Grano Salis - Člověk zamýšlí, Pán Bůh koná

Člověk zamýšlí, Pán Bůh koná Člověk spřádá své plány, výsledek je věcí Nebes
Oběma způsoby můžeme přeložit uvedené čínské přísloví. Možná se vám to také stalo. Měli jste nějaký plán, například jste si naplánovali návštěvu do divadla, už jste měli koupené lístky, ale co se nestalo. Vaše nejmladší dcera spadla ze schodů a zlomila si ruku. A vy máte najednou o starost navíc a o divadelním představení si můžete nechat jenom zdát.

Tento katastrofický scénář samozřejmě neodpovídá obsahu, vysvětlení čínského přísloví. V přísloví je řeč o tom, že člověk něco zamýšlí, ale je nakonec na Bohu, zda ten plán člověk uskuteční, nebo ne. V jiném přísloví, tentokrát v biblickém přísloví je nám řečeno: „Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.“ (Přísloví 14:12) Ano, někdy má člověk plány, velkolepé plány, ale přesto ho nakonec přivedou ke smrti. Takový člověk neuzří život, věčný život. Vzpomeňme jenom na jeden příběh, biblický příběh. Je to příběh o Ananiáši a Safiře. Jak je to v biblickém textu řečeno? Oba dva prodali svůj pozemek a po vzájemné dohodě obou si část peněz ponechali a část přinesli apoštolům, respektive to byl Ananiáš, který přinesl peníze. Petr odhalil Ananiášovo neupřímné jednání. Trest na sebe nenechal dlouho čekat. Trest byl viditelný – Ananiáš zemřel v té chvíli, kdy apoštol Petr vyřkl ortel. Ananiášova manželka byla potrestaná zrovna tak, zemřela jenom o něco později, než její manžel. Ostatně celý příběh si můžete přečíst v biblické knize Skutků v páté kapitole. Jak hrozný trest, který oba dva křesťany potkal. Jak je to možné, možná si pomyslíte. Ananiáš a Safira zalhali Bohu, to je ten důvod, který zjistíme po pročtení biblického příběhu. Nezdá se vám, vážení čtenáři, ten trest trošku krutý? Nechci soudit samotného Boha, ale za lež je trest smrti? Měli bychom si uvědomit, že to nebyla ledajaká lež, ale oni lhali apoštolům a samotnému živému Bohu! Navíc v příběhu není lež pouze tím hlavním důvodem jejich hrozného konce. Ananiáš a Safira se dopustili modlářství. Náš milý bratr apoštol Pavel varuje: „Dobře si pamatujte, že žádný smilník, prostopášník ani lakomec, jehož bohem jsou peníze, nemá podíl v království Kristovu a Božím.“ (Efezským 5:5); „lakomec, jehož bohem jsou peníze, nemá podíl v království Kristovu a Božím.“ Zřejmě se Ananiáš a Safira „vešli“ do takové kategorie lakomců, jinak si to nedovedu vysvětlit. Náš Bůh je Bohem spravedlivým, a tak nepochybujeme o jeho rozhodnutích a činech. Přesto přeze všechno je pro mne příběh o Ananiášovi a Safiře a jejich trestu smrti jedním z „nejtemnějších“ příběhů Svatých textů Bible. „Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.“ (Přísloví 14:12) Ananiáš a Safira zřejmě plánovali jak využijí uschovanou část peněz. Ačkoliv měli naplánovanou budoucnost, v které počítali i s Bohem, stejně jako to, že se stanou součástí právě vznikající komunity křesťanů, jejich konec byla jejich smrt. „Člověk spřádá své plány, výsledek je věcí Nebes.“ Tato čínská moudrost se bezezbytku naplnila v životech Ananiáše a Safiry. V příběhu o Ananiášovi a jeho ženě Safiře vidím nejméně dvě poučení.
Za prvé nelžete Bohu, nevyplácí se to. Náš Bůh stejně všechno ví. Myslím tím naše modlitby, buďme k našemu Bohu na modlitbách upřímní. Za druhé lhát lidem, našim sourozencům je téměř závažný přečin jako lhát Bohu. Kdo Ananiáši a Safiře klad otázky? Byl to Bůh? Byl to náš bratr apoštol Petr! Komu tedy lhali Ananiáš a Safira? Lhali nejprve Petrovi a Petr poté jejich odpovědí soudí jako lež samotnému živému Bohu! Naše řeč s bližním by měla upřímná a pravdomluvná. S největší pravděpodobností se nedostaneme do podobné situace v jaké se ocitl apoštol Petr, Ananiáš a Safira, přesto buďme pravdomluvní.

Biblický příběh má pro nás cenné poselství, biblický příběh nás nabádá k pravdomluvnosti v našich mezilidských vztazích uvnitř křesťanského společenství. Karels

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace