 |
Právě je 517 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
Willy
rosmano
ivanp
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116594024
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé
Vloženo Sobota, 12. duben 2008 @ 22:28:39 CEST Vložil: Bolek |
poslal rive Mehmet Ale Agca se narodil v Turecku v odlehlé horské vesnici Yesiltepe. Ali Agca byl nejstarší ze tří dětí. Otec mu zemřel, když mu bylo deset let, a on se během pohřbu usmíval, z hloubi duše totiž svého otce nenáviděl.
Drsné scény otcovy brutality se hluboce vepsaly do Aliho paměti. Krátce po otcově smrti si sestavil „listinu nenávisti“. To byl soupis lidí a věcí, na něž se soustředilo jeho nepřátelství. Pouze z ohledu na svou matku nezařadil do toho seznamu otcovo jméno.
Ali Agca vyrůstal v záchvatech deprese doprovázených obdobími zamlklosti a samotářství, opakovaně trpěl neurotickým nechutenstvím. Trpěl pocitem viny kvůli nepřátelství, které choval vůči svému otci, až nakonec uvěřil, že nenávist je jediný způsob, jak se očistit od těchto pocitů. Byl sirotkem, který nepoznal lásku.
Jako dospívající nastoupil tragickou cestu poznamenanou zločinem: drogy, násilí a nakonec škola pro teroristy v Libanonu, výcvikové centrum nejnovějších technik „boje za osvobození“.
Teroristická životní dráha Mehneta Aliho Agci náhle skončila 13. května 1981, ale ještě předtím stačil hlasatelům na celém světě způsobit problémy při vyslovování svého obtížného jména. Stal se známým jako člověk, který namířil pistoli na papeže Jana Pavla II. a pokusil se ukončit jeho život.
Nyní Ali Agca sedí v prázdné bílé cele římského vězení Rebibbia. Právě do této cely vykonal koncem prosince 1983 Jan Pavel svou dramatickou pouť odpuštění. I když to na jedné rovině byl velmi důvěrný rozhovor mezi dvěma lidmi, zároveň to byl i úžasný příklad křesťanského milosrdenství. Jan Pavel zde seděl 21 minut a ve své ruce držel ruku, která střílela z pistole. Udělal cosi hluboce křesťanského. Vyhledal svého nepřítele a odpustil mu.
Svým činem umožnil Alimu nové poznání Boha. Jednoduchým skutkem mu nabídl cestu z temnoty a hořkosti jeho duše. V těchto krátkých 21 minutách Jan Pavel, který jak řekl, mluvil s Alim „ …jako s bratrem“, otevřel Alimu cestu k Ježíši Kristu.
(FLOYD McCLUNG 1985)
|
Podobná témata
 |
|
Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé a kde chybí otec (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Neděle, 13. duben 2008 @ 06:38:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tak Agca měl potíže , chyběl mu milující otec. Jsou takové situace. F. Nietzschemu také chyběl otec a trpěl tím. Možná proto si přál aby přišel někdo výjimečný (Uebermensch). Chálilovi Džibránovi také od mladosti chyběl otec a na jeho poezii je to znát.
Všeobecně, dítě potřebuje oba rodiče - muže na mužský vzor jednání a ženu na ženský vzor jednání.
Protivný rodič naučí ale dítě také takovému jednání.
Copak se naučil reformovaný? Vždy odporovat. Má selektivní (výběrové) jednání. odporuje jen v jednom směru.
Myslíš si, že to budu číst? nemá to význam. Dosáhneš jen odpor a rozpačitý dojem čtenáře, zda ti ve výchově nechybělo od někoho jednání, kde bys pochopil jak se slušně mluví. |
]
Re: Re: Re: Proč podobnými příběhy přispívat k posilování papežského kultu? (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Neděle, 13. duben 2008 @ 09:52:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Ahoj mk,
Proč reaguješ tak rozhořčeně? Je snad Jan Pavel II. nekritizovatelnou modlou?
Na tom příběhu mi přijde zvláštní, že místo aby bylo jeho centrem odpuštění je jaksi jeho centrem spíše Jan Pavel II. na jehož "svatořečení" a tedy umístění na římskokatolický Olymp se nyní intenzivně pracuje. Nemá být ale naší motivací k odpuštění raději to, že Bůh v Kristu odpustil nám než nekritické nekritický postoj k Janu Pavlu II.? Není snad papež v jsitých kruzích až nezdraě uctíván? Proč ještě podobnými příběhy přispívat k posilování papežského kultu?
Věříš, že se Bohu líbí, když je místo Krista v centru pozornosti papež?
r |
]
Jezuité také měli velmi dobře naplánováno ... (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Neděle, 13. duben 2008 @ 11:29:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Byvali jezuitsky knaz dr. Alberto Rivera:
Jezuité také měli velmi dobře naplánováno, jak spřátelí Reagana s papežem a přitom ještě víc přimknou islám k Vatikánu. Vycvičili muslima, který pak na papeže vystřelil, ale tak, aby ho pouze ranil. Na Reagana se také někdy střílelo, a tak se oba politici skrze tento svůj zážitek neobyčejně spřátelili. Stali se věrnými přáteli. Papež získal celosvětovou popularitu a sympatie všech vůdců. Během tohoto incidentu se islám více přimknul k Vatikánu. Muslimové se natolik pokořili, že mysleli, že jeden z nich vystřelil na představitele proroka Ježíše na této Zemi, takže sám Ajatolláh poslal papeži soustrastný a omluvný dopis.
Papežův vrah, Mehmed Ali Agca je nyní jedním z populárních mužů v Evropě. Vystřelil z několika málo kroků. Je tedy vidět, že neměl papeže v úmyslu zabít. Konal pouze příkaz jezuitů. Když pak svět uviděl, jak papež odpouští Mehmed Ali Agcovi to, že na něj vystřelil, tu téměř miliarda muslimů projevila obdiv »jeho svatosti« proroku. Bylo to dobře naplánováno. Papež i muslimové vzdali hold Panně Marii za to, že nezemřel.
Všechno je veliká politická hra a divadlo.
Muslimské národy vzhlížejí ke svému náboženství a k Mohamedovi jako k Bohu. Tělo Mohameda dodnes leží v Medině. Své vykoupení očekávají muslimové z Meccy. Tento podvod přichází přímo z Říma jako neodpustitelný zločin.. Ježíš Kristus vůbec není prorokem Koránu, svaté knihy islámu. Někteří Ajatolláhové, vůdcové islámského náboženství znají z nepublikovaných Mohamedových prací, že to co jsem zde v této publikaci napsal, říká Dr. Rivera, je pravda. Jenomže v zájmu udržení islámského náboženství si netroufají připustit zklamání islámských dětí. To, co se dočtete o Ježíši v Koránu, není pravý obraz, stejně jako jeho pravý obraz nenajdete ani v římskokatolickém náboženství. Skutečný pravý obraz Ježíše Krista najdete pouze ve Starém a Novém Zákoně dohromady.
Pokracovanie:
Islám ve Španělsku
K teme:
Vznik islámu
Mediální propaganda katolicismu
|
]
Re: Re: Re: Re: Proč podobnými příběhy přispívat k posilování papežského kultu? (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Neděle, 13. duben 2008 @ 22:45:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj kolego. Nějak jsi předběhl dobu, ne?:-) Jan Pavel II by měl být (dokonce možná už letos) teprve blahořený - svatořeční přijde na řadu až pak, asi za pár let.
|
]
Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Neděle, 13. duben 2008 @ 22:42:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Díky za zajímavý odkaz. Jen by mě zajímalo, jak to děláš, že vždy najdeš ten vhodný článek. Já se tu v historii celkem ztrácím - přes "Hledej" vždy najdu spoustu článků a komentářů, ale takto zajímavé mi nějak propadají sítem.
|
]
|
|
Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: rive v Neděle, 13. duben 2008 @ 11:45:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Je mi líto milý reformovaný, že událost, kterou jsem tady přepsala, vidíš jen tak úzkoprse. Je správné, když zlo nazýváme zlem (také jsem již v některých komentářích taky psala kriticky o nekřesťanství lidí upínajících k člověku), ale také je nutné koukat a vidět věci dobré a správné. Tady na gs se málo hovoří o tom dobrém. Význam tohoto skutku přece nemůže popřít ani žádný protestant, je povzbuzením i pro něho. Nebo protože jsem protestant, tak mám o tom pomlčet a vyprávět příběh zásadně z jiného prostředí? Navíc předložený příběh přece není až tak o papeži, ale je o tom, jak se dá nést světu evangelium. Nebo tento čin nevnímáš jako evangelizaci, jako možnost Alima nově poznat Boha.
Ale nechme papeže, motivaci k předložení tohoto příběhu o paradoxu dvou zcela odlišných světů byla pro mě diskuze u jiného článku, a to o rozdílu mezi Alláhem a Bohem Bible, Stvořitelem nebe a země.
V Bibli, v Novém zákoně máme výzvu:
„ Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi: ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou“ (Matouš 5,39).
„Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují“ (Matouš 5,44).
V koránu je nepřítel někým, proti komu je třeba bojovat. Milovat nepřítele je pro muslima absurdní představa.
V Novém zákoně není nikde výzva k tomu, že člověk, který smýšlí jinak, se má zabít.
Existují nepřátelé kříže, protivníci víry a pokrytci. Bible jednoznačně říká, jak má křesťan bojovat! Vyzývá věřící, aby nepříteli působili dobro (Římanům 12,20), aby se za něj modlili (Matouš 5,44) a nesli mu evangelium. Jediným mečem, který křesťané můžou a mají používat je Boží slovo, Bible (Efezským 6,17).
Používat meč („ boj“) k obhajobě nebo šíření křesťanské zvěsti Ježíš Kristus výslovně zakázal (Matouš 26,52).
„Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům: mé království však není odtud,“ (Jan 18,36)
(Pokyny Ježíše Krista a apoštolů však, žel nejsou vždy respektovány, spíše naopak. Křižácké výpravy, inkvizice, nucené křty, pronásledování židů, spolupráce s diktátory a masovými vrahy jsou hanebné skutečnosti. Každý opravdový křesťan se za takové věci stydí. I velké církve se za to omlouvaly a zlo nazvaly zlem. Smutné je na vyznavačích koránů, že oni se nikdy neomluví za způsobená zvěrstva. Totiž pokud někdo věří v korán, nemůže mít bin Ládinovi, Hamásu, Hizballáhu nebo Talibanu za zlé to, co hlásají, když se odvolávají na korán. Dělají správné věci, jen to, co od nich požaduje.)
rive
|
Přesvědčivější by bylo, jestliže by v tom příběhu nefiguroval ve světě papež (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Neděle, 13. duben 2008 @ 18:01:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Ahoj Rive,
Vůbec nemám nic proti odpouštění. Jen si myslím, že přesvědčivější by bylo, jestliže by v tom příběhu nefiguroval ve světě populární papež. Člověk si může klást otázku jaké jsou potom motivy takového jednání. Není to divadlo pro svět za účelem dalšího zvýšení popularity? Jesliže ne tak proč se potom takový "papež - ukázkový křesťan" nechává nazývat rouhavým titulem "SVATÝ OTEC" a dovoluje lidem, aby před ním klekali?
Zkrátka více otázek než odpovědí.
zdraví
reformovaný |
]
Re: Přesvědčivější by bylo, jestliže by v tom příběhu nefiguroval ve světě papež (Skóre: 1)
Vložil: noname (cnemo@seznam.cz) v Pondělí, 14. duben 2008 @ 23:31:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj reformovaný
Zkus to vzít z trochu jiného pohledu. Kdyby postřelil tenkrát tebe, mohl jsi odpouštět ty. Ovšem koho by to tady zajímalo . . .
Já si myslím, že odpustit musíš nejprve Ty (jako člověk) aby mohlo být odpuštěno tobě, "odpusť nám naše vina jako i my odpouštíme . . ."
To odpuštění musí být v tvém srdci a upřímnost tohoto úmyslu může posoudit jen Bůh a nikdo jiný. Na tuhle "drobnost" mnozí rádi zapomínají.
Pak není důležité zda odpouští reformovaný nebo papež či kdokoliv jiný.
Honza
|
]
|
|
Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 13. duben 2008 @ 19:16:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | To, co jsme si v tomto článku mohli přečíst, můžeme vnímat také tak, že od května 1981 do prosince 1983 nemohl Bůh Karolu Wojtylovi alias Janu Pavlovi II. odpustit hříchy, protože on neodpustil svému viníku (Mt 6:15) anebo ne tak, aby o tom nepřítel věděl, ačkoliv možnost navštívit ho měl jistě i dříve. Tož tak.
willy |
Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 13. duben 2008 @ 20:47:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Úžasná dedukce. Já myslel, že člověk nejprve odpustí ve svém srdci a zjevný skutek je jen jíž vnější projev toho co se událo uvnitř. Proč papež učinil ten zjevný skutek až po nějaké době to se asi nedovíme, ale stejně tak nevíme kdy k odpuštění došlo v jeho srdci, v srdci do kterého dle vaší víry vidí jen Bůh. Proto si myslím, že tvůj soud není na mistě.
|
]
Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pondělí, 14. duben 2008 @ 15:34:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nematemne,
píšeš: Já myslel, že člověk nejprve odpustí ve svém srdci a zjevný skutek je jen jíž vnější projev toho co se událo uvnitř. Proč papež učinil ten zjevný skutek až po nějaké době to se asi nedovíme, ale stejně tak nevíme kdy k odpuštění došlo v jeho srdci, v srdci do kterého dle vaší víry vidí jen Bůh. No a? Zjevný skutek a po jaké době od odpuštění v srdci - to se asi skutečně nedozvíme. Nejdelší možná doba je více než půl druhého roku - trochu dlouho na někoho, kdo má jít příkladem.
Proto si myslím, že tvůj soud není na mistě. Nevím, o jakém mém soudu je tu řeč? V mém komentáři žádný můj soud není. Máš-li na mysli Boží soud v podobě neodpuštění přestoupení (Mt 6:15), to si musíš vyříkat s Bohem.
Podle mé víry a skutečného přesvědčení je Bůh v tomto absolutně spravedlivý. On nám díky oběti Pána Ježíše Krista na kříži Golgoty a prolití vzácné a drahocenné krve tohoto nevinného Beránka odpouští naše provinění a Jeho spravedlivým požadavkem na Jeho děti je, abysme tak, jako odpustil On nám, odpouštěli i my. A Bůh, když odpustí, tak zapomene a už tu věc nepřipomíná. Jak bysme se mohli např. modlit za někoho, proti němuž něco máme, aniž bychom mu napřed odpustili. Křesťan prostě nemá právo neodpustit, nýbrž povinnost odpouštět a milovat tak, jako miluje Bůh = Boží (bezpodmínečnou) láskou, která je vylita v jeho srdci skrze Ducha Svatého, protože ho k tomu Boží láska zavazuje. Pokud to nedělá, je buď nevěrný, neposlušný nebo ve vzpouře anebo není křesťan vůbec! Tož tak.
SV
PS: otázka je, jestli byl Karol Wojtyla křesťan? |
]
Re: Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pondělí, 14. duben 2008 @ 18:31:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ....Nevím, o jakém mém soudu je tu řeč?....
Ty nevíš o žádném svém soudu? A co tedy znamena toto? ...že od května 1981 do prosince 1983 nemohl Bůh Karolu Wojtylovi alias
Janu Pavlovi II. odpustit hříchy, protože on neodpustil svému viníku.... Co jiného to je než tvůj soud, postavil ses na misto Boha a přitom vůbec nevíš co se odehravalo v srdci papeže.
Zda se mi, že spojuješ dvě věci dohromady a to odpuštění člověku ve svém srdci a oznamení tohoto odpuštění dotyčnému. Napíš mi prosím, kde v Bibli je tedy povinnost toto odpuštění oznamit dotyčnému, aby bylo odpuštění uplné. Co bys dělal, kdybych tě zde nějak urazil, zanechal bych zde svou adresu a jíž se zde neukázal? V srdci bys mi třeba odpustil, ale dle tvé teorie bys mi toto musel sdělit, takže by ses vydal na cestu za mnou, vyhledal bys mne a až pote by bylo tvé odpuštění uplné. Není to tak trochu nesmysl?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pondělí, 14. duben 2008 @ 19:58:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nematemne,
když chceš citovat a podpořit své komentáře tím, co jsem napsal já, nevytrhávej slova z kontextu!
Já teď zvýrazním jiná slova, aniž bych jediné vynechal, jako ty, a věc bude mít jiný význam, než jaký se jí snažíš dát.
To, co jsme si v tomto článku mohli přečíst, můžeme vnímat také tak, že od května 1981 do prosince 1983 nemohl Bůh Karolu Wojtylovi alias Janu Pavlovi II. odpustit hříchy, protože on neodpustil svému viníku (Mt 6:15) anebo ne tak, aby o tom nepřítel věděl, ačkoliv možnost navštívit ho měl jistě i dříve. Tož tak.
Můj soud by byl, kdybych řekl, že dotyčný udělal to a to a má to ten a ten důsledek v podobě trestu. Já jsem však nenapsal, že J.P. II. udělal to a to, jen jsem připustil takovou možnost spolu s tím, co by to znamenalo podle Božího slova respektive podle slov samotného Pána Ježíše Krista, zaznamenaných v Matoušově evangeliu, kdyby to tak skutečně bylo. A to právě proto, že nevím, co se odehrávalo v srdci papeže. Bůh ví a Jemu také patří soud, nikoliv mně. Tož tak.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pondělí, 14. duben 2008 @ 20:31:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ano máš pravdu, napsal jsi "můžeme vnímat", můžeme to tedy vnímat různými způsoby, pro mne však bylo zvláštní to, že jsi pravě poukázal na tento způsob jak by se to dalo vnímat a tak se nezlob na mne, že právě tento způsob jsem přisoudil jako tobě nejbližší. Myslím, že pokud by jsi s tímto pohledem nesouhlasil, nepsal bys ho zde. Dále mi šlo o tvé podivné viděni papežová odpuštění, kdy jsi svou tezi založil na tom, že papežovi nemohlo být odpuštěno necela 2 roky, protože zjevně neodpustil a přitom jsi vůbec nepřipustil možnost jestli nahodou k odpuštění nedošlo v jeho srdci. To, že nešel za svým atentatnikem hned ještě není důkaz, že k odpuštění nedošlo.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pondělí, 14. duben 2008 @ 20:50:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Obávám se, že papežova návštěva Aliho Agci nebyla vnějším aktem potvrzujícím vnitřní odpuštění, ale - jak je zmíněno v jiném komentáři - spíše politickým kalkulem, jímž si chtěl získat muslimy a islámské státy. Pak by ovšem papežova návštěva v Božích očích předem ztratila nebo prostě neměla ten význam, který je prezentován v diskutovaném článku. Tož tak.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pondělí, 14. duben 2008 @ 21:14:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ano, může být, ale to co se dělo v papežovi asi dost těžko posoudíme jestli k nějakému odpuštěni došlo, anebo to byl jen chladný kalkul, politika.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pondělí, 14. duben 2008 @ 22:02:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Přiznám se, že to ani posuzovat nechci. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 14. duben 2008 @ 22:15:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | A já přiznám, že tvoje reakce na článek ukazuje, jak je ti tato událost úžasně nepříjemná, protože vůbec nezapadá do klišé, jaké si někteří lidé o papežích vytvářejí. Tož tak!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pondělí, 14. duben 2008 @ 22:49:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milé oko,
ona událost je mi spíše "šuma fuk", protože skutečně nevím, oč v ní opravdu šlo, a žádné klišé ohledně papežů v sobě vytvořené nemám, takže ani nemá kam zapadat či nezapadat. Jen ve svém duchu jednoznačně vnímám, že papežství jako úřad a institut je něco velmi velmi špatného a zlého v Božích očích. A kdysi jsem také přečetl v Husově domě v Kostnici citát Jana Husa, že všechno, co má dvě hlavy, je obluda. A viděl jsem na vstupním portále katedrály Notre Dame v Paříži reliéf papeže, který skončil v pekle. Tož tak.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřát (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 15. duben 2008 @ 11:20:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | "A viděl jsem na vstupním portále katedrály Notre Dame v Paříži reliéf papeže, který skončil v pekle."
No tímto jsi mě skutečně dostal! :)
To je argument, před kterým jdu do kolen.
Ale to víš, že máš vytvořené klišé ohledně papežů i celé ŘKC! Jen se zamysli, s jakou "objektivností" se vyjadřuješ.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Křesťanská láska – milovat své ne (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pátek, 18. duben 2008 @ 21:05:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | oko,
to jsi trochu popletlo; to nebyl argument, ale svědectví o tom, co jsem viděl a slyšel (r. 1992) - nic víc a nic míň. A zmínil jsem je proto, že mi to tehdy přišlo docela zvláštní. Postupem času však, jak rostlo mé poznání Pána, mi to dnes až tak zvláštní nepřipadá. No není to zvláštní?. Tož tak.
SV
|
]
|
|
rive (Skóre: 1)
Vložil: nula v Neděle, 13. duben 2008 @ 20:28:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | --V Novém zákoně není nikde výzva k tomu, že člověk, který smýšlí jinak, se má zabít.--
Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.'"
Lukáš 19,27
|
Re: rive (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 14. duben 2008 @ 22:23:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nulo. Kdyby ses namáhal přečíst větu v kontextu, tak bys měl poznat, že to není žádná výzva, ale pouze součást barvitého podobenství příběhu v orientálním duchu.
A kdyby sis prostudoval augustinova pravidla výkladu Bible (ragula fidei), tak bys zase věděl, že jakýkoli výklad Bible, který odporuje lásce k Bohu a bližnímu, je CHYBNÝ!
Ovšem proč to dělat, že?
|
]
Re: Re: rive (Skóre: 1)
Vložil: nula v Úterý, 15. duben 2008 @ 08:30:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | --Kdyby ses namáhal přečíst větu v kontextu, tak bys měl poznat, že to není žádná výzva, ale pouze součást barvitého podobenství příběhu v orientálním duchu.--
Orientálním..Hmm podobenství to je a v něm je tato výzva onen král bývá ztotožněn s Ježíšem
--A kdyby sis prostudoval augustinova pravidla výkladu Bible (ragula fidei), tak bys zase věděl, že jakýkoli výklad Bible, který odporuje lásce k Bohu a bližnímu, je CHYBNÝ!--
Tem kdo umí číst si všimmě,že zvláště SZ je plný násilností ,pobijení lidí včetně nemluvňat, Augustinovi výklady k tomu nepotřebuje a že je tohle pro něj příklad lásky je jeho věc.
|
]
Re: Re: Re: rive (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 15. duben 2008 @ 11:13:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Umět číst nestačí, je třeba to také chápat a to bez předsudků.
Ono podobenství je součástí podobenství o posledním soudu. A tam nebude určitě už nikdo nikoho pobíjet. Takže uvedený citát vyjadřuje jedno: Bůh bude mít osudy lidí naprosto ve své moci a jeho rozhodnutí nemůže nikdo zvrátit. Tak, jako pozemský vladař může nechat pobít své nepřátele.
Bibli je možno posuzovat z mnoha pohledů: literární, historický, lingvistický, náboženský atd. Historický ukazuje to, jací lidé tehdy skutečně byli. Proto tolik krve a násilí.
Náboženský pohled odráží inspirované náboženské sdělení. A to je třeba vykládat v duchu dvou základních přikázání: Lásky k Bohu a bližnímu. Bez tohoto pohledu je možno z Bible odvodit prakticky cokoli - jak tady mnozí také občas předvádějí. Ale pak je to škoda času a námahy, protože pravda je jinde.
|
]
|
|
rive 2 (Skóre: 1)
Vložil: nula v Neděle, 13. duben 2008 @ 21:04:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | --Každý opravdový křesťan se za takové věci stydí.--
...a s klidem schvaluje násilnosti až genocidní praktiky včetn vraždění nemluvňat pácháné Izraelity a tamním božstvem ve Starém zákoně.
---Totiž pokud někdo věří
v korán, nemůže mít bin Ládinovi, Hamásu, Hizballáhu nebo Talibanu za
zlé to, co hlásají, když se odvolávají na korán.--
Odbornice na Korán a islám vůbec zřejmě promluvila:-) Ve tvé duchu-asi stejně tak tobě nemůže mít nikdo ze spoluvěrců za zlé když zapíchneš svého souseda za to,že si v sobotu dovolil dovolil zapálit oheň - v Bibli je přece Bohem řečeno, že je třeba takového provinilce usmrnit.
|
|
|
Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Úterý, 15. duben 2008 @ 09:46:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ale ten clanek nerika jest-li se ten atentatnik obratil k Panu a jest-li vubec zadal o Papezovo odpusteni. To je totiz velice dulezite vedet. Jest-li totiz nezadal, aby mu Papez odpustil, tak nechapu, proc za nim Papez sel. V srdci mu pri modlitbe mohl davno odpustit, aby to mel s Bohem "urovnane" a za nim, pokud ten Ali nezadal, nemel vubec chodit. Vnucovat nebo nabizet nekomu odpusteni, kdyz si ten clovek vubec neuvedomuje spatnost sveho skutku nema vyznam. Naopak si takovy clovek muze myslet, ze to muze zase delat, kdyz mu to lide odpusti. |
Re: Re: Křesťanská láska – milovat své nepřátelé (Skóre: 1)
Vložil: rive v Středa, 16. duben 2008 @ 08:06:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milá Libby …. S tím odpouštěním bývá různě.
Ve svém srdci před Bohem odpustíme, v komůrce je to jednodušší. Ale ocitnout se v blízkosti viníka a říct mu, že mu odpouštíme, nabídnout smíření, hovořit s ním z očí do očí, a třeba i s vědomím, že nás odmítne, vysměje se, to je myslím nejlepší prověrka, jestli to s tím smířením myslíme vážně, nebo je to jen nějaký mrtvý skutek.
A protože bývá různě, může to být i naopak, někdo udělá vnější gesto, pro obdiv, nebo protože se to očekává, nebo se to má, podá ruku, hovoří o odpuštění, ale uvnitř srdce ho sžírá nenávist, odplata …. apod.
„Vnucovat nebo nabizet nekomu odpusteni, kdyz si ten clovek vubec neuvedomuje spatnost sveho skutku nema vyznam. Naopak si takovy clovek muze myslet, ze to muze zase delat, kdyz mu to lide odpusti…“
Myslím si, že tohle je klasický postoj člověka. Slovně sice dokáže říct „odpouštím“, protože ví moc dobře, že má„odpustit viníkovi“, ale jeho postoj, skutky to popírají.
Mám to s Bohem sice vyrovnané, ale „nebudu se viníkovi vnucovat“! Mám to s Bohem uvnitř vyrovnané, ale „nabízet odpuštění, nemá význam, protože ten lajdák si vůbec ani neuvědomuje, co udělal“! Mám to s Bohem vyrovnané, ale „proč ještě chodit za ním, aby si myslel, že mi to může příště zase udělat“?
Já si myslím, že je důležité obojí. Odpustit uvnitř srdce, a pak dát tomu druhému člověku nějaké vnější gesto - znamení, že jsme mu odpustili, i za cenu odmítnutí. Je to hodně těžké, hlavně když je „vina velká“, bez Boží pomoci zcela nezvládnutelné.
rive
|
]
|
|
|
|
