 |
Zaznamenali jsme
100115292
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
Historie: Simcha Jacobovici - The Nail To The Cross
|
poslal MilanH o hřebech nalezených v (údajné) Kaifášově osuáriu a jež mohly být oněmi hřeby, jimiž byl ukřižován Pán .. (s českými titulky jsem to již viděl.. - ale nyní nenalezeno, tedy jen jako inspirace ..).
Tedy: Jinak dost kontroverzní autor, ale tohle mě zaujalo: Našli jsme hřeby, kterými byl ukřižován Ježíš Kristus, tvrdí filmař https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/nasli-jsme-hreby-kterymi-byl-ukrizovan-jezis-kristus-tvrdi-filmar-86204 Vlastní dokument se mi nepodařilo dohledat, jen "upoutávku" Filmmaker claims to have found Christ Crucifixion nails https://www.youtube.com/watch?v=k_-MlesCk0E Crucifixion Nails Taken to the Grave https://www.youtube.com/watch?v=V_rPNko2CFE
a dokument o těchto hřebech: Biblical Nails of The Cross https://www.youtube.com/watch?v=zh7V_7hMly8
Simcha se obhajuje: https://www.simchajtv.com/the-nails-of-the-cross-a-response-to-the-criticisms-of-the-film/
ad 1. To my first point i.e., that the tomb in question belonged to the High Priest Caiaphas, there are objections, but there is no real controversy. It’s true that some people say that the tomb may not have been associated with the notorious High Priest. Of course, no one can say with absolute certainty that it is his tomb. There is rarely, if ever, absolute certainty in archaeology. Nonetheless, there is general agreement amongst the experts that the tomb in question did belong to the High Priest mentioned in the Gospels.
For example, Israel Museum curator David Mevorach says on camera that he believes that the “Caiaphas” who was buried in the tomb, and whose ossuary is marked with the inscription “Joseph son of Caiaphas,” is the High Priest of Christian Bible infamy.
Mevorach gives several reasons. First, out of some 3,000 ossuaries thus far excavated in Israel, the name “Caiaphas” appears only in this tomb. In other words, it is a very, very rare name. Second, there was a very elaborate ossuary found in the tomb. That ossuary is now on display at the Israel Museum where it is presented as Caiaphas’ ossuary. It is very ornate, and this is befitting a High Priest. Third, a coin found in the tomb is dated to 42/43 C.E., the reign of Herod Agrippa I, so the tomb is right for both date and location.
The recently published Corpus Inscriptionum Iudaeae/Palaestinae by Hannah Cotton et. al. (De Gruyter, 2010) sums up the discussion this way: “… the present ossuary and the entire tomb could be associated with Joseph Caiaphas, the High Priest 18-36 C.E. known from Josephus and the New Testament” (p. 483, italics in the original).
o Simchovi Jacobovici: https://en.wikipedia.org/wiki/Simcha_Jacobovici
|
Vložil: Tomas v Pátek, 30. srpen 2019 @ 10:10:53 CEST (70 čtenářů)
komentáře? | Skóre: 0
|
|
Historie: Biblické texty Starého zákona z pohledu archeologie
|
poslal karels Kniha „Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele“ popisuje vznik starověkého Izraele ze tří hlavních úhlů pohledu, respektive zdrojů, které se snaží metodologicky držet v rovnováze a pouštět do rozhovoru vzhledem k jejich výpovědním možnostem. Prvním je hmotná nepísemná kultura (archeologie), druhým písemné doklady nebiblické provenience (zvl. asyrské texty) a třetím biblické texty.
Důraz je kladen na představení základních existujících teorií a jejich kritické zhodnocení vzhledem k tomu, jak pracují či naopak nepracují s uvedenými zdroji. Autorův pohled na vznik Izraele je kritický k některým tvrzením o raných počátcích Izraele stejně jako k potvrzování téhož na základě biblických textů. Za zásadní považuje rozpoznání a zohlednění konceptů paměti a identity, které hrají při utváření dějinného vědomí klíčovou roli.
|
|
Historie: Teorie vzniku Pentateuchu II.
|
poslal karels Pentateuch byl podle tradičního pojetí napsán Mojžíšem. O tom svědčí již např. Josef Flavius a tento názor zastává celá antická a středověká židovská i křesťanská obec. V textu se však objevuje příliš mnoho rozporů.
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 15. duben 2019 @ 09:05:29 CEST (195 čtenářů)
Více... | 13968 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Historie: Teorie vzniku Pentateuchu
|
poslal karels Pentateuch byl podle tradičního pojetí napsán Mojžíšem. O tom svědčí již např. Josef Flavius a tento názor zastává celá antická a středověká židovská i křesťanská obec. V textu se však objevuje příliš mnoho rozporů, které ukazují na to, že text nemá jednoho jediného autora ani nebyl napsán v jedné době. Mezi tyto jevy patří například:
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 15. duben 2019 @ 09:04:34 CEST (199 čtenářů)
Více... | 8677 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Historie: Jona ben Amitaj - alegorický výklad - část 1.
|
poslal Nepřihlášený Jona ben Amitaj byl synem vdovy, která pomohla proroku Elijahovi. Když Jona zemřel, Elijahu ho vzkřísil. Jona obdržel své proroctví během radostného svátku Sukkot. Stalo se tak při příležitosti slavnosti simchas beis hashoevah. Jona se nakonec dožil vysokého věku 120 let. Podle Midraše byl král Ninive tak přístupný B-žímu slovu, protože kdysi byl egyptským faraonem, který měl co do činění s Mošem. Poučil se z posledního setkání a tentokráte vykonal co mu bylo řečeno (tešuvu).
|
|
Historie: Co přineslo pět století kalvinismu?
|
poslal Nepřihlášený JAN KALVÍN (Jean Cauvin) se narodil v roce 1509 ve francouzském městě Noyon. Založil náboženské hnutí, které významně ovlivnilo život mnoha lidí v některých částech Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Jižní Afriky i na jiných místech. V západním světě je považován za jednoho z velkých církevních reformátorů.
|
|
Historie: Bludy Mistra Jana – citáty z jeho spisu O církvi
|
poslal Nepřihlášený O Mistrovi J. Husovi jsme toho viděli a slyšeli v poslední době dost, málokdo se však obtěžoval citovat něco z jeho spisu O církvi. Přitom je zřejmé, že na to člověk nemusí být doktorem teologie, aby pochopil, oč se tu jedná.
|
|
poslal belansky Oslavili jsme výročí příchodu soluňských bratří na Moravu
|
|
Historie: Některé mimobiblické zmínky o Ježíši Kristu a křesťanech
|
poslal karels Ježíš Kristus je ústřední postavou křesťanství. Ježíš veřejně působil jako pocestný kazatel v oblasti dnešního Izraele a západního břehu Jordánu. Hlásal brzký příchod Božího království a vyzýval k obrácení či pokání.
|
poslal Nepřihlášený Jan Hus je od zlých lidí obviňován že kázal bludy. Slyšel někdy někdo jaké že to konkretně bludy byly??
Od dětství jim hustili do hlav- "Hus je bludař, Hus je kacíř. Hus se stavěl proti učení řkc". Ani jeden z těchto na duši zmrzačených však NEVÍ, čeho konkretně se Jan Hus dopustil.
Víš to římský katolíku? Víš čeho se Jan Hus dopustil?? Popište římští katolíci konkretní vinu, za kterou si Jan Hus zasloužil smrt!!
Je velkým paradoxem, že ti největší zdejší diskusní papeženci zatracující Husa, nedokáží veřejně vyznat svou oddanost a loajalitu ke svému neomylnému papeži. Očima tehdejši doby by tito novodobí papeženci byli považováni za odpadlíky, heretiky a hlavně za bludaře. Pokud by ve středověkém kostele praktikovali a schalovali to co se děje nyní v Assisi, namístě by je jejich středověcí katoličtí soudruzi za takové nevídané a neslýchané rouhání zabili! Novodobí papeženci nemohou proti Husovi ani pípnout! Za svoji laxnost k papeži, za to co dnes vyznávají namísto Krista, tak za to by je jejich vlastní středověká církev popravila okamžitě a rychleji nežli Husa!
|
|
Historie: Pravá hora Sinaj
|
poslal dzehenuti Pravá hora Sinaj
|
|
poslal Nepřihlášený Stále se na vraždě Jana Husa zjevuje zrůdnost smýšlení římských katolíků, naštěstí již ne u všech. A nic na tomto zrůdném smýšlení nezměnilo ani šest století. Následky vraždy Husa jsou historicky známé. Na případu Jana Husa se celému světu jasně ukázalo co je řkc zač, čím se stala a jakou má světskou moc. A na tom již výkruty ani jedovaté sliny římských katolíků nic nezmění. Mohou lhát, špinit a mlžit. Nebo si pokorně přiznat pravdu a moudře mlčet. Na případu Jana Husa římská "církev" celému světu jasně ukázala co je zač. A na tom již nic změnit nejde. A nezmění na tom nic ani náboženští fanatici, kteří neváhají špinit památku člověka, který za pravdu položil svůj život. Jaký duch asi ovládal řk co na koncilu chtěli Janovu smrt? A jaký duch asi ovládá některé dnešní řk, kteří když slyší o upálení Husa tak začnou plivat jedovaté sliny, a to vždy bez nejmenší známky lítosti nad brutální vraždou?!
Upálení je hrozná a nesmírně bolestivá smrt, a řkc měla tento způsob usmrcování nepohodlných ve velké oblibě. Papeženci nikdy proti upalování lidí neprotestovali, v tichosti to schvalovali a ruce si za ně špinila světská "spravedlnost". Hus nebyl poslední kdo byl řkc odsouzený na smrt upálením, po něm se tento nebezpečný precedens tisíckráte opakoval, a za povšimnutí stojí že bez verdiktu koncilů a císařů. Vzplály další hranice a tisíce nevinných lidí umíralo nesmírně bolestivou smrtí. A proč!? Pro spojení římských hodnostářů se satanem, pro jejich spojení se světskou mocí, pro demonstraci jejich světské moci. Ponejvíce šlo o demonstraci světské moci. Šlo o udržení světské moci řkc. A způsob to byl velmi efektivní. Za světské vlády řkc si nikdo nebyl jistý životem. Dnes bychom tento způsob vládnutí označili slovem- teror! Na hranicích hořeli nejenom ti co měli výhrady k bludnému řkc učení, hořeli i lidé na jejichž majetky dostal nějaký řk hodnostář zálusk. Stačilo obvinění z čarodějnictví a vatra s člověkem vzplála. Při tak brutálním způsobu usmrcování se šířil velký strach a nikdo si nedovolil ani ceknout. Výsledkem bylo "tupé, nevzdělané a ubité lidské stádo", kterému se po pět set let snadno vládlo. Žádný z panovníků si nedovolil vystoupit proti zločinné řkc, všichni měli strach, a proto raději táhli s řkc za jeden provaz. Praktickým výsledkem bylo, že rozsudky řkc soudu vykonávala světská "spravedlnost". Nepřipomíná Vám to přístup Pontia Piláta?
To je ta druhá tvář honosných katolických kostelů třpytících se zlatem. Ta okázalá honosnost je důkazem jakou světskou moc řkc měla, kdy i za dob poroby, nevolnictví, útlaku a bídy národa uměla z lidu tohle vydřít a dávat to všem na odiv.
Až se někdy budete kochat honosnou výzdobou v nějakém starém řk chrámu, vzpomeňte i na ty lidské oběti, na jejich bídu, utrpení na nespravedlnost na nich páchanou, vzpomeňte na všechny ze kterých byla všechna ta honosná chrámová nádhera vydřená nelidským způsobem! Vzpomeňte v modlitbě na ty neznámé a zapomenuté, kteří za tu okázalou nádheru zaplatili tím nejcennějším co měli. Zaslouží si to stejně jako Jan Hus.
CBA
|
|
Historie: O náboženství upřímně
|
poslal Nepřihlášený Nechci být ve svém příspěvku dlouhý a nechci být nudný. Proto budu psát k věci a stručně. Náboženství provází člověka od jeho nejranějších dnů až po dnešek a bude jej provázet pravděpodobně až do konce světa. Už sama existence člověka vyvolává existencionální otázky, které se někteří rozhodnou ignorovat a jiní na ně začnou hledat odpovědi. Je nutné podotknout, jak jsem přesvědčen, že odpovědi nalézt nelze bez přímé intervence duchovního světa. Bez tohoto zásahu jsou všechny domněnky pouhé spekulace. Věřím, že v historii k takovýmto vstupům do tohoto světa došlo, a že vyvolení mužové měli opravdu vidění a zjevení. Okolo těchto zjevení se začaly formovat skupiny, které postupně vývojem času přešly v náboženskou komunitu. Nejsem přesvědčen, že si všechna náboženství jsou rovná, jelikož vidím náboženství vyspělejší a kvalitnější než jiná. Nicméně také věřím, že ve velké většině náboženství se dá najít něco, na čem lze stavět dál a z čeho si lze vzít příklad pro další generace.
|
|
Historie: Doba se nemění, jenom lidi.
|
poslal myslivec Maria a Josef se kvůli sčítání lidu vydají na dalekou cestu. Ocitnou se v Betlémě, v neznámém prostředí kde nezná nikdo je, a oni neznají nikoho. To jim poskytuje anonymitu. A anonymním se tak stává i narozený Ježíš Spasitel.
Pastýřům zvěstuje anděl velikou novinu. Narodil se vám spasitel! To byla velká událost, která se rozkřikla po celém Judsku. Židovský národ byl porobený, a vládl mu Řím. Zvěst o tom, že se narodil mesiáš měla ihned dva myšlenkové proudy. Náboženský a politický. Ty dva proudy se dodnes v myslích lidí spojují v jeden a záleží na tom, který proud ve kterém člověku převládá. Zda ten ve kterém je mesiáš někdo kdo přivede národ zpět k Hospodinu, a nebo zda je mesiáš politický vůdce, který svrhne nenáviděnou římskou vládu. Všeobecně oddělit tyto dva myšlenkové proudy od sebe nejdou, stejně jako dnes.
Narození Ježíše Spasitele, předpověděného mesiáše zahýbalo celou zemí. I Herodes se tím musel zabývat. A nyní hypoteticky. Kdyby nebylo vydané nařízení o sčítání lidu, porodila by Maria Ježíše tam, kde ji i Josefa všichni znali. Anděl by pak zvěstoval zprávu rodině a známým, což by okamžitě vyvolalo revoluci v zemi a okamžité pronásledování Ježíše a Jeho rodiny ze strany Heroda. Herodes by totiž věděl kdo mesiáš je, a z jakého rodu pochází. Jenže Ježíš se narodil tam kde Jeho rodinu nikdo nezná, a to kvůli nařízení o sčítání lidu. Je zajímavé jak Bůh využil rozhodnutí mocných pro anonymitu mesiáše.
Anděl Josefa varuje před nebezpečím. Je velmi pravděpodobné, že Josefa varoval i před tím, aby v Betlémě neprozrazoval totožnost své rodiny. Tím by Herodovo hledání mesiáše velmi usnadnil. Ani mudrci nebyli tak hloupí, a raději odešli jinou cestou, jelikož věděli, že pokud by znovu předstoupili před Heroda, tak by z nich mesiášovu identitu vypáčil všemi možnými prostředky. Herodes měl totiž strach z povstání a nastolení vlády mesiáše, a svého svržení z trůnu. A v tomto případě se jde přes mrtvoly. Taky když Herodes nepochodil s identifikací Mesiáše, nechává preventivně povraždit kojence chlapce do dvou let. Hrozně užité slovo, "preventivně" leč z pohledu jeho zločinnosti zcela na místě.
V době narození mesiáše nebyla žádná masmédia, která by tuto zvěst mediálně rozšířila. Tehdejší mocní se této zvěsti báli, a dá se předpokládat, že stejně jako v dnešní době tuto zprávu cenzurovali a nerozšiřovali. Měli strach o své posty a společenské postavení, proto měl mesiáš nejvíce odpůrců mezi farisei.
Mezi lidem bylo mnoho svědků andělského zjevení a nikdo nevěděl kdo to ten mesiáš je, vědělo se jenom že někde je. Byl v té době v Egyptě, a tam ho Herodes Veliký nevyčmuchal. Herodes Veliký umírá, nastupuje jeho syn Antipas, který už jako další generace nevidí ve " fámě" o narozeném mesiáši takové nebezpečí jako jeho otec, a dá se předpokládat, že si myslí, že pokud vůbec nějaký mesiáš byl, tak byl zavražděný při vraždění kojenců v Betlémě, a zůstala po něm jenom fáma. Politicky nebezpečná fáma, která nyní spí. Za vlády Heroda Antipa začíná působit Jan Křtitel, který svou činností oživuje andělskou zvěst o narození mesiáše, která koluje mezi lidem. A nejenom to. Oživuje i rebélii vůči mocným. To je ten druhý proud, politický. I apoštol Petr jím byl zasažen. Kristus ho za to označuje za satana.
Všimněme si tohoto omylu sami na sobě. Dost často smýšlíme tak, že Ježíš přijde na tento svět a napraví nás i mocné světa a bude všem tady na zemi vládnout nábožensky i politicky. Omyl stejný jako v době Jana Křtitele. Kristovo království není z tohoto světa. Nic takového se konat nebude, a nic takového se nestalo ani v době Ježíše Krista.
Lid viděl mocné Ježíšovi činy. Vzkříšení Lazara, který byl již v rozkladu "pouhým" slovem, tak to by zahýbalo i s dnešním světem. Mnoho jeho odpůrců v Něho tenkrát uvěřilo, a Ježíš se proti své vůli začal pro tyto lidi stávat politickým vůdcem. Vkládali do něho své naděje na odstranění římské nadvlády, a obnovení starých pořádků. Jenže nic z toho se nekonalo, a když Ježíš předstupuje před Piláta, vidí židovský národ, že se v Ježíšovi spletl, vidí že to není žádný politický vůdce, vidí slabého a zbičovaného člověka a raději si volí Barabáše, politického rebela, který se na funkci politického vůdce hodí mnohem lépe, než Ježíš. Museli to tenkrát být velmi silné politické tlaky, jelikož až na apoštola Jana všichni učedníci Ježíše opouštějí a někteří Ho i zrazují.
Wille, to jsem Ti napsal ke tvému článku "Příběh Jana Křtitele". Původně jsem to chtěl jako komentář, ale je to na článek.
Článkem jsem chtěl poukázat na to, že v Písmu se dá číst i jinak, a to ve stylu "Doba se nemění, jenom lidi".
A závěr? Jan Křtitel se z pohledu duchovního opravdu umenšil, jelikož duchovně začal působit Ježíš a to mocnými činy, mocnějšími než Jan.
Jan Křtitel se dostal do stejné smrtelné politické pasti jako Ježíš. Lid z něho začal dělat politického vůdce, vysvoboditele od nadvlády Říma, po kterém toužil. Ján Křtitel posílá své učedníky s otázkou, "Jsi to ty (vůdče lidu) nebo máme čekat jiného?", Však otázkou na kterou odpověď Křtitel znal, ale neznali ji jeho učedníci. Ta odpověď nebyla pro Jana, byla pro učedníky a lid, který čekal na vůdce. Je vysoce pravděpodobné, že Kristova odpověď zchladila rozbouřené vášně a zamezila povstání, případě násilnému vysvobození Jana Křtitele z vězení. Jan Křtitel posílá své učedníky za Kristem ze svého vězení, mohl přece sám říct, "začněte s povstáním a vysvoboďte mne z vězení". Přívrženců na to měl dost. Jenže Jan se do role politického vůdce nestavěl, a potřeboval svým přívržencům zchladit hlavy.
Jan Křtitel dobře věděl co se bude dít když bude kritizovat Heroda Antipa, tak blbej zase nebyl, to ví každý i dnes jak dopadne když se mocným postaví a bude je chtít napravovat. Jan Křtitel věděl, že ho Herodes Antipa zajme, a věděl že se ho jako proroka bude bát, bude se bát mu ublížit aby nevyvolal povstání lidu. Jan Křtitel se obětovává, a ukazuje svým učedníkům, stejně jako Kristus, že boží království není z tohoto světa, a že nemají čekat žádného politického vůdce v něm ani v Kristovi. A to je hlavní důvod proč Jana Křtitele označuje Kristus jako největšího člověka, v podstatě druhého po Sobě. To proto, že Jan udělal všechno tak, aby povstání lidu nevypuklo, jelikož byl ten, kdo připravil cestu Páně. Bez rebélií a bez politických převratů. Ježíš Kristus a Jan Křtitel vedli mocný duchovní boj beze zbraní, a mají své následovníky dodnes. A v tomto duchovním boji je základ samotného křesťanství.
Myslivec
|
|
Historie: DUCH A NÁPLŇ VÁNOC
|
poslal rudinec Napríklad katolícky teológ Origénes vyhlásil, že svätenie Vianoc je hriechom, lebo veľmi hlboko je pohanského pôvodu.
|
|
poslal rudinec 25 A všetok ľud odpovedal a riekol: Jeho krv na nás a na naše deti!
|
|
Historie: Má i židovský národ právo na svoji zemi nebo mají trpělivě snášet pogromy?
|
poslal Nepřihlášený Johannes Gerloff Od zničení Šalomounova chrámu v 6. století našeho letopočtu žije většina židovského národa mimo zemi Izrael. „Alija“, návrat do této země, je od té doby touhou, která spojuje Židy na celém světě. Hebrejské slovo „alija“ v doslovném překladu znamená „vystoupení vzhůru“. Do země Izrael – a zvláště do jejího centra, Jeruzaléma – se vždy stoupá nahoru. Platí to i pro lidi, kteří do Izraele přicházejí z výše položených krajin, například z Alp nebo z Himálaje. Opuštění Svaté země je naopak vždy sestupem. Například už o Abramovi se v 1. knize Mojžíšově 12, verši 10 píše: „Tu Abram sestoupil do Egypta...“ Jeho návrat do Zaslíbené země popisuje začátek další kapitoly: „I vystoupil Abram z Egypta.“ (Gn 13,1) V tomto jazykovém úzu je hebrejská Bible důsledná, stejně jako moderní hebrejština. „U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón“, stýskal si pisatel Žalmu 137,1. „Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene. Ať mi jazyk přilne k patru, nebudu-li si tě připomínat, nebudu-li Jeruzalém považovat za svou svrchovanou radost,“ říká podle dalších veršů 5–6 každý ženich po slibu věrnosti své nevěstě a ve vzpomínce na zničený Jeruzalém rozšlapává sklenici.
|
|
Historie: Damašskej oltář
|
poslal rudinec 1 Januv 4:18 Bázne nieto v láske, ale dokonalá láska vyháňa bázeň, pretože bázeň má trápenie, a ten, kto sa bojí, nie je dokonaný v láske.
|
|
Historie: Vzpomínka na pana prezidenta Václava Havla
|
poslal pastýř Václav Havel byl jednou z nejrespektovanějších osobností a snad nejlépe přijímaným prezidentem v zahraničí. Přesto o něm z okruhu příznivců Václava Klause a Miloše Zemana slyšíme spoustu nespravedlivé kritiky. Je to zřejmě tím, že Havel, na rozdíl od svých následovníků, zastával mnoho křesťanských hodnot, které formovaly západní společnost.
|
|
Historie: Svätyňa - Boží príbytok
|
poslal skalaa
Pozývame vás na exkurziu do starozákonnej svätyne. Aký je historický a prorocký význam svätyňovej služby? Čo symbolizujú jednotlivé predmety, ich usporiadanie, obrady a úkony? Na čo poukazovali starozákonné sviatky? Vžite sa do pozície vyznávajúceho hriešnika od vstupnej brány až po očistenie svätyne. Ako tento proces prebieha v skutočnosti dnes? Svätyňa nášho srdca. Ježiš náš Spasiteľ, Prímluvca a Sudca.
|
|
|
