Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jiří.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 1, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 172, komentářů celkem: 429673, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 271 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116549445
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: O Svatých a Církvi
Vloženo Pondělí, 24. listopad 2008 @ 15:22:34 CET Vložil: Olda

Kritika bludů poslal Cernaveverka

Příspěvek Černé veverky ke "katolickému modlářství"

Drazí bludaři a rozkolníci,

Potěšena zájmem a ohlasem, který mezi Vámi způsobil můj krátký příspěvek o pravé Mariánské úctě (Jak mluvit s protestantem)  jsem se rozhodla objasnit Vám též náš vztah ke svatým. Již v Evangeliu čteme nejenom o zázracích, které vykonal sám náš Mistr, ale i o mocných skutcích, které jeho jménem vykonali jeho učedníci. Kristovi učedníci nekonali a nekonají zázraky pro svoji slávu, ale pro slávu Boží, nekonali a nekonají je tedy svou vlastní mocí, ale silou Ducha Svatého který v nich přebývá. Bůh si může vybrat, skrze koho na zemi sešle tuto svoji velikou milost, a tak se i dnes se po celém světě děje spousta zázraků, veřejných i skrytých (například uzdravení lidských duší ve zpovědnicích). Pro nás katolíky je svatým ten člověk, o kterém máme jistotu, že již teď přebývá v plnosti s Bohem. Proto Církev právem požaduje řadu svědectví o zázracích uskutečněných na přímluvu adepta na blahořečení. A je jisté, že pokud měla jeho modlitba a přímluva sílu již v době, kdy byl mezi námi a za svého života vezdejšího činil zázraky, tak s tím po smrti určitě nepřestane. Jedině, že by jste moji milí věřili, že smrtí pro vás všechno končí.


Takže, když o někom víme, že nyní v plnosti patří na Boha, prosíme ho o přímluvu o modlitbu za nás, stejně jako prosíme jiné naše bratry a sestry jež jsou doposud zde s námi o modlitbu v našem společenství (a myslím že to děláte i Vy, moji milí bludaři). A oni se modlí s námi, neboť je psáno: “Kde se dva nebo tři sejdou v mém jménu, jsem vprostřed nich.“ Navíc můžeme brát životy svatých jako naše vzory a zejména jako jako komentáře živého Svatého Ducha k Evangeliu.

A co ty Vaše tolik oblíbené sochy a obrazy svatých v našich kostelích? Modly? Kdepak, moji milí, to je rodinné fotoalbum naší velké Boží rodiny, Církve. Stejně tak Vy patrně máte u sebe doma na čestných místech fotky lidí, kteří jsou vám drazí a blízcí a nemyslím že se přitom považujete za spiritisty a modláře. Takže, pozor, neboť je psáno že „jakou mírou měříte druhým takovou bude jednou měřeno vám“.

Na závěr nemohu nezareagovat na Vaše volání po toleranci. My nemůžeme mít žádné pochopení ani toleranci pro smrtící bludy či přímo rouhání a lži, které šíříte, ale i Vás bludaře považujeme nadále za své bratry a sestry; tj. za ty, které máme milovat jako sebe samého. Naplňuje mne velikou lítostí a hluboce se Vám omlouvám za všechny skutky a provinění, které Církev v minulosti vůči Vám učinila a které Vás vyhnaly z její spasitelné náruče. Vždyť Církev na této zemi je pouze společenstvím hříšníků na cestě ke spáse, je to náš společný dům. A občas se stane, že v tom domě je potřeba něco opravit, vymést nějakou tu špínu, leccos znovu obnovit či vylepšit. Tehdy nám dobrotivý Bůh, jež ví co potřebujeme ještě dříve než jej o to prosíme, pošle též kvalifikované lidi, ať už to je svatý Benedikt, svatý Tomáš Akvinský, svatý František z Asissi, svatý Ignác z Loyoly, Otec Pio, Matka Tereza, či Jan Pavel II., a spousta dalších, kteří jsou známí jenom Bohu. Pokud ani Bohu nevěříte, nezbývá Vám než říci s Písmem: „Klamete se, neboť neznáte díla Boží. Co je u lidí nemožné je zajisté možné u Boha.“  A tak Boží dům přetrvává, protože má pevný základ, jeho konstrukci prověřily věky a ona obstála. Obracím se však na Vás, moji milí bludaři, kteří si stavíte své soukromé domy jinde, na jiných základech, byť jsou novější, modernější, líbivější a na pohled honosnější než je ten náš. Vím, že Vás právě za to mnozí světští i nevěřící lidé chválí, ale sami snad víte jak málo znamená lidská chvála a velikost před Hospodinem zástupů, i to že je psáno že „věci pro lidmi chválené jsou pro něj odporné“.  Vy se přizpůsobujete tomuto světu, ale to Vám bude kamenem úrazu. Vraťte se tedy, neboť my nemusíme dělat vůbec nic, stačí nám počkat, až přijde onen Mistrem předpovězený déšť a příval, a jak je psáno, Váš „pád bude velký“ . Ale to už pro řadu z Vás může již být pozdě. A říká se že prý kdyby jste zažili minutu v Pekle změnilo by to Váš pohled na celou Věčnost.

Jak však praví svatý Augustin, Učitel Církve: “ Který však člověk může dáti člověku pochopení těchto tajemství? Který anděl andělu? Který anděl člověku? Tebe ať o ně prosí, u Tebe ať hledá, u Tebe ať tluče; tak a jenom tak je obdrží, tak je nalezne, tak mu bude otevřeno! Amen.“

Vaše oblíbená a milovaná Černá veverka ze Stokorcového lesa


"O Svatých a Církvi" | Přihlásit/Vytvořit účet | 32 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Andreas v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 15:59:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Veverko,
Tvůj příspěvek se mi moc líbil. Věřím, že bude pochopen tak, jak si zaslouží tedy veskrze dobře a kladně. Vše co píšeš až nápadně sedí a nelze nic vytknout. Plně souhlasím. Jen se trošku bojím, že se to bratru Gojimovi /ne/bude líbit. Jinak je to jednoznačně to nejlepší co jsem zde za posledních 6 let četl.
S poděkováním Andreas



Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 23:32:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tento báječný článek nám odhaluje lesní skutečnost: městskému laikovi je veverka jako veverka, ale zde se prozrazuje, že veverky tu mají hnízdo. Některé z nich jsou velmi chytré. Chytré skoro jako Jaroslav Hašek, který totéž vyjádřil lapidárně: "Disciplína, vy kluci pitomí, musí bejt, jinak byste ještě lezli jako vopice po stromech!" 



Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Úterý, 25. listopad 2008 @ 03:27:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Okrem toho, že je to pravdivé, nesie to v sebe aj jemný nádych nadľahčeného humoru, ktorý tirafa do živého, ale neuráža... Veverka, ty si normálne literárny talent...



Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. listopad 2008 @ 09:15:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Správné slovo na pravém místě.
Váhám, který výraz by lépe vystihl nápadné následné ticho v protikatolických řadách oněch rozkolníků.

Zkoprnění? Úžas? Vyražený dech?

Nebo snad pochopení skutečnosti? Pokora? Vnitřní zahanbení z křivd, které spáchali?




Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Úterý, 25. listopad 2008 @ 16:18:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Nebot "kovani" prietstante (gojim, Pastyr, Greg), mlci, zkusim odpovedet ja, rekjatolizovanej...

Clanek je napsan dobre, ma li jednu vadu: Nestoji na Bozim Slove ale jen a pouze na lidske rozumnosti. Autor si rika: Jestlize Kristus poslal sve ucedniky v moci Ducha cinit mocne ciny, proc by nemohjl poslat i ucedniky mrtve. To je hlavni slabina argumentace. Kristus totiz nikde sve mrtve ucedniky neposila.

Navic, v Bibli je zakazana komunikace se zemrelym.

Na to se casto odpovida, ze Buh je Bohem Zivych, ne mrtvych. Ale tato argumentace neobstoji. Proc? V kontextu teto vety je totiz zrejme, ze Kristus nemluvil o posmrtnem zivote Zivych, ale o Zivote po vzkrisenï, po zmrtvychvstani.

Kdyz bzl Jezis zkousen satanem, odpovedel mu: "Tu mu Ježíš hřekl: „Odejdi, Satane. Vždyť je pnapsáno: ‚Pánu, svému cBohu, se budeš klanět a jeho jediného uctívat"



Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Úterý, 25. listopad 2008 @ 16:23:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
... a jeho jedinneho uctivat...
Predchozi prispevek jsem odeslal omylem, chtel jsem jen oznacit text.

Tedy zadne jine duchovni mocnosti, zadne jine lidi, jenom Boha Svateho.

Ano, v destaeru je napsano: Cti Orce sveho, ale je rozdil mezi ctenim a uctivanim...

Autor clanku rika, ze katolicka cirkev v dejinnach obstala. Ja jeho nazor nesdilim. Naopak. To, co tu stredoveka cirkev predvadela, to nebylo selhani jednotlivcu, ale celeho systemu. Tento system byl naprosto nereformovatelny. Pokusy o jeho reformu se tahly jiz od 11 stoleti, zcela bezuspesne. Stredoveka katolicka cirkev nebyla stavena na Skale Kristu, ale jak sama vyznavala a vyznava, na skale papezstvi. Ryba s*****i od hlavy, se rika, a ten smrad stredoveke cirkve byl poradny. A ten smrad nesel od Krista, ale od papezstvi.

Tak tolik ve zkratce. Snad se probudi i mi kovani protestansti bratri, ale snad zatim vezmete zavdek i nahledem rekatolizovaneho protestanta.



]


Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Úterý, 25. listopad 2008 @ 16:26:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
A jeste k modlarstvi.

Mam za to, ze sochy nejsou pouhe fotky, ale predmety uctivani nezavisle na tom, koho zobrazuji. Jako priklad bych uvedl napriklad uctu k cerne madonne.



]


Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Úterý, 25. listopad 2008 @ 19:28:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
De Magogu, ty považuješ řečené spolúčastníky za kované protestanty? To je legrační. Gregory protestantem nikdy nebyl a neustále to zdůrazňuje. Pastýř jím taky nebyl, ale postupem let se jím stává ovšem v americkém slova smyslu. Gojim je cvok. Tak kdo je tu protestant svým kováním? Aviaf - v první řadě. Taky ty, velmi pravděpodobně Ela, nebo ten brácha z Olomouce, na jehož nick si nemohu vzpomenout, dost tu chybí. Michal Vejvoda. Myslím že protestantů sem chodí hezká řádka a je zkreslující považovat protestantismus za jakousi extrémní úchylku. 


]


Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 25. listopad 2008 @ 19:38:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já samozřejmě jsem protestant i když je vidět, že Ti ten pojem vadí a snažíš(te) se jej čechům vyhnat z hlavy. A co Ty, Oline, ještě občas zajdeš do KS nebo už chodíš jen ke katolíkům?


]


Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Úterý, 25. listopad 2008 @ 20:49:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty chudinko...já se to "snažím vyhnat" tím, že je tu vyjmenuji jako příklad, že? Nicméně nic ti neberu. Když jsi protestant, tak jím jsi. Však jsem to napsal dost přesně. Rozhodně z tebe nebudu dělat něco, co nechceš být. Vyznáním jsi protestant, což je jasné z tvých příspěvků. Přesto ti do toho ještě něco chybí - jakási tečka. Protestanti bývají členy některé z protestantských církví. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 25. listopad 2008 @ 21:18:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přesto ti do toho ještě něco chybí - jakási tečka. Protestanti bývají členy některé z protestantských církví. Ano, přesně tak!
A co Ty, neodpověděl jsi mi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Úterý, 25. listopad 2008 @ 22:41:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tom případě předpokládám, že si tuto otázku nějak vyřešíš. Já ji vyřešenou mám. Na otázku odpovím, pokud nebude otevřeně lživá. Já opravdu nemám pochopení pro ty hejble, v kterých tady ze mě nebo demagoga děláš katolíky, katolíkům zase vnucuješ, že katolíky nejsou, protože neříkají to, co by podle tebe měli říkat, a poctivýho slova se od tebe člověk nedočká. Na pokusy o manipulaci, jak jistě víš, odpovídám všelijak, třeba i jako Horác Badman.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 26. listopad 2008 @ 10:25:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Oline,

to že jsi katolík jsi zde sám přiznal a sympatiemi ke katolické věrouce se nijak netajíš. Třeba zde v komentářích jsi řekl:  "To víte - katolík! Olin" Také nevím, jak může být otázka lživá, pokud se na ní ovšem nedá odpovědět pouze lživě. Takže ještě jednou: "chodíš ještě do KS nebo už navštěvuješ jen katolické bohoslužby?"

Pastýř
 




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Středa, 26. listopad 2008 @ 17:24:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aleši Aleši, ty jednou skončíš na šibenici, kdo lže ten krade...marně se v tvých slovech snažím najít něco aspoň neutrálního, ale nic tam není. :-)

Takže pokud si myslíš, že ty tady budeš házet fligny a já je budu uvádět na pravou míru - tak asi ne...nikdy totiž nepřistoupím na hru "dokaž že nejsi židák". Máš smůlu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 26. listopad 2008 @ 19:16:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Oline,

já po Tobě přece nežádám žádné doznání. Ke katolickému učení jsi se zde přiznal jak explicitně, tak opakovaně ve většině svých komentářů. Další přiznání není vůbec třeba. Nebo se za to stydíš? Také jsi zde říkal, že navštěvuješ katolické bohoslužby. Tak jsem se jenom zeptal, jestli ještě chodíš i do KS. Pokud se na to zdráháš odpovědět, nijak Tě nenutím. Je to jen a jen Tvoje věc. Určitě k tomu máš svůj důvod.

S pozdravem,

Luboš


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Středa, 26. listopad 2008 @ 20:05:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsi lhář!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 26. listopad 2008 @ 20:46:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Válka je vůl!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Středa, 26. listopad 2008 @ 21:10:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Servít taky!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Andreas v Čtvrtek, 27. listopad 2008 @ 17:34:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, chlapci pustili jste se do sebe hezky. Dovolte pohled z neutrální strany. Přestože ze zásady s pastýřem na tomto foru nekomunikuji, musím zareagovat. Jestli si Aleši myslíš , že Olin / jak trapně podtrháváš /  je katolík tak jsi stratil zbytky mých sympatií. Přesto, že Tě takzvaně nemusím - jsme snad ještě bratry v Kristu. Colin je kovaný KS - ák a dnes / čiste z mého pohledu / možná stojící mimo KS, ale pokud je katolík, tak pak Ty jsi stále Rudkův oblíbenec a křečovitě kopeš kolem sebe. Dát link na zcela stupidní odkaz  je vlastní poprava, vyplývající z nedostatku argumentů.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Andreas v Čtvrtek, 27. listopad 2008 @ 17:58:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aleši,
Ještě si neodpustím jednu věc. Dovol mi přirovnání :  Gojim je čistokrevný šílenec, ale mohu jej mít svým způsobem rád, páč v něm není zlo, ale především pomatenost. Promiň, ale mám silný pocit,  že u  Tebe je to přesně naopak. Toť důvod proč s Tebou zde nekomunikuji a Colinovi bych doporučil totéž. Pak se Ti stane to, o co si koleduješ : budeš pastýřem nejen bez ovcí, ale i bez hole.
Andy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Čtvrtek, 27. listopad 2008 @ 17:59:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čau! To bude nějaký omyl, já nestojím mimo KS. Já  jen v současnosti nemám zodpovědnou duchovní službu. Jinými slovy už nejsem pastor. Ale pořád jsem laický kazatel KS Plzeň. To zas tady o mně někdo něco roztrušoval. 
A dezinformace v tom duchu jako tady předvádí tento Pastýř se netýkají jen mne. To volaj i našemu pastorovi občas lidi různě z republiky co je na tom pravdy že přestoupil do katolické církve a ještě horší věci. Jede proti nám lživá kampaň, tady ji šíří Pastýř ale ten za všechno nemůže, rozhodně v tom nejede sám. No - a já se mám čemu smát.


]


Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. listopad 2008 @ 16:48:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na to se casto odpovida, ze Buh je Bohem Zivych, ne mrtvych. Ale tato argumentace neobstoji. Proc? V kontextu teto vety je totiz zrejme, ze Kristus nemluvil o posmrtnem zivote Zivych, ale o Zivote po vzkrisenï, po zmrtvychvstani...


Rekatolizovaný protestant by mohl znát Bibli o kapánek lépe (možná by mu pomohla dekatolizace). :-)).

(Mt 22,31-32)
Ale ohledně zmrtvýchvstání - copak jste nečetli, co vám Bůh řekl slovy:
'Já jsem Bůh Abrahama, Bůh Izáka a Bůh Jákoba'? Bůh není Bohem mrtvých, ale živých!"

Kristus mluvil o Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi. Všichni tři už zemřeli ale Ježíš tím říká, že žijí stále. Takže Ježíš potvrzuje verzi katolíků.

Další příklad komunikace známe ze zjevení na hoře Proměnění.




Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Úterý, 25. listopad 2008 @ 19:32:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Cti sam:
Ale ohledně zmrtvýchvstání - copak jste nečetli, co vám Bůh řekl slovy:
'Já jsem Bůh Abrahama, Bůh Izáka a Bůh Jákoba'? Bůh není Bohem mrtvých, ale živých!"

Kristus mluvi ohledne ZMRTVYCHVSTANI, t.j. vzkriseni, ne o posmrtnem zivote...

K promeneni na hore> Elias de facto mrtvy neni a lze se domnivat, ze Mojzis byl vzkrisen. Ale to je jenom moje osobni domnenka na zaklade jedne zahadne zminky v listu Judova. Domnenka, nic vice.


]


Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. listopad 2008 @ 21:47:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zkus použít vlastní hlavu. Co jsou teď Abrahám,Izák a Jakub? Zemřeli a nejsou vzkříšeni?

A co z nich tedy je, zombie?

Ježíš o nich jasně řekl, že jsou živí. Co víc chceš?


]


Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 25. listopad 2008 @ 22:04:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
7.2 Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův
Velmi často se charismatičtí apologeti dovolávají Kristových slov, kdy Ježíš prohlásil, že je Bohem živých a interpretují je jako obhajobu přítomnosti Abrahama, Izáka a Jákoba ve společenství Mojžíše při Božím zjevení se na pouštim, v ohnivém keři. Když se na příběh, který nám konkordantně popisuje Marek, Matouš a Lukáš, podíváme blíže, můžeme naopak zjistit, že tento text se dá proti „křesťanskému spiritismu“ použít jako důkazní materiál:

„A pokud jde o mrtvé, že vstanou, nečetli jste v knize Mojžíšově, ve vyprávění o hořícím keři, jak Bůh Mojžíšovi řekl: ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? On přece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte!" (Mk 12,26 – 27). „On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi." (L 20,38)

Nejprve se musíme na dané texty podívat z hlediska celkového kontextu a vyznění. Za Ježíšem přicházejí saduceové, kteří věří, „že není zmrtvýchvstání a že nejsou andělé a duchové“ (Sk 23,8) a zkouší ho nachytat na příběhu otázkou, komu bude patřit při vzkříšení žena, která za svého života postupně patřila více mužům. Jelikož saduceové věřili pouze Pentateuchu, snažili se tímto dokázat, že Levitární zákon, podle kterého má ženu zemřelého pojmout ke zplození potomka bratr, stojí v rozporu s učením o vzkříšení zastávané farizeji na základě prorockých knih a žalmů. Saduceové tím, že nevěřili v možnost existence lidských duchů, logicky popírali i možnost jejich vzkříšení. Jak uvádí Novotný: „saduceové… nevěřili zejména ve vzkříšení z mrtvých a odplatu v záhrobí, protože věřili, že duše zemře s tělem.“ Tohoto rozporu dokázal ke své obhajobě obratně využít i apoštol Pavel (Sk 23,9).

Ježíš tedy tím, že poukázal na skutečnost, že Bůh je Bohem živých a že tedy Abraham, Izák a Jákob jsou před Bohem živí (srv. Rt 2,20), ukázal, že jednou musí být i vzkříšeni. Pointa celého příběhu je tedy důkaz vzkříšení, nikoliv možnost komunikace s mrtvými. Jinými slovy zde Ježíš poukázal na to, že Abraham, Izák i Jákob u Boha žijí, ačkoliv jsou u lidí mrtví. Teprve při vzkříšení – na rozdíl od Boha – s nimi budou lidé moci opět vstoupit do kontaktu, stejně jako přijdou do kontaktu zemřelá manželka zemřelých bratrů, o kterých tento příběh vypráví.

Nesmíme zde proto zapomenout na celkový kontext resp. na to, že Ježíš odpovídá na otázku, která se týká vzkříšení, nikoliv kontaktů s mrtvými a že cílem saduceů bylo vyvrátit učení o vzkříšení, které Ježíš často učil.

7.4 Hora Proměnění
Jedním z klasických míst, která jsou citována pro ospravedlnění možnosti komunikace s mrtvými, je událost, při které se Petrovi, Jakubovi a Janovi, zjevují Mojžíš a Eliáš. Nejsystematičtěji tuto epizodu vystihuje Lukáš a částečně jí popisují i Matouš s Markem.

„Za týden po této rozmluvě vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil. A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo. A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš; zjevili se v slávě a mluvili o cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě. Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním. V tom se ti muži začali od něho vzdalovat; Petr mu řekl: „Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví. Než to dopověděl, přišel oblak a zastínil je. Když se ocitli v oblaku, zmocnila se jich bázeň. A z oblaku se ozval hlas: „Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.“ Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám. Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli.“ (L 9,28 – 9,36)

Nejprve si povšimněme jedné podstatné věci, a to, že všichni evangelisté své vyprávění začínají slovy „po týdnu“ (Lk 9,28) resp. „po šesti dnech“ (Mk 9,2 a Mt 17,1) od této události. Jaká událost je zde myšlena? Jedná se o událost, při níž Ježíš pronesl teology diskutovaná a rozdílně vykládaná slova: „někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím“ (Mt 16,28), která citované větě předcházejí. Je tedy logické se domnívat, že manifestace přicházejícího království má co do činění s příchodem Božího království v moci. Snad by se mohlo jednat o předobraz příchodu oslaveného Syna člověka na Olivovou horu při svém slavném druhém příchodu, jak nám jej předpověděl Zacharjáš (Za 14,4) a jak nám jej připomněli i andělé při Kristově nanebevstoupení z téže hory (Sk 1,11–12).

Mohlo by se, v souladu s vírou dispenzacionalistů, jednat o předobraz příchodu Krista s jeho vzkříšenou církví při druhém příchodu z nebes na Olivovou horu, jak je názorně předvedeno např. v kdysi populárním Belottiho Biblickém panoramatu. Mojžíš by zde mohl představovat ty, kteří zesnuli v Pánu a byli vzkříšeni (1 Tes 4,16) a Eliáš by mohl být předobrazem těch, kteří byli k Pánu vzati za svého života (1 K 15,51 a 1 Tes 4,17).

Než se proto podíváme na synoptiky, prozkoumejme důkladněji, v jakém stavu se nacházejí Mojžíš a Eliáš na hoře Proměnění a jaký zde byl jejich úkol. Nejprve je třeba si, jak již bylo řečeno, uvědomit, že Eliáš nikdy nezemřel. Byl vzat k Bohu v těle (2 Kr 2,11), a proto se v jeho případě nemohlo jednat o ducha zemřelého.

Když se podíváme na Mojžíše, můžeme vidět, že po jeho smrti se jeho tělo nenašlo. Podívejme se proto na tajemný popis jeho smrti: „I zemřel Mojžíš, služebník Hospodinův, tam v moábské zemi podle Hospodinovy výpovědi. Pochoval ho v údolí v moábské zemi naproti Bét-peóru. Nikdo až dodnes nezná jeho hrob.“ (Dt 34,5–6) Povšimněme si zde singuláru slova „pochoval“, který naznačuje, že tím, kdo skryl Mojžíšovo tělo, byl sám Hospodin, což dokazuje i skutečnost, že pisatel tohoto úseku Písma i v době historického záznamu dané epizody, spolu s žijícími účastníky, neznal místo jeho hrobu. To by jinak při pohřbu předáka lidu bylo jistě neslýchané.

Ohledně Mojžíšova těla nám určité světlo vrhá Juda, když píše: „A přece sám archanděl Michael, když se přel s ďáblem o Mojžíšovo tělo, neosmělil se vynést nad ním zatracující soud, ale řekl: Potrestej tě Hospodin.“ (Ju 1,9) Jelikož Juda s největší pravděpodobností cituje nekanonizovaný pseudoepigraf „Nanebevzetí Mojžíšovo“, tento citát, spolu se zjevením Mojžíše vedle nezemřelého Eliáše, nás opravňuje učinit smělou hypotézu, že Mojžíš je u Boha ve svém těle a stal se tak průkopníkem dalších biblických vzkříšení z mrtvých. Satan se zde, podle midráše, údajně domáhal, aby Mojžíšovo tělo zůstalo v jeho sféře, jelikož se Mojžíš dopustil vraždy Egypťana.

Nyní se podívejme, jaký cíl mělo Mojžíšovo a Eliášovo zjevení se. O návaznosti jejich zjevení na Kristova slova o království, přicházejícím v moci, jsme již krátce pojednali a nyní se zaměřme na christocentrický aspekt jejich přítomnosti na hoře Proměnění. Synoptikové se shodují v tom, že „Mojžíš a Eliáš, … s ním (Kristem) rozmlouvají“ (Mt 17,3) „a mluvili o cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě.“ (Lk 9,31). Pisatelé Nového Zákona i teologové se shodují v tom, že jak Mojžíš, tak Eliáš byli předobrazem služby Krista. Eliáš měl předcházet jeho příchodu a Mojžíš byl předobrazem jako spasitelské služby.

S trochou exegetické smělosti, by se dalo předpokládat, že Mojžíšův život předobrazoval aspekt Kristova ponížení. Královský syn se zde navrací ke svému lidu, aby jej vyvedl z Egypta, podobně jako Syn Boží vyvádí své bratry z království tmy do království svého otce. Eliášovo triumfální nanebevzetí pak předobrazilo aspekt Kristova triumfálního nanebevstoupení. Prorok je k údivu a s vědomím jeho učedníků vzat triumfálně do nebe, zatímco oni jsou povoláni dokončit jeho dílo, stejně jako Syn Boží je z Olivetské hory s údivem i vědomím jeho učedníků vzat vzhůru, zatímco oni mají dokončit Velké poslání.

Je možné, že právě oni, Mojžíš s Eliášem – stejně jako později anděl v zahradě Getsemanské – jsou povolání dodat Synu člověka posilu k dokonání jeho pozemské pouti. Nikdy proto nezapomeňme na lidskou stránku pozemské přirozenosti Božího Syna. I on se toužil sdílet s někým, kdo by byl schopen mu porozumět a ke konci jeho pozemské pouti se mu dostalo posily dokonce od anděla (L 22,43).

Zastavme se však ještě chvíli u Mojžíšova těla, která je pro tuto část klíčovou, neboť dokazuje, že ani v tomto příběhu se nejednalo o ducha zemřelého. Prorok Zachariáš, který popisuje podobnou událost jako Juda, a to spor anděla a satana o osobu kněze, napsal:

„Potom mi ukázal velekněze Jóšuu, jak stojí před Hospodinovým poslem, a po pravici mu stál satan, aby proti němu vnesl žalobu. Hospodin však satanovi řekl: „Hospodin ti dává důtku, satane, důtku ti dává Hospodin, který si vyvolil Jeruzalém. Což to není oharek vyrvaný z ohně?“ A Hospodin se obrátil k těm, kteří tu před ním stáli: „Svlékněte z něho ten špinavý šat.“ Jemu pak řekl: „Pohleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dal jsem tě obléci do slavnostního roucha. Řekl jsem: Vstavte mu na hlavu čistý turban.“ Tu mu vstavili na hlavu čistý turban a oblékli mu šat. Hospodinův posel stál při tom.“ (Za 3,1–5)

Ačkoliv nám tento úsek Písma zřejmě zůstane tajemstvím, ukazuje nám na několik důležitých věcí. Velekněz Ješua je zde předobrazem Krista, který má přijít (Za 3,8) a zároveň se o jeho tělo vede spor. Po jedné straně mu stojí satan, který žaluje na jeho hříchem poskvrněné tělo, a na straně druhé mu stojí anděl, který jeho jménem uděluje satanovi důtku. Podobný princip vidíme u Michaela, který se rovněž odvolává na Boží jednání vůči satanu a nevystupuje sám ve své autoritě (Ju 1,9). Následuje oblečení velekněze do slavnostního obleku, což je předobrazem odpuštění hříchů pro zásluhy Krista, který má teprve přijít (Za 3,8).

Podobný princip je zřejmě uplatněn při Mojžíšově nanebevzetí, kdy Mojžíšovo tělo je přijato s výhledem na Kristovu oběť, jeho hřích je překryt rouchem Kristovy spravedlnosti, a stejně jako Ješuovi bylo umožněno přicházet na Boží dvůr (Za 3,7), i Mojžíš smí přijít do Božího domu. Oba příběhy také ukazují na princip Božího soudu, kdy satan vznáší proti svatým oprávněné námitky, které Kristova krev anuluje.

Na tuto dramatickou stránku starozákonního soudu, kdy ještě není dokonáno, a na kterém se účastní andělé, satan a Pán Bůh, a kde Bůh jedná s lidskou tělesností skrze budoucí Kristovo vykoupení, poukazuje už kniha Jób. Na Jóba žaloval satan, který dostal právo napadnout jeho tělo a Elihů zde prorocky (pomineme-li Jóbovu spravedlnost a upřímnost) vysvětluje Boží princip soudu:

„Jeho tělo se očividně ztrácí, vystupují kosti, které nebývalo vidět. Jeho duše se blíží jámě a jeho život jisté smrti. Bude-li s ním anděl, tlumočník, jeden z tisíců, a poví-li, že je to přímý člověk, tehdy Bůh se nad ním smiluje a řekne: »Vykup ho, ať do jámy nesestoupí; mám za něho výkupné.« Jeho tělo bude svěžejší než v mládí, vrátí se do dnů dospívání.“ (Jb 33,21–25)

A toto je i princip na jehož základě mohli Enoch, Eliáš a Mojžíš – navzdory slovům, že „tělo a krev nemůže mít podíl na Božím království“(1 K 15,50) – vejít do nebe.

A je zde ještě jedna důležitá skutečnost, ve které se sice vykladači neshodují, ale která má hlubokou tradici v církevní ortodoxii. Příběh proroka Zachariáše z třetí kapitoly pokračuje v kapitole čtvrté a ukazuje – v duchu třetí kapitoly – na zajímavou skutečnost, a to na přítomnost dvou lidských synů před Bohem, které Zachariáš vidí jako dvě olivy a ptá se Boha na jejich identitu. Dostává se mu odpovědi: „To jsou ti dva synové nového oleje, kteří stojí před Pánem celé země.“ (Za 4,14)

Rabínská tradice se zde shoduje v tom, že se jedná o Eliáše a Mojžíše, kteří stojí před Bohem, a kteří mají provázet Mesiáše, a pisatelé evangelií to potvrzují zjevením Mojžíše s Eliášem na hoře Proměnění. Tito dva průvodci se objeví ještě jednou, a to při druhém Kristově příchodu, kterému budou předcházet jako dva svědkové (Zj 11,3), a které Jan, stejně jako Zachariáš, popisuje jako „dvě olivy a ty dva svícny, které stojí před Pánem země“ (Zj 11,4). Někteří bibličtí badatelé však uvádějí namísto Mojžíše Enocha. K jejich tvrzení lze mít opodstatněnou námitku, a to, že oba svědkové musejí mít vztah k Semitům – Židům (Kristus je poslán k Židům) , a to jak na hoře Proměnění, tak při jejich dalším zjevení před druhým příchodem Krista. Tuto podmínku Enoch nesplňuje.

Jejich veřejná služba bude trvat tisíc dvě stě šedesát dní, neboli tři a půl roku, což je délka služby veřejného Ježíšova působení. Podstatná jsou znamení, která je budou provázet, a která potvrzují jejich identitu:

„Ti dva svědkové mají moc uzavřít nebesa, aby nebylo deště za dnů jejich prorokování, a mají moc proměnit vody v krev a sužovat zemi všemi možnými pohromami, kdykoliv budou chtít.“ (Zj 11,6).

Když Mojžíš prorokoval, resp. stal se faraónovi ústy Božími, sužovaly Egypt pohromy, kterých součástí byla i proměna vody v krev (Ex 7,17–20). Stejně tak za doby Eliášova prorokování bylo uzavřené nebe a nebylo dešťů (Jk 5,17). Tato dvě znamení nám tedy mohou s jistou přesvědčivostí potvrdit identitu Mojžíše (nikoliv Enocha) a Eliáše.

I jejich další působení nám připomíná službu Krista. Budou zabiti tam, kde byl ukřižován jejich Pán, budou tři a půl dne mrtvi, po této době budou vzkříšeni a vzati v oblaku do nebe, stejně jako Mesiáš. Zde je opět nutné uvědomit si důležitou věc. Jelikož oba zemřou, musí být v přítomném čase, tedy i v době zjevení se na hoře Proměnění, v lidském těle, a toto tělo ještě není proměněno, resp. ještě neobléklo nesmrtelnost. Jinak by nemohlo v budoucnu zemřít.

Jiní vykladači, kteří by namísto Mojžíše raději viděli Enocha, na základě Judovy epištoly sice připouštějí, že Mojžíš byl vzat v těle, ovšem mají problém s tím, že by Mojžíš zemřel dvakrát s poukazem na verš: „A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud“ (Žd 9,27).

Cílem tohoto verše je ale poukázat na dokonalé smírčí dílo Kristovo: „tak i Kristus byl jen jednou obětován“ (Žd 9,28). Smyslem není kvantifikovat lidskou smrt, nýbrž poukázat na zástupnou, dokonalou a jednorázovou Kristovu smrt, na rozdíl od nedostatečné a opakující se smrti obětních zvířat. Lidé, kteří byli vzkříšeni za Starého Zákona, během Ježíšovy služby i během služby apoštolů, také zřejmě ještě jednou „znovu“ a trvale zemřeli. Proto není důvod z principu nevěřit, že by stejným procesem, byť v historicky odlišném kontextu, nemohl projít i Mojžíš.

Nyní se podívejme ještě na další důležité prvky příběhu z hory Proměnění. Mohli bychom se domnívat, že Ježíš, jakožto Syn člověka, který musel být ve všem podroben Zákonu, komunikoval se zemřelými, a proto tuto možnost ospravedlnil? Nikoliv! O tom, že ani Mojžíš ani Eliáš nebyli duchy, jsme již mluvili. Navíc Ježíš při rozhovoru s učedníky zřejmě přijal na chvíli podobu, která odpovídá popisu jeho oslaveného těla, neboť jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý.

„Jeho vzhled jako když slunce září v plné své síle.“ (Zj 1,16). Podobu tohoto těla poneseme i my ve chvíli vytržení. „Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni“ (1K 15,51) a na toto tělo se zákaz komunikace s mrtvými již nevztahuje: „potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi (zemřelými) uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu.“ (1Te 4,17)

Dále je třeba si všimnout, že učedníci s Mojžíšem a s Eliášem vůbec nemluvili. Spali, resp. na ně padla mrákota (L 9,32), po procitnutí byli zděšeni (Mk 9,6) a na to se Mojžíš s Eliášem ihned začali vzdalovat (L 9,33). Když Petr procitl a chtěl postavit pro Mojžíše a Eliáše stany, ještě než domluvil, zastřel učedníky oblak (L 9,35) a zatímco Petr ještě mluvil, „z oblaku promluvil hlas: „Toto jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte.“ (Mt 17,5). Učedníci ihned nato umlkli (Lk 9,36).

Sám apoštol Petr po letech naopak ukazuje, že tento příběh je pro nás potvrzením vážnosti a důležitosti psaného slova:

„A ten hlas my jsme slyšeli s nebe pošlý, s ním byvše na oné hoře svaté. „A mámeť přepevnou řeč prorockou, kteréžto že šetříte jako svíce v temném místě svítící, dobře činíte, až by se den rozednil, a dennice vzešla v srdcích vašich, Toto nejprvé znajíce, že žádného proroctví písma výklad nezáleží na rozumu lidském.“ (2 P 1,18–20)

Co tedy můžeme říci závěrem? 1) Mojžíš a Eliáš byli na hoře proměnění v těle, 2) učedníci během Kristova rozhovoru s nimi spali a s Mojžíšem a Eliášem nemluvili, 3) po jejich procitnutí Mojžíš s Eliášem mizí, 4) když chtěl Petr s Mojžíšem a Eliášem stanovat, Bůh jej ani nenechal domluvit a ihned jej upozornil, že učedníci mají poslouchat Ježíše, 5) sám Boží Syn s Mojžíšem a Eliášem komunikuje ve svém oslaveném těle.

Dá se tedy toto setkání považovat za komunikaci člověka s duchy zemřelých? Ani náznakem se nedá mluvit ani o komunikaci s učedníky, ani o duších zemřelých.





]


Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. listopad 2008 @ 08:55:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pěkně objemný komentář, ale je na něm krásně vidět kam vede snaha nekorigovat výklad s tradicí církve. Nakupí se naprosto nepodložené výplody fantazie.

Úplný člověk je duše v těle. Pán Ježíš říká, že ti, co zemřeli, žijí. O tom snad není pochyb. Kde tedy žije Mojžíš s Eliášem? Nejsou snad v nebi? Pokud nemají oslavená těla, ale smrtelná, mají potřebu jíst a pít. Chápeš, jaké díry mají tvoje výplody?

..."Ježíš tedy tím, že poukázal na skutečnost, že Bůh je Bohem živých a že tedy Abraham, Izák a Jákob jsou před Bohem živí (srv. Rt 2,20), ukázal, že jednou musí být i vzkříšeni..."

Ne že jsou před Bohem živí, ale že jsou skutečně živí v těle. I zavržení v pekle jsou skutečně živí v těle. Vzpomeňme na Ježíšovo podobenství o Lazarovi.

Ta snaha o primitivní doslovný výklad Písma vede k hrozným závěrům. Nutnost dvojité Mojžíšovy smrti je nehorázná blbost.

Když člověk zemře, přechází do věčnosti. Ve věčnosti není plynutí času, představovat si poměry na věčnosti v měřítkách našeho časoprostoru je nesmysl.
Když člověk zemře, přechází do věčnosti a nastává Poslední soud. Ten tedy vlastně na věčnosti už probíhá. Člověk je souzen v těle a jde do věčné blaženosti, nebo věčného zavržení i s tělem.

Tedy duchové zemřelých v nebi mají i oslavená těla, jinak by jejich existence nebyla úplná, ale jen poloviční! Věčnost nezná včera, dnes a zítra. Zná jenom přítomnost. Mojžíš, Eliáš, Marie, či Kristus mají tedy v nebi TĚLA OSLAVENÁ. Nemusí na konci věků znovu formálně zemřít, větší hloupost jsem neslyšel.

Závěr:
Ježíš na hoře Tábor rozmlouval s Mojžíšem a Eliášem v jejich těle, ne jenom s jejich duchy. To nikdo netvrdí.

Křesťané ale běžně takovým způsobem s oslavenými svatými nerozmlouvají (mimo pár výjimek ve zjevení), pouze je prosí o pomoc, o přímluvu.

Je zajímavé, že Mojžíšovo nanebevzetí (i když nepotvrzené) protestanté klidně přijmou, zatímco z nanebevzetí Mariina mají kopřivku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Středa, 26. listopad 2008 @ 12:31:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pripadam si jako ve "spolecenstvi" a proto sem chodim, abych se osvezila takovymi komentari jako tento od Pastyre. Diky Panu Bohu, ze sem pisi i dalsi a podeluji se s nami o vykladech a objasnovani Pisma.


]


Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Středa, 26. listopad 2008 @ 16:07:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Re: Zkus použít vlastní hlavu.

Chran Buh, bratre, co to po mne zadas? Pouzit vlastni hlavu?

Odpoved Pastyre povazuji za dostatecnou a v podstate s ni souhlasim.


]


Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 26. listopad 2008 @ 19:22:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem rád, že se mnou, demagogu, souhlasíš. Co myslíš, má zde Rick Joyner ve své komunikaci s mrtvými čestnou výjimku?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Čtvrtek, 27. listopad 2008 @ 16:38:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Nema...

Mej se pekne a Buh ti Zehnej.

PS: Zamysli se nad Colinovymi slovy, ja mel ze tvych otazek podobnej pocit.


]


Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Úterý, 25. listopad 2008 @ 23:30:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
16 Světským prázdným řečem se pak vyhýbej, neboť ti, kdo je mluví, budou postupovat k ještě větší bezbožnosti
17 a jejich řeč se bude šířit jako rakovina. Mezi nimi je i Hymeneus a Filétus,
18 kteří zbloudili od pravdy, když říkají, že již nastalo vzkříšení, a převracejí víru některých lidí.
19 Avšak Boží pevný základ zůstává stát a má na sobě tento nápis: "Pán zná ty, kdo jsou jeho" a "Ať odstoupí od nepravosti každý, kdo vyslovuje Kristovo jméno."

13 Nechci pak, bratři, abyste nevěděli o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději.
14 Věříme-li totiž, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, právě tak věřme, že i ty, kdo zesnuli v Ježíši, Bůh přivede s ním.
15 Říkáme vám totiž Pánovým slovem toto: My, kdo zůstaneme živí až do Pánova příchodu, rozhodně nepředejdeme ty, kdo zesnuli.
16 Vždyť až zazní zvolání, hlas archanděla a Boží polnice, sestoupí sám Pán z nebe a mrtví v Kristu vstanou jako první.
17 Potom my, kdo zůstaneme živí, budeme spolu s nimi v oblacích uchváceni do vzduchu vstříc Pánu; a tak budeme navždycky s Pánem.
18 Proto se navzájem potěšujte těmito slovy.



Re: Re: O Svatých a Církvi (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Středa, 26. listopad 2008 @ 11:54:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Amen.


]


Stránka vygenerována za: 0.29 sekundy