Grano Salis - Jako Ezechiel (září 2003). Svědectví Libora Halíka (6)

Jako Ezechiel (září 2003). Svědectví Libora Halíka (6)

Když moji spolupracovníci viděli, v jak zuboženém fyzickém stavu se nacházím, zdvojnásobili své úsilí. Od 1.září do 10.října mě zastupovali na Obilním trhu. Zastupovali mě navzdory názorům Františka S. (bývalého člena Parlamentem ČR volené „Rady pro rozhlasové a televizní vysílání“), že mě Pán Bůh potrestal nemocí za to, že jsem zpíval Žalmy nahlas. Já jsem doma neustále obtelefonovával lidi, aby s nimi před nemocnicí vytvořili dvojici. K již zmiňovaným spolupracovníkům - manželům Š., Petru C., Františku S., Robertu Š., katolickému knězi Františku P., patřil také Radomír Malý. Připojili se k nim 2 další katoličtí kněží, 2 katolické řeholní sestry, které sem poslala matka představená, 1 odvážný muž bez nohy na invalidním vozíku i jeho manželka a také Honza S.

Dne 2.9.2003 jsem se doma modlil: „Bože, prosím, pomoz mým spolupracovníkům na Obilním trhu. Ať neprší u nemocničního vchodu. Ať se tam mohou modlit a rozdávat letáčky. Chraň je i před obtěžováním (městské) policie a zlých lidí. Hlavně ať to psychicky zvládnou.“ Naznačil jsem Bohu, jestli chce, ať na mne přijde psychická bolest, když se jim u nemocnice uleví. Pak jsem dodal: „Ale dělej si Bože se mnou, co chceš.“ Poté jsem se odpoledne špatně ohnul a projela mnou velká fyzická bolest. Začalo mi být hůř než včera. Říkám: „Bože, Ty víš, zda má bolest je výkupná – trochu jako v biblické knize Ezechiel 3.a 4.kapitole ta zástupná dočasná invalidita - ležení kněze a proroka Ezechiele za nekající Boží lid po dobu 390+40 dní.“

Od 3.9.2003 nejsem schopen pohybu, ani plazení, avšak Svatý Duch mne 3.9. oslovil skrze Žalm 102 takto: „Hospodin zbuduje Sijón (Církev) ze sutin. Hospodin to udělá v České republice. Haleluja.“ Odpovědí na mou podobnost k Ezechieli bylo číslo 39 dní. Téhož dne u nemocnice natočila Česká televize Petra C. a katolického kněze Jiřího C. Chtěli po Petrovi, aby jim zpíval Žalmy. On byl ale nachlazen, neschopen slova. Tak jim řekl, že to nejde. Prosil jsem Boha Otce, jestli je Jeho vůle, abych 39 dní ležel, ať neležím v nemocnici (– tj. mezi lidmi z kasty lékařů, kterou jsem si znepřátelil modlitbou před nemocnicí), ale ať ležím doma a mohu na WC. Bůh mě vyslyšel. Řeholní sestra Radima mi o pár týdnů později k mé dočasné Ezechielovské invaliditě řekla: „Ano, Bůh bere naši oběť vážně.“

Přestože jsem vyhrál u Krajského soudu proti tajemníkovi MČ Brno-střed, tak přestupková komise Brno-střed mi beze studu zaslala složenku, abych zaplatil pokutu 1 000Kč. Nezaplatil jsem. V katolickém dvouměsíčníku Immaculata vyšla pozitivní zpráva o naší práci na Obilním trhu.

Dne 10.9.2003 domlouvám budoucí pochod proti umělým potratům od kostela svaté Rodiny. První pravidelný brněnský pochod se bude konat za měsíc. K této akci mě vybídl Petr C., který mylně věřil, že se pochodu zúčastní stočlenná komunita Emmanuel. Jako motto dostávám Žalm 50. Uvedu z něj např. verš 3.: „Přichází Bůh náš a nehodlá mlčet.“ Když jsem budoucí akci oznámil Ludvíku K., zakladateli brněnské komunity Emmanuel, zvolal nadšeně: „Ať se práší za kočárem!“ Avšak vůdce komunity (tj. jiný člověk) odmítl, aby se členové zúčastnili pochodu. Odůvodnil to tím, že komunita má jiné charizma. Bylo přislíbeno, že pozvánka na pochod bude v katolickém týdeníku Světlo. Hnutí Pro život ČR pošle doporučeným dopisem z Prahy oznámení o pochodu na městskou část Brno-střed. Mluví ke mně zaslíbení z Žalmu 23: „Hospodine, prostíráš mi stůl před zraky protivníků“ a z Žalmu 57: „Bůh potupí toho, kdo po mně šlape“. Prosím celou církev vítěznou a archanděla Michaela o pomoc v boji. Pláču. Hned ten den bylo vidět, že pomoc skutečně přišla. Michaela Š. mi sdělila, že správce objektu nemocnice „Goliáš“ Kopecký dnes vypadal strašně nasopeně, ale současně jako před nervovým zhroucením. Poprvé nikoho z protipotratových aktivistů neurážel. Jen mlčel. Ani vrátný – ostraha si nedovolil je napomínat, ač hrozně seřval pacienta, který si chtěl vzít do nemocnice jízdní kolo.

Zlí si říkají přesně podle Žalmu 12: „Náš jazyk převahu nám zaručuje“. Dalšího dne správce nemocnice Kopecký tvrdil P.Františku P., že nám policie vykázala místo v parku. P.František P. odpověděl: „Vy lžete. Kdyby to byla pravda, tak byste si tu žlutou čáru namalovali u parku.“ Přátelé proto „Goliáše“ neposlechli a do parku neodešli. Toho dne mluvčí třináctiletých studentek vyhrkla, že ony jsou pro potrat. P.František P. jim proto dal k přemýšlení pár řečnických otázek.

Jiný den mne oslovuje Ž 22: „Od Tebe (Bože) vzejde mi chvála ve velikém shromáždění.“ Jde asi o pochod. Petr C. a František S. se nabídli, že rozvezou autem pozvánky na pochod všem brněnským katolickým farářům a jistým protestantským duchovním. Něco roznesou i řeholní sestry z kostela svaté Rodiny.

Dne 24.9.2003 jsem dostal od Lady CD s protipotratovou písní: „Maminko, mámo“. V katolickém týdeníku Světlo se objevila pozvánka na náš pochod. Má manželka dala na podatelnu MČ Brno-střed můj odpor, odmítnutí platit pokutu.

Děkuji Bohu, že u nemocnice opět nepršelo. Tak se mohly rozdávat protipotratové letáčky. Bůh vyslýchá modlitby i za počasí.

František Bubeník, velmi odvážný spolupracovník na invalidním vozíku, který za svou křesťanskou víru strávil několik let v komunistickém kriminále, přejel žlutou čáru a zaparkoval blízko dveří nemocnice. Kopeckému se nepodařilo po dobu dvou a půl hodiny ho odsud vyhnat.

Od prvního dne protipotratových aktivit 13.6.2003 do 24.9.2003 zde v čase naší přítomnosti nepršelo. Jen jednou jsem tam měl deštník, který jsem po chvíli odložil. Podobně tomu bylo až do 13.7.2005. Zmokl jsem tam zhruba jen sedmkrát za dva roky. Je to pro mě a zvláště pro zaměstnance nemocnice viditelným Božím znamením.

Karel Š. dovezl 100 kusů velkých a 300 kusů malých pozvánek na pochod.

Až 29.9.2003 jsem dostal vítězné rozhodnutí Krajského soudu ČR písemně. Od přestupkové komise MČ Brno-střed jsem stejného dne dostal vyrozumění, že byl akceptován můj odpor k pokutě, ale že se musím dostavit ke komisi na další projednávání 21.10.2003.

Pan K. z kanceláře tajemníka MČ Brno-střed mi odpověděl, že úřad nezakázal náš pochod. (Po uzdravení jsem si vyjádření úřadu vyzvedl i písemně.)

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace