Grano Salis - JE SATAN STÁLE NOSITELEM SVĚTLA ?

poslal BohemianAnonymus

Křesťanova úloha a význam v tomto světě.

JE STÁLE SATAN NOSITELEM SVĚTLA ?

Svého času jsem se při své činnosti v jednom sboru setkal s názorem, který mi doslova vyrazil dech – jeden bratr byl toho názoru, že je Satan nositelem světla a argumentoval při tom známým veršem z Lukášova evangelia. Nechápal jsem fakt, že po tolika létech chození s Pánem může mít někdo problém tohoto druhu. To mě přinutilo k této práci, která je pokusem zjednat v této otázce jasno. Jde o pohled netradiční, který si vynutila sama podstata řešeného problému.

(I). Související texty Písma sv.

(1) Jb. 1:6 „Nastal pak den, kdy přišli synové Boží, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan.“
(2) Jb. 1:9 „Satan však Hospodinu odpověděl: „Cožpak se Jób bojí Boha bezdůvodně?“
(3) Jb 1:11 „Ale jen vztáhni ruku a zasáhni všechno, co má, hned ti bude do očí zlořečit.“
(4) Iz. 14:12,13 „Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! A v srdci sis říkal: „Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu.“
(5) Luk. 10:18 „Řekl jim: “Viděl jsem, jak satan padá s nebe jako blesk.“
(6) 2Kor.11:14 „A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla;“ (Kraličtí překládají: „proměňuje se“ což není možné, Satan se nemůže proměnit v anděla světla proto, že mu k tomu chybí svoboda – viz část V.).
(7) J. 12:31 „Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.“ (To vedlo u Ježíšových učedníků a následovníků později k veliké radosti, kterou vyjádřil apoštol Pavel v Ř. 8:33 „Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím? Vždyť Bůh ospravedlňuje!“)
(8) Zj. 12:10 „A slyšel jsem mocný hlas v nebi: „Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.“
(9) Žd. 2:14 „…aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,….“
(10) Mt. 24:24 „Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět velká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.“
(11) J. 14:30 „Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže. (var: nade mnou nemá žádnou moc). Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal.“
(12) Lk. 22:53 „….Ale toto je vaše hodina, vláda tmy.“
(13) J. 1:5 „To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.“
(14) 2Pt. 1:19 „Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.“
(15) Zj. 22:16 „Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní.“
(16) 1J. 1:5 „A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy.“
(17) 1Kor. 13:12 „Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.“
(18) J. 5:22 „Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi, aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.“
(19) Ž.23:4 „I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují.“
(20) Jk. 4:7 „Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.“
(21) Iz. 42:8 „Já jsem Hospodin. To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám.“
(22) Ř. 6:7 „Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.“
(23) 1M. 6:1-4 „Když se lidé začali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští, jak půvabné jsou dcery lidské a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo. Hospodin však řekl: „Můj duch se nebude s člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let.“ Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.“
(24) Juda 6, 7 „Také anděly, kteří si nezachovali své vznešené postavení, ale opustili určené místo, drží ve věčných poutech v temnotě pro veliký den soudu. Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně.“

(II). Satan, jeho vzpoura a pád.

Smysl těchto citátů Písma sv. je tento : Satan kdysi měl svobodný přístup k Bohu (1), ale byl neposlušný a pokoušel Hospodina k tomu, aby zkoušel Joba (2), (3), a Hospodin mu to s určitými omezeními dovolil. Měl v říši andělů výsadní postavení; byl Světlonošem, tj. nositelem Božího světla. (Lucifer z lat.=světlonoš). Původně byl Lucifer a jeho andělé bytosti dobré, bytosti světla, ale vzepřeli se Bohu a byli s nebe sraženi do pekla. (Novotný, BS heslo Lucifer) (23), (24), (4), (5).

Moje poznání v této věci je toto: Lucifer, ač nositel Božího Světla nemohl jeho podstatu pochopit, obsáhnout ani uchopit. A to ho vedlo ke vzpouře proti Bohu, byl ale poražen a vymeten z Boží blízkosti. Tím ale Satan, tj. Lucifer ztratil výsadu být nositelem Božího světla a stal se vládcem sil temnosti. Současně, (pokud to takto lze vůbec formulovat, neboť v nebi není minulost ani budoucnost, ale permanentní přítomnost) (2.Pt. 3:8), s bojem na nebi probíhal i boj na zemi, kde Satanovi náš Spasitel svojí smrtí na kříži zasadil definitivní úder: již na nás nemůže žalovat. (5), (7), (8), (9). Satan byl naším Spasitelem označen za svůdce, vládce tohoto světa a vládce temnosti. (10), (11), (12). Protože Satan svůj boj v nebi již definitivně prohrál, vede na zemi boj s těmi, kdo se drží Kristova učení. (Zj. 12:17).

V Satanovi, jakožto vládci tmy světla žádného není – tedy v žádném případě již nemůže být nositelem světla. Ale Satan se může maskovat jako anděl světla, aby sváděl na scestí. (6).

Text (6) lze za respektování pravidel logiky interpretovat takto : Satan se převléká za to, co ve skutečnosti není; převléká se za anděla světlosti, kterým není; koexistence světla s temnotou je vyloučena (2Kor. 6: 14); shoda Krista s Beliálem je vyloučena (2Kor. 6:15); Kristus je světlo světa (J 8:12). Závěr: Satan Božího světla nemá. Tento závěr není v rozporu s textem (5). Tento zdánlivý rozpor je pojednán níže. Pro Satana je nemožné chodit ve světle Hospodinově, ale my tu šanci máme – dokonce jsme k tomu vybízeni (1.J. 1:7 ; J. 12:35; Ef. 5:8,9).

A pokud chodíme v Božím světle, jsme světlem světa (Ef. 5:8; Mat. 5:14 – což je mj. i titul našeho Spasitele, viz (J. 8:12)); jsme synové světla (1Tes. 5:5); jsme šiřiteli světla (Mt. 5:16). Jde o obrovskou výsadu !!!
Tedy převzali jsme v tomto světě tutéž funkci, jakou měl Lucifer v nebi před svým pádem.

A právě odtud pramení Satanův vztek proti vyznavačům Hospodinovým a Kristovým. A protože je Satan duchovní silou, pak permanentní antagonistický konflikt mezi dobrem a zlem, mezi pravdou a lží se odehrává v myslích žijících lidí, tedy všech nás. (Mt. 15:18,19; J.13:2; Sk. 5:3).

Text (5) znamená to, že Satan si svým pádem s nebe na zem nepřinesl Boží světlo (to přece následkem své porážky definitivně pozbyl !!!), ale světlo nižšího řádu, tj. světlo astrální a fyzikální, kterými stále disponuje. A protože naše poznání je jen částečné (17), člověk nedokáže rozlišit Boží světlo od světla astrálního. Ale člověk zakotvený v Kristu dokáže rozpoznat účinky těchto světel; Satan Boží lásky nemá a ani ji nenabízí. Nabízí sebelásku, peníze, moc, slávu, okultní vědění zaměřené sobecky jen k svému prospěchu. Je to nadlidská inteligence, chladná jako ocel. Na člověku jí nezáleží, chce jen člověka využít, zotročit a spolu s sebou strhnout do záhuby. Jistotu záhuby své i jím svedených lidí však před člověkem pečlivě skrývá. A v žádném případě nemá na mysli dobro člověka – nikdy ho nechce zachraňovat a ani nemůže !!!

To s Boží láskou se to má úplně jinak. Všechny činy člověka se zjeví ve světle Boží pravdy a člověk svůj život ve světle této Pravdy vidí. Je poučen nesmírně laskavě. Vnímá intenzivně teplo i lásku. Jediným cílem působení Božího světla je záchrana člověka a také i to, aby působil k záchraně jiných. NEKONEČNÝ ROZDÍL !!!

Naší nadějí a světlem je Pán Ježíš Kristus. On je vítězem definitivním. (7), (8), (9) (11). A tak jako v Satanovi není žádného světla, tak v jeho duchovním protipólu Pánu Bohu není žádné tmy. (13), (14), (15), (16). Boží Světlo se dostalo na zem v osobě našeho Spasitele, tak jak o tom překrásně vypráví evangelium sv. Jana.

(III). Hranice Satanovy moci.

Satanu patří království světa a jejich sláva. Jemu je na jistý čas předáno vedení světa. (Luk. 4:5,6; dále br. farář Marius Baar: „Das Abendland am scheideweg“, Verlag Schulte + Gerth, Asslar). A přestože Satan smrtí vládne (9), brána smrti pro něj znamená definitivní STOP!!! Dál už nemůže. (22). Za ní je jen Ten, komu byl svěřen soud (18), náš Spasitel, hvězda jitřní (15) (14). Krásný obraz – tak jako po noci přijde den, tak po opuštění černého víru smrti (19) nám zazáří jasné světlo - Pán Ježíš Kristus. Ti, kdo toto prožili a vrátili se z Boží milosti zpět, se s mými tvrzeními jistě ztotožní.

(IV). Satan (Lucifer) v SZ + NZ.

V Písmu sv. je problém postaven takto :

1) Satan (odpůrce) je tímto jménem označen v SZ i NZ.

(2Sam. 24 :1 kraličtí; ekumenický text je v tomto místě zmatený); 1Par. 21:1; Jb 1:6; Zach. 3:2; Mt. 4:10; Mt. 12:26; Lk. 10:18; Lk. 22:3; Řím. 16:20) a na více místech.

2) Satan jako Lucifer je v SZ uveden jen jednou.

(Iz. 14:12-17).

3) Satan jako Lucifer není v NZ zmíněn ani jednou !

A to z velice prostého důvodu: funkci Světlonoše již nevykonává. Byla mu Panovníkem Hospodinem přidělena jiná role a tím mu byla dána i jiná jména. Žasnu nad logikou Písma sv.! Tedy už ne Světlonoš, ale „vládce tohoto světa“ (7); „bůh tohoto světa“ (2Kor. 4:4); „vládce nadzemských mocí“ (Ef. 2:2); „pokušitel“ (1Tes. 3:5); „vše co ovládá tento věk tmy“ (Ef. 6:12) a další.

Inteligence Satanova (byť nadlidská), je ve srovnání s inteligencí Boží naprosto podřadná. (Síly tmy vůbec nepředpokládaly zmrtvýchvstání Pána Ježíše !!!) Panovník Hospodin dokonale „uzamkl“ jejich myšlení, tak že je tato možnost vůbec nenapadla !!!

Tak jako tma je pouhou nepřítomností světla, tedy není skutečnou hodnotou, je negativní, tak Pán Ježíš svou smrtí na kříži demonstroval jako vládce světla nad silami tmy svou nesmírnou nadřazenost. Jak účinně vést boj se silami tmy nám popsal apoštol Jakub. Jen je nutné přesně dodržet popsané pořadí. (20).

(V). Shrnutí.

Jako nyní my, měli i nebeští andělé možnost volit mezi dobrým a zlým. Po volbě nastal definitivní, konstantní stav. Andělé se již rozhodli – jak se rozhodneme my? Satan si dokonce u Pána vyprosil abychom byli vystaveni stejné zkoušce jako byli vystaveni duchové – viz Lk. 22:31. Ale ti z nás, kdo vytrvají až do konce budou dokonce Satana a jeho anděly soudit (1Kor. 6:3).

Hospodinovým záměrem bylo zjistit, kdo mu zachová věrnost. Bytosti temnoty jsou i při svých obrovských možnostech omezeny. Nemají např. potřebnou svobodu konat dobro – naproti tomu andělé Boží nemohou konat zlo. Jsou tedy nemožností konat zlo omezeni? NIKOLI!!! Andělé Boží jsou příslušníky nebeské, tj. naprosto neomezené říše, jsou v blízkosti Boží a kde je Pán, tam je svoboda naprosto neomezená (2Kor. 3:17) a veliká radost Jemu sloužit. Přiblížil bych to asi takto: představme si, že by nás Pán v našem těle podléhajícímu mnohým neduhům učinil stále zdravými a nesmrtelnými. Pokládali bychom za nějaký nedostatek to, že nejsme vystaveni nemocem a tělesnému utrpení? Jsem si jist, že by po tom nikdo ani nezatoužil.

Tma znamená nepřítomnost světla, zlo nepřítomnost dobra, smrt nepřítomnost života, nenávist nepřítomnost lásky – tedy negativní entity nemají skutečnou hodnotu a proto v nebeském světě nemohou být obsaženy (16). Panovník Hospodin je vládcem naprosto suverénním a nikdo, tedy ani Satan se svými anděly se před Ním ani v pekle neskryje (Ž. 139:8).

1) Lucifer svou vzpourou prokázal to, že není hoden !!! být nositelem Božího světla.

2) Totální porážkou Lucifera a jeho andělů skončila definitivně i jeho funkce Světlonoše.

Přestal být archandělem – k Božímu trůnu již nemá přístup. Dostal novou roli: stal se „vládcem tohoto světa.“ (11).

A to je TREST, který si svou revoltou proti svrchovanosti Hospodinově po zásluze vysloužil.

Studium nepřítele pokud není realizováno z biblických pramenů, vždy představuje určité riziko, jehož velikost nelze dopředu nijak odhadnout. Výjimkou jsou práce probuzených křesťanů. Mohu s dobrým svědomím doporučit knihu amerického profesora Clintona E. Arnolda, novozákoníka na Biola University (Ca): „Síly temnoty“, která je přes svoji přístupnost překvapivě přesná. Vydal Návrat domů, Plzeňská 166, Praha 5. (1997).

Související texty:

Nekonvenční pohled na světový politický systém

A svedou mnohé...

Jsem si vědom toho, že můj příspěvek postihuje jen některé aspekty z citovaných biblických textů. Faktem je, že biblický text je mnohoúrovňový, nevystižitelný a můj komentář ubohý. Snad tyto řádky pro základní orientaci v oblasti postačí a k dobrému poslouží.

SOLI DEO GLORIA !

BohemianAnonymus

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace