Věříš snad Gojime, že může někdo na Zemi, za koho se modlíme, zemřít v jiném čase, než k tomu svolil Pán Bůh? Já nevěřím, že může takový člověk zemřít v jiném čase, než mu určí Bůh.

Viz např. biblický příběh Joba.

Věříš Gojime, že celý Jobův příběh je neomylně inspirován Duchem svatým? Odpověz mi, prosím, aby bylo mezi námi jasno. Já tomu věřím.

Job dle svatého textu nemohl být obtěžován satanem, jeho děti nemohly být zabity satanem organizovanou katastrofou, dokud k tomu Bůh sám osobně nedal satanovi souhlas.

1,6 Nastal pak den, kdy přišli synové Boží, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan.
1,7 Hospodin se satana zeptal: "Odkud přicházíš?" Satan Hospodinu odpověděl: "Procházel jsem zemi křížem krážem."
1,8 Hospodin se satana zeptal: "Zdalipak sis všiml mého služebníka Jóba? Nemá na zemi sobě rovného. Je to muž bezúhonný a přímý, bojí se Boha a vystříhá se zlého."
1,9 Satan však Hospodinu odpověděl: "Cožpak se Jób bojí Boha bezdůvodně?
1,10 Vždyť jsi ho ze všech stran ohradil, rovněž jeho dům a všechno, co má. Dílu jeho rukou žehnáš a jeho stáda se na zemi rozmohl.
1,11 Ale jen vztáhni ruku a zasáhni všechno, co má, hned ti bude do očí zlořečit."
1,12 Hospodin na to satanovi odvětil: "Nuže, měj si moc nade vším, co mu patří, pouze na něho ruku nevztahuj." A satan od Hospodina odešel.
1,13 Nastal pak den, kdy Jóbovi synové a dcery hodovali a pili víno domě svého prvorozeného bratra.
1,14 Tu přišel k Jóbovi posel a řekl: "Právě orali s dobytkem a při něm se popásaly oslice.
1,15 Vtom přitrhli Šebovci, pobrali je a čeleď pobilili ostřím meče. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to."
1,16 Ještě nedomluvil, když přišel další a řekl: "Z nebe spadl Boží oheň, zachvátil ovce a čeleď pozřel. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to."
1,17 Ještě nedomluvil, když přišel další a řekl: "Kaldejci rozdělení do tří houfů napadli velbloudy, pobrali je a čeleď pobili ostřím meče. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to."
1,18 Ještě nedomluvil, když přišel další a řekl: "Tvoji synové a dcery hodovali a pili víno v domě svého prvorozeného bratra.
1,19 Vtom se zvedl od pouště silný vítr a opřel se ze všech čtyř stran do domu. Ten se na mladé lidi zřítil a oni zahynuli. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to."
1,20 Tu Jób povstal, roztrhl svou řízu a oholil si hlavu. Potom padl k zemi, klaněl se
1,21 a pravil: "Z života své matky jsem vyšel nahý, nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal; jméno Hospodinovo buď požehnáno."
1,22 Při tom všem se Jób nijak neprohřešil a neřekl proti Bohu nic nepatřičného.