Pokud dnes jedeš rychle a je ti prokázán přetupek : zaplatíš pokutu. A také příjdeš o body. Uděláš - li to opakovaně opustíš na nějakou dobu svět motorismu. Ve virtuálním světě ani jedno z tohoto neplatí. Tam je dovoleno téměř vše. Čtyři ukřivdění křiklouni se ani nenamáhají odšroubovat poznávací značku na svém obrněném voze. Žádnou totiž nepotřebují. Zato potřebují oběť. V našem případě je to údajný netvor pan František. Neznám ho, stejně tak neznám čtyři samozvané inkvizitory. Zdá se to někomu tvrdé a nespravedlivé ? Pak vítejte ve virtuálním světě. Nepochybujte, že krvelačná nic neodpouštějící monstra v obrněném voze pana Františka rozjezdí na kaši. Něco se Ti na tom nelíbí ? Tak se ozvi, zamávej na obrněný vůz a zeptej se. Otevře se okénko a dostaneš dávku ze samopalu. Ale neboj se, ve virtuálním světě se neumírá. Jen se zde musíš na podobné praktiky dívat. Naštěstí nežijeme ve virtuálním světě a proto můžeme říci svůj názor a podepsat se pod něj ...

Pokud kvatreto pseudokřesťanů, které  zabarikádováno ve svém anonymním křoví virtuálního světa nemá slušnost podepsat se pod to co hlásá, pak je dopředu odsouzeno k zapomenutí. A to i přez to, že je jejich virtuální příznivci ujišťují o své podpoře. Všimněme si, že se nikdo nezajímá o to, kdo má pravdu. Pravda v tomto příběhu jaksi není důležitá. Důležité je tažení proti nějakému ismu, důležitý je strach těch čtyř mstitelů, důležité je přece potrestat bez soudu pana Františka a jemu podobné. Tady přece nikoho nezajímá zdali má pravdu František nebo samozvané kvarteto. Tady je mnohem zajímavější něco jiného. Pro virtuálního vraha je přece vždy nejzajímavější oběť. A tou jsou právě ti, kteří se nestydí za své jméno. Ne, že by byli lepší než jejich virtuální vrazi, jen jsou naivnější. A naivkové se budou vždy divit laskavé učitelce, která ve dne učí děti ve světě reálném a v noci velí vrahům v obrněném transportéru virtuáního světa.
Váš Petr Vlček