Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tělo, duše a duch (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. únor 2011 @ 09:54:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Kdyby měl Pavel jen stín pochybnosti, že se hned po smrti setká s Kristem, tak by přece neřešil dilema, co je lepší. Jen si to pozorně přečti!
Kristus řekl apoštolům: Byla mi dána veškerá moc ...(Mt 28,18). Má snad někdo už veškerou moc a ty přesto ještě pořád neuznáš realitu jeho kralování?
A Kristus slibuje: Kdo vítězí, tomu dám usednout na svém trůnu ... (Zj 3). Proč by měl na věčnosti být čas čekání?
Neuvědomuješ si, že věci eschatologické nemůžeš promítat do našeho světa v plynutí reálného času. Smrtí člověk přechází do věčnosti a my nemáme žádnou představu, jakou úlohu hraje čas z pohledu věčnosti. Čas ztrácí na věčnosti význam.
Když člověk zemře, setkává se s Kristem. Tehdy můžeš uslyšet i hlas polnice. Náš osobní soud je zároveň už také zřejmě soudem na konci věků, protože čas zde už není!
Je přece větším nesmyslem zemřít a "spát", čekat na konec světa - v případě zavržení pak být sešrotován jako robot, anihilován.
Zrovna tak by bylo nesmyslem - pokud soud probíhá ihned po smrti, ho znovu dublovat na konci věků. Vždyť by to byla fraška s předem známým výsledkem!
Jestliže Mojžíš a Eliáš jsou u Boha živí a při vědomí, zrovna tak Lazar a Boháčem a Abrahám, proč by to s námi mělo být jinak?
|
| Nadřazený |
|
