Grano Salis - Moudra Slepého osla

Duch řekl: Hledáš-li svobodu... nepoutej se k jevům, hledáš-li štěstí... nelpi na nestálém a podmíněném, hledáš-li naplnění... odlož své sny a přání.

Přání vznikají a zanikají... tak, že ani nevzpomeneš si, které jsi už minule naplnil... a přesto všechno kolik námahy a potu jsi jim obětoval... neodstoupila od tebe tahle havěť upírská, jež den za dnem vysává krev z člověka a nutí ho ve službách svých, aby promarnil veškerý čas a sílu jen k jejím potěšením.

Nikdo se člověka nezastane, nikdo mu neodpustí... dokud se nevzchopí a nepostaví se jim... bude navěky sužován v tom koloběhu... hladu, chutí, vášní a bídy... aniž by kdy dosáhl trvalého naplnění.

Rozhlédni se kolem... lidé jsou jak hladoví psi... co nemají oči... zaslepení závojem mámivým... rvou se a bojují na život a na smrt o kus žvance k večeři, a přesto, že vyhráli zrovna dnes a mnozí jim závidí to jak si jen užívají, svého hladu se nezbavili... zítra je to zase donutí... být posedlý a nelítostný... prahnoucí po obětech...

Proto zvažuj... zda není moudřejší... jít cestou která je pustá, suchá a strmá... cestou která vykořeňuje příčinu všeho strádání... Zda-li není moudřejší vykořenit ze sebe chuť a hlad... než mu na věky sloužit... zda-li není moudřejší odložit touhu... než se jí nechat navěky mučit...

K čemu to tu všechno je... ubohé a nestálé... copak je život jen o tom jak žrát, [*****(nevhodný výraz-automatická změna)], chlastat, spát, souložit nebo si užívat cokoliv kdekoliv... a čím víc tím líp? Pokud ano pak je na tom člověk ve vývoji hůř než prase... V první řadě ho zajímají jen jeho požitkářské potřeby... je jimi tak omámen... že všude kolem něj je hnůj a bordel... pro pár sladkých chvil řeže si větev pod sebou... a uklízí hnůj svůj do bratrova koryta... a nutí bratra svého aby na něj pracoval... a jemu sloužil... protože jeho rozežranost už jeho vlastní ruce nestačí krmit.

A máma mi radí: Život je příliš krátký... tak neztrácej čas a užívej si dokud jsi ještě zdravý.

Lidé si to uvědomují dobře... viz. první část... ale pak zvolí to nejhorší řešení... Uvědomují si, že čas utíká nemilosrdně... ale ani netuší jak krátký čas mají na to, aby změnili svůj osud... než pak tisíckrát delší čas budou muset sklízet hořké plody stromů, jejichž semínka ve své zaslepenosti během chvilky zasadili.

A celý tento svět byl utvořen proto, aby stimuloval vaše chutě a vaše sny... Pojištěno silnými pudy sebezáchovy a rozmožování... aby tohle výtečné know-how, zvané člověk... nikdy nezmizelo a zkrze nějž se vetřelci a upíři mohou těšit své nesmrtelnosti. Pánové a tvůrci tohoto světa či vaší karmické vize, jsou vaše vášně a tužby shrnuty do pýchy a uzpůsobeny do takticko strategické hry... kdy nesmí mít všichni všeho stejně... jinak by život neměl už smysl.

Pánové tohoto světa utvářející systém hodnot a toho co je In a toho co je už Shit pak ovládají hru velice snadno... a mají vaše chování pod kontrolou. Protože je jasné, že revoluce... revoluce vnitřní, o níž hovořím nebude záležitostí mas... a tak můžete očekávat potupu, výhružky a výsměch od zaslepenců. Zkrátka kdo nejde s proudem... musí očekávat tření... Kdo netouží po zítřku... po báječném zítřku... kdy budou korýtka zlatem vrchovatě naplněná... ten je asi blázen... chudý duchem... že mu to nedocvaká.

Leč moudrý studuje a poznává se... hledá a zkoumá příčiny všeho jak to v něm funguje... vidí jak vzniká utrpení, o co se opírá, zkoumá jak působí... a když toto poznává a prakticky si ověřuje... nabývá zkušenosti a může postupně tvořit postup, kterým svůj osud změní.

Postupů je několik... od nahlížení "ne-já", přes nahlížení "ne-skutečnost" či rušení identifikace mezi tím co se děje a tím kdo to zažívá, až po nezájem o vše co se jeví a vykořenění všech pout a očekávání.

Pak člověk překonaje tuhle horu, upíři od něj odstoupí a on jest svobodný a širý... přebývající jen ve světle a klidu... žádná vášeň ani touha už ho nesužují... odložil chutě... a nic mu nechybí. Perpentum mobile... jež funguje samo... na žádných podmínkách nezávislé...

Ten jež je hladový... okem rozhlíží se po stole (svět) co dobrého by bylo k snědku (požitek)... a když se rozhlídne... představuje si co jaké by bylo... a vybírá to nejlepší... a pak má touhu to uchopit a naplnit. Moudrý tedy tohle pozoruje a všímá si... a když se rozhlíží... nezasnívá se... a když se zasnívá... nepociťuje... a když pociťuje a prožívá sen... ví že je to jen jeho sen a nebude jej následovat... odmítne ho... jako ne svůj... a když už ho následuje... ví jakou si tím tvoří budoucnost... Ví že prožívání čehokoliv vede k o to většímu upevnění pozic upírství v něm... a že o co více si užil, o to větší chuť bude mít... Ví... že až se rozpadne tělo... pak bude tisíce let trpěti svými chutěmi, které nebude mít čím utěšit... "bude mít hlad a nebude mít pusu..." A pak když se mu naskytne příležitost těla... jde a o to rychleji si chce užívat...

A tak si lidé závidějí jen to co si kdo kde jak užil či užívá... a chtějí to taky... chlubí se tím co prožili... a stydí se za to co ještě neprožili... co neochutnali... Jeví se jim snazší pracovat a brát si úvěry aby mohli si užívat a žít... než aby na chvíli se postavili tomu nutkání... co na tom... že pak budou až do smrti a mnohdy ještě déle splácet...

V hrázi je prasklinka... na prasklinku nemají čas... ale povodeň jež spustoší jejich kraj budou muset sami odčinit... Pak se diví... pak hořekují... pak staví kostely a modlí se k Bohu svých snů... a prosí panáčka Ježíška aby je spasil... a? Odcházejí jen s vírou... jen s novou nadějí... jen s novými povinnostmi toho co musejí a toho co nesmí...

Vše je obchod... a tak není divu, že člověk mohl vymyslet jen Boha co obchoduje. Každý člověk věří a je pln naděje... upíná se jen k zítřku, protože zítra to bude vše lepší... a přitom dnes sází semínka, aby to bylo ještě horší... jak gambler... věří, že již další otáčkou se vše zvrátí a on nakonec vyhraje... Těžko zbaviti mysl člověka ziskuchtivosti... přesvědčení... že investovat do zítřka se vyplatí... že musí a má pracovat a snažit se na budování světa... že se má do něj zapojit a realizovat... že má snít a mít ideály... že musí přece toužit po něčem... jinak k čemu by mu život byl... že?

Ale přesto moudrý a zkušený... shledává, že nic z tohoto světa jej trvale neuspokojí... a že kdyby vlastnil jen setinu toho co si přeje... přes samé starosti by nenašel klidu... Ví, že se zde vše musí udržovat a na všem pracovat a o všechno se starat... protože tak je to zařízeno, aby vám to zabralo všechen čas... všechen čas... čas který promarníte službám své pýchy a ziskuchtivosti a starosti o život svůj či věci zdejší. Chcete se dožít uznání, ocenění a odpočinku... cha cha cha. Vše co jste udělali má hodnotu jen vzhledem jak jsou nastavené hodnoty v myslích ostatních. Žádný skutek tohoto světa... vás neospravedlní... test u brány je jednoduchý... ukaž mi Otcovu vinici... a výsledek katastrofální... neměli jste čas... pro tisíce jiných obchodů a starostí... promarnili jste všechno... a velké dluhy u upírů máte.

I kdybyste získali celý svět... i kdybyste napravili celý svět... spasili celý svět... nevrhne to ani jediný paprsek světla na to jací jste. Soudíte se jen podle vnějších znaků... protože jiné nevidíte... Je to asi podobné jako když celý sen pracujete se snovými objekty a pak po probuzení se chcete chlubit... jaké skutky jste vykonali... každý se vám vysměje... protože to nebyla skutečnost... Možná pár věcí pochopíte... ale miliardu věcí si připravíte na příště.

Nemáte sílu, ani odhodlání... vytýkáte cizím třísky a uctíváte vlastní trámy. Proto vám není pomoci... nedávám vám žádnou naději... potřebujete více soužení aby vás to soužení dohnalo své věci řešit... abyste se vy sami stali mocní a né jen spoléhali na něčí moc... co vás spasí... Tvrdíte že věříte v Krista a já se vám směji... protože vaše skutky vnitřní jsou zjeveny ve světle... Jste jen pokrytci a již máte odplatu svou... jen naději a nářek malomocných. Nemáte čas... vymlouváte se na to že musíte splácet dluhy a sloužit svým otrokářům vnitřním... jídlo a spánek je vám přednější... televize, rádio, práce na statcích zdejších... péče o všechno to co jste zasadili a sklidili, starost o všechno to co jste získali... a nejistota tohoto světa vás ždíme v napětí...

Tak jděte a učte se sami od sebe... sami v sobě se pronásledujte a zkoumejte od čeho co vzniká a kde a jak se co dovnitř dostává, jak zakořeňuje a jak působí... buďte pozorní... Když se na vás podívám... nevím jestli mám plakat nebo se smát... vidím jen naivní děti... co vyměnili hračky a jež sami sebe rozmazlují... rozmazlují a rozmazlují...
Z článku Klíďopéro Amen*****us 2 http://www.oslikuv.net/skola/cl048.htm

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace