Grano Salis - Ježíšův křest a cizoložná žena

Bratr Halík se v jednom ze svých příspěvků zeptal, proč se nechal Ježíš pokřtít, když byl bez viny. Pokusím se na to dát zde odpověď. Dále se podle mého názoru bratr Libor mýlí ve výkladu příběhu s cizoložnou ženou, také zde nabídnu svůj pohled.

K první otázce. Proč se Ježíš nechal pokřtít? Odpověď je podle mne jednoznačná: Kvůli pokání z hříchu. Zdá se to podivné?

Jistě, Ježíš byl bez hříšný. Ale zároveń nesl na svých bedrech hřích celého světa! Nemohl by nas vykoupit, kdyby naše hříchu nepřevzal za své. Kdyby za ně nepřevzal zodpovědnost. Kdyby mu každého i toho nejmenšího hříšku, nebylo líto. A kdyby neuznal, že Bůh má právo jej za ty hříchy odsoudit.

Ježíš by nás nemohl vykoupit, bez upřímného pokání.

Ale je ještě třeba připomenout, že křest Jana Křtitele není tentýž, jako křest křesťanský. Když Pavel potkal učeníky Jana Křtitele, musel je překřtít, byť již byli Janem pokřtěni. Ale nebyly pokřtěni ve jméno Ježíše Krista. To je z Jeho Pověření, z Jeho Smrti a z Jeho Vzkříšení.

Více o křtu zde:

http://casopis.bloudil.cz/view.php?cisloclanku=2006042901

Teď k cizoložné ženě. Bratr Halík napsal, že ji Kristus osvobodil, neboť prorocky viděl, že ona svého činu lituje. Tento výklad je však nebiblický.

Ježíš, potažmo pisatelé evangelií, vždy chtěli, aby čtenáři / svědci si odnesli PLNÉ ponaučení z toho či onoho. Když Ježíš reagoval na pouhé myšlenky, které přečetl, vždy se o tom Bibli přímo zmiňuje,například při večeři ve farizeově domě. A dále, ač jistě dokázal číst lidem v srdcích, přesto měl "hloupé otázky". Například slepého žebráka se zeptal: Co mám pro tebe učinit? Vždyť k tomu, aby člověk věděl, co SLEPÝ žebrák potřebuje, nemusí být ani prorokem! A přesto se Ježíš zeptal. Proč? Aby si žebrák, ale i přihlížející, odnesli PLNÉ ponaučení.

A také vždy otevřeně řekl, co se stalo. Proč udělal to, či ono. Například: Jdi, tvá víra tě zachránila. Vždy, v každém místě je jasně řečeno, co se odehrává.

Kdyby Ježíš reagoval na pokání oné ženy, bylo by to tedy jasně a zřetelně řečeno, nebo napsáno, abychom si z daného příběhu odnesli plné ponaučení. Ale Ježíš se ženy neptal na její pocity. Ani není psáno, že by na ně přímo reagoval. Ne, ořen příběhu je někde jinde.

Ježíš ani nevyšetřoval, je li ta žena vinna, či není. A také a což je úplně zvláštní, vůbec neříká, že si ta žena ukamenování NEZASLOUŽí. Říká však něco zcela překvapujícího. Něco, co nám i vyjadřuje vztah mezi Novým a Starým Zákonem: Kdo jsi bez viny, první hoď kamenem.

ČLOVĚK NEMÁ PRÁVO ODSUZOVAT SVÉHO BLIŽNÍHO. Proč? Neboť každý člověk je za svůj hřích sám odsouzen. A kdo háže kamení pro odsouzení druhého, háže kámen k odsouzení sebe sama.

V čem je naše spása? V Boží Spravedlnosti? V tom, že jsme morálnější, lepší, spravedlivější, než naši bližní? Zasloužíme si spásu svými skutky? Anebo jen a pouze Milostí Noží a Kristovou zástupnou obětí? Je možné chtít současně nezaslouženou milost pro sebe a zároveň spravedlnost pro druhého?

Kdo věří ve jméno Jednorozeného Syna Božího NENÍ souzen, ale již přešel od smrti do života. Avšak kdo soudí druhého, toho s tím samým soudem bude soudit Bůh. Jestliže chce člověk pro druhého spravedlnost, bude tou samou spravedlností odsouzen.

A kdo svého bratra zatracuje, propadáva ohnivému peklu.

S láskou váš demagogující quokam.

Zůstavejte v Boží Milosti, v Boží Lásce, ne pod Boží Spravedlností a pod Božím hněvem!

Více i tématu link: Boží spása je dar darovaný, ne prodaný.

http://casopis.bloudil.cz/view.php?cisloclanku=2005062701

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace