Re: Hora setkávání. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 08. srpen 2021 @ 11:00:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | | Díky za připomínku. Vím, že lítost neustále srážíš, podceňuješ - vysmíváš se jí jako nepotřebné k odpuštění hříchů.
Ale to jsou jen tvoje postoje a je dobře, že připomínáš, jaké postoje máš.
Lítost nad hříchy může hodně pomoci při odpuštění, což je mnohem užitečnější - pokud nějaký člověk hřeší proti druhému člověku, ale pak lituje těch hříchů a poprosí o odpuštění, je pro toho druhého člověka většinou mnohem snazší odpustit.
Ale i tak je odpuštění závislé na rozhodnutí - i bez lítosti je možné odpustit (a je to velmi běžné), i s lítostí hříšníka jsou lidé, kteří zatvrdí srdce a neodpustí (A i to se děje). Lítost je tedy jen pomoc k odpuštění tomu, komu bylo hříchem ublíženo, ale vůbec nemusí znamenat, že k odpuštění dovede.
Mnohem spíše dovede k odpuštění změna života.
Mám tedy na lítost a odpuštění opačný názor, než s tvými nápady ve stylu "lítost je nepotřebná, neužitečná".
|
| NadřazenýRe: Hora setkávání. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 09. srpen 2021 @ 09:08:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | A Ty znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty, opuštění svých zlých skutků, který by v sobě nezahrnoval lítost nad tím, kam jsi se to "dopracoval"?
Aby se člověk skutečně změnil, potřebuje se obrátit, potřebuje se odvrátit od zlého jednání a toto se děje na základě jen velmi silného motivu - ke změně nutně musí mít člověk dobrý důvod!
Pokud tu ten důvod je, nutně v sobě nese prvek lítosti nad osobním selháním, nad způsobeným zlem, lítost nad promrhanými příležitostmi žít svůj život ve vyšší kvalitě.
|
]
Re: Hora setkávání. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 09. srpen 2021 @ 15:50:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Připomněl sis, co jsem ti psal na téma odpuštění a lítosti? Nereagoval jsi k tématu, které jsi ty sám nadhodil.
A Ty znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty, opuštění svých zlých skutků, který by v sobě nezahrnoval lítost nad tím, kam jsi se to "dopracoval"?
Samozřejmě, že znám motiv pro opuštění vlastní zlé cesty - tomu motivu se říká VZTAH.
Například vztah rodičů k dětem.
Nebo vztah manželky k manželovi.
Například manželství - je úplně normální, že kvůli manželství lidé opustí vlastní zlou cestu, nebo sobectví a žijí pro druhého. To je běžné v životě.
Nebo evangelium - příkladů i v našem učení máš bezpočet. Letnice. Kornelius. Etiopan ... psal jsem ti je mnohokrát.
Aby se člověk skutečně změnil, potřebuje se obrátit, potřebuje se odvrátit od zlého jednání a toto se děje na základě jen velmi silného motivu - ke změně nutně musí mít člověk dobrý důvod!
Toník |
]
Re: Hora setkávání. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 10. srpen 2021 @ 09:12:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." Například vztah rodičů k dětem.
Nebo vztah manželky k manželovi.
"...
Jestliže se proviníš proti vztahu, nedoprovází nápravu tohoto provinění lítost nad vlastním selháním? Pokud ne, proč se vlastně napravuješ?
Žádné napravení člověka není bez rozměru lítosti nad vlastním selháním.
Proč tě ta "lítost" vlastně pořád tak vytáčí a znevažuješ ji jen do jakýchsi jalových pocitů?
Lítost nad hříchem je milostí od Boha - není vůbec jenom citem, je také rozhodnutím lidské vůle se změnit k lepšímu. Bez tohoto rozhodnutí se změnit, hříšnému jednání učinit rázný konec, by tato lítost vyšla naprázdno.
|
]
Re: Hora setkávání. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 12. srpen 2021 @ 09:58:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jestliže se proviníš proti vztahu, nedoprovází nápravu tohoto provinění lítost nad vlastním selháním?
To určitě ne, Stando. Spíš odpuštění, smíření, radost, uspokojení, potěšení, pokoj... Nápravu (či obecně něco, co se děje dobře, co člověk dělá dobře) doprovází jiné pocity a city, než zlo a hřích.
Lítost pak doprovází něco, co člověk dělá zle, co se mu nepovede, v čem selže, co špatně rozhodne, způsobí nějakou škodu....
Pokud ne, proč se vlastně napravuješ?
To by stálo za samostatnou diskuzi, tyhle tvoje dotazy ukazují na nějaký hlubší problém, pokud takovou základní věc nevíš.
Napíšu ještě jeden článek, můžeme probrat.
Proč tě ta "lítost" vlastně pořád tak vytáčí a znevažuješ ji jen do jakýchsi jalových pocitů?
To nevím, Stando, proč tě ta "lítost" vlastně pořád tak vytáčí a znevažuješ ji jen do jakýchsi jalových pocitů. To je otázka na tebe a tvůj stav, tvoje postoje, ne moje.
Ani nevím, proč místo diskuze k tématu takto postranně převracíš a přehazuješ tvoje postoje na druhé - zajímalo by mne to.
Když budeš mít čas, napiš proč neustále přehazuješ na druhé tvůj stav a takovéhle tvoje nápady a nediskutuješ k tématu.
Lítost nad hříchem je milostí od Boha - není vůbec jenom citem, je také rozhodnutím lidské vůle se změnit k lepšímu.
Stando, opět - lidská slova mají nějaký význam. Lítost je lítost, rozhodnutí je rozhodnutí, pokání je pokání ... Lítost není rozhodnutí, lítost také není pokání. Nejsou to synonyma, dané pojmy nevyjadřují ani podmnožinu skutečností života.
Toník
|
]
Re: Hora setkávání. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 14. srpen 2021 @ 14:50:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | "Lítost podle Boha" se pozná právě podle tohoto rozhodnutí se změnit, které tato lítost vypůsobila. Nejde jedno bez druhého!
U "lítosti podle tohoto světa" tento rozměr zcela schází....
|
]
|
|
