Svatej Vladimir se nám rozepsal jak Havlíček v Brixenu :-) Tak tahlecta veršovánka od vladimira mě tak rozesmála, jak nic už dlouho ne, protože takhle výstižně vychmátnout jádro pudla těhle zdejších charismatických aktivistů, to se snad ještě nikomu nepovedlo. Je v tom jak učení tak ten jejich láskyplný vztah k nesouhlasnejm hlasům, dokonce i jejich vize Grana budoucnosti. :-)

Když zavřu oči, vidím to barevně: jak pochodujou v sevřeným šiku na cvičák (koučák), Olin to vyřvává dopředu a všichni to po něm do rytmu opakujou :-) Jak amíci na buzerplace :-) Aby to nezapadlo někde v komentáři, což by byla škoda a když má ten Vejvoda svoje veršovánky přes celou první stranu, tak to sem dávám jako článek. Jenom nevím, jestli to mám dát do Humoru, což je fakt, nebo do Charismatici, což je taky fakt. :-)

Kadlec, Vejvoda, Sýkora,
každej radostně krákorá:
do lůna Církve pudem rádi,
jít tam nechtěj jen hnusní smradi.

Nedere nás Eucharystyje
natož uctívání Maryje,
a papež je náš svatej fotr,
kdo před ním neklekne, je lotr.

Krucifix, oltář, růženec,
při mši enem ten dlabanec.
Hlavně to neříkejte nahlas,
svatej Cenzore oroduj za nás!