Grano Salis - A kde je život a pokoj?

Nedlouhé, nesystematické a neintenzivní pročítání článků, komentářů a reakcí na články mne vedlo k jistému zamyšlení nad užitečností všeho tohoto počínání z Božího pohledu a z hlediska zkušenosti života, která by měla být přítomna v životě každého Božího dítěte, které roste a dospívá v syna, jenž má právo dědit spolu s Pánem Ježíšem Kristem. Bible říká, že myšlení Ducha je život a pokoj a že tam, kde jsou bratři v jednotě, Bůh dává požehnání a přikazuje život věčný. Je tohle naše zkušenost?

V knize Genesis se dočteme, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a podle své podoby jako muže a ženu, aby se rozmnožili, zabrali zemi a panovali nade vším živým. Dalo by se říci, že člověk to Bohu pokazil tím, že jedením ze špatného stromu (poznání dobrého a zlého) padl a stal se pro Boží plán nezpůsobilý. Bůh to však nevzdal a měl připraveného "dalšího" (posledního) Adama - svého jediného, jednorozeného a později prvorozeného Syna, našeho Pána Ježíše Krista, aby se v Něm, s Ním a skrze Něho, Jeho smrt a vzkříšení Boží plán naplnil. A to nejen při Pánu Ježíši, ale i při všech, které Otec vyvolil, Syn vykoupil a Duch označil a zapečetil jako mnoho synů v tom Jednom Milovaném, v němž našel zalíbení, neboť Jeho život se Mu líbil. A Bible říká, že On je náš Život. On je náš Pokoj. On se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením a Sám se stal jako poslední Adam Duchem oživujícím (životodárným), který je v duchu každého znovuzrozeného křesťana a chce si učinit příbytek (domov) v jeho srdci, tzn. chce se šířit z ducha do duše (mysli, citů a vůle), která spolu se svědomím srdce tvoří. Jinými slovy Pán Ježíš jako životodárný duch chce být naším životem, zaopatřením života a vším, co potřebujeme, dokonce chce být naší osobou, aby byl skrze nás křesťany coby údy Těla Kristova vyjádřen. Za tímto účelem od stvoření Bůh buduje a připravuje pro sebe dům, chrám, jímž je Církev živého Boha, budovaná jako Tělo Kristovo, tzn. živý organismus trojjediného Boha. To dělá tím. že se Sám rozdílí do svého vyvoleného lidu, kde Otec je zdroj, Syn je ten, který ze zdroje bere a dává to Božím dětem a Duch vše do nás a nám přenáší a přináší neboli činí nám Boží bohatsví a plnost v Kristu dostupnou a skutečnou.

Tím stromem, z něhož měl Adam jíst byl strom života. Písmo nás učí, že tímto stromem je Pán Ježíš Kristus, který řekl: kdo Mne jí, bude žít skrze Mne. A poněvadž Pán je Slovo a Jeho mluvené slovo je Duch a Život, ten, kdo přijímá Jeho slovo modlitbou, vlastně Pána jí a pije a ten, kdo vzývá jméno Páně kromě toho také Pána dýchá, takže u něho pak probíhá metabolická přeměna, můžeme říci organická spása a člověk pak nežije svůj život, ale jak píše apoštol Pavel: žije (ve mně) v něm Kristus. Kristův život pak postupně skrze proces proměny a připodobnění odstraňuje nás a náš přirozený život a nahrazuje ho sebou samým jako naším Životem. Prostě nás odstraňuje ze scény a žije skrze nás a Jeho božské vlastnosti jsou vyjádřeny v našich lidských ctnostech, které však nejsou naše vlastní, ale jsou ovocem Ducha Svatého, produktem Kristova života v nás. Podmínkou je žít tzv. naroubovaným životem jako ratolesti v Něm - ve vinné révě a rouby z plané olivy naroubované na olivu ušlěchtilou.

Tak co? Kde je v našem životě Jeho život a pokoj? Žijeme a vyjadřujeme sami sebe nebo Pána? Bůh nás stvořil pro sebe! Pán Ježíš nás vykoupil Bohu Otci zpět ze satanova otroctví hříchu a ze smrti, abychom Mu patřili a sloužili. A co děláme my? Žijeme pro sebe nebo pro Boha? Lidský život nebo božský? Kristus na zemi žil jako člověk skrze Otce, aby činil Jeho vůli. Nedovolil si říci nic, co by neslyšel říkat Otce. Neudělal nic, co by neviděl dělat Otce. A my? Ó, Pane Ježíši, smiluj se nad námi, Pane, a dej nám milost žít skrze Tebe Tvým životem, který je Životem Tvého Těla, aby se vybudovalo v lásce. Amen.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace