poslal Nepřihlášený Bohem v této realitě je skutečně láska. Proto ten jež se chce přiblížit
Bohu nebo se stát Bohem pro ostatní v této realitě, musí pak šířit
lásku, dávat lásku, objímat, odpouštět a milovat. Nemůže nikdy hlásat
Bůh je *****... přijďte ke mně a dostanete ode mě tak velké ***** jaké
jste schopni unést. O ***** přeci nikdo nestojí. Ale vy jste si sem
zcela jistě nepřišli pro *****... přišli jste si sem určitě pro něco
sladčího viďte... pro co? Podívejte se pozorněji na svého Boha...
To
co je pro vás Bohem, je pro vás idolem, vzorem, snem kterému se chcete
přiblížit, připodobnit... ať už je to váš vzor ze světa show byznysu,
nebo ze světa fantazie umělecké tvorby, nebo ze světa mimozemského,
mimodimenzionálního... ale v každém případě je to někdo, kdo si získal
přízeň, pozornost a lásku mnoha lidí v této realitě.
Je tak milován... že ostatní jsou za něj ochotni položit i život. Tomu se říká i moc. Kdo by obdivoval někoho... koho si nikdo nevšímá, a jenž se chová nezávisle na vašich ideálech o správném chování, jež vás svádí, pokouší a brzdí, ruší a ožebračuje na cestě. Vždy obdivujete a tíhnete ke vzoru jenž vám něco nabízí... a vám stačí nabídnout jen sen... a hned tíhnete ke vzoru, ke snu o sobě samém v této obdivuhodné situaci. Ke snu o tom požitku z toho mít klid, úspěch, dosáhnout úctu, uznání, obdiv a lásku ostatních, mít možnost rozhodovat o svém osudu... mít moc ovlivnit dění věcí okolních ke svému prospěchu.
A protože je pro vás Bohem láska... musíte se snažit o její dosažení. Kdybyste jí nedosáhli... museli byste shledat, že nejste ještě realizovaní. Kdybyste si zvolili Boha jiného, snazšího... mohli byste být realizovaní hned. Jenže kdo by vám to pak potvrdil? Když nastavení této reality, jež byli nuceni akceptovat všichni co tu jsou... je takové, že tím nejvyšším co nějaké bytí může zakusit je láska. Opakuji ještě jednou... tím nejvyšším co může vaše bytí zakusit je láska. A bez tohoto nastavení, po jehož dosažení všichni skrytě prahnou (ikdyž každý volí individuálně různé prostředky), byste nemohli nikomu s ničím pomoci na cestě, a nic taky nikomu nabídnout... a proto by vás nikdo ani neobdivoval a nemiloval... spílal by vám, zatracoval vás... neměli byste z toho tedy žádný požitek. Neboť nejvyšším cílem pro ego je být Bohem ostatních eg... být jimi milováno a vyzdvihováno do nebes. A zaslepenci se dá nabídnout jen o to větší zaslepení. Nic jiného by nebyl schopen vidět ani následovat.
Bohem pro vás může být tedy jen ten, který pro vás nabízí tu nejvyšší slast... věčný požitek... ať už je pro vás tím požitkem cokoliv... vždy si podle toho najdete i Boha... Pro zaslepence je to buď ten větší zaslepenec, nebo ten největší zaslepenec. Pro bonsaie je to menší bonsai, pro otroka je to otrokář. Jen se podívejte na své touhy a sny... a hned zjistíte, že lidi, které obdivujete... jsou přesně v tomto směru... realizovanější než vy. Proto říkám, že každý požitek... má svého Boha, svůj idol a vzor. Někdo si dal za Boha soucit... a jeho vzor, cesta i pravidla jsou jiná, než pro toho, který si dal za Boha lásku, nebo bohatství. Někteří mají pro jistotu Bohů i více. Stačí se podívat na vaše skutky... na to, co si osobně slibujete od toho až budete na místě vašeho vzoru... a zjistíte oč vám vlastně jde a váš Bůh je jen pomůcka, vodítko, prostředek, návnada, stimulant. Pokud máte dosti odvahy, můžete pak zjistit, čímže jste to hnáni, čímže jste to zaslepení, že obdivujete jen karikatury. Bez vašeho obdivu, by ty karikatury ihned pozbyly Božství. Proto se ty karikatury snaží udržet vás v tom, pomáhat vám se vším ohledně toho... ale stále bude na vaše světlo dopadat jejich stín. A to i v případě, že jsou víc než tisíce let mrtví. Nikdo ve vašem snu vám neřekne... slyšíš jak za oknem houká sova? Žádná kniha... žádný váš guru... nic v realitě snu nemá přístup ke skutečnosti... a vy přesto hledáte pomoc u kdejakého Boha či poloboha, ať už ve formě knižní nebo ústní. No a láska je najvypečenější... nastavení této reality je takové... že proti lásce nemůžete nic namítnout... je univerzální... všechny ostatní cetky převyšující... nevidí rozdíly... a proto je nejlukrativnější... je to zkrátka Bůh všech Bohů v této realitě... modla vše model... a služebníci její... mají navrch nad všemi, tedy aspoň ve svém svědomí... či vědomí ostatních hříšníků. A to bych ještě uvedl... že bez včasného uvědomění z úst ostatních láskyplných a dobrých lidí, by neměl nikdo ani výčitky svědomí...
Za ty tisíce let... se stal z Boha jež vyhnal člověka z ráje jen Bůh který mu zas pracně pomáhá zpět. Z Boha hněvajícího a trestajícího pouze Bůh milující a odpouštějící a nabízející cokoliv nač si vzpomenete, za pozornost kterou mu věnujete. Chcete peníze? Moderní Bůh vám nebrání... Chcete si užívat? Moderní Bůh vám už nebrání. Bůh vašeho snu, vašeho bytí vás přece miluje. A udělá pro vás všechno abyste v tom snu zůstali a měli se tam s ním dobře. Bez vašich snů totiž není žádný Bůh... Bůh existuje jen ve vašem snu a slouží k perfekcionalizaci a zdokonalování vašeho snu a pracuje ve dne v noci jen pro váš sen... k ničemu jinému není zapotřebí. Dokonalý Bůh - Džin vzhlížející se ve svém zrcadle... zakletý ve staré lampě společně s vůní výkalů všeho toho jím stvořeného života... zahrabané pod trusem divokých prasat... vytvářející sám sobě iluzi o tom, že je jediným a dobrým Bohem ve svém ráji... aniž by cokoliv věděl o tom co se děje venku mimo jeho zázračnou lampu... prý zlatou a dokonalou zevnitř... avšak zvenku pěkně posranou.
Všechny cesty v této realitě jsou lineární... dopředu, zpět, vlevo vpravo. Souhlas nesouhlas... vždy máte dva směry i volbu si vybrat. Volbu jejímž následkem může být zas buď zisk nebo ztráta. To jsou zákony této reality a je jich víc... ale nechci to tu teď rozebírat. Ale ať chodíte kam chodíte, ať děláte co děláte... konečné řešení není... ať se rozhodnete tak jako tak... konce to rozhodování nebere... konečný a trvalý zisk je nedosažitelný. I jako prezident, mistr, papež... o to více se pak kmitá. A proč? Protože vaším Bohem je vaše vlastní utrpení. Žádný úspěch v tomto světě vás neosvobodí od povinností... můžete si vybrat... buď sloužit a živit rozmary vašeho Boha... nebo sloužit a živit rozmary miliónů lidí, jež ve vás vidí svou jedinou naději, aby se jednou měli (čistě každý individuélně) taky tak skvěle jako vy. Avšak nevím kde pak vzít tolik trpících jež klečí každému z těch co jsou v tom davu u nohou aby se oni mohli taky na nich realizovat.
A ani vy z toho už nemůžete couvnout... stačí pouhé gesto proti tomu, kvůli čemu vás lidé považují za Boha... a rázem Bůh nejste... ba navíc budete rádi... když vás nebudou hnát k odpovědnosti za podvod... a požadovat v rozčílení nejvyšší tresty. Ó jak přetěsná je ta kazajka... Mnohem těsnější než ta první. Vše co člověk hlásá se obrátí proti němu... vše se obrací proti vám... i láska se vám může stát povinností a peklem...
Tato realita plně vyhovuje vaším rozmlsaným představám. Dá se zde realizovat vše na co ve své chtivosti pomyslíte... no to je super ne? Nedá se tu ovšem realizovat to nač nepomyslíte... to je jaksi chudá popelnice pro mnohé krysy... jaksi malé oko v síti pro okázalé plejtváky. Snít je krásné... o tom to vše je... ideální je sen... skutečnost pokulhává... proto trpíte. Naplníte-li svůj sen... přijde však to co jste neočekávali... konfrontace... fatamorgána se rozplynula a za ní stojí démon s bičem vás vítající.
Vše co je ve vašich snech... vše o čem sní vaše bytí vychází ze stavebních kamenů této reality... individuélně přiidealizovaných... čímž vzniká dokonalý chaos... jež se řeší se zbraní v ruce těch předvídavějších. Zkrátka realita jež sama sebe tvoří a zdokonaluje... nikdy nepřipustí abyste pomysleli na něco co je proti ní... vždyť to ona vám dala omezenou mysl... a všechny její svobody. A tak můžete cestovat z rájů do pekel, z leva doprava, pokračovat ve vývoji bytí vpřed nebo vzad... ale stále vás vězní zákony této reality... Pro své naděje a čuch na voňavý sýr plný příležitosti... nedokážete odolat... a cestujete zakletí v tomto labyrintu po věky věků... aniž byste našli kdy východ. Vše co si může kdy představit vaše bytí... to již definoval tvůrce této reality. Nemůžete ve svém snu nikdy si představit, uvidět, uslyšet, nahmatat, pocítit to co je skutečné. Jste jen poznámkový blok... do nějž si vaše peklo dělá poznámky. Stále se zabýváte shromažďováním, kombinováním požitků a zdokonalováním... stejných věcí... na nic jiného nemůžete přijít... kujete stále stejné železo... do rozmanitých tvarů... které pak stejně zrezaví... a tomu říkáte pokrok. Okrasné mříže třetího tisíciletí, domácí kino a splachovací wc s deodorantem zabudované již v cele... pohodička. Pár písmen abecedy... a neustálé variace... k dosažení o to větších výtvorů... většinou chemických pro uspokojení vašich mozkových center.
Třeba THC, TV, PC, DVD, SEX, LSD... (v chemii nejsem dost zběhlý, takže všechny požitky z jakýchkoliv kontaktů na jakékoliv smyslové úrovni neumím vyjádřit enzymatickým vzorcem... na němž si tak rád pochutnává váš mozek), ale odhaduji, že zvítězí virtuální nehmotné 3D kino ukryté v pár malých molekulách LSD za 300 kč... než domácí nemotorné 2D kino za 20 000 ukryté v obchodě jiného vykořisťovatele. Samozřejmě tu vzniká konkurenční boj mezi vykořisťovateli o závisláky... tzv. zdravá tržní ekonomika devastující vše zdravé, v níž má příroda a chemie vůči nemotornosti a neskladnosti různé techniky vždy navrch. Navíc chemie... je individuélně adaptibilní k rozmlsaným požadavkům svého konzumenta a vysílá bez časového rozvrhu programu. Nikdy se s ní tedy nikdo nenudí... ani jakési reklamy... ho neruší... a za sledování žádným sítím a kabelům neplatí.
Takže v zájmu byznysmenů vetešníků s kouzelnými, různě tvarovanými plechovkami... jež nevydrží ani dva roky... ikdyž se do nich denně nacpe energie a signálů za miliardy... aby byly vůbec schopny nějakého provozu... tak v zájmu takových byznysmenů je lacinnou bezrecyklovatelnou chemii potírat... aby mohli vydělat se svým chatrným zbožím jež mnohdy je jen žravou kukačkou domácího rozpočtu... zcela závislou kdo ví na kolikati předražených sítích současně. A jelikož je objev spokojené chemie mladší... nestihla ještě ovládnou média a školství... takže systému vykořisťovatelů se hodilo do krámu, aby konkureční prostředek k dosažení spokojenosti a blaha učinili nelegální a svůj za legální v mysli zatím nerozhodnutých 8 letých závisláků ve vývoji... aby je získali později pod hrozbou odnětí svobody být závislý na jejich zboží na svou stranu. No a tak zatímco by stačila jen jedna továrna na výrobu chemického blaha v čisté krásné neporušené přírodě... máme tu tisíce továren devastující přírodu marně se snažících konkurovat jedné tabletce. A toto šílenství tlačí člověka k tomu aby si tu tabletku vzal a vychutnal si tak to co mu vykořisťovatel na 18 hodin denně ukradl. A hned je z něho hříšník... před Bohem i před vlastní rodinou... páč jak si mohl dovolit sám si nadělit zdarma spokojenost... bez práce na jejich spokojenost... a nedej Bože, aby někoho dalšího přetáhnul na stranu dosahování spokojenosti bez snažení se v civilizaci individuélní spokojenosti i zdraví škodící.
Odskočil jsem si... ale není to tak strašné... jen na malou stranu. Někde se ty sračky přece vylít musí... za což vděčím Bohu i chemii a splachovat take umím, za což teď zaplatím 5.51 Kč civilizačnímu pokroku a bába tam má již komerční nápis... "Kdo se k mě přijde vysrat vydělá téměř 3 Kč a obdrží rumovu pralinku zdarma. Protože tam má starou cenu 8 Kč škrtlou a pod tím je slevněná cena 5.51 Kč a vedle ní tučně palcově a červeně Vyděláte 3 Kč(*). A někde tam dole malým u * Téměř." Tajně však do pralinky dává projímadlo vysoce rentabilní.
Takže jediné co zdokonalujete je vlastní požitek... a tato realita je jen o požitcích a prožitcích... protože jen v této realitě můžete dráždit smyslové oblasti kontaktem a ztrátou s čímkoliv možným. Zpestřuje se jen nabídka a variace... požitek a vášeň vládne všemu nač se podívám... tohle je ráj otroků. Všichni touží seč mohou se sem inkarnovat... neboť tato realita... je koryto prasečí.
V jiné realitě... není možnost cokoliv jakkoliv ovlivnit, není tam žádná hranice... a proto ani žádný kontakt ani oddělení... a tedy žádné smyslové prožívání a rozlišování... žádná láska není možná, žádné bytí není definovatelné... žádný požitek není vychutnatelný... žádný kontakt... žádná ztráta... žádný zisk... taková realita se nachází v každém bodě... nikoliv v čase vpřed, vzad... nikoliv v prostoru nalevo či napravo, ale... pouze v tomto bodě "katapult". Ale vy jste naučeni myslet a jednat pouze lineárně... a všechny reality, které jste schopni připustit... mají jedno společné... a to jest vaše bytí... a jeho starosti... ať jste v jakékoliv dimenzi... změnil se jen level... hra je stále stejná... abyste to dokázali... musíte přinutit figurku vyskočit z monitoru ven... není na to klávesa... ale je to jediný způsob jak zničit svět her. Existuje-li figurka variace her a levelů... nebudou brát konce.
A protože vy myslíte pouze lineárně... budete se ptát... a kde leží ta realita... a jak se tam dostanu... a co pro to musím udělat... a kde začít... a co k tomu je potřeba... co mi chybí a proč to nejde... A dokud se takto budete ptát... nebude vám možné pomoci. Technika na to není... cesta tam není... žádná figurka tam nesmí... Musíte odložit sami sebe... všechny své sny a představy, všechny své vzpomínky... všechno co není vaše... Opustit plahočení se za svými sny... vzdát se všeho co si umíte představit a na co pomyslet.
Kdo chce změnit svůj úděl... musí učinit jen jednu věc... věc na kterou předtím nepomyslel. Všechno ostatní je pouze nikam nevedoucí lineární cesta, která pouze roztáčí vaši karmu a tím chystá pevnější a potvrzuje stávající okovy. Neboť vše na co teď právě jste schopni pomyslet má pod kontrolou někdo jiný. Kdo? To bych vám stejně nevysvětlil... myslete si třeba že je to váš Bůh... a na nic z toho co on neschvaluje nemůžete ani pomyslet.
A vy jenž tvrdíte... že vás váš PÁN, VLADAŘ... nebo váš Bůh miluje... dokažte to... nestyďte se. Co na mysli to na jazyku... a uvidíme jak daleko dojdete než se vám vaši svobodu a svou lásku připomene se vztyčeným ukazovákem a zvýšeným hlasem... ne-li vyhazovem či pěstí v obličeji... A nezakrývejte se šaty. Neboť pro milence... jsou šaty překážkou bránící pronikání, a splývání s tím druhým... aby se dva trpící stali jedním blaženým. Dokud dbáte na svůj oděv, na svůj vzhled, dokud pracujete nejdříve na čemkoliv... dokud cokoliv hlásáte a cokoliv v tomto světě ve vztahu k jiným... pak Boha jen podvádíte... dopouštíte se smilstva a cizoložstva... S člověkem opačného pohlaví dovádíte jako zvířata bez šatů a před Bohem v kostele... poklekáte v pokoře... Zlatem propichujete si uši a zdobíte nahé tělo... zlatu dovolujete vstup malou dírkou, kontak s malou plochou... a kvůli Bohu celé tělo zakrýváte šaty. Doklady a peníze nosíte stále při sobě... a Boha vyháníte do nebes. Křížem se zdobíte a mrtvým kristem se chlubíte... jako lovci trofejemi se pyšníte, koho že to vaši dědové dokázali skolit na kolena.
Viděl jsem mnoho těch jež si koupili roucha u Belzebuba. Ale jen velmi málo těch... jež Belzebub musel odít, aby se vedle nich nestyděl sám nahý.
Beznadějný případ
