude střežit, špatností. Po dvou letech
situace vyústila ve skutečnost, že se sbor opět rozdělil.
Lidé jsou velmi neukáznění a snad vždy se najde někdo, kdo
chce vyniknout nad okolí za každou cenu. Tou cenou může být
i rozdělení sboru.
Byl jsem v odchozivší
skupině. Odešel jsem kvůli skutečnosti, že jsem byl sborem
kázněn za to, že jsem řekl svůj názor veřejně. Je to
velmi zvláštní, ale je to tak. Mé členství v onom sboru
nevidím jako ztracené roky. Zkušenosti, které jsem tam
získal bych pravděpodobně jinde nezískal.
Chci vyjádřit vděčnost
Pánu Ježíši Kristu za to, že se mi dal poznat. Děkuji mu za
to, že na kříži zemřel za mé hříchy a že je mým
Spasitelem. Chci se nechat vést Duchem Svatým, ne proto, že se
to píše v Bibli, nebo že si to někdo přeje, ale pro to, že
s tím mám osobní zkušenosti. Vyplatí se to.
Ahoj. Tomáš.
|
Re: Moji milí (Skóre: 1) Vložil: vasz v Neděle, 28. říjen 2001 @ 06:42:28 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Fandím Tomášovi v jeho nadšení a věřím, že ho Bůh povede v jeho životě, protože Bůh se má k upřímným upřímně. Chtěl bych však reagovat na jeho poslední věty ve kterých říká, že se chce nechat věst Duchem Svatým ne proto, že je to napsáno v Bibli, ale proto, že má osobní zkušenost. Všechna ta rozdělení sborů, o kterých píše a které se ho dotýkají byly proto, že někdo měl nějakou osobní zkušenost. Pokud není sbor postavet na Božím slovu a na poslušnosti Pánu církve, pak je na cestě k zániku a pokud tam jsou aktivní lidé, pak na cestě k rozdělení. Osobní zkušenost je skvělá věc, ale pozor na ni!!! |
Re: Moji milí (Skóre: 1) Vložil: Effrime v Neděle, 28. říjen 2001 @ 22:58:38 CET (O uživateli | Poslat zprávu) http://maranata.mladez.net | Každa zkušenost je překrásná .. každa .. Diky rozmanitosti lidí a tak ..Většinou ze své přirozené podstaty nejsme schopni vidět zcela presně a mit stejne pocity jako dotyční, kteří ji prožívají .. Zkušenosti jsou překrásná věc!! Jelikož nás směřují k Bohu .. a odendávaji nám klapky z očí .. A díky těmto zkušenostem .. vidíme jisté věci tak krásně .. čistě a hlavně tak jasně .. Díky Bohu, za ně .. Myslím si, že ke každému človíčku bychom měli přistupovat s láskou a otevřeností .. a naslouchat mu srdcem a pokorou nam tolik nevlastni .. protože pak máme možnost aspoň částečně vidět, cítit .. to, co se nam daný člověk snaží zdělit .. ! |
]
|
|
Re: Moji milí (Skóre: 1) Vložil: Stepan v Neděle, 28. říjen 2001 @ 16:30:32 CET (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Já bych s tebou vaszi souhlasil. Je to asi trochu nešťastné vyjádření. Chybí mi tam slovíčka nejen proto , že se to píše v Bibli, nebo že to někdo tak chce, ale i protože mám osobní zkušenost. Jak tak Tomáše znám, a znám ho léta, tak není z těch, kteří by přeceňovali zkušenost na úkor Písma, jak to bývá v některých proudech obvyklé. Cítím, jakoby chtěl spíše zdůraznit svoji určitou nezávislost na mínění některých neomylných "vykladačů Písma", s kterými se asi potkal. Asi na těch nechce bý závislý a jimi manipulován. Ale to by nám Tomáš mohl konečně vysvětlit sám. Tome, kde jsi?
každopádně vaszi dík za povšimnutí a dobrou připomínku ke zkušenostem. Nemáš k tomu nějaký zásadní článek? To je téma veskrze praktické... :-) |
|
|
Re: Moji milí (Skóre: 1) Vložil: Tomas v Pondělí, 29. říjen 2001 @ 18:04:18 CET (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.granosalis.cz | Svědectví, které je zde uveřejněno jsem psal již před několika lety. :-) Myslím, že to Štěpán vystihl. Nejsem z těch co by hodně psali a tenkrát jsem nepsal vůbec. Nicméně jsem si při čtení mého vlastní svědectví přemítal nakolik odpovídá moje současnost s tím co jsem tenkrát napsal. A výsledek. Kromě oné nešťastné formulace nakonci si za tím stojím dodnes. Samozřejmě došlo ke změnám v životě. Jsem o další zkušenosti s Pánem bohatší. Ale o Boží vedení a Boží moudrost stojím dodnes.
P.S. skoro mi připadá že tam v originále bylo napsané nejen proto, ale njsem si jistej, je to dlouho.
Ahoj Tomáš |
|
|
Re: Moji milí (Skóre: 1) Vložil: Ferda v Středa, 20. březen 2002 @ 21:34:08 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Tomáši!
Zažil jsem něco podobného.Ale co když se na novém působišti zase najde takový "mudrala",takový brouk pytlík,co pak?Jak dlouho budem utíkat?Nakonec poznáš ,že sbor který tě vychoval je ten nejlepší.Chce to stišeni a Pán Bůh ti ukáže cestu jak dál ve sboře a co můžeš pro něj udělat.Tvůj bratr v Pánu Ježíši Ferda. |
|
|
Re: Moji milí (Skóre: 1) Vložil: Ferda v Středa, 20. březen 2002 @ 21:35:35 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Tomáši!
Zažil jsem něco podobného.Ale co když se na novém působišti zase najde takový "mudrala",takový brouk pytlík,co pak?Jak dlouho budem utíkat?Nakonec poznáš ,že sbor který tě vychoval je ten nejlepší.Chce to stišeni a Pán Bůh ti ukáže cestu jak dál ve sboře a co můžeš pro něj udělat.Tvůj bratr v Pánu Ježíši Ferda. |
|
|
|
|