Grano Salis - Kostnický koncil

Padni, komu padni!

...Vy katolíci jste v oboru dějin k popukání. Kostnický koncil byl samozřejmě stejně platný předtím jako potom. Jan Hus nebyl takový mimoň, aby jel na koncil, který "neplatí". Ostatní účastníci jakbysmet. A co Hus, král Zikmund by se nezúčastnil koncilu neplatného! Vkládal do něj velké naděje.
A představa, že se ohromený král jakož i otcové v létě 1416 dozvědí "vlastně ono to dosud neplatilo" je skutečně humorná."...

..."Oko, Papež ratifikoval všechna sezení od 4. července 1415 včetně. Neplatnými tedy je prvních 13. Jan Hus byl upálen 6. července 1415 a to už dva dny běžel katolickou církví koncil schválený koncil. K odsouzení mistra Jana došlo na 15. sezení. Takže koncil byl platně svolán o rok dřív, než si myslí oko :-)"...

Tak tedy:
Je třeba si uvědomit, že kostnickému sněmu předcházela desetiletí papežského schizma. Křesťanský Západ byl rozdělen a jednotlivé skupiny kardinálů si volily své "papeže" podle svých zájmů.
Jeden sídlil v Avignonu (Benedikt XIII.), druhý v Pisse (Alexandr V.).
Alexandra později otrávil s největší pravděpodobností jeho legát Baldassare Cossa a nechal se urychleně zvolit za jeho nástupce. Přijal jméno Jan XXIII.

Za Římského papeže byl zvolen Řehoř XII. Ten ale musel z Říma později před vojsky Ludvíka II. (který podporoval Alexandra V. a jeho nástupce Jana XXIII.) uprchnout do Rimini.

Kostnický koncil svolal právě Zikmund (30. října 1413), třebaže k tomu neměl žádné oprávnění. Již několik století byl v platnosti konkordát Wormský, který odděloval moc světskou od moci církevní. Historie ukazuje, že toto pravidlo bylo z obou stran často porušováno.
Koncil měl být zahájen 1. listopadu 1414 v Kostnici. Pozvání se vztahovalo na všechny tři papeže, s oficiálním záměrem urovnat schizma, odsoudit nová kacířská hnutí a reformovat církev.
Jan XXIII. přijal Zikmundovu iniciativu za svou, aby byl koncil "posvěcen" i po církevní stránce, jej 9. prosince 1413 vyhlásil prostřednictvím encykliky a upřesnil, že se jedná o pokračování koncilu v Pise.
Řehoř XII. odmítl uznat platnost tohoto svolání a Benedikt XIII. ho v tom napodobil.

Jan byl s chováním svých soků navýsost spokojen. Když od Zikmunda obdržel ujištění o nedotknutelnosti své osoby, 28. října 1414 vstoupil triumfálně do Kostnice.
Celkem se zde sešlo 1800 církevních činitelů, teologové, biskupové a 29 kardinálů.
5. listopadu 1414 byl koncil slavnostně zahájen,
ale rokovat se začalo až o deset dní později.
Prvním zasedáním předsedal Jan XXIII. Zikmund dorazil až na Štědrý večer, po své korunovaci na císaře.

Řehoř XII. vyslal přesto do Kostnice svého legáta, kardinála Giovanniho Dominiciho z Ragusy,
a dal shromáždění na srozuměnou, že je připraven odstoupit, pokud tak učiní i další dva papeži. Žádal, aby byl Jan XXIII. zbaven předsednictví koncilu. Shromáždění shledalo Řehořův požadavek oprávněným, Jan XXIII. byl donucen odstoupit a uprchl do Schaffhausenu.

Uvnitř shromáždění zavládla krize a koncil nebyl rozpuštěn jen díky Zikmundově politické diplomacii a duchovní autoritě kardinála Pierra ď Ailly. Naopak, zasedání 29. března 1415 prohlásilo, že každý církevní činitel, papeže nevyjímaje, podléhá rozhodnutím ekumenického koncilu. Zvítězila myšlenka, že všichni tři papežové musí abdikovat, nebo budou sesazeni. Jako první byl na řadě Jan XXIII. 29. května byl jako simonista sesazen a odsouzen do žaláře. Od té doby byl střídavým vězněm různých německých kurfiřtů, dokud ho nový papež Martin V. nevykoupil a neuvedl zpět do lůna církve, jako biskupa v Tusculu. Zemřel v r. 1420.

Poté se koncil zabýval římským pontifikem a Řehoř XII. se zachoval vskutku důstojně.

15. června 1416 pověřil svého přítele a ochránce Carla Malatestu, aby shromáždění koncilu oznámil jeho dobrovolnou abdikaci.

Řehoř byl jediný skutečný papež
a aby byl koncil oficiální a skutečně ekumenický, uložil svému legátovi, kardinálu Dominicimu, aby koncil svolal, počínaje oním dnem, čímž oprávnil všechny následující kroky tohoto shromáždění. Až od tohoto okamžiku uznala církev kostnický koncil za ekumenický.
Zdůrazňuji: 15. června 1416!!!

4. července předložil Carlo Malatesta koncilu písemné odstoupení Řehoře XII.
Koncil, na výraz uznání, odstoupivšího papeže vyzval, aby převzal úřad biskupa v Portu a úřad papežského legáta v kraji Marche. Řehoř shromáždění poděkoval dopisem, který podepsal jednoduše "Angel, kardinál - biskup. Zemřel 18. října 1417.

Řehoř se tedy dobrovolně podrobil jen kvůli jednotě církve, což mu slouží plně ke cti. Na druhé straně skutečnost, že cítil povinnost znovu svolat koncil, který už sice probíhal, ale v mezích kanonického práva byl až do 15. června 1416 neplatný!!! a že teprve potom odstoupil, dokazuje, že ve skrytu duše se koncilu nikdy nepodřídil.

Jeho nástupce, legitimní papež Martin V. později Řehořovo dílo zhodnotil, když koncil v jeho celku neuznal.

Dalšího vzdoropapeže Benedikta XIII. koncil 26. července 1416 sesadil jako schizmatika a kacíře.
Tím uznal sněm schizma za uzavřenou záležitost a 11. listopadu 1417 byl zvolen nový papež, Martin V.
Západní církev se tak po 39 letech znovu sjednotila pod jediným papežem.

(poznámka: Ekumenický koncil je zde míněn ve smyslu všeobecného sněmu, t.j. shromáždění biskupů celého obydleného světa.)

Vzato z životopisů římských papežů od Claudio Rendina
vyšlo v programu Literálního klubu VOLVOX GLOBATOR 2005

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace