 |
Právě je 434 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
oko
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116466189
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život církví: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech
Vloženo Středa, 08. listopad 2006 @ 14:33:47 CET Vložil: xxx |
Katolická církev učí, že křtem jsou členové jiných církví a církevních společenství přivedeni k reálnému, i když nedokonalému společenství s katolickou církví.
Křest vytváří svátostné pouto jednoty mezi všemi, kdo jím byli znovuzrozeni, a směřuje k dosažení plnosti života v Kristu.
SPOLEČENSTVÍ VE SVÁTOSTECH S KŘESŤANY JINÝCH CÍRKVÍ
OBECNÉ ZÁSADY
I. Svátosti jsou úkony Krista a církve skrze Ducha Svatého. Jejich slavení v konkrétní komunitě je znamením reálné jednoty ve víře, modlitbě a životě společenství. Svým působením jsou však svátosti – a zvláště eucharistie – také zdrojem jednoty křesťanského společenství a duchovního života a prostředky k jejich rozvoji. Eucharistické společenství je tak neoddělitelně spjato s plným církevním společenstvím a je jeho viditelným vyjádřením.
Katolická církev zároveň učí, že křtem jsou členové jiných církví a církevních společenství přivedeni k reálnému, i když nedokonalému
společenství s katolickou církví. Křest vytváří svátostné pouto jednoty mezi všemi, kdo jím byli znovuzrozeni, a směřuje k dosažení plnosti
života v Kristu.
Na druhé straně je eucharistie pro pokřtěné duchovní potravou, která jim umožňuje překonávat hřích a žít vskutku životem Kristovým, být do něho hlouběji vštěpováni a mít hlubší účast na celé ekonomii Kristova tajemství.
A právě ve světle těchto dvou základních principů, které musíme vždy brát v úvahu společně, umožňuje katolická církev obecně přístup ke svému eucharistickému společenství, ke svátosti smíření a pomazání
nemocných pouze těm, kdo sdílejí její jednotu ve víře, modlitbě a životě církve. Ze stejných důvodů pak také uznává, že za určitých okolností, výjimečně a při dodržení určitých podmínek, může být křesťanům jiných církví či církevních společenství přístup k těmto svátostem povolen či dokonce doporučen.
V současné době se zintenzivňuje pohyb obyvatelstva (hospodářská migrace, důsledky násilných konfliktů, studijní, pracovní a turistické pobyty) a s ním na jedné straně potřeba katolických křesťanů přijímat
svátosti i tam, kde nejsou přítomni služebníci katolické církve, a na druhé straně potřeba posloužit svátostmi v katolické církvi i nekatolickým křesťanům, kteří nemohou vyhledat služebníky vlastní církve. Stále
častěji se však také objevují snahy prosadit spoluúčast na svátostném životě s členy nekatolických církví jako obecnou a trvalou skutečnost, což s ohledem na současnou nedokonalou jednotu církví, jak je uvedeno výše, není bohužel možné. Proto je třeba stanovit jasná pravidla.
......................
VYDAL SEKRETARIÁT ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE
(PRO VNITŘNÍ POTŘEBU)
PRAHA 2002
převzato ze stránek České biskupské konference
|
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 09. listopad 2006 @ 12:55:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Docela by mne zajímalo, kdo zde ze zúčastňujících se diskuzí, bude proti.
Jen bych chtěl podotknout, že se tak již mnohde (a nebudu ukazovat kde) děje a to dokonce i v běžných situacích a nejen ve výjimečných případech.
Petr Šíma |
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Čtvrtek, 09. listopad 2006 @ 13:14:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | :-)))
Kdo bude proti: přece ti, kdo se toho bojí!
V našem společenství jsme nikdy nerozlišovali katolíky a nekatolíky, židy a nežidy.
Před Večeří páně vždy říkám tato slova: Ke stolu Páně je pozván každý, kdo uvěřil v Ježíše Krista a jeho spasitelnou oběť na kříži a jeho vzkříšení z mrtvých. A tak jsi pozván, ať přicházíš z kterékoli církve Kristovy, pokud jsi činil pokání a očekáváš s nadějí den jeho příchodu.
Nebo podobnými slovy.
Dřív k nám chodilo dost lidí zvenku, a záleželo pak na nich, pokud to byli katolíci, zda slavili s námi Večeři Páně, nebo ne. Z naší strany překážky nemáme.
Olin |
]
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 09. listopad 2006 @ 13:54:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Možná je to i tím, že ti kdo se toho bojí, bojí se aby nebyli účastni stolu démonů..... :o(
Petr Šíma |
]
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Čtvrtek, 09. listopad 2006 @ 14:07:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | To jo. Démoni jsou u stolu vždycky v té sousední církvi. |
]
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 09. listopad 2006 @ 14:35:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pak si vyber.
Je stůl démonů tam, kde se chléb a víno v Krista proměnuje, anebo tam, kde se chléb a víno, jako tělo Kristovo a krev požívá?
Já se vskutku těším na dialog o eucharistii či VP. Ale musím přiznat, že pro mnohé se to stane zklamáním. Ono totiž mezi ŘKC a ČCE nebude problém nalézt společnou řeč a také společné hodování lásky. :o)
No, jak se zdá, nevěstka již nebude sama, ale asi budou už dvě. :o)
Petr Šíma
|
]
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: LUPUS v Pátek, 10. listopad 2006 @ 09:08:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Chceš tím říci, Petře, že stůl Páně v katolické církvi je ve podle tebe stolem démonů? |
]
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Pátek, 10. listopad 2006 @ 10:03:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zdravim Lupus,
...su pre mna vzacne chvile, ak katolicky veriaci trafia
klinec po hlavicke, aj ked nechcu... :-))))
Egyptští kněží praktikovali v chrámech transsubstanciaci - proměnu chleba v tělo.
(Víno vynechali). Prohlašovali, že mají magickou sílu a moc, která jim umožňuje proměnit
velikého boha slunce Osirise do oplatku. Během náboženského obřadu pak jedli věřící
Egypťané svého boha v oplatku, aby občerstvovali své duše. Přitom se uplatňovala síla
bohů: Isis, Horus a Seb. A tato trojice bohů byla zahrnuta do počátečních písmen:
»I H S«, které pak začaly být používány tovaryšstvem.(Jezuitmi) Dnes tomu dávají sice jiný
význam, ale zákulisí a význam těchto písmen se tím nemění. Je současně i zákulisím
jezuitské řehole. Tato tři písmena jsou napsána také na každém katolickém oplatku -
na hostii. Je tomu však dávána slabá křesťanská rouška, když je to posuzováno jako
hlásky řeckého jména Ježíš. Ve skutečnosti dnešní katolíci jedí v hostii zase boha
slunce, Baála neboli okultní název samotného satana, kterého bůh Baál symbolizoval.
Dovolim si dat do pozornosti zaujimavy rozbor, zaoberajuci sa infiltraciou evanjelikalnych
spolocenstiev katolickym kultom :
Infiltrace církví v praxi
II. Vatikansky koncil - oficialne ztotoznenie rimskeho kultu z tezami New Age, v clanku:
NOVÉ DOGMATICKÉ UČENIE RÍMSKO-KATOLÍKOV, PRIJATÉ II. VATIKÁNSKYM KONCILOM
1.Kor 10-19-20: Čo (tým) chcem povedať? (Vari), že obeť (prinesená) modle je niečo? Alebo
že modla je niečo? Ale čo (pohania) obetujú, to obetujú démonom, a nie Bohu. A ja
nechcem, aby ste boli spoločníkmi démonov. 21Nemôžete piť z kalicha Pánovho aj z kalicha
démonov: nemôžete mať podiel pri stole Pánovom aj pri stole démonov. Či chceme azda
rozhnevať Pána? Vari sme mocnejší ako On?
Podívejme se,
jak Tridentský koncil definuje ,,Ježíše", kterého katolická církev uctívá:
Jestliže někdo popírá, že ve svátosti nejsvětější eucharistie je obsaženo v pravdě, skutečnosti a hmotně tělo a krev
společně s duši a božstvím, našeho Pána Ježíše Krista a tím celý Kristus, ale říká, že On je v ní pouze jako nebo
obrazně či jako síla, budiž anathema.
Canons and Decrees of the Council of Trent, Original Text with English Translation, by Rev. H. J. Schroeder, O. P.,
B. Herder Book Co., 1960, s. 79, Canon 1.
Jestliže někdo popírá, že v posvátné svátosti eucharistie je obsažen celý Kristus, v každé podobě, každou částí
podoby samostatně, budiž anathema.
Tamtéž, Canon 3.
Jestliže někdo říká, že svatá svátost eucharistie, Kristus, jednorozený Syn Boží, nemá být uctíván nejvyšším uctíváním a s
okázalostí navenek a vlastně vůbec nějak se jí klanět se slavnostní vážností, také nemá být s vážností nesena v
procesí s velebením a vší obřadností a zvyky Svaté církve nebo nemá být předkládána lidem k uctívání a říká, že kdo
takto uctívají jsou modláři, budiž anathema..
Tamtéž, s. 80. Canon 6.
Mnoho radosti z ekumenizmu z katolicizmom praje
Gojim
|
]
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: LUPUS v Pátek, 10. listopad 2006 @ 11:25:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Nevzpomínám si, že bych někdy viděl na hostiích IHS, bývá tam křížek nebo nic. Mimochodem I H S je zkratka latinského hesla IESUS HOMINIS SALVATOR - Ježíš Spasitel člověka. Nicméně myšlenka, že jde o první tři písmena řecké podoby Ježíšova jména je také hezká. |
]
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Pátek, 10. listopad 2006 @ 13:50:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | To ma udivuje, že si nevzpominas ako to vyzera...
|
]
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: LUPUS v Pátek, 10. listopad 2006 @ 14:30:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ale je to tak, nikdy jsem na hostiích IHS neviděl, ale je možné, že někde se tak pečou. Ale i kdyby tam IHS bylo, tak mi to nevadí. Pro mě Ježíš je Spasitel lidí. |
]
|
|
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pátek, 10. listopad 2006 @ 13:39:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj LUPUSi,
vzal jsi mne nějak z toho jiného konce.
Já nemám problém účastnit se euchristie ŘKC.
Naznačoval jsem tím, že je poněkud nelogikum přistupovat k eucharistii ŘKC jako ke stolu démonů. Věřím, že vskutku přijímáte Krista, a tak nazvat to, co je Páně stolem démonů je jako považovat Pána Krista za démona.
Nic si z nikoho nedělej, žádnou ránu na hlavičku hřebíku jsi nezasadil.
Já jsem z ČCE a stejně jako čeští bratří a jako i husité a další věřím, že chléb, který přijímáme je chlebem, ale je i Kristem. A stejně i s krví. Do rukou sic vkládám chléb a k ústům pohár, ale pak již nepožívám chléb ani víno, ale Krista. S přepodstatňováním neměli problém husité ani čeští bratří. A nemám s tím problém ani já.
Mám jen problém s poněkud starými a zašlými výroky kněží v dávných stoletích, kteří se pyšnili tím, že oni mají v moci Krista obětovat druhým a jiným Krista obětovat mohou zabránit.
Proto stojím na eucharistii těla i krve Kristovy. A pro Písmo, že máme pít z toho kalicha Kristovy krve a jíst z chleba Kristova těla.
Ale že i Písmu věřím, pak vím, že chléb, který podáván mi je v připomínce Večeře Páně, již není jenom chlebem, který fyzickýma očima vidím, a ani víno není jen vínem a ba ani pohár není jen pohárem, ale již v tom okamžiku duchovním vnímáním je mi onen chléb tělem Krista a víno krví Krista a pohár smlouvou učiněnou v Jeho Krvi. A tak ne jen chléb a víno požívám, ale celého Krista. A jestliže je samým Kristem řečeno, že onen Jím podávaný chléb je tělem Jeho, které se za nás vydává, a pohár vína smlouvou zpečetěnou Jeho krví, která se za mne prolévá na odpuštění hříchů, pak tomu i takto věřím. Když tedy jím chléb a piju víno eucharistie, tedy jím z těla a piju z krve Kristovy, tedy jím Krista, jehož tělo se za mne vydává a krev za mé hříchy prolévá na odpuštění mých hříchů. A jestliže tak se má dít v upomínku vždy, když tak činím. Pak vždy. Kristus jednou byl vydán a jednou obětován, ale když v upomínku Věčeře s Pánem znovu a znovu jím tělo Jeho a piju z krve Jeho, pak vždy tehdy jím z toho Těla, které za mne se vydává a piju z té Krve, která se ve Smlouvu za mne prolévá na odpuštění a shlazení mých hříchů. A tak, co dříve jednou provždy se událo, to já při upomínce Večeře Páně, znovu jako tehdy, když vyslovil ta slova Kristus, nyní prožívám. A jako tehdy já nebyl jsem přítomen těm slovům Jeho a podávání chleba a poháru vína, a přesto ta slova řečená jsou ke mně, tak nyní já přítomen setkávám se při eucharistii vždy a opět s Kristem, a tak účasten jsem těch slov Jeho i podávání chleba i vína, jako by tehdáž bylo dnes. A stejně je tomu tak i s obětí Krista. Jako už před stvořením bylo rozhodnuto o oběti Krista, avšak předem apoštolům oznámeno v předvečer Kristova vydání a až nato Kristus obětován byl, tak i nyní. Již před stvořením světa bylo rozhodnuto, že účastni budeme té Večeře s Pánem, avšak ještě nikdo z nás nebyl. Tehdy za dob apoštolů, také nebyli jsme, avšak skrze Krista a apoštoly přeci jen jsme tam byli.
A proto odměřování času, že dávno po oběti Krista je, nemám za nic. Znovu a znovu prožívám ten čas před vydáním se krista na kříži. A kdybychom si neměli nikdy více připomínat ten večer, pak každý z nás jen jednou by směl účasten být eucharistie. Ale že sám Kristus prohlásil, že tak máme činit v připomínce vždy, když budeme z toho poháru vína píti a z toho chleba jísti, pak také znovu sobě toho připomínáme.
Já i katoličtí ví, že jen jednou Kristus byl dán, a nikdy více již obětován nebude, avšak v připomínce tak znovu a znovu se děje.
A vlastně to je to, oč běží. Opakující se připomínka. Ale připomínka jasná a živá.
LUPUSi, snad mě teď lépe rozumíš.
Ale na jiné řeči moc nedám. Budou tu ti, kdo se do mne pustí, ale vím, co jsem prožil.
Petr Šíma |
Re: SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ve svátostech (Skóre: 1)
Vložil: LUPUS v Pátek, 10. listopad 2006 @ 14:32:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Aha, tak jsem tvůj dialog s Olinem pochopil úplně opačně. Ale aspoň jsem si mohl přečíst tvé eucharistické vyznání, mě se docela líbí. |
]
|
|
|
|
