Ohledně biřmování je hodně mylných pochopení, zvlášť mezi lidmi, kteří nejsou v tématu příliš vzdělaní. Je lepší si přečíst nějakou oficiální ŘKC stránku, např. toto, kde jsou uvedené jak jednotlivé omyly v chápání biřmování, tak to, co ŘKC učí, že by biřmování mělo být. 

  Biřmování není potvrzení křtu a mělo by být přijetím Ducha svatého.

  K těm dětem a víře, o tom už jsme se tu bavili v jiné diskuzi.

  Měl jsi někdy děti? ;-)

  Dítě, které se právě narodilo, věřit může a také věří. A hodně věří. Věří naprosto dokonale a bezmezně. Aby dítě věřit přestalo, musí ho někdo zradit, a to hodně zradit. 

  Věřit je tedy přirozenost dětí. První, co děti dělají je to, že věří. 

  A Ježíš dává děti jako příklad [obohu.cz]. Dobrý příklad.

  Možná nemají děti různé náboženské víry, které mají dospělí. A ani je nepotřebují. Víra, kterou mají, stačí a je pro život užitečnější.

  Toník

Jen ve zkratce:

Biřmování je svátostí křesťanské dospělosti.

Je obdobou letnic.

Zatímco křest činí ze křtěnce dítě Boží, biřmování činí z biřmovance bojovníka Kristova.

Proto políček od biskupa při biřmování má stejný význam, jako úder mečem při pasování na rytíře. Je vyjádřením ochoty snášet pro Krista i tělesné útrapy.

Mazání posvátným olejem (křižmem) při biřmování zase odkazuje na zápasníky, kteří se mazali olejem, aby je soupeř nemohl dobře uchopit a aby mu snadněji vyklouzli. Tento olej je tedy svátostinou proti zlým duchům i pokušením těla i pokušením  světa, aby nad nimi křesťan úspěšně zvítězil.