Autor Matoušova evangelia napsal mimo jiné tyto verše   Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů."
To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:
'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest přeloženo 'Bůh s námi'.
Matouš 1:21-23 Snažil se tak ve svých čtenářích vzbudit dojem,  že příchodem Ježíše se vyplnilo  proroctví o panně, která počne a porodí syna. Tím synem, narozeným panně, měl být Ježíš.


Příběh o mladé ženě, jejíž synovi dají jméno Immanuel, je ve Starém zákoně pouze jediný a to ve verši 7:14 knihy Izajáš: Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh) Lze vidět hned několik rozporů 1) Jednak se v Izajášovi jasně píše o mladé ženě (hebrejsky ALMAH) nikoli panně (hebrejsky BETULAH) 2) Kromě vlastní zmínky u Matouše se nikde nedočteme o tom, že by někdo dal Ježíši jméno Immanuel či ho tak nazýval. 3) Evangelista také jaksi přehlédl Izajášovu zmínku o tom, že syn mladé ženy se bude muset naučit rozeznávat dobro a zlo, což je u bezhříšného Ježíše vyloučeno 4) Tyto Izajášovi verše nejsou o příchodu Mesiáše v daleké budoucnosti. Izajášův Mesiáš přišel na svět v Izajášově době (proto-Izajáš cca 700 př.n.l.), pravděpodobně v postavě Chizkijáše (Hezekiah, judský král cca. 715-690 př.n.l.).
K bodu 1 ) pravoslavný duchovní Libor Halík uvedl tuto námitku "Vy citujete z hebrejského textu z 2.století po Kristu. Tento text tehdejší protikřesťanští rabíni úmyslně pozměnili, aby židovskému národu znemožnili konverzi ke křesťanství. Zmiňuje se o tom rumunský Žid, pronásledovaný ve 20.století komunisty, Wurmbrand.
Text řecké Septuaginty, byl však překladem ze staršího a původnějšího hebrejského originálu, který existoval ještě před početím a porodem Ježíše Krista. Tam bylo a v Septuagintě je: "panna počne a porodí syna"." Tato námitka či spíše účelová církevní teorie už dnes neobstojí.Vyvrátil ji totiž nález svitků v Kumránu v roce 1947 kde bylo nalezeno i 17 kožených svitků s textem Izajáše a i tam se píše o - Ha-Almah, mladé ženě, nikoliv o panně. Hebrejský text Izajáše nalezený v Kumránu dokládá, že nikdy po roce 100 př.n.l. nedošlo k záměně slov panna za mladou ženu. Žádní rabíni tedy verš Izajáš 7:14 v prvních staletích po Kristu neměnili jak si představuje pan Halík a někteří další. Dnešní hebrejský text Starého zákona se v této věci neliší od Izajáše z roku 100 př.n.l. Stal se však pravý opak.- pozdější křesťanské překlady do různých jazyků měnily původní význam hebrejského textu. Ve snaze potvrdit správnost Matouše (Mt1:23), odkazujícího se v příběhu o početí panny Marie na proroctví ve SZ, zaměnili v Izajáši 7:14 mladou ženu za pannu. Proto například Bible Kralická chybně píše: Izajáš 7:14