Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Maxim.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16158, komentáře < 7 dní: 241, komentářů celkem: 395051, adminů: 60, uživatelů: 5060  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 43 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska
·Medvedìv tvrdí, že západní termonukleární degeneráti znesvìcují køesťanství
·Proè volili evangelikálové Orbána
·23. dubna 2022 byl zvolen nový Výkonný výbor BJB
·Informace Sboru BJB v Jablonci nad Nisou o stavu ukonèení èlenství v BJB

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108061813
přístupů od 17. 10. 2001

Život církví: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon
Vloženo Pondělí, 28. srpen 2006 @ 22:14:14 CEST Vložil: Bolek

Dotazy čtenářů poslal Daněk

Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon Právě jsem dokoukal pořad na ČT1 o pravoslavných svátcích v širé Rusi a zaujal mě zejména Jablečný spás a Velký (ořechový) spás, které lze vzdáleně přirovnat našim dožínkám a díkůvzdání za úrodu. Zaujalo mě, jak poukázali autoři dokumentu, že se v těchto svátcích prolíná pravoslavné náboženství s pohanskou kulturou.  Věřící nejen přinášejí ovoce a zeleninu do chrámu, kde je plodům žehnáno, ale také zdobí stromy pentlemi nebo přivádějí svůj dobytek obecnímu bláznovi (pomatenci nebo retardovanému člověku), který dobytek svojí čistou myslí a zaříkáváním má ochránit ve zdraví až do jara. Chtěl by se ale zeptat na líbání ikon. V pravoslavném chrámě tam byla vystavena stará, zlatem vykládaná ikona, kterou po řadě líbalo něco mezi deseti a dvaceti popů.

Zajímalo by mě, proč je nutný fyzický kontakt ústy s ikonou, jestli to má nějaký praktický význam pro tento náboženský úkon. Po dokončení líbání sejmul starý pop ikonu z podstavce a zvedl ji nad hlavu. Když ji nesl k oltáři, bylo z jednoho úhlu na okamžik vidět, že ikona je chráněná sklem, které je součástí rámu. Na skle bylo množství mastných otisků rtů těch, kteří ji líbali. Chápu, že vzácná ikona musí být chráněná sklem. Na druhou stranu: ti popové nelíbali ikonu ale sklo, které bylo tak pět centimetrů od povrchu ikony. Fakticky vzato, tedy šlo o líbání skla, které bylo v určité vzdálenosti od ikony. Má líbání skla také nějaké náboženské účinky? Jestli vezmeme vzdálenost pěti centimetrů od ikony jako nekontaktní vzdálenost, pak může být tato nekontaktní vzdálenost proměnlivá. A to v řádu i decimetrů, metrů, nebo dokonce kilometrů. Jaký je potom rozdíl, když pravoslavný křesťan políbí doma okno, které je vzdáleno od chrámových ikon také nějakou tu relativní vzdálenost? A nakonec: Chápu, když žena cizoložnice líbala nohy živého Krista na znamení vděčnosti, že jí odpustil hříchy. Není ale líbání mrtvých předmětů (byť symbolizujících události náboženské dějepravy) modloslužbou v duchu Písma? Pro pohany byl obraz (plochý nebo plastický - socha) předmětem uctívání a modloslužby, která byla v Izraeli ohavností před Hospodinem. Nakonec to dostali Izraelci od Hospodina i písemně v desateru přikázání. Jak se s touto praktickou modloslužbou, praktikovanou v pravoslavné církvi, osobně vyrovnáváte jako pravoslavný kněz, který, jak sám zde píše, bere Boží Slovo velmi vážně a horlivě.


"Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon" | Přihlásit/Vytvořit účet | 49 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: danek v Neděle, 13. květen 2007 @ 00:45:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj, ten článek se nějakým způsobem dostal na můj profil, tak jenom říkám, že já jsem Danek - ne Daněk.
.
.
.
No já bych ji nelíbal. Sice záleží na tom, čemu lidi věří. Proto tu máme písmo a můj výklad je, že se to dělat nemá. Ale říkám: záleží čemu věříme. Když nosím na krku křížek, tak se 1 nebo 2x stalo, že jsem ho políbil (tak normálně - nic si o mě nemyslete). A udělal jsem to proto, že jsem cítil v srdci radost, vděčnost a lásku k Ježíši. Copak je tohle modloslužba? Věřím, že ne. Já nevím, jak je to u pravoslavných, jestli jim to přinese spásu nebo co, ale nezdá se mi to moc od Boha. Jak jsi říkal o tech otisků rtů na skle..fuj, tohle by Bůh nepřikazoval. Tohle přikazují bůžkové: Líbejte a uctívejte němé modly. Pokud tam ale příjde člověk před tu ikonu a v srdci si řekne, že se absolutně rozplívá nad Božím jménem a touží kvůli tomu i políbit ikonu, tak budiž - ať si dělá, čemu věří. Ať dělá, co myslí, že je dobré.



Re: Prorok Daniel, ikony - pro Petra Šímu (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Čtvrtek, 31. srpen 2006 @ 13:29:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Milý Petře, jak se díváš na rozlišování duchů?
Podle mého názoru, kdyby se Daniel řídil bezvýhradně Desaterem (Exodus 20,4-5: NEZOBRAZÍŠ SI BOHA ZPODOBENÍM NIČEHO, CO JE NAHOŘE NA NEBI, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit) jako definitivním posledním zjevením Božím (Boží zjevení - jak se shodují pravoslavní, katolíci a všichni protestanté bylo zakončeno až knihou apoštola Jana Zjevení. Od té doby sice existují občas soukromá zjevení Boží, ta však nesmí být v rozporu s už zakončeným zjevením kánonu Starého a Nového zákona.), tak by vidění Boha Otce - Věkovitého - Starého dnů (Daniel, 7. kapitola, verše 9-22) musel odmítnout jako démonický přelud. On to vidění však přijal a zapsal do knihy Bible jako Boží.

V Pravoslavné církvi nejsou používány sochy, malují se pouze ikony a to podle přesně stanovených pravidel proto, aby nedocházelo k modloslužbě.
Podle mého názoru je škoda, že v dobách, kdy králové a šlechtici věřili v Boha, tak tito boháči ikony v chrámech zahalili zlatým a stříbrným "bedněním", takže z nich jsou od té doby dodnes často vidět sotva obličeje. Bohu žel tehdejší biskupové a pečovatelé o chrám ustupovali rozmarům bohatých vládců a tím prakticky zbavili ikony jejich pedagogického významu, který zde existoval zvláště pro negramotné, kterých byla až do začátku 20. století naprostá většina. Asi proto se rozmohl v Rusku, Bulharsku, Srbsku, Řecku, Rumunsku ateismus a pověry - ty jsou propojeny s modloslužbou. Nyní všichni východoevropané číst umí, takže symboliku ikon vidět nepotřebují. Potřebují však číst Bibli a vzdělávat se v pravoslavné teologii. Na to jsou však příliš pohodlní. Proto zůstávají raději pověrčiví. Pak však jsou pravoslavnými křesťany jen podle jména a ne ve skutečnosti.

Odpovídal: Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



co ma Danielove proroctvo spolocne s ikonami ???? (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Čtvrtek, 31. srpen 2006 @ 14:51:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravim serafin

1.Prosim vysvetli mi ako sa da urobit socha, ikona, obraz (modla) tak, aby nedochadzalo k modlosluzbe...to je podla mna zaujimavy rozpor....

2. Na fotografiach vyssie sa zeny evidentne neklanaju Bohu ale Marii, kde je Jezis obycajne strasne malinky a Maria velmi velka. Toto sa nielenze nenachadza nikde v Danielovi ale ani v celej Biblii. Takze nechapem...

3. Nech citam Tvoje vysvetlenia ako citam, nechapem suvis medzi Danielovym zjavenim a vyobrazovaniu soch a obrazov ku ktorym sa ludia modlia a bozkavaju ich...



]


Re: co ma Danielove proroctvo spolocne s ikonami ???? (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Čtvrtek, 31. srpen 2006 @ 16:19:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Bratře Gojime,
buď jsi nečetl všechna má vysvětlení zde na Granu, nebo Ti to pochopení zatím není dáno. Prosím Tě, zkus mít se mnou trpělivost a čti dál.
Snad na vysvětlenou:
Když Pán Ježíš mluvil o dobrovolném panictví pro Boží království dodal: "Kdo můžeš pochopiti, pochop." Sám jsem tuto řeč Krista dlouho nechápal, nebylo mi to tehdy dáno. Kdybych ji v minulosti chápal, neženil bych se, šel bych studovat římskokatolickou teologii a stal se celibátním katolickým knězem. Protože jsem však tehdy nevěděl jak hrozně moc je současná římskokatolická teologie zamořená liberálními (zednáři vnesenými) bludy, naletěl bych, zpychl a časem od Krista zcela odpadl. Takto mě nechápáním pozitiv panictví, Pán Bůh chránil před současným zednářstvím.
Možná i Tebe Pán Bůh nechápáním křesťanských obrazů a soch i nechápáním úcty k Panně Marii, k svatým a k přítomnosti Krista v tajemně proměněném chlebu a víně při Večeři Páně, chrání. Duch svatý totiž přesně ví v jakém prostředí se nacházíš, v jak spasitelném či naopak spáse zabraňujícím "ekosystému". Dnes je totiž zednářským liberalismem prolezlá nejen Katolická, ale i Pravoslavná církev. Bůh asi chce, abys žil a působil mezi evangelikálními slovenskými protestanty, neboť tam ta zednářská liberální chapadla ještě neměla čas tolik proniknout. To, že nechápeš starobylé (z dob, kdy lidé byli negramotní) pravoslavné a katolické kostelní umění mně nevadí. Hlavní je, že chápeš, jak zhoubné je současné zednářství. Kromě bludů v liberálním a pololiberálním katolicismu a pravoslaví, existují i bludy v tom konzervativním (extrémně neekumenickém, přímo zabarikádujícím se do ulit) - různá nepravdivá vidění, která se jen horko těžko odlišují od těch pravých.
K bodu 2) To že je, na ikonách Panny Marie s Ježíškem, Ježíšek velmi maličký, mělo připomínat negramotným lidem, že Bůh se v osobě Syna nesmírně ponížil a zmenšil, když se stal zároveň člověkem - synem Panny Marie. To, že je Ježíšova maminka tak veliká, to mělo upozornit negramotné lidi, že ji Bůh vtělením svého Syna do jejího lůna nesmírně povýšil, zvětšil. Žádný jiný pouhý člověk kromě ní nebyl a nebude nikdy tak moc od Boha povýšen. Marie musela být před vtělením Syna nesmírně pokorná, neboť je psáno, že Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost. Viz Lukáš 1,48-49.
S pozdravem a přáním Božího požehnání
Libor


]


Re: Prorok Daniel, ikony - pro Petra Šímu (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 31. srpen 2006 @ 14:53:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Seraphime,

tento poslední komentář je od tebe pro mne velice milý.

Konečně se dostávám k tomu bodu, že asi rozumíš, že nejsem proti činění ikon, jako takových. Ale proti tomu, co se na nich zobrazuje a jak se na nich zobrazuje. Tebou uvedený článek o ikonách je dobrý. Něco mi v něm sice nesedí, ale není toho mnoho. Symbolika je dobrá, ale nesmí to být zobrazení Boha. Také mám problém v přílišné úctě a klanění se a líbání ikon, které mají zobrazovat světce. Ale jinak je symbolika prospěšná. Já jen, aby sis nemyslel, že jsem proti ikonám jako takovým.

Například zobrazit výjevy popsané v bibli je dobré a prospěšné. Nakonec v historii ne všichni uměli číst slova, že? Ale dal bych si moc pozor na vyobrazování Boha. U Ježíše - či jiných, zde je nutné, aby ti, kdo vystavují ikony, také vyučovali, že jde především o symboliku. Tedy ne podobiznu. A já u mnoha babiček (ne pravoslavných) slyšel, že ta panenka Maria byla tak krásná a také Ježíš.....

Rozumíš? A pak také, neměli by přeci kněží nosit ty obrazy či sochy a dávat je líbat, a klanět se tomu. Ikony mají hovořit. Mají hovořit o Božím slově (nejsou Slovem Božím) a mají z Božího slova čerpat.

A také mají jasně zobrazovat i těm, kdo neznají symboliku Boží svatost a svrchovanost nad každým člověkem.

Pokud tedy se má zabránit zneužití dobrého záměru, musí se také činit opatření.

Ale pro mne to nejdůležitější: Pokud by i byla symbolika zneužita tak, že kdo ikony a cokoliv užívají, svým používáním těchto symbolik porušují Boží slovo, pak bych se raději této symboliky úplně vzdal, než abych byl příčinou pro ty, kdo Boží slovo porušují.

Zlato a stříbro, či cokoliv jiného, to ani nevadí - chrám byl také zdoben. Ale pravda je, že Bůh si budovu chrámu nežádal, ale svolil k ní. "Mojžíšův stánek" byl však přímo z popudu Božího, a také byl zdělán z drahých věcí.

Na jedné straně je zde tedy ochota všech darovat apoštolům, a nepovažovat nic svého za vlastní, ale společné, na druhé straně je tu péče o vdovy a sirotky a chudé.

Jenže jsou dnes ikony společné všem? Jako za stavby chrámu, vše co bylo doma, přinášelo se k budování stánku. Ale ze stánku si již nikdo neměl nic přinášet domů.

Věci pokládané za bohoslužebné tedy zůstávaly ve stánku (či v chrámu), ale již nesměly být z chrámu vynášeny. Pokládáte-li tedy ikony za věc bohoslužby, pak nemají být vynášeny z budov kostelů, či chrámů. Naopak tvořené ikony, mají být do chrámu přinášeny.

Myslím, že v tom nastal i u vás ten problém. A možná i díky tomu se stalo to, co se nyní děje. Proto také takový vzdor jiných.

Ale nejhorší je vést k úctě k symbolům a symboly považovat za zobrazení, a úctu zobrazovanému jako projev lásky a služby a vděčnosti. V té chvíli se symbol stává modlou. A tak to dobré, co mohlo vést k lepšímu srozumění Písma, nakonec vedlo k porušení Písma.

Já zde nesoudím, je to můj zcela osobní názor. A možná ti tím i pomůžu v tom, proč takoví jako já odmítají ikony.

Psal jsi, že se ikony malují podle přesně stanovených pravidel, aby nedocházelo k modloslužbě. Jenže ono mi přijde, že k modloslužbě právě dochází. Ne až tak samotnou malbou, nezobrazujete-li Boha Otce, ale tím, jak se ikon užívá.

Nevidím až tak velký problém v malování ikon (až na to, že mají vyjadřovat přesně to, co je v bibli, a ne třeba učení církve, které je diskutabilní), jakož spíše v jejich používání.

A mají-li skutečně ikony vést k víře, tedy musí vycházet a být založeny na Božím slově. U zobrazování třeba lidí, jejichž některé skutky byly uznány za svaté, pak by onen jejich skutek měl být v souladu s Božím slovem, tedy co bible považuje za svatý skutek, spravedlivý a vycházející z víry v Krista a Boha. Tedy ani ne tak zdůrazněna svatost "světce" jako spíše Boží smilování se na svým věrným, u kterého Bůh dosvědčil jeho víru.

Ale to jsem se asi rozhovořil až za hranice toho, o čem jsem původně chtěl psát.

Bůh s tebou,

Petr Šíma


]


Re: Prorok Daniel, ikony - pro Petra Šímu (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Čtvrtek, 31. srpen 2006 @ 15:20:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Bůh buď i s Tebou, nejsme ve sporu.
Libor


]


Re: Prorok Daniel, ikony - pro Petra Šímu (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 31. srpen 2006 @ 15:32:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě.... Seraphime,

nezareagoval jsem na ten první odstavec tvého komentaáře:

//Podle mého názoru, kdyby se Daniel řídil bezvýhradně Desaterem (Exodus 20,4-5: NEZOBRAZÍŠ SI BOHA ZPODOBENÍM NIČEHO, CO JE NAHOŘE NA NEBI, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit) jako definitivním posledním zjevením Božím (Boží zjevení - jak se shodují pravoslavní, katolíci a všichni protestanté bylo zakončeno až knihou apoštola Jana Zjevení. Od té doby sice existují občas soukromá zjevení Boží, ta však nesmí být v rozporu s už zakončeným zjevením kánonu Starého a Nového zákona.), tak by vidění Boha Otce - Věkovitého - Starého dnů (Daniel, 7. kapitola, verše 9-22) musel odmítnout jako démonický přelud. On to vidění však přijal a zapsal do knihy Bible jako Boží.//

Já jsem v podstatě na to odpověděl již dříve.

Ale nevadí. Daniel dostal vidění od Boha. A Bůh se zjevil Danielovi. Daniel předvším popisoval děj a věci kolem Boha a pak také to, co mu řekl, nebo i má říci.

Že Daniel viděl skutečně Boha, nebo jeho oblek a vlasy, je rozporuplné s tím, co napsal Jan, že Boha nikdo nikdy neviděl, že? A bible si neprotiřečí viď?

Už jen z toho důvodu, (a také pro uvedený předešlý), že Bůh zakázal izraeli si Ho zpodobňovat, a přitom dal vidění Danielovi -izraelci, bys měl pochopit, že ty dvě věci jsou neslučitelné. Sloučit obě věci by pak bylo zcela rozporuplné. Toto proto jednoduše nemůže být zdůvodněním pro to, abychom si zpodob'ňovali Boha do ikon a soch, či čehokoliv jiného. A navíc si psal, že přeci Izraelcům bylo dáno desatero a zákaz zobrazování Boha a klanění se takovým výtvorům pro Izrael platil.

Jestli tedy má platit á, aby neporušilo bé, a zaroveň má platit bé, aby nerušilo á, pak á nesmí být posuzováno béčkem, a béčko áčkem. Protože bé v sobě nemá á, a á nemá v sobě bé.

Danielovým viděním tedy nesmí být porušen zákaz z desatera. A zákazem z desatera nesmí být porušeno Danielovo vidění.

Zjevení (vidění) dává Bůh a On sám se dává vidět skrze ně, ale člověk si Boha nesmí zobrazovat ničím, co je ve světě, a takovému výtvoru se pak klanět.

A nakonec, Daniel toho opravdu o Věkovitém moc nenapsal. Oblek bílý jako sníh a vlasy jako čistá bavlna.

Petr Šíma


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Středa, 30. srpen 2006 @ 21:13:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Petr Šíma (amisrtep) psal:
Děkuji ti Seraphime za odpovědi,
jen bych podotkl, že se nezobrazuje jen Kristus, ale i Otec Bůh. Jestli říkáš, že Syna můžeme zpodobňovat, pak i Otce? A jestli tedy Bůh Otec se zpodobnil v Synu, pak jak to, že jsou zpodobňováni zvlášť? A proč se jejich podobizny tak liší? To jen namátkou.

Odpovídám:
Pokud vím, tak Otec Bůh se zobrazuje na základě popisu vidění proroka Daniela z doby babylonského zajetí Izraele. Viz:
Daniel, 7. kapitola, následující verše (ekumenický překlad):
9 Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec - plameny ohně, jeho kola - hořící oheň.
10 Řeka ohnivá proudila a vycházela od něho, tisíce tisíců sloužily jemu a desetitíce desetitisíců stály před ním. Zasedl soud a byly otevřeny knihy.
11 Tu jsem viděl, že pro ta troufalá slova, která roh mluvil, viděl jsem, že to zvíře bylo zabito, jeho tělo zničeno a dáno k spálení ohněm.
12 Zbylým zvířatům odňali jejich vladařskou moc a byl jim ponechán život do určité doby a času.
13 Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu.
14 A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků. Jeho vladařská moc je věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno."
15 Můj duch, můj, Danielův, byl uvnitř své schránky zmatený a vidění, která mi prošla hlavou, mě naplnila hrůzou.
16 Přistoupil jsem k jednomu z těch, kteří tam stáli, a prosil jsem ho o hodnověrný výklad toho všeho. Řekl mi to a oznámil mi výklad té věci:
17 "Ta čtyři veliká zvířata, to čtyři králové povstanou v zemi.
18 Ale království se ujmou svatí Nejvyššího a budou mít království v držení až na věky, totiž až na věky věků."
19 Chtěl jsem mít jistotu o tom čtvrtém zvířeti, které bylo odlišné ode všech ostatních a bylo mimořádně strašné: mělo železné zuby, bronzové drápy, žralo a drtilo a zbytek rozšlapávalo svýma nohama,
20 i o deseti rozích, které mělo na hlavě, a o dalším, který vyrostl a před nímž tři spadly, totiž o tom rohu, který měl oči a ústa mluvící troufale a jevil se větší než ostatní.
21 Viděl jsem, že ten roh vedl válku proti svatým a přemáhal je,
22 až přišel Věkovitý a soud byl předán svatým Nejvyššího; nadešla doba a království dostali do držení svatí.

(kralický překlad)
7,9 Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící.
7,10 Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.
7,11 Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni.
7,12 A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času.
7,13 Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl.
7,14 I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší.
7,15 [I] zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla, a vidění má předěsila mne.
7,16 Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících, a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci. I pověděl mi, a výklad řečí mi oznámil:
7,17 Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země,
7,18 A ujmou království svatých výsostí, kteříž obdržeti mají království až na věky, a až na věky věků.
7,19 Tedy žádostiv jsem byl zprávy o šelmě čtvrté, kteráž rozdílná byla ode všech jiných, hrozná velmi; zubové její železní, a pazoury její ocelivé, kteráž zžírala, potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala.
7,20 Tolikéž o rozích desíti, kteříž byli na hlavě její, a o posledním, kterýž vyrostl, a před ním spadli tři; o tom rohu, pravím, kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně, a byl na pohledění větší než jiní.
7,21 Viděl jsem, an roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je,
7,22 Až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým výsostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi.

Pozdravuje Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 31. srpen 2006 @ 11:00:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Seraphime, :o)

vždyť ty přeci musíš vidět rozdíl mezi viděním od Boha, které se nečiní lidskou rukou, a mezi vytvoření obrazu či sochou, vzdělanou lidskou rukou.

A jak jsi řekl, Bůh se zobrazuje ve vidění Danielově, ne že Danielzobrazuje Boha ve svých představách.

Bůh vyhlásil, nespodobníš si..... ty si tedy nespodobníš. A navíc.... nebudeš se ničemu takovému klanět a sloužit tomu.

A ještě taková poznámečka: Daniel říká, že viděl Věkovitého a dále popisuje věci kolem něj, a z něj (či na něm). Pak psal, že viděl jakoby Syna člověka, a ten došel k Věkovitému. Zase žádné připodobnění Boha k něčemu co vidíme nahoře na nebi, nebo dole na zemi, ne ve vodách. A jakoby Syna člověka? Je zde rozdělení viď? Podobný Synu člověka přichází k Věkovitému. Podobný Synu člověka, tedy ne tak zcela člověk, ne zcela člověk. Zase žádný konkrétní popis.

Ale jak jsem již zmínil: Tento obraz nevytvořil člověk, ale Bůh. Nebyl vytvořen lidskou fantazií, ale Božím zjevením. Nebyl vytvořen lidskou rukou, je to obraz fyzickým očím neviditelný. Je viditelný jen zjevením od Boha, tedy jaksi vytržením mysli.

Tohle nebylo dobré Písmo brané jako tvůj důkaz.

Proroci nezjevovali nikdy Boží vzhled, ale podobu a vzhled Hospodinovy slávy. Nikoli tedy samotného Boha. Boha nikdo nikdy neviděl, neplatí. Bůh zjevuje lidem svou slávu, ale přes slávu Hospodinovu, nelze vidět samotného Boha. Boží sláva obklopuje Boha.

Proto ani Daniel nemohl popisovat Boha, ale jen vše kolem něj.

Seraphime, tohle opravdu nebyl žádný důkaz ani důvod pro zobrazování si Boha na ikonách či sochách. Navíc jsem viděl sochy (a neříkám u pravoslaví - to nevím) boha otce, sochy starého člověka.

A ještě ono Turínské plátno. To přeci není nic na čem bychom měli zakládat svou víru. Naše víra nemá spočívat na něčem hmotném, ale na víře v bláznivou zvěst, že se Bůh dal svého Syna, aby se stal člověkem, přebýval mezi námi, narodil se z ženy (Marie) panny, ..... zemřel za naše hříchy, ... a třetího dne jej Bůh vzkřísil z mrtvých a že vystoupil na nebesa, odkud znovu přijde, soudit živé i mrtvé. (To samozřejmě zcela zkráceně).

Turínské plátno, úlomek dřevěného kříže .... neznáš toto: Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.

Tedy ono plátno či cokoliv jiného je jen pro ty, kteří potřebují vidět, aby uvěřili. Ale blahoslavení jsou ti, kdo neviděli a uvěřili. Nepokládám tedy nic z toho za směrodatné pro víru. Ale vírou je člověk spasen. A jsme spaseni v naději. Jenže naděje, kterou lze vidět, již není nadějí. Ale my očekáváme to, co není vidět, a proto to očekáváme trpělivě.

Petr Šíma


]


Hlavne pro Miloslava: STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA I. a II. (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Úterý, 29. srpen 2006 @ 17:08:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA



„Pokud chceme někoho svést ze správné cesty, tak mu nejprve seberme kompas.“



Co v článku najdete

Co princip Sola Scriptura neznamená.
Co princip Sola Scriptura naopak znamená
Důsledky opuštění principu Sola Scriptura.
Proč se na pricip Sola Scriptura útočí?



1. Co princip Sola Scriptura neznamená

Sola Sriptura, tedy pouze Písmo (Bible), neznamená, že bychom snad nemohli číst s užitkem jiné knihy než Bibli. Neznamená ani odmítnutí jakékoliv tradice v našich církvích, která není v Bibli zmíněna. Neznamená ani to, že co není zmíněno v Bibli by se snad nesmělo činit. Asi žádný soudný člověk nepochybuje, že apoštolové, kteří používali při misijních cestách lodě, by jistě neměli nic proti používání letadel.

2. Co princip Sola Scriptura naopak znamená

Znamená, že věříme, že Bible je Slovo Boží a že si Pán Bůh dovedl zařídit, abychom tuto úžasnou Knihu mohli držet v rukou. Samozřejmě se tak stalo skrze mnoho „druhotných příčin“ a Pán Bůh si použil řadu lidí k sepsání jednotlivých knih Bible a k sestavení Kánonu. Věříme, že ve světle Bible je třeba posuzovat a poměřovat vše ostatní. Například církevní tradice vůbec nevadí a naopak může být často užitečná. Jsou-li v ní však prvky, které odporují Bibli, nesmíme zaváhat ani na okamžik a musíme je odstranit. Princip Sola Scriptura uplatňujeme i pro posuzování koncilních dokumentů nebo výroků papežů. Cokoliv v nich odporuje Bibli, je třeba odmítnout a už vůbec se to nemůže prohlašovat za inspirovamé Duchem Svatým. Bůh si přece nemůže odporovat.


Princip Sola Scriptura by tedy mohl být definován takto:
Bible je jediným měřítkem, podle kterého poznáváme pravost nebo nepravost všeho ostatního. Podobně jako falešné bankovky poznáme pečlivým porovnáním s bankovkou pravou.

3. Důsledky opuštění principu Sola Scriptura.
Předně je třeba zdůraznit, že platnost principu Sola Scriptura se těžko dokazuje. Je to naopak výchozí předpoklad, tedy axiom, z kterého se vychází a na kterém se staví. Je tedy otázkou víry, zda tento princip přijímáme či nikoliv. Ale tak je to i s existencí Boha a se vzkříšením Ježíše Krista. Buďto věříme v Boží existenci, nebo věříme v Boží neexistenci.

Když zmíněný princip opustíme, najednou ztratíme pevnou půdu nohama. Ztratíme Skálu Božího Slova a ta je nahrazena bahnem lidských výmyslů, v kterých se pak topíme. Vše se najednou zrelativizuje. Jeden se třeba prohlasí za proroka a řekne: „Mě Duch Svaty zjevil to a to“. Další řekne: „Ke mě do pokoje přišel Ježíš a ukázal mi že máme dělat tamhleto.“ Jiný křičí: „Panna Maria ve Fatimě říká, abychom se víc modlili růženec – to světu pomůže.“ A ještě jiný povída: „Medjugorská panenka Maria vzkazuje, že máme činit za prvé to, za druhé ono a nazapomínat na tamto.“ Někdo jiný řekne: „Papež povídal, že máme více číst katechismus a ....“ Znamý TV evangelista nám vypráví, že ho Duch Svatý tahal za rukáv atd. atd.

Zkrátka opuštění principu Sola Scriptura vede k tomu, že se ocitneme v chaosu polopravd lží a pověr. Nikdo si už nemůže být jistý, čemu se dá vlastně věřit. Do křesťanství se začíná vlévat pohanství a blíží se náběh na synkretismus. Nepřipomíná Vám to, přátelé, současnou situaci?

Když se však podíváme do dějin křesťanství, vidíme jak moudré je pevně se držet Bible. Kdykoliv se od ní Církev vzdalovala, propadala se do temnot a vzdalovala se tím samozřejmě i Bohu. Jedině Bible pak ukazovala, jak moc se Cíkev Bohu vzdálila, a proto bylo vlastnictví Bible ve srozumitelném jazyze stíháno a považováno za velmi nebezpečné. Naopak oživení Církve bylo spojeno s návratem k Božímu Slovu.

4. Proč se na pricip Sola Scriptura útočí?

Tento princip vždy byl, je a až do příchodu Pána Ježíše Krista bude terčem útoků. Je to logické a není to překvapivé. Pokud chceme někoho svést ze správné cesty, tak mu nejprve seberme kompas. Od nepřátel Božího Slova je chytré, že postupují plíživě, krůček po krůčku. Nejprve položí lidskou tradici na roveň Bibli, a pak ji pozvolna Bibli nadřazují. Jak se protibiblická tradice rozrůstá, tak kráčí dále a dále od Boha a postupně si vytváří svoje učení a svůj systém. Pak se vytvoří „učitelský úřad,“ který umožní interpretaci Bible ve „světle,“ tedy vlastně ve tmě lidských výmyslů. Když se lidské mozky naprogramují nejprve poučkami vhodného katechizmu odvozenými z „učitelského úřadu,“ tak už pak často ani četba Bible nepředstavuje pro systém příliš velké ohrožení. Systém se časem může tvářit navenek i docela vlídně, nicméně jakýkoliv pokus o návrat na skálu Božího Slova je nemilosrdně likvidován všemi prostředky, které má systém za dané situace k dispozici.


Závěr

Pokud se budeme držet principu Sola Scriptura, setkáme se s opozicí. V Kristu Ježíši je však naše vítězství. Nenechme si vyrazit z ruky meč Božího Slova. Naopak meč je k tomu, aby se pevně držel a používal k boji.


KDO JE Z BOHA, SLYŠÍ JEHO SLOVA. OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SRIPTURA II.



Jan 10:27 (NBK)

„Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě.“



Obsah článku:

Úvod



I. Vnitřní svědectví o pravosti Bible

1. Naplněná proroctví

2. Ježíšův respekt k Písmu

3. Aplikace principu Sola Sriptura v Beroji

4. Věrohodnost Nového Zákona

5. Další vnitřní svědectví o pravosti Bible



II. Kdo je z Boha, ten slyší Jeho Slova



Závěr







Úvod

K článku nazvanému „STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA,“ (link: http://www.granosalis.cz/article.php?sid=4436 ) přišla jedna zajímavá otázka typická pro naše římsko-katolické přátele (pravděpodobně z nějaké instruktážní apologetické příručky). Ta otázka zněla ve smyslu: „Kde je v Bibli psáno Sola Scriptura?“ Nutno připustit, že je to docela elegantní chyták. Ocitáme se totiž v podobné situaci, jako bychom měli dokázat že, 1+1=2, což je docela nesnadné. Autor té otázky zřejmě nečetl článek příliš pozorně, protože v článku jsem uváděl, že princip Sola Sriptura, je výchozím předpokladem, tedy axiomem, na kterém se dále staví. Tomuto předpokladu buďto věříme nebo ne. Podobně jako věříme nebo nevěříme v existenci Boha. Přesto je dobré nezapomínat na fakt, že ačkoliv v Bibli nikde přímo napsáno Sola Scriptura nenajdeme, svědčí sama Bible jasně o své pravosti. Navíc o její pravosti svědčí sám její Autor, totiž Bůh.

Nejprve se tedy podívejme, jak svědčí Bible sama o sobě.


I. Vnitřní svědectví o pravosti Bible


1. Naplněná proroctví

V Bibli existuje celá řada proroctví, která se už naplnila. Mnoho z nich se vztahuje přímo k Ježíši Kristu. O těch snad ani netřeba na GS hovořit. Zmiňme tedy jen jako příklad proroctví z Izajáše o perském králi Kýrovi. Je to úžasně podrobné proroctví, které obsahuje i jméno krále Kýra a vzniklo mnohem dříve, než se tento král narodil. Taková jednoznačná a detailní naplněná proroctví jsou trnem v oku liberálům. V minulém století byly v liberálních kruzích v módě hypotézy, že proroctví byla napsána později (když už se události v nich popsané staly). Po nálezu kumránských svitků s velmi starými opisy Izajáše se však od těchto hypotéz začalo ustupovat. Současně už nejsou tak populární ani názory, že Izajášů bylo několik. Výše zmíněný příklad krásně ilustruje nejen pravdivost Bible, ale i fakt, že Bůh je vševědoucí i v tom smyslu, že zná do detailů celý průběh historie. Jak se krásně říká v angličtině: „History is His story.“


2. Ježíšův respekt k Písmu

Když Ježíš Kristus chodil skoro už před dvěma tisíci let po této Zemi byl Písmem vlastně dnešní Starý Zákon. Ježíš o Písmu mluvil s velkým respektem. Citáty s Písma bojoval se satanem v době pokušení a citáty z Písma používal jako argumenty při teologických diskusích. Citoval z Tóry, Proroků i z Žalmů. Dobře si byl vědom, že Písmo svědčí o Něm. Když Jan Křtitel z vězení posílal vzkaz k Ježíšovi, s dotazem, zda je ten Mesiáš, Ježíš mu odpověděl citací poroctví z Izajáše, které se na Něj vztahovalo.


3. Aplikace principu Sola Sriptura v Beroji

Bible pozitivně hodnotí horlivost Židů v Beroji. Když jim bylo zvěstováno Evangelium, pečlivě je zkoumali ve světle Písma (tehdy SZ). Nepatřili mezi naivky, které spolknou kdejaké atraktivně se tvářící učení i s navijákem. Když tedy zjistili, že Evangelium je v souladu s Písmem, mohla stát jejich víra na opravdu pevném základě.


4. Věrohodnost Nového Zákona

Ve své druhé NZ epištole řadí apoštol Petr Pavlovy listy mezi Písma. Další ve vztahu i k NZ viz část II.


5. Další vnitřní svědectví o pravosti Bible

V Bibli najdeme dokonce místa, kde se o Bohu hovoří jako o Slovu a naopak o Slovu jako o Bohu. To má své důsledky. Slovo Boží není mrtvá litera – je živé. A neúcta a neláska Bpžímu slovu znamená neúctu a nelásku k samotnému Bohu. Napdení autority Božího Slova pak znamená napadení autority samotného Boha. V Bibli také najdeme svědectví o tom, k čemu je Písmo dobré – jakýsi návod k použití. Je také konstatováno, že Písmo je Bohem vydechnuté. Zde uvedená svědectví samozřejmě nejsou vyčerpávající a čtenáře tohoto článku jistě napadne celá řada dalších míst v Bibli potvrzující autenticitu Bible samotné.



II. Kdo je z Boha, ten slyší Jeho Slova

Podobně jako pes zná hlas svého pána, znají Boží děti hlas Boží. Jednoduše poznají, když čtou Bibli, že to nejsou obyčejná lidská slova, jako nacházíme v jiných knihách. Poznají řeč pravého Boha – Boha Bible.

Pán Ježíš říká:

Jan 10:27 (NBK)

„Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě.“


Tento poslední argument je velmi pádný, ale má omezenou platnost. Není to argument úplně pro všechny. Je to totiž argument pro všechny ovce, nikoliv však pro kozly. Ovce totiž slyší Ježíšův hlas a věří Jeho Slovům. Jenže ne všichni slyší s vírou Jeho Slova. Proč? Protože nejsou všichni z jeho ovcí. Ježíš říká:

Jan 10:26 (NBK)

„Vy ale nevěříte, protože nejste z mých ovcí, jak jsem Vám řekl.“



Závěr

Važme si Bible. Co bychom bez ní věděli o Bohu? Vždyť Bůh je schopen existence mimo čas prostor a hmotu. Tomu jistě věří všichni, kdo nejsou pantheisté. My však jsme naopak uzavřeni v čase, prostoru a hmotě. Jsme tedy naprosto odkázání na Boží sebezjevení. A Bůh se nám dal poznat v Bibli. Samozřejmě, že máme volbu Bibli ignorovat. Můžeme si pak vytvořit, namísto pravého Boha Bible, jen příjemného bůžka vlastních představ a nakonec být i s ním uvrženi do ohnivého jezera. Pokud však hledáme spásu, pamatujme, že ji nalezneme pouze u pravého Boha – Boha Bible.





Re: Hlavne pro Miloslava: STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA I. a II. (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Úterý, 29. srpen 2006 @ 17:29:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji ti, reformovaný.

Nikdy jsem nic takového nečetl, jen se řídil spíše Husem, ale jak vidíš, snad jsem vlastně psal to samé.

Tradici lze přijmout, ale musí být založena na Božím slově a z něho i vycházet.

Díky, stáhnu si to, a ověřím tím svá přesvědčení.

Petr Šíma


]


Re: Hlavne pro Miloslava: STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA I. a II. (Skóre: 1)
Vložil: Miloslav v Úterý, 29. srpen 2006 @ 23:44:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://miloslav.pletanek@prolife.cz
I já děkuji Davidovi za námět k přemýšlení. Musím uznat v tuto chvíli, že tu ukázku z knížky těch manželů docela dobře cupujete a zatím cítím, že jsou vaše argumenty lepší, alespoň do té doby než do toho vstoupí někdo vzdělanější než já.


]


Re: Hlavne pro Miloslava: STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA I. a II. (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Středa, 30. srpen 2006 @ 10:29:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Zdravim Miloslave,

Ono na vzdelani zase tak nezalezi. Tady je o Slovo Bozi a to s lidkou moudrosti neni identicke.

R


]


Re: Hlavne pro Miloslava: STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA I. a II. (Skóre: 1)
Vložil: Miloslav v Středa, 30. srpen 2006 @ 14:23:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://miloslav.pletanek@prolife.cz
Tuto odpověˇd jsem předpokládal. Jde o to, že Bibli neznám tak dobře jako jiní.


]


Re: Hlavne pro Miloslava: STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA I. a II. (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Středa, 30. srpen 2006 @ 10:27:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Zdravim Petre,

Diky za komentar. Vidime to podobne. Clanek klidne dal sir. Nemam na nej zadny copyright a mam radost, kdyz se obhajoba Sola Sriptura siri.

R


]


Re: Hlavne pro Miloslava: STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA I. a II. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 30. srpen 2006 @ 13:47:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Amen. Amen. Bratří.:-)


]


Re: Biblická odpověď od kněze Pravoslavné církve Halíka (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Úterý, 29. srpen 2006 @ 16:00:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Exodus 20.kapitola, následující verše:
1 Bůh vyhlásil všechna tato přikázání:
2 "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já JSEM TĚ VYVEDL Z EGYPTSKÉ ZEMĚ, z domu otroctví.
3 Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
4 NEZOBRAZÍŠ SI BOHA zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
5 Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,
6 ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
7 Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.
8 Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.
9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci.
10 Ale SEDMÝ DEN JE DEN ODPOČINUTÍ Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.
11 V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
12 CTI SVÉHO OTCE i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
13 Nezabiješ.
14 Nesesmilníš.
15 Nepokradeš.
16 Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
17 Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu."
(Podobně je Desatero v Deuteronomiu, 5.kapitole.)

Odpovídám souhrnně na více dotazů:

a) Bratři, je známo, že z Egypta byli vyvedeni Izraelité a nikoli Češi či Rusové.
Takže starozákonní Izraelité si neměli zpodobovat Boha, neboť druhá osoba Boží Trojice – Bůh Syn – Slovo - Logos v době odchodu Izraelců z Egypta se dosud nevtělil, dosud nenarodil z Marie Panny, dosud se nestal zároveň člověkem. Dosud nebyl současně Synem Božím i synem člověka. Byl tehdy neviditelným Synem Božím, a proto se nesměl zobrazovat, nesměl se kreslit, nesměl se modelovat do tvaru sochy.
Toto přikázání se v novozákonní době změnilo. ZOBRAZOVAT BOHA SYNA V LIDSKÉ PODOBĚ SMÍME a nehřešíme tím. Dokonce se z Boží vůle dochoval autentický fotografický otisk těla Ježíše Krista na Turinském plátně.

b) Z textu plyne, že sedmý den, čili sobota měla být pro starozákonní Izraelity dnem odpočinku. Dodnes je svátkem klidu ve státě Izrael. V Deuteronomiu, 5.kapitole je doplnění Dt5,15: „Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.“
V sobotu zcela dokonale odpočinul v hrobě Kristus, který vstal následující ráno z mrtvých. To ráno byl první den po sobotě, naše neděle, rusky voskresenie – den vzkříšení, připomínka prvního dne stvořitelského týdne. Stal se dnem nové (křesťanské) éry, podle slova: Hle činím vše nové. Od té doby se křesťané scházejí na bohoslužby hlavně v neděli a ten den odpočívají od světských prací. Tím KŘESŤANÉ PORUŠUJÍ STAROZÁKONNÍ SOBOTU A PŘESTO NEHŘEŠÍ. Adventisté, kteří spolu se Židy dodržují sobotu, avšak na rozdíl od Židů a křesťanů nevěří ve věčně trvající Peklo, to křesťanům vytýkají. Klasičtí adventisté věří, že křesťané neodpočívající v sobotu, nepřijdou do nebe. Nehrozí křesťanům Peklem, neboť v něj nevěří, ale hrozí, že nesobotářští křesťané spolu s pohany budou anihilováni – změněni v nic – budou spáleni a přestanou existovat. Zde se věrouka adventistů z poloviny podobá věrouce ateistů.

c) Ostatní body Desatera zůstávají neměnné. Jsou povinné pro všechny národy (i pro novozákonní křesťany), nejen pro Izraelity.

d) Cti svého otce a matku, abys byl abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
V minulých staletích děti chudých pravoslavných, katolických i protestantských a židovských rodičů líbávaly svým rodičům na znamení úcty ruce. Vyjadřovaly tím svůj vděk za to, že tyto ruce se za ně na poli nadřely, když „dobývaly chléb“. Od dob zednářského osvícenství a komunistického ateismu to děti už nedělají. Je však faktem, že se ztrátou viditelného znamení úcty zmizela i ta duchovní neviditelná úcta. Děti, nyní podle statistik většinou jedináčkové, rostou bez úcty jako to dříví v lese a rodiče se stávají otroky dětských přelétavých žádostí. Jediné dítě se obvykle stává poroučivým bohem svých rodičů.
V soudobé Pravoslavné církvi zůstal z minulých staletí už jen zvyk, když už ne fyzickým rodičům, tak líbat ruku aspoň duchovnímu otci. Že apoštol Pavel sám sebe pokládal za duchovního otce křesťanů v Korintu i za duchovního otce kazatele Timotea, to jasně vyplývá z I.Korintským, 4.kapitoly, následujících veršů:
14 Nepíši to proto, abych vás zahanbil, ale abych VÁS JAKO SVÉ MILOVANÉ DĚTI napomenul.
15 I kdybyste měli tisíce vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši jsem vás já přivedl k životu skrze evangelium.
16 Prosím vás: Jednejte podle mého příkladu!
17 Právě proto jsem k vám poslal TIMOTEA, SVÉHO V PÁNU MILOVANÉHO A VĚRNÉHO SYNA. On vám připomene můj způsob jednání v Kristu, jak učím v každé církvi.
18 Někteří se začali povyšovat, protože prý už k vám nepřijdu;
19 ale přijdu k vám brzy, bude-li Pán chtít, a učiním si úsudek o těch domýšlivcích ne podle toho, co mluví, ale podle toho, co dokážou.
20 Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci.
21 Vyberte si: Mám na vás přijít s holí, nebo s láskou a mírností?
Doplňuji: Pokud je správce farnosti dobrým pastýřem, tak pase ovce, krmí je, živí, pečuje o jejich duchovní zdraví a růst. Když dává stádu duchovní pokrm, proč by mu farníci nesměli políbit ruku? Měli by pastýřem raději pohrdat?

Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



Re: Biblická odpověď od kněze Pravoslavné církve Halíka (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Úterý, 29. srpen 2006 @ 17:07:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji ti Seraphime za odpovědi,

jen bych podotkl, že se nezobrazuje jen Kristus, ale i Otec Bůh. Jestli říkáš, že Syna můžeme zpodobňovat, pak i Otce? A jestli tedy Bůh Otec se zpodobnil v Synu, pak jak to, že jsou zpodobňováni zvlášť? A proč se jejich podobizny tak liší? To jen namátkou.

Také bych ti chtěl zdůraznit, že my vírou Zákon nerušíme, ale naplňujeme jej. Tedy plností Zákona je láska. Obřadní zvyky, není třeba činit, ale vírou Zákon potvrzujeme. Nakonec přeci celý Zákon je shrnut do dvou přikázání, která máme naplňovat. A zdůrazňuji, že v těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon a také Proroci. A jestli celý Zákon, pak celý. Zákon však dnes neplníme skrze obřadnost, tedy skrze skutky, ale skrze víru, která se uplatňuje láskou. A Ježíš nepřišel Zákon zrušit, ale naplnit. Znovu opakuji, vírou Zákon nerušíme, ale Zákon potvrzujeme. Nejsme sice povinni dodržovat obřadnosti Zákona, ale jsme povinni dodržovat Boží přikázání Zákona, který je shrnut do dvou přikázání.

Další poznámka: V původním slově o sobotě a také i na to odkazují apoštolové, nejsou obřadnosti. Pravý sobotní odpočinek máme sice před sebou, ale jestliže plním vírou Zákon, pak sobotu neruším, ale potvrzuji ji. Scházení se v neděli k bohodslužbám je bohoslužebný úkon. Nebyl to snad první den po sobotě? Já to mám jinak, v neděli jdu na setkání, ale i pracuji. V sobotu odpočívám. V prvních několika stoletích byla neděle stále pracovním dnem. Byla prvním dnem týdne, a nikoliv posledním. Ač jsem i já použil Písmo z Ga na sabat, spíše se tam mluví o sabatech vcelku a ne o sobotním, tedy sedmém dnu. Proto lépe uvažovat nad sabaty jako celku o židovských svátcích a jejich obřadnostech. V desateru, je však odkaz ne na obřadnost židovského Mojžíšovského zákona, ale odkaz a zdůvodnění na dny stvoření. Tedy důvod sahá nejen k izraeli, ale k celému lidstvu.

Ostatní body desatera zůstávají neměnné? Takže důvodem pro zrušení některých přikázání je to, že nejsme Izraelci, a ostatní nelze změnit? To postrádá logiku. Celé desatero bylo předneseno Izraeli a jen Izraeli. Buď tedy neplatí celé desatero pro Čechy a Rusi, anebo platí celé desatero, neboť ne všichni, kdo jsou pohané jsou pohany, ale byli naroubováni na Izrael.

A s těmi otci a syny to myslíš vážně? Taky zde mám výtku. Ježíš jasně řekl, že nikoho nemáme nazývat Otče. Ty se ale snažíš toto obejít tím, že říkáš že Pavel říkal o Timoteovi, že je v Pánu jeho milovaný a věrný syn. Také tím, že Pavel napsal, že skrze evangelium jeho uvěřivším (v jeho službě) otcem.

No, nevím zda všichni u vás uvěřili až skrze zrovna toho duchovního, kam chodí. Ale i kdyby, jak to že nazývají tak všechny duchovní, kněze? A ikdyby, co takhle nikomu neříkejte Otče? Tohle Ježíšovo slovo, bylo také zrušeno?

Víš to poslední je přesné naplnění toho, co říkal Ježíš v Mt15 a Mk7, jak bravurně rušíte Boží slovo, abyste zachovali svou tradici!

Proč prostě pouze neřeknete: neoslovujme a neříkej mi Otče! Ježíš říkal, že tak nemáš nikomu říkat! Tedy ani mně. Ale asi se Vám to líbí, že Vás tak oslovují, jinak byste to zrušili. Takhle jen rušíte Boží slovo.

Pozdravuji,

Petr Šíma


]


Re: Re: Biblická odpověď od kněze Pravoslavné církve Halíka (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Úterý, 15. květen 2007 @ 13:24:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Musim se priznat, ze jsem necetla vsechny komentare a cely clanek ani moc podrobne, ale tyto posledni vety me zvedly ze zidle. Jak si to pekne prekrucujete a pripodobnujete jak chcete. Cituji jen cast:"..proc by mu farnici nesmeli polibit ruku? "At mu polibi treba zadni cast tela kdyz se tak citi, ale tady jde o libani obrazu a to je modlarstvi nejvyssiho stupne. Jen to potvrzuje, ze clovek si vybira podle sveho srdce a kdyz je znovuzrozeny a verici a presto nechce zit podle noveho cloveka a umrtvovat skutky tela, tak proste zustava mrtvy a nepouzitelny. My se musime ucit rozlisovat hlasy a poznat hlas Svateho Ducha v nas. Je jemny, neporouci jak jine hlasy a vzdy je v souladu s Pismem. Tedy znat Pismo je prioritni zalezitost kazdeho vericiho. A Svaty Duch nam Pismo objasnuje a ozivuje. Nekdo si mysli, ze sluzba je nejprednostnejsi vec v zivote vericiho. Jaky omyl! Nas vztah s Panem je to nejdulezitejsi! Jak bychom mohli slouzit, kdybychom neznali Panovu vuli v tom cineni? Bez neho? Nedopadlo by to dobre. On rika, ze bez neho nemuzeme nic.


]


TAK ZASE OD ZAČÁTKU, O TRADICI (Skóre: 1)
Vložil: Miloslav v Úterý, 29. srpen 2006 @ 14:06:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://miloslav.pletanek@prolife.cz
Jednou v hodině církevních dějin měl jeden můj student, bývalý katolík, referát o Tridentském koncilu. V rámci svého referátu položil takovou otázku, kterou jsem předtím nikdy neslyšel a která mne naprosto odzbrojila: „Pane profesore,“ říkal, „ukázal jste nám, že princip sola fide (pouze víra) není biblický a že bojový pokřik reformace ztrácí jakýkoliv podklad, jakmile správně interpretujeme Pavla. Jak víte, druhým bojovým pokřikem protestantské reformace byl princip sola scriptura (pouze Písmo): podle něj je naší jedinou autoritou samotná Bible, více než papež, koncily čito, co katolíci označují jako církevní Tradice či posvátné Podání.[1] Pane profesore, na kterém místě Bible učí, že princip „pouze Písmo“ je naší jedinou autoritou?“




Podíval jsem se na něj a kapky studeného potu mi začaly stékat po zádech.

S takto položenou otázkou jsem se dosud nesetkal. V semináři jsem měl tak trochu pověst „sokratovského šťourala“, který si vymýšlel nejtěžší otázky, ale tahle mě nikdy nenapadla.

Odpověděl jsem tedy tak, jak by odpověděl každý profesor, zaskočený otázkou, na kterou nemá odpověď: „To je ale hloupá otázka!“ Jakmile vyšla tato slova z mých úst, zatrnulo mi, protože jsem si vzpomněl na své rozhodnutí, že jako učitel takových slov nebudu nikdy používat.

Ale studenta to nijak neodradilo — věděl totiž, že to vůbec není hloupá otázka. Podíval se mi zpříma do očí a řekl: „Tak mi dejte alespoň hloupou odpověď.“

Já jsem řekl: „Nejprve bychom se museli podívat na Matouše 5, 17 a potom na Druhý list apoštola Pavla Timotheovi 3, 15—17: ‘Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše. Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.‘

A také bychom se měli podívat na to, co říká Ježíš o tradici v patnácté kapitole Matoušova evangelia,“ pokračoval jsem.

Student mi však odpověděl velmi bystře: „Ale pane profesore, v patnácté kapitole Matoušova evangelia Ježíš neodsuzuje tradici jako takovou, ale odsuzuje tradici zdeformovanou a zfalšovanou. A když se v třetí kapitole Druhého listu Timotheovi, ve verši 16 mluví o ‘veškerém Písmu‘, neznamená to přece, že jenom a pouze Písmo je prospěšné. Modlitba, evangelizace a mnoho dalších věcí je také podstatných. A co říkáte na pasáž z Druhého listu Soluňanům, druhá kapitola, verš 15?“

„Ano,“ tiše jsem odpověděl. „A co se tam konkrétně říká?“

„Pavel píše Soluňanům: ‘Nuže tedy, bratří, stůjte pevně a držte se toho učení, které jsme vám odevzdali, ať už slovem nebo dopisem.‘

Z tohoto, ale i z dalších míst Nového zákona jasně plyne, žene všechno bylo apoštoly řečeno v listech písemně jako Písmo svaté, ale mnoho i ústně jako ústní posvátné Podání neboli Tradice, a že obojí má mít podle apoštola pro křesťany stejnou platnost.“[2]

„Víš co, Johne,“ opáčil jsem. „Nechme toho. Uhýbáme od tématu. Pokračujme teď dál, příští týden se na to podíváme a řekneme si k tomu víc.“

To studenta neuspokojilo. Ani já jsem nebyl spokojený. Když jsem jel večer po dálnici domů, zíral jsem na hvězdnatou oblohu a bědoval: „Bože, co se to děje? Na kterém místě v Bibli je potvrzen princip sola scriptura — pouze Písmo?“

Protestanté vystavěli svou revoltu proti Římu na dvou pilířích: první se už zhroutil a druhý se otřásal. Nahánělo mi to strach.

Celý týden jsem strávil studiem tohoto problému. Nikam jsem se nedostal. Zavolal jsem několika přátelům. Ani to nepomohlo. Nakonec jsem zatelefonoval dvěma teologům, kteří patřili k těm nejlepším v Americe a ještě některým svým bývalým profesorům.

Ti, se kterými jsem tento problém konzultoval, byli šokováni tím, že jsem takovou otázku vůbec položil. A byli ještě více ohromeni tím, že jsem nebyl spokojen s jejich odpověďmi.

Jednomu z nich jsem řekl: „Možná trpím ztrátou paměti, ale nějak jsem zapomněl základní důvody, proč věříme, že Bible je naší jedinou autoritou.“

„Scotte, taková hloupá otázka!“ zněla reakce.

„Tak mi dej aspoň hloupou odpověď.“

„Scotte, skutečně není možné prokázat princip sola scriptura z Písma samotného. Bible záměrně nikde neprohlašuje, že je pro křesťana jedinou autoritou. Jinými slovy, Scotte: princip sola scriptura je svou podstatou historickým vyznáním protestantských reformátorů, namířeným proti katolickému nároku, tvrdícímu, že křesťan je vázán autoritou Písma včetně autority Církve a církevní Tradice. Pro nás je sola scriptura spíše teologický předpoklad, ze kterého vycházíme, než že by to byl dokázaný úsudek.“

Pak uvedl tytéž pasáže z Písma, které jsem zmiňoval i já svému studentovi. Já jsem zase použil tvrzení svého studenta.

„Jaké jsou další argumenty v neprospěch katolické církevní Tradice?“ chtěl jsem vědět.

„No Scotte, vždyť se podívej, co ta katolická Církev učí! Samozřejmě je katolická Tradice nesprávná.“

„Jistě, je nesprávná,“ souhlasil jsem. „Ale konkrétně kde, na základě jakého místa v Písmu je základní myšlenka této Tradice zavrženíhodná nebo odmítnutelná? Dále: co měl Pavel na mysli, když požadoval po Soluňanech, aby stáli pevně a drželi se toho ‘učení odevzdaného ať už slovem nebo dopisem‘?“

Pokračoval jsem v argumentaci: „Není to směšné? Trváme na tom, že křesťané mohou věřit jen tomu, co učí Bible. Ale Bible nás neučí, že ona sama je jedinou autoritou!“

Zeptal jsem dalšího teologa: „Co je pro tebe sloupem a oporou pravdy?“

„Samozřejmě Bible,“ odpověděl.

„Tak proč Bible říká v Prvním listu Timoteovi, kapitola třetí, verš 15, že sloupem a oporou pravdy je Církev?

„Dostals mě, Scotte!“ odpověděl.

„Ale já mám pocit, že někdo ‘dostal‘ mě,“ řekl jsem.

„No jo, Scotte,“ pokračoval, „ale která církev?“

„Kolik kandidátů na tuto funkci tu je? Myslím tím, kolik církví si dělá výlučný nárok na to, že je sloupem a oporou pravdy?“

„Znamená to, že se staneš katolíkem, Scotte?“

„Doufám, že ne.“

Cítil jsem, jak se mi chvěje půda pod nohama, jako kdyby mi někdo podtrhával koberec, na kterém stojím. Tato otázka byla závažnější než všechny ostatní a nikdo ji nedokázal zodpovědět.

Krátce poté se na mne obrátil předseda rady semináře a jménem členů mi nabídl místo děkana. Tato nabídka vycházela z toho, že se mi práce v jednotlivých kursech dobře dařila a studenti byli nadšení.

Ani se mi nesnilo o tom, že bych takové místo mohl dostat dřív, než mi bude padesát. A nyní mi bylo „plných“ šestadvacet a ono mi tak říkajíc padalo do klína. Ačkoliv jsem mu nemohl říci proč, musel jsem tuto nabídku odmítnout. Když jsem v ten večer přijel domů, musel jsem o tom říct své ženě.

„Kimberley, na světě není nic, co bych dělal raději, než učit v semináři. Ale já chci vědět, jestli učím pravdu. Protože jednou budu stát před Bohem a dávat počet z toho, co jsem učil jeho lid. A před Boží tváří mi nebude stačit, když se schovám za svou náboženskou denominaci a profesory. Je potřeba, abych mu mohl pohlédnout přímo do očí a říct: ‘Pane, učil jsem je všemu, čemu ty jsi učil mě ve svém Slově.‘ A víš, Kimberley, já už si nejsem jistý, co vlastně učím, a nemůžu dál učit do té doby, až si budu jist.“ Pak jsem se vnitřně připravil na její odpověď.

„To je právě to, čeho si na tobě vážím, Scotte. Ale znamená to, že budeme muset důvěřovat Bohu, že se ti postará o zaměstnání,“ vlídně mi odpověděla Kimberley.

Bohu díky za takovou manželku!

Tento rozhovor vedl k dalšímu bolestivému rozhodnutí. Oznámil jsem starším ve sboru, že odstupuji z místa pastora.

V tomto momentě jsem nevěděl, kudy dál. Věděl jsem však, že musím opět dosáhnout vnitřní vyrovnanosti. Dokud jsem neměl víc jasno, nemohl jsem dál působit jako pastor. Kimberley i já jsme se vrhli do Boží náruče a modlili se, abychom poznali, co mám dál dělat.

Jediné, co jsem věděl, bylo, že chci věřit, rozumět, učit a milovat

všechno, co Bůh zjevil ve svém Slově.


Ukázka z knihy "Naše cesta do katolické církve"

Scott a Kimberley Hahnovi:


ROME – SWEET HOME




Tradice není nad Písmo Svaté (Skóre: 1)
Vložil: jirda v Úterý, 29. srpen 2006 @ 14:20:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Miloslave to jsi nás všechny protestanty fakt dostal. Po revoluci u nás sice vyšlo mnoho ujetých knih, ale kdybych jich měl pár vyjmenovat, tak tu z které cituješ bych určitě neopomenul zmínit. Také bych ti tu mohl popsat osud jedné sestry, která byla spasena a stala se dlouholetou zanícenou zvěstovatelkou Ježíše Krista a poté když začala jednoho dne pravidelně poslouchat rádio Maria tak se zbláznila a stala se z ní Mariánská fanatička. Dnes přepadává lidi na ulici a zvěstuje jim Mariánskou úctu a úctu k Papeži. Zkrátím modlářství zůstane modlářstvím i kdyby Hahnovi přestoupili do Jehovistické sekty. Pokud budeš mít zájem napíši ti několik desítek míst z Bible kde Bůh líbání model a modlářství odsuzuje jako hřích- chceš?


]


Národ smlouvy (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Úterý, 29. srpen 2006 @ 14:31:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Jirdo,

k těm desítkám míst z Bible bys měl napsat také pravdu - komu a kdy to bylo určeno.

Považuješ snad Miloslava za příslušníka vyvoleného národa - Žida, který by měl respektovat Zákon?

Osobně se tedy považuji za naroubovanou ratolest,která nebyla naroubována pro své skutky nebo zásluhy a podle toho s ní také bude nakládáno.

jarda


]


Re: Národ smlouvy (Skóre: 1)
Vložil: joker v Úterý, 29. srpen 2006 @ 14:50:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nebyl to náhodou Halík a jeho věrný Miloslav, kteří tu před nějakým tím měsícem vykřikovali něco o tom, že kdo ze Zákona odstraní (pozmění) jedinou čárku, propadne se do pekla mezi lesbičky a potratáře?
Na jednu stranu souhlas s tím roubováním, na druhou stranu nesouhlas s nerespektováním Zákona. To že jsme bod milostí (alespoň my protestanté) neznamená, ža nerespektujeme základní ustanovení Zákona. Naopak.
To, že dodržet literu není možné je věc druhá - protože jsme pod milostí, naplněňujeme Zákon skrze oběť Ježíše.


]


Re: Národ smlouvy (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Úterý, 29. srpen 2006 @ 15:38:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý jokere!

- souhlasím s Tebou v tom, že by takto měli přílazy SZ aplikovat ti kteří ze SZ vybírají jiné zákazy.

Problém pro sebe vidím v tom, že se chováte oba stejně - oba soudíte podle svého výkladu Písma - a oba pro mě nepřijatelně.

Základní ustanovení zákona - vidím v uvozovkách v tom, že respektujeme ducha Božího - ale v tom je potřeba velké rozlišování. Pouze si vzít Písmo a vykládat jej jak se mi zrovna hodí ... to nepokládám jako respekt k Duchu svatému. Ostatně apoštol před hříchem proti Duchu svatému nejvíce varoval - více nežli před klaněním se obrazům nebo smilstvu. Proto také vidím, že církev nejvíce a to nejdůležitější rozhodovala společně - koncilně. Soukromý názor - byť i apoštola byl "lehčí" (proč by jinak psal Pavel, že předkládal své učení Petrovi a Jakubovi, proč by se jich ptal na přijímání pohanů).

Já na čtení Písma vidím, že se apoštolé snažili najít s pomocí Ducha svatého odpovědi na konkrétní otázky - viz Pavlovy epištoly. Podobně nezapsaně to musel řešit každý apoštol - Jan to jistě řešil jinak nežli Pavel nebo Petr ... Timoteus dostal mnohé rady jak má postupovat v ustanovování biskupů atd.

Pro mě je prostě víra v Ducha svatého přítomného v církvi a s každým křesťanem důležitá. Proto nemohu odsuzovat jen na základě zdání z historie - co se Bohu nelíbilo před 3-4 tisíci lety, musí Bohu vadit i nyní. Logicky by mi to nevadilo, pokud bych byl také před 3-4 tisíci lety - ale to byl jen Bůh ... Na Davidovi i Mojžíšovi (na jejich životech) se poučuji jak se stavět k životu s Bohem. Nevytvořil snad Mojžíš modlu hada kterého pak v chrámu uctívali? Neporušil David několik Božích přikázání (vražda, smilstvo, sobota,...).

Chápu už asi kam bratr Daněk směřoval tímto článkem, ale pak to považuji trochu za podpásovku ...

jarda



]


Re: Národ smlouvy (Skóre: 1)
Vložil: joker v Středa, 30. srpen 2006 @ 07:14:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Jardo,
přijímám tvoji kritiku. Měli bychom Zákon naplňovat vzájemnou láskou a úctou a na neúctu druhých bychom neměli reagovat tak, jak jsem učinil já.


]


Re: Tradice není nad Písmo Svaté (Skóre: 1)
Vložil: Miloslav v Úterý, 29. srpen 2006 @ 23:26:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://miloslav.pletanek@prolife.cz
Napiš, aspoň to budu mít po ruce kdybych potřeboval upozornit někoho o komse domnívám, že neuctívá a neblahoslaví Pannu Marii a Svaté amísto toho se klaní modlám. Jenom nevím jak to poznám protože do lidských srdcí nevidím.


]


Re: TAK ZASE OD ZAČÁTKU, O TRADICI (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Úterý, 29. srpen 2006 @ 15:01:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Miloslave, docela dobrý....

Ale já znám Mt 15 a ten mluví jasně:

15,1 Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli:
15,2 "Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!"
15,3 On jim odpověděl: "A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?
15,4 Vždyť Bůh řekl: 'Cti otce i matku' a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.'
15,5 Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: 'To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar',
15,6 ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží.
15,7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl:
15,8 'Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;
15,9 marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.'"


Z Mt 15 jasně plyne, že žádná tradice nesmí porušovat Boží přikázání.

Jestliže tedy se v katolické i pravoslavné církvi například zpodobňuje Bůh na obrazech či v sochách, a lidé se tomu klanějí a uctívají, pak jasně svou tradicí porušují Boží přikázání.

Dt 5,6 "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
5,7 Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
5,8 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
5,9 Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit.

Ano, tradice může vzniknout, a len jen tradice, která Písmo naplňuje a ne Písmo porušuje.

Výklad toho Písma MT15 jasně ukazuje, že tradice nesmí být proti Božímu Písmu, ale musí být na Písmu založena.

Důkaz?

Mk 7,1 Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.
7,2 Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest nemytýma rukama.
7,3 (Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců a nejedí, dokud si k zápěstí neomyjí ruce.
7,4 A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mís.)
7,5 Farizeové a zákoníci se ho zeptali: "Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?"
7,6 Řekl jim: "Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: 'Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;
7,7 marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.'
7,8 Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice."
7,9 A ještě řekl: " Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici!"
7,10 Vždyť Mojžíš řekl: 'Cti svého otce i svou matku' a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí'.
7,11 Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: 'To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu)',
7,12 již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat;
7,13 tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho."

Lidské tradice, které nemají svůj základ v Božím slově, jasně podle Ježíše opuští Boží slovo a ruší přikázání Boží.

Proto jen taková tradice je možná, která je založena na Božím slově. A jestli má být založena na Božím slově, pak musí z Božího slova vycházet. A je jen jediné Boží slovo, které je zaznamenáno, a to je bible.

2.Tim 3,14 Ty však setrvávej v tom, čemu ses naučil a o čem jsi přesvědčen. Víš, od koho ses tomu naučil.
3,15 Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše.
3,16 Veškeré písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti,
3,17 aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

Jsou jen jedna svatá Písma, a ty jsou v bibli. Jen tam je záruka, že pocházejí z Božího Ducha.

A co tohle Písmo?:

2. Tesalonickým 2,15
Nuže tedy, bratři, stůjte pevně a držte se toho učení, které jsme vám odevzdali, ať už slovem nebo dopisem.

srovnej to s tímto:


Římanům 15,18
Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i skutkem...

Jestli tedy hledáš předaná slova Pavlem, která nebyla zapsána zrovna v jednom dopise, pak je najdeš v jiných dopisech, nebo také i v tom, co napsal Lukáš o apoštolech a prvotní církvi.

Pavel o sobě toho napsal dost, a rozhodně ani za svého života nechtěl, aby se mu lidé klaněli a obětovali mu. Což se však nedá srovnat s tradicí pravoslaví a katolíků.

Znovu tedy opakuji, že tradice, která nevychází z Písma a není podepřena Písmem, taková ruší Boží přikázání, porušuje Boží slovo a obchází jej. Jen proto, aby byla lidská tradice zachována, Boží slovo se obchází. A na tomto jsou založeny ony tradice. Říkají, vždyť co není psáno v Božím slově, může být činěno, a je to předáno mimo Písmo.

Ale Ježíš mluvil jasně: Opustili jste Boží přikázání a držíte se lidské tradice!

Onen článek, co jsi sem dal, je vskutku podivným svědectvím o pádu.

Petr Šíma






]


Re: STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Úterý, 29. srpen 2006 @ 17:10:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA I.



„Pokud chceme někoho svést ze správné cesty, tak mu nejprve seberme kompas.“



Co v článku najdete

Co princip Sola Scriptura neznamená.
Co princip Sola Scriptura naopak znamená
Důsledky opuštění principu Sola Scriptura.
Proč se na pricip Sola Scriptura útočí?



1. Co princip Sola Scriptura neznamená

Sola Sriptura, tedy pouze Písmo (Bible), neznamená, že bychom snad nemohli číst s užitkem jiné knihy než Bibli. Neznamená ani odmítnutí jakékoliv tradice v našich církvích, která není v Bibli zmíněna. Neznamená ani to, že co není zmíněno v Bibli by se snad nesmělo činit. Asi žádný soudný člověk nepochybuje, že apoštolové, kteří používali při misijních cestách lodě, by jistě neměli nic proti používání letadel.

2. Co princip Sola Scriptura naopak znamená

Znamená, že věříme, že Bible je Slovo Boží a že si Pán Bůh dovedl zařídit, abychom tuto úžasnou Knihu mohli držet v rukou. Samozřejmě se tak stalo skrze mnoho „druhotných příčin“ a Pán Bůh si použil řadu lidí k sepsání jednotlivých knih Bible a k sestavení Kánonu. Věříme, že ve světle Bible je třeba posuzovat a poměřovat vše ostatní. Například církevní tradice vůbec nevadí a naopak může být často užitečná. Jsou-li v ní však prvky, které odporují Bibli, nesmíme zaváhat ani na okamžik a musíme je odstranit. Princip Sola Scriptura uplatňujeme i pro posuzování koncilních dokumentů nebo výroků papežů. Cokoliv v nich odporuje Bibli, je třeba odmítnout a už vůbec se to nemůže prohlašovat za inspirovamé Duchem Svatým. Bůh si přece nemůže odporovat.


Princip Sola Scriptura by tedy mohl být definován takto:
Bible je jediným měřítkem, podle kterého poznáváme pravost nebo nepravost všeho ostatního. Podobně jako falešné bankovky poznáme pečlivým porovnáním s bankovkou pravou.

3. Důsledky opuštění principu Sola Scriptura.
Předně je třeba zdůraznit, že platnost principu Sola Scriptura se těžko dokazuje. Je to naopak výchozí předpoklad, tedy axiom, z kterého se vychází a na kterém se staví. Je tedy otázkou víry, zda tento princip přijímáme či nikoliv. Ale tak je to i s existencí Boha a se vzkříšením Ježíše Krista. Buďto věříme v Boží existenci, nebo věříme v Boží neexistenci.

Když zmíněný princip opustíme, najednou ztratíme pevnou půdu nohama. Ztratíme Skálu Božího Slova a ta je nahrazena bahnem lidských výmyslů, v kterých se pak topíme. Vše se najednou zrelativizuje. Jeden se třeba prohlasí za proroka a řekne: „Mě Duch Svaty zjevil to a to“. Další řekne: „Ke mě do pokoje přišel Ježíš a ukázal mi že máme dělat tamhleto.“ Jiný křičí: „Panna Maria ve Fatimě říká, abychom se víc modlili růženec – to světu pomůže.“ A ještě jiný povída: „Medjugorská panenka Maria vzkazuje, že máme činit za prvé to, za druhé ono a nazapomínat na tamto.“ Někdo jiný řekne: „Papež povídal, že máme více číst katechismus a ....“ Znamý TV evangelista nám vypráví, že ho Duch Svatý tahal za rukáv atd. atd.

Zkrátka opuštění principu Sola Scriptura vede k tomu, že se ocitneme v chaosu polopravd lží a pověr. Nikdo si už nemůže být jistý, čemu se dá vlastně věřit. Do křesťanství se začíná vlévat pohanství a blíží se náběh na synkretismus. Nepřipomíná Vám to, přátelé, současnou situaci?

Když se však podíváme do dějin křesťanství, vidíme jak moudré je pevně se držet Bible. Kdykoliv se od ní Církev vzdalovala, propadala se do temnot a vzdalovala se tím samozřejmě i Bohu. Jedině Bible pak ukazovala, jak moc se Cíkev Bohu vzdálila, a proto bylo vlastnictví Bible ve srozumitelném jazyze stíháno a považováno za velmi nebezpečné. Naopak oživení Církve bylo spojeno s návratem k Božímu Slovu.

4. Proč se na pricip Sola Scriptura útočí?

Tento princip vždy byl, je a až do příchodu Pána Ježíše Krista bude terčem útoků. Je to logické a není to překvapivé. Pokud chceme někoho svést ze správné cesty, tak mu nejprve seberme kompas. Od nepřátel Božího Slova je chytré, že postupují plíživě, krůček po krůčku. Nejprve položí lidskou tradici na roveň Bibli, a pak ji pozvolna Bibli nadřazují. Jak se protibiblická tradice rozrůstá, tak kráčí dále a dále od Boha a postupně si vytváří svoje učení a svůj systém. Pak se vytvoří „učitelský úřad,“ který umožní interpretaci Bible ve „světle,“ tedy vlastně ve tmě lidských výmyslů. Když se lidské mozky naprogramují nejprve poučkami vhodného katechizmu odvozenými z „učitelského úřadu,“ tak už pak často ani četba Bible nepředstavuje pro systém příliš velké ohrožení. Systém se časem může tvářit navenek i docela vlídně, nicméně jakýkoliv pokus o návrat na skálu Božího Slova je nemilosrdně likvidován všemi prostředky, které má systém za dané situace k dispozici.


Závěr

Pokud se budeme držet principu Sola Scriptura, setkáme se s opozicí. V Kristu Ježíši je však naše vítězství. Nenechme si vyrazit z ruky meč Božího Slova. Naopak meč je k tomu, aby se pevně držel a používal k boji.


KDO JE Z BOHA, SLYŠÍ JEHO SLOVA. OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SRIPTURA II.



Jan 10:27 (NBK)

„Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě.“



Obsah článku:

Úvod



I. Vnitřní svědectví o pravosti Bible

1. Naplněná proroctví

2. Ježíšův respekt k Písmu

3. Aplikace principu Sola Sriptura v Beroji

4. Věrohodnost Nového Zákona

5. Další vnitřní svědectví o pravosti Bible



II. Kdo je z Boha, ten slyší Jeho Slova



Závěr







Úvod

K článku nazvanému „STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA,“ (link: http://www.granosalis.cz/article.php?sid=4436 ) přišla jedna zajímavá otázka typická pro naše římsko-katolické přátele (pravděpodobně z nějaké instruktážní apologetické příručky). Ta otázka zněla ve smyslu: „Kde je v Bibli psáno Sola Scriptura?“ Nutno připustit, že je to docela elegantní chyták. Ocitáme se totiž v podobné situaci, jako bychom měli dokázat že, 1+1=2, což je docela nesnadné. Autor té otázky zřejmě nečetl článek příliš pozorně, protože v článku jsem uváděl, že princip Sola Sriptura, je výchozím předpokladem, tedy axiomem, na kterém se dále staví. Tomuto předpokladu buďto věříme nebo ne. Podobně jako věříme nebo nevěříme v existenci Boha. Přesto je dobré nezapomínat na fakt, že ačkoliv v Bibli nikde přímo napsáno Sola Scriptura nenajdeme, svědčí sama Bible jasně o své pravosti. Navíc o její pravosti svědčí sám její Autor, totiž Bůh.

Nejprve se tedy podívejme, jak svědčí Bible sama o sobě.


I. Vnitřní svědectví o pravosti Bible


1. Naplněná proroctví

V Bibli existuje celá řada proroctví, která se už naplnila. Mnoho z nich se vztahuje přímo k Ježíši Kristu. O těch snad ani netřeba na GS hovořit. Zmiňme tedy jen jako příklad proroctví z Izajáše o perském králi Kýrovi. Je to úžasně podrobné proroctví, které obsahuje i jméno krále Kýra a vzniklo mnohem dříve, než se tento král narodil. Taková jednoznačná a detailní naplněná proroctví jsou trnem v oku liberálům. V minulém století byly v liberálních kruzích v módě hypotézy, že proroctví byla napsána později (když už se události v nich popsané staly). Po nálezu kumránských svitků s velmi starými opisy Izajáše se však od těchto hypotéz začalo ustupovat. Současně už nejsou tak populární ani názory, že Izajášů bylo několik. Výše zmíněný příklad krásně ilustruje nejen pravdivost Bible, ale i fakt, že Bůh je vševědoucí i v tom smyslu, že zná do detailů celý průběh historie. Jak se krásně říká v angličtině: „History is His story.“


2. Ježíšův respekt k Písmu

Když Ježíš Kristus chodil skoro už před dvěma tisíci let po této Zemi byl Písmem vlastně dnešní Starý Zákon. Ježíš o Písmu mluvil s velkým respektem. Citáty s Písma bojoval se satanem v době pokušení a citáty z Písma používal jako argumenty při teologických diskusích. Citoval z Tóry, Proroků i z Žalmů. Dobře si byl vědom, že Písmo svědčí o Něm. Když Jan Křtitel z vězení posílal vzkaz k Ježíšovi, s dotazem, zda je ten Mesiáš, Ježíš mu odpověděl citací poroctví z Izajáše, které se na Něj vztahovalo.


3. Aplikace principu Sola Sriptura v Beroji

Bible pozitivně hodnotí horlivost Židů v Beroji. Když jim bylo zvěstováno Evangelium, pečlivě je zkoumali ve světle Písma (tehdy SZ). Nepatřili mezi naivky, které spolknou kdejaké atraktivně se tvářící učení i s navijákem. Když tedy zjistili, že Evangelium je v souladu s Písmem, mohla stát jejich víra na opravdu pevném základě.


4. Věrohodnost Nového Zákona

Ve své druhé NZ epištole řadí apoštol Petr Pavlovy listy mezi Písma. Další ve vztahu i k NZ viz část II.


5. Další vnitřní svědectví o pravosti Bible

V Bibli najdeme dokonce místa, kde se o Bohu hovoří jako o Slovu a naopak o Slovu jako o Bohu. To má své důsledky. Slovo Boží není mrtvá litera – je živé. A neúcta a neláska Bpžímu slovu znamená neúctu a nelásku k samotnému Bohu. Napdení autority Božího Slova pak znamená napadení autority samotného Boha. V Bibli také najdeme svědectví o tom, k čemu je Písmo dobré – jakýsi návod k použití. Je také konstatováno, že Písmo je Bohem vydechnuté. Zde uvedená svědectví samozřejmě nejsou vyčerpávající a čtenáře tohoto článku jistě napadne celá řada dalších míst v Bibli potvrzující autenticitu Bible samotné.



II. Kdo je z Boha, ten slyší Jeho Slova

Podobně jako pes zná hlas svého pána, znají Boží děti hlas Boží. Jednoduše poznají, když čtou Bibli, že to nejsou obyčejná lidská slova, jako nacházíme v jiných knihách. Poznají řeč pravého Boha – Boha Bible.

Pán Ježíš říká:

Jan 10:27 (NBK)

„Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě.“


Tento poslední argument je velmi pádný, ale má omezenou platnost. Není to argument úplně pro všechny. Je to totiž argument pro všechny ovce, nikoliv však pro kozly. Ovce totiž slyší Ježíšův hlas a věří Jeho Slovům. Jenže ne všichni slyší s vírou Jeho Slova. Proč? Protože nejsou všichni z jeho ovcí. Ježíš říká:

Jan 10:26 (NBK)

„Vy ale nevěříte, protože nejste z mých ovcí, jak jsem Vám řekl.“



Závěr

Važme si Bible. Co bychom bez ní věděli o Bohu? Vždyť Bůh je schopen existence mimo čas prostor a hmotu. Tomu jistě věří všichni, kdo nejsou pantheisté. My však jsme naopak uzavřeni v čase, prostoru a hmotě. Jsme tedy naprosto odkázání na Boží sebezjevení. A Bůh se nám dal poznat v Bibli. Samozřejmě, že máme volbu Bibli ignorovat. Můžeme si pak vytvořit, namísto pravého Boha Bible, jen příjemného bůžka vlastních představ a nakonec být i s ním uvrženi do ohnivého jezera. Pokud však hledáme spásu, pamatujme, že ji nalezneme pouze u pravého Boha – Boha Bible.


]


Re: TAK ZASE OD ZAČÁTKU, O TRADICI (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 30. srpen 2006 @ 13:42:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ahoj Miloslave,

snad si nemyslíš, že to, co Pael zvěstoval slovem,
bylo v rozporu s tím, co psal v dopisech?


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: jirda v Úterý, 29. srpen 2006 @ 13:46:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slovo klér jsem tuším nepoužil. Jinak je mi to celkem šumák, ať si Halík líbá co chce, ale doufám, že stejně jako teď zaníceně bojuje proti homosexuálům a potratům, tak nezačne za pár dnů tepat ty, kdo nelíbají modly s ním. Jak už tu kdosi správně poznamenal modlářství je stejný (a možná ještě horší) hřích jako homosexualita a potraty.



Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Úterý, 29. srpen 2006 @ 13:17:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Seraphime, zastáváš neobhajitelné.

Psal jsi, že učedníci líbali Ježíšovy nohy. To ano.

Ale podívej se jinam do Písma.

Kde si židé vytvořili sochy či podobizny svých otců, Abraháma, Jákoba, Izáka, nebo i proroka Mojžíše, a klaněli se těmto výtvorům a líbali ty výtvora a klaněli se jim?

A kde je v Písmu, že si učedníci po smrti Ježíšově vytvořili podobiznu Ježíšovu či sochu a klaněli se tomu a líbali sochu Ježíšových nohou?

A Ježíš je přeci také dnes živý? A byl živý i za dob prvotní církve. Učinili si v prvotní církvi i podobizny jiných, biblí prokázaných svatých? Kde, prosím tebe?

Jestliže ani prvotní církev tak nečinila, a více Ježíš, či Jakub, či ostatní apoštolové by si to zasloužili, pak proč vy?

Ale zapomínám, že se dnes ustupuje od reformátorského, totiž, jak se i hájil Hus, že pokud jeho protivníci nemohou svá oponenství založit na Písmu, pak je to učení a zvyk špatný. Dnes se, tedy i protestantských církvích prosazuje to, co i dříve v římské církvi, že totiž stačí tradice. Jde až tak daleko, že co není v Písmu, to může být jednoduše povoleno. Kde jsou ty doby, kdy co nebylo Písmem dotvrzeno, nebylo přijímáno do učení církve.

Jaké má tedy základy líbání obrazů a soch a ostatků? Zcela mimobiblické. Nelze to podložit Písmem.

A obrázek milé? To je tradiční úlet.

Má milá není můj Bůh. Neklaněl jsem se nikdy fotce mé ženy, nikdy jsem se před její fotkou nekřižoval, a nikdy jsem její fotku nelíbal.

A pokud to chceš srovnávat tak, jak jsi srovnal, že vlastně polibkem ikony přeci líbáš svaté v Kristu, kteří nejsou mrtví, ale živí u Boha, pak věz, že má žena je živá, a je zde stále na zemi.

Projevem úcty k mé ženě, je můj život s ní. Docela by mě zajímalo, jak by se zatvářila, kdybych vytáhl její fotku, a líbal tu fotku pžřed ní. :o)

Nicméně, to je jen s úsměvem.

Vážnost spíše nabírá to, že v Písmu neexistuje žádná zmínka o tom, že by si věřící dělali sochy či obrazy krista a jiných předešlých ve víře a klaněli se tomu a líbali ty výtvory.

Petr Šíma



Je to povinnost? (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Úterý, 29. srpen 2006 @ 14:27:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jen by mě milý bratře křesťane Petře zajímalo,

zda z toho, že někdo líbá něčí obrázek nebo si vytvoří sochu někoho blízkého vyvozuješ závěr, že mu to přikazuje církev nebo je to jeho povinnost před církví a Bohem? A tím, že církev vede k modloslužbě?

Nikde v katechismu ani jinde jsem se o tom nedočetl, že je povinností katolíka nebo pravoslavného se klanět sochám či obrazům? Z toho, že je něco tolerováno a oceňováno - např. je lepší mít doma obrázek Krista nežli nějakou pop star? Je to relevantní otázka vůbec? Proč nezakážeš všechny obrazy a sochy a umění vespolek? Jen proto, že o něm v Písmu apoštolé málo psali?

Máš-li důvod zakazovat, tak jej napiš zcela konkrétně - odvolávat se na svůj (nebo jiný) výklad Písma je sice zajímavé, ... ale sepsáním a uchováním Písem církev ani Bůh nekončí. Bůh dává svého ducha právě proto, abychom měli vedení a rozlišování. Podobně apoštolé zprostili nové křesťany povinnosti dodržovat zákon a obřízku - je hezké, že o tom také napsali, ale kdyby to nenapsali - změnilo by se to? Přijal by jsi obřízku nebo dělení na čisté a nečisté pokrmy, kdyby to po Tobě někdo vyžadoval ve vztahu ke Kristu? Absurdní - určitě bys mu také řekl, že víra v Krista není podmíněna skutky. A není-li podmíněna, není možné ani vybírat a zakazovat člověku jaký má mít vztah ke svému spasiteli. Ten kdo bude přebírat nebudeme my lidé - to by to dopadlo!

Pokoj s Tebou - ale nedělej lehké závěry z toho co vidíš, lehkomyslnost se ve vztahu k lidem nevyplácí a ubližuje.

jarda


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Úterý, 29. srpen 2006 @ 11:37:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bez titulku Zdravim Libor:

Prosim Ta kde sa da v Pisme podopriet toto:



alebo toto:



A odkedy maju krestania nosit na sebe znamenie mytickeho vtaka Fenixa? A co tí hadi na pravo? Vies coho je had v Pisme znamenie?




Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: joker v Úterý, 29. srpen 2006 @ 12:56:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K tomu snad není co dodat. Jedině snad to, že jsme všichni zblblíci a nechceme vidět to "dobro", které je za tím.


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: vogel v Úterý, 29. srpen 2006 @ 13:00:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten poslední v tý koruně s berlou (nebo co to je) není to náhodou Gandalf?


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: paganus v Úterý, 29. srpen 2006 @ 13:03:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten poslední, jak říká vogel Gandalf, na sobě nemá žádného fénixe, ale Romanovskou orlici s mečem a jablkem, pravoslaví bylo totiž silně svázáno s carským Ruskem.


]


Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: jirda v Úterý, 29. srpen 2006 @ 11:14:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To vysvětlení od kněze Halíka, že je to podobné jako když člověk líbá fotku své milé tady ale fakt nesedí. Proč by se tedy měli z jeho pohledu křesťané kriticky vyjadřovat k jiným náboženstvím. Když Budhisté líbají nohy zlaté sošce Buddhy, je to vlastně podle Halíka v pořádku, také ho mají rádi, a také pro ně mnoho dobrého udělal. Já v tomto líbání ikon a svatých předmětů a mezi líbáním nohou Budhy však nevidím rozdíl, obojí je to modlářství, kdy úcta k Spasiteli je nahrazena úctou jen k předmětům. Je to celkem legrační, když kněz Halík někoho tepe, argumentuje dlouhýma pasážema z Bible, ale když je oprávněně napomínán za modlářství v celé (zdůrazňuji v celé) jeho církvi, tak používá jen jakési příklady ze života a z Písma to jaksi bratr už nedokáže obhájit.



Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: ares v Úterý, 29. srpen 2006 @ 12:40:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Di s tím tvým modlářstvím někam a všichni kdo takto uvažujou s tebou... Jste jen nemyslící fanatici... O něco výš někdo píše, že není rozdíl mezi lidem zfanatizovaným klérem a lidem zfanatizovaným komunistickým režimem. A já ti říkám, aby jsi se zamyslel jestli náhodou ty nejsi naopak zfanatizován k odporu a k nénávisti k duchovním (jak ty píšeš kléru) a církvi vůbec, tak jak ji chápeme my východní a západní....

A docela koukám jak se odvažuješ někoho posuzovat... Copak ty vidíš do jeho duše?? Ty přesně poznáš co ve svém nitru takovýmto polibkem vyjadřuje?? Jestli to náhodou není naopak hluboká láska ke Stvořiteli?? Jestli náhodou Hospodin tímto svým příkazem nemyslel, abychom se klaněli pouze jemu a neměli jiných bohů??


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: joker v Úterý, 29. srpen 2006 @ 12:55:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jestli náhodou Hospodin tímto svým příkazem nemyslel, abychom se klaněli pouze jemu a neměli jiných bohů??

Kdyby to chtěl, tak by to svému lidu příkazal a nezakazoval by to.
Myslím si, že uvrhnutí lidí do věčného zatracení skrze takové modlářství je třeba stejný hřích, jako potrat nebo homosexuální styk.
Běda tomu, kdo uvede bratra do něčeho takového!


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: jirda v Úterý, 29. srpen 2006 @ 13:42:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slovo klér jsem tuším nepoužil. Jinak je mi to celkem šumák, ať si Halík líbá co chce, ale doufám, že stejně jako teď zaníceně bojuje proti homosexuálům a potratům, tak nezačne za pár dnů tepat ty, kdo nelíbají s ním. Jak už tu kdosi správně poznamenal modlářství je stejný (a možná ještě horší) hřích jako homosexualita a potraty.


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: Benjamin v Úterý, 29. srpen 2006 @ 08:58:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na ten pořad se ještě můžete podívat: je to Světozor a jmenuje se Ruské spásy. 21:05 Světozor 128082105 Stopáž: 27 minut
Rok výroby: 2000 Všechna vysílání pořadu Ruské spásyO dochovaných pohanských svátcích na pravoslavné Rusi (2000). Připravil Z. N. Bričkovský Ruská povaha se s drsným kapitalismem vyrovnává velmi těžko. Peníze nemají skoro žádnou hodnotu a tak nezbývá než se vrátit ke starým, předrevolučním, tradicím. Dokument Zdeňka N. Bričkovského přináší unikátní záběry z pravoslavného kláštera i vesnic Poduralí a je svědkem tří významných rituálů - spásů, které mají vztah k půdě. V kostelích s velkou pompou, ale i na samotách s pokorou staré babičky nechávají přežít pravoslavným ritům. Z filmu vane Veliká Rus a jeho duše, film je zamyšlením nad návratem k cenným hodnotám. Všechna vysílání pořadu v aktuálním programu:      čtvrtek 31. 8. 2006 Světozor  
Ruské spásy
O dochovaných pohanských svátcích na pravoslavné Rusi (2000). Připravil Z. N. Bričkovský
131080925

pondělí 4. 9. 200600:05 Světozor  
Ruské spásy
O dochovaných pohanských svátcích na pravoslavné Rusi (2000). Připravil Z. N. Bričkovský
205090005



Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Úterý, 29. srpen 2006 @ 02:57:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Ten pořad jsem neviděl, takže mohu okomentovat pouze to, co jste sem napsal.
Napsal jste, že:
"Věřící....také....přivádějí svůj dobytek obecnímu bláznovi (pomatenci nebo retardovanému člověku), který dobytek svojí čistou myslí a zaříkáváním má ochránit ve zdraví až do jara."
Odpovídám:
Bohu žel Ti věřící nejsou vzděláni ve své pravoslavné víře, a proto navdory pravdivé pravoslavné teologii, kterou neznají, bloudí. Asi je to i tím, že v Rusku panoval 70 let komunismus, který pravoslavným laikům neumožňoval vzdělávat se v pravoslavné víře, a tak si ji pomíchali s pohanstvím a dodnes nepokládají za důležité se ve své víře vzdělat. Je to jejich chyba a chyba konkrétních pastýřů, pokud o tom vědí, že je nenapomenou atd.


Píšete: Chápu, když žena cizoložnice líbala nohy živého Krista na znamení vděčnosti.
Odpovídám: Chápete, či tušíte správně, že líbání ikon je na znamení vděčnosti Kristu i vděčnosti těm statečným mužům a ženám, kteří zachovali věrnost Kristu až do své smrti a svým příkladem i slovy předali křesťanskou víru další generaci. Vděčnost je zde vyjadřována citem - políbením.

Vy jste Daňku nikdy nepolíbil fotografii své dívky a pak manželky, když jste byl od ní na dlouhou dobu odloučen (např. na dlouhé služební cestě apod.) ? Považoval byste takový polibek za hřích?

Ti svatí, kteří jsou dnes u Krista v nebeských příbytcích, tam nejsou mrtví, ale jsou tam živí. Proto lze bez hříchu na ně vzpomenout políbením jejich malovaného portrétu - ikony (dříve fotografie neexistovaly). Jsou od nás sice daleko (v Nebi, Ráji), to ale vůbec nemusí omezovat náš cit vděčnosti.

Když jsem především vděčný Bohu za nějaké dobrodiní, tak to nevylučuje, že bych nesměl být vděčný i tomu člověku, kterého si Bůh k tomu dobrodiní vůči mně použil. Např. jsem vděčný Bohu za to, že jsem se mohl narodit a současně jsem vděčný i své mámě a tátovi za to, že mě neusmrtili umělým potratem. Jsem vděčný Bohu za to, že existoval Boží služebník Serafím Sarovský, jehož slova a životopis jsem mohl číst. Současně jsem vděčný svatému (neboť je již v Nebi) Serafímovi Sarovskému za to, že se rozhodl poslouchat Ducha svatého a být Bohu věrným navzdory řadě falešných spolubratří a navzdory úpadku pravé víry v Rusku.
Kromě toho ten křesťan, který je vděčný Ježíšově mamince Marii za to, že ochotně počala, porodila a ochránila útěkem a okamžitou poslušností vůči manželu Josefovi malého Ježíška - Božího Syna před vrahem Herodem, tak naplňuje proroctví z Lukášova evangelia, 1.kapitoly, 48-49.verše: "Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení, že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný."

Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve





Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: joker v Úterý, 29. srpen 2006 @ 07:57:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšete, že chování pravoslavných je projevem za prokázané dobrodiní.
Já tvrdím, že je to příklad propracovaného modlářství, ve kterém je lidem od nejútlejšího věku vymýván mozek pohádkami a báchorkami.
Na komunismus to nesvalujte, v jakékoliv diktatuře (včetně diktatury kléru) je třeba udržovat "prostý" lid v nevědomosti. Proto např. v rámci tzv. rekatolizace po třicetileté válce byly zabavovány a ničeny knihy.

Kromě toho ten křesťan, který je vděčný Ježíšově mamince Marii za to, že ochotně počala, porodila a ochránila útěkem a okamžitou poslušností vůči manželu Josefovi malého Ježíška - Božího Syna před vrahem Herodem...

Modlářství a porušení Zákona na důkaz vděčnosti? Nemáte blato na hřišťu?


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: reader v Úterý, 29. srpen 2006 @ 09:04:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
myslim, ze vsichni bez vyjimky delame veci, o kterych soudime, ze jsou spravne, pritom v ocich nekoho jineho mohou vypadat jako modlosluzba.


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: vogel v Úterý, 29. srpen 2006 @ 11:09:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vy jste Daňku nikdy nepolíbil fotografii své dívky a pak manželky, když jste byl od ní na dlouhou dobu odloučen (např. na dlouhé služební cestě apod.) ? Považoval byste takový polibek za hřích?

Nejsem sice Daněk, nicméně:

(a) proč bych měl olizovat fotku? copak jsem čuně?

(b) za hřích bych to nepovažoval, akorát za zvláštní nehygienický návyk

Ti svatí, kteří jsou dnes u Krista v nebeských příbytcích, tam nejsou mrtví, ale jsou tam živí. Proto lze bez hříchu na ně vzpomenout políbením jejich malovaného portrétu - ikony (dříve fotografie neexistovaly). Jsou od nás sice daleko (v Nebi, Ráji), to ale vůbec nemusí omezovat náš cit vděčnosti.

(c) já jsem například vděčný bratřím Wesleyům (a spoustě dalších co už jsou mrtví) za to co udělali pro církev a věřící, ale neznamená to, že bych doma olizoval jejich obrázky v knížkách.


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Úterý, 29. srpen 2006 @ 12:37:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Líbání na znamení vděčnosti je pravděpodobně východoevropkou zvyklostí. Na západě jsou jiné zvyklosti, já Tě k líbání Wesleye nenutím. Líbání či nelíbání není nic podstatného, zde je svoboda. Pokud však líbání zákonicky zakazuješ, tak přidáváš k evangeliu zbytečná břemena. V podstatném by měla být mezi křesťany jednota, v nepodstatném - v líbání portrétů svoboda.

Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: vogel v Úterý, 29. srpen 2006 @ 12:57:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud však líbání zákonicky zakazuješ, tak přidáváš k evangeliu zbytečná břemena.

Já něco zakazuju? Kde prosím?


]


V podstatném jednota - v ostatním svoboda ... (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Úterý, 29. srpen 2006 @ 14:35:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlasím s Vámi otče Libore,

není to nikomu nařízeno - v tom je svoboda, na rozdíl od zákazů, které si uplatňují na své ovečky protestanté - nemít obrazy, kříže, krucifixy ... vším tím je automaticky člen sboru vyloučen neboť je osvíceným reformovaným předtaveným nebo spolustraníkům jasno, že je to modlář.

V podstatném jednota - v ostatním svoboda ... souhlasím

jarda


]


Re: Otázka pro kněze pravoslavné církve Halíka: Líbání ikon (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 30. srpen 2006 @ 13:24:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


to Vogel:


:-)))))))))))) )))))))))) )))))))))))))


]


Stránka vygenerována za: 0.48 sekundy