|
Právě je 323 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 120937276 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Nejen pro Standu: PEKLO v Katechismu kat. církve
Vloženo Pátek, 13. duben 2007 @ 12:44:00 CEST Vložil: bolek |
poslal lukin PEKLO v Katechismu katolické církve
Protože se uživatel Standa při obhajobě svého pojetí pekla ohání údajným učením katolické církve, vkládám sem k poučení nejen jeho kapitolu Peklo z Katechismu katolické církve.
IV. Peklo
1033 Nemůžeme být spojeni s Bohem, jestliže se svobodně nerozhodneme milovat ho. Avšak nemůžeme milovat Boha, jestliže těžce hřešíme proti němu, proti svému bližnímu a proti sobě samým: „Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah — a víte, že žádný vrah nemá v sobě trvalý věčný život“ (1 Jan 3,15). Náš Pán nás upozorňuje, že budeme od něho odděleni, jestliže nepřispějeme na pomoc chudým a maličkým v jejich nouzi: jsou totiž jeho bratry.598 Zemřít ve smrtelném hříchu, aniž by byl smyt lítostí a nepřijmout milosrdnou Boží lásku, to znamená zůstat navždy odděleni od Boha v důsledku našeho svobodného rozhodnutí. A tento stav konečného sebe-vyloučení ze společenství s Bohem a s blaženými je označováno slovem „peklo“.
1034 Ježíš často mluví o „pekle“, o neuhasitelném ohni“,599 vyhrazeného tomu, kdo až do konce života odmítá uvěřit a obrátit se, tam mohou zahynout jak duše, tak tělo.600 Ježíš ohlašuje přísnými slovy, že „pošle své anděly, ti posbírají z jeho království... ty, kdo dělají nepravosti, a uvrhnou je do ohnivé pece“ (Mt 13,41-42) a že vynese rozsudek: „Pryč ode mne, vy zlořečení, do věčného ohně!“ (Mt 25,41).
1035 Církev ve svém učení potvrzuje existenci pekla i jeho věčnost. Duše těch, kteří umírají ve stavu smrtelného hříchu, sestupují ihned po smrti do pekla, kde snášejí pekelné tresty, „věčný oheň“.601 Hlavním trestem pekla je věčné odloučení od Boha, neboť pouze v Bohu může mít člověk život a štěstí, pro které byl stvořen a po nichž touží.
1036 Výpovědi Písma svatého a nauka Církve o pekle jsou výzvou k odpovědnosti, s níž má člověk užívat své svobody se zaměřením na svůj věčný osud. Současně jsou i naléhavou výzvou k obrácení: „Vejděte těsnou branou. Neboť prostorná je brána a široká cesta, která vede k záhubě; a mnoho je těch, kdo tamtudy vcházejí. Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou“ (Mt 7,13-14).
„Protože však neznáme den ani hodinu, je třeba, jak nás napomíná Pán, stále bdít, abychom si po skončení svého jediného pozemského života zasloužili přijít s ním ke svatební hostině a přidružit se k požehnaným, a ne, aby nám bylo rozkázáno jako špatným a lenivým služebníkům odejít do věčného ohně, do vnější temnoty, kde „bude pláč a skřípění zubů“.“602
1037 Bůh nikoho předem neurčuje, že půjde do pekla;603 to je následek svobodného odvrácení od Boha (smrtelný hřích), v němž se setrvává až do konce. V eucharistické bohoslužbě a v každodenních modlitbách věřících Církev prosí o milosrdenství Boha, který „nechce, aby někdo zahynul, naopak chce, aby se všichni dali na k pokání“ (2 Petr 3,9):
„Přijmi tedy milostivě, Bože, oběť svých služebníků i celé své rodiny… Dej našim dnům svůj řád a mír. Vysvoboď nás od věčné záhuby a připočti k zástupu vyvolených.“604
Poznámky:
598 Srov. Mt 25,31-46. 599 Srov. Mt 5,22.29; 13,42.50; Mk 9,43-48. 600 Srov. Mt 10,28. 601 Srov. vyznání „Quicumque“: DS 76; synoda v Cařihradu: DS 409.411; 4. lateránský koncil: DS 801; 2. lyonský koncil: DS 858; Benedikt XII., konstituce Benedictus Deus: DS 1002; Florentský koncil (1441): DS 1351; Tridentský koncil: DS 1575; Pavel VI., Vyznání Božího li-du, 12. 393 1734 1428
602 2. vatikánský koncil, LG (Věroučná konstituce o Církvi Lumen gentium), 48. 603 Srov. 2. oranžský koncil: DS 397; Tridentský koncil: DS 1567. 604 Římský misál, římský kánon.
|
Podobná témata
|
|
Re: Re: Zakázaná mantra (Skóre: 1) Vložil: lukin v Pátek, 13. duben 2007 @ 13:20:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Reformovaný, jsi skutečně pašák! Nevěděl jsem, že ovládáš tak velké umění teologické spekulace a dokážeš tak kreativně a originálně přispět k rozvíjení základního teologického tématu článku! Tvá teologická kreativita, rozlišování a smysl pro držení se původního tématu jsou skutečně obdivuhodné! Díky za doplňující příspěvek, myslím, že ti budou velmi vděční i druzí, které jsi tak velmi obohatil svým vlastním originálním pohledem. Tleskám ti svýma katolickýma ručička a provolávám: "Bravo!" |
]
|
|
Re: Nejen pro Standu: PEKLO v Katechismu kat. církve (Skóre: 1) Vložil: nula v Pátek, 13. duben 2007 @ 13:24:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Umění perfektně vytrhávat z kontextuaneb Dokonalý návod od Svaté Apoštolské Církve KatolickéVelmi často mi křesťané vyčítají, že cituji jen ty úryvky, co se mi hodí a vyjadřují to termínem, že vytrhávám z kontextu. Já se snažím vždy ocitovat úryvek z Bible či jiného svatého textu tak, aby tam nebylo vynecháno nic důležitého, co by mohlo změnit smysl citátu. Když jsem si však přečetl paragraf 392 Katechismu katolické církve, nestačil jsem se divit. Potrefená husa se ozvala. Takže pokud chcete vidět naprosto přesné vytrhnutí z kontextu, pokochejte se: §392: Ohlas této vzpoury nacházíme ve slovech, kterými se pokušitel obrátil na naše prarodiče: "Budete jako Bůh" (Gn 3,5).. Had to ale řekl s úplně jiným kontextem. Celá hadova věta totiž zní takto: (Gn 3, 5) Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.Věta "Budete jako Bůh" znamená něco úplně jiného. Katolíci vytrhnutím z kontextu hrubě změnili význam citátu. Dokazují, jak ctí pravdu. Změnu smyslu hadovy věty v Katechismu si můžeme upřesnit i mluvnickým rozborem:Ve větě "... budete jako Bůh znát..." je významovým slovesem "znát", kdežto "budete" je jen pomocné sloveso pro vytvoření budoucího času tohoto významového slovesa. Přísudek je tedy "budete znát" (je zdůrazněn podtržením). Pokud však sloveso "znát" vynecháme, postoupí sloveso "budete" z funkce pouhého pomocného slovesa najednou na funkci slovesa významového, čímž se zamozřejmě změní smysl věty. Jinými slovy - ze slovesa "znát" se stane sloveso "být". Tak kdo je tu lhář? Had, nebo katolíci? Odpověď je naprosto jasná: katolíci. A to mají pořád plno řečí o "pravdě". Tady vidíme, jak si tuto "pravdu" představují.
S touto hadovou větou souvisí i další ukázka, jak katolíci ctí "pravdu". O tomto hadově sdělení v Bibli katolíci tvrdí, že bylo lživé. Jenže Hospodin v Bibli přesně, ale zcela přesně potvrzuje to, co had řekl: (Gn 3,22): I řekl Hospodin Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé."Ale přesto katolíci tvrdí, že had (podle nich Satan - další jejich lež) lhal. Blíže k tomuto tématu viz můj rozbor prvotního hříchu.
Já jsem se nikdy nesnížil k tomu, abych vytrhnutím z kontextu takhle hrubě změnil smysl textu. A nakonec, být jako Bůh přece není špatné, doporučuje to sám Ježíš Kristus: (Mt 5,48): Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
Podrobný popis historie Prvotního hříchu jsem s gustem zpracoval, takže jestli vás to zajímá, šup do toho! Stojí to za to. z www.kreteni.cz
|
Re: Re: Nejen pro Standu: PEKLO v Katechismu kat. církve (Skóre: 1) Vložil: aviaf v Pátek, 13. duben 2007 @ 20:42:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek | Had to ale řekl s úplně jiným kontextem. Celá hadova věta totiž zní takto: (Gn 3, 5) Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.
No vidis, a tys tak nadaval na ekumenickej preklad! CEP to ma, jak rikas, a BK ma ten "katolickej" preklad (Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.).
BTW, moje anglicka NRSV ma taky "...like God, knowing good and evil." Dtto KJV, NIV, Luther a Louis Segond. Takze tak.
Aviaf
|
]
|
|
Re: Tak se lukine podíváme, co nám k tématu říká Boží Slovo (Skóre: 1) Vložil: reformovany v Pátek, 13. duben 2007 @ 13:42:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Tak se lukine podíváme alespoň na několik veršů z Božího Slova k tematu:
Iz 66,24 Až vyjdou, spatří mrtvá těla mužů, kteří mi byli nevěrní. Jejich červ neumírá, jejich oheň neuhasne; budou strašlivou výstrahou všemu tvorstvu."
Pr 16,4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den.
Daniel 12,2 Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze.
1. Janova 5,12 Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.
Jan 3,36 Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává."
Jan 3,18 Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Římanům 8,1 Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši,
1. Petrova 2,6 Neboť v Písmu stojí: 'Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.' 2,7 Vám, kteří věříte, je vzácný, ale nevěřícím je to 'kámen který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným', 2,8 ale i 'kamenem úrazu a skálou pádu'. Oni přicházejí k pádu svým vzdorem proti slovu - k tomu také byli určeni.
R 9 Kralicky preklad - (protoze je vystiznejsi; recke slovo "misein" znamena nenavidet, mit v osklivosti)
9,13 Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
R 9,22 Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě, 9,23 stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil ke slávě - 9,24 na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů.
Zní to poněkud jinak než katechismus že?
Zde bych jen připomněl, že téma kdo bude spasen a kdo skončí v pekle úzce souvisí s předurčením. Přesto předurčení není fatalismem. Čtěte zde: Předurčení není fatalismus! Názorná obrázková ilustrace._P11
r
|
Re: Re: Tak se lukine podíváme, co nám k tématu říká Boží Slovo (Skóre: 1) Vložil: lukin v Pátek, 13. duben 2007 @ 13:57:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Jsem rád, že jsi přispěl něčím jiným, než tapetovacími službami firmy "Reformovaný a synové". Akorát nechápu, proč ty verše zní jinak než katechismus??? |
]
Re: Re: Re: Tak se lukine podíváme, co nám k tématu říká Boží Slovo (Skóre: 1) Vložil: reformovany v Pátek, 13. duben 2007 @ 14:03:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Asi si nečetl.
r |
]
]
|
|
Re: Co by měl každý katolík vědět (Skóre: 1) Vložil: reformovany v Pátek, 13. duben 2007 @ 14:00:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Co by měl každý katolík vědět
Zakládá se katolické učení na pravdě? Bezvadně vypracované stránky porovnávající bod po bodu celou katolickou věrouku s Božím slovem - Biblí. Témata: Mše, Zpověď, Manželství, Papežský úřad, Kněžský úřad, Klášterní život, Marie, Hřích, Spasení, Bible...
Čtěte zde: Co by měl každý katolík vědět |
]
Re: Lukinovi! (Skóre: 1) Vložil: Standa v Pátek, 13. duben 2007 @ 14:40:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Tak to zkus na základě Písma vyvrátit! A jéje, ono to asi nepůjde, a jéje. Tak opět vyrukuji s tapetováním. Někdy s pohádkami a někdy s vyhýbavými odpověďmi. A jéje šmoula Lukin jako vyšitý! |
]
Re: Re: Lukinovi! (Skóre: 1) Vložil: lukin v Pátek, 13. duben 2007 @ 14:48:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Dřív jsem se snažil, ale zjistil jsem, že vlastně někteří místní tupohlavové o to ani nemají zájem, i když velkohubě vykřikují, že ano, ale pravda je jiná, tak s tím neztrácím čas a raději už občas odkáži jen na ten Katechismus ap. To víš, je zbytečné házet hrách na stěnu, Gargameli! ;-) |
]
]
tupohlav, blazon, cvok, trhni si nohou ... (Skóre: 1) Vložil: Gojim v Pátek, 13. duben 2007 @ 14:53:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Lukin, mne sa skor zda ze tupohlav, blazon, cvok, trhni si nohou pouzivas pre ludi ktory na rozdiel od teba odmietaju katolicky brianwashing a rozpravkami tapetujes vtedy ked nevies co odpovedat, ze? |
]
|
|
Re: Nejen pro Lukina a Vogela! (Skóre: 1) Vložil: Standa v Pátek, 13. duben 2007 @ 14:16:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Peklo, co to je?
Stále více evangelikálních teologů odkládá zmíněnou tradiční představu pekla, jakožto věčného trápení, a přiklání se k biblickému pojetí věčného trestu. Peklo je biblickým učením. Ale o jaké peklo jde? Je to místo, kde zatvrzelí hříšníci hoří po celé věky a jsou si vědomi toho, že budou trpět ve věčném ohni? Nebo jde o spravedlivý trest, kterým Bůh zahubí a navždy zničí hříšníky a hřích? Církve tradičně dlouhá léta učily, že peklo je místem věčného trápení a kazatelé hrozili svým posluchačům pekelnými blesky. Poslední dobou již takové kázání asi neuslyšíte, a to ani od fundamentalistických kazatelů, kteří by teoreticky ještě takto mohli věřit. Skutečnost, že již nekážou o věčném trápení nesouvisí pravděpodobně s nedostatkem poctivosti v hlásání nepopulárního učení, ale s jejich nechutí kázat učení, kterému lze jen těžko věřit. Jak je možné, aby Bůh, který tak miloval svět, že poslal svého jediného Syna, aby zachránil hříšníky, byl zároveň Bohem, který bez přestání mučí hříšníky? Jak může být Bůh Bohem lásky a spravedlnosti a zároveň věčně trápit hříšníky v pekelném ohni? Tento nepřijatelný paradox přivedl teology všech vyznání k novému zkoumání biblického učení ohledně pekla a konečného trestu. Základní otázka zní: Trápí pekelný oheň ztracené hříšníky věčně, nebo je stráví jednou pro vždy? Na tuto otázku existuje několik odpovědí. Dvě ze současných interpretací, které se pokoušejí představit peklo trochu humánněji, si zasluhují alespoň krátkou zmínku.
Alternativní pojetí pekla
Metaforické pojetí pekla. Tato metaforická interpretace souhlasí s tím. že peklo je místem věčného trápení, ale jde spíše o duševní, než fyzické utrpení. Oheň nechápe v doslovném smyslu, ale jako obraz, a bolest je způsobena spíše oddělením od Boha, než fyzickým trápením. Billy Graham vyslovuje tento názor, když říká: "Často jsem se ptal sám sebe, zda není peklem to, když naše srdce touží po Bohu, aby s ním mohlo být, oheň, který nemůžeme nikdy uhasit." Interpretace Billyho Grahama připadá mnohým velmi důmyslná. Ignoruje však skutečnost, že biblický popis tohoto ohně nemluví o ohni v našich srdcích, ale o místě, kde jsou zlí zničeni. William Crockett podporuje také toto metaforické pojetí: "Peklo tedy nemusí být popisováno jako pekelné plameny, podobné těm, které šlehaly z rozpálené Nebúkadnesarovy pece. Můžeme pouze říct, že vzbouřenci budou vyhnáni z Boží přítomnosti, bez jakékoliv naděje na návrat. Budou vyhnáni jako Adam s Evou, avšak tentokrát do "věčné noci", kde nikdy nebude radost ani naděje." Problémem tohoto pojetí pekla je v tom, že chce fyzické trápení jednoduše nahradit duševní trýzní. Naskýtá se však otázka, zda je věčná duševní trýzeň skutečně humánnější než fyzické trápení. Ale i kdyby to byla pravda, zmírnění bolestí v pekle ve skutečnosti nemění pravou podstatu pekla, protože stále zůstává místem nekonečného trápení. Nemůžeme problém vyřešit tím, že peklo učiníme humánnějším, nebo že předložíme přijatelnější tradiční koncepci pekla, aby se tak zdálo hříšníkům místo, kde stráví věčnost, trochu přijatelnější. Řešení je v pochopení pravé podstaty konečného trestu, který bude, jak za chvíli uvidíme, totálním zničením a ne věčným trápením. Univerzalistické pojetí pekla
Na druhou, radikálnější revizi učení o peklu měli vliv "univerzalisté", kteří omezují peklo na dočasnou situaci odstupňovaných trestů, které nakonec přivedou do nebe. Univerzalisté věří, že Bůh přivede každou lidskou bytost ke spáse a věčnému životu, aby nikdo nebyl odsouzen k záhubě nebo věčnému trápení, až nastane konečný soud. Nikdo nemůže popřít, že pro křesťanské svědomí je univerzalismus přitažlivý, neboť každý, kdo pocítil božskou lásku, touží vidět Boha, jak zachrání celý svět. Avšak naše ocenění univerzalistických snah o vyvýšení triumfu Boží lásky a o vyvrácení nebiblické koncepce věčného utrpení nám nesmí zastřít skutečnost, že tato doktrína zkresluje biblické učení. Učení o univerzální spáse nemůže být pravdivé jen proto, že by věčné utrpení nebylo správné. To, že Boží plán spasení má univerzální rozsah, nesmí vytlačit skutečnost, že ti, kteří odmítají tuto příležitost spásy, zahynou. Přestože jsou metaforické i univerzalistické pojetí dobře míněnými snahami o zmírnění konceptu věčného trápení, neberou v úvahu biblické údaje a zkresluje tak biblické učení o závěrečném potrestání hříšníků. K rozumnému řešení problému tradičního pojetí nedojdeme tím, že snížíme nebo zcela eliminuje stupeň bolesti v pekle (v tradičním významu), ale pouze tím, že přijmeme peklo takové, jaké ve skutečnosti je: tedy jako závěrečný trest a definitivní zničení zlých. Jak říká Bible: "a bude po svévolníkovi" (Žalm 37,10; ČEP), neboť jeho "koncem je zahynutí" (Fil 3,19).
Pojetí pekla jako zničení
Víra v závěrečné zničení hříšníků vychází ze čtyř výrazných biblických myšlenek: 1) smrt jako odplata za hřích; 2) biblické výrazy týkající se zničení hříšníků; 3) morální důsledky věčného trápení; 4) vesmírné důsledky večného trápení. Smrt jako odplata za hřích. Konečné zničení zatvrzelých hříšníků je poprvé naznačeno v biblickém principu, že trestem za hřích je smrt: "Duše, která hřeší, ta umře" (Ez 18,4.20); "Mzdou hříchu je smrt" (Řím 6,23). Samozřejmě, že odplatou za hřích není první smrt, kterou zakouší všichni jako výsledek Adamova hříchu, ale to, co Bible nazývá druhou smrtí (Zj 20,14; 21,8). Jde o konečnou a nezvratnou smrt, kterou zakusí zatvrzelí hříšníci. Znamená to tedy, že konečnou mzdou hříchu není věčné trápení, ale definitivní smrt. Bible učí, že smrt je zánik života. Kdybychom neměli jistotu vzkříšení (1Kor 15,18), byla by smrt koncem naší existence. Avšak díky vzkříšení není smrt koncem našeho života, ale dočasným spánkem. Avšak ti, kteří zakusí druhou smrt, už nebudou vzkříšeni, neboť budou stráveni "hořícím jezerem" (Zj 20,14). To bude konečné zničení. Biblické výrazy týkající se zničení hříšníků. Druhým závažným důvodem pro víru ve zničení hříšníků při závěrečném soudu jsou výrazy, které Bible používá při popisu konce zlých. Podle Basila Atkinsona používá Bible více než 25 podstatných jmen a sloves, aby popsala tento konec. Například mnohé žalmy popisují závěrečné zničení hříšníků velmi tvrdými obrazy (Žalm 1,3-6; 2,9-12; 11,1-7; 34,9-23; 58,7-11; 69,23-29; 145,17.20). Například v Žalmu 37 čteme, že svévolníci "uvadají rychle jako tráva" (v.2); "budou vymýceni... a bude po svévolníkovi" (v.9.10); "zhynou... vytratí se v dýmu" (v.20); "vzpurní budou do jednoho vyhlazeni" (v.38). Žalm 1 dává do protikladu cestu spravedlivých a svévolníků. O nich říká, že "na soudu... neobstojí" (v.5); "jsou jako plevy hnané větrem" (v.4); "cesta svévolníků vede do záhuby" (v.6). V Žalmu 145 David prohlašuje: "Všechny, kdo ho milují, Hospodin ochraňuje, ale všechny svévolníky vyhlazuje" (v.20). Tato ukázka citátů, které mluví o konečném zničení svévolníků, je v úplném souladu s učením zbytku Písma. Proroci často předpovídají konečné zničení zlých v kontextu eschatologického dne Hospodinova. Izajáš provolává, že "zkáza nevěrných a hříšníků však bude stejná, zajdou ti, kdo opustili Hospodina" (Iz 1,28). S podobným popisem se můžeme setkat také u Sofonjáše (1,15.17.18) a Ozeáše (13,3). Poslední strana Starého zákona představuje propastný rozdíl mezi osudem věřících a nevěřících. Těm, kteří se bojí Hospodina, "vzejde slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích" (Mal 3,20). Ale ty, kteří nevěří, den Hospodinův "sežehne... Nezůstane po nich kořen ani větev." (Mal 3,19). Stejně tak i Nový zákon používá pro popis konce svévolníků výrazy a obrazy, které ukazují na úplné zničení. Ježíš přirovnává úplné zničení hříšníků ke koukolu, který je svázán do snopů, aby byl spálen (Mat 13,30.40), ke špatné rybě, která je vyhozena (Mat 13,48), ke špatné rostlině, která je vykořeněna (Mat 15,13), k neplodným stromům, které jsou vytnuty (Luk 13,7), k uschlým ratolestem, které jsou spáleny (Jan 15,6), k nevěrným vinařům, kteří jsou zahubeni (Luk 20,16), ke špatnému služebníku, který je vyhnán (Mat 24,51), k předpotopním lidem, kteří byli zahubeni potopou (Luk 17,27), k obyvatelům Sodomy a Gomory, kteří byli zahubeni ohněm (Luk 17,29), a nakonec ke vzbouřeným služebníkům, kteří byli při příchodu svého pána zabiti (Luk 19,14.27). Všechny tyto ilustrace popisují obrazným způsobem konečné zničení hříšníků. Rozdíl mezi osudem spasených a ztracených je rozdílem mezi životem a zničením. Ti, kteří citují Ježíšova slova o pekle nebo pekelném ohni (gehenna, Mat 5,22.29.30; 18,8.9; 23,15.33; Mar 9,43.44.46-48) proto, aby tím podpořili svoji víru ve věčné trápení, neberou v úvahu jednu důležitou věc. John Stott poznamenává: "Tento oheň je označen jako ´věčný´ a ´neuhasitelný´, ale bylo by podivné, kdyby nedovedl zničit to, co je do něj uvrženo. My počítáme s opakem: bude to navždy zničeno, ne navždy trápeno. Vždyť se mluví o dýmu (důkaz, že oheň vykonal své dílo), který vystupuje ´na věky věků´ (Zj 14,11; srov. 19,3)." Kristův výrok o gehenně nenaznačuje, že by peklo bylo místem trápení bez konce. To, co je věčné a neuhasitelné, není trest, ale oheň, který, stejně jako v případě Sodomy a Gomory, zcela a úplně zničí bezbožné, jednou pro vždy. Ježíšův výrok, podle nějž bezbožní "půjdou do věčného trestu, ale spravedliví do věčného života" (Mat 25,46), je obecně pokládán za důkaz toho, že bezbožníci budou věčně trpět. Tento výklad ale ignoruje rozdíl mezi věčným trestem a věčným trestáním. Řecké slovo aionios ("věčný") znamená doslovně "ten, který trvá navěky" a často odkazuje spíše na trvalost výsledku, než na průběh děje. Například Juda 7 říká, že Sodoma a Gomora byly vystaveny "trestu věčného [aionios] ohně". Je evidentní, že oheň, který zničil tato dvě města, není věčný ve svém trvání, ale ve svém věčném důsledku. Další příklad můžeme najít v 2Tes 1,9, kde Pavel, když hovoří o těch, kteří se vzepřeli evangeliu, říká: "Jejich trestem bude věčná záhuba daleko od Pána a slávy jeho moci." Je evidentní, že zničení bezbožných nemůže trvat věčně, neboť je těžké si představit způsob věčného ničení bez následků. Zničení bezbožných není věčné proto, že by proces jejich ničení neustále pokračoval, ale proto, že jeho výsledky jsou trvalé. Nemůžeme se vyhnout slovníku, který používá v souvislosti se zničením kniha Zjevení. Zde představuje prostředek, kterým Bůh zvítězí nad zlem, které stálo proti němu a jeho lidu. Jan živými obrazy popisuje, jak jsou ďábel, šelma, falešný prorok, smrt, říše mrtvých a všichni bezbožní uvrženi do ohnivého jezera, což je "druhá smrt" (Zj 21,8; srov. 20,14; 2,11; 20,6). Židé používali výraz "druhá smrt" aby popsali konečnou a nevratnou smrt. Mnoho příkladů můžeme nalézt v Targúmu, aramejském přepisu Starého zákona. Například v Iz 65,5.6 Targúm říká: "Jejich trest bude v gehenně, kde oheň hoří po celý den. Hle, je to přede mnou zapsáno: ´Nedostane se jim oddechu za života, ale budou potrestáni za svá předstoupení a jejich těla půjdou do druhé smrti.´ng of Life and Death. " Pro spasené představuje vzkříšení odměnu druhého, hodnotnějšího života, ale pro zatracené je to odplata druhé, definitivní smrti. Tak, jako už pro vykoupené neexistuje smrt (Zj 21,4), tak pro odsouzené už neexistuje život (Zj 21,8). "Druhá smrt" je tedy smrtí konečnou a nevratnou. Vykládat tento výraz jinak - tedy jako věčné vědomé trápení, nebo odloučení od Boha - znamená popírat biblickou definici, který představuje smrt jako zánik života. Morální důsledky věčného trápení. Třetím důvodem, proč věřit v definitivní zničení bezbožných, jsou nepřijatelné morální důsledky učení o věčném trápení. Představa, že Bůh bez rozpaků mučí hříšníky po celou věčnost, je absolutně neslučitelná s biblickým zjevením Boha jako nekonečné lásky. Bůh, který svým stvořením určil nekonečné mučení, bez ohledu na závažnost jejich hříchů, nemůže být tím milujícím Otcem, kterého nám představil Ježíš Kristus. Má snad Bůh dvě tváře? Je na jedné straně nekonečně milosrdný, ale současně nenasytně krutý? Může tak milovat hříšníky, že pošle svého Syna, aby je zachránil, a zároveň tak nenávidět zatvrzelé hříšníky, že jim určí kruté trápení bez konce? Můžeme oprávněně chválit Boha za jeho dobrotu, jestliže trápí hříšníky po celou věčnost? Morální cítění, které dal Bůh do našich myslí, nemůže akceptovat krutého Boha, který bez přestání trápí hříšníky. Boží spravedlnost nemůže vyžadovat věčný trest věčného trápení pro hříšníky, kteří jsou omezeni v čase. A navíc je věčné trápení v rozporu s biblickou vizí spravedlnosti, neboť by zde byl značný nepoměr mezi hříchy, spáchanými v průběhu života, a trestem za ně v průběhu věčnosti. John Stott se ptá: "Nebyl by to enormní nepoměr mezi hříchy, vědomě spáchanými v čase, a vědomým trápení prožívaným celou věčnost? Nechci tím snižovat závažnost hříchu jakožto vzpoury proti Bohu, ale ptám se, zda je ´věčné a vědomé trápení´ slučitelné s tím, jak nám Bible představuje Boží spravedlnost." Vesmírné důsledky věčného trápení. Čtvrtým a zároveň posledním důvodem, proč věřit ve zničení bezbožných, je to, že věčné trápení předpokládá věčný vesmírný dualismus. Nebe a peklo, štěstí a bolest, dobro a zlo, které paralelně existují navždy. Je nemožné dát tento pohled do souladu s prorockou vizí nové země, kde už není "ani žalu, ani nářku, ani bolesti... - neboť co bylo, pominulo" (Zj 21,4). Jak by se mohlo zapomenout na nářek a bolest, jestliže by agonie a trýzeň byly věčnou součástí nového řádu věcí? Přítomnost nespočetných miliónů lidí, trpících hrozným trápením, bez ohledu na vzdálenost od sídla spasených, by jen narušovala pokoj a štěstí nového světa. Nové stvoření by bylo nedokonalé již od prvního dne, poněvadž hříšníci by byli věčnou realitou Božího vesmíru. Záměrem plánu spasení je konečné odstranění přítomnosti hříchu a hříšníků z tohoto světa. Jedině až budou hříšníci, satan a démoni úplně stráveni v ohnivém jezeře a zahynou druhou smrtí, můžeme říct, že Kristův plán vykoupení je dokonán. Věčné trápení by stále vrhalo stín na nové stvoření. Naše doba se zoufale potřebuje naučit bázni Boží, a to je jeden z důvodů, proč kázat o soudu a věčném zničení. Musíme lidi upozornit na to, že ti, kteří nakonec odmítnou Kristovy principy života a jeho opatření pro spásu, zakusí strašný soud a "jejich trestem bude věčná záhuba" (2Tes 1,9). Musíme s jistotou hlásat velký rozdíl mezi věčným životem a trvalým zničením. Jestliže kazatelé pochopí biblické učení o posledním soudu, uvolní se jejich jazyk, neboť budou moci živě kázat toto učení bez obav, že líčí Boha jako monstrum. Samuele Bacchiocchi (1. srpen 1999)
Samuele Bacchiocchi (Ph. D., Pontificia Universita Gregoriana) je profesorem náboženství na Andrewsově Univerzitě v Berrien Springs (Michigan, USA). Tento článek vychází z jedné kapitoly jeho nové knihy "Immortality or Resurrection? A Biblical Study on Human Nature and Destiny".
kontakt:
Samuele Bacchiocchi, Ph. D., Emeritní profesor teologie a církevních dějin, Andrews University 4990 Appian Way Berrien Springs, MI 49103
E-mail: sbacchiocchi@biblicalperspectives.com
http://www.biblicalperspectives.com
__________________________________________________________________________________________________________________________
Biblický rozbor pekla, věčného ohně a druhé smrti
Peklo.
Biblicky je peklo místem a způsobem trestu a záhuby věčným ohněm při druhé smrti; záhubou těch, kdo odmítli Boha a nabídku spasení v Ježíši Kristu„. (13)
Peklo je překladem hebrejského slova šeol nebo řeckého výrazu hades. Tyto výrazy se obecně týkají hrobu, kde mrtví spravedliví i bezbožní očekávají vzkříšení ve stavu nevědomí (viz kapitola 25). Protože současná představa pekla se velmi liší od toho, co znamená hebrejský a řecký výraz, mnoho moderních překladů se vyhýbá slovu peklo„ a pouze přepisuje hebrejské slovo jako šeol„ a řecké jako hades„.
Naproti tomu řecké slovo gehenna, které se někdy překládá jako peklo„, označuje místo trestu ohněm pro nekající. V Bibli tedy peklo„ nemá vždy stejný význam - a zanedbání tohoto důrazu často vedlo k velkému zmatku.
Gehenna je odvozeno z hebrejského Ge Hinnom, údolí syna Hinómova„ - rokle na jižní straně Jeruzaléma. Na tomto místě Izrael pořádal pohanské obřady spalování dětí Molochovi (2Pa 28,3; 33,1.6). Jeremjáš předpověděl, že kvůli tomuto hříchu Hospodin z tohoto údolí učiní údolí vraždění„, kde budou pohřbena těla Izraelců. Až pro ně nebude místo, stanou se zbývající těla pokrmem nebeskému ptactvu„ (Jr 7,32.33; 19,6; Iz 30,33). Jeremjášovo proroctví nepochybně vedlo Izrael k tomu, že se díval na Ge Hinnom jako na místo soudu nad bezbožnými, místo ošklivosti, trestu a hanby. (14) Pozdější rabínská tradice jej pokládala za místo pro spalování zdechlin a odpadků.
Ježíš se zmiňoval o ohni Hinómu jako o obraze ohnivého pekla (např. Mt 5,22; 18,22). Tak oheň v údolí Hinóm představoval stravující oheň posledního soudu. Prohlásil, že jde o zkušenost následující po smrti (L 12,5) a že peklo zničí tělo i duši (Mt 10,28).
Jaká je podstata pekelného ohně? Budou lidé v pekle hořet navěky?
2. Zkáza bezbožných. Podle Písma Bůh zaslíbil věčný život pouze spravedlivým. Mzdou hříchu je smrt, ne věčný život v pekle (Ř 6,23).
Písmo učí, že bezbožní budou vymýceni„ (Ž 37,9.34); svévolníci zahynou (Ž 37,20; 68,2). Nebudou navždy žít ve stavu vědomí, ale budou sežehnuti (Mal 3,19; Mt 13,30.40; 2Pt 3,10). Budou zničeni (Ž 145,20; 2Te 1,9; Žd 2,14), hříšníci vymizí ze země„ (Ž 104,35).
3. Věčný trest. Když Nový zákon mluví o trestu bezbožných, používá výrazy trvající na věky„ a věčný„. Tyto výrazy jsou překladem řeckého slova aionios a vztahují se na Boha i na člověka. Abychom se vyhnuli nepochopení, nesmíme zapomenout, že aionios není absolutním výrazem; jeho význam určuje předmět, kterého se týká. Takže když Písmo používá aionios ( trvající na věky„, věčný„) o Bohu, znamená to, že jeho existence nekončí, protože je nesmrtelný. Když se však toto slovo vztahuje na smrtelné lidi nebo na věci podléhající zkáze, znamená dobu, po kterou člověk žije nebo daná věc existuje.
Ju 7 například říká, že města Sodoma a Gomora nesla 'trest věčného ohně'. Přesto tato města dnes nehoří. Petr říká, že oheň proměnil tato města v popel, protože byla odsouzena k záhubě (2Pt 2,6). Věčný„ oheň hořel do té doby, než všechno shořelo a potom vyhasl (viz také Jr 17,27; 2Pa 36,19).
Podobně, když Kristus odsuzuje bezbožné do věčného ohně„ (Mt 25,41), tento oheň spálí bezbožné neuhasitelným ohněm„ (Mt 3,12). Uhasne tehdy, až nebude nic, co by hořelo. (15)
Když Kristus hovořil o 'věčných mukách' (Mt 25,46), nemyslel tím věčné trestání. Měl na mysli, že věčný život„ [ze kterého se radují spravedliví] bude trvat po nekonečné věky věčnosti; a trest [který stihne bezbožné] bude také věčný - ne však věčným trváním vědomého utrpení, ale trestem, který je úplný a konečný. Údělem těch, kdo takto trpí, je druhá smrt. Tato smrt bude věčná, protože z ní nebude ani nemůže být žádné vzkříšení. (16) Když Bible hovoří o věčném vykoupení„ (Žd 9,12) a o věčném soudu„ (Žd 6,2, kral.), týká se to věčného důsledku vykoupení - nejedná se o nekonečný proces vykoupení a soudu. Stejným způsobem, když Písmo mluví o věčném nebo věčně trvajícím trestu, pak má na mysli důsledky a ne proces tohoto soudu. Smrt, která postihne bezbožné, bude konečná a věčná.
4. Mučeni na věky věků. Způsob, jakým Písmo používá výraz na věky věků„ (Zj 14,11; 19,3; 20,10) také přispěl k závěru, že potrestání satana a bezbožných bude pokračovat po celou věčnost. Ale stejně jako v případě slova věčný„ - předmět, ke kterému se vztahuje, určuje i význam slova na věky„. Když je spojen s Bohem, má absolutní význam - protože Bůh je nesmrtelný; když se vztahuje na smrtelné lidi, má omezený význam.
Biblický popis Božího trestu nad Edómem dává dobrý příklad takového použití. Izajáš říká, že Bůh tuto zemi obrátí v hořící smolu, která nevyhasne v noci ani ve dne„ a kouř z ní bude stoupat věčně. Po všechna pokolení zůstane v troskách, nikdo už nikdy skrze ni neprojde.„ (Iz 34,9.10) Edóm byl zničen, ale dnes již nehoří. Věčně„ tedy trvalo do jeho úplného zničení.
Z celého Písma vyplývá, že slovo věčně„ má svá omezení. Starý zákon říká, že otrok by měl sloužit svému pánu provždy„ (Ex 21,6), že malý Samuel měl zůstat v chrámu navždy„ (1S 1,22) a že Jonáš byl v břiše velryby navěky„ (Jon 2,7). Nový zákon tento termín používá podobným způsobem: například apoštol Pavel radí Filemonovi, aby přijal Onezima navěky„ (Fm 15). Ve všech těchto případech navždy„ znamená tak dlouho, jak člověk žije„.
Ž 92,8 říká, že budou bezbožní navždy vyhlazeni. A když Malachiáš prorokoval o velkém závěrečném ohni, řekl: Hle, přichází ten den hořící jako pec; a všichni opovážlivci i všichni, kdo páchají svévolnosti, se stanou strništěm. A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů; nezůstane po nich kořen ani větev.„ (Mal 3,19)
Jednou všichni bezbožní - satan, padlí andělé a nekající lidé - budou zničeni ohněm, jak kořen, tak i větve. Již nebude dále existovat smrt nebo hades (viz kapitola 25). I tu Bůh zničí na věky (Zj 20,14).
Tak Bible velice jasně říká, že trest je věčným ne trestání - je to druhá smrt. Z tohoto trestu neexistuje vzkříšení; jeho důsledky jsou věčné.
Arcibiskup William Temple měl pravdu, když prohlásil: Jednu věc můžeme říct s jistotou: je třeba vyloučit věčné trápení. Kdyby lidé nepřijali řeckou a nebiblickou představu přirozené nezničitelnosti duše člověka a nečetli s takovou představou ve svých myslích Nový zákon, pak by z něj (z Nového zákona) odvodili víru ne ve věčné trápení, ale víru v zánik těla i duše. Je to oheň, který je nazýván věčným; věčný není život, který je do něj uvržen.„ (17)
Požadavkům spravedlnosti se učinilo zadost tím, že byl vykonán plný trest podle Božího zákona. Nyní nebesa a země vypravují o Hospodinově spravedlnosti.
5. Princip trestu. Smrt je konečným trestem za hřích. V důsledku svých hříchů ti, kdo odmítli spasení, které Bůh nabízel, zemřou navěky. Někteří páchali hřích očividně a měli přímo ďábelské potěšení, když někomu způsobili utrpení. Jiní žili poměrně klidným, mravným životem a jejich hlavním proviněním bylo, že odmítli spasení v Kristu. Je správné, že je stihne stejný trest?
Kristus řekl: Ten služebník, který zná vůli svého pána a přece není hotov podle jeho vůle jednat, bude velmi bit. Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.„ (L 12,47.48)
Nepochybně ti, kteří se nejvíce bouřili proti Bohu, budou trpět více než ti, kdo takto nejednali. Měli bychom však pochopit jejich závěrečný trest ve světle Kristovy druhé smrti„, kterou prožil na kříži. Právě tam Kristus trpěl pro hříchy světa. Bylo to strašlivé oddělení od jeho Otce, které způsobil hřích, jež bylo příčinou jeho utrpení. Byla to duševní muka, která nelze popsat. Tak to bude i se ztracenými hříšníky. To, co zaseli, sklidí nejen během svého života, ale i při konečné zkáze. V Boží přítomnosti vina, kterou pociťují kvůli svým spáchaným hříchům, způsobí, že budou nepředstavitelně trpět. A čím větší je jejich vina, tím mučivější bude i jejich utrpení. Satan, podněcovatel a původce hříchu, bude trpět nejvíce. (18)
Očištění země. Když apoštol Petr popisoval den Hospodinův, kdy budou vymazány všechny stopy hříchu, řekl: V něm nebesa s velikým hukotem pominou, základy pak žárem se rozpustí a země i díla, která jsou na ní, shoří.„ (2Pt 3,10, Hejčl)
Oheň, který zničí bezbožné, očistí zemi od poskvrnění hříchem. Z trosek této země Bůh vytvoří nové nebe a novou zemi, neboť první země a první nebe pominuly„ (Zj 21,1). Z této čištěné, znovu stvořené země - věčného domova vykoupených - Bůh navždy odstraní pláč, bolest a smrt (Zj 21,4). Nakonec bude tedy odstraněno prokletí, které hřích přinesl (Zj 22,3).
Při pohledu na přicházející den Hospodinův, v němž bude hřích a nekající hříšníci zničeni, říká Petr všem: Jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne.„ Svou naději založil na zaslíbení Kristova návratu, proto prohlásil: Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost. Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem.„ (2Pt 3,11.13.14)
Poznámky:
1. Viz SDA Bible Commentary, rev. vyd., sv. 7, str. 885.
2. Viz Questions on Doctrine, str. 495.
3. Když je šelma a falešný prorok uvržen do ohnivého jezera (Zj 19,20), „ostatní (Zj 19,21) nebo ostatek jeho následovníků je pobit mečem Kristovým. To jsou králové, vojevůdci a 'všichni, páni i otroci' (Zj 19,18). Stejné skupiny lidí jsou vyjmenovány v době šesté pečeti, když se usilují skrýt před tváří Beránka (Zj 6,14-17), kdy nebesa zmizí jako když se zavře kniha a kdy žádná hora ani žádný ostrov nezůstane na svém místě. Tyto texty popisují stejnou událost, která otřese zemí - Kristův druhý příchod.
Kolik lidí postihne smrt 'ostatku' (Zj 19,21)? Podle Zj 13,8 budou na zemi v době příchodu pouze dvě skupiny: 'Budou před ní klekat všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou... zapsána v knize života.' (Zj 13,8) Je tedy jasné, že když jsou 'ostatní... pobiti mečem' (Zj 19,21), nepřežije nikdo, kromě těch, kteří odolali šelmě, totiž ti, jejichž jména jsou zapsána v knize života (Zj 13,8).„ (SDA Bible Commentary, rev. vyd., sv. 7, str. 885).
4. Srov. Questions on Doctrine, str. 500. Tento kozel není zachráncem spravedlivých.
5. Septuaginta používá tento výraz pro překlad hebrejského výrazu tehom, hluboký„, v Gn 1,22. To naznačuje, že stav země během milénia odráží přinejmenším do určité míry stav, ve kterém se země nacházela na počátku, kdy byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma„. Viz SDA Bible Commentary, rev. vyd., sv. 7, str. 879.
6. Skutečnost, že se ujali vlády, nemusí znamenat, že na zemi žijí zlí lidé. Na počátku Bůh dal Adamovi a Evě území, nad kterým měli vládnout (Gn 1,26). Před tím, než zhřešili, panovali nad částí stvoření, které jim Bůh svěřil. Není třeba, aby existovaly nepoddajné bytosti, aby bylo možné vládnout.
7. SDA Bible Commentary, rev. vyd., sv. 7, str. 880.
8. Maxwell, God Cares (Boise, ID: Pacific Press, 1985), sv. 2, str. 500.
9. Popis sestoupení nového Jeruzaléma v knize Zjevení nenaznačuje přesný čas, kdy sestoupí, protože v předchozí kapitole vidíme město, které miluje Bůh„ obklíčené armádami ďábla. Tento obraz nás přivádí k závěru, že nový Jeruzalém měl původně sestoupit před obnovením země.
10. Jména Góg a Magóg byla spojována s nepřáteli Izraele, kteří se chystali zaútočit na Boží lid a na Jeruzalém po zajetí (viz Ez 38,2.14-16). Různá starozákonní proroctví o Izraeli se nesplnila; splní se však na duchovním Izraeli. Stejně i mocné nepřátelské spojení, které Ezechiel předpovídal, že přijde na Jeruzalém, najde své naplnění v okamžiku, kdy Bůh dovolí satanovi s jeho armádami nespasených vytáhnout proti jeho lidu a městu, které miluje, k závěrečné bitvě velkého sporu.
11. Questions on Doctrine, str. 505.
12. Srov. SDA Bible Commentary, rev. vyd., sv. 4, str. 708.
13. Hell„, SDA Encyclopedia, rev. vyd., str. 579.
14. Viz Hell„, SDA Dictionary, rev. vyd., str. 475.
15. Srov. Jeremjášovo proroctví o zničení Jeruzaléma neuhasitelným ohněm (Jr 17,27), které se splnilo, když Nebúkadnezar dobyl město (2Pa 36,19). Oheň hořel, dokud nebylo město zničeno a potom uhasl.
16. Questions on Doctrine, str. 539.
17. William Temple, Christian Faith and Life (New York: Macmillan, 1931), str. 81.
18. Srov. Hell„, SDA Bible Dictionary, rev. vyd., str. 475. |
Re: Re: Nejen pro Lukina a Vogela! (Skóre: 1) Vložil: lukin v Pátek, 13. duben 2007 @ 14:37:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | To vysvětlení slova "navěky" a "věčný" by bylo docela sranda, kdyby neuvádělo tolik lidí do bludu... Jestliže peklo neexistuje, tak vlastně o nic nejde, ne? Jezme, pijme, užívejme!!! Buď si budeme užívat i po smrti nebo nám to bude vlastně jedno, protože o ničem nebudeme vědět. Takže Kristus nás vlastně pozval jenom na "věčnou pařbu" a ne, aby nás také zachránil od věčného utrpení, co?
Ne, ne, Stando, chceš-li vidět, jak se trpí v pekle, pohleď na Krista, který nás z tohoto utrpení vykoupil vlastní obětí. Vzal totiž na sebe naše bolesti, které bychom bez něj museli nést sami, a sami bychom je ani vlastně neunesli.
Pokoj tobě, Stando!
Lukáš |
]
Re: Lukinovi! (Skóre: 1) Vložil: Standa v Pátek, 13. duben 2007 @ 14:54:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Lukine! Kde jsi na to přišel, že peklo neexistuje a vlastně o nic nejde? Kde jsi přišel na to, že nás Kristus pozval na "věčnou pařbu"? Pozorně (a nejlépe několikrát) si přečti ty články, které jsem poslal. Uvidíš, že Tvé zmanipulované názory budou proměněny v pravé poznání Boží pravdy. Měj se moc hezky. Standa.
|
]
Re: Re: Lukinovi! (Skóre: 1) Vložil: lukin v Pátek, 13. duben 2007 @ 14:59:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Popírání Kristových slov o neutuchajícím ohni a červu nepovažuji za pravé poznání Boží pravdy, ale za lidský výmysl, který vede k tomu, co jsem ironizoval výše. Anihilace zatracených je nebiblická. |
]
Re: Re: Re: Lukinovi! (Skóre: 1) Vložil: vogel v Pátek, 13. duben 2007 @ 21:39:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | nezbývá mi, než opět souhlasit (to už je zhruba potřetí) :o))
|
]
Re: Re: Re: Re: Lukinovi! (Skóre: 1) Vložil: lukin v Sobota, 14. duben 2007 @ 00:21:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Já se asi picnu!!! Můžeš mi tedy už konečně říct, co po mně budeš vzápětí chtít? Na hypotéku ti fakt nemůžu půjčit... ;-)) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Lukinovi! (Skóre: 1) Vložil: vogel v Neděle, 15. duben 2007 @ 12:51:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Nic, neboj :o) .......... a hypotéku nepotřebuji, kupuji za hotové :o)
|
]
Drakonické (Skóre: 1) Vložil: Kojot (kojot@magick.cz) v Sobota, 14. duben 2007 @ 03:12:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://kojot.name | Když o tom tak přemýšlím, tak už i ten trest smrti pro ty, kdo nevěří v Ježíše, je docela mazec... ;-) A nekonečné trýznění za konečný hřích? To už je teprve maso. Tak si to představte: Násilník - osduzuje se k nekonečnému trýznění! Zloděj - osduzuje se k nekonečnému trýznění! Vrah - osduzuje se k nekonečnému trýznění! Nevěřící - osduzuje se k nekonečnému trýznění! Adolf Hitler - osduzuje se k nekonečnému trýznění! Padni komu padni. Nevěříte, tak se smažte. Ledaže byste vteřinu před smrtí uvěřili a přijali Ježíše do svého srdce. To by byla jiná. Nebíčko express.
Celá ta filosofie posmrtných trestů patří k důvodům, proč se pro mne postupně stalo křesťanství nepřijatelným. Jako mnohem logičtější a spravedlivější mi připadl koncept karmy a reinkarnace. Trest adekvátní prohřešku. Odžít si, co jsem napáchal. Prostě mi to připadá fér. Věčné peklo nikoli.
A pak mi taky připadá úchylné, že jsou lidé, kteří se těší, jak se budou v nebi radovat s pánem Bohem, jak to bude super, a vůbec jim nevadí, že někde bude koexistovat peklo, kde se bude mnohonásobně větší množství duší věčně trápit.... |
]
Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: aviaf v Sobota, 14. duben 2007 @ 08:04:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek | Celá ta filosofie posmrtných trestů patří k důvodům, proč se pro mne postupně stalo křesťanství nepřijatelným. Jako mnohem logičtější a spravedlivější mi připadl koncept karmy a reinkarnace. Trest adekvátní prohřešku. Odžít si, co jsem napáchal. Prostě mi to připadá fér. Věčné peklo nikoli.
No vidis, tak uz jsi pokrocil od neomezene vendetty k Chamurapiho principu proporcionality ("oko za oko,..."). Dalsi krok v poradi je dospet ke Kristovu "nastav druhou tvar."
Aviaf
(PS Je samozrejme smutne, ze urcita rozsahla cast krestanske teologie, jak dokumentuje lukin, stale jeste vezi v tom prehistorickem krutem paradigmatu neomezene vendetty.) |
]
Re: Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: lukin v Sobota, 14. duben 2007 @ 10:25:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Avi, to není vendetta, nýbrž naprosté respektování svobodného lidské rozhodnutí Bohem. Tak velkou nám Bůh totiž dal svobodu a tak dalece ji respektuje! A hřích odmítnutí Boha není konečný, nýbrž je rozhodnutím pro věčnost bez Boha. |
]
Re: Re: Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: aviaf v Sobota, 14. duben 2007 @ 10:37:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek | Tak to jiste myslet nemuzes: od urciteho dne (dne soudu? nebo dne fyzicke smrti?) snad prece Buh uz tvoje rozhodnuti navratit se k Bohu respektovat nebude a necha te v tom pekle - tak to vy vendettovi krestane vidite.
Navic, ten teologicky slovnik je v tomto pripade corpus delicti, ze jde o vendettu: hovori se tu o trestu, nikoli o "alternativnim zpusobu traveni vecnosti".
Ja si taky myslim, ze Buh respektuje nasi svobodu a ze do pekla necha jit jen ty, ktery si opravdu, ale opravdu vyslovne budou prat bejt od Boha daleko. Ja se akorat domnivam, ze teto "skvele" prilezitosti nakonec nikdo nevyuzije a peklo tedy bude horet naprazdno (ten ucet bych platit nechel...)
Aviaf
PS "Avi"? No, Lukasku, kde to jsme?
|
]
Re: Re: Re: Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: lukin v Sobota, 14. duben 2007 @ 10:49:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Pokud se člověk definitivně rozhodne Boha odmítnout, je to "ontologická změna" člověka a jeho vůle, jejímž důsledkem je to, že již nikdy své rozhodnutí nezmění a nebude ho chtít vrátit zpět. Podobně jako u ďábla a dalších padlých andělů jde o nevratnost jeho rozhodnutí a neschopnosti kajícnosti a tím pádem i spásy.
S tím prázdým peklem: peklo je reálné, zda ovšem v něm někdo nakonec bude nebo ne, to není v našich schopnostech to říci. I kat. církev se zdráhá o komkoliv s jistotou říci, že je v pekle (vč. Jidáše) a nechává to na Bohu. Je MOŽNÉ, že peklo bude prázdné, stejně tak je MOŽNÉ, že bude přeplněné - je to tajemství, které zná jen Bůh. V našem pozemském putování je ovšem peklo permanentí možností, která se může za určitých podmínek stát naší realitou.
PS To oslovení neber tak doslovně. Nebyla to nabídka k registrovanému partnerství! :-) |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: lukin v Sobota, 14. duben 2007 @ 11:01:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Já už taky...
Jinak čučím, že se na něčem teologickém shodneme a samozřejmě jsem rád. :-) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: aviaf v Sobota, 14. duben 2007 @ 11:20:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek | Shodneme se proto, ze "je MOZNE, ze peklo je prazdne" je takova kompromisni formulace, pod kterou se schovaj i pomerne odlisny osobni odhady. Ja si pod "MOZNE" v teto vete predstavuju pravdepodobnost asi 99.99%. Nekdo (mozna ty?) zase jen 0.01%? Je to asi lepsi nez 100:0, ale rozdil tu porad je, ne ze ne...
Aviaf
BTW, drzi se jeste v RKC Bonifacovo vyhlaseni z roku 1302 (bula Unam Sanctam), ze poslusnost papezi je "plne a naprosto nezbytna pro spasu kazde lidske bytosti"? V takovem pripade bych i logicky chapal (aniz zaroven schvaloval), proc by katolici mohli svuj odhad pravdepodobnosti prazdneho pekla stavet pomerne nizko. (PS To vis, ctu ted Hanse Kunga: Christianity - Essence, History, and Future - nejakejch 800 stranek hustyho textu o cirkevnich dejinach - a rimska cirkev tam od nej dostava nemilosrdne zahulit. Von si to jako katolik muze dovolit ;-)) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: lukin v Sobota, 14. duben 2007 @ 11:24:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Čoveče, to vyhlášení neznám a podobnou formulaci vidím poprvé! Budu si to muset někde dohledat. |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: lukin v Sobota, 14. duben 2007 @ 12:34:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Já nepopírám, že se v kat. církvi děly, dějí a budou dít úlety. Jen pro mně je autentická kritika takového člověka, který chce církev reformovat a ne ji zdiskreditovat a pošlapat. O kat. církvi vím dost, a přesto v ní zůstávám, a rád. :-) |
]
Re: Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: Kojot (kojot@magick.cz) v Sobota, 14. duben 2007 @ 16:33:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://kojot.name | Měl jsem na mysli ty, kteří spoléhají na své ego. Pokud si člověk uvědomí, že skrze "malé já" se bude neustále točit v kruhu příčin a následků a rozhodne se "vykročit sám ze sebe" - ať již skrze buddhistický soucit, křesťanské smíření s Bohem či jinak, může z toho koloběhu vykročit - a to je pak milost. Dokud si to neuvědomí, bude podle mě muset prožívat některé věci znovu a znovu, dokud mu to nedojde. |
]
Re: Re: Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: lukin v Sobota, 14. duben 2007 @ 16:45:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz | Kojote, zde věří křesťané jinak: reinkarnace je s vírou ve vzkříšení neslučitelná a skutečnost milosti je kvantitativním ontologickým skokem (tj. znovuzrození skrze Ducha svatého) člověka do věčného života a účastí na Božím životě. |
]
Re: Re: Re: Re: Drakonické (Skóre: 1) Vložil: Kojot (kojot@magick.cz) v Sobota, 14. duben 2007 @ 19:44:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://kojot.name | To já pochopitelně vím, že tady křesťané věří jinak. Ale na druhou stranu, - je to důvod k tomu, abych se jen tak na okraj nezmínil, jak to vidím já? Mimochodem: K té neslučitelnosti: Osobně v tom nevidím problém. Představ si kružnici (cyklus životů) a bod vně (osvobození). Teologicky je docela fuk, jestli je člověk vykoupen po jednom, pěti či padesáti životech. Opuštění koloběhu je, jak říkáš, ontologický skok (hezky řečeno), i když nevím, jak myslíš to kvantitativní - já to vidím spíše kvalitativně. Ale zde nechci polemizovat o reinkarnaci a už vůbec ji nechci propagovat, protože nemá smysl dělat zbytečné věci. Šlo mi jen o vyjádření skutečnosti, že nekonečné utrpení za konečnou míru hříchu mi nesedí. Stejně tak jako představa blažených v nebi a paralelního věčného pekla. Osobní otázka: Jistě věříš, že skončíš v nebi a budeš mít věčný život etc. Jak se Ti bude žít s vědomím, že paralelně trpí biliony (?) duší - a trpí stejně věčně, jako ty se věčně raduješ? |
]
|
|
aviaf (Skóre: 1) Vložil: nula v Neděle, 15. duben 2007 @ 12:17:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | --No vidis, a tys tak nadaval na ekumenickej preklad!--
Pouze tvrdím,že je mnohdy účelově nepřesný např. v případě Genesis se snaží maskovat Hospodinovu lež,že následkem požití ovoce stromu poznání lidé v onen den zemřou.
16A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst.
17Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.
Novější překlady mění konec sedmnáctého verše na V den, kdy bys něho pojedl, propadneš smrti.
Mohlo by se zdát, že je to jen malý rozdíl, ale není to rozdíl
nepodstatný, jak dále uvidíme. Původně tedy Hospodin řekl (Bible
Kralická) "...v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš". Původní
text usvědčuje Hospodina ze lži. Proto byl cenzorsky změněn a nový text
se už dá interpretovat aspoň jako neúplná informace.
a dále
Had ženu ujišťoval: "Nikoli, nezemřete smrtí. 5Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé."
V nových překladech je text upraven na
"nepropadnete smrti". Proč by had odpovídal ženě "nepropadnete smrti",
když žena mu řekla "abyste nezemřeli"? Je to nedůslednost upravovačů
textu. Text byl totiž nově upraven jen v Gn 2,17 a zde, v Gn 3,3 ho změnit zapomněli. Poučení pro upravovače textu Bible tedy zní: Musíte upravovat důsledně.
--CEP to ma, jak rikas, a BK ma ten "katolickej" preklad (Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.).--
To není ani tak katolický předklad výraz "bohové" je ještě přesnější a odpovídá hebrejskému textu patrněto souvisí s pozůstatky víry u starých Sumerů od kterých Židé celou řadu příběhu SZ převzali.
|
|
|
|
|