Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 225, komentářů celkem: 429541, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 493 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116462419
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Od dětství nehřešit.
Vloženo Pátek, 08. červen 2007 @ 11:59:46 CEST Vložil: Stepan

Zkušenosti poslal Seraphim

Od dětství nehřešit.

Anna se narodila 1. 10. 1549 v Almendrálu v Kastílii. Když byla ještě sotva tříleté dítě a právě se naučila mluvit a chodit, hrála si jednou v blízkosti schodů. Vedle ní pracovaly starší sestry.
   Matka šla mimo, viděla dítě a napomínala sestry: “Dejte na holčičku dobrý pozor, aby nespadla! Jak lehce by se mohla zranit nebo dokonce i zabít! Dejte dobrý pozor.”
   Když matka odešla, řekla jedna ze sester: “Dal by Bůh, aby dítě zemřelo dřív, než mu bude sedm let a než začne hřešit. Kdyby zemřelo teď, přišlo by přímo do nebe.”

“Ale přece na ni chceme dát dobrý pozor,” odpověděla druhá sestra. “Když zůstane naživu, bude z ní možná velká světice.” “To je velice nejisté,” namítala první, “jisté je jenom to, že děti, když je jim sedm let, začínají hřešit. . .”
   Později psala světice ve svých vzpomínkách: “Tento rozhovor mých sester jsem poslouchala s napětím. Všemu jsem rozuměla velice dobře. V mé duši zanechal velkou bázeň před hříchem a velkou touhu po nebi. Cítila jsem od té doby horoucí žádost milovat Spasitele, sloužit mu a tak dosáhnout blaženosti. Velmi jsem se bála ho urazit. Když jsem měla sedm let a domnívala jsem se, že teď mohu hřešit, hořce jsem plakala. Přála jsem si, abych raději zemřela, než hřešila. Jedna z mých sester se mne ptala: Proč pláčeš?” Odpověděla jsem: “Proto, že mám sedm let a bojím se urazit Boha. Raději chci umřít, než spáchat jeden jediný hřích.”
   Tato bázeň před hříchem a tato láska k Spasiteli zůstaly Anně po celý život, i když dospěla a osvědčila se v ctnosti. “Boj se hříchu!” – “Miluj Spasitele!” tyto dvě myšlenky ji doprovázely a učinily z ní vskutku – velkou světici.
   Aby se lépe uchránila hříchu a více milovala svého Spasitele, vstoupila později do řádu bosých karmelitek, které tehdy právě velká sv. Terezie reformovala. Dostala jméno Anna od sv. Bartoloměje. Anna byla horlivou pomocnicí sv. Terezie a zavedla řád reformovaných karmelitek do Francie. Zemřela 7. června 1626 v Antverpách.
RUDOLF  SCHIKORA: NAŠE  SVĚTLA, Čtení ze životů svatých, r.1947, str.396-397

Doplnění: Se zkušeností otce 6 dětí a s praxí ženatého kněze Pravoslavné církve si dovoluji upřesnit, že když se v životopise hovoří “jisté je jenom to, že děti, když je jim sedm let, začínají hřešit. . .”, tak se tím myslí smrtelně těžce hřešit (např. krást rodičům či spolužákům peníze, krást v samoobsluze) a jde o přibližně 7 let. On ten smrtelný hřích může přijít i o něco dřív. Malé děti zhruba od 2 let jsou už schopné si hříchem lhaní zpohodlňovat život. Je nutné je z tohoto typu lhaní vytrvale vysvobozovat, aby se z nich nestali do těch 7 let profesionální lháři, podobní otci lži – ďáblu, kteří se za lež nestydí.


Podobná témata

Zkušenosti

"Od dětství nehřešit." | Přihlásit/Vytvořit účet | 23 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Od dětství nehřešit. (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 08. červen 2007 @ 12:49:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Serahim vložil:
 Když matka odešla, řekla jedna ze sester: “Dal by Bůh, aby dítě zemřelo dřív, než mu bude sedm let a než začne hřešit. Kdyby zemřelo teď, přišlo by přímo do nebe.”


reformovany
Tak přát dítěti smrt je dost odporné. Ukazuje to zvrácené uvažování té jeptišky, které je ovšem důsledkem falešného učení Římskokatolické církve.

Jestliže sem vkládáš něco takového, tak se obávám, že už zcela ztrácíš soudnost.

A co jsi vlastně za pravoslavného když tu propaguješ jednu z nejzvrhlejších forem katolického učení? Nebo také souhlasíš s Tridentem a proklínáš křesťany?

ŘÍMSKOKATOLICKÁ CÍRKEV SE ROZEŠLA S KŘESŤANSTVÍM; TRIDENTSKÝ KONCIL V ČEŠTINĚ

r



Re: Re: Od dětství nehřešit. (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 08. červen 2007 @ 14:38:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vy dva jste jeden za osmnáct a druhý za dvacet mínus dva!
Nepamatuji, že by tu ještě někdo mimo vás dvou proklínal křesťany. Lišíte se hlavně v tom, že reformovaný lže, když z proklínání, kterého se často dopouští, obviňuje druhé, zatímco serafim nás ostatní celkem pravdivě obviňuje z toho, že ty druhé  neproklínáme.
 
Na celé záležitosti by mě hlavně zajímalo, kde tyto materiály serafim bere. Zda to jsou autentické vzpomínky, anebo pohádky na strašení malých dětí.

Pokud to jsou autentické vzpomínky, tak do toho těžko může někdo něco kecat. Děti mají všelijaké zážitky, a ty nemusí vždycky odpovídat tomu, co se skutečně stalo nebo jak se to stalo. Kromě toho ty sestry asi byly taky děti. A teologické mudrování malých dětí nezná hranic.

Serafimův přístup k "vysvobozování" malých dětí raději nebudu komentovat.

Olin



]


Re: Re: Re: 2 otázky pro Olina (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 08. červen 2007 @ 15:29:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Olin
Lišíte se hlavně v tom, že reformovaný lže, když z proklínání, kterého se často dopouští, obviňuje druhé


reformovaný

Milý Oline,

1. Mohl bys prosím uvést jediný příklad kdy jsem někoho proklínal?

2. Myslíš, že Anathemeta použitá Tridentským koncilem znamenají žehnání?



]


Re: Re: Re: Re: 2 otázky pro Olina (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 08. červen 2007 @ 17:31:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
   1/   I mohl. Ale nebudu prohledávat staré diskuse. Počkám, až to uděláš znova, a pak tě upozorním.


   2/   Ne.
Domníváš se snad, že soudobí reformovaní shromáždění tridentského koncilu žehnali?

Olin



]


Re: Re: Re: Re: Re: 2 otázky pro Olina (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pondělí, 11. červen 2007 @ 11:39:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Olin

 1/   I mohl. Ale nebudu prohledávat staré diskuse. Počkám, až to uděláš znova, a pak tě upozorním.

reformovany

Ale nemohl. Proste lzes at uz vedome nebo nevedome.

Olin
   2/   Ne.
Domníváš se snad, že soudobí reformovaní shromáždění tridentského koncilu žehnali?

reformovany

Je nezehnat to same co proklinat? A jen mimochodem - vyhl ses odpovedi na otazku.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: 2 otázky pro Olina (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Středa, 13. červen 2007 @ 01:04:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
holoubku, na tvé proklínání, jímž zde dlouho vopruzuješ, jsem tě upozorňoval neprodleně. Nejméně jednou. A teď to znovu hledat nebudu. Stejně jsi náboženský šílenec, rozumná řeč z tebe nevypadne.
A na otázku jsem ti odpověděl.

Zatím se zde neobjevil katolík který by byl alespoň z poloviny ochoten tak zlořečit křesťanům, jako to předvádíš ty. Tak aspoň nelži, že někoho proklínají!

Olin


]


Re: Re: Re: Od dětství nehřešit. (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pátek, 08. červen 2007 @ 16:33:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
kde to páter Seraphim bere ?
Zde :
RUDOLF  SCHIKORA: NAŠE  SVĚTLA, Čtení ze životů svatých, r.1947,
Knihy o životě svatých byly vydávány hojně ještě před socialismem, potom se vydávaly spíše Dějiny VKS(b) (Všesvazové komunistické strany bolševiků), spisy Marxe a příklady pracovníků, kteří plnili pracovní úkoly nad 100 procent.
Životy různých svatých bývají důkladně prozkoumány, protože papežská komise vyžaduje autentické a přesvědčivé důkazy o všem, než někoho vysvětí za svatého. Zvláštní člen má za úkol shromážcit všechny momenty, které by vyhlášeí mohly bránit. Je tedy žalobce veducí ex offo spor proti případnému svatořečení. Proto životy svatých obyčejně disponují dost ostře popsanými poznávacími detaily.


]


Re: Re: Re: Re: Od dětství nehřešit. (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 08. červen 2007 @ 17:25:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aha!
To jsem měl. V mládí jsem tu knížku dostal od své tety. Mě se nelíbila, protože to jsou právě ty pohádky.
Jako historik jsem na to byl (a jsem) alergický. Mě vždycky zajímalo, co s těmi lidmi, kterým se říká světci, bylo doopravdy.

Olin


]


Re: Re: Re: Re: Re: Od dětství nehřešit. (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Pátek, 08. červen 2007 @ 18:07:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
Mě vždycky zajímalo, co s těmi lidmi, kterým se říká světci, bylo doopravdy.

Zejo! A hlavne koho vseho podmazali, aby vo nich tak hezky psal. A.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Od dětství nehřešit. (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 08. červen 2007 @ 18:20:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-)
To byl úplatek protislužbou:
Za přímluvu v branách nebeských se platilo další kudrlinkou v legendě. Byla to po celém křesťanstvu uznávaná valuta, platila pak i v prostestantském táboře a mezi námi charismatiky se používá dodnes.

Olin



]


Re: Re: Od dětství nehřešit. (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pátek, 08. červen 2007 @ 16:21:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý můj,
jsem nejistý, jak to myslíš. Ta, o níž je řeč si jen pamatovala co slyšela, byla dítě ve věku třech let. Nešlo proto o  
´...uvažování té jeptišky...´, která v tom věku byla tříletá a nebyla jeptiškou.
Myšlenku na smrt měla její sestra, a navíc druhá sestra odporovala. Děti napadne opravdu všelico.
Ale ty mícháš, že přát dítěti smrt je zvrácené uvažování té jeptišky. Ta teprve budoucí jeptiška ve věku tří let byla právě ohrožena přáním jiného dítěte, které také nebylo v tom věku jeptiškou, ale holčičkou.
Tedy žádné dítě při tom nebylo jeptiškou.
Tvoje nepozornost v myšlení mi připadá asi tak, jako bys při vzpomínce na upálení M. Jana Husa spletl akci s obětí a psal o ohavných přáních Jana na upalování lidí.
Pleteš jednu postavu - oběť - s druhou - s aktérem.
Ani matka také neměla nic takového na mysii, ona napomínala, aby ji hlídaly. Ty pleteš dětský nápad (dotáhnutý do nelogického konce) s učením katolické církve. Ta přece neučí, že by bylo lépe zemřít do sedmi let věku. Nebo takové učení jsi schopen vytáhnout někde ven ? Při horlivosti se podaří něco najít, co se pochopí podle pravidla´já to vím, ale vy bloudíte´. 
Třeba se dozvíme, že papež je pracovník terciální sféry (služby obyvatelstvu), když na velikonoce opakuje umývání nohou a je nazývaný ´služebník služebníků božích´.


]


Zavirované myšlení (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pátek, 08. červen 2007 @ 14:13:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ta jeptiška už měla pěkně zavirované myšlení pak se bojí všelijakých představ a hříchů,neviné např. křováky či eskymáky tyto věci netrápí



Re: Zavirované myšlení (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 08. červen 2007 @ 14:39:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty máš představy o křovácích asi jako Rousseau!


]


Re: Zavirované myšlení (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Pátek, 08. červen 2007 @ 19:22:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Prvnacky zase netrapi integraly, jsou stastne i bez nich... Problem vsak je, kdyz z Vysokoskolaka na statnicich zkousejici nedostane vic, nez ze jedna plus jedna jsou dve...

Mame jine naroky na prvnacky a jine na vysokoskolaky... Je to nespravedlive? Nemyslim si...


]


Re: Lutherov pohľad na mnišske kláštory (Skóre: 1)
Vložil: jozotom v Pátek, 08. červen 2007 @ 18:26:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Martin Luther musel dlho a odvážne bojovať proti ďalšiemu zlu, ktorým boli rehole žobravých mníchov. Ich počet v Anglicku ohrozoval rozvoj a blahobyt národa. Svojím zhubným vplyvom poškodzovali remeslá, výchovu a mravnosť. Svojím záhaľčivým a žobravým spôsobom života nielenže ľuďom odčerpávali hmotné prostriedky, ale aj ochromovali záujem ľudí o poctivú a prospešnú prácu. Medzi mládežou nastal úpadok mravov. Pod vplyvom týchto mníchov sa mnohí mladí ľudia rozhodli vstúpiť do kláštora a žiť mníšskym životom bez súhlasu rodičov, často aj bez ich vedomia, ba aj napriek ich zákazu. Istý katolícky kňaz, ktorý uprednostňoval požiadavky mníšstva pred povinnosťami detí voči rodičom, vyhlásil: „Aj keby ti otec ležal predo dverami, plakal a nariekal, a keby ti tvoja matka ukázala telo, ktoré ťa zrodilo, a prsia, ktoré ťa živili, nesmieš sa k nim skloniť, ale musíš ísť vpred priamo ku Kristovi.“ Táto „hrozná neľudskosť“, o ktorej Luther neskôr povedal, že „pripomína skôr vlka a tyrana, než kresťana a človeka“, zatvrdzovala srdcia detí proti rodičom Predstavitelia rímskej cirkvi svojimi výmyslami znehodnocovali Božie príkazy podobne, ako kedysi farizeji. Takto sa vyprázdňovali domovy a rodičia strácali svojich synov a dcéry.

Mnísi vábnymi rečami zvádzali aj univerzitných študentov, aby šli medzi nich. Mnohí neskôr tento krok oľutovali, pretože poznali, že si skazili život a že zarmútili rodičov. Len čo sa však ocitli v putách, stratenú slobodu už nevedeli získať. Mnohí rodičia nechceli posielať svojich synov na univerzity, pretože sa obávali vplyvu mníchov. Počet študentov veľkých vzdelanostných centier citeľne poklesol. Školstvo upadalo a rozmáhala sa nevzdelanosť.

Pápež udelil týmto mníchom právo spovedať a dávať rozhrešenie. To bolo príčinou mnohého zla. Ziskuchtiví mnísi ochotne dávali rozhrešenie, a preto ich vyhľadávali najrôznejší zločinci. Následkom toho pribudlo zločinnosti a rozmohli sa neresti. Chorí a chudobní ľudia zostali bez pomoci, pretože dary, ktoré im mohli zmierniť utrpenie a biedu, dostali mnísi. Tí od ľudí vymáhali almužny aj hrozbami a za bezbožných označovali všetkých, čo reholiam odmietli dávať dary. Napriek tomu, že mnísi hlásali chudobu, boli čoraz bohatší; ich nádherné budovy a hojnosť jedla mali za následok rastúcu chudobu národa. Mnísi trávili radostný život v prepychu. K ľuďom posielali nevzdelaných mužov, ktorí ich  utešovali rozprávkami, legendami a zábavnými príbehmi, aby ich pobavili a ešte viac ohlupovali. Takto udržiavali ľahkoverných, poverčivých ľudí v presvedčení, že miesto v nebi si najlepšie zabezpečia tým, že uznajú zvrchovanosť pápeža, že budú uctievať svätých a mníchom neodmietnu dať milodary.atd.




Re: Re: Lutherov pohľad na mnišske kláštory (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 08. červen 2007 @ 19:45:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
   :-))) Jozotom! Ty starej bolševiku!
Kdo by těmto blábolům ještě dnes věřil? Inu - kdo: někteří křesťané...a staří komunisti, kteří se to učili ve škole.

Olin



]


Re: Re: Lutherov pohľad na mnišske kláštory (Skóre: 1)
Vložil: Farel v Pátek, 08. červen 2007 @ 20:00:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Von se ten Luther v tý Anglii takhle angažoval ? Vidíš tohle mi nějak vypadlo. Já myslel, že dlel ve Wartburgu, nebo ve Trabantu ? Teď ti nevim.


]


demagog (Skóre: 1)
Vložil: nula v Sobota, 09. červen 2007 @ 23:53:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Prvnacky zase netrapi integraly, jsou stastne i bez nich...--

přesně tak,věci Otce jsou známy nemluvňatům nikoliv moudrým a opatrným

--Problem vsak je, kdyz z Vysokoskolaka na statnicich zkousejici nedostane vic, nez ze jedna plus jedna jsou dve...--

Problém jak pro koho ,obecně je to většinou příznak lidské pýchy- být něco víc a s tím spojený systém společnosti,lidé pak slouží tomuto peklu,jehož obrátky se dnes otáčí stále víc a víc. V případě té jeptišky o vysokou šlolu ani nešlo,zbloudila ve své mysli,nechala se pošpinit cizími představami, na které by sama ani nepřišla a stala se jejich otrokem.  

--Mame jine naroky na prvnacky a jine na vysokoskolaky... Je to nespravedlive? Nemyslim si...--

samozřejmě,pak by se lidé nemohli kastovat,cítit jako ti vyvolenější,svatější,spasenější atd.



Re: demagog , lži a pověry (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pondělí, 11. červen 2007 @ 19:14:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
tak ty si demagogu myslíš, že jeptiška se ´.. nechala pošpinit cizími představami...´, stále nerozumíš, že šlo o tříleté dítě, které se bálo, ale ty neznáš čas, hned jsi skočil do dospělého věku jeptišky. Nebo podle tebe to tříleté dítě bylo už jeptiškou ?


]


Re: Re: demagog , lži a pověry (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Úterý, 12. červen 2007 @ 19:39:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Mk, reagoval jsem jen a pouze na Nulu, ne na uvodni clanek. Nula tento argument napsal uz vickrat, je treba na neho odpovedet.


]


Re: Re: Re: demagog , lži a pověry (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Úterý, 12. červen 2007 @ 23:14:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
promin, demagogu, spletl jsem si autory , tebe s nulou,


]


Re: demagog a stavba mostů (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pondělí, 11. červen 2007 @ 19:38:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tady se psalo :
--Problem vsak je, kdyz z Vysokoskolaka na statnicich zkousejici nedostane vic, nez ze jedna plus jedna jsou dve...--
a odpověď :
Problém jak pro koho ,obecně je to většinou příznak lidské pýchy- být něco víc...´
Ale k tomu namítám : nevím, co tě napadlo pokládat skládání zkoušek ve škole za snahu ´ukázat být něco víc´.
Do života jsou potřební lidé, kteří dokáží svoji práci udělat. Kdo studuje matematiku na VŠ, použije ji potom v životě , ať třeba staví mosty, nebo sestavuje stroje, nebo chemické látky, na vše se musí jít s uměním   p o č  í t a t.
Kdyby někdo neuměl matematiku, a chtěl potom stavět a konstruovat, byl by v úzkých.
Na propočtu mostu závisí životy jdoucích a jedoucích, vytváření nových strojů se daří, když se umějí sestavit a když se mají přivádět na svět nové chemické sloučeniny, to vše vyžaduje bystrý úsudek a výpočet a mnoho hodin praxe. A ty bys myslel, že zkouška ve škole je znak pýchy ? jak má profesor zjistit, jestli je žák dobrý pro dobro všech v budoucím životě  ?
Kdybys ty dělal zkoušky z matematiky na VŠ s obavou, abys neprojevil svou pýchu , od tebe bych nevzal v budoucnu ani nový lék, který bys bez znalostí sestavil, ani nechodil po mostě, který bys (jistě bez té pýchy z matematiky) vystavěl. Bál bych se. Protože proč bych měl věřit vědomostem, jestliže bys tvé ověřování vědomostí od profesorů pokládal za příležitost ukázat svoji pýchu. A snad bys raději věděl méně, jen abys nebyl pyšný !! A podle čeho bys potom postavil most?
Takhle ukazuješ svoji zmatenost.


]


Proc ty, Nulo, (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Úterý, 12. červen 2007 @ 19:45:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
posilas sve reakce prave na "hlavni panel" a nepouzivas tlacitko "odpovedet?" Neni to treba pro pychu, aby tve prispevky byly na ocich a viditelne?

Co se tyce tve reakce, neni to o pyse. A ani ne o skolstvi.

Zadny rozumny clovek neda diteti do ruky sekyrku a neposle ho kacet stromy v lese. Proc? Kvuli pyse? Kvuli tomu, ze se citi nadrazenejsi, svatejsi, nez sestilete dite? Ne, jen a pouze proto, ze dite NENI NA TAKOVYTO UKOL PRIPRAVENOAni fyzicky, ani duchovne, ani dusevne. A naopak, Po tricelitem Honzovi cekas mnohem vice, nez ze se bude valet na kamnech. Proc?

Srovnavat krovaky s zapadni civilizaci je podobne jako srovnavat sestileteho chlapce s tricetiletym muzem. Neni to spravedlive ani pro krovaky, ani pro zapadni civilizaci, ani pro chlapce, ani pro muze...

Ano, mozna byhom si prali nevyrust a byt navzdy detmi. Ano, v materskych skolach jsme se citili tak bezpecne, za maminou sukni nam bylo tak dobre. Ale holt ta kruta priroda, ten kruty Buh chce, abychom dospeli...



Stránka vygenerována za: 0.23 sekundy