Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 460 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116485202
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova)
Vloženo Úterý, 17. březen 2009 @ 19:40:26 CET Vložil: Olda

Zamyšlení poslal amisrtep

ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova)

Autorství listu

Hned na úvod listu pisatel, ačkoliv nezveřejňuje v listu své jméno, poodhaluje částečně svou totožnost. Zpočátku se vyjadřuje v množném čísle, jako „my jsme“. Počítá se k těm, kdo zvěstují to, co bylo od počátku, co slyšeli, co na vlastní oči viděli, na co hleděli a čeho se ruce jejich dotýkali: Slova života. Řadí se k těm, kdo spatřili onen zjevený život. Spolu tedy s těmito se považuje za svědka zjeveného věčného života, který byl u Otce (Boha), a který jim byl zjeven. Nyní společně s těmito zvěstuje adresátům listu, co viděl a slyšel, aby se naplnila jejich společná radost, aby se společně i s adresáty listu spolupodíleli na společenství, které mají s Otcem (Bohem) a jeho Synem Ježíšem Kristem. Tím se poodhaluje totožnost pisatelova. Musí se jednat o osobu, která byla ve velice úzkém vztahu k Ježíšovi. Muselo se jednat o jednoho z dvanácti apoštolů Ježíše Krista (kap.1 v.1-4).Tradice zde jednoznačně připisuje autorství Janovi Zebedeovi.


Zvěst listu

Zvěst, kterou autor listu adresuje čtenářům, je Slovo života (kap.1 v.5). Indicie Života, který byl u Otce a byl zjeven, který se dal spatřit, šel slyšet, dalo se jej dotýkat, vedou jednoznačně k Synovi Otce Boha, jímž není nikdo jiný než Ježíš Kristus. Životem od Otce, zvěstovaným věčným životem je tedy Ježíš Kristus, Boží Syn (kap.1 v.3). Ale čím je ono Slovo života? Je zvěstí onoho „života“. Je tím, co Ježíš zvěstoval. Je také i tím, co oznamuje pisatel listu adresátům společně s těmi, kdo od Ježíše onu zvěst slyšeli: „Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy“ (kap.1 v.5).

Společenství světla

Podmínkou pro společenství věřících s Bohem je Janovi chození ve světle, ve kterém je Bůh; neboť Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy (kap.1 v.5-7). Opačně pak důsledkem chození v tomto světle je společenství mezi věřícími ve společenství s Bohem. Nelze chodit ve tmě a přitom mít společenství s Bohem. Světlo přeci nemá nic společného s tmou. Kdo tvrdí, že je ve společenství s Bohem a přitom chodí ve tmě, lže a jeho život je v rozporu s pravdou (kap.1 v.6). Světlo a tma, to je pro Jana základní kontrast, tak jako pravda a lež (klam). Jen ten, kdo kráčí ve světle má společenství se světlem. V listu je uvedeno i několik dalších kontrastů: život a smrt, spravedlnost a nepravost (hřích), milování a nenávist, láska a strach, Duch Boží a duch antikristův …

Světlo

Kdo je světlo dává Jan zřetelně najevo. Bůh je světlo (kap.1 v.5). O něco později však píše, že i Bůh je ve světle (kap.1 v.7). Bůh je zdrojem světla a jím vyzařované světlo Boha obklopuje. Kdo kráčí v tomto světle, má společenství s Bohem, s jeho Synem Ježíšem Kristem a s ostatními kráčejícími ve světle (kap.1 v.3,7).

Chození ve světle

Co pro Jana znamená chodit ve světle, v tom světle, ve kterém je Bůh, a kterým je Bůh? Chození ve světle znamená: mít společenství mezi věřícími navzájem a Bohem (kap.1 v.7;). Poznání Ježíše Krista Jan váže na zachovávání Jeho přikázání (kap.2 v.3). Konkrétněji je pro Jana přebývání ve světle milování svých bratří (kap.2 v.10).

Přikázání Ježíše Krista

Jan píše věřícím, že mohou znát to, zda poznali spravedlivého Ježíše Krista, který je smírnou obětí za jejich hříchy a nejenom za jejich, ale za hříchy celého světa (kap.2 v.1-2). Mohou to poznat podle toho, zda zachovávají jeho přikázání (kap.2 v.3). Dané přikázání je mu slovem od Krista. (kap.2 v.4). Kdo toto slovo zachovává, v tom Boží láska dosáhla svého cíle. (kap.2 v.4). Podle toho lze poznat, zda jsme v Kristu Ježíši či nikoliv. To slovo – přikázání Ježíše Krista, není novým přikázáním od Krista, ale původním starým, které bylo v platnosti od počátku. Zároveň je však i novým přikázáním, protože se naplnilo, stalo se skutečností, v něm – Ježíši Kristu, ale i ve věřících v Něho. Tou skutečností je, že tma ustupuje a pravé světlo již svítí (kap.2 v.7-8).

A zde jsme opět u světla. Zůstávání ve světle je Janovi milování bratří (v Kristu) a milování bratří spatřuje v tom, že takový není nikomu kamenem úrazu (kap.2 v.10). Jan naráží na Ježíšova slova: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci (Matouš kap.22 v.37-40).“ Ačkoliv se jedná v podstatě o dvě přikázání, Jan je sceluje a poukazuje, že jsou nerozdělitelná. Jedno je podmínkou pro naplnění druhého. Nelze milovat Boha a nemilovat své bratří, stejně jako milovat své bratří a nemilovat Boha. Proto píše: „Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra (kap.3 v.10).“ Zcela zřetelně pak Jan píše, že se jedná právě o zmíněná dvě přikázání: „A to je jeho přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám přikázal (kap.3 v.23)“.

První z přikázání lásky

První z “přikázání lásky“ o milování Boha Jan dává do kontrastu s milováním světa (Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa. A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky. kap.2 v.15-17), dále do kontrastu s nevírou v Krista či naopak do souvislosti s pravým vyznáním o Kristu (Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. Ať ve vás tedy zůstává to, co jste slyšeli od počátku. Zůstane-li ve vás, co jste slyšeli od počátku, zůstanete i vy v Synu i Otci. A to je zaslíbení, které on nám dal: život věčný. kap.2 v.23-25; Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha; každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. kap.4 v.2-3; My jsme z Boha; kdo zná Boha, slyší nás, kdo není z Boha, neslyší nás. kap.4 v.6) a neposledně do souvislosti se svatým, řekněme, obcováním (Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on. kap.2 v.6; Víte-li, že on je spravedlivý, pochopte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z něho zrozen kap.2 v.29; Kdo v Synu zůstává, nehřeší; kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal. Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost – tak jako on je spravedlivý. kap.3 v.6-7).

Druhé z přikázání lásky

Druhé z “přikázání lásky“ o milování bratří dává Jan do souvislosti právě s prvním přikázáním o milování Boha (Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska kap.4 v.7-8; Řekne-li někdo: „Já miluji Boha,“ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra. kap.4 v.20-21) Protože Ježíš nazval první “přikázání lásky“ největším a druhé podobné prvnímu, na kterých obou spočívá Zákon i Proroci (Matouš kap.22 v.37-40, nejde o nic více, než o to, že první “přikázání lásky“ v sobě zahrnuje lásku člověka k člověku a druhé přikázání potvrzuje přikázání první. Zatímco pro naplnění prvního přikázání je nutná podmínka naplnění přikázání druhého, naplněním druhého přikázání se potvrzuje zachovávání přikázání prvního. Nelze milovat Boha, aniž bychom milovali svého bližního a nelze nemilovat svého bližního a přitom milovat Boha. Na druhém z “přikázání lásky“ Jan staví své poznání: „Neboť to je zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: abychom se navzájem milovali. Ne jako Kain, který byl z ďábla a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé, kdežto bratrovy spravedlivé (kap.3 v.11-12).“ Z této zmíněné citace vyvstává zdroj nenávisti mezi bratry. Nenávist ke spravedlnosti vyplývající z hříšnosti. Jan dodává: „Nedivte se, bratří, když vás svět nenávidí (kap.3 v.13).“

Láska k bližnímu (k bratřím) je pro Jana důkazem lásky k Bohu; ujištěním, že jsme přešli ze smrti do života a máme podíl na věčném životě (kap.3 v.14); sebe vydání pro a za své bratry je mu rozpoznáním toho, že daný bratr poznal, co je láska po příkladu Krista (kap.3 v.16-22).

Jan poukazuje na to, že mezi křesťany, jsou i ti, kdo skutečně nevěří (kap.2 v.19). Ukazuje na to, jak lze rozeznat mezi křesťany ty, kdo jsou dětmi Božími (kap.3 v.9), kdo chodí ve světle (kap.2 v.10) a v přikázání Ježíšově (kap.2 v.3), od těch kdo zůstávají dosud ve tmě (kap.2 v.9), ve tmě chodí (kap.2 v.11), kdo jsou dětmi ďábla (kap.3 v.10) a kdo jsou mezi nimi svůdci (kap.2 v.18-19; kap.4 v.1-4).

Nezištné a skutečné (ne mluvkaření) milování svých bratří (Ježíšovo přikázání) má za důkaz milování Boha a Boží lásky k danému křesťanovi (kap.3 v.16-18). Je mu důkazem, že takový má Ducha svatého (kap.3 v.24) a narodil se z Boha (kap.4 v.7). Láska k věřícím (skutečně projevovaná, ne mluvkaření) neoddělitelně provází víru v Krista (kap.3 v.23). Samotné mluvkaření je mu důkazem, že Boží láska v daném člověku nezůstává (kap.3 v.17) a že takový Boha nemiluje (kap.4 v.20), nezrodil se z Něho a Boha nepoznal (kap.4 v.7).

Odpouštění a očištění hříchů

Podmínkou pro společenství mezi věřícími je Janovi chození ve světle, ve kterém je Bůh; neboť Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy. Opačně pak je důsledkem chození v tomto světle společenství mezi věřícími ve společenství s Bohem (kap.1 v.5,7).

Při dodržení obou těchto podmínek pak krev Ježíše Krista očišťuje jednotlivce v uvedeném společenství chodícího ve světle od každého hříchu (kap.1 v.9). Odpouštění každého hříchu Bohem a očišťování od každé nepravosti se však neděje zcela automaticky, ale pouze tehdy když své hříchy vyznáváme a uznáváme sebe za hřešící (kap.1 v.9-10); samozřejmě za splnění dvou předcházejících podmínek, tedy chození ve světle Božím ve společenství s ostatními věřícími chodícími v tomtéž světle. Mít společenství s ostatními věřícími, tedy znamená zároveň mít společenství s Bohem a naopak. Chození ve světle pak neznamená “být zcela bez hříchu“, protože hřešícím, kteří chodí ve světle a mají společenství s ostatními věřícími chodícími v tomtéž světle – s Bohem, jsou hříchy odpouštěny a jsou také očišťováni od každé nepravosti, při uznávání svých vin a jejich vyznávání Bohu (kap.1 v.8-10). Slovo “každého (hříchu či nepravosti)“ je zapotřebí brát v souladu právě s uvedenými podmínkami. Jakého hříchu (či nepravosti) se to tedy netýká, vysvětlím později.

Protože již dříve bylo zmíněno, že věřící chodící ve světle se i tak hříchů dopouští a uznává se proviňujícím, Jan zmiňuje (snad právě proto, aby nedošlo k nedorozumění, že když je nám vše odpouštěno, neznamená to, že se můžeme považovat za “bez hříchu“), že věřící nemají hřešit (kap.2 v.1). O něco později to rozebírá poněkud více. Zmiňuje, že každý, kdo se dopouští nepravosti, jedná proti Božímu zákonu a že hřích je porušení tohoto zákona (kap.3 v.4). Dále vysvětluje, že kdo se hříchu dopouští je z ďábla (kap.3 v.8), že prostě nejde hřešit z Boha a máme-li naději, že budeme Bohu podobni, až se zjeví, pak usilujeme být čistí jako On je čistý (kap.3 v.3). Narozený z Boha jednoduše, dle tohoto měřítka, nemůže hřešit. Pokud hřeší, pak ne z Boha, nýbrž z ďábla. Tohle ukazuji proto, aby bylo zřejmé, že křesťan má usilovat být svatý (čistý od hříchu) a nedopouštět se jakékoliv nepravosti. Avšak je zřejmé, že jestliže je možno se dopustit hříchu a přitom také je možné tyto hříchy odpustit, pak to znamená, že nejsme ospravedlněni od svých hříchů jednou provždy do budoucna, ale že očišťování krví Ježíše Krista od nepravostí a odpouštění vyznaných hříchů Bohem se děje až následně po uznání našich provinění a jejich vyznání Bohu. A to za podmínek zmíněných již dříve.
Smírná oběť Ježíše Krista za naše hříchy (ale i za hříchy celého světa) (kap.2 v.2), jakkoliv již dříve jednou provždy obětovaná, nás smiřuje s Bohem tedy nikoliv předem, ale následně po našem provinění, po uznání provinění (a nejen to, ale i po uznání naší hříšnosti jako stavu člověka před Bohem) a vyznání tohoto provinění Bohu (kap.1 v.9; kap.2 v.1). A opět zase při splnění výše uvedených podmínek chození ve světle Božím, ve kterémž se uskutečňuje vzájemné společenství věřících a Boha. Jan nám také takto dodává jistotu, že i přes náš hříšný stav nám skrze spravedlivého Ježíše bude odpuštěno.

Janova slova: „Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem. V tomto poznáme, že jsme z pravdy, a tak před ním upokojíme své srdce, ať nás srdce obviňuje z čehokoliv; neboť Bůh je větší než naše srdce a zná všecko!“ (kap.3 v.18-20); by snad nepotřebovala žádného výkladu. Mluví sama za sebe. Naše srdce, svědomí, nás pro naši hříšnou přirozenost může obviňovat z čehokoliv. Nejsme nikdo bez hříchu před Bohem. Avšak milujeme-li se navzájem jako bratří opravdovými činy po příkladu sebeobětování Krista za nás hříšné, dojdou naše srdce k upokojení. Co upokojí naše srdce?! Opravdový skutek lásky. Vlastní sebeoběť lásky za druhé. Vydání se jeden pro druhého! Opravdový skutek, nikoliv pouhá slova! Živá láska, ne mluvkaření o ní. Bůh, který zná všechno a je větší než naše srdce, On vidí. Je-li naše srdce takto upokojeno, máme svobodný přístup k Bohu a On vyslýchá naše modlitby ve shodě s Jeho vůlí (kap.5 v.14), protože zachováváme Jeho přikázání a činíme, co se Jemu líbí (kap.3 v.21-22).

Hřích k smrti

Pro Jana je každá nepravost hříchem. Protože píše, že je i hřích, který není k smrti, ukazuje na to, že sic všechny vedou k smrti, avšak lze některé odpustit a poté darovat život (kap.5 v.16-17). V porovnání s počátkem listu (kap.1 v.7-10; kap.2 v.1-2) je zřejmé, že se v případě hříchu, který není k smrti, jedná o hříchy, kterých se křesťan dopouští, ačkoliv chodí ve světle. Chodit ve světle je pro něj zachovávání Ježíšova přikázání (kap.2, 8-11). Ježíšovo přikázání je milovat Boha a své bratří (Matouš kap.22 v.37-40).

V případě hříchu, který není k smrti, se nemůže tedy jednat o hřích nelásky k bratřím, což je i důkazem nelásky k Bohu. Pokud však křesťan miluje své bratří a věří, že Ježíš je Kristus a Syn Boží, a své hříchy vyznává, jsou mu tyto hříchy i na přímluvu jeho bratří odpuštěny a je mu darován život (kap.5 v.16). Život zde nelze brát jako fyzický, nýbrž jako obraz života společenství s Bohem, jinak např. řečeno věčný život. Jako důkaz zmiňuji: „My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah - a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě (kap.3 v.14-15).“

Hřích k smrti je pro Jana právě neláska k bratřím )kap.3 v.14-15), což dokazuje, že daný člověk stále zůstává ve tmě (kap.2 v.9-11), ve smrti (kap.3 v.14) a nemiluje Boha (kap.4, v.20). Dalším takovým hříchem je nevíra v Ježíše jako Krista, nevíra v to, že je Synem Božím, že přišel v těle (kap.2, 22-23; kap.4, v.2-3). A snad naposledy i neuznání svých vin před Bohem (kap.1 v.10).

Je zapotřebí si uvědomit, že i u hříchů k smrti mluví Jan o proviňujících se jako o bratřích (kap.5 v.16). A zde se právě zjevuje, že lze odpadnout od Boží milosti. Lze ztratit věčný život a získat smrt. Postačuje k tomu jediné: zatvrzelé srdce vůči bratřím. Lze však jistě také svůj život napravit, činit pokání a věřit v Krista. Tak přechází člověk ze smrti do života (kap.3 v.14).

Závěr

Nakonec bych dodal důležité: ačkoliv je list psán obecně ke všem, je mířen do svědomí každého jednotlivce zvláště k rozsuzování především sebe sama. Navenek mimo jednotlivce je mířen proti svůdcům a lžiprorokům a těm, kdo zjevně jednají v nelásce, nenávisti vůči svým bratřím, a taktéž ne naposled proti mluvkařům.

Petr Šíma

"ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova)" | Přihlásit/Vytvořit účet | 68 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Úterý, 17. březen 2009 @ 21:14:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Moc hezký výklad. Díky za něj Petře. V levém sloupci stránek je kolonka PRAVIDLA (hned nad KDO JE ONLINE), která zeje prázdnotou. Bylo by velmi dobré umístit tam tento tvůj článek.

PS: Už delší dobu mi vrtal hlavou tvůj nick - jevil se mi tak nějak staroegyptsky. Až teď mě napadlo, přečíst si ho pozpátku.



Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 18. březen 2009 @ 08:34:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Musí se jednat o osobu, která byla ve velice úzkém vztahu k Ježíšovi. Muselo se jednat o jednoho z dvanácti apoštolů Ježíše Krista (kap.1 v.1-4).Tradice zde jednoznačně připisuje autorství Janovi Zebedeovi--

tradice ano,textová kritika a většina dnešních historiků však už nikoliv



Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Středa, 18. březen 2009 @ 09:09:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nula je jako obvykle špatně informován.
To co tvrdí někteří, netvrdí jiní. V Bibli neexistuje ani jeden text, na němž by se historici a textová kritika shodli. A to mluví o vyspělosti této vědy. "Většinou" se ohání kdekdo a taky si ji napočítá. Je to první argument toho, kdo nemá žádné přesvědčivé argumenty.

Takže je důležitější zkoumat argumenty textových kritiků pro rozličné autorství, nejsme-li schopni zkoumat, pak aspoň přečíst a zvážit. Pak se taky musíme podívat na ty historiky a jejich přístup, abychom zjistili, co vlastně tvrdí a co se dohadují. Také se musíme podívat na tu tradici, jak je spolehlivá. A samozřejmě se musíme podívat na vnitřní důkazy předávané samotným textem, tj. jeho smyslem. A toto poslední hledisko je v případě Bible nejdůležitější.


]


Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 18. březen 2009 @ 09:35:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Nula je jako obvykle špatně informován.--

že by bylo někde napsáno,že většina dnešních historiků tvrdí,že Janovo evangelium napsal přímo apoštol Jan jsem opravdu nikde nečetl,pokud ty ano tak sem s tím,nechám se překvapit  


--To co tvrdí někteří, netvrdí jiní.--

samozřejmě,proto jsem psal o většinovém pohledu,ten ale nemusí být automaticky vždy správný  

--V Bibli neexistuje ani jeden text, na němž by se historici a textová kritika shodli.--

V jakém smyslu? např. je určitě většinová shoda,že např. 1. Koritským napsal skutečně ap. Pavel u některých jiných jeho epištol převládají větší či měnší  pochybnosti  

--Také se musíme podívat na tu tradici, jak je spolehlivá.--
 
to se můžeme podívat už do Bible jak evangelisté účelově pokřivují různé texty SZ ,vytvářeli  imaginární Ježíšovi rodokmeny atd.  autor Lukáše měl hrubé neznalosti zeměpisu Palestiny atd.  

--A samozřejmě se musíme podívat na vnitřní důkazy předávané samotným textem, tj. jeho smyslem. A toto poslední hledisko je v případě Bible nejdůležitější.--

Jak pro koho,text může svědčit o kvalitě autora či poselství které jen předává  nemusí však nic vypovídat o tom kdy to dílo vzniklo s přesností např. +- 50 let  


]


Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Středa, 18. březen 2009 @ 10:19:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak pro koho,text může svědčit o kvalitě autora či poselství které jen předává  nemusí však nic vypovídat o tom kdy to dílo vzniklo s přesností např. +- 50 let

...pokud to text sám neříká, že? Ale tento daný text nám to říká. Samozřejmě tomu nemusíš věřit, když nechceš, ale pak je to jen subjektivní pohled a text to říká dál dalším čtenářům.

to se můžeme podívat už do Bible jak evangelisté účelově pokřivují různé texty SZ

Ty jsi toho rozhodčím - co je křivé a co rovné? Já myslím, že je to obráceně, ne? Čím jsi kvalifikován nad autory evangelií, abys mohl opravovat, co ve SZ znamená co a co neznamená? Znalostmi hebrejštiny? Nebo znalostí Božích cest? Nebo důvěrnou znalostí prorockých textů? Nebo obeznámeností s tím co dělal Ježíš Kristus doopravdy? Nebo nic z toho neznáš ale "máš známý"? 

že by bylo někde napsáno,že většina dnešních historiků tvrdí,že Janovo evangelium napsal přímo apoštol Jan

jistěže ne. Historik nic takového nenapíše, protože nemá dostatek opor. Historik zachází s textem Janova evangelia jako s pramenem a pro určení autora nemá dostatek opory. Proti tradici nemá co postavit, a tak nazývá Janovo evangelium Janovým evangeliem při PŘEDPOKLADU, že to mohl napsat apoštol Jan - když to tradice uvádí. Tak se obvykle pracuje se starověkými texty. Uvádějí se podle autorů domnělých nebo tradičních. Ono je totiž v případě autora tohoto evangelia těžko vysvětlitelné, proč se shodla poměrně stará tradice na tom, že je Janovo. Kdyby to napsal kupříkladu Barnabáš - proč by to tajili? Markovi evangelium taky nikdo neupřel a přitom nebyl z Ježíšových dvanácti. Kdyby to napsal kdokoli - tradice by jeho jméno uváděla - ledaže by to bylo text důsledně anonymně rozšířeno. Pak je ale nepochopitelné, jak by se dostalo do kánonu. Klíčovým kritériem kanoničnosti biblického textu je SVĚDECTVÍ a ještě jednou ověřené svědectví. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 11:20:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Ty jsi toho rozhodčím - co je křivé a co rovné?--

jinak to ani nejde

--Já myslím, že je to obráceně, ne? Čím jsi kvalifikován nad autory evangelií, abys mohl opravovat, co ve SZ znamená co a co neznamená? Znalostmi hebrejštiny? Nebo znalostí Božích cest? Nebo důvěrnou znalostí prorockých textů? Nebo obeznámeností s tím co dělal Ježíš Kristus doopravdy? Nebo nic z toho neznáš ale "máš známý"?--

V tomto případě jednoduše např. Ježíšův rodokmen podle Lukáše -  v Genesis 11:12-13 je  Sala syn Arfaxadův.Autor Lukáše mezi ně vsunul Kainana a ze Saly udělal Arfaxadova vnuka -to může vidět i dítě na ZŠ aniž by znalo slovo hebrejsky 

--jistěže ne. Historik nic takového nenapíše, protože nemá dostatek opor. Historik zachází s textem Janova evangelia jako s pramenem a pro určení autora nemá dostatek opory.--

Tam jde především o časovou dataci,kdy by se dotyčný dožil na tehdejší dobu neuvěřitelného věku. V pozdější  době bylo běžné,že se různé  spisy neznámých autorů připisovali legendárním postavám ,často v mocenském boji mezi jednotlivými církevními skupina při tvorbě NZ kánonu.     


např. zde je výklad podle 1.listu Janova



První list Janův


Téměř všichni experti se shodují v postoji, že první Janův list sepsal jeden z apoštolových žáků a to nejdříve kolem roku 90, spíše však až v první čvrtině 2. století. Teologové se domnívají, že adresáty dopisu byli křesťané janovské komunity, kterou postihlo schizma. Většina žáků apoštola Jana se v té době otevřeně hlásila ke gnósi.

Verše 6 až 8 v 5. kapitole jsou latinskou glosou vloženou do textu ve 3. nebo 4. století.

Na rozdíl od následujích dvou epištol byl tento spis prvními křesťany přijímán jako pravý. Apoštol Jan a jeho učedníci zformulovali nauku o božském Logu, čímž navázali a rozvinuli gnostickou filozofii Ježíšova současníka Filóna Alexandrijského (25 př.n.l. - 50 n.l.). Písemným vyjádřením této nauky je především Janovo evangelium a tento list.


Druhý list Janův

Druhý a třetí Janův list mají zřejmě stejného původce. Mezi věřícími však autorita těchto krátkých textů nebyla přijímána. Převážná většina církevních otců je za inspirované nepovažovala. Třetí z listů chybí na Muratoriho fragmentu a oba zpochybňuje církevní historik Eusebios ještě na počátku 4. století.


Třetí list Janův

Platí totéž co u druhého Janova listu.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 18:53:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už jsem ti kdysi napsal, že tvé spekulace o gnostickém evangeliu jsou nepodložené, žádná nauka o božské Logu v Bibli není, je to až kompilace moderních autorů, a žádná janovská komunita rovněž neexistovala. To všechno jsou spekulace některých  novodobých vykladačů. Bible je vůbec díky svému rozšíření kořistí všech, kteří si z ní dokládají cokoli.
 
V případě jakýchkoli jiných textů ze starověku, třeba populárního eposu o gilgamešovi, nebo o mahabharátě, nebo jakékoli méně známé literatuře, platí, že spousta rozborů a aplikací, co se na trhu objevuje, jsou povrchní bláboly. A to v těchto případech jde jen o kšeft, nikoli o politikum. Bible je jedinečná. Skoro celý svět ji chce interpretovat nebo dezinterpretovat, přičemž rozhodující hlas nemá vůbec Bible, nýbrž ideologie autorů a jejich zájmy. To platí jak o církvích, tak o univerzitách, tím více pak o všem mimo církve a university. Výsledek? Argument, že někdo někam něco napsal, má hodnotu limitující k nule. Skoro všechno, co je o biblických textech kde psáno, nestojí za nic. V případě, že se chci aspoň orientovat, má pro mne klíčový význam autorita a kompetence toho, kdo to napsal, a pak kontrola toho, co napsal, s dalšími kompetentními autoritami.

Spoléhat tedy na informace o Bibli zkompilované jakýmsi šaškem na jeho internetových stránkách je hloupost.  



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pátek, 20. březen 2009 @ 06:44:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Už jsem ti kdysi napsal, že tvé spekulace o gnostickém evangeliu jsou nepodložené, žádná nauka o božské Logu v Bibli není--

:-) nejspíš jsem  napsal ,že je hned na začátku právě Janova evangelia  - na počátku bylo Slovo (Logos) 


-- Bible je jedinečná.--

ano, asi tak jako jiné posvatné knihy 

--Skoro celý svět ji chce interpretovat nebo dezinterpretovat, přičemž rozhodující hlas nemá vůbec Bible, nýbrž ideologie autorů a jejich zájmy.--

To je dané počtem vyznavačů a historickým vývojem  

To platí jak o církvích, tak o univerzitách, tím více pak o všem mimo církve a university. Výsledek? Argument, že někdo někam něco napsal, má hodnotu limitující k nule. Skoro všechno, co je o biblických textech kde psáno, nestojí za nic.

--V případě, že se chci aspoň orientovat, má pro mne klíčový význam autorita a kompetence toho, kdo to napsal--

jenže to ty právě nevíš, jen na základě jakési pochybné tradice tomu věříš  


--a pak kontrola toho, co napsal, s dalšími kompetentními autoritami.--

ty se právě hádali co do NZ patří právě na 2,3 knize Janově se ani neshodli


--Spoléhat tedy na informace o Bibli zkompilované jakýmsi šaškem na jeho internetových stránkách je hloupost.--
 
nemusím spolehat na nic ,můj dům na tom nestojí .Chápu,že  pro tebe musí být takoví lidé automaticky šašky protože ti zpochybňují tvoji víru  


]


Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Středa, 18. březen 2009 @ 10:37:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pirmine, není náhodou nejvyšší čas na brdečko:-))))


]


Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Středa, 18. březen 2009 @ 12:44:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Abych se přiznal, tento článek měl být spíše určitou reakcí na Gregoriův výklad z debaty: http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&thold=-1&mode=flat&order=0&sid=9270#86398. Samozřejmě spíše čekám na reakci z jeho strany.

Nicméně, chtěl jsem raději zařadit článek do rubriky Zamyšlení. Byl však zařazen do Teologie. Nebráním se tomu, ale přeci jen spíše píšu vlastní úvahy.

Ohledně sporu o autorství: výtky nepovažuji za směrodatné. Nenapsal vlastně nic jiného než to, proč tradice spojuje list s apoštolem Janem. Spor o autorství apoštola Jana se vede spíše u 2. a 3. listu a Zjevení. Evangelium a 1.epištola se považují za dílo jednoho autora. Ale to není tak důležité.

Chtěl jsem spíše znát názory na můj výklad ohledně odpouštění hříchů a také ohledně tzv. hříchu k smrti. Mnohdy se zde třeme o slovíčka, ale já chtěl poukázat na to, že nám snad uchází to podstatné. Mnoho se mluví, kdekdo píše, ale náš život nás prozrazuje. Opravdu se cedí komáři a polykají velbloudi. Jak psal apoštol Pavel: bez lásky nejsem nic... Mohu být velikým teologem, ale k neprospěchu druhým i sobě. Můžu se ohánět tím, co vše mi zjevil Duch svatý, ale životem svým to popírám.

Nechci pokračovat dále...

Amisrtep





Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Středa, 18. březen 2009 @ 14:48:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nazdar Petře!

Mám takovou soukromou hypotézu: vztah tohoto listu k evangeliu je tak těsný, že si myslím, že je to komentář Janova evangelia. Pod vlivem Tresmontanta se domnívám, že Janovo evangelium je mnohem starší, než se běžně v literatuře uvádí. Ať už ho ale Jan napsal kdykoli, pravděpodobně bylo opisováno a rozesíláno církvím. A jednu takovou zásilku posílal osobně Jan nějaké milované církvi, a připojil osobní list s komentářem. Samozřejmě je to jen hypotéza, každý ať srovnáním těchto textů, zejména pak konce evangelia a začátku traktátu zkusí, zda mu to připadá možné.
Dále mě tato hypotéza vede takto: to co se píše o chození ve světle a o odpouštění hříchů v listu, je přece popsáno v evangeliu jak v ději, tak v Ježíšových proslovech.

Tedy: na celém tomto okruhu je pramálo náboženské složitosti. Jestliže někomupřipadá 1.Jan extrémní ve vyjadřování (samé+-), pak at se podívá, zda mu připadá extrémní i učení ježíšovo a zejména jeho praktické skutky. Podle toho si totiž mohu ověřit, co vlastně mám za extrém. To, co o milování bratří a o životě v čistotě a ve světle se v listu píše, to Ježíš dělal. Tak jednal ve svém národě každý den.

Úhybným manévrem bývá často otázka i v evangeliu položená: a kdo je můj bližní? Právětak v církvi lidi, co se jim nechce milovat své bratry se chtějí vysmeknout slovům tohoto listu tím, že řeknou: ale to nejsou mí bratři. No jo, jenže jak se choval Ježíš k těm, co nebyli jeho bratři? Třeba ta slavná samařanka ze 4.kap. evangelia?

Úhybným manévrem taky bývá nějaké mystické učení o světle. Ze světla se stane jakési Světlo. Stejně jako v evangeliu se ze slova stal takový LOGOS, že už to někteří filosofové raději nepřekládají. Ale pak se podívejme do evangelia samého, jako roli v Ježíšově životě hrálo slovo, a jak chodil ve světle on. On chodil ve světle tak, že když měl něco v úmyslu, řekl to v modlitbě Otci. A řekl to svým učedníkům. Vyndával svým slovem na světlo Boží i věci, kterým ještě učedníci nemohli rozumět, takže se později rozvzpomínali - ale to nám přece říkal! Často se v církvích zdůrazňuje, že křsťan má být zejména upřímný před Bohem i lidmi - a je to pravda. To je chození ve světle. Varováním až i úděsem jsou naopak někteří manipulátoři, kteří mají i dobré cíle, ale nepřiznají se ke svým cestám. To není chození ve světle a pak nestačí se hájit "vždyť já jsem to s nimi myslel dobře" - třeba při evangelizaci.

Tvůj rozbor se mi moc líbí a myslím - mám-li to chápat jako odpověď Gregoriovi - že lidem, chyceným do bludů komplikovaných učení o výlučné výlučnosti to může pomoci se v terminologii 1.Janova listu zorientovat. Máš tam to podstatné a je to jasné.




Hebrejský Kristus (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Středa, 18. březen 2009 @ 21:41:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pod vlivem Tresmontanta se domnívám, že Janovo evangelium je mnohem starší, než se běžně v literatuře uvádí.

Myslím, že tuto myšlenku vyjádřil i v knize Hebrejský Kristus, kde obhajuje názor, že evangelia byl sepsána původně hebrejsky. Podle mě to obhajuje celkem přesvědčivě - knihu mám v matičce Praze, kam se dostanu až na Velikonoce, takže se do ní nemohu podívat. Porovnává tam větnou stavbu řeckého textu s hebrejštinou a rovněž použitou slovní zásobu. Jaký je tvůj názor na uvedenou myšlenku? Pokud bychom ji přijali za svou, pak je to obrovská revoluce v tom, co vlastně Písmo říká, a samozřejmě by to vedlo k nutnému posunutí data sepsání evangelií.




]


Re: Hebrejský Kristus (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Středa, 18. březen 2009 @ 21:54:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já jsem tu knihu četl před 12 lety a velmi na mne zapůsobila a mnohé své názory mám z ní. ALE: je to stále sporné. Každopádně Janovo evangelium, psané úplně původně pro židy někdy ve stejné době jako Matouš, a teprve později přeložené pro řecky mluvící církev - to dává smysl. Ono je vůbec velmi nepravděpodobné, že by vedoucí první církve nic evangelizačního, pastoračního ani polemického nepsali, dokud to nenapadlo apoštola Pavla (jehož některé listy jsou v modernbích učebnicích považované za nejstarší křesťanskou literaturu).


]


Re: Re: Hebrejský Kristus (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pátek, 20. březen 2009 @ 13:37:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No jo, ale ono to datování novozákonních spisů stojí na určitých předpokladech, které se berou jako axiomy, takže se nedají nijak dokázat. Není mi úplně jasné, proč se od 19. století většina biblistů zuby nehty snaží popřít tradiční autorství a hlavně stanovit datum sepsání na co nejpozdější období. Když se nějaké části evangelií shodují, pak se to vysvětluje tím, že jeden autor od druhého opisoval (nebo oba opisovali ze stejného zdroje), když se podání liší, je to doklad jakési tajemné sborové tradice v tom či onom městě:-)

Zřejmě největším nepřítelem evangelijní zvěsti, která je podle mě celkem prostá a jednoduchá, neboť je psána pro obyčejné lidi, jsou teologové, kteří ke každému slovíčku sesmolí stostránkové pojednání, bez kterého by nebyly doktoráty a habilitace:-)) Spousta lidí, kterým se nechce samostatně Písmo studovat a "promodlit", se pak chytí té či oné školy výkladu a hned se mlátíme po hlavě verši.


]


Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 18. březen 2009 @ 20:17:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ahoj Petře,

připadá mi, že ten článek je spíše odněkud opsaný.

Ale to je jedno. Autor zde prozrazuje neznalost Kristova objektivního díla spásy na kříži (Evangelia), když tvrdí:


/// Avšak je zřejmé, že jestliže je možno se dopustit hříchu a přitom také je možné tyto hříchy odpustit, pak to znamená, že nejsme ospravedlněni od svých hříchů jednou provždy do budoucna, ale že očišťování krví Ježíše Krista od nepravostí a odpouštění vyznaných hříchů Bohem se děje až následně po uznání našich provinění a jejich vyznání Bohu. A to za podmínek zmíněných již dříve.///

Tento pohled úplně popírá Žd 10,14:"Neboť JEDNOU Obětí DOKONALÉ učinil NAVĚKY ty, kteří posvěceni bývají."

A také:"A na hříchy jejich a na nepravosti jejich nikoli nevzpomenu více."(Žd 10,17)

A :"Kde pak jest ODPUŠTĚNÍ jich, není více Oběti za hřích."(Žd 10,18)

Tato místa hovoří o věčném (neopakovatelném, tak jako je neopakovatelná KristovaOběť) odpuštění hříchů všech věřících, které se stalo JEDNOU PROVŽDY a NAVĚKY. Jestliže jsou tedy věřící JEDNOU očištěni (Žd 10,2), žádné další očištění (před Bohem) již není třeba. Mohl bych jmenovat mnohem více takových míst.

Autor tedy svým učením úplně popírá účinnost Kristovy Oběti na kříži, když říká, že věřícímu nebyly odpuštěny i budoucí hříchy.

Nerozlišuje mezi objektivním postavením věřícího před Bohem v Kristu, které ho uvedlo do stejné svatosti, spravedlnosti a čistoty, jakou má Boží Syn (1Jan 4,17c) a mezi subjektivním stavem věřícího před Kristem v Duchu.

Neví o tom, že v objektivním smyslu je věřící "vykoupán a všechen čist" (Jan 13,10) a přesto musí v subjektivním smyslu vyznávat hříchy (= umývat si nohy), aby bylo zachováno jeho společenství s Pánem (Jan 13,8). vyznává však hříchy, které mu byly před Bohem již dávno tou JEDNOU Obětí Kristovou VŠECHNY odpuštěny a na které Bůh již nikdy nevzpomene.

Autor pouze moralizuje, když opomíná dostatečně zdůraznit, že Láska Otcova (k Pánu i brařím) je možná pouze po splnění podmínky absolutního oddělení se od světa (1Jan 2,15). Vzniká pak dojem, že je věřící schopen produkovat tuto Lásku, i když zůstane světským. Taková "láska" by však byla jen lidským padělkem, což vidíme všude kolem sebe ve sborech věřících. Láska Otcova tam nepůsobí (až na vzácné jednotlivé výjimky) - je tam jen lidská napodobenina a proto se věřící mezi sebou často koušou a žerou až ke vzájemnému zkažení (Ga 5,15). Důvod je ten, že se snaží produkovat (napodobovat) Boží Lásku lidským způsobem a lidskou silou, místo, aby v něm Láska Otcova prostě byla.



Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Středa, 18. březen 2009 @ 20:49:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak nevim, jestli správně rozumím: - posvěceným je odpuštěno už napřed dokonale všechno co by udělal, což bychom měli vědět

                                                   - my nemůžeme nikoho milovat, ani Ježíše ani lidi, dokud nejsme absolutně odděleni od světa.

Jaký má tohle učení řešení?
   a) posvěcený člověk ví, že nemůže milovat Boží láskou nikoho (a lidskou by nestačilo?), ale je mu odpuštěno i to.
To mi nějaký smysl dává, nesměl bych ale v té souvislosti zrovna číst 1.Janovu, kde se píše něco úplně jiného.

   b) posvěcený = ten kdo je absolutně oddělen od světa, což ale není nikdo, takže nejen že nikdo nemůže milovat, ale nikomu není reálně odpuštěno nic.
To asi ne, to je i na Gregoria moc velká pitomost.

Nebo je, Gregory, nějaké jiné řešení? Opravdu nevím, zda ti rozumím.

Pozoruhodný je ovšem tvůj postřeh, že křesťan je celý objektivně čist, a nohy mu s*****í pouze subjektivně. Zkoušels to večer když jdeš do postele? Pro kontrolu použij objektivní manželčin soud, a nesnaž se z toho vykroutit že je to jen její subjektivní názor.

Zajímavý taky je, jakou váhu v tvé teologii mají pohanské pojmy "objektivní" a "subjektivní", které jsou Bibli zcela cizí. Já vím, kde se to bere: to jsou ty tvý ultracharismatický základy, které nepramení v Bibli, ale v řecké filosofii a německé dialektice. Proto mohli mnozí "vyznávat", že jsou již objektivně uzdraveni, pouze je jim subjektivně blbě. 


]


Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 18. březen 2009 @ 21:26:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Pirmine (Oline),

obávám se, že vysvětlovat ti to, nemá příliš cenu. My dva už jsme na podobná témata hovořili mnohokrát a oba víme, kam patříme, a že mezi námi nemůže být žádná shoda.

Tebe nezajímá, zda se zdržuješ na půdě Božského Slova Písem. Klidně půjdeš kamkoliv, překročíš to učení nebo ho ubereš, podle toho, jak to vyhovuje tvé mysli.

To, že nemůžeme milovat Boží Láskou nikoho, pokud nejsme odděleni od světa, to neříkám já, ale apoštol Jan skrze Ducha Božího. Mluví o tom přesně tak např. i Jakub 1,27. Má zkušenost to pouze potvrzuje.

Ale ty to budeš samozřejmě vytrvale ignorovat. Proč asi?

Nebudu nic vysvětlovat. Vše je v předchozím komentáři. Kdo čte, nechť rozumí, co pravím, a dej mu Pán ve všem rozum (2Tim 2,7).

Od tebe, který jsi byl odkojen a stále jsi nakažen Hnutím víry, to slovo o "vyznávání" opravdu sedí....


]


Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Středa, 18. březen 2009 @ 21:37:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
??? s hnutím víry jsem odkojen nebyl a ani nejsem. To sis asi s něčím spletl. Ale zkušenosti mám jiné. Moje zkušenost mi říká, že milování bratří možné je, a přitom od světa absolutně oddělen nejsem. Jan říká ve svém listě totéž. Ani on nebyl ansolutně oddělen od světa. Proč by to taky dělal? Oddělen od světa nebyl ani náš Pán. Naopak: byl do něj namočen až na smrt. V Písmu je psáno, že ho miloval. A Jan žil jako on. 
A s odpuštěním hříchů je to taky jinak: Jsou nám arci odpuštěny všechny hříchy. Ale když se nějakého hříchu dopustíme, máme ho vyznávat. Když to dělat nebudeme, mohou na nás ty hříchy zůstávat. To je ten hřích k smrti. V tomto ohledu se Petr nejspíš plete, když to omezuje na hříchy proti milování bratrstva. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 18. březen 2009 @ 22:08:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Pirmine,

ale já netvrdím nic jiného, než co ty jinak píšeš ve svém druhém odstavci. Neznáš-li učení o oddělení od světa a o negativním milováni světa v kontrastu s milováním světa od Boha - já za to nemůžu. To si vyřiď se svými "pastory". Něco si o tom přečti a snaž se do toho proniknout - alespoň lidsky, když už to nejde skrze Ducha, jak sám nepřímo říkáš (viz. "oddělen od světa nejsem").

Píšeš:

///Moje zkušenost mi říká, že milování bratří možné je, a přitom od světa absolutně oddělen nejsem.///

Záleží, v jakém smyslu nejsi oddělen od světa. Ale podle toho, co jsi psal v minulosti, pak opravdu oddělen nejsi ani sporadicky, což naprosto vylučuje působnost Boží Lásky v tobě (nebo ve mně či v komkoli jiném i kdyby to měl být Kristův apoštol, např. Pavel.) Vzhledem k tomu, že jsi spíše ve vedení, pak (z výše uvedených důvodů) nemůžeš být dobrý pastýř, ale jsi pouze něco jako světský vládce (viz. tvé vylučování ze sboru "na hodinu", formou "popravy" bez soudu).

Jako činovník KMS jsi přicházel do styku s učiteli Hnutí víry, četl jsi jejich knihy účastnil jsi se jejich konferencí a podílel jsi se na jejich vydávání (minimálně svým členstvím v KMS). Prostě u zrodu KS stál 1) Derek Prince a za 2) Hnutí víry (Margies, Neústupný, H.Henkel a další). KS je tímto učením nakaženo dodnes. Prozatím jsi toto bludné učení (materiální Kristus) nikdy neodsoudil.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Středa, 18. březen 2009 @ 22:43:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Neznáš-li učení o oddělení od světa - Gregory, já skutečně nic takového neznám, protože mě to moc nezajímá. Tyto učení mají mimokřesťanský původ i projevy. Občas se vyskytují v různých podobách mezi křesťany, zejména mezi katolíky. Např. budějovický biskup je kapucín. Kapucíni byli v těchto věcech velmi radikální, možná že by o nějakém učení biskup Paďour věděl. Ty víš, že já jsem vůči katolíkům tolerantní, že je mám často i rád - ale tyto věci jdou mimo mne. Pochopitelně vím, že ani ty se nezajímáš o nějaké kapucíny - aby to blbě nevyznělo - ale produkuješ podezřelá učení lehce šmrcnutá biblickými citáty, proto jsem tě dříve z legrace nazýval Gregoriem Stylitou. Nestojím-li o kapucíny, nestojím ani o tvé polopoustevnické učení.

To, co jsem napsal, se ovšem netýká oddělení od vášní těla, od hříšných skutků světa - ale nemám o tom žádné zvláštní učení a velmi nerad bych ho vyprodukoval. Je to totiž dost prosté. Ne snad lehké, ale prosté. Na to, abych například nelhal nepotřebuji zvláštní učení.

K Hnutí víry: pár knih jsem četl, a občas jsem s těmito lidmi přišel okrajově do styku. Ale nijak významně mě neovlivnili. Taky proti nim nic nemám. Nemám proč je odsuzovat. Gregory, TY jsi bludař. Ne hnuťovíráci. Ale každopádně na KS měli dlouhodobě mnohem větší vliv jiní cízinci, než hnuťovíráci.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 08:50:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
jsem tě dříve z legrace nazýval Gregoriem Stylitou

Já bych jej spíš nazval Gregoriem Stylistou :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 22:48:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Pirmine,

nemá cenu rozebírat, kdo měl vliv na KS. Zpočátku to bylo pouze Hnutí víry. Pak přišla vinice a kansasští proroci - opět pouze další bludné skupiny.

Nestojíš o polopoustevnické učení, protože nevíš, co je učednictví a nestojíš o něj. Cena za něj je pro tebe příliš vysoká, než abys byl ochoten ji zaplatit.

Nazýváš mě bludařem, ty, který nejsi proti tomu "vytvářet společnou duchovní energii" s cizími satanskými náboženstvími v Assisi a ještě to považuješ za "prozíravost a dobrý nápad". Co už by potom mělo být bludem, když ne toto?






]


Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 06:37:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
pirmine,

tomuhle tvému nerozumím:

pirmin:
A s odpuštěním hříchů je to taky jinak: Jsou nám arci odpuštěny všechny hříchy. Ale když se nějakého hříchu dopustíme, máme ho vyznávat. Když to dělat nebudeme, mohou na nás ty hříchy zůstávat. To je ten hřích k smrti. V tomto ohledu se Petr nejspíš plete, když to omezuje na hříchy proti milování bratrstva. 

a já psal:
Hřích k smrti je pro Jana právě neláska k bratřím )kap.3 v.14-15), což dokazuje, že daný člověk stále zůstává ve tmě (kap.2 v.9-11), ve smrti (kap.3 v.14) a nemiluje Boha (kap.4, v.20). Dalším takovým hříchem je nevíra v Ježíše jako Krista, nevíra v to, že je Synem Božím, že přišel v těle (kap.2, 22-23; kap.4, v.2-3). A snad naposledy i neuznání svých vin před Bohem (kap.1 v.10).

Nějak ti nerozumím. Nic jsem neomezil pouze na milování bratrstva.

A co se týče odpuštění hříchů:
Jednoznačně jsem napsal, že Ježíšova oběť za naše hříchy i za hříchy byla zaplacena jednou provždy předem.

Nicméně nelze uhnout od tohoto:
—      Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. 8  Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. 9  Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. 10  Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.

Ve svém rozboru jsem jasně uvedl podmínky toho, kdy nás krev Ježíše Krista očišťuje. Také jsem uvedl v jakých případech tyto podmínky nejsou naplněny. Stačí číst a ne uhýbat Gregorymu, který tohle evidentně také nedopřemýšlel.

Je to tak těžké pochopit, že oběť Ježíšova byla obětována jednou provždy předem, avšak k očištění našich vin Jeho krví dochází, až když nastává daný případ?
Ještě jednou si přečti toto:

Podmínkou pro společenství mezi věřícími je Janovi chození ve světle, ve kterém je Bůh; neboť Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy. Opačně pak je důsledkem chození v tomto světle společenství mezi věřícími ve společenství s Bohem (kap.1 v.5,7).
Při dodržení obou těchto podmínek pak krev Ježíše Krista očišťuje jednotlivce v uvedeném společenství chodícího ve světle od každého hříchu (kap.1 v.9). Odpouštění každého hříchu Bohem a očišťování od každé nepravosti se však neděje zcela automaticky, ale pouze tehdy když své hříchy vyznáváme a uznáváme sebe za hřešící (kap.1 v.9-10); samozřejmě za splnění dvou předcházejících podmínek, tedy chození ve světle Božím ve společenství s ostatními věřícími chodícími v tomtéž světle. Mít společenství s ostatními věřícími, tedy znamená zároveň mít společenství s Bohem a naopak. Chození ve světle pak neznamená “být zcela bez hříchu“, protože hřešícím, kteří chodí ve světle a mají společenství s ostatními věřícími chodícími v tomtéž světle – s Bohem, jsou hříchy odpouštěny a jsou také očišťováni od každé nepravosti, při uznávání svých vin a jejich vyznávání Bohu (kap.1 v.8-10). Slovo “každého (hříchu či nepravosti)“ je zapotřebí brát v souladu právě s uvedenými podmínkami. Jakého hříchu (či nepravosti) se to tedy netýká, vysvětlím později.
Protože již dříve bylo zmíněno, že věřící chodící ve světle se i tak hříchů dopouští a uznává se proviňujícím, Jan zmiňuje (snad právě proto, aby nedošlo k nedorozumění, že když je nám vše odpouštěno, neznamená to, že se můžeme považovat za “bez hříchu“), že věřící nemají hřešit (kap.2 v.1). O něco později to rozebírá poněkud více. Zmiňuje, že každý, kdo se dopouští nepravosti, jedná proti Božímu zákonu a že hřích je porušení tohoto zákona (kap.3 v.4). Dále vysvětluje, že kdo se hříchu dopouští je z ďábla (kap.3 v.8), že prostě nejde hřešit z Boha a máme-li naději, že budeme Bohu podobni, až se zjeví, pak usilujeme být čistí jako On je čistý (kap.3 v.3). Narozený z Boha jednoduše, dle tohoto měřítka, nemůže hřešit. Pokud hřeší, pak ne z Boha, nýbrž z ďábla. Tohle ukazuji proto, aby bylo zřejmé, že křesťan má usilovat být svatý (čistý od hříchu) a nedopouštět se jakékoliv nepravosti. Avšak je zřejmé, že jestliže je možno se dopustit hříchu a přitom také je možné tyto hříchy odpustit, pak to znamená, že nejsme ospravedlněni od svých hříchů jednou provždy do budoucna, ale že očišťování krví Ježíše Krista od nepravostí a odpouštění vyznaných hříchů Bohem se děje až následně po uznání našich provinění a jejich vyznání Bohu. A to za podmínek zmíněných již dříve.
Smírná oběť Ježíše Krista za naše hříchy (ale i za hříchy celého světa) (kap.2 v.2), jakkoliv již dříve jednou provždy obětovaná, nás smiřuje s Bohem tedy nikoliv předem, ale následně po našem provinění, po uznání provinění (a nejen to, ale i po uznání naší hříšnosti jako stavu člověka před Bohem) a vyznání tohoto provinění Bohu (kap.1 v.9; kap.2 v.1). A opět zase při splnění výše uvedených podmínek chození ve světle Božím, ve kterémž se uskutečňuje vzájemné společenství věřících a Boha. Jan nám také takto dodává jistotu, že i přes náš hříšný stav nám skrze spravedlivého Ježíše bude odpuštěno.

Amisrtep




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 08:47:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čau!

V tom případě jsem ti úplně nerozuměl. Nepamatoval jsem si, že tam těch případů máš víc.

Jde mi ale o to, že si nemyslím, že měl jan na mysli konkrétní skupiny a druhy hříchů - narozdíl od pozdějších kazatelů a vykladačů, co vytipovali 7 smrtelných hříchů. Myslím, že to je řečeno přímočařeji: hřích k smrti je ten hřích, který v dotyčném zabil Boží život, který se přece projevuje zápasem s hříchem. Živý křesťan totiž nechce hřešit, bojí se hřešit, a je mu to odporné.

Určitý problém mám taky s tímhle: Ve svém rozboru jsem jasně uvedl podmínky toho, kdy nás krev Ježíše Krista očišťuje. Také jsem uvedl v jakých případech tyto podmínky nejsou naplněny
Ve své branži znám například "odkládací podmínky čerpání úvěru" a myslím, že Boží přístup takto exaktní není. Ale snažím se pochopit, cos tím myslel.

Celkově si myslím, že Janův list je příkladem textu, který je třeba co nejméně vykládat. Jistěže člověk nemusí tomu všemu rozumět. Ale když hledám překlad do obecné češtiny, musím mít na paměti, že jde o co nejjednodušší pochopení čteného. Jakmile výklad vypadá nějak složitě, je nejspíš mylný. Obvyklý výklad, že je to komplikovaná polemika s bludnými učeními u mě taky neobstojí. Janův list je doklad Janovy snahy vyjadřovat se stručně a jasně jako Ježíš. Posluchač potřebuje rozumět srdcem a za pojmy nevidět žádné symboly, ale co nejjednodušší jejich materialistický výklad. Jako Ježíšova podobenství třeba.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 09:18:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, pirmine,

já taky nikde hříchy nekategorizuji na lehké, střední, těžké, závažné či méně závažné.... to hledej u jiných.
Dokonce jsem i zdůraznil, Janovo: že každá nepravost je hřích )ke smrti), ovšem je i hřích, který není k smrti. Pak jsem poukázal jaké hříchy má asi namysli, když mluví o hříchu k smrti. Ale opět nikde neříkám nic o konkretizování - pouze jak psal Jan (nenávist, nevíra, svůdcovství a svévole). Jak konkrétně se projevují v jednání člověka - to už jsem nerozváděl.  Bůh je samozřejmě shovívavý, ovšem jestliže svévolně hřešíme i po poznání pravdy .....

Ohledně tvého pohledu na výklad či nevýklad 1.Janova listu: Co jsi psal, platí pro mě obecně u celé bible. Je však dobré znát dobu, čas a místo, do kterých a ve kterých byl dopis psán, jinak se to změní, jak se tu někdy děje a já tomu říkám - duchařský blábol. 

Amisrtep 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 23:01:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ahoj Amirstep,

ty hříchy nekategorizuješ, ale měl bys tu kategorizaci hledat u samotného Pána Ježíše a Jeho apoštolů:

"Kdo mne tobě vydal, VĚTŠÍ hřích má." (Jan 19,11).

"proto těžší soud ponesete..." (Mt 23,14)

"ti vezmou těžší odsouzení" (Lk 20,47)

"vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali"(Jak 3,1)

Existuje větší a menší hřích, proto logicky také existuje těžší a lehčí odsouzení.

Z pomocného pohledu bychom mohli hovořit o těžších, středních a lehkých hříších, což lze tak vnímat i ve zkušenosti.
Rozlišovat jen těžké nebo lehké hříchy by nebylo přesné. Protože jsou hříchy i mezi těmito dvěma krajnostmi. Proto jsou tři kategorie plně dostačující.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pátek, 20. březen 2009 @ 09:22:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregory,

jde opět vidět, že máš potíže s výkladem slov. Nyní jsi použil kralický překlad, ale staročeštinu silně nezvládáš. Radím ti, přečti si raději ekumenický překlad.

Těžší soud (odsouzení), neznamená těžší hřích. A vůbec ne v tvém překladu větší hřích. Znamená rozsouzení toho, kdo nese větší podíl odpovědnosti na vině.

Ohledně J19,11: Opět to samé, větší vinu (podíl na vině) než Pilát, nese ten, kdo Ježíše Pilátovi vydal. Obě strany byly však nepřímo Ježíšem obviněni z podílnictví na stejné vině (chceš-li hříchu).

Takto probíhají i soudy. Rozsuzuje se podíl na vině, určují se různé míry trestu, avšak jsou vynášeny za stejné prohřešení.

Není větší či menší hřích, maximálně tak větší či menší závažnost hříchu. A v těchto případech se jedná také o motivy vedoucí k provinění nebo i o způsoby jakými bylo provinění provedeno. Proto má větší vinu židovská kněžská rada, než-li Pilát. Obě strany se však spolupodíleli na stejném zločinu (vině).

Jde opět vidět, že my dva hold písmo čteme asi jinak. Je to stejné jako v případě uzrčitého sporu, kdy byl Ježíš ukřižován. Ty tvrdíš, že ve čtvrtek, já hold v pátek.

Ne nemá smysl se asi dále přít. Nechám toho.

Amisrtep


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 20. březen 2009 @ 22:54:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Milý Amirstep,

kdyby byl Ježíš ukřižován v pátek, jak by mohl být v srdci země tři dny a tři noci? Propočítej si to. Nevyšlo by to, ani kdyby jsi počítal jen částečné noci.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 20. březen 2009 @ 23:02:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Milý Amirstep, zítra se podívám, jak je to v řečtině.

Každopádně existuje větší či menší hřích. Když někoho někdo zabije, je to mnohem větší hřích, než když mu dá facku. A když má pouze agresívní myšlenky, je to ještě menší hřích než facka, přestože je to Pánem hodnoceno stejně jako vražda.

Jenže to je jen vnitřní hodnocení. Každé malé dítě musí uznat, že jasou stupně v rovnici: Vražda - facka - zlá myšlenka.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Jan (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 21. březen 2009 @ 21:38:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Gregu!

Den ve Starém zákoně začíná už po západu slunce. Pán Ježíš byl ukřižován v Pátek, ve tři hodiny zemřel, jak je shodně popsáno v evangeliích.

(Mk 15,42)
A protože už nastal večer a byl den připravování (to jest den před sobotou),

(L 23, 54-56)
(A byl den připravování a začínala sobota.)
Přidaly se také ženy, které s ním přišly z Galileje, a podívaly se na hrob a na to, jak bylo pochováno jeho tělo.
Když se pak vrátily, připravily vonné látky a masti, ale v sobotu podle přikázání zachovaly klid.

Tedy v pátek zemřel, v sobotu ležel v hrobě a po západu slunce začínala už neděle. V neděli ráno za svítání byl už vzkříšen.

Celkem se tedy jedná od jeho smrti po vzkříšení o tři dny.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 24. březen 2009 @ 22:53:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Oko,

já nemám problém s třemi dny. Písmo však hovoří také o třech nocích. A v tom případě ti to nevychází ani při nejlepší snaze...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.l (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Středa, 25. březen 2009 @ 10:44:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Gregu, píšeš:

//já nemám problém s třemi dny. Písmo však hovoří také o třech nocích. A v tom případě ti to nevychází ani při nejlepší snaze...//

Ono to nevyjde, ani když bys počítal se čtvrtkem, protože pokud bys počítal i čtvrtek jako první den, vyjde ti třetí den jako sobota. Pokud počítáš noce, jako první ze čtvrtka na pátek, pak ti jako třetí noc vyjde ze soboty na neděli. V tom případě by ježíš vstal až ve čtvrtém dni...

Matouš však píše (zkracuji):

o Ježíšových předpovědích:
(12,40)  Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
(16,21)
  Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.
(17,22.23) 
Když byli spolu v Galileji, řekl jim Ježíš: „Syn člověka bude vydán do rukou lidí; zabijí ho, a třetí den bude vzkříšen.“
(20,18.19)  „Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům, aby se mu posmívali, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude vzkříšen.“


o dni přede dnem ukřižování:
(26,17-25) Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“ On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: „Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka.“ Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka. Navečer usedl s Dvanácti ke stolu, a když jedli, řekl jim: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.“  Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad to nejsem já, Pane?“ On odpověděl: „Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí. Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!“ Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: „Jsem to snad já, Mistře?“ Řekl mu: „Ty sám jsi to řekl.“
(26,30.31) Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. Tu jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.‘ Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“
(26,47) Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.

o dni ukřižování:
(27,1) Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
(27,45-50) V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“,to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“ Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“ Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.
(27,57-61) Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům. Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali. Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel.

o dni po dni ukřižování:
(27,62-65) Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘  Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“ a Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“  Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.

o dni vzkříšení:
(27,1-6) Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, odvalil kámen a usedl na něm. Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci byli strachem z něho bez sebe a strnuli jako mrtví. Anděl řekl ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.
Především si všimni, že Ježíš dal znamení Jonášovo (3 dny a 3 noci). Zároveň však také řekl, že bude vzkříšen třetího dne. Ale třetího dne po čem? Po svém ukřižování? Nikoliv, v žádném případě. Jedná se o třetí den po dni, ve kterém má být vydán do rukou lidí – starším, velekněžím a zákoníkům. Kdy se tak stalo? Noc přede dnem ukřižování. To je ta první noc. Po této noci byl ve dne Ježíš souzen, odsouzen a zabit. To je první den. Po druhé noci, následující den po ukřižování, si veleknězi a farizeové vyžádali na Pilátovi hlídku Ježíšova hrobu. To je den druhý. Další den ráno, po třetí noci, vstal Ježíš z mrtvých. No a to je třetí den. Nic složitého.
Jde jen o to si nemyslet, že tři dny a tři noci znamená, že Ježíš měl být tři dny a tři noci v záhrobí (po svém ukřižování). Výraz „srdce země“ v tomto případě neznamená záhrobí! Jedná se o obraz. Byl prostě v moci lidí a ďábla, tak jako byl Jonáš v moci mořské obludy.
Nic tedy světoborného a složitého. Všimni si jen, co podtrhuji v biblickém textu a vypočítáš si tři noci a tři dny.
Amisrtep



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 25. březen 2009 @ 18:52:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Amirstepe,

ale ano, s ukřižováním ve čtvrtek to vychází naprosto přesně. Židé ve počítají i část dne, jako celý den.

Takže :

Čtvrtek do setmění je počítán jako celý první den.

Od setmění ve čtvrtek do setmění v pátek je druhý den.

Od setmění v pátek do setmění v sobotu je třetí den.

A pak už následovala pouze poslední, třetí noc, protože čtvrtý den již nenastal. Kristus byl vzkříšen před rozbřeskem.

Přičemž první noc byla ze čtvrtka na pátek, druhá noc z pátku na sobotu a třetí již zmíněná noc byla ze soboty na neděli.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad p (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 08:34:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ach jo, Gregorie,

neříká snad Písmo, že Ježíš vstane třetího dne? Pokud by byl Ježíš ukřižován ve čtvrtek - 1.den, pátek 2.den, sobota 3.den..
A jestliže je den u židů počítán od setmění do setmění následujícího dne - pak dle tebe, byl vzkříšen dne čtvrtého. Ačkoliv rozdělujeme kalendářní den na noc a den, je nutno zachovat den jako celý. Jinak o vzkříšení před rozbřeskem v písmu ani ťuk. Jediný Jan zmiňuje, že Marie Magdalská šla k hrobu, ještě když byla tma. To ovšem neznamená, že k němu došla ještě před rozbřeskem. "Ještě tma" také nemusí znamenat temnou tmu, ale šero, tedy že bylo ráno, ale ještě ne jasný den. Nakonec se divím, že se nějak nepodíval do kraličtiny. Tobě nevadí, že ti to neladí s jinými evangeliemi?

Amisrtep


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výkl (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 19:01:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Amirstepe,

pro přesnost sem překopíruji zdroj, ze kterého čerpám. Jde o spis Dave Hunta uveřejněný na stránkách Nezávislého kresťanského zhromaždenia v Bratislave s názvem "Jak blízko jsme".


Normal 0 21 <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:"Kasse UltraCE"; mso-font-alt:Arial; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; mso-layout-grid-align:none; punctuation-wrap:simple; text-autospace:none; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} p.MsoFooter, li.MsoFooter, div.MsoFooter {margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; tab-stops:center 235.15pt right 470.3pt; mso-layout-grid-align:none; punctuation-wrap:simple; text-autospace:none; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> DATUM I DEN PŘEDPOVĚDĚNÉ.          Den a rok Kristova ukřižování má vrcholnou důležitost. Není  to námět spekulací. Přesný den a čas - právě tak, jako způsob smrti  musel být předpověděný zcela přesně. Podívejme se ještě zpět, jak  se to stalo. Rabíni plánovali Jeho zatčení po měsíce. Jak se tak blížilo vyvrcholení Velikonoc, dohodli se že proti Ježíši neudělají nic až do konce svátků. Navzdory jejich rozhodnutí, bude Ježíš zatčený na sváteční den přípravy Beránka, protože tak proroci předpověděli!  Rabíni museli být nadmíru opatrní, protože lid byl pevně s Ježíšem. Vzkříšení Lazara pár dní dříve Jerusalém vzrušilo. Tento zázrak který se nedal popřít, byl jedním z důvodů, proč se takový dav sešel a proč prohlašovali Krista za Mesiáše. (Jan 12:17-19) Tento  dav by netoleroval proti Němu jakýkoliv nepřátelský čin! Pokus  zatknouti Krista během svátků by býval byl velmi nebezpečný. A tak  rada moudře rozhodla odložit Jeho zatčení (Matouš 26:5). A přesto On musí být ukřižován přesně na tento sváteční den,  roku AD 32, aby se naplnilo proroctví! A tak se to stane. Přesto že  Jerusalému po určitý čas vyhýbal, nyní, kupodivu jej Ježíš  navštěvuje každý den. Zde byla ta vzácná příležitost -a Jidáš ji  okamžitě využil. Rabíni změnili názor, když jim navrhnul osamělé místo, stranou toho přátelského davu, který Ho denně obklopoval.                   KRISTUS, NÁŠ BERÁNEK, JE ZABITÝ ZA NÁS.          Jak se to událo: Středou večer začal Nisan 14. Celá perioda  příštích 24 hodin, která končila ve čtvrtek večer, byla tradičně  nazývána Prvním Dnem Nekvašených Chlebů. To byl den, kdy se zabíjel  Velikonoční Beránek. Tato velmi důležitá událost se musela stát  "v podvečer" Nisanu 14, což byla krátká doba před západem slunce ve  čtvrtek.  Samotné jídlo bude následovat tuto noc, počátek Nisanu 15,  kterým také začínal Svátek Nekvašených Chlebů. První a poslední den  těchto ročních oslav byly "vysoké šábesy," během kterých se žádná  práce vykonávat nesměla.     Krátce po západu slunce, kterým začínal Nisan 14, počali  učedníci připravovat Horní Pokoj pro večeři  Velikonočního Beránka, která se měla odehrát příštího dne večer!  Bylo zcela samozřejmé, že když tam připravovali večeři pro druhý den, že tam pojedí tu dnešní večeři také! A tato dnešní večeře se ukázala být "Poslední Večeří"  s jejich Pánem, i když je to ani ve snu nenapadlo! Příští večer, na  který se vlastně chystali, bude už Kristovo tělo v hrobě!   Proč - tedy - řekl Ježíš, když se posadili společně k této středeční večeři: "Velice jsem toužil s vámi jíst tohoto beránka  dříve, nežli budu trpět." Učedníci to nepochybně chápali tak, že On hovoří o večeři, která měla být na druhý den večer, kdy všechny  přípravy budou kompletní. Namísto toho, Ježíš ve skutečnosti uvádí nový "Velikonoční  svátek," který bude slavený týdně - ne ročně - a ne jako vzpomínka na odchod z Egypta, ale jako památka na Jeho oběť na kříži! A proto také, každou neděli - v den Jeho vzkříšení - učedníci lámali  a jedli chléb, (Skutky 20:7, 1 Korint. 16:2) jako symbol Jeho těla  a pili společně z číše vína jako symbol Jeho krve. Tak činili na vzpomínku oběti Jeho těla a krve za hříchy světa. A i my dnes pokračujeme v této vzpomínce, "dokud se nevrátí." (1Korint. 11:26)            Ježíš měl své důvody pro slavení velikonoční oslavy o jeden  den dříve - důvody, které učedníci nechápali. Jak už jsme dříve  poznamenali, Kristovo ukřižování muselo být uskutečněné v tu  přesnou chvíli, kdy Velikonoční beránek byl zabíjený ve všech  domácnostech Israele a pečený, aby byl tu noc sněděný. Ve  skutečnosti bylo to přesně tu dobu kdy On zemřel "jak odevzdal  svého ducha do rukou Otce"....                            ŽÁDNÁ OMLUVA PRO NEVÍRU NEEXISTUJE....           Není pochyb o tom, že Kristus byl naplněním "velikonočního  beránka." Písmo říká: "Proto slavme velikonoce ne se starým kvasem, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy!" (1 Korint. 5:7) Udělejme souhrn všeho, co jsme poznamenali ohledně velikonočních  oslav a Kristův vztah k těmto:  Ovečka byla vybrána ze stáda v den  Nisan 10. a pozorována až do Nisan 14,  aby bylo jisté, že je bez poskvrny. Ten den byla zabita mezi třetí a šestou hodinou. Potom  upečená v tu stejnou noc. (Exodus 12:1-8) Jak už jsme poznamenali,  Nisan 10. A.D. 32,  padnul na neděli 6. dubna.  Den, kdy Ježíš byl oslaven jako Mesiáš jerusalémským davem a Nisan 14. padl na  čtvrtek desátého dubna.   Během těchto čtyřech dnů zůstal Ježíš v Jerusalémě úmyslně  a byl Israelem pozorovaný tak, jako byla zkoumána obětní ovečka, aby se zjistilo, zda nemá nějakou vadu.... Aby splnil starozákonní "typ," Mesiáš musel být obětovaný ve stejné době, kdy byly  obětované ovečky v israelských domácnostech! A tak se stalo. Od poledne až do 3 hodin odpoledne visela nad městem nadpřirozená temnota v době, kdy Ježíš visel na kříži. A proto to bylo krátce po 3 hodině, "večer" Nisanu 14, když obětní ovečky byly zabíjeny po Israeli, když Ježíš "zvolal silným hlasem, Otče, do Tvých rukou skládám svého ducha," a pak jej propustil. (Lukáš 23:46)           Ježíš neumíral slabostí, jak tak Jeho život odtékal krví, ale  "zvolal silným hlasem". On kdysi řekl:"Mám moc položit svůj život, a mám moc si jej opět vzít!" Když se skončila Jeho práce na kříži,  Ježíš zvolal triumfálně:"Dokonáno jest!" Dluh, požadovaný Boží spravedlností, byl plně zaplacený....  Kromě toho starozákonního "typu," proroctví také vyžadovalo, aby zemřel v tom určitém čase. Tu první noc beránka, Mojžíš, když vysvětloval oběť tolika ovcí "ovci pro každou rodinu" řekl něco, co  se muselo zdát podivné: "A budete ji držet až do 14 dne toho stejného měsíce. Potom celé shromáždění Israele ho ten večer zabije" Exodus 12:6. (Pozn. překlad.: Ekumenický překlad české Bible má - jako většinou - špatný překlad. Kralická Bible to podává  správně). Jistě že bylo zabito možná tisíce beránků, ale Mojžíš  říká "zabijete ho." Zde bylo proroctví jasně prohlášené, ale zcela Israelem nepochopené, že se jednoho dne beránek -"Beránek Boží" - stane naplněním velikonočního beránka. A co více: Tento Beránek bude obětovaný celým národem Israel - za hříchy světa. A tak se to  stalo přesně na rok, den a hodinu jak bylo předpověděno Mojžíšem,  Danielem a Zachariášem. Ti, kteří odmítají Ježíše Krista jako Mesiáše a Spasitele - dělají tak navzdory nevyvratitelným důkazům a na vlastní odpovědnost. Nemají omluv...                   Veliký Pátek? Na to zapomeň !  "Bylo před velikonočními svátky" ....... "a když skončila  večeře"..... (Jan 13:1 a 2) ...."Poněvadž byl  den přípravy, a těla nesměla přes šábes zůstat na kříži (tento šábes byl velikým svátkem),  požádali Židé Piláta, aby" ....... (Jan 19:31). Pozn. překlad.: Text podle řeckého originálu - ekumen. Bible nesleduje  přesně originál.  "Jak začal rozbřesk prvního dne týdne"...... " a hle, nastalo  veliké zemětřesení; jelikož anděl Páně .... odvalil kámen hrobu  a usedl si na něm".... (Matouš 28:1, 2 - podle řeckého textu).          Budete-li číst pouze povrchně, popis událostí těchto důležitých dnů od Nisan 10-14 v Písmu se zdá vykazovat kontradikce.  Pakliže nemáte přesné porozumění toho, co se odehrálo, Matouš,  Marek a Lukáš se zdají říkat, že Ježíš slavil velikonočního beránka  ( hebrejsky "pecach," řecky "pascha," anglicky "Pasover") tu  poslední noc, se svými učedníky:           Prvního dne svátků Nekvašených Chlebů, přišli učedníci za Ježíšem a ptali se:"Kde chceš, abychom Ti připravili velikonoční  večeři? On pravil:"Jděte do města k jistému člověku a povězte mu:  Mistr vzkazuje,  že čas je nablízku; budu jíst u Tebe se svými  učedníky velikonočního beránka. A učedníci učinili, co přikázal  a připravili vše na večeři beránka. Když přišel večer, usedl s těmi  dvanácti u stolu.  (Matouš 26:17-20, Marek 14:12-17, Lukáš 22:7-15).          Pochopitelně, jestliže Ježíš a Jeho učedníci slavil večeři  beránka tu noc zrady a zatčení, potom velikonoční beránek musel již  být zabitý to odpoledne. Pakliže tomu bylo tak, potom Jeho smrt nenastala ve chvíli zabíjení velikonočních beránků. Ale my víme že musela, a také se tak stalo.. Výše uvedené verše potřebují vysvětlení. Na příklad "večer" znamená někdy pozdní odpoledne, jindy časnou noc. Jak už jsme se zmínili a vysvětlíme později podrobně, přestože svátek Nekvašených Chlebů počal na Nisan 15, kdy se jedl beránek - Nisan 14, kdy se připravovala večeře a zabíjel se  beránek, byl také časem Nekvašených Chlebů. (pozn. přečti si tuto větu několikrát, až pochopíš obsah!)    Verše, které nejsou jasné, je nutné chápat v souladu s těmi,  které jasné jsou. A my máme mnoho jasných prohlášení, že velikonoční beránci byli zabiti to odpoledne po Poslední večeři  v době ukřižování. Všechna evangelia v tomto souhlasí...               KDY BYLA "POSLEDNÍ VEČEŘE" A KDY UKŘIŽOVÁNÍ?         Marek píše: A když už nastal večer (slunce začalo zapadat), a potom co Ježíš zemřel, byl to totiž den přípravy (velikonočního  beránka, to znamená den před svátkem (šábesem= prvním dnem svátku  Nekvašených Chlebů, který počal při západu slunce) potom, co byl zabitý beránek, Josef z Arimatie přišel odvážně před Piláta, a požádal o vydání těla Ježíše. (Marek 15:42-43) Lukáš souhlasí: A ten den byl den přípravy a veliký šábes se blížil (23:54). Jan to podává ještě podrobněji: Od Kaifáše vedli Ježíše do soudního paláce ..... oni sami do paláce nevešli, aby se neposvrnili - a mohli jíst beránka (to znamená, že ho ještě nejedli!) .... Byl den přípravy před svátky  velikonočními .... Židé proto požádali Piláta .. .těla nemohla zůstat  přes šábes na kříži. (tento šábes byl vysokým svátkem, to je První Den Nekvašených Chlebů - Jan 18:28, 19:14,31)           Jak už jsme viděli v poslední kapitole, velikonoční beránci  byli zabíjeni v ten čas kdy Kristus - Beránek Boží, který splnil všechny relevantní typy Starého Zákona, zemřel na kříži. Jak tedy mohl Ježíš slavit a jíst beránka ten večer před tím? Nejedl!  "Poslední Večeře se odehrála den před ukřižováním - ale nebyl to svátek beránka! Tento, tak často přehlédnutý fakt je jasný, když  čtete Jana, který je trochu přesnější.   Zatím co druhá evangelia píší o "šábesu" který se blížil, Jan  vysvětluje že "šábes", který počal při západu slunce dne, kdy byl  Kristus ukřižován, byl "velký" den. Jinými slovy: Nebyl to obyčejný  šábes, den který přichází po pátečním západu slunce! Byl to, ve  skutečnosti První Den Nekvašených Chlebů (Nisan 15), ve kterých  první a poslední den byly zvláštními "šábesy", během kterých nesměla být prováděna žádná práce. (Exodus 12:14-16)          Jan také osvětluje fakt, že "Poslední Večeře," nebyla ve svátek beránka: "Nyní, před velikonočními svátky," (před večeří beránka) Ježíš věděl, že Jeho hodina přišla.  Když se skončila večeře, ďábel .... aby Ho zradil.  A tak "Poslední Večeře" se udála noc před svátkem večeře beránka. Jak se to mohlo odehrát "Prvního dne Nekvašených Chlebů a "před svátkem beránka?" Technicky svátek a večeře beránka začal Nisan 15 až "po západu slunce" Nisan 14,  (beránek byl zabit před západem, upečený a sněděný tu noc, dny Nekvašených Chlebů se počítaly od Nisan 14, protože se nekvašený chléb začal jíst "večer, od 14 dne měsíce. (Exodus 12:18). Přesto že  to byly dva odlišné svátky, Velikonoce a Svátky Nekvašených Chlebů byly považovány za jeden, jak se překrývaly. Velikonoční beránek, ač "připravený" (zabitý a pečený) před západem slunce na Nisan 14,  byl sněděný až večer, to je Nisan 15.            Který den v týdnu byl Nisan 14? Zatím co nazýváme Nisan 10.  nedělí, začal v sobotu po západu slunce, když skončil šábes.  Nezapomeň,, že židovský den začínal západem slunce. Tak Nisan 11  začal při nedělním západu slunce , dvanáct v pondělí, třináct úterý  a Nisan 14, den přípravy počal ve středu při západu slunce.  "Poslední Večeře" tedy proběhla ve středu v noci, na počátku Nisan  14, který byl dnem příprav. Následující odpoledne, "večer" Nisan  14, byl zabit beránek těsně, před západem slunce. Kristus byl na  kříži a "vypustil svého ducha" v tu stejnou dobu ve čtvrtek  odpoledne.  Čtvrtek a ne Veliký Pátek? Ano. Páteční ukřižování neodpovídá  faktům. Nejenom proroctví, ale také typy Starého Zákona musely být  splněny. Jeden z těchto, známý jako "znamení proroka Jonáše,  vyžadoval, aby Ježíš byl v hrobě "tři dny a tři noci.                   TŘI DNY A TŘI NOCI..            Zřejmě, pakliže byl Kristus ukřižovaný v pátek, nemohl v  žádném případě ztrávit tři dny a tři noci v hrobě do neděle ráno!  Ověřit si tuto skutečnost je jednoduché. Co zbylo z pátku, lze  počítat jako jeden den. Celá sobota je den dva. Noci pátku a soboty  jsou dvě. Tak je tato perioda kratší o jeden den a jednu noc......  I kdybychom počítali těch pár minut nedělního rána jako třetí den, stále by scházela jedna noc. Kromě toho - neděle se nedá počítat vůbec, jelikož je nám jasně řečeno, že anděl odvalil kámen "jak  počal rozbřesk prvního dne týdne." (Matouš 28:1) V té době byl hrob již prázdný, protože Kristus vstal z mrtvých nějakou dobu před východem slunce. Jak dlouho před - Bible neříká.          Kdyby bývalo Písmo uvádělo "tři dny," potom páteční  ukřižování by odpovídalo tím, že by se počítala každá část dne za celý den. Kdyby Kristus byl ukřižovaný před západem slunce v pátek,  byla by to část dne, který počal ve čtvrtek při západu slunce a končil pátečním západem. Druhý den by byl od pátečního západu slunce do sobotního západu. Třetí den potom by začal západem slunce v sobotu. Ale Bible je  přesná ve své řeči "tří dnů a třech nocí!" Toto se odvozuje od prožitku Jonáše (Jonáš 2:1) A Ježíš se k tomu hlásí (Matouš 12:39-40, Lukáš 11:29). Toto nemůže být splněné pátečním ukřižováním! Navzdory tomuto jasnému omylu, římsko-katolická církev trvá na mýtu ukřižování na "Veliký Pátek."  Řím si vybudoval mnoho ze svého rituálu a dogmat na tomto falešném tvrzení. Teď ovšem je už příliš pozdě měnit svou povídku. Už v tomto samotném faktu je vidět dostatek důkazů o "výrobě" výmyslů, a možné pochyby překryje vlastními dogmaty a pohrůžkou  exkomunikace.  A co se dá říci o Protestantech, kteří - miliony  z nich - se ochotně drží lži "Velikého Pátku" a mají speciální  oslavy  každý rok?       A vůbec: Záleží na tom? Nehádáme se tu o nic? Ne, nehádáme!  Den ukřižování Krista je absolutně důležitý! Kristus prohlásil, že  bude tři dny a tři noci v hrobě. Pakliže je tam neztrávil - potom  lhal! Ale to není ještě vše. Jak už jsme viděli, aby splnil  proroctví, Ježíš musel zemřít ve stejnou dobu, kdy  umírali beránkové po celém Israeli - a On také zemřel! Tato nutnost  rozhodla o dnu Jeho ukřižování....                 A CO UKŘIŽOVÁNÍ VE STŘEDU?         Někteří scholastikové tvrdí, že Kristus byl ukřižovaný ve středu. Jelikož to bylo pozdě odpoledne kdy zemřel, ten den nepočítají. A tak středeční, čtvrteční a páteční noci dávají  dohromady tři noci a čtvrtek, pátek a sobota pak tři dny. Tím  dokládají, že Kristus musel vstát z mrtvých v "motze shabbat," na konec šábesu před západem slunce v sobotu. Tato teorie "nesedí"  z několika důvodů:   Za prvé, Písmo jasně informuje, že anděl odvalil kámen aby  ukázal prázdný hrob "velmi časně ráno (neděle), při východu slunce.  To je Marek 16:2. Proč tento nebeský posel čekal tak dlouho, když tedy Kristus vstal minulé odpoledne? Proč neodvalil kámen před  západem slunce v sobotu aby ukázal, že hrob je prázdný - pakliže  prázdný byl? A proč římští vojáci ještě hlídali hrobku, pakliže  anděl odvalil kámen v neděli ráno? Jestliže tři dny a noci uplynuly  den před tím odpoledne, Ježíš mrtvý od středečního odpoledne, proč  ještě hlídat ten hrob?                Vojáci by tak neučinili. Měli specifický  rozkaz hlídat hrob "do konce (třetího") dne (Matouš 27:64), to je  dobu, během které Kristus prohlásil že z mrtvých vstane. Až tato doba přejde, necháme učedníky, ať si tělo ukradnou - co na tom  potom záleží?  I kdyby vojáci zůstali jednu noc navíc, určitě by přísahali,  že tělo zmizelo až po těch třech dnech - příliš pozdě prohlašovat  zprávy o vzkříšení. Ale taková zpráva nebyla nahlášená. Lze tudíž  udělat závěr, že ta "tří-denní" perioda neskončila až při východu  slunce v neděli!           Naskýtají se další otázky. Pakliže byl Ježíš položený do hrobu ve středu odpoledne, proč ty dvě Marie čekaly až do nedělního rána aby pomazaly Jeho tělo? (Matouš 28:1) V tomto případě by Svátek Nekvašených Chlebů a následující šábat, by začal při západu slunce ve středu. Mezi západem ve středu do západu čtvrtka by byl speciální šábes - první den Svátků Nekvašených Chlebů a potom by následoval normální pracovní den - pátek, ve kterém by bylo možné tělo pomazat. Neplýtvalo by se časem a nevznikalo by nebezpečí  časného rozkladu těla. Čas byl zde důležitý - tak proč čekat? Nějak  to nehraje......            Pouze v případě, že byl ukřižován ve čtvrtek, mohly se  vyskytnout dva šábesy za sebou (vysoký, speciální šábes prvního dne  Svátku Nekvašených Chlebů od čtvrtka večer do pátku večer,  následovaný normálním šábesem od pátku večer, do soboty večer), což  zabránilo ženám jít k hrobu dříve, než v neděli ráno.. Byla to pravděpodobně chyba neuvědomění si, že byly dva šábesy za sebou, která zapříčinila římsko-katolické prohlášení pátečního ukřižování. Nepochybně se domnívali, že šábes, který následoval po Kristově  smrti, byl obyčejným sobotním šábesem, zatím co ve skutečnosti to  byl šábes Svátků Nekvašených chlebů, po kterém byl normální sobotní  šábes..... Byl to běžný omyl, který se může stát, když se nevyšetří  všechny okolnosti. To ovšem není omluva pro církev, která se  vychloubá svou neomylností a vyžaduje své členy, aby přijímali její  dogmata bez otázek!             Josef z Arimatie měl dosti času v den ukřižování - než začal  speciální šábes - k nakoupení plátna,  (Marek 15:46) ve kterém zabalil Ježíšovo tělo, než ho položil do hrobu. I ženy měly čas  nakoupit koření, které potřebovaly a připravit ho před začátkem zvláštního šábesu. Tak byly připraveny navštívit hrobku ihned po skončení sobotního šábesu. Buď nevěděly o tom, že Nikodém nakoupil  50 kilogramů koření, které s Josefem z Arimatie dali do plátna, jak  tak tělo balili, a nebo se jim to zdálo být nedostatečné. Zde je  svědectví Lukáše:  Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje šly za ním; viděly  hrob a to, jak bylo tělo pochováno. Potom se vrátily, aby  připravily vonné masti a oleje. Ale na šábes odpočívaly, podle  přikázání....... Prvního dne týdne, za časného jitra přišly k hrobu  s vonnými mastmi které připravily (pravděpodobně pozdě do noci, když skončil druhý šábes)  Lukáš 23:55, 24:1...                   ASTRONOMIE JAKO SVĚDEK.     Když zkoumal proroctví Danielových 70 týdnů, Sir Robert Anderson konsultoval "Astronomer Royal" (hlavní astronom) při Královské Observatoři Greenwich, v Anglii. Astronomické kalkulace tohoto experta ukázaly, že v roce AD 32,  Nisan 14 byl od středy  večer do čtvrtka večer. Už jsme poznamenali dříve, že tomu tak být  muselo, aby to hrálo s biblickou verzí. Jedno závisí na druhém. Je určeno, že Ježíšův triumfální vjezd do Jerusaléma se udál v neděli. Aby se naplnil  biblický typ, musel to být Nisan 10. jak už jsme uvedli že tento den byli beránkové vybráni ze stáda pro pozorování až do dne velikonoc. Další 4 dny nás zavedou do Nisan 14, kdy byli zabiti, který se ukázal být čtvrtkem. Z tohoto a i dalších důvodů uvedených  dříve, musel Kristus být přibitý na kříž ve čtvrtek kolem poledne  a zemřít krátce po třetí hodině odpoledne.          Shromáždění rady Israele skutečně zabili svého Mesiáše  - Velikonočního Beránka, aniž by si uvědomili, co udělali. V lásce  a odpuštění Kristus prosí, zatím co visí na kříži:"Otče, odpusť  jim, protože oni nevědí, co činí." (Lukáš 23:34)  Přepočítejme  si, ještě jednou "dny a noci," které On byl "v srdci země" teď,  když víme podle typu, proroctví a astronomických kalkulací přesnou  dobu, kdy Ježíš zemřel:             Ve čtvrtek, po tom co Ježíš zemřel, zbývaly ještě téměř tři hodiny do západu slunce - ty jsou počítány jako den 1.  Pátek a sobota jako den 2 a 3. Čtvrteční, páteční a sobotní noci jsou také tři. Po těchto třech dnech a třech nocích Kristus vyšel  z hrobu někdy před nedělním rozbřeskem. Okamžitě, nebo krátce potom anděl odvalil kámen, aby svět mohl vidět prázdný hrob.... Co společného, má toto všechno s Rapture a Druhým Příchodem? Dává nám to další důkazy o důležitosti proroctví a přesnosti, s  jakou se tato naplňují. Když tomu tak bylo v minulosti, potom si  můžeme být jisti, že příští události, spojené s příchodem Ježíše  Krista, nám přinesou stejně přesné splnění předpovědí do posledního  detailu v budoucnosti.  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE ( (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 19:13:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Omlouvám se, zase se to slilo do jednoho útvaru...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE ( (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pátek, 27. březen 2009 @ 06:36:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Gregu,

teď se sem vždy jen na chvíli koukám, málo času.
Prosím tě, když tak to uprav a přesuň sem: http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=9337&mode=nested&order=0&thold=0

Já si to vytisknu a přes víkend přečtu.

Amisrtep


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Jan (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 21. březen 2009 @ 22:02:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Jako další příklad stupňovitosti hříchů bych mohl jmenovat např. :

1) Dokonané cizoložství

2) Onanie s pornografií

3) Prostá onanie

4) Nečisté sexuální myšlenky a pohledy.

Přestože myšlenka na cizoložství je již cizoložstvím v srdci, rozhodně za ni není těžší odsouzení než za skutečně vykonané cizoložství.


Předem se omlouvám za použitý příklad. O tomto druhu hříchů se v křesťanstvu (raději) příliš nehovoří.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Jan (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 22. březen 2009 @ 14:51:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregu napsál si pod sebou tyto komentáře:Milý Amirstep, kdyby byl Ježíš ukřižován v pátek, jak by mohl být v srdci země tři dny a tři noci? Propočítej si to. Nevyšlo by to, ani kdyby jsi počítal jen částečné noci.
Milý Amirstep, zítra se podívám, jak je to v řečtině.Napsál jsi to včera, můžeš se prosím pohlubit jak je to napsáno v řečtině? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 25. březen 2009 @ 18:18:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ahoj Kjubik,

žel, pracuji 30 dní v týdnu 12-13,5 hodiny denně, takže odpovídám se zpožděním.

Žádný "velký pátek" samozřejmě v řečtině neexistuje. Pojem "pátek" ani řečtina nezná. Jde o pohanský název mnohem mladšího původu.

V Jan 19,14 je v originále toto:"a bylo připravování (přichystávání) před Paschou"

Není tam řeč ani o pátku ani o sobotě.






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.l (Skóre: 1)
Vložil: noname (cnemo@seznam.cz) v Středa, 25. březen 2009 @ 19:24:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Gregu.
"žel, pracuji 30 dní v týdnu"   No jo, to pak vysvětluje mnohé  . . . . :-))))
 Gregu, prosím tohle ber s humorem, nechytám Tě za slovo. Avšak musím dodat, že tvé počítání času i některé další vysvětlování považuji řekněme, za poněkud zmatené.
Honza


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 18:35:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Milý Noname,

:-))))

no vidíš, to je důkaz, když se píše ve spěchu a v únavě.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.l (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 25. březen 2009 @ 22:34:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Taky mi přijde dívné prácovát 30 dní v týdnu. :) To musíš být hodně unaven. Dále píšeš Žádný "velký pátek" samozřejmě v řečtině neexistuje. Nechtěl jsi napsát že v novozakonní řečtině  nexistuje "velký pátek"? Pokračuješ Pojem "pátek" ani řečtina nezná. Odkud pramení tato jistota, četl jsi i nějaké jiné pisemnosti z této nebo dřívější doby kromě NZ kde by pátek nebyl uveden? Dále píšeš Není tam řeč ani o pátku ani o sobotě. A je tam nějaká zmoňka o ukřižovaní, že proběhlo ve čtvrtek jak uvadíš? Děkují pokud si najdeš čas na tyto odpovědi a přeju ti hodně zdaru v náročné prácí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 21. březen 2009 @ 23:01:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Amirstep,

žel pro tebe, slovo "větší hřích má", je komparativ k "megas" a má tedy význam skutečně, jak překládají kraličtí - tedy VĚTŠÍ.

To, co jsi psal ve svém komentáři jsou pouze výmysly. Prostě tam má být "VĚTŠÍ HŘÍCH." Hříchy jsou prostě větší a menší. Také trest za ně je a bude odstupňovaný (spravedlivě). Proto se mluví o těžším odsouzení - logicky jsou tedy stupně i zde.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 22. březen 2009 @ 12:57:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Mimo jiné, řecké slovo překládané kralickými jako "větší" (Jan 19,11) je zcela stejné slovo (meizon), jako ve verších (Mt 23,14 // Lk 20,47 a Jak3,1) pro slovo "těžší".


]


Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Středa, 18. březen 2009 @ 22:21:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Gregu,

snad se mnou budeš mít víc trpělivosti než s Olinem.:-) Petr svůj článek předložil jako jakýsi komentář k jednomu tvému komentáři, kde píšeš:

chození ve světle, znamená žití v naprostém oddělení pro Boha, v totálním oddělení od ducha tohoto světa a od všeho světského, kdy se člověk zabývá pouze svou prací, modlitbou a Slovem Božím a činěním Boží vůle (= příslušná služba v Těle Kristově).

Osobně oddělení od světa, ke kterému Písmo vyzývá dost často, chápu v duchu výroků o nemožnosti sloužit dvěma pánům (Bohu a mamonu) a o ukládání pokladu v nebi a ne na zemi. Není mi moc jasné, co myslíš tím "činěním Boží vůle", ale z tvého popisu to vypadá tak, že by se člověk měl vzdát všech radostí, které svět nabízí. Vzdát se nepoužívám ve smyslu nevázat, nestavět na nich svůj dům (byla by to stavba na písku). Abych byl konkrétní: neměl by třeba číst tzv. světskou litraturu, chodit do kina, divadla či na fotbal. Zřejmě by se neměl zajímat o politiku a případně chodit k volbám. Jak to tedy myslíš?

V takovém případě máme dokonalé společenství s Pánem a jsme naplněni Jeho Duchem nejen ve svém lidském duchu, ale také v celé duši i srdci. Jsme prosti hrubých (= těžkých a středních) hříchů, které by toto společenství ihned ukončily.

Hovoříš o různých kategoriích hříchů (těžké, střední a lehké). Předpokládám, že nad těžkými stojí ještě hřích proti Duchu svatému. Odkud takové členění bereš? Za lehký hřích označuješ hřích na úrovni myšlenek a slov. Ale Kristus přece řekl, že již chtivý pohled na ženu (myšlenka) je stejně hříšný jako cizoložství, že již samotný hněv (myšlenka a třeba i slovo) je na úrovni vraždy. Vraždu (zabití) a cizoložství bys určitě nezařadil mezi lehké hříchy. Proč tam tedy řadíš něco, co je stejné podstaty před Bohem? Ježíš svým odhalením podstaty zákona (vlastně jakoby jeho zpřísněním) člověku odhalil nemožnost spásy a ospravedlnění před Bohem bez milosti. Ještě jsem nikdy nikoho nezabil a nezcizoložil ve smyslu dokonaného aktu, leč v očích Pána jsem cizoložník a vrah pro své myšlenky.

Nerozlišuje mezi objektivním postavením věřícího před Bohem v Kristu, které ho uvedlo do stejné svatosti, spravedlnosti a čistoty, jakou má Boží Syn (1Jan 4,17c) a mezi subjektivním stavem věřícího před Kristem v Duchu.

To je opravdu zajímavý výklad a na první pohled se mi jeví jako vynikající. Vysvětlil jsi to tu už někde podrobněji? Myslím ten rozdíl mezi postavením a stavem. Ta dvě slova zřejmě nemají svůj původ v Písmo, ale tato optika pohledu na Písmo se mi zdá být velmi dobrá a mnohé objasňující. Pokud jsi tu někde někdy napsal nějaký rozbor, poskytni mi prosím odkaz - fakt mě to oslovilo, ale možná si to špatně vykládám.

připadá mi, že ten článek je spíše odněkud opsaný.

To ti asi trošku ujela klávesnice, ne? Petr žádný zdroj neuvádí a taková poznámka, byť s dodatkem, že je to jedno, je podle mě zbytečně osobní útok na mravní integritu pisatele. Možná jsi to tak nemyslel, ale vlastně tím celý článek schazuješ ještě před tím, než se k němu vyjádříš. Snad se nezlobíš, za bratrsky míněné šťouchnutí.


]


Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 21. březen 2009 @ 20:57:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Milý Ssns,

s tebou samozřejmě mohu mít mnohem více trpělivosti než s Olinem a rád. S Olinem (kterého mám mimochodem také rád) bych však mohl jít maximálně tak na pivo. O duchovních věcech bych se s ním ovšem bavit nemohl. O Pravdě ani o Evangeliu. O finančním poradenství, to ano. O historii by mi mohl vyprávět. Ale jinak...

Na další tvé reakce odpovím, až mi zbyde čas.

Zatím se měj


]


Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 25. březen 2009 @ 19:28:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ahoj Ssns,

promiň, že odpovídám až nyní.

Píšeš:

///Abych byl konkrétní: neměl by třeba číst tzv. světskou literaturu, chodit do kina, divadla či na fotbal. Zřejmě by se neměl zajímat o politiku a případně chodit k volbám. Jak to tedy myslíš?///

Ano, tak to myslím. Každý, kdo sleduje např. pouze jednou za den třeba i jen zprávy v TV, již v sobě nemá plnost Ducha a tím pádem ani Boží Lásku. Oddělení pro Boha je v každém okamžiku buď úplně 100% nebo neexistuje vůbec. Pán chce buď všechno nebo nic, pokud jde o učednictví a o Boží nazírství.

Test pro přítomnost Boží Lásky se pozná snadno. Každý, kdo často při pohledu na lidi pláče (třeba skrytě), resp. třeba má slzy v očích, v tom určitě působí Boží Láska. Boží Láska vede věřícího často k pláči, když vidí lidi nebo když třeba napomíná jiné hřešící věřící (2Kor 2,4 // Lk 19,41 // Sk 20,31 // Fil 3,18) nebo při modlitbě za lidi.

Ale pozor. Tím nemám na mysli pláč vycházející z lidských citů, např. při sledování nějakého emotivního filmu! To není Boží Láska. To je uměle vyvolané.


Samozřejmě, že jsou stupně hříchu. Každý musí uznat, že např. v řetězci VRAŽDA - FACKA - ZLÁ MYŠLENKA je velký rozdíl. Rozlišuje v tom i světský zákon a rozlišuje v tom i Boží Zákon. V Pánových očích je vražda i ta zlá myšlenka, protože je to zárodek, zdroj vraždy, z ní vražda vzniká. Avšak v absolutním smyslu je tento hřích na úrovni myšlenek či slov lehkým hříchem, facka středním a vražda těžkým. Vrah nebude souzen stejně jako ten, co dal někomu facku nebo dokonce ten, co měl pouze agresívní myšlenky. Ježíš chtěl poukázat na KOŘEN hříchu, protože Židé se domnívali, že stačí jen, když hřích fyzicky nedokonají, šlo jim jen o skutky.

Článek na Granu o postavení a stavu je např. zde:

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5866&mode=&order=0&thold=0

Jde o to, že Kristovo dílo směřovalo k Bohu, k usmíření Boha. Bohu byla určena Kristova Oběť. A proto byl Bůh více než dokonale uspokojen touto Obětí a proto již proti nám, věřícím, NIC nemá, učinil nás před sebou dokonalými navěky, posvětil nás tou JEDNOU Obětí Krista. Před Bohem jsme "CHRÁNĚNI" a máme bezpečné doufání v den soudný. Tak jako byl před Bohem (Jeho hněvem) chráněn Izrael v Egyptě skrze Krev Beránků na veřejích dveří. Tak jako Izrael nepřišel na Boží soud (jako Egypt), tak ani věřící již nikdy nepřijdou na (stejný) Boží soud (jako svět) - Jan 5,24.

Kdo nás však "chrání" před Kristem? Kristus to být nemůže, ten nás chrání před Bohem. Jakou oběť dáme Kristu, aby nás chránil? Můžeme Mu pouze vydat své tělo v oběť k činění Boží vůle. Můžeme chodit a žít v Duchu svatém. Pouze Duch svatý nás "ochrání" před Kristem. Chodíme-li v Duchu či v těle - to rozhoduje o naší bezpečnosti před Kristem. To rozhodne, zda obstojíme před HRŮZOU Páně před Jeho soudnou stolicí, před pohledem Jeho ohnivých očí (2Kor 5,10-11). Zda jsme v jeho očích živí nebo mrtví (Zj 3,1-5 // Ř 8,13).

To rozhodne, zda se nám doširoka otevře VSTUP do Království Krista Krále (2Pt 1,11) nebo zda se nám na 1000 let uzavře.





]


Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 06:11:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregu,

zatím budu reagovat pouze na tohle tvé: připadá mi, že ten článek je spíše odněkud opsaný.

To ti zjevil tvůj duch či co? Napsal jsem to já. Kdybys sledoval mé komentáře jinde, jistě by sis všiml, že jsem nyní uceleně sepsal své myšlenky do jednoho článku. Je až s podivem, jak mě oklikou dokážeš obvinit s takové věci, jako podvod či lež, protože tím vlastně říkáš, že jsem vepsal své jméno pod něco, co jsem někde opsal. Ne neopsal. Už dříve jsem byl nařčen i z nějakého opisu mého: Noční bdění aneb Kdy už přijde ono očekáváné probuzení církve Kristovy. Moc toho nenapíšu, ovšem mohu tě ujistit, autorem jsem vskutku pouze já. :o)

Amisrtep


]


Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 20. březen 2009 @ 22:58:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Amirstepe,

v tom případě se omlouvám. Připadalo mi to, jako výtah z nějaké knihy. Spíše bys to měl brát jako kompliment, když dokážeš takto psát. Vůbec jsem to nemyslel jako útok na tebe a už vůbec ne coby podvod či lež.






]


Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 07:05:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Reaguji Gregory na tohle tvé:

Tato místa hovoří o věčném (neopakovatelném, tak jako je neopakovatelná KristovaOběť) odpuštění hříchů všech věřících, které se stalo JEDNOU PROVŽDY a NAVĚKY. Jestliže jsou tedy věřící JEDNOU očištěni (Žd 10,2), žádné další očištění (před Bohem) již není třeba. Mohl bych jmenovat mnohem více takových míst.
Autor tedy svým učením úplně popírá účinnost Kristovy Oběti na kříži, když říká, že věřícímu nebyly odpuštěny i budoucí hříchy.

Hloupost, milý Gregory.
Autor ve svém článku vůbec nepiopírá oběť Ježíše Krista jednou provždy danou za hříchy celého světa (že je Ježíš smírnou obětí za hříchy celého světa, pokud vím, popíráš právě ty).

Oběť Ježíše je jen jedna. Žádné další opakování. Krev jeho byla vylita pouze jednou. Pouze jednou zahynulo jeho tělo. Nic opačného nikde nepíšu. To je pouze tvůj výplod fantazie, která pouze chce oponovat a být vždy v protivce.

Je pro tebe těžké pochopit, že Ježíšova krev stále očišťuje a stále bude očišťovat?

Tvé doklady z Židům jsou zavádějící. Já Písmo respektuji a právě to, co jsi uvedl. Tak nějak ti ovšem vypadlo Písmo souvislé ze stejné kapitoly Židům:

19  Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně 20  cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony – to jest obětováním svého těla. 21  Máme-li tedy tak velikého kněze nad celým Božím domem, 22  přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou. 23  Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný. 24  Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům. 25  Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.
— Varování před odpadnutím od milosti
26  Jestliže svévolně hřešíme i potom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy, 27  ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce‘.

Nejsem to já, kdo Písmo křiví. Jsi to ty, Gregory.

Amisrtep


]


Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 22:00:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sorry, že se pletu do debaty, ale není vysvětlení verše 26 ve verši 29, kde se píše:"Pomyslete, oč hroznějšího trestu si zasluhuje ten, kdo zneuctí Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy, jíž byl posvěcen, a tak se vysmívá Duchu milosti."? To "svévolně" ve verši 26 lze překládat jako schválně (vědomě). Apoštol Pavel (např. Ř 6,1-2) varuje před svérázným výkladem rádobyvěřících, kteří se domnívali, že formálním přijetím Krista jsou osvobozeni a mohou si tak dělat co chtějí. Slovo "formálně" používám proto, že se nemůže jednat o skutečně obrácené lidi. Je to tedy varování pro pokrytce (stejné najdeš i v listu Jakuba), kteří (zřejmě) křest chápali jako jakýsi magický úkon, který je automaticky opravňuje dělat si vše, co jim přijde na mysl, neboť jím byli jednou provždy očištěni.

Mluví-li Greg o věřících, pak jistě nemá na mysli výše uvedené lidi. Věřící člověk také hřeší, ale následně mám výčitky svědomí a činí pokání. Rozhodně bych za věřícího neoznačil někoho, kdo si hřeší kudy chodí s tím, že byl přece očištěn. Víra takového člověka je mrtvá (bezcenná).


]


Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pátek, 20. březen 2009 @ 07:22:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ssns,

stačí si pozorněji přečíst můj článek, zjistíš, že z něho jasně vyplývá to, že mezi věřícími se nacházejí i ti, kdo ve skutečnosti nevěří. Jan dokonce poukazuje, jak je lze rozeznat.

Co se dotýká svévole: opět stačí pozorně číst. Není snad svévole neuznávání svých vin před Bohem?

Ohkledně "jednou provždy očištěni: stačí si přečíst. co jsem psal z písma 2.Petr 1,9 - zapoměli, že byli očištěni od starých hříchů. Když uvěříš, je ti odpuštěno. Vyznal jsi svou hříšnost. Kdy ti bylo odpuštěno? Ještě dříve než jsi uvěřil, nebo až tehdy, když jsi uvěřil a činil pokání? Ježíš zaplatil za hříchy všech lidí, celého světa. Ovšem odpuštění se přičítá až těm, kdo činí pokání. Když začneš jednat tak, jako bys nikdy neuvěřil, poté co jsi poznal pravdu a uvěřil jsi, není už žádné další oběti za tvé hříchy. Je jen jedna oběť - ta Ježíšova. Proto takové nelze znovu vést k pokání, protože pak jakoby křižují znovu Krista. A Ježíš zaplatil jen jednou provždy.

A ohledně, toho, zda je to psáno k tzv. neuvěřivším. To tedy ani náhodou. Stačí si přečíst list Židům, jak je psán. Je psán k věřícím, ne k nevěřícím. Je však psán právě také jako obrana proti bludným učením. A proto vysvětluje věřícím, že nemohou přijmout učení a jednání bludařů. Varuje je před odpadnutím od milosti a svedením.

Když tedy jsem psal článek, nic jiného jsem nepoukazoval: Ano věřící, nemůže svévolně hřešit a spoléhat se na odpuštění a očištění jednou provždy prolitou krví Ježíše Krista. Kdo věří, ten (svévolně) nehřeší. Zhřeší-li, činí pokání s nápravou života. A jestliže miluje a věří, má jistotu, že mu jeho přestoupení budou odpuštěna. A proto je pro Jana právě víra projevovaná láskou znamením, že daný člověk chodí ve světle Božího slova.

Opravdu stačí jen pozorně číst.

Amisrtep


]


Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pátek, 20. březen 2009 @ 13:27:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Asi jsem se špatně vyjádřil, protože jsi nějak nepochopil, o čem jsem psal a cojsem tím kometářem myslel. Ale spíš to bude tím, že jsem se neměl motat do tvé debaty s Gregem, která tu už očividně probíhá delší dobu. Na svoji omluvu mohu uvést jen tolik, že mi to připadalo jako docela důležité a zajímavé téma. Jádro sporu bude někde jinde, než se mi zdálo po přečtení tvého článku a toho komentáře, na který jsi dal link. Takže ještě jednou sorry, že jsem se vmísil:-) Nechám vás v klidu a bez vměšování diskutovat.


]


Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 21. březen 2009 @ 21:18:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ssns,

to je pravda. Znovuzrozený člověk se po zhřešení necítí vůbec dobře. A už vůbec si nemyslí, že si může hřešit, jak se mu zachce. To si může myslet pouze nějaký bastard, ale ne Boží dítě. A humanisté - nemyslete si... bastardi také existují - viz. list Žd 12,8.


]


Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 21. březen 2009 @ 21:10:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Milý Amirstep,

tobě však zoufale vytrvale uniká fakt, že odpadnutí od Milosti se týká pouze příklonu k Zákonu a dobrovolný hřích se opět týká pouze odpadnutí od Milosti k Zákonu, po uvědomění si poznané Pravdy Evangelia. To nic, mě to také mnoho let unikalo. A přesto by stačil pouhý rozbor hlavních myšlenek Epištoly Židům...

Hlavně mi prosím ukaž, který náš hřích není svévolný, a potom budu spokojený. Pokud máš na mysli pouze morální hříchy, pak jsi úplně vedle. Zde se jedná o Pravdu, čili o věroučné hříchy a praxi.




]


Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 21. březen 2009 @ 22:20:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Proč se jedná o věroučné hříchy? Protože morálním hříchem nelze odpadnout od Milosti (pokud nejde o trvale nekajícího hříšníka). Tam, kde se rozhojnil hřích, tam se ještě více rozhojňuje milost.

Od Milosti lze odpadnout pouze návratem k Zákonu.




]


Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Úterý, 24. březen 2009 @ 15:30:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Gregu.

Velice stručně.

Ohledně morálních či věroučných hříchů. Zde to budeš muset rozvést více. Tedy dát příklady, co je věroučný a co morální hřích. Podle slova "věroučný" ti jde asi o hřích proti nauce víry. Rozveď to prosím, pak diskutujme dále. Pro mne nauka víry hlásá, že nemáme vést život v hříchu, jako před poznáním pravdy. Tedy, jestliže jsem kradl, nemám krást. Jestliže jsem lhal, nemám lhát, jestliže jsem zabíjel (vraždil lidi), nemám to dělat. Jestliže jsem cizoložil, mám vést řádný život v manželství atd. atd.

Ohledně:
//Protože morálním hříchem nelze odpadnout od Milosti (pokud nejde o trvale nekajícího hříšníka). //
Tedy jde odpadnout od Milosti, ne že ne. Sám to přiznáváš. Morálním hříchem lze odpadnout od Milosti.

Ohledně:
//Tam, kde se rozhojnil hřích, tam se ještě více rozhojňuje milost.//
Citované Písmo. Ovšem určitě víš, že hřích, aby ukázal celou svou hříšnost, využil Zákona (to dobré), aby mi přinesl smrt (to zlé). A protože se hřích rozmohl za použití Zákona, musela se samozřejmě rozmoci i Milost. Čím více zákonů, tím poznání o tom co je zlé. Čím více poznání o tom, co je zlé, tím více zákonů. Čím více poznání o tom, co je zlé - tím více zákonů a tím více je nutná Milost a poznání pravdy (dobrého).

A ohledně:
//Od Milosti lze odpadnout pouze návratem k Zákonu.//
To máš tak. Já před spasením nepoznal Zákon - žádná z přikázání Božích, ovšem uvnitř mého srdce byl přesto Boží Zákon vepsán. Věděl jsem, a poznával jsem, co je dobré a špatné. Zákonu jsem však porozuměl až poté, co jsem uvěřil. Není se tedy k čemu vracet.

Zákon je dobrý, není hříšný. Skrze Zákon se však poznává hřích. Skrze Ježíše Krista zase Milost. Zákon je svatý, jeho přikázání jsou svatá, spravedlivá a dobrá. Zákon je tedy dobrý. Jak můžu tedy hřešit odpadnutím od Milosti k Zákonu? Nemohu hřešit přeci dobrým. Podstata je jinde. Nebýt Zákona, nepoznal bych, co je špatné. Poznáním tedy dobra, se mi zjevilo i zlo. A zde právě Apoštol ukazuje na zákon, který působí v lidské nejvnitřnější bytosti. Objevuje zákon, že když chce činit dobro, má v dosahu jen zlo (zákon hříchu). Sám sebe nepoznává ve svých skutcích. Vždyť chtít dobro dokáže. Chtít ano, ovšem když chce činit dobro, zjišťuje, že ho to tíhne ke zlu. Právě proto, že činí zlé, které je proti jeho vůli, zjišťuje, že je hříchu zaprodán a uznává, že Zákon Boží, je dobrý. Nejde tedy o to zbavit se Zákona, ale o to jak se zbavit své hříšnosti. A zde Apoštol děkuje Bohu skrze Ježíše Krista.

Svou myslí uznáváme, že Zákon Boží je dobrý a sloužíme Zákonu Božímu svou myslí. Svým jednáním však sloužíme zákonu hříchu (to je ten zákon, co Apoštol objevuje ve svých vnitřnostech). Vůbec nejde o odpadnutí od Milosti k Zákonu Božímu, jako by Zákon Boží byl něco špatného, když jej budeme dodržovat. Vždyť svou myslí Apoštol uznává, že Zákon je svatý a dobrý a svou myslí mu také slouží. Pokud však odpadneme od Milosti k hříchu, jako ke svému zdroji, pak se jedná o odpadnutí také od Boha.

A zde je podstata. Kdybych nepoznal Zákon, nepoznal bych hřích. S poznáním spravedlivého Zákona Božího, však přišlo i poznání hříchu. A zde se propudil hřích v mé bejnitřnější bytosti. Kdyby nebyla krádež Zákonem zakázána, nevěděl bych, že je špatná. Poznáním Zákona Božího, přišlo tedy i poznání toho, co je zlé. Díky Bohu za Spasitele a za jeho milost. Jedině On dokáže změnit lidskou bytost a její srdce. Boží Milost nám tedy dává moc porazit zákon hříchu v našich údech, v lidském těle. On proměňuje srdce člověka, aby měl svobodu výběru, a aby mohl vykonat to dobré. Když však hřích opanuje naše tělo, pak se jedná o odpadnutí od Milosti zpět k zákonu.

Dívej, Gregory, musíme si nějaké pojmy vysvětlit, jak kdo co myslí, jinak se z místa nehneme. Dnes už více nebude, ale poukážu ti na dvě tvé věty, které se mi zdají v rozporu. Jedná se ohledně odpuštění a očištění krví Krista jednou provždy dopředu anebo odpuštění hříchů po poznání pravdy následně. Dnes už ale ne.

Ahoj, měj se pěkně. Amisrtep




]


Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pondělí, 23. březen 2009 @ 15:16:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemám moc času, ale:

//dobrovolný hřích se opět týká pouze odpadnutí od Milosti k Zákonu//

Tohle je dokonalá hloupost. Hřích je porušení Zákona. Nelze tedy být v hříchu, když dodržuji Zákon. Zákon není hříšný.

//Hlavně mi prosím ukaž, který náš hřích není svévolný, a potom budu spokojený.//

Ale to jo. Víš, je zde přikázání nezabiješ. Avšak takový řidič motorového vozidla může zabít jinou osobu, aniž by byla chyba na jeho straně. Když jedna osoba zalže druhé, řekněme ohledně stavu manželského a vezmou se, pak ta první osoba zcizoložila nezáměrně, ne tedy svévolně. Dá se tu uvést mnoho různých hříchů z nedopatření.

//Pokud máš na mysli pouze morální hříchy, pak jsi úplně vedle. Zde se jedná o Pravdu, čili o věroučné hříchy a praxi.//

Tohle považuji za pustoprázdné a nic nikomu neříkající. V desateru jsou tak nějak hříchy vůči Bohu pospolu a s hříchy proti lidem.

Amisrtep

PS: Odpovídám velice rychle a stručně v časové tísni. Ale nemysli si:
//To nic, mě to také mnoho let unikalo.//

Myslím, že ti uniká stále mnoho věcí a nemyslím, že bys byxl přede mnou, abys mne vedl. Ono, kdo neuznává, co je v písmu a převrací si ho podle svých propočtů, není zrovínka k následování.

Tohle je v Písmu ohledně dne ukřižování Páně:
Byl pátek a začínala sobota.
Najdi si to. Za tři dny se počítá: pátek, sobota i neděle, ačkoliv to není 3x24 hodin. Pokud by byl ukřižován ve čtvrtek a pak 3x24 hodin v záhrobí po čtvrtku, vyjde ti pondělí. Pokud to vezmeš od času ukřižování (3x24hodin), ani tak ti nevyjde neděle ráno.
Ale pátek je prostě pátek, tedy ne pro tebe, pro tebe je den jako den, tedy pátek je čtvrtkem. Když tu jednoduchou věc nezvládáš, pak nevím, proč by mi měly docházet i další věci, které tak nějak došly tobě. Jak už jsem psal dříve, mi dva se jen tak neshodnem. Čteme Písmo každý jinak. Promiň, Gregory.

Měj se dobře a Pán ti požehnej, nyní musím běžet...

Přatelský pozdrav

Amisrtep


]


Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 25. březen 2009 @ 18:21:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ahoj Amirstep,

Žádný "velký pátek" samozřejmě v řečtině neexistuje. Pojem "pátek" ani řečtina nezná. Jde o pohanský název mnohem mladšího původu.

V Jan 19,14 je v originále toto:"a bylo připravování (přichystávání) před Paschou"

Není tam řeč ani o pátku ani o sobotě.

Takže já nemám problémy ani s kraličtinou, jak říkáš. Ale ty máš problémy s originálním textem. Jaksi na něj nebereš ohled...




]


Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 25. březen 2009 @ 18:36:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Amirstepe,

to snad ne. Už jsme se o tom bavili bezpočtukrát. myslím, že své náhledy známe.

Píšeš:

///Tohle je dokonalá hloupost. Hřích je porušení Zákona. Nelze tedy být v hříchu, když dodržuji Zákon. Zákon není hříšný///

Nikde netvrdím, že není třeba naplňovat spravedlnost Zákona skrze působení Ducha (Ř 8,4), nebo, že DODRŽOVÁNÍ Zákona je hřích. Naopak. Když mluvím o návratu k Zákonu, mluvím o návratu K Zákonu JAKO K PROSTŘEDKU  OSPRAVEDLNĚNÍ.

To je HLAVNÍ způsob, jak odpadnout od Milosti ve smyslu Epištoly Židům. Dalším způsobem, je trvalé setrvávání v nevyznávaném hříchu. O tom však list Židům není. Zde jde o odpadnutí od již jednou poznané věroučné Pravdy.

///V desateru jsou tak nějak hříchy vůči Bohu pospolu a s hříchy proti lidem.///

To ano, ale také tam jsou hříchy v morálním smyslu a hříchy proti věroučné pravdě. Někdo může být morálně na vysoké úrovni a přitom věří kardinálnímu bludu nebo nezná Evangelium.

Takže milý Amirstep, vzhledem k tomu, že v originále není o PÁTKU ani slovo, odpovím ti tvými vlastními slovy:

Když tu jednoduchou věc nezvládáš, pak nevím, proč by mi měly docházet i další věci, které tak nějak došly tobě.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 08:40:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Můj milý, Gregorie,

debata o pátku se přesouvá k jinému článku psaném ssns. Budem debatovat tam....

Dnes spěchám. Amisrtep


]


Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 10:36:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregory,

tvé:
Neví o tom, že v objektivním smyslu je věřící "vykoupán a všechen čist" (Jan 13,10) a přesto musí v subjektivním smyslu vyznávat hříchy (= umývat si nohy), aby bylo zachováno jeho společenství s Pánem (Jan 13,8). vyznává však hříchy, které mu byly před Bohem již dávno tou JEDNOU Obětí Kristovou VŠECHNY odpuštěny a na které Bůh již nikdy nevzpomene.

je opět nedotažením smyslu textu.

Plně text Písma zní:
Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, 4  odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; 5  pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán. 6  Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“ 7  Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš.“ 8  Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“ 9  Řekl mu Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“ 10  Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čisti, ale ne všichni.“ 11  Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čisti. 12  Když jim umyl nohy a oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil? 13  Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem. 14  Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. 15  Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já. 16  Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal. 17  Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte. 18  Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil.

Ježíš nikde nemluví o tom, že si máme nohy sami umývat. Máme úmývat nohy jeden druhému.
Také Ježíš nikde neříká, že postačuje samotné vykoupání. Tvrdí, že musí umýt nohy Petrovi, jinak Petr nebude mít s Ježíšem podíl.

Tímto svým příkladem dal Ježíš příklad nám, abychom milovali jedni druhé a odpouštěli si navzájem. Bez umytí nohou Ježíšem nemáme s ním podíl. Podíl na čem? To si dolož. Sám píšeš: aby bylo zachováno jeho společenství s Pánem (Jan 13,8).

A k tomu ti píši z 1.Janova listu:
—      Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. 8  Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. 9  Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. 10  Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.

Tak a jsme opět u toho, že podmínkou pro očišťení a odpuštění hříchu je vyznávání hříchů. Podmínkou pro očišťení krví Ježíše je chození ve světle, ve kterém když chodíme, máme společenství mezi sebou.

A teď Jan 15:
„Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. 2  Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.4  Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. 5  Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. 6  Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí. 7  Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. 8  Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky. 9  Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. 10  Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. 11  To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná.“

Zajímavé že? Opět Janovské jako v 1.listu Janově. A v 1.listu Janově se píše:
Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.
My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě.

Amisrtep



]


Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 11:13:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A snad naposledy, Gregory.

tvoje:
Autor pouze moralizuje, když opomíná dostatečně zdůraznit, že Láska Otcova (k Pánu i brařím) je možná pouze po splnění podmínky absolutního oddělení se od světa (1Jan 2,15). Vzniká pak dojem, že je věřící schopen produkovat tuto Lásku, i když zůstane světským. Taková "láska" by však byla jen lidským padělkem, což vidíme všude kolem sebe ve sborech věřících. Láska Otcova tam nepůsobí (až na vzácné jednotlivé výjimky) - je tam jen lidská napodobenina a proto se věřící mezi sebou často koušou a žerou až ke vzájemnému zkažení (Ga 5,15). Důvod je ten, že se snaží produkovat (napodobovat) Boží Lásku lidským způsobem a lidskou silou, místo, aby v něm Láska Otcova prostě byla.

Autor nic neopomíjí viz:
První z “přikázání lásky“ o milování Boha Jan dává do kontrastu s milováním světa (Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa. A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky. kap.2 v.15-17), dále do kontrastu s nevírou v Krista či naopak do souvislosti s pravým vyznáním o Kristu (Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. Ať ve vás tedy zůstává to, co jste slyšeli od počátku. Zůstane-li ve vás, co jste slyšeli od počátku, zůstanete i vy v Synu i Otci. A to je zaslíbení, které on nám dal: život věčný. kap.2 v.23-25; Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha; každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. kap.4 v.2-3; My jsme z Boha; kdo zná Boha, slyší nás, kdo není z Boha, neslyší nás. kap.4 v.6) a neposledně do souvislosti se svatým, řekněme, obcováním (Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on. kap.2 v.6; Víte-li, že on je spravedlivý, pochopte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z něho zrozen kap.2 v.29; Kdo v Synu zůstává, nehřeší; kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal. Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost – tak jako on je spravedlivý. kap.3 v.6-7).


A taky autor nemoralizuje. Jaký dojem ti vzniká z tohoto?

Protože již dříve bylo zmíněno, že věřící chodící ve světle se i tak hříchů dopouští a uznává se proviňujícím, Jan zmiňuje (snad právě proto, aby nedošlo k nedorozumění, že když je nám vše odpouštěno, neznamená to, že se můžeme považovat za “bez hříchu“), že věřící nemají hřešit (kap.2 v.1). O něco později to rozebírá poněkud více. Zmiňuje, že každý, kdo se dopouští nepravosti, jedná proti Božímu zákonu a že hřích je porušení tohoto zákona (kap.3 v.4). Dále vysvětluje, že kdo se hříchu dopouští je z ďábla (kap.3 v.8), že prostě nejde hřešit z Boha a máme-li naději, že budeme Bohu podobni, až se zjeví, pak usilujeme být čistí jako On je čistý (kap.3 v.3). Narozený z Boha jednoduše, dle tohoto měřítka, nemůže hřešit. Pokud hřeší, pak ne z Boha, nýbrž z ďábla. Tohle ukazuji proto, aby bylo zřejmé, že křesťan má usilovat být svatý (čistý od hříchu) a nedopouštět se jakékoliv nepravosti. Avšak je zřejmé, že jestliže je možno se dopustit hříchu a přitom také je možné tyto hříchy odpustit, pak to znamená, že nejsme ospravedlněni od svých hříchů jednou provždy do budoucna, ale že očišťování krví Ježíše Krista od nepravostí a odpouštění vyznaných hříchů Bohem se děje až následně po uznání našich provinění a jejich vyznání Bohu. A to za podmínek zmíněných již dříve.

Vše jen uceluji v článku:

Pro Jana je každá nepravost hříchem. Protože píše, že je i hřích, který není k smrti, ukazuje na to, že sic všechny vedou k smrti, avšak lze některé odpustit a poté darovat život (kap.5 v.16-17). V porovnání s počátkem listu (kap.1 v.7-10; kap.2 v.1-2) je zřejmé, že se v případě hříchu, který není k smrti, jedná o hříchy, kterých se křesťan dopouští, ačkoliv chodí ve světle. Chodit ve světle je pro něj zachovávání Ježíšova přikázání (kap.2, 8-11). Ježíšovo přikázání je milovat Boha a své bratří (Matouš kap.22 v.37-40).
V případě hříchu, který není k smrti, se nemůže tedy jednat o hřích nelásky k bratřím, což je i důkazem nelásky k Bohu. Pokud však křesťan miluje své bratří a věří, že Ježíš je Kristus a Syn Boží, a své hříchy vyznává, jsou mu tyto hříchy i na přímluvu jeho bratří odpuštěny a je mu darován život (kap.5 v.16).

A doplňuji:
Janovi je opravdově projevovaná láska k bratřím důkazem, že takový Boha miluje, je Bohem milován a Boží láska k danému člověku se právě tímto dotvrzuje. Kdo nemiluje brratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. Na viditelném se tedy projevuje neviditelné. Když pak má bratr nouzi a druhý se od něj bez soucitu odvrátí, je to pro Jana důkazem, že onen odvrátivší se nemiluje ani Boha. Tím myslím Jan dostatečně poukazuje na to, že tzv. mluvkařové o lásce k Bohu ve skutečnosti Boha nemilují, protože jejich skutky jejich slova vyvracejí. Asnad právě jediným vodítkem Janovi, zda milujeme skutečně Boha, je právě živý na skutcích dokazatelný láskyplný vztah k bratřím předně. Samozřejmě to nakonec platí i k milování lidí, kteří nás i nemilují a jsou nevěřící.

Tím se i potvrzuje Písmo např.
Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku.
Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona.
V Kristu Ježíši nezáleží na tom, je-li někdo obřezán či ne; rozhodující je víra, která se uplatňuje láskou.
Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů.

A nakonec důležité! (2.Petr 1)
 Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. 4  Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha. 5  Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, 6  k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, 7  ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku.8  Máte-li tyto vlastnosti a rozhojňují-li se ve vás, nezůstanete v poznání našeho Pána Ježíše Krista nečinní a bez ovoce. 9  Komu však scházejí, je slepý, krátkozraký a zapomněl na to, že byl očištěn od svých starých hříchů. 10  Proto se, bratří, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení. Budete-li to činit, nikdy neklopýtnete. 11  Tak se vám široce otevře přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

Amisrtep




]


Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 18:43:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Petře
Dobré úvahy, článek se mi líbí. Vystihls důležité body.


Myslím, že mezi komentujícími vznikají zbytečná nedorozumění ohledně pojmu "svět".  Písmo na mnoha místech popisuje vliv "světa", jako část od Boha odvrácenou, nepřátelskou, které vládne satan. Ale to není celý svět v úplnosti, takový jak ho Bůh stvořil. Vždyť na zemi je i církev putující. Nad celým tímto světem vládne Kristus (Mt 28,18) - tedy i nad onou "temnou částí", nad satanem. Omezuje jeho moc, aby nás nezničil, ale abychom byli zkoušeni, jako zlato v ohni.

Tedy není svět, jako svět. Je třeba se domluvit, jaký význam mu dáváte.





Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 21. březen 2009 @ 23:02:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Když mluvíme o světě v negativním slova smyslu, tak pochopitelně víme, o jaký svět jde. Jde o ten svět, jehož bohem je satan.


]


Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: houslicky1 (houslicky1@seznam.cz) v Středa, 14. duben 2010 @ 19:38:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řecký text Nového zákona má pozoruhodné vlastnosti. Mimo jiné si můžeme povšimnout slovosledu, když sledujeme autorství jednotlivých pisatelů. Například apoštol Marek užívá možný slovosled, kdy je první sloveso a poté zájmeno. Oproti tomu apoštol Jan používá slovosled opačný, zájmeno a pak sloveso. Když zkoumáme pisatele Janových epištol, které v samotném textu na výslovně apoštola Jana nepoukazují, můžeme přihlédnout i k těmto druhotným vlastnostem řeckého textu...

Houslicky1



Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výklad podle 1.listu Janova) (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Čtvrtek, 15. duben 2010 @ 16:10:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To se mi nezdá ..... kdo z nás ví. kde je míra oné "nelásky". Navíc je to subjektivní. Někdo navenek vypadá, že nemiluje, druhý se předvádí jak miluje bratra a přitom Bůh už to hodnotí jako nelásku a nebohý křesťany by to měl už mezitím spočítané ! Podle mě nelze spasení ztratit. Víš co by bylo vážených křesťanů už dávno ztraceno ? Jednají z hlubokého přesvědčení o svém správném postoji a přitom to Bůh vidí obráceně. To, že svůj život "opravujeme" je jasné, ale spojovat nelásku k bratřím se ztrátou věčného života s Pánem je blud.

Poskytnu svůj výklad : Ano, nemilující ( rozkolník )  je vrahem, ale ne jako je vrah skutečný. Jde o  "vraždu" duše, ztrátu iluzí o Boží lásce mezi křesťany. Postužený si projde traumatem pocitů z nelásky a zklamání. Onen borec, kdo ho "zabil" resp. " zabil " vzájemný vztah lásky nemá "podíl na věčném životě"  tady a teď. Věčný život není jen život s ležatou osmičkou, ale poznávání Boha ( Jan 17:4) . Může se pak upracovat na Boží roli, může se roztrhat, ale Bůh vidí jeho služba jako jedno velké mínus, které na věčnosti shoří a utrpí škodu. Mnozí lidé si myslí, že jsou skvělí křesťané, ale Bůh je vidí jinak. "Nemít podíl na věčném životě" znamená, že Bůh mu nedá prožívat to, co by s Ním prožívat mohl ( projevy Jeho moci, síly a lásky) ..... prostě, bere milost nadarmo, prožívá fádní život bez opravdového osobního vztahu s Bohem.



Stránka vygenerována za: 0.64 sekundy