Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Maxim.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16158, komentáře < 7 dní: 241, komentářů celkem: 395051, adminů: 60, uživatelů: 5060  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 28 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska
·Medvedìv tvrdí, že západní termonukleární degeneráti znesvìcují køesťanství
·Proè volili evangelikálové Orbána
·23. dubna 2022 byl zvolen nový Výkonný výbor BJB
·Informace Sboru BJB v Jablonci nad Nisou o stavu ukonèení èlenství v BJB

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108061533
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu
Vloženo Úterý, 11. srpen 2009 @ 20:05:59 CEST Vložil: Stepan

Charismatici poslal Nepřihlášený

Motto: Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie… (M. J.Hus) Lépe je se se stranou mýlit než mít sám proti straně pravdu. (heslo z 50. let vystihující vedoucí úlohu KSČ)

Už jste někdy prožili tíhu vlastní zodpovědnosti? Zdálo se vám nemožné učinit rozhodnutí ze strachu, že vám vaše volba může způsobit nepříjemnosti? Báli jste se udělat cokoliv, protože ať byste se rozhodli jakkoliv, plynula by vám z toho nemalá rizika? Domýšleli jste v úzkostech případné dopady svých rozhodnutí a promítaly se vám před očima katastrofické scénáře? Pokud navíc poznáte, že není tak nesnadné ztratit spasení, a že ďábel jako obcházející lev číhá, aby vás pohltil, asi budete vědět, o čem mluvím. 


Možná si povzdechnete, jak dobré by jen bylo mít někoho, kdo by z vás břímě rozhodování a následné odpovědnosti za vaše jednání sňal. Pokud se tím trápíte, mám pro vás dobrou zprávu. Pokud jste v církvi, jsou zde autority, které jsou od Boha nadány moudrostí, jak vám poradit a jejichž rada vám poskytne i ochranu. Pokud radu, či doporučení přijmete, autorita ponese i břímě zodpovědnosti. Stejně tak jako rodiče nesou zodpovědnost za své děti, i vaši duchovní otcové jsou povoláni tuto vaši odpovědnost převzít. Nezralý člověk si ještě chce o všem rozhodovat sám, ale zralá osobnost dovolí své autoritě vstoupit i do nejintimnějších věcí jejího soukromí, svěří ji odpovědnost za své rozhodování a bude delegované autoritě po vyjádření vzájemné důvěry svěřovat svoji „suverenitu“ ve stále větší míře. Ví totiž dobře, jaký užitek a požehnání ji to poskytuje. Bible to nazývá duchovní jednotou, kdy Bůh skrze delegovanou autoritu přejímá stále více vládu ve vašem životě a sjednocuje vás se sebou samým. Tato jednota je ale velice křehká a má i své neradostné stránky, a to, když se vaše lidská přirozenost doporučením autority vzepře a touží si rozhodovat sama. Bude proto dobré mluvit i o pokušeních, která lidské srdce a nepřítel lidských duší chystají člověku, toužícímu se Bohu stále více vydávat. Mluvme proto otevřeně o podmínkách této jednoty: Protože Bůh je Bohem smlouvy, musí být tato jednota zachována pouze v hlubokých a láskyplných smluvních vztazích, pro které Bůh vymyslel křesťanské společenství – sbor – i s různým stupněm odpovědnosti delegovaných autorit. Tam, kde jste pevně zakotveni v církvi, máte i nadpřirozenou ochranu proti moci zla. Proti dravým vlkům, kteří až příliš dobře znají „vůni“ pastorské hole. Kde jste přikryti touto nadpřirozenou mocí, nemusíte se již v srdci chvět úzkostí. Bylo by naivní si myslet, že tato autorita je jen k vaší ochraně a nemá na vás žádné další nároky. Každý světský úředník dobře ví, že není možné nést odpovědnost tam, kde nemůže uplatnit svoji pravomoc. Nemůžete proto očekávat, že za vás vedoucí ponesou před Bohem zodpovědnost, pokud jim nesvěříte autoritu nad vaším životem a budete si chtít nadále rozhodovat sami. Proto jen pokud zachováte jednotu skrze poslušnost vašim Bohem daným vedoucím, přikryti autoritou svého pastora, jste uchráněni před zlem, které touží po rozdělení a zbavení vás ochranného duchovního štítu. 

Nechť je vám výstrahou, když kolem sebe vidíte spoustu sourozenců a dokonce i bývalých vedoucích, které jste ctili, a kteří se dostali na cestu svévole, když se nedokázali podřídit, ztroskotali a byli satanem zdecimováni. Vesměs se jednalo o lidi prozíravé, obdarované, zapálené pro Hospodina. Ale právě na ty má satan nejvíce políčeno. Zřejmě považovali své obdarování za potvrzení, že je Bůh s nimi a posléze je jejich pýcha přivedla k pádu. Byli obdarovaní, často upřímní, rozhodnuti hájit své poznání, o kterém věřili, že je správné. Avšak právě pro svoji iluzi, že mohou věci posoudit lépe než jejich autorita, propadli kletbě a nezřídka s celým svým domem jako Chore zahynuli pro svoji vzpouru. I Izraelité, kteří viděli na každý den zázraky, nakonec nevešli, protože nedokázali důvěřovat, že za Mojžíšem stojí Hospodin. Áron s Miriam si dokonce mysleli, že Bůh mluví nejen skrze Mojžíše, ale domnívali se, že disponují adekvátním zjevením. Bible říká, že celá poušť byla poseta jejich těly. Lidé hájící jejich pravdu a jejich pojetí práva a spravedlnosti často těžce onemocněli, nervově se zhroutili, odpadli a nebo duchovně oslepli natolik, že chodí do církví, které již nemají potřebné poznání. Tyto církve jsou často ovlivněné humanismem a osvícenstvím. Lidem v nich není poskytována potřebná pastorační péče a kázeň, každý z nich má jiný názor a proto zde lidé nemají potřebné přikrytí a duchovní bezpečí. Není divu, že tyto sbory nerostou, lidé zde nejsou zachraňováni a vedoucí nežijí v očekávání probuzení. Když Míkal kritizovala Davida, byla postižena neplodností. I církve poskytující „azyl“ kritikům jsou postiženy kletbou duchovní neplodnosti a nepožehnáním. Navíc, jste-li povoláni do vašeho sboru, již není tak snadné odejít. Pouze svatba a následování muže (jste-li žena), přestěhování po konzultaci s vaší duchovní autoritou nebo rozhodnutí vyšší autority vás může legitimně vyvázat z vašeho společenství. Jste totiž ve smluvním vztahu s vašimi bratry a sestrami podobně, jako je žena smluvně vázána ke svému muži. A co Bůh spojil, člověk nerozlučuj! Každý jiný důvod odchodu je potenciálním duchovním nebezpečím. Máte ve sboru nezastupitelné místo, které by zelo prázdnotou a váš nelegitimní odchod by mohl ve sboru vyvolat otázky a podlomit důvěru členů v jeho vedení. To si jistě nechcete vzít před Bohem na zodpovědnost. Setrvat je třeba nejen kvůli Bohu, ale i kvůli lidem, jeho tělu, se kterými jste provázáni a kterým jste povoláni sloužit. Navíc by vás Bůh volal k odpovědnosti pro svévolné zrušení smlouvy. Zvažte, jaké by to bylo svědectví pro lidi kolem vás? Mohli byste být zodpovědní za jejich spásu, protože by vaše jednání narušilo jejich důvěru v církev a tím i v Boha. Na druhou stranu je ve skutečnosti požehnáním, když nemusíte řešit duchovní otázky a utápět se v pochybnostech. Nemusíte na sebe brát břemeno odpovědnosti za věci, ke kterým nejste povoláni a řešit zda sbor jde, či nejde správným směrem nebo dokonce zda vás vaše autority vedou správně ve vašem duchovním životě. Nemusíte proto v důvěře Bohu ani pochybovat, zda vaši starší pod vedením bratra pastora jsou správně vedeni neboť církev je sloupem a oporou pravdy. Bůh by je pro jejich upřímnost jistě nenechal v něčem závažném se minout cílem. Někdy vám možná přijde, že některé věci nejsou zcela v pořádku, ano vidíte chyby, některá učení se vám nezdají. Je pro vás obtížné vydržet v neděli na shromáždění a poslouchat kázání třeba o poslušnosti a nutnosti zasahování ztracených, které vás možná neoslovují a chtěli byste raději slyšet „něco nového“. Ale zamyslete se, zda není chyba ve vás a i kdyby nebyla, což nestojí za to to pro Boha podstoupit? Je lépe si každý týden prožít svoji „hodinku utrpení“, než se dostat do vzpoury. Když navíc zvážíte, jaká těžká prokletí byste na sebe mohli strhnout vašim deklarovaným nesouhlasem, vězte, že byste zpětně upřednostnění vašeho pohledu nikdy nevyměnili za pocit bezpečí a zázemí, který vám přes všechny „zápory“ váš sbor poskytuje. 

Nebezpečí nelze podcenit a vzpouru je třeba vykořenit v jejím počátku. Nedomnívejte se, že můžete mít takové zjevení, abyste mohli věc posoudit lépe než osoby stojící v odpovědnosti. Zjevení dává Bůh těm, kteří za dané věci nesou odpovědnost. O opaku byli přesvědčeni již zmínění Áron s Miriam. Jistě si vzpomenete na ty, kteří začali – zpočátku zřejmě jen ve svém srdci – rozvíjet to, co se domníváte, že vidíte dnes vy. Chtějte mi dobře rozumět: lépe je někdy „nevidět“, odvrátit se a věc přikrýt. Mohlo by se stát, že by vaše pochybnost mohla znepokojit ty, kteří jsou zatím duchovně nezralí a neunesli by to. Všichni víme, jak bolestné je pak rozdělení, které často začíná jen nepochopením nebo špatnou komunikací. Každé rozdělení v Božím lidu je od nepřítele a vzdor je v posledku v Božích očích nahlížen jako hříšné věštění a ctění domácích bůžků. Nakonec s úlevou poznáte, jak dobré je svěřit svůj život Bohu prostřednictvím položení se na oltář vašemu pastorovi. Již nejste za svůj život a rozhodování zodpovědní, nepatříte sami sobě, ale bylo za vás zaplaceno výkupné. Zodpovědnost nese vaše autorita a pokud by se zmýlila, Bůh by ji to jistě ukázal. Jak osvobozující je to pocit. A i kdyby došlo k omylu (vždyť všichni v mnohém chybujeme), Bohu se líbí poddanost a poslušnost a někdy je třeba umlčet své svědomí, které často vlivem porušené lidské přirozenosti člověka k jeho nepoddajnosti povzbuzuje. Ale Bůh je větší než naše srdce, upokojí nás, byť by nás obviňovalo z čehokoliv. Stejně jako se Izák položil bez řečí a bez odporu na oltář Abrahamovi, i po vás je žádáno položit se na oltář své autoritě. Bůh by vás jistě nenechal v rukou člověka, ale k vaší oběti se přizná. Vždyť ani Izák nezahynul, ale strhl na sebe pro svoji poslušnost požehnání. 

A tak i kdybyste snad měli pravdu, v Božím království nezáleží na tom, zda máte, či nemáte pravdu zrovna vy. Ostatně sama pravda může být různými lidmi nahlížena v různých souvislostech. Pravdivé je to, co prospívá církvi – Božímu království a nikoliv to, co se jeví jako pravdivé vám. Božímu slovu je humanismus cizí. K čemu by vám bylo stát za vaši pravdou a přitom strhnout sebe, svou rodinu nebo sbor do vlivu prokletí, které číhá na rozkolníky. Věřte, je lépe se s církví mýlit, než mít sám proti církvi pravdu.

Podobná témata

Charismatici

"Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu" | Přihlásit/Vytvořit účet | 11 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: hela v Úterý, 11. srpen 2009 @ 22:25:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zajímavé.Při čtení mě napadaly různé věci.nejprve jsem to považovala za ironii,potom mě z toho celkem mrazilo,nakonec přišel pocit velké úlevy.Konečně se po letech bloudění mohu znovu navráti do církve a vložit svůj život do laskavých rukou mého pastora.Nic mi nebrání,ani skutečnost že tohle tvrzení pastora a můj nesouhlas s ním mě vedly k odchodu z církve vůbec(nebudu lhát,byly to i jiné věci),ale to te´d nevadí,ten pocit z toho je tak intenzivní.....
hela



Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Středa, 12. srpen 2009 @ 00:22:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Osobně se domnívám, že jde o povedený humoristický text, ale pokud náhodou ne. Napře jedna kontrolní otázka: jak poznám, se kterou církví se mýlit mohu a se kterou už ne? Z toho textu vyplývá, že některé církve mají a jiné nemají potřebné poznání. Jinak by mě docela zajímalo, z čeho nám v Písmu plyne, že za moje chyby bude zodpovědný nějaký člověk, kterého uznám za svoji duchovní autoritu. Jen tak pro zajímavost - podobný článek vyšel v časopise Strážně věž, který se pokusím dohledat. I tam nám bylo vysvětleno, že je nutné poslouchat věrného a rozvážného otroka, i když se plete. Takže když ten věrný a rozvážný otrok (autorita) tvrdil, že se něco nesmí nebo že konec tohoto systému věcí přijde tehdy a tehdy, nejednali podle Božích představ ti, kteří takovou nauku odmítli, ale ti, kteří ji slepě poslechli a když dorazilo nové světlo poznání a to, co se nesmělo, se už smí a konec tohoto systému věcí se zase odložil, opět slepě přijali. Ti, kteří to světlo asi měli dříve, mají prostě smůlu, protože jsou rozvraceči.

PS: pro ty, co nejsou obeznámeni s NSSJ

věrný a rozvážný otrok = bedoucí sbor v Brooklynu, cosi jako kolektivní papež
konec tohoto systému věcí = apokalypsa, lidově konec světa



Re: Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: hela v Středa, 12. srpen 2009 @ 06:51:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano.po přečtení ni to nakonec přišlo jako legrace,ale před osmi lety jsem se s tímhle učením setkala a rozhodně nešlo o NSSJ.Šlo o státem registrovanou církev.Jinak,chodím sem na grano anonymě už několik let,takže osobně si myslím,že je to "žert"někoho,kdo tenhle názor dříve vyznával,momentálně,nebo před pár měsíci "prohlédl"a snaží se vyrovnat se svými názory.Je to alespoň můj dojem,po přečtení článků a diskuzí tady.Myslím,že autor si při psaní na jehovisty ani nevzpoměl.
hela



]


Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Středa, 12. srpen 2009 @ 07:12:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
O vernosti sboru:
http://bohu-a.svetu.cz/14628-vernost-sboru.html

Slova Mistra Jana Husa byla recena v jistem historickem kontextu, aplikovat je v nekterych zabomysich sporech mi nepripada fer ani k Mistru Janovi, ani k tem konkretnim sborum...

Protoze pak nastava situace, kterou tu spravne kritizoval Aviaf: Na kazdou s prominutim blbost tu mame jednu denonimaci...



Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Středa, 12. srpen 2009 @ 08:02:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Keďže sa mi nepodarilo /ako obvykle/ vyjadriť svoj názor na uvedenú tému v krátkosti, poslal som svoj komentár  ako článok, ktorý by mal každú chvíľu vyjsť.



Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: eleonora v Středa, 12. srpen 2009 @ 10:48:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toje tedy směska. Kdyb to bylo součástí Orwellova románu 1984, tak to chápu, jen tam chybí ten závěr: Miluji Velkého bratra.

Dobrý šafář vynáší z se SZ i NZ to dobré. Tento příspěvek opět hrozí kauzálním starozákonním strachem, nebudete li milovat Velkéhjo bratra uvidíte. Služebnosti jsou v NZ jako služebnosti nikoli jako prostředek k nadřazení. Pisatel toto pravidlop zřejmě nechápe. Proto Ježíš nazval učedníky svými přáteli a na této bázi stojí i vztah s Bohem a sborem. Naopakcharizmatičtí vlkovedoucí, kteří se pořád potácí v neujasněnémk vztahu mezi nějakým kamaráčoftem a nadřazeností brání svým ovečkaám ve zdravém vývoji víry a nutí je ke stagnaci na úrovni na které je sám. Socilogijr takových společenství o tom hovoří jako o setrvání na synteticka konvenčním stupni, kde se lidé vzájemně ujišťují o tom jak jdou správným směrem (určeným velkovedoucím) ale v podstatě stagnují a usilují místo vztahu s Bohem líviti se šéfovi.

Ela



Re: Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Středa, 12. srpen 2009 @ 13:15:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale Elo! Co se dělo? Něco se to kotoulelo?

Ty negómeš že to napsal nějaký tvůj spřízněnec? To je tady taková móda, už dlouho, že když není dost autentických materiálů vhodných k dehonestaci jinověrců - tak si je napíšeme, že, a pak je demaskujeme a odsoudíme.


]


Re: Re: Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: eleonora v Středa, 12. srpen 2009 @ 16:23:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aspoň vidíš, jak se na mých spřízněncích to prostředí podepsalo. Už nepoznávají vlastního bratra. Za to si ale mohou sami. Otčím a macecha plně nahradili matku i otce, ale poslouchat se musí.

Ela


]


Re: Re: Re: Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Středa, 12. srpen 2009 @ 16:35:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zeměkoule je plná lidí, na nichž se církev zle podepsala. Marně se snažíš uklidnit svědomíčko tím, že budeš žalovat na charoše. To musíš na křesťoše víš? Protože jsi křesťoš. Charoši jsou v tom plusmínus jako necharoši.
 Ale buďme rádi, že se již nemůžeme podepisovat na lidech ohněm a mečem. Tady na granu je dost lidí, co by toho byli schopni, a mimochodem nikdo z nich není charoš. Ty taky ne. I z tebe bych měl obavy, kdyby lovci čarodějnic ještě měli tu moc. 



]


Re: Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 13. srpen 2009 @ 08:52:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je to zvláštní ale demokracie v obecném slova smyslu má často k totalitě mnohem blíž než monarchie. U nás (ŘKC) bychom měli teoreticky všichni poslouchat a ani si neškrtnout a přitom nás nikdo nekontroluje a drtivá většina kleriků se k nám chová jako přátelé a bratři. Bez ohledu na náš nevděk a sobectví. Tam kde ostentativně deklarují rovnost, volnost a bratrství je často zcela nepochopitelná totalita. Krásným příkladem je i ta Francouzská revoluce kde to vymysleli.


]


Re: Lépe je se s církví mýlit než mít sám proti církvi pravdu (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 13. srpen 2009 @ 08:45:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Naši předkové odedávna věřili že nevědomost hříchu nečiní, stejně jako když člověk jedná v dobré víře a vůli. Tohle se odráželo i ve světských zákonech a do určité míry odráží dodneška. Spaseni mohou být a budou i spravedliví pohani kteří jdou skrz Ježíše Krista. I když Ho neznají a nevědí o tom. Zahanbují nás úplně stejně jako spravedliví pohani u kterých Ježíš nalezl víc dobroty a víry než u Vyvoleného národa té doby.Člověk by se měl modlit za svého pastýře, děkovat za to že ho máme a plnit svoje povinnosti.  Pochybnosti a posuzování jeho osoby svěřit výhradně Bohu. Zvlášť pokud nás nenutí dělat něco špatného. Do jeho hříchů nám nic není. Ty jsou mezi ním a Bohem. Krom toho je obvykle lepší když máme světské rodiče kteří občas hřeší než když jsme sirotci. I pro ovce je lepší průměrný bača než žádný.
Já jako katolík mám tu výhodu že mi církev dává jen to co od ní sám chci. Nikdo mne nekontroluje a k ničemu nenutí. Pokud nenávážu osobní kontakty s lidmi v kostele tak nikdo ani neví jestli tam jsem nebo ne. Správně mám sice chodit do farnosti podle svého bydliště a podílet se na jejím životě ale nikdo mi nebrání ani nemůže bránit zajít jinam. Ať už jsem třeba na cestách nebo mám k tomu nějaký jiný důvod. Bible je u nás rozdělena do tří ročních cyklů podle evangelistů. Janovo evangelium se čte při významných příležitostech a svátcích. K úryvku z Nového zákona patří i související úryvek ze Starého a z Epištoly. Pokud půjdu na mši na opačném konci světa tak uslyším to samé co doma.



Stránka vygenerována za: 0.17 sekundy