Stando, je mi líto, že Bůh, který nám v Ježíši odpustil hříchy, a který nás vede, abychom i my stejně tak odpouštěli hříchy naším viníkům,  pro tebe není zatím reálný. A je to dost znát na to, co píšeš. Lži, které si o mne vymýšlíš, mi nevadí. Je to běžná praxe římských katolíků v diskuzích, beru tvoje lži o mne jako váš folklór, ovoce vašeho modlitebního života.

  Zpět od tvých útoků a smyšlenek k tvé a mé realitě života. 

  Budeš ještě ochoten něco napsat?

  Psal jsi:

  

  Jestli jsem tě dobře pochopil, tak tě Bůh vedl k odpuštění hříchů. To opravdu Bůh dělá, vede lidi k odpuštění hříchů. Pokud se ti to stalo, a Bůh tě vedl k odpuštění hříchů, tak to byl stejný Bůh, jako náš Bůh. Můj Bůh, který nám v Kristu odpustil hříchy, mě naprosto vždy z bez jakékoliv vyjímky vedl k tomu, abych odpustil kdykoliv mi někdo ublížil. Je to jedna z věcí, ve kterých mi Bůh nedal svobodu: Vždy, když mi někdo ublížil, tak mi nenavrhoval možnost, abych dotyčnému neodpustil. Vždy a naprosto jasně řekl, že mám odpustit.

  Tak by mne zajímalo: Když tobě někdo ublížil a Bůh tě vedl k odpuštění nějakého hříchu: Vedl tě Bůh k tomu, abys ty odpustil hřích, který on sám tomu viníkovi neodpustil?

  Píšeš v této souvislosti o "hříchu proti duchu svatému". Vedl tě snad Bůh k tomu, abys ty odpustil hřích proti Duchu svatému, i když on sám ten hřích (podle tebe) neodpustí?